Překlady této stránky:

Veškerý obsah Rozšiřující znalostní báze

OblastProklik na sekci v této stránceSamostatná stránka
Vzor IK OVSVzorová informační koncepce OVSOsnova vzorové informační koncepce OVS
Uvedení IK OVS do souladu s IK ČRUvedení Informační koncepce OVS do souladu s Informační koncepcí ČRUvedení Informační koncepce OVS do souladu s Informační koncepcí ČR
OCMOrganization change managementOrganization change management
Centrální nákup státu ICT produktůCentrální nákup státu ICT produktůCentrální nákup státu ICT produktů
Přepisu znaků do podoby v ISVSPřepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správyPřepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy
Seznam agend VSSeznam agend veřejné správy dle registru RPPSeznam agend veřejné správy dle registru RPP
Veřejná moc VS veřejná správaVeřejná moc VS veřejná správaVeřejná moc VS veřejná správa
Metodika pro evidenci služeb VS, jejich úkonů a plánu digitalizaceMetodika pro evidenci služeb VS, jejich úkonů a plánu digitalizaceMetodika pro evidenci služeb VS, jejich úkonů a plánu digitalizace
Seznam záměrů Digitálního ČeskaSeznam záměrů digitálního ČeskaSeznam záměrů digitálního Česka
Metodický pokyn k řízení záměru (projektu) IT/ICT pro digitální zmocněnce Ústředními správní úřadyMetodický pokyn k řízení záměru IT/ICTMetodický pokyn k řízení záměru IT/ICT
Co je a co není ISVSCo je a co není ISVSCo je a co není ISVS
Metodické materiály k řízení rizikMetodické materiály k řízení rizikMetodické materiály k řízení rizik
Klasifikace modelů, pohledů a prvkůKlasifikace modelů, pohledů a prvkůKlasifikace modelů, pohledů a prvků
Atributy modelů, pohledů a prvkůAtributy modelů, pohledů a prvkůAtributy modelů, pohledů a prvků

Konečná struktura Informační koncepce OVS bude vydána s vyhláškou 529/2006 Sb., jejíž nová verze bude vydána v polovině roku 2021 - neustálé odklady jsou způsobeny průtahy v legislativním procesu sněmovního tisku 756 tzv. DEPO2.

Následující text je strukturální výtah, který s ní je v souladu a úřady ji mohou využívat již nyní při přípravě podkladů pro aktualizaci své informační koncepce podle připravované novely vyhlášky 529/2006 Sb., v níž bude stanovena přiměřená lhůta pro aktualizaci informační koncepce ve struktuře stanovené touto novelou.

Předběžnou konkrétní bližší představu o obsahu informační koncepce ústředního OVS s novelizovanou strukturou, jejíž konečná podoba bude stanovena připravovanou novelou vyhlášky 529/2006 Sb., lze získat např. prostudováním informačních koncepcí ústředních OVS, které již při aktualizacích svých informačních koncepcí postupují v souladu s dokumentem Metody řízení ICT VS ČR, jako je např. mj. i v přímé návaznosti na celostátní strategii Digitální Česko aktualizovaná Informační koncepce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

Textová verze ke stažení

1 Identifikace Informační koncepce

OVS (dále OVS) vydává tuto Informační koncepci v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (§ 5a). V informační koncepci OVS stanovuje své dlouhodobé cíle v oblasti řízení kvality a bezpečnosti spravovaných informačních systémů veřejné správy a vymezuje obecné principy pořizování, vytváření a provozování informačních systémů veřejné správy. Základní údaje Informační koncepce

Název organizace
IČO
Typ organizace
Adresa
Datum schválení
Doba platnosti 5 let
Konec platnosti
Role Osoba Datum Podpis
Autor
Schválil

2 Manažerské shrnutí Informační koncepce OVS

Shrnutí IK pro klíčové zainteresované:

  • pro vedení úřadu
  • pro externí orgány (OHA)
  • pro správce ISVS (věcné i technické)
  • pro členy IT útvarů a dodavatele ICT služeb

Základní zodpovědnosti a kompetence OVS (povinnosti, zákony, agendy). Klíčové transformační cíle a úkoly OVS Shrnutí toho nejdůležitějšího, co stojí před OVS a jeho představiteli (GDPR, spisovka, eIDAS, …). Klíčové vnitřní potřeby informatiky a eGovernmentu OVS Shrnutí nejdůležitějších ostatních vlivů, provozních potřeb a optimalizačních podnětů Shrnutí vize cílového stavu architektury úřadu Přehled klíčových rysů vize cílového stavu úřadu (plně digitalizován, plně centralizován, plně outsourcován atp.). Výběr klíčových změnových záměrů / projektů z Roadmapy Výběr klíčových změn ve způsobu řízení informatiky a eGovernmentu OVS

Vztah IK a souvisejících strategických dokumentů OVS a eGovernmentu  

Odpovídá na otázky CO? a PROČ? je třeba stavět či měnit. Koresponduje s obsahem NAP.

1 Přehled stávajícího stavu

1.1 Přehled celkové architektury OVS

1.2 Přehled byznys architektury

1.3 Přehled architektury IS

1.4 Přehled technologické architektury

1.5 Přehled architektury ICT infrastruktury a komunikačních technologií

1.6 Kontext architektury úřadu

1.7 Přehled běžících a schválených projektů

2 Přehled motivací úřadu ke změnám architektury

2.1 Poslání úřadu, strategické a externí byznys požadavky

2.2 Interní byznys požadavky (procesní zlepšování)

2.3 Interní a externí ICT vlivy, cíle a požadavky

2.4 Shoda s cíli a principy IKČR

2.5 Model motivační architektury úřadu

2.6 Shrnutí a intepretace potřebných změn architektury úřadu

3.1 Architektonická vize úřadu

3.2 Návrh cílové byznys architektury

3.3 Návrh cílové architektury IS

3.4 Návrh cílové technologické architektury

3.5 Návrh cílové architektury ICT infrastruktury

3.6 Vysvětlení cílové architektury jednotlivých ISVS (full stack)

4 Plán realizace změn v architektuře úřadu (Roadmap)

4.1 Přehled programů a projektů informatiky

4.2 Vazby realizačních programů na cíle IK OVS

4.3 Alokace investičního a provozního rozpočtu A (architektura – za co stavět)

Odpovídá na otázky JAK? budovat a řídit služby ICT na podporu výkonu služeb veřejné správy úřadu Koresponduje s Metodami řízení ICT VS ČR.

1 Zhodnocení stávajícího stavu

1.1 Zhodnocení stavu a metod řízení životního cyklu IS

1.2 Zhodnocení stavu a metod řízení schopností ICT útvaru

1.3 Zhodnocení stavu a metod řízení disciplín ve spolupráci s ostatními útvary OVS

1.4 Zhodnocení stavu spolupráce na centrální koordinaci ICT a eGovernmentu

2 Přehled motivací úřadu ke změnám řízení ICT

2.1 Přehled externích úkolů, vlivů a cílů

2.2 Přehled identifikovaných vnitřních motivací

2.3 Shoda se zásadami řízení ICT z IKČR

2.4 Cíle zlepšování kvality řízení, rozvoje a provozu informačních služeb

2.5 Cíle zlepšování v oblasti bezpečnosti služeb

2.6 Shrnutí a interpretace identifikovaných potřeb změn řízení ICT

Návrh změn organizace, procesů, metrik a IT nástrojů řízení ICT OVS.

3.1 Návrh způsobu řízení životního cyklu IS

3.2 Návrh způsobu řízení schopností ICT útvaru

3.3 Návrh způsobu řízení disciplín ve spolupráci s ostatními útvary OVS

3.4 Návrh způsobu spolupráce na centrální koordinaci ICT a eGovernmentu

4 Plán realizace změn ve způsobech řízení ICT OVS (dílčí Roadmap)

Návrh konkrétních záměrů (projektů nebo manažerských opatření), kterými budou zajištěny změny řízení ICT OVS k žádoucímu sílovému stavu.

4.1 Plán záměrů realizace změn způsobu řízení ICT

4.2 Plán řízení kvality IS Činnosti v oblasti řízení kvality

4.3 Plán řízení bezpečnosti IS Činnosti v oblasti řízení bezpečnosti

4.4 Alokace investičního a provozního rozpočtu B – za co provozovat  

1 Naplňování Informační koncepce

1.1 Postupy při provádění změn Informační koncepce

1.2 Postupy při vyhodnocování dodržování Informační koncepce

2 Funkční zařazení osoby, která řídí provádění činností podle IK a zákona

2.1 Odpovědnosti za realizaci informační koncepce

2.2 Splnění zákonných povinností

  • Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
  • Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
  • Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon.
  • Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
    • Vyhláška č. 528/2006 Sb., o informačním systému o informačních systémech veřejné správy
    • Vyhláška č. 529/2006 Sb., o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy.
    • Vyhláška č. 530/2006 Sb., o postupech atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy
  • Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti.
  • Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a změně některých zákonů.
    • Vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby.
  • Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti.
    • Vyhláška NBÚ č. 522/2005 Sb., kterou se stanoví seznamy utajovaných informací.
    • Vyhláška NBÚ č. 523/2005 Sb., o bezpečnosti informačních systémů a certifikaci stínících komor.
    • Vyhláška NBÚ č. 524/2005 Sb., o zajištění kryptografické ochrany utajovaných informací.
    • Vyhláška NBÚ č. 525/2005 Sb., o certifikaci při zabezpečení kryptografické ochrany utajovaných informací.
    • Vyhláška NBÚ č. 526/2005 Sb., o průmyslové bezpečnosti.
    • Vyhláška NBÚ č. 527/2005 Sb., o personální bezpečnosti.
    • Vyhláška NBÚ č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků.
    • Vyhláška NBÚ č. 529/2005 Sb. o administrativní bezpečnosti a registrech utajovaných informací.
  • Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
    • Vyhláška č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů
    • Vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání informačního systému datových schránek
  • Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech
  • Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti)
    • Vyhláška č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti).
    • Vyhláška č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích.
  • Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv).
  • Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
  • Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
  • Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.

Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020. Usnesení vlády ČR č. 347 ze dne 10. května 2017 k realizaci úplného elektronického podání a povinnému přijímání elektronických faktur ústředními orgány státní správy.

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 679/2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

3 Přehled verzí a změn IK OVS

1 Dodatky

1.1 Základní pojmy a zkratky

1.2 Seznam obrázků

1.3 Seznam tabulek

1.4 Seznam literatury

2 Seznam příloh

2.1 Přehled agend a kompetencí OVS

2.2 Přehled právních norem upravujících činnost OVS se vztahem k informačním a komunikačním systémům

2.3 Přehled a karty ISVS

2.4 Tabulky objektů čtyřvrstvé architektury:

2.5 Přehled a karty programových/projektových záměrů

Na místo symbolu „X“ při použití ve svých IK OVM vložte Váš vnitřní identifikátor záměru či běžícího nebo naplánovaného projektu, podle toho, jak budete mít záměry a projekty zorganizované v Roadmapě koncepce.

Dopady cílů IK ČR na podmínky OVM

Cíle IK ČR Dopady cílů IK ČR na OVM
01 - UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY
01.01 Vytvoření národního katalogu a vyhledávače služeb veřejné správy. OVM vytvoří svůj seznam služeb veřejné správy (primárně samosprávnou působnost a jedinečné služby, služby přenesené působnosti jsou pro garanční ústřední správní úřad) a doplní svoji část katalogu služeb poskytovaných veřejnosti.
01.02 Centrální informační služby nové generace. OVM vybuduje rezortní kontaktní (call) centrum s týmem oborových expertů jako součást jednotného systému informování veřejnosti, v případě územního samosprávního celku (ÚSC) i pro své samosprávné a jedinečné služby. Za služby v přenesené působnosti zodpovídá jejich garanční ústřední správní úřad (ohlašovatel agendy).

Záměr - X (Kontaktní centrum)
01.03 Rozvoj sdílených služeb univerzálních obslužných kanálů "front office" pro většinu OVM nerelevantní, vyjma gestorů centrálních sdílených služeb.
01.04 Rozvoj on-line „front-office“ služeb jednotlivých rezortů s využitím sdílených služeb. OVM používá pro publikaci svých služeb (hlavně výpisy ze svých IS) CzechPoint jako kontaktní místo veřejné správy

Služby agend v maximálním rozsahu napojit přes Portál veřejné správy dle katalogu služeb.

Záměr - X (Digitální služby)
01.05 Zlepšení národního katalogu otevřených dat OVM doplní datové sady ze svých informačních systémů (ISVS, provozní i ostatní) do Národního katalogu otevřených dat.

Primárně číselníky a agendová data (anonymizovaná a agregovaná dle pravidel) až sekundárně provozní data.

Nový záměr - x (Otevřená data)
01.06 Formální ukotvení rolí, zodpovědných za Transformaci a poté elektronickou obsluhu napříč agendami, a stanovení správců služebOVM vytvoří ve svém úřadě i v OSS rezortu role správců služeb a správců obslužných kanálů, napříč agendami. Tyto role by neměly být automaticky přiděleny pracovníkům v IT oddělení, musí se jednat o osoby, které mají průřezovou znalost, a které mají možnost účastnit se strategických jednání úřadu.

Záměr - X (Organizační změny)
01.07 Vytvoření systému zpracování podnětů a návrhů veřejnosti na zlepšování služeb OVM podpoří role správců služeb a kanálů odpovídajícími (centrálními nebo lokálními) SW nástroji pro sběr a vyhodnocení zpětné vazby na kvalitu služeb klientům (zejména digitálních).

V rámci záměru - X (Digitální služby)
01.08 Zařazení metodik UX/UI do tvorby informačních systémů OVM zahrne tyto aspekty do rozvoje svých IS
02 - DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA
02.01 Zajistit povinnost vytváření digitálně přívětivé legislativy pro OVM, které není ústředním správním úřadem, nerelevantní

Ústřední správní úřady musí zahrnout principy DPL do svého legislativního procesu.
02.02 Podílet se na tvorbě evropské legislativy Jednotného digitálního trhu (DSM) pro OVM, které není ústředním správním úřadem, nerelevantní

Ústřední správní úřady musí zajistit spolupráci na tvorbě evropské legislativy.
02.03 Dokončení projektů eSbírka a eLegislativa Nerelevantní
02.04 Průběžné analyzování platných právních předpisů OVM (v roli ohlašovatele agendy nebo gestora zákona) provede revizi a návrh novelizace všech právních předpisů vedoucích na nějaké služby pro klienty.

Záměr X (Digitalizace práva)
02.05 Právní zakotvení a/nebo posílení práv občanů a firem na digitální služby Hotovo - OVM přikročí k implementaci zákona
02.06 Analýza účinnosti všech zákonů a vyhlášek eGovernmentu a jejich případná aktualizace Nerelevantní pro OVM

Povinnost MV a úřadu vlády
02.07 Analyzovat a umožnit přesah služeb eGovernmentu a jejich využití pro soukromoprávní subjekty Nerelevantní pro OVM

Povinnost MV
02.08 Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT Nerelevantní pro OVM

Povinnost MMR
03 - ROZVOJ CELKOVÉHO PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE
03.01 Aktivně prosazovat alokaci prostředků z ESIF na podporu prostředí digitálních technologií Nerelevantní pro OVM

Povinnost MMR
03.02 Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu OVM provede analýzu všech typů zákonný evidencí subjektů, objektů a dokumentů a zrealizuje jejich digitalizaci všude tam, kde je to z pohledu interních a externích klientů žádoucí a hospodárné.

Záměr - X (Digitální služby) a záměr X (Digitální úřad)
03.03 Vytvoření prostředí pro dlouhodobé ukládání a archivaci digitálního (úředního) obsahu OVM posílí systémy pro ukládání a archivaci digitálních dokumentů v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb. a navazujícími předpisy.

Záměr X (Digitální úřad)
03.04 Zkvalitnění, aktualizace a validace obsahu Registru práv a povinností. OVM, které je ohlašovatelem agendy, zkontroluje a opraví všechny své záznamy v RPP a doplní další v rámci návrhu služeb do Katalogu a v rámci Enterprise Architektury.

OVM, které je vykonavatelem agendy, zkontroluje své záznamy v RPP a navrhne úpravy ohlašovateli agendy.

Záměry - X (Enterprise architektura) a X (Katalog služeb)
03.05 Aktualizace a realizace strategie v oblasti budování a využívání komunikační infrastruktury veřejné správy OVM je napojeno na CMS, i nadále bude využívat KIVS. OVM provede transformaci své síťové infrastruktury, viz

Záměr - X (Síťová infrastruktura)
03.06 Zavedení systému důvěryhodné elektronické identifikace do praxe OVM umožní využití všech svých adresných digitálních služeb s důvěryhodnou elektronickou identifikací z NIA a dle eIDAS.

Součást záměru X (Digitální služby) a záměru X (Mezinárodní interoperabilita)
03.07 Vytvoření základních služeb GEO informatiky a implementace strategie sdílení dat Relevantní zejména pro MV a poskytovatele centrálních sdílených služeb pro prostorové informace.

OVM provede revizi svých geodat, zváží zda je potřeba je udržovat a zahrne do plánů svého rozvoje aktivity Digitální technické mapy kraje a Digitální technické mapy veřejné správy
04 - ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
04.01 Návrh změn systemizace a katalogizace ICT profesí OVM navrhne změny podle svých potřeb, výsledek převezme a implementuje

Součást záměru X (Organizační změny)
04.02 Návrh a realizace opatření pro získání, udržení a rozvoj klíčových specialistů OVM navrhne změny podle svých potřeb, výsledek převezme a implementuje. OVM do té doby plně využije stávajících zákonných možností.

Součást záměru X (Organizační změny)
04.03 Navrhnout a realizovat systém, který zajistí vyšší přiliv kvalitních absolventů OVM navrhne změny podle svých potřeb, výsledek převezme a implementuje. OVM bude hledat vlastní cesty pro příliv absolventů.

Součást záměru X (Organizační změny)
04.04 Zvýšení celkových odborných kapacit s využitím sdílených kompetenčních center OVM navrhne změny podle svých potřeb, výsledek převezme a implementuje. OVM bude aktivně využívat dostupné kapacity z Kompetenčního centra (OHA).

Součást záměru X (Organizační změny)
04.05 Ustavení transformačních útvarů Projektové kanceláře a Architektonické kanceláře OVM ustaví vlastní transformační útvar, obsahující PK a AK. OVM podpoří a prosadí vytvoření takových útvarů v OSS. OVM současně ustaví Výbor pro digitální transformaci OVM.

Součást záměru X (Organizační změny)
04.06 Podpora kompetencí a zajištění kapacit pro realizaci změn OVM vytvoří dostatečné kapacity odborníků, aby vedle výkonu veřejných služeb mělo rezervu i pro jejich transformaci.

Součást záměru X (Organizační změny)
04.07 Zavedení moderních principů procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě OVM zavede nové procesy řízení služeb klientům a zavede mechanismus postupného uplatnění procesního řízení.

Záměr X (Řízení služeb a procesů)
04.08 Zavedení systému vzdělávání zaměstnanců pro řízení a realizaci změn OVM navrhne změny podle svých potřeb, výsledek převezme a implementuje. OVM vybuduje řešení pro průběžné vzdělávání zaměstnanců k digitální transformaci nebo se připojí ke sdílené službě.

Záměr X (Digitální vzdělávání)
05 - EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY
05.01 Implementace procesu řízení informační koncepce ČR. Pro OVM nerelevantní

Povinnost MV
05.02 Alokace adekvátních lidských a finančních zdrojů pro realizaci informační koncepce ĆR Pro OVM nerelevantní

Povinnost MV
05.03 Zavedení principů a postupů „Enterprise architektury“ do řízení eGovernmentu všech úrovní OVM převezme a implementuje organizační zajištění, procesy a postupy dle IK ČR a jejích navazujících dokumentů

Záměr X (Enterprise architektura) s podporou záměrů X (Organizační změny) a X (Řízení služeb a procesů).
05.04 Realizace optimálního modelu koordinace činnosti státních organizací a podniků, specializovaných na poskytování ICT služeb. OVM, pokud je zřizovatelem takových podniků nebo organizací, navrhne změny podle svých potřeb, výsledek převezme a implementuje.

Ostatní OVM adaptují své procesy poskytování služeb a své architektury podle vývoje centrálního (centrálních) poskytovatelů ICT služeb.
05.05 Vytvoření eGovernment cloudu OVM zváží využití cloudových služeb ve své infrastruktuře a případně převezme a implementuje služby eGovernment Cloudu.
05.06 Vydání a aktualizace národních funkčních a servisních standardů OVM poskytne součinnost
05.07 Podpora budování sdílených agendových systémů v přenesené působnosti OVM zanalyzuje v EA, zda a které AIS úřadu a rezortu jsou využívány v přenesené působnosti a pokud je ohlašovatele příslušné agendy provede případnou reimplementaci identifikovaných AIS.

Součást záměru X (EA)
05.08 Podpora budování agendových systémů v samosprávné působnosti OVM pro svou samosprávnou působnost buduje informační systémy, které poskytují své digitální služby všemi dostupnými kanály a splňují všechny požadavky na ISVS, případně AIS.
05.09 Propojený datový fond OVM provede detailní analýzu zákonů, jejichž je gestorem a odpovídajících IS z hlediska čerpání a poskytování údajů jiným úřadům. U identifikovaných AIS provede případné úpravy zákonů, přeregistraci agend a implementaci připojení těchto systémů na ISSS (dříve eGSB) a upgrade jejich digitálních služeb.

Záměr X (Propojení datových fondů), s podporou záměrů (EA), (Digitální služby), …
05.10 Veřejný datový fond viz záměr X (Otevřená data).
05.11 GeoInformace OVM v záměru X (EA) prověří, zda nemá IS podporující prostorová data nebo agendy s potřebou podpory prostorových dat a jaké má potřeby a možnosti využívat centrální sdílené služby pro prostorové informace, viz 3.07.
05.12 Zajištění zpětné vazby realizace Informační koncepce ČR OVM poskytne součinnost pro celostátní koordinaci IKČR.

Dopady principů IK ČR do digitalizace OVM

IDNázev principu Dopady principů IK ČR na OVM
P1 Standardně digitalizované (Digital by default) OVM při přípravě Katalogu služeb dle zákona 12/2020 Sb. O právu na digitální služby zanalyzuje všechny stávající úkony OVM a stanoví plán jejich dostupnosti v jednotlivých digitální kanálech, případě potřeby bude iniciovat legislativní změnu agendových zákonů.

Následně bude OVM služby v jednotlivých obslužných kanálech implementovat.

Záměr X (Katalog služeb) a s podporou záměrů, zejména (Digitalizace práva) a (Digitální služby).
P2 Zásada „pouze jednou“ (Once only) OVM provede analýzu všech agend a služeb z hlediska jejich možnosti poskytovat a potřeby přijímat údaje tak, aby byla naplněna zásada „pouze jednou“ jak u služeb v Katalogu OVM, tak u všech služeb jiných OVM, u nichž naplnění zásady závisí mimo jiné na údajích OVM. U těchto druhých agend poskytne OVM potřebnou součinnost.

Záměr X (Propojení datových fondů) s podporou záměrů (EA) a (Katalog služeb) a (Digitální služby).
P3 Podpora začlenění a přístupnost (Inclusiveness and Accessibility) OVM postupně prověří všechny externí i interní aplikační služby svých informačních systémů, zda naplňují všechna přijatá pravidla začlenění a přístupnosti. Následně OVM ve všech těchto řešeních implementuje potřebné změny zejména uživatelského rozhraní.

Záměr X (Začlenění a přístupnost) s podporou záměru (Digitální úřad) a záměru (Digitální služby).
P4 Otevřenost a transparentnost (Openness and Transparency) OVM prověří, zda dokáže u všech agend zajistit subjektům práva přístup k údajům o nich vedených a kontroly postupu vyřízení jejich případů. Chybějící podporu OVM naimplementuje pomocí záměru (Digitální služby) s podporou záměru (Digitální úřad).

V rámci zaměru (Katalog služeb) zajistí OVM zpětnou vazbu externích zainteresovaných stran k navrhovaným službám. Totéž v rámci záměru (Digitální služby) k návrhu konkrétní realizace služeb.
P5 Přeshraniční přístup jako standard (Crossborder interoperability) OVM zajistí implementaci nařízení EU eIDAS tak, aby prostřednictvím mezinárodní brány mohly subjekty z EU přistupovat k digitálním službám OVM stejně jako rezidenti ČR. Společně s respektování elektronické identifikace zajistí OVM dostupnost všech digitálních služeb přinejmenším v angličtině. Pilotně to prověří při implementaci služby pro daňové přiznání podnikatelů dle Přílohy II nařízení SDG.

Záměr - X (Interoperabilita), s podporou záměru (Digitální služby).
P6 Interoperabilita jako standard (Interoperability by design) dtto.
P7 Důvěryhodnost a bezpečnost (Security by design) Požadavky principu budou naplněny záměrem (Ochrana údajů) s podporou záměru (Digitální služby).
P8 Jeden stát (Whole-of-Government) OVM ověří v projektu (EA), které sdílené služby jiných OVM může využívat a tamtéž poskytne ostatním plán rozvoje sdílených služeb, jejichž je správcem.

OVM současně zajistí, aby všechny služby úřadu byly dostupné přes jedno vstupní místo Portálu občana a aby díky použití standardu UI „Design System“ vytvářely u občana dojem jednotného státu.

Záměr X (Digitální služby) s podporou záměru X (EA).
P9 Sdílené služby veřejné správy (Shared Services) OVM provede v rámci analýzy právních předpisů pro jejich digitalizaci i zhodnocení, zda v rámci agendy a služeb nelze využít (nebo poskytnout) službu jako sdílenou. To platí i pro každý nový právní předpis, nové právo nebo povinnost.

Záměr X (Digitalizace práva)
P10 Připravenost na změny (Flexibility) OVM provede rámci záměru X (EA) analýzu míry parametrizovatelnosti a výměnnosti komponent jednotlivých řešení.

Výsledky promítne OVM do zadání všech implementačních projektů tak, aby každé nové nebo podstatně změněné řešení bylo flexibilní, tj. měnitelné změnou parametrů služeb bez programování, výměnou modulů a komponent apod.
P11 eGovernment jako platforma (Embeded eGovernment) OVM ke všem agendám a službám v modelu Business-to-Government (B2G) navrhne takové zákonné úpravy v rámci digitalizace a taková zadání a architektonické vzory, aby podstatná část tzv. byznys logiky vyřizování služeb byla výrobci vestavitelná (embedded) přímo do jednotlivých balíkových nebo individuálních IS subjektů práva - podnikatelů a organizací.

Záměr - X (Vestavěné služby B2G), s podporou záměrů (Digitalizace práva), (Katalog služeb) a (Digitální služby).
P12 Vnitřně pouze digitální (Inside only digital) OVM bude provádět procesní optimalizaci (s nutnou legislativní a IT podporou) tak, aby veškerá realizace vnitřních úkonů při výkonu služeb veřejné správy probíhala výhradně elektronicky (bezpapírově).

Záměr X (Digitální úřad), s podporou záměrů (Digitální služby) a (Digitalizace práva).
P13 Otevřená data jako standard (Open Data by default) OVM bude všechny údaje, označené jako veřejné a všechny anonymizované údaje neoznačené jako neveřejné publikovat postupně ve formě otevřených a propojených dat vyšší kvality (LinkedData, 3* a více).

Záměr - X (Otevřená data)
P14 Technologická neutralita (Technological neutrality) OVM uplatní princip tak, že všechny nově digitalizované, nebo významně inovované služby úřadu budou dostupné vždy na dvou nebo více desk-top nebo mobilních operačních systémech a prohlížečích. Přitom bude vycházet z odborných statistik jednotlivých platforem a z průzkumu potřeb uživatelů.

Záměr X (Digitální služby).
P15 Uživatelská přívětivost (User-friendliness) OVM vedle uplatnění principu P8 „jeden stát“ a P14 „neutralita“ uplatní při návrhu procesů a uživatelských rozhraní služeb klientský pohled a navrhne služby s ohledem na ergonomii, potřeby a zvyklosti jednotlivých segmentů klientů.

Záměr - X (Řízení služeb a procesů), s podporou (Organizační změny) - zřízení správce služeb a kanálů (Digitální služby).
P16 Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy (IT Consolidation)OVM navrhne rozvojové plány enterprise architektury všech IS ze svého portfolia a přitom zohlední možnosti jejich vzájemné konsolidace a (částečné) nahrazení sdílenými službami.

Záměr (EA) s podporou záměru (Jednotná platforma) a (Digitální úřad). Princip se uplatní i v návrzích řešení pro všechny realizační záměry, zejména ….
P17 Omezení budování monolitických systémů Princip se v záměrech OVM projeví až po dokončení projektů (EA) a (Jednotná platforma). Konkrétní navazující záměry pro dekompozici jednotlivých stávajících IS lze očekávat až v další aktualizované verzi IK OVM.
IDNázev zásady PRAKTICKÉ DOPADY DO OVM
Z1 Na prvním místě je klient (Client first) Rozvoj ICT OVM bude postaven na více-stupňový vztah „klient ↔dodavatel“, od externího klienta digitálních služeb, přes interního klienta ICT (věcného správce), jeho interního dodavatele (technického správce) a jeho externího dodavatele služeb.

Záměr X (Kvalita ICT služeb) s podporou X (EA) a X (Katalog služeb).
Z2 Standardy plánování a řízení ICT (ICT standards)OVM zavede vybrané součásti standardů řízení architektury (TOGAF a NAR), ICT služeb (ITIL), výkonnosti v IT (COBIT) a projektového řízení (PRINCE2, PMBOK).

Záměr X (Kvalita ICT služeb) s podporou x (EA).
Z3 Strategické řízení pomocí IK OVS OVM zavede takové procesy a zodpovědnosti, aby veškeré potřeby odborných útvarů na rozvoj ICT byly plánovány prostřednictvím architektury a roadmapy v průběžně aktualizované IK OVM.

Záměr X (EA) s podporou X (Kvalita ICT služeb).
Z4 Řízení architektury Bude zavedeno průběžné řízení ICT pomocí znalostí z Enterprise architektury a architektury řešení, plně v souladu s NAP a NAR.

Záměr X (EA) s podporou x (Kvalita ICT služeb).
Z5 Řízení požadavků a změn Budou zavedeny procesy a nástroje sběru, řízení a vyhodnocování realizace požadavků externích i interních zákazníků ICT.

Záměr X (Kvalita ICT služeb)
Z6 Řízení výkonnosti a kvality V návaznosti na vyvážené zavedení všech standardů (Z2) pokročí OVM v zavedení nástrojů pro vyhodnocení, porovnávání, plánování a řízení výkonnosti služeb ICT.

Záměr X (Kvalita ICT služeb)
Z7 Řízení zodpovědnosti za služby a systémy OVM zavede rozdělení rolí správce ISVS na věcné správce a technické správce. Dále zavede procesy a nástroje efektivního uskutečňování manažerské zodpovědnosti obou rolí správců za rozvoj systémů a jejich služeb. Nedílnou součástí budou nástroje průřezové koordinace jednotlivých správců napříč IS.

Záměr X (Kvalita ICT služeb) s podporou záměru X (Řízení procesů a služeb).
Z8 Řízení katalogu služeb OVM identifikuje všechny poskytované/konzumované ICT služby v rámci vztahu zákazník/dodavatel (viz Z1), sestaví z nich Katalog ICT služeb a bude jej využívat pro řízení dodávky služeb.

Záměr X (Kvalita ICT služeb) s podporou záměru X (Řízení procesů a služeb).
Z9 Udržení interních kompetencí OVM pojmenuje všechny potřebné transformační, rozvojové i provozní role a pozice, nezbytné pro plánování, nákup, řízení a vyhodnocování dodávek služeb jak interních, tak externích dodavatelů.

Pro tyto role a pozice bude vyhledávat, získávat a udržovat nejlepší lidské zdroje s využitím všech nástrojů a možností.

Všechny tyto role zapojí OVM plně do projektů dle IK OVM tak, aby se staly prostředkem transferu znalostí od dodavatelů do OVM.

Záměr X (Organizační změny)
Z10 Procesní řízení OVM v oblasti řízení ICT bude pilotně zavádět kroky k procesnímu řízení a řízení služeb.

Záměr X (Řízení procesů a služeb) s podporou záměrů X (Organizační změny) a X (Kvalita ICT služeb).
Z11 Řízení přínosů a hodnoty OVM zařadí do rozhodování v ICT, zejména o variantách řešení, metody postavené na porovnání nákladů a přínosů (Business Case, Cost/Benefit Analysis), opírající se o úplné náklady vlastnictví (TCO) a celkové náklady práce (FLC).

Záměr X (Ekonomické řízení (controlling) ICT), s podporou záměru X (EA) a X (Kvalita ICT služeb).
Z12 Řízení kapacit zdrojů OVM zavede do pravidelného plánování systemizace transformačních pozic (viz Z9) tak, aby vždy byl zajištěn dostatek interních odborných kapacit pro projekt digitální transformace úřadu.

Záměr X (Organizační změny)
Z13 Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality OVM zajistí, aby všechny projekty měly profesionální projektové manažery a nezávislé odborní pro kontrolu jakosti projektů (QA).

Ve všech projektech + X (Organizační změny).
Z14 Vztah informatiky a legislativy OVM změní model spolupráce věcných a technických správců s legislativci tak, aby informatičtí odborníci a architekti byli přítomni projednávání věcných záměrů legislativních změn od samého počátku a zajistili tak vyšší pravděpodobnost proveditelnosti digitálních úprav předpisů a jejich implementace do IS.

Záměr X (Kvalita ICT služeb) s podporou záměrů X (Digitalizace práva) a X (Řízení služeb a procesů).
Z15 Řízení financování ICT OVM zařadí výstupy naplnění zásad Z11 a Z12 do efektivních postupů financování ICT. Nedílnou součástí bude komunikace hodnoty ICT pro udržení dodávky veřejných služeb (Business Continuity) společně s identifikováním tzv. Mandatorních ICT výdajů.

Součástí specializace na financování ICT je tým odborníků zajišťujících financování ICT ze všech mezinárodních fondů (EU, norské atd.).

Zásada bude zavedena v liniovém řízení.
Z16 Využívání otevřeného software a standardů Součástí výstupů záměrů enterprise architektury (X) a jednotné platformy (X) budou doporučení a akcelerátory pro využívání otevřeného SW a standardů v procesu nákupu a budování ICT řešení.
Z17 Podpora vyváženého partnerství s dodavateli OVM vytvoří ucelenou kombinaci podmínek (znalostních, technologických, smluvních a dalších) tak, aby mohlo udržovat s dodavateli dlouhodobě oboustranně výhodné vztahy vyváženého partnerství.

Zásada bude zavedena v liniovém řízení s podporou záměrů X (Kvalita ICT služeb), X (Organizační změny) a X (Ekonomické řízení ICT), případně dalších.

Ve světě neustálých změn se řízení organizačních změn stalo důležitou součástí každého transformačního plánu a strategie.

Dnešní prostředí digitální transformace úřadů vyžaduje, aby úřady neustále procházely změnami, pokud chtějí zůstat efektivní a naplňovat potřeby a očekávání klientů. 

Aby se zaměstnavatelé mohli přizpůsobit novým trendům, technologiím a procesům, musí změnit svůj přístup k provádění změn ve svých organizacích.

Organizační změna je proces přechodu ze současného stavu organizace do žádoucího budoucího stavu. Řízení organizačních změn vyžaduje plánování a implementaci změn v organizacích tak, aby se minimalizoval odpor zaměstnanců a náklady pro organizaci a současně maximalizovala účinnost úsilí o změnu.

Podle mnoha výzkumů je jedním z hlavních důvodů selhání projektů odpor a odolnost (rezistence) zaměstnanců vůči změnám a také špatná interní komunikace. 

Správné vzdělávání zaměstnanců, jakož i otevřená a čestná komunikace jsou proto klíčovými prvky  při minimalizaci negativních reakcí zaměstnanců. Před provedením změny by zaměstnanci měli být informováni o povaze změny a logice, která je za ní. 

Existují dva hlavní důvody, proč zaměstnavatelé potřebují přehodnotit tradiční modely řízení změn:

1. Zaměstnanci jsou hlavní hnací silou změn

V tradičních modelech řízení jsou vrcholový management a vedení hlavními a jedinými původci myšlenek na změnu. V rámci tohoto přístupu jsou zaměstnanci považováni za pasivní předměty změny. V takovém případě se mnoho důležitých poznatků zaměstnanců o tom, jak lze organizaci zlepšit, pomine nebo zanedbá.

Novější modely řízení změn organizace vidí zaměstnance jako hlavní hnací sílu úspěšné změny. Když se zaměstnanci do procesu aktivně zapojují od samého začátku, je mnohem pravděpodobnější, že pro změnu zahoří, odstraní se jejich odpor vůči změnám a jejich postoje se uvedou do souladu se strategickými cíli organizace a celé veřejné správy

2. Organizační změna je trvalý proces

Organizace tradičně považovaly organizační změny pouze za projekty s počátečním a konečným datem. V rámci těchto projektů by organizace řešily vždy jednu oblast pro zlepšení, jako je implementace nového IT systému. Po dokončení projektu se organizace jednoduše vrátí ke starému způsobu práce, dokud nenastane nový projekt. 

Novější přístup k řízení organizačních změn říká, že se jedná o probíhající proces, který nikdy nekončí. Role manažerů organizačních změn je proto méně prosazovat projekty diskrétních změn, ale spíše navrhovat organizaci způsobem, který umožňuje nepřetržité přizpůsobování se stále se vyvíjejícímu prostředí.

V minulosti řada projektů a s nimi spojených organizačních změn selhala. Proto jsou níže sebrány osvědčené postupy neboli pilíře úspěšného řízení organizačních změn . 

1. Nejvyšší vedení musí být na palubě, v čele

Přestože by zaměstnanci měli být v centru každé iniciativy změny, úspěšné změny začínají nahoře. Ministři, předsedové, generální ředitelé a další nejvyšší vedoucí pracovníci jsou důležití, protože jejich oprávnění jim umožňuje vytvářet pocit naléhavosti, který je často nezbytný při provádění změn. 

Doporučuje se, aby organizace zřídily tým odborníků na nejvyšší úrovni, kteří podávají zprávy ministrovi, generálnímu řediteli a mají za úkol vypracovat cílenou vizi a strategii pro změnu. Měli by být také schopni komunikovat o strategii způsobem, který je dostatečně jednoduchý na to, aby všichni zaměstnanci porozuměli.

2. Měly by být stanoveny jasné cíle

Zahájení změny bez jasné strategie a definovaných cílů je jedním z hlavních důvodů, proč iniciativy řízení organizačních změn selhaly. Protože se změny většinou provádějí za účelem nápravy nebo zlepšení současné úrovně výkonu veřejných služeb a provozu organizace, měly by organizace vždy identifikovat konkrétní, měřitelné výsledky očekávané od změny. 

Toto je jediný způsob, jak mohou zaměstnavatelé řídit organizační sladění všech zaměstnanců a přimět je k dosažení stejných cílů. 

3. Pochopení dopadu změny

Jakmile jsou jasné cíle a metriky stanoveny, dalším krokem je určení dopadů, které změna bude mít na různých organizačních úrovních a dokonce i pro jednotlivce. 

Organizace musí přezkoumat účinek na každou organizační jednotku. Tento typ informací a poznatků pomáhá určit, kde jsou školení, motivace a podpora nejvíce potřebné ke zmírnění dopadů.

Zeptejte se sami sebe postupně na tyto 4 otázky:

  • Jaké jsou dopady změny?
  • Kdo bude nejvíce zasažen?
  • Jak to bude přijato?
  • Co uděláme pro zlepšení přijetí změn?

4. U zaměstnanců se musí zavést přístup zaměřený na změnu

Jak již bylo řečeno, bez sladění zaměstnanců je velmi obtížné úspěšně implementovat změny v organizacích. Je však povinností zaměstnavatelů pomáhat zaměstnancům přizpůsobit se a rozvíjet nové, na změnu zaměřené myšlení

Zde je důležité mobilizovat střední management, aby se ztotožnil se změnami v organizaci, začal je podporovat a řídit. Manažeři se musí ujistit, že zaměstnanci chápou svou roli při realizaci vize a jsou plně na palubě.

Úřady potřebují vybudovat kapacity odborníků na změny a současně posílit kapacit všech odborností tak, aby součástí pracovní náplně každého úředníka (některých více a některých méně) bylo vedle výkonu každodenní rutiny i podíl na realizaci změn ve svém okolí.

5. Je důležité pochopit psychologické potřeby zaměstnanců

Sebeurčení a seberealizace jsou jedněmi ze základních potřeb lidí, kterým musíme lépe porozumět, abychom mohli úspěšně vést změny v organizacích. Ve veřejné správě jsou to bohužel často i potřeba pocitu bezpečí, zakonzervování stávajícího známého a bezpečného stavu a minimalizace přidělovaných úkolů.

Překonání obav a konzervace může vést u lidí, kteří mají být součástí dlouhodobé budoucnosti úřadů, právě přes uznávání a posilování potřeb sebeurčení a seberealizace zaměstnanců, jakož i jejich zapojení, slyšení a zmocnění je důležité

Co organizace tedy mohou udělat, aby vytvořily procesy řízení změn, které zohledňují základní lidské potřeby samostatnosti a kompetence?

  • Můžeme uspokojit potřeby zaměstnanců na samostatnost tím, že je vyzveme,

  aby přihlásili své nápady na změny v rámci projektů.

  • Můžeme zmocnit zaměstnance ke sběru změnových požadavků. 
  • Tím, že zaměstnancům poskytujeme prostor k nápadům na změnu, potvrzujeme také jejich způsobilost.
  • Zaměstnancům poskytujeme snadný přístup k dovednostem a nástrojům potřebným k zvládnutí výzev, které proces změny přináší.
  • Můžeme kultivovat pracovní prostředí, ve kterém lidé cítí pocit sounáležitosti, péči se o sebe a vnímají svůj vztah k organizaci jako přiměřeně stabilní. 

6. Požadované chování zaměstnanců by mělo být posíleno pomocí uznání

Když mluvíme o uznávání zaměstnanců, většinou o tom uvažujeme jako o nástroji ke zlepšení a zvýšení motivace, angažovanosti a výkonu zaměstnanců. Nicméně, uznání zaměstnance je nejlepší způsob, jak jej převést na nový způsob chování a změny kultury organizace. 

Nejlepší způsob, jak posílit změny v organizacích, je proto odměnit požadované chování zaměstnanců. K tomu je důležité předvídat a řešit odpor vůči změnám od samého začátku. 

Protože většina zaměstnanců ráda zůstává ve své komfortní zóně, měli by zaměstnavatelé vědět, jak jim pomoci dostat se ven a přijmout nové způsoby, jak dělat věci jinak. 

7. Transparentní, častá a čestná komunikace je nutností 

Většina zaměstnanců tvrdí, že jejich zaměstnavatel není k nim vždy pravdivý a otevřený. Tento nedostatek důvěry může být smrtelný, pokud jde o iniciativy v oblasti řízení organizačních změn. Nejen, že zaměstnanci musí být dobře informováni během celého procesu změn, ale tato komunikace musí být čestná, transparentní a musí jít obousměrně. To znamená, že zasílání zpravodaje celé organizaci prostě nestačí. 

Protože se většina zaměstnanců necítí pohodlně se změnami, transparentnost v každém kroku procesu řízení změn pomáhá budovat důvěru a spojení se zaměstnanci. Zaměstnavatelé také musí mít strategii, jak zabránit špatné komunikaci na pracovišti

Zaměstnavatelé se proto nyní musí obrátit k novějším komunikačním řešením pro zaměstnance, která jim umožní mít hlavní zdroj komunikace, dokumentace a konverzací na jednom centrálním místě, typicky v intranetu nebo vnitřní sociální síti.

8. Řízení organizačních změn vyžaduje spolupráci a spoluvytváření

Výše se hovoří o důležitosti zapojení a posílení postavení zaměstnanců v celém procesu změn. Povzbuzením zaměstnanců, aby sdíleli své myšlenky  a podíleli se na projektu, je celý proces mnohem úspěšnější.

Zaměstnanci však musí mít způsob, jak spolupracovat a komunikovat snadno. Zde je klíčový výběr interních komunikačních kanálů. Například e-mail jako primární komunikační kanál se nedoporučuje. Protože mnoho zaměstnanců trpí přetížením informacemi, kvůli kterým často ignorují svůj e-mail a intranety, je nutné zvolit účinnější komunikační kanály!

9. Úsilí o změnu se musí měřit

Během celého procesu řízení organizačních změn by měly být měřeny výsledky a dopad iniciativ. To neznamená pouze měření dopadu změny na náklady nebo počet zaměstnanců.

Místo toho by interní komunikátoři i manažeři měli sledovat a měřit zapojení zaměstnanců vytvořené novými procesy. Efektivní komunikace manažera je zde nesmírně důležitá. 

Pochopení toho, jak jsou zaměstnanci zaujati sdílenými zprávami o změnách, může zaměstnavatelům pomoci posoudit jejich plán řízení změn a určit jeho účinnost a zdokumentovat veškeré získané zkušenosti.

Projekty a procesy digitální transformace úřadů směrem k eGovernmentu nejsou jenom projekty implementace ICT řešení. Jsou to zejména projekty změn fungování výkonu veřejné správy v organizaci.

Takové projekty musí mít pro svůj úspěch oporu v metodách řízení organizačních změn (OCM).

Schopnost řídit organizační změny musí být v úřadech zavedena jako trvalá vnitřní schopnost organizace a součást její kultury, nejenom jako externími poradci dodaná součást vybraných projektů.

Personalisté a všechny úrovně řízení úřadu se stávají klíčovým faktorem úspěchu digitální transformace úřadů. Lídři digitalizace v úřadech je musí na svou stranu získat a aktivně zapojit co nejdříve.

Dynamický nákupní systém je zvláštním řízením, které probíhá elektronickou formou. Jeho hlavním účelem je podstatné ulehčení zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného (standardizovaného) a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací; pokud některá plnění tyto podmínky nesplňují, nelze pro jejich zadání dynamický nákupní systém využít.

Dynamický nákupní systém lze tedy využít zejména pro pořizování takových typů komodit jako jsou kancelářské potřeby, běžně dostupné IT komponenty jako jsou monitory, klávesnice, náplně do tiskáren, překladatelské služby, běžný stavební materiál. V případě stavebních prací půjde spíše o výjimečnou možnost využití dynamického nákupního systému (lze si představit např. pravidelné provádění výkopových prací).

Zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému se rozpadá do dvou základních fází - v prvé fázi se dynamický nákupní systém zavádí, a to formou otevřeného řízení, ve druhé fázi pak dochází v zavedeném dynamickém nákupním systému k zadávání jednotlivých veřejných zakázek dle pravidel tohoto systému.

Více v manuálu MVČR

Rámcová dohoda je na rozdíl od Dynamického nákupního systému předem daná smlouva, tzn. že při jejím uzavření musí být předem známí veškeří účastníci. V rámcové dohodě jsou pevně dané ceny a slevy, za které se ICT produkty nabízejí.

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

A11 Dohled nad finančním trhem
A3783Statistika České národní banky

Český báňský úřad

A960 Zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
A961 Zákon o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití
A1089Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
A1107Zákon o těžebních odpadech
A1521Označování a sledovatelnost výbušnin pro civilní použití
A1802Prekurzory výbušnin
A4292zákon o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití
A4293Zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě

Český statistický úřad

A102Základní registr - registr osob
A485Správa základního registru osob
A687Sčítání lidu, domů a bytů
A688Státní statistická služba

Český telekomunikační úřad

A304 Agenda vyplývající ze zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
A926 Agenda zákona o poštovních službách
A1522Agenda vyplývající ze zákona č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti
A4897Agenda jednotného informačního místa (JIM) vyplývající ze zákona č. 194/2017 Sb.

Český úřad zeměměřický a katastrální

A103 Základní registr - registr územní identifikace
A123 Územní identifikace
A124 Katastr nemovitostí
A1181Zeměměřictví

Ministerstvo dopravy

A569 Agenda speciálního stavebního úřadu
A572 Zajištění dopravní obslužnosti veřejnými službami v přepravě cestujících
A575 Výkon státní správy ve věcech civilního letectví
A579 Námořní plavba
A584 Výkon činnosti dotčeného orgánu ve věcech všech druhů dopravy na úseku územního plánování
A998 Agenda o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
A1041Vnitrozemská plavba
A1042Silniční doprava
A1046Agenda řidičů
A1381Pozemní komunikace a silniční správní úřady
A1401Provozování dráhy a provozování drážní dopravy

Ministerstvo financí

A6 Seznam auditorů
A7 Seznam daňových poradců
A22 Stavební spoření
A23 Provádění mezinárodních sankcí
A24 Hospodaření s majetkem státu
A42 Místní poplatky
A43 Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
A385 Daňové řízení vykonávané územními finančními orgány
A386 Opatření proti legalizaci výnosu z trestné činnosti
A388 Veřejné rozpočty
A389 Přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků
A392 Celnictví
A394 Finanční kontrola
A395 Soudní poplatky
A397 Cenová regulace a kontrola
A400 Účetnictví
A401 Odškodnění - restituční řízení
A403 Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření
A404 Provozování loterií a jiných podobných her
A405 Správní poplatky
A1021Daně spravované celními orgány
A1084Agenda zákona o spotřebitelském úvěru
A1424Finanční arbitr
A1681Povinné značení lihu
A1701Mezinárodní spolupráce při správě daní
A1722Správa spotřebních daní
A1881Evidence tržeb
A4877Provozování činností pojišťoven a zajišťoven
A5104Pravidla rozpočtové odpovědnosti
A5117Monitorování a řízení veřejných financí

Ministerstvo kultury

A5 Církve a náboženské společnosti
A363 Program MEDIA 2007
A366 Správa Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie
A367 Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu
A368 Hospodářské zabezpečení církví a náboženských společností
A369 Druhý Protokol k Haagské úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu z roku 1954
A371 Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná)
A372 Knihovní zákon
A373 Zákon o neperiodických publikacích
A374 Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů
A375 Výkon funkce zakladatele Národní galerie v Praze
A376 Zákon o prodeji a vývozu předmětu kulturní hodnoty
A377 Ochrana sbírek muzejní povahy
A378 Navracení nezákonně vyvezených kulturních statků
A379 Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy
A380 Vývoz některých kulturních statků z celního území Evropských společenství
A381 Opatření k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků
A383 Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví
A384 Úmluva o právech osob se zdravotním postižením
A429 Sjednávání a schvalování mezinárodních smluv v oblasti kultury
A431 Mezinárodní výměna publikací včetně oficiálních publikací a vládních dokumentů
A432 Autorské právo
A434 Památková péče
A445 Tiskový zákon
A450 Podpora kultury
A451 Ocenění v oblasti kultury
A452 Zákon o audiovizi
A458 Správa Státního fondu kultury České republiky
A888 Zastupování České republiky na mezinárodní úrovni v oblasti ochrany autorských práv
A958 Koordinační činnost v oblasti kultury v souladu s mezinárodními úmluvami
A1128Evropská úmluva o přeshraniční televizi Rady Evropy
A1129Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví
A1130Fond Eurimages
A1131Audiovizuální mediální služby
A1132Evropská audiovizuální observatoř
A1134Podpora filmového průmyslu
A1387Zákon o České televizi
A1388Zákon o Českém rozhlasu
A1423Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích
A1741Majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi

Ministerstvo obrany

A546 Vydávání osvědčení o účasti na národním boji za osvobození v letech 1939-1945
A547 Bezpečnostní řízení
A548 Vydávání potvrzení o účasti na povstání v květnu 1945
A549 Péče o válečné hroby
A550 Poskytování příspěvku z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem
A551 Péče o válečné veterány
A552 Výkon zpravodajské činnosti
A553 Provádění důchodového pojištění vojáků z povolání
A554 Zabezpečení výsluhových náležitostí bývalých vojáků z povolání
A555 Poskytování dávek sociální péče poživatelům důchodu od MO
A683 Ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu
A840 Zajišťování výkonu branné povinnosti a vojenská evidence
A841 Evidence případů VP
A1143Vojenská policie
A1324Ozbrojené síly České republiky
A1426Průběh služby vojáků v záloze
A1428Zacházení s protipěchotními minami
A1441Zajišťování obrany České republiky
A1602Obranná standardizace, katalogizace a státní ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu
A1861o vojácích z povolání
A5517Mezinárodní vojenské organizace vzniklé na základě mezinárodní smlouvy

Ministerstvo práce a sociálních věcí

A530 Sociální služby
A531 Zaměstnanost
A532 Inspekce práce
A1029Sociální zabezpečení
A1148Pomoc v hmotné nouzi
A1154Státní sociální podpora
A1185Sociálně-právní ochrana dětí
A1781Insolvence
A1804Dávky pro osoby se zdravotním postižením

Ministerstvo pro místní rozvoj

A32 Pohřebnictví
A51 Státní pomoc po živelní či jiné pohromě
A52 Veřejné dražby
A53 Zákon o zadávání veřejných zakázek
A54 Autorizovaní architekti a autorizovaní inženýři a technici činní ve výstavbě
A561 Podpora regionálního rozvoje
A565 Územní plánování a stavební řád
A567 Vyvlastnění
A1163Podpora rozvoje bydlení
A1386Cestovní ruch

Ministerstvo průmyslu a obchodu

A121 Živnostenské podnikání
A684 Agenda energetického zákona
A736 Státní podniky
A741 Státní správa ve věcech komoditních burz
A750 Regulace reklamy
A761 Omezení nočního provozu zastaváren
A765 Kontrola obchodování s mučícími nástroji
A766 Kontrola obchodu s výrobky, jejichž držení se v ČR omezuje
A788 Kontrola zahraničního obchodu se zbožím dvojího použití
A789 Povolování provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem
A1022Puncovnictví a zkoušení drahých kovů
A1082Obecná bezpečnost výrobků
A1083Ochrana spotřebitele
A1085Barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv
A1090Výkon státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví
A1092Volný pohyb služeb
A1093Agenda zákona o některých službách informační společnosti
A1096Agenda zákona o investičních pobídkách
A1103Agenda zákona o České obchodní inspekci
A1104Agenda zákona o pohonných hmotách
A1106Vyhledávání průzkum a těžba nerostných zdrojů z mořského dna
A1110Ověřování střelných zbraní a střeliva
A1111Agenda zákona o technických požadavcích na výrobky
A1112Agenda zákona o podpoře malého a středního podnikání
A1114Agenda zákona o hospodaření energií
A1115Nakládání s bezpečnostním materiálem
A1116Podporované zdroje energie
A1121Podpora exportu
A1122Agenda zákona o orgánech státní správy v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů
A1123Agenda zákona o metrologii
A1124Vydávání dovozních povolení do EU
A1402Agenda zákona o zvláštním příspěvku horníkům
A1501Agenda zákona o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR
A1803Agenda zákona o pyrotechnice
A1841Posuzování shody stanovených výrobků

Ministerstvo spravedlnosti

A8 Advokacie
A120 Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob
A479 Agenda soudních exekutorů
A480 Agenda probační a mediační
A481 Soudní agenda a Justiční akademie
A482 Působnost Ministerstva spravedlnosti
A483 Rejstřík trestů
A484 Agenda notářů
A681 Vězeňská služba
A682 Státní zastupitelství
A1461Agenda mediátorů
A1541Agenda Ústavního soudu
A1561Výkon působnosti veřejného ochránce práv
A1901Insolvenční správci
A1902Agenda mezinárodní ochrany dospělých osob
A1921Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci
A1922Oběti trestné činnosti
A1941Střet zájmů
A1961Mezinárodní justiční spolupráce
A4047Evidence svěřenských fondů
A4067Evidence skutečných majitelů
A4080Použití prostředků z majetkových trestních sankcí

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

A4 Rejstřík veřejných výzkumných institucí
A676 Rejstřík školských právnických osob
A677 Výzkum na lidských embryonálních kmenových buňkách, Registr lidských embryonálních kmenových linií
A679 Schvalování žádostí výzkumných organizací žádajících o zařazení do seznamu pro přijímání pracovníků ze třetích zemí
A1136Registr docentů a profesorů
A1139Sdružené informace matrik studentů
A1146Podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
A1161Udělování autorizace dle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání
A2106Zákon o podpoře sportu
A3082Školský zákon
A3685rejstřík škol a školských zařízení
A3772Výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních
A3791Zákon o vysokých školách
A5888Seznam výzkumných organizací

Ministerstvo vnitra

A2 Evidence občanských sdružení, jejich organizačních jednotek s právní subjektivitou, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a jejich organizačních jednotek s právní subjektivitou
A3 Registrace politických stran a politických hnutí
A44 Stanovení stálých volebních okrsků
A45 Plnění úlohy komunikační centrály pro volby do Evropského parlamentu
A46 Uzavírání manželství a určování otcovství
A47 Aplikace zákona o dobrovolnické službě
A100 Systém základních registrů
A101 Základní registr - registr obyvatel
A104 Základní registr - registr práv a povinností
A110 Správa referenčních údajů RPP
A112 Správa registru RPP
A113 Registrace agend a orgánů veřejné moci pro výkon agendy
A115 Evidence obyvatel a rodná čísla
A116 Agenda cizinecká a ochrany státních hranic
A117 Občanské průkazy
A118 Cestovní doklady občanů České republiky
A119 Informační systém datových schránek
A325 Editace vybraných subjektů v gesci MV do ROS
A330 Vydávání osvědčení v souvislosti s výkonem státní správy
A332 Úkoly Hasičského záchranného sboru ČR
A333 Procesní modelování agend veřejné správy
A337 O integrovanném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
A338 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
A341 Požární ochrana
A343 Obecní zřízení (zákon o obcích)
A344 PVS - Portál veřejné správy
A345 Czech POINT - kontaktní místo veřejné správy
A350 Rozhodování o mezinárodní ochraně (postavení uprchlíků)
A351 Dočasná ochrana
A353 Evidence mezinárodních nevládních organizací a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem
A354 Registrace zájmových sdružení právnických osob
A409 Správa státních hranic
A414 Matriky
A416 Registrované partnerství
A418 Policie České republiky
A419 Zbraně a střelivo
A420 Obecní policie
A421 Ochrana svědka a dalších osob
A423 Územní členění státu
A424 Stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností
A876 Služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů
A1023Státní občanství České republiky
A1043Veřejné sbírky
A1095Místní referendum
A1097Krajské zřízení (zákon o krajích)
A1098Hlavní město Praha (Zákon o hlavním městě Praze)
A1109Generální inspekce bezpečnostních sborů
A1117Vypořádání majetkových křivd občanů ČR
A1133Volba prezidenta republiky
A1142Agenda zpravodajských služeb ČR
A1149Přestupkový zákon
A1150Vedení seznamů voličů a seznamů oprávněných osob pro místní a krajské referendum
A1153Správní řád
A1155Vydávání Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv
A1183Volby do Parlamentu České republiky
A1261Poskytování informací
A1262Volby do Evropského parlamentu
A1263Státní kontrola
A1281Volby do zastupitelstev obcí
A1282Volby do zastupitelstev krajů
A1301O úřednících územních samosprávných celků
A1321Státní služba
A1342Ověřování (vidimace a legalizace)
A1343Archivnictví a spisová služba
A1361Evropská občanská iniciativa
A1601Krajské referendum
A1661Kontrolní řád
A1761Státní služba
A3663RPP111
A3787Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
A3925Elektronická identifikace a autentizace
A4265Služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce
A4267Dohled v oblasti elektronické identifikace
A6691Centrální místo služeb

Ministerstvo zahraničních věcí

A533 Diplomatické a služební pasy ČR
A1622Zahraniční rozvojová spolupráce a humanitární pomoc poskytovaná do zahraničí
A1641Konzulární ochrana občanů ČR v zahraničí
A1821Ekonomická diplomacie a koordinace vnějších ekonomických vztahů

Ministerstvo zdravotnictví

A25 Umělé přerušení těhotenství
A26 Veřejné neziskové zdravotnické zařízení
A27 Komory
A28 Biocidní přípravky
A29 Lázeňství
A30 Zdravotní pojišťovny
A49 Péče o zdraví lidu
A50 Sledování veškerého nakládání a zacházení s návykovými látkami
A460 Zdravotní péče v nestátních zdravotnických zařízeních
A467 Všeobecná zdravotní pojišťovna
A470 Darování, odběry a transplantace orgánů a tkáňí
A471 Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod
A476 Ochrana veřejného zdraví
A893 Protidrogová politika
A1081Veřejné zdravotní pojištění
A1086Zdravotní služby
A1087Zdravotnická záchranná služba
A1088Lidské tkáně a buňky
A1101Zdravotní pojišťovny
A1225Pojistné
A1226Transplantační zákon
A1227Specifické zdravotní služby
A1242Zdravotnické prostředky
A1243Léčiva
A1244Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
A1245Nelékařské zdravotnické povolání
A1246Lékařská zdravotnická povolání
A1341Zdravotní pojištění
A3726eRecept
A4003Národní kontaktní místo elektronického zdravotnictví
A4006Národní registr zdravotnických pracovníků

Ministerstvo zemědělství

A562 Plemenářský zákon
A564 Ochrana práv k odrůdám
A588 Zákon o hnojivech
A589 Zemědělské veřejné sklady a zemědělské skladní listy
A636 Agenda Komory veterinárních lékařů ČR
A943 Myslivost
A944 Činnosti dle zákona o zemědělství
A945 Státní zemědělský intervenční fond
A946 Státní správa rybářství
A951 Reprodukční materiál lesních dřevin
A967 Státní správa lesů
A999 Ochrana chmele
A1024Vinohradnictví a vinařství
A1025Pozemkové úpravy
A1026Zákon o potravinách
A1027Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
A1044Veterinární zákon
A1045Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu
A1091Úprava majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvu
A1094Rostlinolékařská péče
A1102Agenda zákona o lihu
A1105Pokuty a kauce za nedodržení zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
A1108Zákon o SZPI
A1113Oběh osiva a sadby
A1118Zákon o krmivech
A1119Zákon, kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů
A1141Zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem
A1162Zákon o vodách
A1182Ochrana zvířat proti týrání
A1184Úprava vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
A1224Ekologické zemědělství
A1481Genetické zdroje rostlin, zvířat a mikroorganismů významné pro výživu a zemědělství
A1581Státní pozemkový úřad
A1621Uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh
A1801Těžba rašelin

Ministerstvo životního prostředí

A560 Geologické práce
A563 Ochrana životního prostředí Antarktidy
A694 CITES - obchodování s ohroženými druhy
A696 Zoologické zahrady
A703 Registr povolených geneticky modifikovaných organismů, Registr uživatelů geneticky modifikovaných organismů
A721 Povodňová ochrana v ČR
A857 Problematika obnovitelných zdrojů energie - biomasa
A898 Správa národních programů na úseku ochrany přírody a krajiny, evidovaných v systému EDS/SMVS
A906 Evropský a mezinárodní systém emisního obchodování
A907 Energetická náročnost budov
A963 Ochrana přírody a krajiny
A1120Nakládání s obaly a odpady z obalů
A1125Národní park České Švýcarsko
A1126Ochrana ovzduší
A1127Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ) a integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP)
A1135Působnost ČIŽP v ochraně lesa
A1137Budoucí programové období v oblasti životního prostředí
A1140Státní politika životního prostředí České republiky
A1145Ochrana jakosti a množství povrchových a podzemních vod, ochrana přirozené akumulace vod a vyhodnocení monitoringu vod
A1151Zpráva o životním prostředí České republiky
A1152Krajinné integrované plány rozvoje (KIPR)
A1164Udržitelný rozvoj
A1186Odpadové hospodářství
A1201Program péče o krajinu
A1221Náhrady škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
A1222Ochrana klimatu a emisní obchodování (EU ETS)
A1223Geologické ukládání CO2 (CCS)
A1241Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC)
A1283Ochrana zemědělského půdního fondu
A1382Nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
A1383Chemický zákon
A1384Posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí (proces EIA + proces SEA) a související činnosti.
A1385Předcházení ekologické újmě a EMAS
A1389Prevence závažných havárií
A1422Poskytování informací o životním prostředí
A1425Státní fond životního prostředí
A1427Látky poškozující ozon a fluorované skleníkové plyny
  • Z ústavního hlediska lze výklad pojmů dovodit především z Ústavy ČR (čl. 2 odst. 1 a 3 ve spojení s čl. 10b odst. 3, čl. 53 odst. 1, čl. 64 odst. 2, čl. 79 odst. 1, čl. 80 odst. 2, čl. 91 odst. 2, čl. 97 odst. 3, čl. 98 odst. 2 a čl. 104 odst. 1 a 3) a Listiny základních práv a svobod (čl. 2 odst. 2), z hlediska zákonné úpravy pak stěžejní místo zastává zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
  • Podle judikatury Ústavního soudu (usnesení II. ÚS 75/93, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 2, s. 201) se veřejnou mocí rozumí taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo, nebo zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech nebo povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není v rovnoprávném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí od vůle subjektu. Nutno podotknout, že Ústavní soud nerozlišuje, zda je takový orgán součástí moci zákonodárné, výkonné (včetně veřejné správy) či soudní.
  • K rozhraničení oblasti působení veřejného a soukromého práva – srov. čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR: „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“1) a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod: „Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“ vs čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod: „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“
  • Ustanovení § 1 odst. 1 správního řádu zní: „Tento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (dále jen „správní orgán").
  • Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Konf 31/2007-82 z 21. května 2008 (Sb. NSS, sv. 10/2008, s. 847, č. 1675/2008) k pojmu „působnost“ v § 1 správního řádu dále uvádí, že „toto ustanovení v odstavci 1 pozitivně definuje předmět úpravy správního řádu jako postup orgánů a osob v oblasti vrchnostenské správy, tedy při výkonu veřejné moci. Ač zde tento pojem není přímo použit, plyne to již z konstrukce tohoto ustanovení, které se jednak zmiňuje o postupu orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů (které existují proto, aby vykonávaly veřejnou moc), jednak ale i o postupu právnických a fyzických osob, „pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy“. Tato formulace by neměla smysl, jestliže by se jí neměl na mysli právě výkon veřejné moci; právnické a fyzické osoby totiž přece jinak mohou činit vše, co není zákonem zakázáno. Tato zásada ale nepokrývá tu oblast, ve které osoba jednostranně rozhoduje o právech a povinnostech jiných osob, resp. autoritativně koná, a které se týká podstatná část správního řádu.“
  • Správní řád se tedy vztahuje na postup správních orgánů, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. Správní řád se tak nevztahuje na výkon veškeré veřejné správy svěřené správním orgánům, ale jen na takovou veřejnou správu, která je výkonem veřejné moci – někdy se hovoří též o tzv. vrchnostenské veřejné správě. Správní řád se tedy nevztahuje na tzv. nevrchnostenskou veřejnou správu, tzn. veřejnou správu vykonávanou především v režimu soukromého práva.
  • To, že se správní řád vztahuje jen na tu část veřejné správy, která má povahu veřejné moci, a nikoliv na celou veřejnou správu, tedy vyplývá především z pojmu „působnost“ použitého v § 1 odst. 1 správního řádu. Jde o působnost v tom smyslu, v jakém tohoto pojmu používá Ústava ČR – např. čl. 79 odst. 1, dále např. čl. 104 odst. 1, čl. 97 odst. 3 a čl. 98 odst. 2 Ústavy ČR.

K dělbě moci – formální a materiální dělba moci

  • V ústavním systému České republiky je dělba moci vyjádřena v čl. 2 odst. 1 Ústavy ČR a dále v separátních hlavách druhé (moc zákonodárná), třetí (moc výkonná) a čtvrté (moc soudní) Ústavy ČR.
  • Ve skutečnosti dochází k prolínání jednotlivých mocí, a můžeme tak hovořit o formální (institucionální) a materiální dělbě moci.

Například:

  • Zákonodárná moc náleží Parlamentu České republiky, tvořenému Poslaneckou sněmovnou a Senátem, výkonná ani soudní moc mu nenáleží – formální (institucionální) dělba moci.
  • Jediná výkonná pravomoc Poslanecké sněmovny spočívá v možnosti disciplinárně stíhat své členy a rozhodovat o souhlasu s jejich trestním stíháním – materiální dělba moci (viz nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 1/2000).
  • Obdobně moc výkonná (vydávání nařízení vlády a vyhlášek je materiálně zákonodárstvím v širším slova smyslu) a moc soudní (vedení obchodního rejstříku je materiálně veřejná správa, nikoliv materiálně soudnictví).

Pojem „působnost“ je ve veřejnoprávních předpisech užíván jako synonymum pojmu „veřejná moc“.

Veřejná moc je nejen součástí veřejné správy (kde je pojem „veřejná správa“ nadřazený pojmu „veřejná moc, a kde je tudíž veřejná moc podmnožinou veřejné správy), ale je i součástí moci zákonodárné a moci soudní (a kde tedy z povahy věci již veřejná moc překračuje hranice veřejné správy). Existuje-li tedy pojem „působnost v oblasti veřejné správy“, tak při tripartici mocí je třeba – byť teoreticky – pracovat i se spojením „působnost v oblasti zákonodárství“ a „působnost v oblasti soudnictví“, tj. s tou částí veřejné moci, která je vykonávána mimo výkonnou moc, respektive veřejnou správu. Jak vidno, pojmy „veřejná moc“ a „veřejná správa“ jsou vzájemně částečně podmnožinami, částečně se však vzájemně přesahují, a nelze tedy říci, že by kterýkoliv z těchto pojmů byl vůči druhému pojmem širším.

Veřejná správa se dělí na veřejnou správu vrchnostenskou (tj. výkon veřejné moci) a nevrchnostenskou, přitom pouze vrchnostenská složka podléhá výhradě zákona (čl. 2 odst. 2 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Subjekty veřejné správy mohou vykonávat i nevrchnostenskou veřejnou správu, tzn. veřejnou správu vykonávanou v režimu soukromého práva, v takovém případě pak v souladu s Ústavou ČR nejde o působnost, tj. veřejnou moc. S ohledem na zásadu jednotnosti terminologie právního řádu nelze minimálně ve veřejnoprávních předpisech přikládat pojmu „působnost“ jiný význam, než jaký se odvíjí od jeho užití v ústavním pořádku (ledaže by tyto předpisy obsahovaly vlastní definici). Uvedená zásada současně vylučuje, aby týž pojem měl v jednom právním předpisu více významů.

Odborná literatura:

  • Vedral, J. Správní řád. Komentář. II. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: 2012, BOVA POLYGON.
  • Sládeček V., Mikule, V., Suchánek, R., Syllová, J. Ústava České republiky. Komentář. 2. vydání. Praha: 2016, C. H. Beck, 2016.

logo EU Financováno z projektu Využívání prvků procesního řízení a zavedení standardů pro výkon agend veřejné správy ("PMA 3"), reg. č.: CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0004225. Projekt je realizován v rámci OPZ.

Tato metodika je určena ohlašovatelům agend, kteří realizují úpravu agend dle zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o právu na digitální služby“). Metodika je zveřejněna také na stránkách Procesního modelování agend.

Abyste vyplnili katalog služeb veřejné správy (VS). K tomu musíte nejdříve udělat následující:

  • Identifikovat služby VS a popsat jejich atributy v agendách, které ohlašujete.
  • Rozložit služby VS na jednotlivé úkony a popsat jejich atributy.
  • Definovat způsob, jakým dochází k interakci mezi OVM a klientem – určit obslužný kanál.
  • Určit, kdy a jakými obslužnými kanály bude možné provést digitální úkon a využívat digitální službu.

Vzhledem k tomu, že údaje v katalogu služeb VS jsou referenční, je nutné je udržovat aktuální.

Katalog služeb VS je součást registru práv a povinností (RPP) a jako takový obsahuje soubor údajů o službách VS, úkonech a jejich obslužných kanálech. Na katalog služeb VS lze nahlížet dvěma způsoby – a to jako na klientskou aplikaci publikující údaje pro klienty a také jako na úřednickou aplikaci sloužící ke sběru a editaci údajů. Katalog služeb VS bude průběžně rozvíjen, aby plnil následující funkce:

  • informační – poskytoval přehled o existujících službách VS a způsobu jejich vyřízení,
  • publikační – poskytoval údaje nezbytné pro správné zobrazování služeb VS na portálech (řazení, kategorie, mohlo by vás také zajímat atd.),
  • řídící – umožnil řízení dodávky služeb VS (stanovení plánu digitalizace, informace o odpovědnosti za službu usnadní koordinaci přechodu k digitální službě atd.),
  • automatizační – umožnil sběr údajů nezbytných pro automatizaci.

Pro potřeby plnění zákona o právu na digitální služby vzniká katalog služeb VS, který navazuje na evidenci služeb iniciovaných klientem (úkony na žádost). Katalog služeb VS se skládá ze všech služeb VS, nezáleží tedy na tom, jestli službu inicioval klient (subjekt práva), nebo jestli je služba vykonávaná z moci úřední.

V katalogu služeb VS se služby VS budou dělit na úkony. Pro každý úkon se následně budou evidovat obslužné kanály – způsoby, jakými lze daný úkon vykonat.

Cílem evidence služeb VS je přehledně informovat klienta o všech dostupných službách poskytovaných OVM.

Cílem evidence úkonů služeb VS je podpora rozvoje eGovernmentu – stanovení plánu digitalizace, který má proběhnout v letech 2021 až 2025. Na něj budou postupně navázané další procesy umožňující poskytování digitálních úkonů a služeb, které nejsou předmětem této metodiky. Bližší informace lze získat na https://archi.gov.cz/.

Podle zákona o právu na digitální služby má vláda do 1. 2. 2021 stanovit plán digitalizace služeb VS, proto je nutné, aby v první fázi (do konce roku 2020) katalog služeb VS obsahoval následující:

  • evidenci všech služeb poskytovaných orgány veřejné moci – v první fázi bude kladen důraz na služby VS iniciované klientem a primárně takové, které realizuje OVM ohlašovatele,
  • rozložení služeb VS na jednotlivé úkony a s tím spojené informace, jakými obslužnými kanály je lze vykonat,
  • plán digitalizace – informace, jakými obslužnými kanály a kdy bude možné úkon digitálně vyřídit.

To vše musí být součástí ohlášených agend v RPP nejpozději do konce roku 2020. Následně bude nutné doplnit služby vykonávané z moci úřední a takové služby, za které reálně zodpovídá i jiné OVM než OVM ohlašovatele.

  • Prvním krokem je zkontrolovat si rozsah kompetencí úřadu a určit si právní předpisy upravující vaše činnosti vůči externím subjektům, ať již jsou nebo ještě nejsou ohlášeny jako vaše agendy.
  • Po té sestavte úplný seznam agend, kterých jste nebo byste měli být jako OVM ohlašovateli. Neuvažujte agendy, ve kterých sice působíte, ale ohlašuje je jiné OVM.
  • Identifikujte všechny služby VS a ideálně je současně rozložte na jednotlivé úkony.
    • K úkonům následně přiřaďte a popište příslušné obslužné kanály.
  • Na závěr uveďte plán digitalizace úkonů na základě rozhodnutí odpovědných manažerů.
    • Pokud plán digitalizace nelze stanovit (např. jde o výkon samostatné působnosti, nebo přenesené působnosti bez existence centrálního agendového informačního systému (AIS), je nutné alespoň uskutečnit kroky, které překážky digitalizace odstraní (např. novelizovat příslušný právní předpis)

Ke kompletní evidenci služeb VS, jejich úkonů a stanovení plánu digitalizace je nutné nejdříve identifikovat jednotlivé entity celé evidence, a to: službu VS, úkon a jeho obslužný kanál. Následující podkapitoly se zabývají definicí těchto pojmů:

Služba VS

Představuje funkci (činnost) úřadu, která je vědomě poskytnuta konkrétním OVM konkrétnímu příjemci služby podle příslušného právního předpisu tak, že přináší příjemci vnímanou hodnotu, ať už v podobě benefitu nebo splnění zákonné povinnosti. Evidují se pouze takové služby VS, během nichž dochází k interakci mezi OVM a klientem či naopak, nikoli k interakci mezi OVM a OVM. Na službu VS lze také pohlížet jako na dosažení práva či naplnění povinnosti klienta, které nelze splnit jinak než interakcí či sérií interakcí mezi klientem a OVM. Služba se dělí podle toho, zdali je iniciována klientem nebo vykonávaná z moci úřední. Každá služba se skládá z nejméně jednoho úkonu.

Při evidenci služeb VS postupně procházejte právní předpisy a identifikujte služby VS pomocí definičních znaků uvedených níže. Ke každé službě VS popište její atributy podle metodiky.

Definiční znaky služby VS

  • Služba VS se řídí předem danými podmínkami, které jsou jasně definované alespoň jedním právním předpisem:
    • např. služba rodičovský příspěvek vyplývá ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
  • Pomocí služby VS má klient možnost realizovat některá svá práva nebo povinnosti, které mu vyplývají ze zákona a které nelze realizovat/splnit jinak než (sérií) interakcí mezi ním a OVM:
    • např. klient má právo dle zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, si zažádat o vydání cestovního pasu,
    • např. klient (provozovatel skládky) má zákonnou povinnost zasílat každoročně údaje o stavu vytvořené finanční rezervy, údaje o stavu volné kapacity skládky a údaje o poplatcích za uložený odpad krajskému úřadu příslušnému podle místa skládky na základě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.
  • Každá služba VS má výstup, který klient vnímá jako určitou hodnotu, a to buď ve formě dosažení benefitu nebo splnění zákonné povinnosti:
    • např. výstup služby ve formě benefitu je pro klienta vydání cestovního pasu,
    • např. klient (provozovatel skládky) má zákonnou povinnost zasílat každoročně údaje o stavu vytvořené finanční rezervy, údaje o stavu volné kapacity skládky a údaje o poplatcích za uložený odpad krajskému úřadu příslušnému podle místa skládky na základě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. V tomto případě je pro klienta výstupem splnění zákonné povinnosti a zároveň se tak vyhne sankcím při nesplnění povinnosti vyplývající mu ze zákona.
  • Služba VS je poskytovaná konkrétním OVM konkrétnímu příjemci:
    • např. klient Šimon Trusina žádá o rodičovský příspěvek na příslušném pracovišti Úřadu práce.
  • Služba VS je iniciována buďto klientem nebo je vykonávána z moci úřední:
    • např. služba iniciovaná klientem – povinnost písemného ohlášení změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku státní sociální, podpory vyplývající ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
    • např. služba vykonávaná z moci úřední – dle zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ministerstvo zneplatní přístupové údaje do datové schránky pověřené osobě v případě zrušení jejího pověření a o této skutečnosti ji informuje.
  • Služba VS je v drtivé většině případů souborem více úkonů:
    • např. služba volba výše rodičovského příspěvku zahrnuje soubor těchto úkonů: podání nové volby, výzva k doložení/doplnění žádosti, doložení/doplnění žádosti, výzva k seznámení se s podklady, seznámení se s podklady, zaslání rozhodnutí/oznámení.

Jedná se o více služeb, pokud:

  • se mění klient služby:
    • např. jednou službou je vydání povolení pro uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými organismy dle zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, kdy žádá firma, která povolení ke své činnosti potřebuje; jinou službou je, že kdokoli může zaslat své písemné vyjádření k uvedené žádosti,
  • dochází k interakci s více OVM:
    • např. podle zákona č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, je nutné, aby klient ztrátu nebo odcizení vysoce nebezpečných látek ohlásil Policii ČR a Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, jedná se tedy o dvě služby,
  • z využití jedné služby vyplývají pro klienta nová práva či povinnosti, které nelze splnit jinak než další novou interakcí s OVM, tedy další službou:
    • např. výstupem jedné služby je vydání povolení pro uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) dle zákona č. 78/2004 Sb., nabytím tohoto povolení klientovi vzniká nová povinnost, a sice písemně poskytnout nové informace týkající se rizik GMO a oznámit přijatá opatření Ministerstvu životního prostředí, přičemž poskytnutí těchto informací nelze provést jinak než novou interakcí klienta s OVM – jde proto o další službu VS,
  • dojde ke změně výstupu služby:
    • např. službou je získání rodičovského příspěvku čerpaného měsíčně v určité výši (výstupem služby je přiznání rodičovského příspěvku), jinou službou je žádost o změnu výše rodičovského příspěvku, protože jejím výstupem je pouze změna vyplácené částky,
  • dojde ke změně typu služby:
    • např. služba žádost o znepřístupnění datové schránky vycházející ze zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi, je iniciovaná klientem, ale zároveň existuje služba znepřístupnění datové schránky vykonávaná z moci úřední.

Dosud ohlašované úkony na žádost v RPP představují v naprosté většině případů služby VS iniciované klientem.

Služby se nedefinují podle jednotlivých vlastností výstupu, ale pouze podle výstupu. Např. nezáleží na tom, zda je občanský průkaz vydáván na 5, 10 nebo 35 let – stále je výstupem služby „plastová kartička eObčanka“, a proto jde o tutéž službu. Také nezáleží na tom, co musí klient nebo OVM doložit, směrodatný je výstup služby. Pokud je výstup stejný, jedná se také o stejnou službu.

Při identifikaci a popisu služby VS je nutno mít stále na paměti uživatelskou přívětivost a dívat se na řešení problému pohledem klienta.

Úkon

Úkon představuje jednotnou a ucelenou interakci mezi klientem a OVM (úředníkem), která je realizována určeným obslužným kanálem na jednom OVM a která má právní následky. Pomocí úkonu či série úkonů klient usiluje o dosažení výstupu dané služby VS.

Doporučujeme definovat úkony společně s příslušnou službou VS. Jakmile tedy definujete a popíšete službu VS, rovnou ji rozložte na jednotlivé úkony podle definičních znaků uvedených níže. Dále popište atributy úkonu, které jsou stanovené touto metodikou, a zároveň stanovte příslušný obslužný kanál. V této fázi řešíme pouze první rozhodovací instanci, tzn. není např. nutné evidovat úkony týkající se odvolání. Postupným a uceleným popisem služeb, úkonů a obslužných kanálů se vyhnete popisům, které jsou nekompletní či duplicitní.

Definiční znaky úkonu

  • Úkon představuje interakci mezi OVM (úředníkem) a klientem:
    • např. podání žádosti o vydání cestovního pasu představuje jednu ucelenou interakci.
  • Úkon je realizován jedním OVM:
    • např. žádost o vydání cestovního pasu podá klient buď na vybraný obecní úřad obce s rozšířenou působností, úřad městské části Prahy, Ministerstvo vnitra, nebo zastupitelský úřad.
  • Jeden úkon zahrnuje takové množství kroků, které lze vykonat společně najednou při jedné interakci, samostatně od jiných kroků a v jednom obslužném kanále:
    • např. podání žádosti o rodičovský příspěvek včetně doložení náležitostí bez ohledu na způsob podání (osobně na úřadě, prostřednictvím datové schránky, elektronickou poštou s uznávaným elektronickým podpisem) lze realizovat najednou a není potřeba podání rozložit do vícero návštěv, zpráv atd.
  • Úkon vykonává buďto klient anebo OVM:
    • např. podání žádosti o příspěvek na bydlení vykonává klient,
    • např. výzvu k doložení/doplnění žádosti o příspěvek na bydlení vykonává OVM.
  • Ke každému úkonu se váže jeden či více obslužných kanálů, kterými lze nebo v budoucnu půjde úkon realizovat:
    • např. podání žádosti volba výše rodičovského příspěvku lze učinit jak osobně na úřadě, tak i datovou schránkou a dalšími způsoby.
  • Stejně jako služba má oporu v právním předpise:
    • např. podání žádosti o příspěvek na dítě vychází z § 67 – 68 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Jedná se o více úkonů, pokud:

  • se liší vykonavatel:
    • např. podání žádosti je vykonávané klientem, ovšem výzva k doplnění/doložení je vykonávaná OVM, jedná se tedy o jiný úkon,
  • mají různé právní následky:
    • např. úkony vyplývající ze správního řádu „výzva k seznámení se s podklady“ a „zaslání rozhodnutí“ nelze spojit do jednoho úkonu, protože mají rozdílné právní následky – jde o naplnění (realizaci) jiných práv klienta,
  • pouze část kroků lze nebo půjde vykonat jiným obslužným kanálem:
    • např. podání a zaplacení správního poplatku lze učinit osobně na úřadě (v katalogu služeb VS evidováno jako jeden úkon), jakmile ale zaplacení správního poplatku lze nebo půjde provést elektronicky, je nutné úkon rozdělit na dva: podání žádosti a platba správního poplatku.

Pohlížejte na úkony jako na logický sled po sobě jdoucích kroků, na jejichž konci je výstup služby, tedy pro klienta požadované naplnění služby.

Ne všechny úkony musí nastat vždy (např. výzva k doplnění podání), některé úkony nastávají jen ve zvláštních případech (např. nahlédnutí do spisu). U služby mají být evidovány všechny úkony (interakce mezi klientem/OVM), které teoreticky mohou nastat.

Kdy jde o službu VS a kdy o úkon

  • Služba běží od jejího iniciování až po doručení jejího výstupu – je tedy souborem všech možných interakcí OVM/klient, které se postupně (a opakovaně) mohou odehrát.
  • Úkon je pouze jednou z interakcí OVM a klienta, která vede k dalšímu úkonu služby, pokud není závěrečným úkonem. Je jasně stanovený jeden vykonavatel (OVM nebo klient), jedná se tedy o jeden krok (o část služby).

Obslužný kanál

Posledním krokem evidence služeb VS je stanovení obslužného kanálu a zároveň popsání jednotlivých atributů obslužného kanálu. Prostřednictvím obslužných kanálů se také plánuje případná digitalizace úkonů, která má proběhnout v letech 2022 až 2025.

Jde o způsob či prostředek, jakým dochází k interakci mezi klientem a OVM. Typy digitálních obslužných kanálů definuje zákon o právu na digitální služby v § 4 odst. 1. Jedná se například o datovou schránku nebo o podání pomocí informačního systému veřejné správy, který umožňuje prokázání totožnosti klienta pomocí elektronické identifikace, jeho autorizace a zpětné prokázání vůle. Součástí popisu obslužného kanálu je i plán digitalizace: jakým obslužným kanálem a k jakému roku (2022 až 2025) plánuje ústřední správní úřad vyřízení úkonu.

  • Řada služeb VS se řídí obecnými pravidly jako je např. správní řád a další předpisy. Implicitně v nich tedy musí existovat úkony, které zavádí tyto obecné právní předpisy.
  • Aby tyto úkony každý ohlašovatel nemusel definovat znovu, správce katalogu je po předchozí konzultaci s gestorem příslušného procesního právního předpisu vytvoří a ohlašovatelé jiných agend se k nim přihlásí (přidají do svých služeb).
  • Z hlediska služeb iniciovaných klientem je stěžejní správní řád, kde se jedná o úkony spojené s podáním žádosti a případným následným řízením – např.:
    • výzva k doplnění podání,
    • doplnění podání,
    • nahlížení do spisu.
  • Je důležité vědět, zda pro danou agendu platí správní řád bez výjimky, zda platí jen jeho část a zda se týká všech nebo jen určitých služeb VS.
  • Seznamy těchto úkonů se budou průběžně doplňovat formou příloh k této metodice.

Služby VS

Identifikátor služby

Automaticky (stejně jako v případě agendy nebo činnosti) generovaný kód sloužící pro databázové zpracování údajů.

Název služby

Název by měl klientovi stručně a jasně vystihnout, o jakou službu se jedná. Důležité je, aby byl nezaměnitelný s jinou službou, ale stále velmi jednoduchý, srozumitelný a zapamatovatelný. Měřítkem je, že název služby je používaný (bude používán) v běžném hovoru lidí. Při pojmenování služby vycházejte vždy z příslušného právního předpisu, slangové výrazy (např. rodičák nebo mateřská) nepoužívejte. Pomůckou při pojmenování služby vám může být fráze „Chci vyřídit..“, za kterou dosadíte název služby dle právního předpisu uvedený vždy v 1. pádě. (např. Chci vyřídit rodičovský příspěvek – název služby je tedy rodičovský příspěvek).

Popis služby

Pomocí tohoto atributu detailněji vysvětlíte účel služby VS.Smyslem není kopírování částí právního předpisu, ale krátký a přitom přesný popis, který je srozumitelný pro laickou veřejnost a nebude obsahovat nejasné nebo těžko dohledatelné termíny.Obsahem je pouze věcné popsání existence služby.

Typ služby

Typ služby stanovuje, zda je služba iniciovaná klientem nebo vykonávaná z moci úřední. Pokud se například jedná o službu iniciovanou klientem, měl by být začáteční úkon takové služby vykonáván klientem.Pomocí číselníku vyberte pouze jednu možnost. Pokud služba existuje v obou variantách (iniciovaná klientem i vykonávaná z moci úřední), je nutno ji uvést dvakrát.

Subjekt využívající službu
  • Tento atribut stanovuje, kdo je dle právního předpisu oprávněný klient, který má nárok na využití služby VS.
  • Z číselníku vyberte jednu či více možností:
    • fyzická osoba,
    • právnická osoba,
    • podnikající fyzická osoba.
Právní předpisy

Zadejte příslušný právní předpis nebo více právních předpisů stanovující službu VS a jeho konkrétní části (paragraf, odstavec, písmeno). Pokud je to žádoucí, uvádějte i více částí právního předpisu.

Činnost

Uveďte všechny činnosti dle zákona o základních registrech, které jsou relevantní pro danou službu VS v celém jejím procesu (od zahájení až po ukončení). Přiřazením činnosti je služba VS vázána na konkrétní vnitřní procesy (mj. oprávnění na přístupy k základním registrům a/nebo údajům v jiných agendách) a dochází k předvybrání OVM poskytujících službu. Vazba mezi činností a službou VS je různá – jedné službě VS může odpovídat jedna činnost, ale zpravidla to tak není a služba VS odpovídá několika činnostem, nebo se v rámci jedné činnosti poskytuje více služeb VS.

Orgán veřejné moci

Orgány veřejné moci či kategorie orgánů veřejné moci (dále jen OVM) realizující službu VS se načítají z uvedených činností. Pokud výčet OVM není úplný, další OVM lze přidat doplněním další činnosti ke službě OVM. Naopak okruh OVM je možné zpřesnit jejich odebráním.

Působnost

Atribut slouží pro klasifikaci služeb - zda ji OVM vykonává v působnosti:

státní správa státní správa v přenesené působnosti samospráva

Působnost se určuje prostřednictvím číselníku s výše uvedenými hodnotami. Hodnotu je možno vybrat pro celou službu VS, nebo pro jednotlivé OVM pokud službu vykonávají v různých působnostech (např. vydání eObčanky vykonává Ministerstvo vnitra jako státní správa, ale obce  s rozšířenou působností jako státní správa v přenesené působnosti).

Místní příslušnost

Informace, zda je místo poskytování služby VS pro klienta nějakým způsobem omezeno. Vysvětlení jednotlivých možností (typologie vychází ze správního řádu):

  • není – klient si může vybrat OVM z dané kategorie (např. požádat o nový občanský průkaz lze na jakémkoli úřadu obce s rozšířenou působností či městské části v Praze).
    • Tato možnost platí, pokud je OVM ústřední správní orgán, který nemá územní místně příslušná pracoviště.
    • Dále sem patří možnost, kdy právní předpis příslušného OVM omezuje na nejbližší OVM (např. odevzdání občanského průkazu po zemřelém na nejbližším úřadu obce s rozšířenou působností či městské části v Praze).
  • dle místa činnosti účastníka – klient musí službu VS vyřizovat u příslušného OVM dle místa, přičemž určující není trvalý pobyt klienta (např. vyřizování svatby se provádí na matričním úřadě podle místa svatby).
  • dle místa trvalého pobytu (místa pobytu cizince) fyzické osoby – klient musí službu VS vyřizovat u příslušného OVM dle svého trvalého pobytu (např. podání daňového přiznání z příjmu fyzických osob k finančnímu úřadu příslušnému dle trvalého pobytu).
  • dle místa dotčené nemovitosti – klient službu VS vyřizuje u příslušného OVM podle adresy dané nemovitosti (např. návrh na vklad do katastru nemovitostí se provádí na příslušném katastrálním úřadě dle adresy nemovitosti).
  • dle sídla právnické osoby – klient službu VS vyřizuje u příslušného OVM podle adresy právnické osoby (např. poplatník daně z příjmů právnických osob je povinen podat přihlášku k registraci k dani u příslušného správce daně dle sídla právnické osoby).
  • dle místa podnikání fyzické osoby – klient službu VS vyřizuje u příslušného OVM podle uvedeného místa podnikání dané agendy (např. k žádosti o koncesi k vedení spisovny se vyjadřuje státní oblastní archiv příslušný dle místa podnikání).

Místní příslušnost se může lišit u jednotlivých OVM:

  • např. převzetí občanského průkazu do úschovy:
    • obecní úřad obce s rozšířenou působností – dle místa činnosti účastníka,
    • matriční úřad – dle místa trvalého pobytu (místa pobytu cizince) fyzické osoby.

Dle zvolených subjektů využívajících službu VS se mění možnosti místní příslušnosti. Vyberte jednu možnost pro každý typ subjektu využívajícího službu. Přípustné kombinace přehledně zobrazuje následující tabulka.

fyzická osobapodnikající fyzická osobaprávnická osoba
Není x x x
Dle místa činnosti účastníka x x x
Dle místa trvalého pobytu (místa pobytu cizince) fyzické osoby x x
Dle místa dotčené nemovitosti x x x
Dle sídla právnické osoby x
Dle místa podnikání fyzické osoby x
Relevantní pro

Každou službu VS je nutné klasifikovat s ohledem na to, jaké všechny informační povinnosti si její evidencí a (v budoucnu) detailním popisem plníte. Vyberete, zda je služba VS relevantní z hlediska Jednotné digitální brány

Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána (Single digital gateway – SDG) pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 jsou někteří gestoři, jejichž agendy jsou relevantní z hlediska SDG, povinni informovat o těchto službách v anglickém jazyce. Identifikace těchto služeb se provádí skrze tento atribut.

Úkonu

Identifikátor úkonu

Automaticky (stejně jako v případě služby VS) generovaný kód sloužící pro databázové zpracování údajů.

Název úkonu

Podobně jako u služby uvádějte srozumitelný a výstižný název úkonu, aby bylo klientovi jasné, co je účelem úkonu. Název úkonu by měl výstižně popsat konkrétní krok (např. podání žádosti, výzva k doložení/doplnění žádosti, atd.).

Popis úkonu

Pomocí tohoto atributu detailněji vysvětlíte účel úkonu. Obsahem je pouze věcné popsání úkonu.

Právní předpisy

Uveďte odkaz na paragraf a odstavec nebo písmeno právního předpisu, který stanovuje právo či povinnost konat úkon za účelem realizace služby. Můžete uvést více právních předpisů. Pokud je to žádoucí, uvádějte i více částí právního předpisu.

Vykonavatel úkonu

Kdo daný úkon vykonává (a iniciuje) – OVM nebo klient. Pomocí číselníku vyberete pouze jednu možnost.

Fáze úkonu

Pro každý úkon je nutno klasifikovat, jaké je jeho místo v sérii úkonů služby. Z číselníku vyberete: začáteční, prostřední, nebo koncová. Je možno vybrat více hodnot – např. pokud má služba VS pouze jeden úkon, půjde o „začáteční“ a současně i „koncová“.

Úkon je vhodný pro digitalizaci (nutno uvést zdůvodnění, pokud ne)

U každého úkonu je nutné uvádět, zda je či není vhodný k digitalizaci. Z číselníku vyberete jednu možnost (Ano/Ne). Vyberte „Ano“, pokud je možné úkon provádět digitálně nebo plánujete jeho digitalizaci. Jestliže nelze daný úkon provádět digitálně a ani v budoucnu neplánujete jeho digitalizaci, vyberte možnost „Ne“ a do textového pole uveďte důvod, proč digitalizace není možná (např. digitalizace úkonu je příliš ekonomicky náročná; klientela daného úkonu je zanedbatelně malá atd.).

Obslužného kanálu

Typ kanálu
  • Jedná se o možnosti, jakými lze vykonat úkon (bez ohledu na vykonavatele úkonu).
  • Ze seznamu vyberte jednu nebo více možností podle toho, jakými kanály lze úkon vykonávat, nebo jakými kanály plánujete jeho vykonávání:
    • osobně,
    • pošta,
    • datová schránka,
    • Czech POINT,
    • uznávaný elektronický podpis (tj. kvalifikovaný elektronický podpis nebo zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu) zaslaný například emailem,
    • samoobslužný portál (AIS),
    • jiný způsob, pokud tak stanoví právní předpis,
    • ostatní formy dálkového přístupu (např. veřejná datová síť, telefonicky atd.).
  • Následně pro daný kanál popište zbývající atributy (jsou-li povoleny).

Pomocí tohoto atributu se také eviduje, zda a jakým způsobem mají dle zákona o právu na digitální služby (č. 12/2020 Sb., § 14 odst. 6) úkon poskytovat školy a školská zařízení.

Orgán veřejné moci

Okruh předvybraných OVM vychází z činností přiřazených ke službě VS. Pro každý typ obslužného kanálu se z předvybraných OVM uvádí jen takové OVM, kterému je úkon adresován nebo který úkon vůči klientovi vykonává.

Požadovaná úroveň důvěry

Tento atribut se vztahuje pouze na obslužný kanál samoobslužný portál (AIS), pro další obslužné kanály není relevantní. Vyberte jednu z úrovní záruky definovaných nařízením eIDAS (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014):

  • žádná,
  • nízká,
  • značná (např. identitní prostředek „jméno, heslo, SMS“),
  • vysoká (např. eObčanka).
Plánovaný do

Tento atribut vyplňujte v případě, že daný obslužný kanál plánujete zrušit. Jedná se o nepovinný atribut. Uvádějte zde přesný den, měsíc a rok plánovaného zrušení obslužného kanálu.

Plánovaný od
  • Pokud v budoucnu plánujete zavedení nového obslužného kanálu (např. nový samoobslužný portál), je nutné uvést den, měsíc a rok jeho plánovaného spuštění.
  • Jedná se o povinný atribut.

Na základě konsolidace informačních povinností (zákon o právu na digitální služby, nařízení EU o Jednotné digitální bráně) se přechází k modelu, kdy se popisy služeb VS mohou udržovat aktuální pouze na jednom místě – v ekosystému RPP, odkud následně může kdokoli aktuální informace čerpat, ať už jde o rezortní informační weby, portály OVM (typicky obcí a krajů), nebo třetí stranu.

V rámci detailního popisu budou jednotlivé služby VS doplněny o informace jako:

  • kdo o ně může žádat,
  • co je potřeba doložit,
  • jaký je poplatek,
  • kde se vyřizují,
  • atd.

Předchozí popis služeb VS realizovaný skrze vybrané „životní situace“ evidované na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a prováděcí vyhlášky č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup, se od 1. 8. 2020 ruší. Pro orgány veřejné moci je důležitou změnou, že katalog služeb VS je přímo navázán na systém agend v RPP.

Detailní popis služeb VS není součástí této metodiky, bude realizován po ohlášení agendy a bude pro něj vydána zvláštní metodika.

Proč není detailní popis zanášen do AIS RPP Působnostního při registraci agendy?

  • Pokud by tvorba detailního popisu jednotlivých služeb VS byla součástí procesu ohlášení agendy, prodloužila by se doba potřebná na ohlášení agendy. Oddělení tvorby detailního popisu služby VS od ohlášení agendy umožní registraci agendy bez ohledu na stav detailních popisů služeb VS, a tím nebude blokována změna ostatních parametrů agendy (které jsou využívány například pro řízení přístupu k základním registrům).
  • Očekává se, že požadavek na aktualizaci jednotlivých detailních popisů služeb VS bude vyvolán i z jiných důvodů, než je změna právního předpisu definujícího agendu. V takovém případě nebude třeba přeregistrovat celou agendu, ale postačí pouze aktualizovat příslušný popis služby VS.

V případě jakýchkoli dotazů pište na e-mail: ukonynazadost@mvcr.cz.

Celý metodický pokyn je ke stažitelný jako samostatný soubor.

Primárně je materiál určen „Digitálním zmocněncům“ ústředních správních úřadů a vedoucím pracovníkům IT:

  • Ředitel IT odboru
  • Vedoucí IT oddělení

Materiál je ovšem doporučen k seznámení dalším pracovníkům v členění dle pozic/rolí níže:

  • Digitální zmocněnec
  • Enterprise Architekt, konzultant, analytik
  • Manažer kvality (QA)
  • Manažer kybernetické bezpečnosti
  • Manažer provozu
  • Právník
  • Projektový manažer
  • Rozpočtový specialista
  • Vedení úřadu (předseda, státní tajemník, náměstek ekonomické sekce)
  • Vlastník agendy/procesu
  • Zakázkář

Tento dokument má několik hlavních cílů:

  • Sjednotit pohled na IT záměr pojmenováním hlavních procesních resp. pracovních kroků od detekce potřeby změny přes přípravu, realizaci, provoz až po ukončení provozu (tyto kroky lze rovněž pojmenovat „pracovními balíčky“).
  • Jasně nastavit pravidla pro vedení závazných centrálních evidencí v jednotlivých krocích vlákna, nezbytných pro řízení Informační koncepce ČR (IKČR) i Informační koncepce ústředního správního úřadu. Zároveň poskytnout informaci o stavu jednotlivých systémů, které zajišťují/budou zajišťovat koordinaci a řízení IKČR/eGovernmentu.
  • Vytvořit informační rozcestník vazeb vlákna záměru na hlavní legislativní dokumenty a důležité metodiky.
  • Popsat vlákno záměru v kontextu metod řízení Informačních koncepcí ČR/úřadu a v kontextu celkového řízení IT/ICT, ve kterém probíhá současně svazek takových vláken v různých stavech, včetně vazby na další metodické dokumenty (např. „Metody řízení ICT“, normy ITIL a IT4IT atd.).
  • Klíčovým pojmem pro tento materiál je tzv. „vlákno záměru“. Vláknem záměru nazýváme základní proces konkrétní změny v IT, který je samostatně řiditelný, samostatně rozpočtovaný a definovaný svým výstupem – typicky novým informačním systémem, významnou změnou stávajícího informačního systému, jeho dílčí části, způsobu provozování IS (přechod na cloud), změnou procesů podporovaných informačním systémem apod. Vše co podléhá usnesení vlády č.86/2020 je předmětem záměru, který je dokumentován v katalogu Digitálního Česka.
  • Vlákno záměru – logická posloupnost procesních resp. pracovních kroků (činností, aktivit a jejich výstupů) spouští typicky požadavek vedení na změnu IT podpory klientů úřadu (digitální služba), nebo změna podpory vnitřní agendy/procesu úřadu. Vlákno je v praxi často vyvoláno změnou legislativy.
  • Pro vlákno platí, že některé kroky pro některé záměry nemusí být relevantní (např. změna legislativy) a některé kroky lze provádět souběžně, ale nelze měnit pořadí kroků.
  • Zároveň platí, že následující krok „dědí“ vlastnosti a výstupy kroku předcházejícího. Např. je-li legislativní předpis relevantní pro krok 3, přirozeně se předpokládá jeho relevance pro výstupy kroků 4, 5, 6 atd.
  • Celkové řízení digitální transformace/IT je pak cyklický proces (smyčka), zahrnující strategické řízení (řízení informační koncepce), řízení celého svazku všech vláken v různých stavech (různých krocích), podpůrných procesů (řízení zdrojů, kvality, celková kybernetická bezpečnost) a uzavření smyčky zpětné vazby (z měření a hodnocení zpět ke změně koncepce a plánování). Tento cyklus a řízení celkového svazku vláken je v souladu s „Metodami řízení ICT“, vydanými MV ČR viz. diagram v příloze.
Název Popis
01. Detekce potřeb a úvodní formulace záměru (nový systém, velká změna) Vstupem pro spuštění je vnější nebo vnitřní požadavek na změnu. Obvykle to je potřeba shody se změnou legislativy, péče dobrého hospodáře (zvýšení efektivity, snížení celkových nákladů), nebo potřeba inovace, zavádění digitálních služeb pro klienty VS apod.
02. Kvalifikace záměru uvnitř ÚSÚ/OVM (dle IK OVM) Zakotvení záměru do kontextu Informační koncepce OVM , definice vnitřních vazeb na ostatní informační systémy spravované OVM nebo vnějších vazeb na informační systémy ostatních OVM a datové zdroje
03. Úprava legislativy Analýza změn legislativy které daný záměr vynucují resp. popis legislativních změn které jsou pro realizaci záměru nutným předpokladem
04. Kvalifikace záměru v kontextu IKČR a OHA Zakotvení záměru do kontextu Informační koncepce ČR, popis využívání sdílených služeb eGovernmentu ČR, definice vnějších i vnitřních vazeb na ostatní informační systémy a datové zdroje, příprava příslušných formulářů OHA
05. Alokace finančních zdrojů pro záměr (rozpočet vs ESF fondy), ohlášení vláděZávazná alokace finančních nákladů nezbytných pro přípravu záměru, jeho projektovou realizaci včetně nezbytných výběrových řízení a čtyřleté provozní náklady v členění podle jednotlivých zdrojů (státní rozpočet, strukturální fondy apod.). Finanční alokace musí být zavedena v evidenci investičních záměrů a provozní náklady ve střednědobém rozpočtu příslušné kapitoly státního rozpočtu. Alokace finančních zdrojů je předpokladem pro přechod záměru ze stavu C do stavu B. Součástí této fáze je rovněž vyhodnocení pětiletého TCO (Total Cost of Ownership) jako podklad pro rozhodnutí o implementaci záměru v Cloudu nebo OnPremise
06. Příprava realizace (další nutná stanoviska, veřejná soutěž) Příprava a zadání veřejných zakázek nezbytných pro realizaci záměru, vyžádání nutných stanovisek dalších orgánů, např. stanoviska ke splnění požadavků vyplývajících ze zákona o kybernetické bezpečnosti, ze zákona na ochranu osobních údajů apod.
07. Realizace záměru (projektové řízení realizace) Definice projektového týmu, zadání projektu a jeho realizace
08. Ukončení realizace, vyhodnocení (akceptační test) Dopracování dokumentace (vč. základní provozní dokumentace), předání výsledků projektu do provozu, převzetí realizovaného záměru od projektového týmu provozním týmem, provedení akceptačních testů. Viz doporučení ITIL procesní blok č. 3.
09. Plánování provozu vč. drobných změn a zahájení provozu V této etapě je nutné dopracovat provozní dokumentaci a nastavit odpovědnosti za provozní činnosti (procesy). Viz. ITIL procesní blok č.4.
10. Provoz, provozní dohled, realizace drobných změn a provozní podpora V průběhu provozu je nutné vykonávat sadu činností, nezbytných pro zachování kvality bezpečnosti, dostupnosti, kontinuity služeb.
11. Hodnocení provozu Je důležité průběžně hodnotit provozní indikátory vč. zpětné vazby. Viz. ITIL blok 5.
12. Ukončení životního cyklu a vyřazení Součástí etapy je archivace dokumentace, archivace datových fondů a vyřazení příslušných komponent z evidence včetně vyřazení z evidence ISVS v RPP

Mapa celkového kontextu vlákna

V této kapitole jsou popsány povinnosti a doporučení, které se vážou na jednotlivé evidence spojené s řízením vlákna. Většina, nikoli však všechny, jsou uvedené na předchozím schématu.

Popis je proveden v číslovaném seznamu, který je totožný s jednotlivými kroky/etapami cyklu:

  1. V rámci prvního kroku se úřadům doporučuje zavést jednotnou (strukturovanou) evidenci požadavků na změny v oblasti digitalizace. Evidence by měla detekovat připravované změny v legislativě vč. předpokládaného termínu účinnosti změny. Rovněž by měla zahrnovat vnější požadavky na změny, a to ze zpětné vazby od klientů služeb úřadu (vč. jiných úřadů), i požadavků vyplývajících z povinností dobrého hospodáře (hodnocení efektivity a výkonnosti agend a procesů úřadu), nebo ze změny strategií a koncepčních dokumentů (např. Informační koncepce ČR, Informační koncepce úřadu a dalších obdobných dokumentů). Správcem takové evidence by měl být digitální zmocněnec úřadu, do evidence by měly přispívat všechny organizační složky úřadu a obsah by měl být předmětem jednání vedení úřadu alespoň 1x za čtvrtletí. Doporučuje se rovněž tyto požadavky – pokud z nich již vyplývá záměr změny (byť prozatím částečně nejasný) – přeformulovat do záměru a tento zaevidovat ve formě evidenčního listu záměru v katalogu „Digitální Česko“, ve stavu D - „Námět“. To umožní konzultovat a zpřesňovat záměr s pracovníky „Kompetenčního centra programu Digitální Česko“. Z hlediska struktury popisu záměru postačuje název záměru, nepovinně pak jeho popis a kontaktní osobu.
  2. Druhým krokem je kvalifikace záměru, převážně, ale nikoli výlučně, uvnitř úřadu. Záměr je v této etapě nutné podrobněji strukturovaně popsat, vč. identifikace spolupracujících úřadů. Záměr získává v katalogu Digitálního Česka stav C – „Koncept“. Kvalifikaci schvaluje obvykle vedení úřadu na návrh digitálního zmocněnce. Kvalifikované záměry (koncepty) již vstupují do implementačních plánů Digitálního Česka, proto je dokumentace záměru ve stavu konceptu (C) v katalogu „Digitální Česko“ povinná. Strukturovaný popis záměru ve stavu konceptu musí minimálně obsahovat tyto údaje:
    • Název záměru
    • Stručný popis záměru
    • Časové rozlišení realizace změny (datum od-do s přesností odhadu na čtvrtletí)
    • Cíl „Digitálního Česka“ (více cílů), který záměr plní. Pozn. V rámci návazné interní evidence úřadu je důležité záměr navázat na cíle informační koncepce úřadu, popř. cíle jiných strategických a koncepčních dokumentů.
    • Gesční úřad (výčet spolupracujících úřadů, je-li relevantní)
    • Odpovědnou a kontaktní osobu
    • Odhad celkových externích výdajů na realizaci změny
    • Odhad externích výdajů na udržitelnost po dobu provozu (na 4 roky od ukončení realizace)
  3. Úprava legislativy – krok nemusí být součástí životního cyklu všech záměrů. Je potřeba dodržovat Legislativní pravidla vlády a související Obecné zásady pro hodnocení dopadů (RIA) a postupovat podle Zásad pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy.
    • Evidence v gesci Legislativní rady vlády
      • Pokud je v plánu zpracování nové zákonné normy, musí být záměr zanesen do Plánu legislativních prací vlády, popř. do Výhledu legislativních prací vlády
      • Pokud záměr souvisí s implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU), potom má být součástí Přehledu implementačních prací vlády
      • Pokud je potřeba vytvořit nebo změnit vyhlášku, je potřeba ji zařadit do Plánu přípravy vyhlášek
    • Evidence dopadů změny legislativy v rámci katalogu programu Digitální Česko
    • Významné milníky z hlediska životního cyklu záměru:
      • Schválení návrhu nové legislativy vládou jako vládního návrhu – je možné postoupit k dalším pracím, které jsou spojeny s přípravou investičních výdajů
      • Schválení legislativy Parlamentem České republiky a podepsání Prezidentem České republiky – je nutné kontrolovat změny, mezi vládou schváleným návrhem a finálním znění legislativy a zohlednit tyto změny při další realizaci
  4. Kvalifikace záměru v kontextu IKČR a OHA – příprava podkladů pro rozhodnutí OHA. Tento krok je rovněž závislý na povaze záměru. Zpracování formuláře OHA a získání stanoviska OHA MV se řídí ustanoveními zákona 365/2000 Sb. (viz tabulka v další kapitole). V případě nejasností konzultujte záměr s Odborem hlavního architekta MV ČR. Zpracované formuláře v současnosti nemají vazbu na evidenci záměru v katalogu Digitální Česko, nicméně se do budoucna počítá s elektronizací formulářů OHA a integrací obou evidencí.
  5. Alokace finančních zdrojů pro záměr (rozpočet vs. ESF fondy, provozní vs. investiční výdaje), ohlášení vládě. V tomto kroku je nutné znát způsob financování záměru (rozpočtová kapitola, ESF+nezpůsobilé výdaje v rozpočtu, nadpožadavky..). Z hlediska evidence v katalogu DČ je důležité znát nejen realizační výdaje, ale rovněž výdaje na udržitelnost záměru, pracnost realizace (interní) a pracnost udržitelnosti (interní). Z těchto podkladů lze poté kalkulovat celkové náklady na vlastnictví (TCO). Nutnou součástí evidence je formulář ohlášení záměru učinit výdaj dle usnesení vlády č.86/2020. Formulář lze vygenerovat jako úlohu v katalogu DČ.
  6. Příprava realizace (další nutná stanoviska, veřejná soutěž). V tomto kroku dominuje většinou příprava zadávací dokumentace dle ZVZ. Důležitou součástí mohou být analýzy a stanoviska týkající se kybernetické bezpečnosti záměru jako celku a podklady pro rozhodnutí o realizaci záměru v Cloudu nebo On Premise.
  7. Realizace záměru (projektové řízení realizace). Pro všechny záměry evidované v evidenci DČ záměry je nezbytné jmenovat odpovědnou osobu za realizaci a doporučuje se aplikace standardní metodiky řízení projektu v souladu s mezinárodními standardy (PMI, PRINCE2).
  8. Ukončením realizace se uzavírá hlavní implementační část záměru, ve které musí proběhnout především předem stanovené akceptační testy. Akceptační testy nesmí být pouhou formalitou, ale musí otestovat skutečnou funkčnost výstupu záměru, který bude věcný správce přebírat. S ukončením realizace souvisí také dopracování dokumentace, předání výsledků projektu do provozu, převzetí realizovaného záměru od projektového týmu provozním týmem. Viz doporučení ITIL procesní blok č. 3.Vždy by měly obsahovat:
    • Název akceptačního testu
    • Popis akceptačního testu
    • Soubor kroků a milníků akceptačního testu s očekávaným vstupem a výstupem
    • Zodpovědnou osobu za akceptaci
  9. V tomto kroku je nutné dopracovat provozní dokumentaci, a to dle požadavků zákona 365/2000 Sb. a vyhlášky 529/2006 Sb. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-529#f3147008 a nastavit odpovědnosti za provozní činnosti (procesy). V této etapě se také začínají sledovat stanovená SLA, KPI a další ukazatele, které hodnotí, zda výstup záměru pracuje tak, jak bylo navrženo a odsouhlaseno akceptačními testy. Viz. ITIL procesní blok č. 4.
  10. Provoz, provozní dohled, realizace drobných změn a provozní podpora. Pro provoz je doporučením řídit se standardy ITIL (řízení kontinuity, konfigurací, incidentů, problémů atd.)
  11. Hodnocení provozu. Součástí hodnocení provozu by měla být hodnotící zpráva.
  12. Ukončení životního cyklu a vyřazení. Důležité je zejména vyřazení z evidence ISVS v RPP.

Relevance dokumentu ke kroku vlákna je označena křížkem, následující kroky tuto relevanci dědí:

Název předpisu Odkaz (hyperlink) 01. Detekce potřeb a úvodní formulace záměru (nový systém, velká změna)02. Kvalifikace záměru uvnitř ÚSÚ/OVM (dle IK OVM) vč. posouzení legislativní shody03. Analýza dopadů (RIA) a změna legislativy04. Kvalifikace záměru v kontextu IKČR a OHA05. Alokace finančních zdrojů pro záměr (rozpočet vs ESF fondy), ohlášení vládě06. Příprava realizace (další nutná stanoviska, veřejná soutěž)07. Realizace záměru (projektové řízení realizace)08. Ukončení realizace, vyhodnocení (akceptační test)09. Plánování provozu vč. drobných změn a zahájení provozu10. Provoz, provozní dohled, realizace drobných změn a provozní podpora11. Hodnocení provozu12. Ukončení životního cyklu a vyřazení
Informační koncepce ČR https://archi.gov.cz/ikcr-dokument:ikcr X X X              
Informační koncepce úřadu   X X X             X
Metodika Programu Digitální Česko https://www.mvcr.cz/webpm/soubor/metodika-r-i-zeni-programu-digitalni-cesko.aspxX X X X X x X X       X
Metody řízení ICT veřejné správy https://archi.gov.cz/metody-dokument:metody   x X X X X X X
Národní architektonický plán https://archi.gov.cz/nap-dokument:nap X X           X      
Strategické a metodické dokumenty vztahujcí se ke konkrétní detekované potřebě https://www.databaze-strategie.cz/ X X X X     X   X X X
Usnesení vlády ČR č. 86/2020 o uložení povinností informovat vládu v souvislosti s výdaji v oblasti informačních a komunikačních technologiíhttps://www.mvcr.cz/soubor/usneseni-vlady-c-86-2020-sb-ze-dne-27-ledna-2020.aspx X X              
Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-323         X              
Zákon. 250/2017 O elektronické identifikaci https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-250   X   X   X   X   X X  
Zákon 110/2019 O zpracování osobních údajů https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-110   X   X   X   X   X X X
Zákon 111/2009 O základních registrech.. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-111   X   X   X   X   X X  
Zákon 12/2020 o právu na digitální služby https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-12   X   X   X   X   X X  
Zákon 181/2014 O kybernetické bezpečnosti https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-181   X   X   X   X X X X X
Zákon 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-218         X X   X        
Zákon 297/2016 O službách vytvářejících důvěru https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-297   X   X   X   X   X X  
Zákon 300/2008 O elektronických úkonech a datové konverzi https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-300   X   X   X   X        
Zákon 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-365   X X X   X   X X X X X
Zákon 499/2004 O. archivnictví a spisové službě https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-499   X   X   X   X   X X  
Zákony a vyhlášky vážící se k detekované potřebě   X X X X X X   X X X X X

„Povinné“ zapojení je označeno „P“, doporučené zapojení je označeno „D“:

  01. Detekce potřeb a úvodní formulace záměru (nový systém, velká změna)02. Kvalifikace záměru uvnitř ÚSÚ/OVM (dle IK OVM) vč. posouzení legislativní shody03. Analýza dopadů (RIA) a změna legislativy04. Kvalifikace záměru v kontextu IKČR a OHA05. Alokace finančních zdrojů pro záměr (rozpočet vs ESF fondy), ohlášení vládě06. Příprava realizace (další nutná stanoviska, veřejná soutěž)07. Realizace záměru (projektové řízení realizace)08. Ukončení realizace, vyhodnocení (akceptační test)09. Plánování provozu vč. drobných změn a zahájení provozu10. Provoz, provozní dohled, realizace drobných změn a provozní podpora11. Hodnocení provozu12. Ukončení životního cyklu a vyřazení
Digitální zmocněnec P P P P P D D P D D D P
Projektový manažer     D     P P P D      
Manažer provozu (technický správce)           D   D P P P P
Enterprise Architekt, konzultant, analytikD D P P D P D D D   D  
Manažer kvality (QA) D D D D D P D P P D P D
Manažer kybernetické bezpečnosti   D   P D P P D P P D P
Právník P D P     P     D      
Rozpočtový specialista   D     P     D     D  
Ředitel IT odboru, Vednoucí IT oddělení D P D P P D D P P D P  
Vedení úřadu P P D   P     P     D  
Vlastník agendy/procesu (věcný správce) P P P   P     P D   D  
Zakázkář   D     P     D P   D  

Check list je ke stažení v klasickém dokumentu Check list

Tento check-list shrnuje jednotlivé pracovní balíčky definované v „životním cyklu záměru ICT“. Ačkoliv jsou jednotlivé balíčky očíslované a seřazeny tak, aby byla zřejmá jejich souslednost, nemusí každý ICT záměr splnit každý pracovní balíček. Důležité je pouze je projít a zajistit všechny potřebné výstupy a vstupy, pokud jsou pro daný ICT záměr relevantní.

Název pracovního balíčku Vstupy Výstupy Zpracováno v rámci záměru?
Povinné Nepovinné Povinné Nepovinné Volný text Check-list
01. Detekce potřeb a úvodní formulace záměru (nový systém, velká změna) - Informační koncepce ČR
- Záměr v katalogu DČ
- Požadavky vedení úřadu- Změna záměru v katalogu DČ Zavedení do interní databáze záměrůhttps://spcss.archirepo.com\\ /digitalnicesko/webapp/object/id-el-219fab6c-14be-4ab9-9873-0d4d51a7b0f6☐Záměr zadán do katalogu digitálního Česka

☐Zmapovány potřeby (sběr požadavků)
02. Kvalifikace záměru uvnitř ÚSÚ/OVM (dle IK OVM) - Informační koncepce úřadu
- Záměr v katalogu DČ
- Evidence RPP – agendy, ISVS, oprávnění
- Změna záměru v katalogu DČ
- Potřebné úpravy evidence RPP – agendy, ISVS, oprávnění
Změna v interní databázi záměrů ☐Záměr aktualizován v katalogu digitálního Česka

☐Soulad s Informační koncepcí úřadu

☐Soulad s informacemi v RPP

☐Soulad s rejstříkem ISVS

☐Přehled dopadů pro nelegislativní materiály
03. Úprava legislativy - Analýza legislativního prostředí pro záměr
- Dopady změn legislativy
- Metodika RIA a Zásady digitálně přívětivé legislativy
- Důvod změny či zachování legislativy
- Potřebné úpravy evidence RPP – agendy, ISVS, oprávnění
- Výsledky dopadové analýzy (RIA)
- Návrh změn legislativy
☐RIA (formulář úlohy katalogu DĆ)

☐Upravená legislativa

☐Úpravy informací v RPP
04. Kvalifikace záměru v kontextu IKČR a OHA - Informační koncepce ČR a její navazující dokumenty
- Formuláře OHA
- Schválený formulář OHA
- Potřebné úpravy evidence RPP – agendy, ISVS, oprávnění
☐Soulad s informační koncepcí ČR

☐Vyplněný formulář OHA

☐Schválený formulář OHA

☐Úpravy informací v RPP

☐Úpravy informací v rejstříku ISVS
05. Alokace finančních zdrojů pro záměr (rozpočet vs. ESF fondy), ohlášení vládě- Informace na vládu
- Rozpočtové systémy úřadu
- Struktury ESIF - Vzetí na vědomí vládou ČR
- Změna záměru v katalogu DČ
- Kalkulace 5ti letého TCO (celkové náklady na vlastnictví)
Studie proveditelnosti ☐Záměr aktualizován v katalogu digitálního Česka

☐Zajištěné financování

☐Informace dle ÚV86 – úloha v katalogu DČ
06. Příprava realizace (další nutná stanoviska, veřejná soutěž) - Schválený formulář OHA
- Žádosti o vyjádření dotčených subjektů
- Dokumenty k zadávacímu řízení
- Studie proveditelnosti- Schválení realizace dotčenými subjekty
- Evidence v NEN
- Zadávací dokumentace
- Ukončení zadávacího řízení
- Změna záměru v katalogu DČ
☐Zakázka zveřejněna v NEN

☐Vytvořená zadávací dokumentace

☐Záměr aktualizován v katalogu digitálního Česka

☐Realizační report 10-20 % plnění (úloha v katalogu DČ)
07. Realizace záměru (projektové řízení realizace) - Projektový tým
- Metody řízení ICT
- Sestavený tým – dodavatel + zadavatel
- Změna záměru v katalogu DČ
☐Záměr aktualizován v katalogu digitálního Česka

☐Realizační report 20-90% plnění (úloha v katalogu DČ)
08. Ukončení realizace, vyhodnocení (akceptační test) - Dokumentace systému
- Provozní smlouva
- Změna záměru v katalogu DČ
☐Realizační report = 100% (úloha v katalogu DČ)

☐Akceptační testy

☐Provozní dokumentace

☐Smlouva o provozu a podpoře
09. Plánování provozu vč. drobných změn a zahájení provozu - Dokumentace systému
- Provozní smlouva
- Plán změn
10. Provoz, provozní dohled, realizace drobných změn a provozní podpora - Dokumentace systému
- Provozní smlouva
- Plán změn
11. Hodnocení provozu - Dokumentace systému
- Provozní smlouva
- Plán změn
- Hodnocení provozu
12. Ukončení životního cyklu a vyřazení - Hodnocení provozu - Zpětné poučení z realizace záměru

Vlákno v kontextu řízení informačních koncepcí ČR a úřadu

Vlákno v kontextu celkového řízení IT/ICT úřadu

Vlákno záměru v kontextu metodik ITIL a IT4IT

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ISVS“) stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, užíváním, provozem a rozvojem informačních systémů veřejné správy (dále jen „ISVS“). Se správou ISVS jsou spojeny některé významné povinnosti, např. povinnost vytvářet informační koncepci orgánu veřejné správy, řídit se Informační koncepcí České republiky a jejích navazujících dokumentů, ucházet se o stanovisko MV (OHA) k projektu ISVS nebo povinnosti podle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti. Vzhledem k zákonem uloženým povinnostem, které se vztahují na každý ISVS, resp. jeho správu, jsou orgány veřejné správy postaveny před zásadní úkol identifikovat informační systémy, které jsou ISVS, u kterých vykonávají úlohu správce ve smyslu zákona o ISVS.

Dosavadní praxe ukazuje, že ne vždy je pro orgány veřejné správy snadné určit, které ze spravovaných informačních systémů jsou ISVS či nikoliv, popř. do jaké kategorie spadají. Na potřebu rozlišovat jednotlivé druhy informačních systémů mohou orgány veřejné správy narazit právě při zpracování informační koncepce, tj. dokumentu, v němž mají být uvedeny dlouhodobé cíle v oblasti řízení kvality a bezpečnosti spravovaných ISVS, obecné principy pořizování, vytváření a provozování ISVS. V informační koncepci má být také uvedena charakteristika každého ISVS, který orgán veřejné správy spravuje; ke každému ISVS musí vést orgán veřejné správy provozní dokumentaci2). Orgán veřejné správy má dále povinnost předávat údaje o spravovaných ISVS do příslušné části základního registru práv a povinností (RPP), která nahradila někdejší informační systém o informačních systémech veřejné správy, tj. do tzv. rejstříku ISVS (dále jen „RISVS“). Správcem tohoto základního registru je Ministerstvo vnitra.

Zpracování informační koncepce a předání údajů do RPP jsou nezbytnými podmínkami pro provedení atestace dlouhodobého řízení ISVS.

Určení, které ze spravovaných informačních systémů jsou ISVS, popř. do jaké kategorie spadají, je tedy nezbytné zejména s ohledem na naplňování povinností stanovených zákonem o ISVS.

Seznam použitých právních předpisů

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 529/2006 Sb., o požadavcích na strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy).

Vyhláška č. 530/2006 Sb., o postupech atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy.

Vyhláška č. 53/2007 Sb., o technických a funkčních náležitostech uskutečňování vazeb mezi informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní (vyhláška o referenčním rozhraní).

Slovník použitých pojmů a zkratek

Použité pojmy

Informační systém – funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost. Každý informační systém zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, a dále nástroje umožňující výkon informačních činností

Informační systémy veřejné správy - funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy - § 2 písm. b) zákona o ISVS.

Informační koncepce České republiky – vytváří MV a schvaluje Vláda ČR, stanoví cíle České republiky v oblasti informačních systémů veřejné správy a obecné principy pořizování, vytváření, správy a provozování informačních systémů veřejné správy v České republice na období 5 let - § 5a odst. 1 zákona o ISVS.

Navazující dokumenty Informační koncepce České republiky – návazné dokumenty dle usnesení vlády ČR ze dne 3. října 2018, č. 629, které rozvíjí principy a cíle Informační koncepce České republiky, tj. Metody řízení ICT veřejné správy ČR, Slovník pojmů eGovernmentu, Národní architektonický rámec a Národní architektonický plán (zveřejněno na internetové stránce https://archi.gov.cz).

Informační koncepce orgánu veřejné správy – v této informační koncepci orgány veřejné správy stanoví své dlouhodobé cíle v oblasti řízení kvality a bezpečnosti spravovaných informačních systémů veřejné správy a vymezí obecné principy pořizování, vytváření, správy a provozování svých informačních systémů veřejné správy – viz § 5a odst. 2 zákona o ISVS.

Orgán veřejné správy – státní orgány (např. ministerstva, jiné správní úřady) a územní samosprávné celky – viz § 1 odst. 1 zákona o ISVS.

Provozní dokumentace – dokumentace ISVS, která popisuje funkční a technické vlastnosti informačního systému a blíže rozpracovává oprávnění a povinnosti jeho správce, provozovatele a uživatele – viz § 2 písm. s) zákona o ISVS.

Provozní informační systém - informační systém zajišťující informační činnosti nutné pro vnitřní provoz příslušného orgánu, například účetnictví, správu majetku nebo elektronickou poštu– viz § 2 písm. p) zákona o ISVS.

Referenční rozhraní – souhrn právních, technických, organizačních a jiných opatření vytvářejících jednotné integrační prostředí informačních systémů veřejné správy, které poskytuje kvalitní soustavu společných služeb informačních systémů veřejné správy, včetně služeb výměny oprávněně vyžadovaných informací mezi jednotlivými informačními systémy, a to i se systémy mimo Českou republiku – viz § 2 písm. h) zákona o ISVS.

Vazba mezi informačními systémy veřejné správy – vzájemné nebo jednostranné poskytování služeb informačních systémů veřejné správy, například sdílení dat – viz § 2 písm. o) zákona o ISVS; pro účely tohoto metodického pokynu automatizované, vzájemné nebo jednostranné poskytování služby mezi ISVS různých správců ISVS.

Webová služba (web service) – skupina technologií a metod, které spojují informační systémy prostřednictvím internetu a umožňují jim spolu efektivně komunikovat a vyměňovat si informace.

Použité zkratky

ISVS – informační systém (systémy) veřejné správy.

Jak určit ISVS

Předpokladem toho, aby určitý informační systém mohl být označen za ISVS, je především naplnění materiálních znaků ISVS, tedy faktický stav, kdy předmětný informační systém splňuje definiční znaky ISVS stanovené zákonem o ISVS. Absence formálního označení informačního systému za ISVS nehraje při určování typu informačního systému roli, byť, jak bude zmíněno níže, je řada informačních systémů veřejné správy v příslušných zákonech výslovně označena za informační systémy veřejné správy.

ISVS v zákoně o ISVS

V souladu s § 2 písm. b) zákona o ISVS je ISVS funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy. Jsou jimi i informační systémy zajišťující činnosti podle zvláštních zákonů. Pro určení, zda konkrétní informační systém je zároveň ISVS, je nutné posoudit vztah tohoto informačního systému k výkonu veřejné správy. V této souvislosti je nezbytné vymezit pojem veřejná správa.

Veřejnou správu můžeme charakterizovat jako správu veřejných záležitostí, která sleduje naplňování veřejných cílů a je vykonávána ve veřejném zájmu (je to tedy protipól správy soukromé, kterou vykonává každá fyzická nebo právnická osoba, jež naopak sleduje soukromé cíle, a to ve svém soukromém zájmu).

Veřejnou správu lze pojímat ve dvou směrech, a to jako určitou veřejnou činnost (tzv. funkční pojetí veřejné správy) a dále jako soustavu orgánů (subjektů), které tuto činnost vykonávají (tzv. organizační či institucionální pojetí veřejné správy).

Pro účely vymezení obsahu pojmu veřejná správa ve vztahu k ISVS podle zákona
o ISVS je rozhodné pojetí funkční, podle něhož představuje veřejná správa veřejně prospěšnou činnost, která sleduje naplnění určitého veřejného (státního, obecního atd.) zájmu.

Forma činnosti veřejné správy může mít podobu tzv. vrchnostenské (výsostné) veřejné správy. V tomto případě jde o činnost nařizovací (autoritativní), která má povahu veřejné moci3), kdy orgán veřejné moci (např. orgán obce) zasahuje do právních poměrů jiných osob (fyzických nebo právnických). Pro vrchnostenskou veřejnou správu je typická existence vztahů nadřízenosti a podřízenosti, ve kterých orgán veřejné správy vždy stojí výše nad tou osobou, o jejichž právech nebo povinnostech rozhoduje. Klasickým výsledkem vrchnostenské veřejné správy jsou správní rozhodnutí vydaná ve správním řízení4), ale i další úkony správních orgánů, které zasahují do práv a povinností adresátů veřejné správy (např. různá osvědčení, veřejnoprávní smlouvy, opatření obecné povahy, apod.).

Veřejná správa však může mít i další formu činnosti, která spočívá v zajišťování určitých veřejných potřeb. V případě této pečovatelské či obhospodařovací činnosti mluvíme o nevrchnostenské (nevýsostné, fiskální) veřejné správě, pro níž jsou naopak typické rovnoprávné vztahy mezi orgány veřejné správy a jejími adresáty (jde např. o správu státního či obecního majetku). Při nevrchnostenské veřejné správě vstupují orgány veřejné správy do soukromoprávních vztahů (např. občansko-právních).

Kategorie ISVS

Zákon o ISVS samotný popisuje toliko jedinou kategorii ISVS, a sice provozní ISVS (§ 2 písm. t) zákona ISVS), zbývající ISVS zvláště nepojmenovává ani nečlení. Toto členění zavádí až zákon o základních registrech, který rozlišuje základní registry (§ 2 písm. a) zákona ZR), tj. čtveřici specifických informačních systémů veřejné správy, které samy neslouží k výkonu konkrétních činností veřejné správy, nýbrž představují zdroj závazných informací pro tyto činnosti, dále agendové informační systémy, které slouží k výkonu konkrétních činností veřejné správy (§ 2 písm. f) zákona o ZR a konečně tzv. informační systém základních registrů jakožto svébytný informační systém veřejné správy mající jakožto součást tzv. referenčního rozhraní kategorii komunikačního uzlu (§ 2 písm. g) zákona o ZR).

ISVS a jejich úprava v právních předpisech

Skutečnost, že nějaký informační systém je ISVS, nemusí zákon výslovně stanovit, neboť je popsán materiálními (faktickými) znaky (§ 2 písm. b) zákona o ISVS). Přesto některé zákony stanovují, že konkrétní informační systém je ISVS.

Na druhou stranu však může být ISVS takový informační systém, který sice nesouvisí s výkonem veřejné správy, avšak je zákonem za ISVS výslovně prohlášen.

Pro jednoznačné určení ISVS je nejjednodušší situace v případech, kdy právní předpis upravuje vedení ISVS (který splňuje znaky ISVS uvedené v § 2 písm. b) zákona o ISVS), výslovně jej takto označuje, případně s odkazem na zákon o ISVS. Není tomu tak však ve všech případech.

Následující příklady dokumentují, jakými způsoby právní předpisy upravují vedení ISVS:

  • Právní předpis upravuje vedení konkrétního informačního systému, zároveň jej jako ISVS označuje a odkazuje na zákon o ISVS:

Například zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v § 14 odst. 1 stanoví:

„(1) Informační systém datových schránek je informačním systémem veřejné správy, který obsahuje informace o datových schránkách a jejich uživatelích.“

Poznámka pod čarou č. 4:

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“

  • Právní předpis upravuje vedení konkrétního registru (evidence, rejstříku apod.), tj. v názvu není pojem „informační systém“, nebo „systém“; právní předpis registr, evidenci, rejstřík jako ISVS označuje a odkazuje na zákon o ISVS:

Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v § 60 odst. 1 stanoví:

(1) Živnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy38d) vedeným v elektronické podobě….Správcem živnostenského rejstříku je Živnostenský úřad České republiky.“

Poznámka pod čarou č. 38d:

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů“

  • Právní předpis upravuje vedení konkrétního informačního systému, registru, evidence, rejstříku, seznamu, databáze, portálu apod., označuje jej jako ISVS, na zákon o ISVS neodkazuje.

Například zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v § 419 odst. 1 stanoví:

„(1) Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).“

  • Právní předpis upravuje vedení ISVS, ale jako ISVS jej výslovně neoznačuje.

Např. zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách)v § 6 odst. 1 stanoví:

„(1) Ministerstvo vede evidenci čerpacích stanic a výdejních jednotek…..“

Některé informační systémy veřejné správy jsou v praxi označovány názvem, který v právním předpisu uveden není. Příkladem je administrativní registr ekonomických subjektů (obsah uveden v § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob) nebo tzv. jednotný identitní prostor – katalog autentizačních a autorizačních služeb (JIP/KAAS), který je v § 56a odst. 1 zákona o ZR označen jako autentizační informační systém.

ISVS bez úpravy v právních předpisech

Vedení ISVS nemusí být výslovně upraveno zvláštním právním předpisem (tedy právním předpisem odlišným od zákona o ISVS), resp. existenci ISVS žádný právní předpis nemusí výslovně zmiňovat.

Například obce podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, vybírají místní poplatky, např. od držitelů psů. V souvislosti s touto činnosti řada obcí (resp. obecní úřady jakožto správci místních poplatků) vede jako informační systém evidenci držitelů psů, jako plátců místního poplatku. Tento informační systém je ISVS, a je vedený z rozhodnutí daného orgánu veřejné správy na podporu jím prováděné správní činnosti, tj. slouží pro výkon veřejné správy.

Evidence ISVS v rejstříku ISVS v RPP

Je třeba zdůraznit, že ISVS bez zaevidování v  RISVS pro potřeby řízení eGovernmentu fakticky neexistuje a není možné, aby plnil svoji úlohu v rámci propojeného datového fondu VS a aby podporoval poskytování digitální služby příslušné agendy VS. Evidenci v RISVS a vyplnění příslušného identifikátoru OHA vyžaduje  v rámci žádosti o stanovisko OHA.

Co není kritériem pro určování ISVS

Dostupnost

Na příkladech uvedených v předchozí kapitole je možné demonstrovat, že rozhodující pro určení ISVS není skutečnost, zda se jedná o veřejný nebo neveřejný informační systém, popř. zda je tato vlastnost v právním předpisu výslovně uvedena. Například evidence Rejstříku trestů, není veřejným informačním systémem, insolvenční rejstřík nebo živnostenský rejstřík jsou veřejně přístupné s určitými omezeními, katastr nemovitostí je veřejným informačním systémem, přesto jsou všechny ISVS. Míra zveřejnění údajů tedy není kritériem pro určování toho, zda se jedná o ISVS.

Outsourcing

Kritériem pro určování ISVS není ani to, zda je tento systém provozován přímo úřadem (orgánem veřejné správy) nebo jiným, třeba i komerčním subjektem, například s využitím outsourcingu.

V některých případech právní předpisy určitou formu outsourcingu připouštějí, a to například slovy „vedením ISVS může (daný orgán veřejné správy) pověřit právnickou osobu“, případně „jím zřízenou právnickou osobu“ [viz § 2 písm. d) zákona o ISVS], v jiných se o takové možnosti nezmiňují, a přesto se tak děje.

V dalších případech zákon přímo stanoví provozovatele, například zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů v § 14 odst. 2 stanoví:

„(2) Správcem informačního systému datových schránek je ministerstvo. Provozovatelem informačního systému datových schránek je držitel poštovní licence.“

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích:

„§ 22a odst. (1) Provoz systému elektronického mýtného a výběr mýtného zajišťuje Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy může pověřit provozem systému elektronického mýtného a výběrem mýtného organizaci zřízenou Ministerstvem dopravy nebo právnickou osobu, u níž funkci zakladatele vykonává jménem státu Ministerstvo dopravy, (dále jen "provozovatel systému elektronického mýtného") na základě souhlasu vlády.

§ 22b odst. (2) Ministerstvo dopravy a provozovatel systému elektronického mýtného spolupracují při provozování systému a výběru elektronického mýtného s Policií České republiky. Za tím účelem vytvoří provozovatel systému elektronického mýtného především na síti dálnic organizační a technické předpoklady pro dohled na bezpečnost a plynulost silničního provozu, monitorování a vyhodnocování dopravní situace.

Kdy se zákon o ISVS neuplatní?

Zákon o ISVS se neuplatní v případě, není-li určitý informační systém informačním systémem veřejné správy. Např. operační systém, webový prohlížeč, textový a tabulkový editor nejsou samy o sobě ISVS.

Zákon o ISVS se také neuplatní v případě, je-li v něm výslovně stanovena výjimka. Přestože jsou provozní informační systémy podle § 2 písm. t) zákona o ISVS považovány také za informační systémy veřejné správy, zákon o ISVS je podle svého § 1 odst. 4 ze své působnosti výslovně vylučuje. Z této výluky jsou ovšem vyňaty některé provozní informační systémy, na ty se zákon o ISVS vztahuje, jak bude pojednáno níže.

Zákon o ISVS se také neuplatní v případě, je-li v něm výslovně stanovena výjimka pro některé orgány nebo některé jejich působnosti. Např. § 1 odst. 2 zákona o ISVS zcela vylučuje z působnosti tohoto zákona např. systémy spravované zpravodajskými službami nebo Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, § 1 odst. 3 zákona o ISVS vylučuje z působnosti tohoto zákona např. systémy spravované bezpečnostními sbory, výjimka se nicméně v tomto případě neuplatní u vazeb takových informačních systémů na jiné informační systémy.

Pomůcka pro určování ISVS

Při posuzování, zda konkrétní informační systém je ISVS či nikoli, je možné si pomoci následujícími otázkami:

  • Bylo by nefunkčností informačního systému bezprostředně narušeno nebo ohroženo plnění povinnosti vyplývající z kompetencí daného orgánu veřejné správy?
  • Jsou v informačním systému uloženy údaje o vykonávané správní činnosti nebo údaje pro podporu výkonu u této činnosti?

Pokud jsou odpovědi na tyto otázky ANO, s největší pravděpodobností se v případě posuzovaného informačního systému jedná o ISVS.

Vždy však bude ISVS takový informační systém, který je za něj zákonem výslovně prohlášen, byť by nesplňoval znaky ISVS podle § 2 písm. b) zákona o ISVS.

V případě, že vyhodnotíte vámi spravovaný informační systém jako ISVS, musíte dále zjistit, do jaké míry se na vás zákon o ISVS vztahuje. Ten v § 1 stanoví, na které ISVS se tento zákon nevztahuje, resp. vztahuje ve stanoveném rozsahu.

Příklady ISVS

Ministerstvo vnitra je správcem například následujících ISVS:

Podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech

  • Základní registr obyvatel
  • Základní registr agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností

podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)

  • informační systém evidence obyvatel,
  • registr rodných čísel – ISVS, který je samostatnou funkční částí informačního systému evidence obyvatel.

podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů

  • informační systém, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy (CzechPOINT),
  • portál veřejné správy,

V případě obcí jsou ISVS například

  • evidence plátců místních poplatků podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,

ISVS v informační koncepci

Orgán veřejné správy má ve své informační koncepci podle zákona stanovit své dlouhodobé cíle v oblasti řízení kvality a bezpečnosti spravovaných ISVS a vymezit obecné principy pořizování, vytváření a provozování ISVS. Vyhláška č. 529/2006 Sb., o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy, pak dále upravuje povinnost orgánu veřejné správy v informační koncepci charakterizovat všechny své ISVS, jejichž je správcem. Informační koncepce se vytváří pro celý orgán veřejné správy, nikoliv pro jednotlivé ISVS.

Úplná struktura informační koncepce a příklady informačních koncepcí jsou dostupné z  https://archi.gov.cz/znalostni-baze:znalostni_baze .

Správce, provozovatel a uživatel

Informační koncepci zpracovává orgán veřejné správy vždy s ohledem na ty ISVS, u nichž je správcem, (§ 2 písm. c) zákona o ISVS), tyto ISVS do své informační koncepce zahrne.

Zákon o ISVS rozlišuje dvě role subjektu ve vztahu k ISVS, a to správce [§ 2 písm. c) zákona o ISVS] a provozovatele [§ 2 písm. d) zákona o ISVS. Upravuje zejména povinnosti orgánu veřejné správy jako správce ISVS, povinnosti provozovatele jsou uvedeny v § 9e zákona o ISVS.

Správcem ISVS je orgán veřejné správy, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Tak se stalo například v případě Rady pro výzkum a vývoj, která je správcem Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, neboť tak stanoví zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje a inovací, tedy nikoliv orgánem veřejné správy ve smyslu zákona ISVS).

Provozovatelem ISVS může být jakýkoliv subjekt, „pokud to jiný zákon nevylučuje“ – viz § 2 písm. d) zákona o ISVS.

Orgán veřejné správy může být i v roli uživatele ISVS, s tím počítá § 2 písm. e) zákona o ISVS.

Pro zpracování informační koncepce je nutné tyto role odlišovat, resp. je nutné odlišit správce od zbylých dvou rolí, tj. role provozovatele a role uživatele.

V některých případech by mohlo být obtížné odlišit provozovatele a uživatele, a to na základě definice provozovatele v zákonu o ISVS – provozovatelem je subjekt, který „zajišťuje funkčnost technických a programových prostředků tvořících informační systém veřejné správy“ – viz § 2 písm. d) zákona o ISVS. Striktní odlišování provozovatele a uživatele však nemá při zpracování informační koncepce praktický význam, neboť – jak je uvedeno výše – informační koncepce se „povinně“ zabývá pouze těmi ISVS,
u nichž je orgán veřejné správy v roli správce.

Pokud však orgán veřejné správy bude považovat za účelné, například pro komplexnost přístupu, uvést v informační koncepci všechny ISVS, se kterými pracuje (i jako provozovatel nebo jako uživatel), není mu v tom bráněno.

Doporučuje se, aby orgán veřejné správy uvedl do informační koncepce všechny informační systémy, kterých je správcem, tedy ISVS i provozní. Při posuzování, které informační systémy veřejné správy podléhají povinnosti uvádět je do informační koncepce, je třeba postupovat i s ohledem na to, že existuje povinnost uvádět do informační koncepce takové provozní informační systémy, které mají vazby na informační systémy veřejné správy, které nejsou provozními informačními systémy.

Souhrnně - v informační koncepci daného orgánu veřejné správy

  • musejí být uvedeny ISVS, u nichž je daný orgán správcem,
  • musejí být uvedeny provozní IS vybraných kategorií, u nichž je daný státní orgán správcem,
  • mohou být uvedeny ISVS, u nichž je daný orgán provozovatelem, případně uživatelem,
  • mohou být uvedeny provozní informační systémy, u nichž je daný orgán správcem,
  • mohou být uvedeny provozní informační systémy, u nichž je daný orgán provozovatelem

Součástí informační koncepce by měly být i „kombinované“ informační systémy zahrnující zpracování více agend úřadu, z nichž některé jsou výkonem veřejné správy v úzkém slova smyslu (subsystém kombinovaného systému je ISVS) a další jsou vysloveně provozní (subsystém kombinovaného systému je provozním IS), např. výběr správních poplatků spojený s pokladnou a účetnictvím úřadu.

Webové stránky a portály

Orgán veřejné správy může pro tyto účely nahlížet na své webové stránky a portály jako ISVS nebo může považovat zpřístupnění informací prostřednictvím webových stránek nebo portálu za jednu z funkcionalit (činností) konkrétního ISVS. Pokud zvolí první přístup, je vhodné, aby definoval jednotlivé agendy na webu nebo portálu jako subsystémy. V každém případě by měly být webové stránky i portály uvedeny v informační koncepci.

Dřívější znění zákona o ISVS sice provozní informační systémy zmiňovala, avšak tyto systémy byly z působnosti zákona výslovně vyňaty s tím, že se o informační systémy veřejné správy vůbec nejedná.

Nynější právní úprava provozní informační systémy působnosti zákona o ISVS z velké části své působnosti podrobuje. V § 2 písm. t) zákona o ISVS je stanoveno, že provozní informační systémy jsou, a to bezvýjimečně, informačními systémy veřejné správy. Vybrané kategorie provozních informačních systémů, spravované státními orgány, jsou podrobeny působnosti zákona o ISVS (až na výslovné výjimky) stejně jako ostatní informační systémy veřejné správy; jedná se o (i) informační systémy pro řízení a rozvoj lidských zdrojů a odměňování, (ii) elektronické systémy spisové služby, (iii) informačních systémy pro vedení účetnictví nebo řízení finančních zdrojů, a (iv) systémy elektronické pošty (§ 1 odst. 4 zákona o ISVS). Ostatní provozní informační systémy jsou sice z působnosti zákona o ISVS vyňaty, nicméně ze zmíněného výčtu je zřejmé, že kategorie provozních informačních systémů, které jsou státními orgány nejčastěji spravovány, podléhají působnosti zákona o ISVS nepochybně.

Činnosti, pro jejichž zajištění se tyto IS používají, bezprostředně neslouží pro výkon veřejné správy v úzkém slova smyslu.

Výše uvedené systémy by byly neprovozními systémy v případě, kdy je předmětná činnost kompetencí daného orgánu veřejné správy. Tak je třeba odlišit

evidenci majetku orgánu veřejné správy (jedná se o provozní informační systém)

informační systém např. o (správních) rozhodnutích o přidělení nebo odnětí dotací (v tomto případě by se jednalo o neprovozní ISVS).

V obou případech se jedná o informační systémy, kterými se sleduje (statický a dynamický) stav majetku, ovšem v prvním případě pouze majetku spravovaného orgánem veřejné správy, kdežto ve druhém případu o kompetenci orgánu veřejné správy (přičemž v praxi může jít o jeden a tentýž orgán veřejné správy).

Z hlediska praxe, například při zpracování informační koncepce, může být pro orgán veřejné správy výhodnější informační systémy nerozdělovat na ty, které jsou provozními ISVS anebo jinými ISVS Striktní dělení není nezbytné i s ohledem na tu skutečnost, že provozní ISVS je stále ISVS, ač se na něj nevztahují veškeré povinnosti zákona.

Pro dlouhodobé řízení informačních systémů veřejné správy je klíčová především Informační koncepce České republiky, výslovně předpokládaná § 5a odst. 1 zákonem o ISVS, a její navazující dokumenty zmíněné výše.

Pro výpočet úrovně rizika jednotlivých aktiv se používá rovnice:

riziko = dopad × hrozba × zranitelnost

Výsledné riziko je uvedeno v procentech. Riziko představuje aritmetický průměr vycházející z dalších zahrnutých atributů. Čili aritmetický průměr hodnot dopadu, hrozeb a zranitelnost. Pro zjištění výsledné úrovně rizika je nutné nejdříve určit hodnoty-stupně právě těchto atributů.

Na začátku si musíme odpovědět na následující na otázky:

  • Jakou stupnici pro hodnocení chceme používat?
  • Kolik má mít stupňů? A jak je pojmenovat?
  • Je námi zvolená stupnice v souladu s platnou legislativou?
  • Budeme moci danou stupnici použít i v budoucích analýzách?

Záleží pouze na vás jak si na dané otázky odpovíte. Zda si například zvolíte třístupňové hodnocení (nízké-střední-vysoké) či hodnocení pouze na základě procent (25 %, 50 %, 75 %) nebo hodnocení na základě zkratek, písmen či stavů (alfa, bravo, charlie..). Každopádně veškeré stupně, ať už je nazvete jakkoliv, musíte umět vyjádřit i číselnou formou, abyste mohli spočítat výsledné riziko. Klasická čtyřstupňová stavová stupnice může vypadat takto:

  • Nízké: do 25 %
  • Střední: 26 - 50 %
  • Vysoké: 51 -75 %
  • Kritické: 76 -100%

Přehled dimenzí klasifikace a segmentace modelů a pohledů

Všechny architektonické výstupy - modely, pohledy na ně a varianty těchto pohledů musí být v lokálních úložištích úřadů i v centrálním architektonickém úložišti NA VS ČR klasifikovány dle jednotné sady atributů.

Ať už je přístup k modelu v kterémkoli úložišti zprostředkován v menu nebo navigaci jakoukoli kombinací (pořadím) níže uvedených dimenzí, vždy musí být model povinně klasifikován všemi níže uvedenými atributy, pokud není v pravidlech pro některý atribut stanoveno jinak. Linearizovaný klasifikační řetězec modelu (pohledu) se může stát technickou, kódovou součástí jeho označení.

Organizace VS a jejich modely jsou pro účely řízení a governance NA VS ČR klasifikovány v těchto skupinách dimenzí:

A) Klasifikace modelovaných (modelujících) subjektů veřejného sektoru
B) Klasifikace architektonických modelů
C) Klasifikace pohledů na model

Zvláštní formou klasifikace úřadů a jejich modelů je jejich:

D) Segmentace úřadů a modelů podle podobnosti

Následuje výčet definovaných klasifikačních a segmentačních dimenzí v jednotlivých skupinách. Podrobnější vysvětlení dimenzí, jejich původu a významu a k nim přípustných hodnot se nachází v odpovídajících kapitolách celkové koncepce metodiky NA VS ČR.

A) Klasifikace modelovaných (modelujících) subjektů veřejného sektoru se opírá o následující dimenze:
  • Klasifikace modelujících organizací podle pozice v systému veřejné správy (EU, centrální ČR, ústřední, krajské, ORP apod.)
  • Jednoznačná identifikace modelovaného (modelujícího) úřadu – OVM nebo podniku či jiné organizace veřejného sektoru podle tzv. kódu organizace z číselníku OVM v ISDS.
  • Dělení architektur podle rozsahu/vazeb modelovaných organizací (architektura vlastní, společná s kontrolovanými organizacemi a architektury rozšířeného úřadu.
Název atributů úřaduVýznam atributu Hodnoty atributu
POZICE Pozice ve struktuře VS ČR EUN, CNT, KRJ, (PRG), (STM), ORP, OST, PRV, KLI, OVM
KÓD ORGANIZACE Jednoznačný kód organizace z číselníku OVM Kód organizace podle ISDS
ROZSAH Vlastní, společná nebo rozšířená architektura úřaduVLST, SPOL, ROZS
NÁZ_ROZS Název rozšíření text

Každý úřad může mít pouze jeden jediný model vlastní architektury (VLST) a jediný model společné architektury s podřízenými organizacemi (SPOL). Úřad ale může mít neomezeně mnoho architektur „rozšířeného úřadu“ podle účelu, proto atribut (ROZS) musí být vždy doplněn o název (NÁZ_ROSZ).

Příklad klasifikace modelující organizace, s hodnotami společnými pro všechny kombinace atributů modelů a pohledů, uvedených níže.

Příklad 1: „KRJ KMORSLEZ ROZS_DOPRU“ – Moravskoslezský kraj v roli modelující rozšířený úřad (v tomto případě pro dopravní úřad společně s Ministerstvem dopravy).

Příklad 2: „ORP BENESOVMU SPOL“ – MÚ Benešov v roli modelující architekturu svého úřadu společně se všemi podřízenými organizacemi.

B) Klasifikace architektonických modelů má následující dimenze:
  • Dělení modelů (a jejich pohledů) podle jejich úlohy v metodice tvorby a užití NA VS ČR (meta-model, referenční modely, vzorové (povinné) modely, anonymizované příklady a zejména individuální modely úřadů).
  • Dělení modelů podle míry podrobnosti a účelu architektur (architektury úřadu – enterprise, architektury řešení – solution a design řešení).

Metamodel je jeden, jednotný a společný pro všechny modely architektury úřadu (Enterprise Architecture) vytvářené v rámci NA VS ČR. Proto nevyžaduje žádné další klasifikace dle atributů v této kapitole.

Implicitní hodnoty „IM“ a „EA“ musí být uvedeny v atributech modelu, ale nepředpokládá se, že by se stávaly součástí jejich technického, kódového označení. Naopak – u specifických druhů modelů (jiných než IM) případně modelů podrobnější architektur než je EA se zahrnutí do kódového názvu modelu vyžaduje.

Název atributů modeluVýznam atributu Hodnoty atributu
DRUH Druh (účel, typ) modelu (metamodel, referenční, vzorový, příkladový, individuální, …) – individuální je implicitní a neuvádí se. Ostatní obecné kódy se uvádějí namísto kódu organizace.MM, RM, VM, PM a IM
ÚROVEŇ Úroveň modelu v hierarchii architektur podniku dle podrobnosti (z angličtiny) – implicitně bez označení je EA. Atribut nebude využit, nahradí ho atribut pohledu „účel“. EA, SA, SD

Příklad klasifikace modelu, složená vždy z klasifikace modelujícího úřadu a vlastní klasifikace modelu:

Příklad 1: „KRJ RM VLST“ – označuje referenční model vlastní (malé) architektury pro organizace na krajské úrovni územní samosprávy. Nelze ale dovodit, zda je to RM pro krajské úřady nebo některé typy jimi zřizovaných organizací, to se pozná až z názvu modelu a pohledu.

C) Na klasifikaci modelů navazuje klasifikace (dělení) pohledů na model:
  • Členění pohledů uvnitř modelu (enterprise) architektury úřadu podle rozsahu a účelu (strategické, segmentové a schopnostní)
  • Dělení pohledů podle fází architektur, které zobrazují (minulá, stávající, cílová a přechodné-tranzitní architektury)
  • Dělení podle domén modelu, k nimž se pohled převážně odkazuje (motivační, byznys-procesní, IS – datová a aplikační, technologická – IT technologie a komunikační infrastruktura, bezpečnostní, případně výkonnostní, architektura implementace a migrace).
  • Aplikovaný úhel pohledu, resp. definice pohledu podle metodiky NA VS ČR
  • Název pohledu, zpřesňující a rozvíjející informaci z úhlu pohledu.
  • Rozlišování míry podrobnosti variant pohledů téhož úhlu pohledu na model (Přehledová -L0, Základní - L1 a Detailní - L2)
Název atributů pohleduVýznam atributu Hodnoty atributu
ÚČEL Členění pohledů uvnitř modelu (enterprise) architektury úřadu. Týmž atributem lze vyjádřit i architektury nižší úrovně – architekturu řešení (SOL) a design řešení (DES). STR, SGM, SCH, SOL, DES
FÁZE(Typ, Rok) Vztah pohledu vzhledem k časové ose (minulé, současné, budoucí přechodové a cílové architektury). Období záměru fáze architektury (vyjádření minulosti, současnosti nebo budoucnosti AS2013, TB2020). Bez uvedení představuje neznámou minulost nebo cílovou budoucnost v nekonečnu.ASrrrr, TBrrrr
DOMÉNA Označení převažující domény (vrstvy) pohledu na model (zkratky z angličtiny) BA, AA, DA, TA, IA, SA, PA, IM
ÚHEL_POHLEDU Název (kód) typu úhlu pohledu (definice pohledu) – např. aplikační katalog, mapa schopností, matice CRUD, a další Bude vytvořen číselník úhlů pohledů (viewpoints)
NÁZEV_POHLEDU Název pohledu na model (konkrétní instance), je-li třeba text
DETAIL Míry podrobnosti variant pohledů téhož úhlu pohledu na model L0, L1 a L2

Vztah pohledu k převažující doméně modelu je jednoznačně dán zvoleným typovým úhlem pohledu, proto je třeba pohled doménou klasifikovat, ale do kódového označení pohledu nemusí vstupovat.

Příklad: „STR TB2020 AA APLMAPA L0“ představuje strategický, tj. celostní pohled typu aplikační mapa na aplikační architekturu v redukovaném detailu (pouze vybrané principiální instance aplikačních komponent).

Celkově bude ale výše uvedená aplikační mapa klasifikována následovně:

- plná klasifikace: „ORP BENESOVMU SPOL IM EA STR TB2020 AA APLMAPA L0“

- redukované kódové označení: „_ BENESOVMU SPOL _ _ STR TB2020 _ APLMAPA L0“, kde podtržítka ukazují místa vynechaných (implicitních a odvoditelných) kódů. Ve skutečném kódovém označená by se tato podtržítka nevyskytovala a měl by následující podobu: „ BENESOVMU SPOL STR TB2020 APLMAPA L0“.

D) Segmentace úřadů podle podobnosti a přenositelnosti nejlepších praxí, podle dimenzí:
  • kategorií veřejných funkcí úřadu/podniku
  • skupiny agend a agend
  • odvětví veřejné správy/sektoru
  • velikosti úřadů/podniků veřejného sektoru

Segmentace vychází z poznání typických vlastností úřadu jako celku, ale nejčastěji se projeví při modelování jeho částí, odkud se zpětně převezme do vyhodnocování celku.

Každý model musí být klasifikován podle všech těchto atributů s uvedením všech identifikovaných hodnot.

Segmentace modelů NA VS ČR začne být plně a povinně využívána až poté, co OHA MV po pilotních projektech uvolní k použití odpovídající číselníky.

FUNKCE Dle užívaného členění funkcí veřejného sektoru. STAT, UZEM_SAMO, ZAJM_SAMO, ZAKON, SOUD, V_SLUZ, V_PODNIK, atp.
AGENDA Skupiny agend a agendy Dle číselníku vytvořeného v návaznosti na RPP
ODVĚTVÍ Odvětví veřejné správy Dle zvláštního číselníku, jako (DOTACE, POJIST, INVEST, PROF_SLUZ, VEDA, atd.)
VELIKOSTKategorie podle počtu zaměstnanců úřadu, vždy do …:10, 50, 200, 1000, 5000, VICE

Hledání příslušnosti úřadu k segmentům je pomůckou pro modelování, analýzu a podporu rozhodování, zejména pro identifikaci potenciálních oblasti architektury k využití známých nejlepších praxí, pro sjednocování a sdílení.

Segmentace obsahu modelu (vícenásobná klasifikace do segmentů) není do kódového označování zahrnována, v uvedeném příkladu architektury SPOL by představovala velmi rozsáhlý řetězec.

U modelů skutečných architektur (IM) vyjadřuje segmentace vlastnosti obsahu modelu, tedy jaké segmenty byly v organizaci identifikovány. Naproti tomu u zvláštních modelů, tj. segmentových RM-referenčních, segmentových VM-vzorech a segmentových PM-příkladech je třeba v názvu a v kódovém označení pohledu na model uvést, pro jaké segmenty úřadů VS jsou určeny, jaké Know-How nebo závazná pravidla obsahují.

  • Každý úřad má svůj šanon, podle kterého je jasně identifikovatelný (Klasifikace modelovaného úřadu)
    • Zcela výjimečně je možné modelovat na centrální úrovni systém, který patří k EU, nebo k CZ, nikoli ke konkrétnímu úřadu.
  • Každý úřad má JEDEN svůj celkový model, popisující úřad jako celek ve zjednodušené formě (Klasifikace modelu úřadu)
  • Každý úřad má mnoho pohledů na své modely (Klasifikace pohledu - diagramu).
  • Každý úřad má jeden model (diagram) pro jeden provozovaný informační systém ve veřejné správě (Klasifikace informačního systému)
  • Model jest soubor objektů a vazeb mezi objekty zobrazené v předem definovaných definic pohledů
  • Model jest v šanonu oddělovací papír (záložka) se svojí klasifikací a jsou jednotlivé pohledy na model jako samostatné listy
  • Každý model obsahuje kromě své klasifikace i klasifikaci modelujícího úřadu
  • Jedná se jen o klasifikace modelů, ne o klasifikace pohledů či objektů
  • Fyzicky je model přenosový soubor dle standardu TOGAMEFF

Rozcestník:

  1. Úřad
    1. Model
      1. Pohled
        1. Obecný prvek
        2. Obecná vazba
          1. Byznys funkce
          2. Informační systém
Název
atributu CZ
Název
atributu EN
Hodnoty
atributu EN
Hodnoty
atributu CZ2
Popis atributu
identifikace_uradu agency_ID agency_ID Jednoznačný identifikátor uradu ve VS
uroven_VS agency_PS_level agency_PS_level Úroveň úřadu v hierarchiii VS
EUN EUN Evropská unie
CNT CNT eGovernment ČR
AGN USU (Agency) Ústřední správní úřad
CTY KRJ (County) Kraj, krajský úřad a krajská korporace
PRG PRG Praha - jako kombinace KRJ a ORP
MUN ORP (Municipality) Obec (převážně s rozšířenou působností, ale i ostatní)
GOV OVM (Government-all institutions) souhrnná kategorie pro modely, platné pro všechna OVM
OTH OST (Others) pomocná kategorie pro jiné než uvedené (doplněk množiny)
CLI KLI (Clients) pomocná kategorie pro referenční modely typového klienta
PRV PRV (Private) pomocná kategorie pro individuální a refereční modely soukromoprávních subjektů - součástí veřejnoprávních korporací nebo mimo stojící
PUB VER (Public) pomocná kategorie pro subjekty, které jsou součástí veřejného sektoru, ale nejsou OVM (a nebo možná i včetně nich ???)
ALL VSE (All - everyone) pomocná kategorie pro RM a PT, platné pro všechny bez rozdílu
Název
atributu CZ
Název
atributu EN
Hodnoty
atributu EN
Hodnoty
atributu CZ
Popis atributu
Zděděné atributy úřadu
identifikace_uradu agency_ID Jednoznačný identifikátor uradu ve VS
uroven_VS agency_PS_level Úroveň úřadu v hierarchiii VS
Základní atributy modelu
druh_modelu model_type Druh (typ) modelu z hlediska míry abstrakce a účelu
MM MM Meta-model, definuje způsob modelování na národní, korporátní i lokální (případně mezinárodní) úrovni
RM RM Referenční model, definuje klasifikaci (taxonomii) a způsob modelování ve svém rozsahu působnosti
IM IM Individuální model architektury konkrétní organizace (konceptuální, logický nebo fyzický, ale vždy konkrétně individuální)
PT VM (Pattern) Vzorový model - povinný architektonický vzor
EX PM (Example) Příklad individuálního modelu, obvykle (ale ne nutně) anonymizovaný (pak nemá identifikátor subjektu)
rozsah_modelu model_scope
OWN VLST (Own) Vlastní model úřadu, identifikovaného nebo typového subjektu veřejné správy nebo soukromé sféry
GRP SPOL (Group) Společný model skupiny subjektem VS ovládaných/ovlivňovaných organizací
EXT ROZS (Extended) Rozšířený model dodávky veřejných služeb, zahrnující všechny konkrétní a typové subjekt nutné pro realizaci služby
rozsireni_nazev model_scope-name
text text Jméno vystihují řetězec dodávky služby, například "dopravní úřady" - tj. MD a DÚ na KÚ.
identifikace Identifikace modelu (textový popis-název modelu)
model_ID Technické unikátní označení modelu úřadu (jednoho z více modelů úřadu)
model_name Jméno vystihující vlastnosti modelu
model_version Verze jednoho a téhož modelu úřadu
Doplňkové atributy modelu
aktualizace_modelu_datum model_update_date
platnost_modelu_datum model_valid_to
odpovedna_osoba odpovědná osoba za model
model_resp_pers_ID identifikátor osoby v organizaci (v celé veřejné správě), služební číslo státního zaměstnance.
model_resp_pers_name jméno (a příjmení) osoby
centralni_sdilene_sluzby je obsahem modelu centrální sdílená služba?
agendy Vykonávané agendy
stav Stav modelu v časovém horizontu
Název
atributu CZ
Název
atributu EN
Hodnoty
atributu EN
Hodnoty
atributu CZ
Popis atributu
Zděděné atributy úřadu
identifikace_uradu agency_ID Jednoznačný identifikátor uradu ve VS
uroven_VS agency_PS_level Úroveň úřadu v hierarchiii VS
Zděděné atributy modelu
druh_modelu model_type Druh (typ) modelu z hlediska míry abstrakce a účelu
rozsah_modelu model_scope
rozsireni_nazev model_scope-name
identifikace model-name Identifikace modelu (textový popis-název modelu)
aktualizace__modelu_datum model_ mnt_date
platnost_modelu_datum model_valid_to
odpovedna_osoba model_resp_person odpovědná osoba za model
Základní atributy diagramu
ucel_diagramu view_purpose Vyjadřuje současně míru rozsahu a podrobnosti pohledu na model
STR STR Strategická architektura celého úřadu a jeho vize
SGM SGM Segmentová architektura významné části úřadu
CAP SCH (Capability) Schopnostní architektura určité vertikální nebo horizontální schopnosti úřadu
SOL RES (Solution) Podrobnější architektura dílčího řešení (pro funkční specifikaci zadání nebo dokumentaci výsledku)
DES DES (Design) Detailní návrh provedení (konstrukce, programování, …) části řešení
typ_hlediska view_viewpoint_ID Označení typového hlediska tohoto pohledu
ID from list ID z číselníku Seznam typových (předefinovaných) hledisek dle NAR
domena_diagramu view_domain Vůdčí (převažující) doména, pokud ji lze uvést
MA Motivation & Strategy
PA Performance arch.
BA Business arch.
AA Application arch.
DA Data (Information) arch.
TA IT Technology arch.
IA Comm. Infrastructure arch.
RS Risk&Secutiry architecture
SC Standardization&Compliance&Sustainability
IM Implementation&Migration
jmeno_diagramu Název konkrétního artefaktu, katalogu, matice nebo diagramu
view_ID Technické unikátní označení pohledu na model úřadu (jednoho z mnoha pohledů na jeden model úřadu)
view_name Jméno vystihující vlastnosti pohledu
view_version Verze jednoho a téhož pohledu na model úřadu
typ_artefaktu view_type Typ architektonického výtvoru (katalog, matice, diagram)
CAT KAT Katalog
MTX MAT Matice
DGM DIA Diagram (grafický)
uroven_detailu view_detail_level Úroveň podrobnosti modelu při stanoveném rozsahu (L0, L1 a L2)
L0 L0 Agregovaný
L1 L1 Základní
L2 L2 Detailní
cas_horizont view_horizon_state Umístění pohledu v čase (zda byl vytvářen jako pohled na současnost minulost nebo návrh budoucnosti).
TGT cil (Target) Cílová architektura na konci horizontu (To_Be)
BSL akt (Baseline) Výchozí aktuální architektura (As-Is)
TRN pre (Transition) Přechodová architektura v průběhu času do horizontu (také To-Be)
HST hst (History) architektura někdy v minulosti (As-it-was)
cas_horiz_datum view_horizon_date Rok nebo datum, kterého stav (aktuální, přechodný nebo cílový) diagram ukazuje
date datum
Doplňkové atributy diagramu
odp_osoba_pohled view_resp_person odpovědná osoba za diagram nebo jiný artefakt
ID_odp_osoby_pohled view_resp_pers_ID
jmeno_diagramu view_resp_pers_name
platnost_diagramu_datum_od view_valid_from Datum, od kterého je návrh stavu (aktuální, přechodný nebo cílový) považován za platný, směrodatný
platnost_diagramu_datum_do view_valid_to Datum, do kterého je návrh stavu (aktuální, přechodný nebo cílový) považován za platný, směrodatný
date datum
aktualizace_diagramu_datumview_ update_date Datum dne, kdy byl návrh diagramu (aktuální, přechodný nebo cílový) naposledy aktualizován
date datum
Název atributu CZ Název atributu EN Hodnoty atributu EN2 Hodnoty atributu CZ Popis atributu
Zděděné atributy úřadu
identifikace_uradu agency_ID Jednoznačný identifikátor uradu ve VS
uroven_VS agency_PS_level Úroveň úřadu v hierarchiii VS
Zděděné atributy modelu Atributy platí i pro obraz libovolného prvku, je-li v modelu
druh_modelu model_type Druh (typ) modelu z hlediska míry abstrakce a účelu
rozsah_modelu model_scope
rozsireni_nazev model_scope-name
identifikace model-name Identifikace modelu (textový popis-název modelu)
aktualizace__modelu_datum model_ mnt_date
platnost_modelu_datum model_valid_to
odpovedna_osoba model_resp_person odpovědná osoba za model
Zděděné atributy diagramu Atributy platí i pro obraz libovolného prvku, je-li v pohledu na model
ucel_diagramu view_purpose Vyjadřuje současně míru rozsahu a podrobnosti pohledu na model
typ_hlediska view_viewpoint_ID Označení typového hlediska tohoto pohledu
domena_diagramu view_domain Vůdčí (převažující) doména, pokud ji lze uvést
jmeno_diagramu view_name Název konkrétního artefaktu, katalogu, matice nebo diagramu
typ_artefaktu view_type Typ architektonického výtvoru (katalog, matice, diagram)
uroven_detailu view_detail_level Úroveň podrobnosti modelu při stanoveném rozsahu (L0, L1 a L2)
cas_horizont view_horizon_state Umístění pohledu v čase (zda byl vytvářen jako pohled na současnost minulost nebo návrh budoucnosti).
cas_horiz_datum view_horizon_date Rok nebo datum, kterého stav (aktuální, přechodný nebo cílový) diagram ukazuje
odp_osoba_pohled view_resp_person odpovědná osoba za diagram nebo jiný artefakt
aktualizace__diagramu_datum view_ update_date Datum dne, kdy byl návrh diagramu (aktuální, přechodný nebo cílový) naposledy aktualizován
platnost_diagramu_datum_od view_valid_from Datum, od kterého je návrh stavu (aktuální, přechodný nebo cílový) považován za platný, směrodatný
platnost_diagramu_datum view_valid_to Datum, do kterého je návrh stavu (aktuální, přechodný nebo cílový) považován za platný, směrodatný
Základní atributy prvku (objektu, konceptu, elementu) modelu
Identifikace konceptu z metamodelu
concept_ID Metamodel_ Identifikátor modelovaného objektu/subjektu v meta - modelu úřadu
concept_name Metamodel_Označení, jméno prvku metamodelu
Identifikace prvku (instance) v modelu
element_model_ID Metamodel_ Identifikátor modelovaného objektu/subjektu v meta - modelu úřadu
element_ext_ID Metamode_Identifikátor modelovaného objektu/subjektu v reálném světě (v organizaci, ve státě)
element_name Metamodel_Označení, jméno prvku metamodelu
Atributy standardizace
Standard_Y_N Zda je modelovaný prvek prohlášen v organizaci za standard
Standard_from Datum, od kdy je prvek prohlášen za standard
Standard_to Datum, do kdy je prvek prohlášen za standard
Std_related_element Identifikátor prvku, který je standardem pro modelovaný prvek
Next_std_eval Datum plánovaného příštího vyhodnocení standardu pro prvek
Std_resp_pers_ID ID osoby zodpovědné za udržování standardu pro prvek
Std_resp_pers_name Jméno osoby zodpovědné za udržování standardu pro prvek
Zodpovědnost a platnost údajů prvku
element_resp_pers_ID identifikátor osoby v organizaci (v celé veřejné správě), služební číslo státního zaměstnance.
element_resp_pers_name jméno (a příjmení) osoby
element_ update_date Datum dne, kdy byly údaje prvku naposledy aktualizovány
element_valid_from Datum, od kterého je návrh stavu prvku považován za platný, směrodatný
element_valid_to Datum, do kterého je návrh stavu prvku považován za platný, směrodatný
Název
atributu CZ
Název
atributu EN
Hodnoty
atributu EN2
Hodnoty
atributu CZ
Popis atributu
Zděděné atributy úřadu
identifikace_uradu agency_ID Jednoznačný identifikátor uradu ve VS
uroven_VS agency_PS_level Úroveň úřadu v hierarchiii VS
Zděděné atributy modelu Atributy platí i pro obraz libovolné vazby prvků, je-li v modelu
druh_modelu model_type Druh (typ) modelu z hlediska míry abstrakce a účelu
rozsah_modelu model_scope
rozsireni_nazev model_scope-name
identifikace model-name Identifikace modelu (textový popis-název modelu)
aktualizace__modelu_datum model_ mnt_date
platnost_modelu_datum model_valid_to
odpovedna_osoba model_resp_person odpovědná osoba za model
Zděděné atributy diagramu Atributy platí i pro obraz libovolné vazby prvků, je-li v pohledu na model
ucel_diagramu view_purpose Vyjadřuje současně míru rozsahu a podrobnosti pohledu na model
typ_hlediska view_viewpoint_ID Označení typového hlediska tohoto pohledu
domena_diagramu view_domain Vůdčí (převažující) doména, pokud ji lze uvést
jmeno_diagramu view_name Název konkrétního artefaktu, katalogu, matice nebo diagramu
typ_artefaktu view_type Typ architektonického výtvoru (katalog, matice, diagram)
uroven_detailu view_detail_level Úroveň podrobnosti modelu při stanoveném rozsahu (L0, L1 a L2)
cas_horizont view_horizon_state Umístění pohledu v čase (zda byl vytvářen jako pohled na současnost minulost nebo návrh budoucnosti).
cas_horiz_datum view_horizon_date Rok nebo datum, kterého stav (aktuální, přechodný nebo cílový) diagram ukazuje
odp_osoba_pohled view_resp_person odpovědná osoba za diagram nebo jiný artefakt
platnost_diagramu_datum_od view_valid_from Datum, od kterého je návrh stavu (aktuální, přechodný nebo cílový) považován za platný, směrodatný
platnost_diagramu_datum view_valid_to Datum, do kterého je návrh stavu (aktuální, přechodný nebo cílový) považován za platný, směrodatný
aktualizace__diagramu_datum view_ update_date Datum dne, kdy byl návrh diagramu (aktuální, přechodný nebo cílový) naposledy aktualizován
Základní atributy vazby mezi prvky modelu
Identifikace typu vaby z metamodelu
rel_type_ID Metamodel_ Identifikátor modelovaného tyou vazby v meta - modelu úřadu
rel_type_name Metamodel_Označení, jméno typu vazby v metamodelu
Identifikace instance vazby v modelu
relation_ID Identifikátor konkrétní vazby v modelu
relation_name Jméno konkrétní vazby v modelu
Zodpovědnost a platnost údajů vazby
relation_resp_pers_ID identifikátor osoby v organizaci (v celé veřejné správě), služební číslo státního zaměstnance.
relation_resp_pers_name jméno (a příjmení) osoby
relation_ update_date Datum dne, kdy byly údaje vazby naposledy aktualizovány
relation_valid_from Datum, od kterého je návrh stavu vazby považován za platný, směrodatný
relation_valid_to Datum, do kterého je návrh stavu vazby považován za platný, směrodatný
Název
atributu CZ
Název
atributu EN
Hodnoty
atributu EN2
Hodnoty
atributu CZ
Popis atributu
Zděděné atributy úřadu
identifikace_uradu agency_ID Jednoznačný identifikátor uradu ve VS
uroven_VS agency_PS_level Úroveň úřadu v hierarchiii VS
Zděděné atributy modelu Atributy platí i pro obraz informačního systému, je-li v modelu
druh_modelu model_type Druh (typ) modelu z hlediska míry abstrakce a účelu
rozsah_modelu model_scope
rozsireni_nazev model_scope-name
identifikace model-name Identifikace modelu (textový popis-název modelu)
aktualizace__modelu_datum model_ mnt_date
platnost_modelu_datum model_valid_to
odpovedna_osoba model_resp_person odpovědná osoba za model
Zděděné atributy diagramu
ucel_diagramu view_purpose Vyjadřuje současně míru rozsahu a podrobnosti pohledu na model
typ_hlediska view_viewpoint_ID Označení typového hlediska tohoto pohledu
domena_diagramu view_domain Vůdčí (převažující) doména, pokud ji lze uvést
jmeno_diagramu view_name Název konkrétního artefaktu, katalogu, matice nebo diagramu
typ_artefaktu view_type Typ architektonického výtvoru (katalog, matice, diagram)
uroven_detailu view_detail_level Úroveň podrobnosti modelu při stanoveném rozsahu (L0, L1 a L2)
cas_horizont view_horizon_state Umístění pohledu v čase (zda byl vytvářen jako pohled na současnost minulost nebo návrh budoucnosti).
cas_horiz_datum view_horizon_date Rok nebo datum, kterého stav (aktuální, přechodný nebo cílový) diagram ukazuje
odp_osoba_pohled view_resp_person odpovědná osoba za diagram nebo jiný artefakt
platnost_diagramu_datum_od view_valid_from Datum, od kterého je návrh stavu (aktuální, přechodný nebo cílový) považován za platný, směrodatný
platnost_diagramu_datum view_valid_to Datum, do kterého je návrh stavu (aktuální, přechodný nebo cílový) považován za platný, směrodatný
aktualizace__diagramu_datum view_ update_date Datum dne, kdy byl návrh diagramu (aktuální, přechodný nebo cílový) naposledy aktualizován
Zděděné atributy obecného prvku modelu
Identifikace konceptu z metamodelu
Identifikace prvku (instance) v modelu
Atributy standardizace
Zodpovědnost a platnost údajů prvku
Specifické atributy byznys funkce (procesu)
Název
atributu CZ
Název
atributu EN
Hodnoty
atributu CZ2
Hodnoty
atributu CZ
Popis atributu
Zděděné atributy úřadu
identifikace_uradu agency_ID Jednoznačný identifikátor uradu ve VS
uroven_VS agency_PS_level Úroveň úřadu v hierarchiii VS
EUN EUN Evropská unie
CNT CNT eGovernment ČR
AGN USU (Agency) Ústřední správní úřad
CTY KRJ (County) Kraj, krajský úřad a krajská korporace
PRG PRG Praha - jako kombinace KRJ a ORP
MUN ORP (Municipality) Obec (převážně s rozšířenou působností, ale i ostatní)
GOV OVM (Government-all institutions) souhrnná kategorie pro modely, platné pro všechna OVM
OTH OST (Others) pomocná kategorie pro jiné než uvedené (doplněk množiny)
CLI KLI (Clients) pomocná kategorie pro referenční modely typového klienta
PRV PRV (Private) pomocná kategorie pro individuální a refereční modely soukromoprávních subjektů - součástí veřejnoprávních korporací nebo mimo stojící
PUB VER (Public) pomocná kategorie pro subjekty, které jsou součástí veřejného sektoru, ale nejsou OVM (a nebo možná i včetně nich ???)
ALL VSE (All - everyone) pomocná kategorie pro RM a PT, platné pro všechny bez rozdílu
Zděděné atributy modelu Atributy platí i pro obraz informačního systému, je-li v modelu
druh_modelu model_type Druh (typ) modelu z hlediska míry abstrakce a účelu
rozsah_modelu model_scope
rozsireni_nazev model_scope-name
identifikace model-name Identifikace modelu (textový popis-název modelu)
aktualizace__modelu_datum model_ mnt_date
platnost_modelu_datum model_valid_to
odpovedna_osoba model_resp_person odpovědná osoba za model
Zděděné atributy diagramu Atributy platí i pro obraz informačního systému, je-li v pohledu na model
ucel_diagramu view_purpose view_purpose Vyjadřuje současně míru rozsahu a podrobnosti pohledu na model
typ_hlediska view_viewpoint_ID view_viewpoint_ID Označení typového hlediska tohoto pohledu
domena_diagramu view_domain view_domain Vůdčí (převažující) doména, pokud ji lze uvést
jmeno_diagramu view_name view_name Název konkrétního artefaktu, katalogu, matice nebo diagramu
typ_artefaktu view_type view_type Typ architektonického výtvoru (katalog, matice, diagram)
uroven_detailu view_detail_level view_detail_level Úroveň podrobnosti modelu při stanoveném rozsahu (L0, L1 a L2)
cas_horizont view_horizon_state view_horizon_state Umístění pohledu v čase (zda byl vytvářen jako pohled na současnost minulost nebo návrh budoucnosti).
cas_horiz_datum view_horizon_date view_horizon_date Rok nebo datum, kterého stav (aktuální, přechodný nebo cílový) diagram ukazuje
odp_osoba_pohled view_resp_person view_resp_person odpovědná osoba za diagram nebo jiný artefakt
platnost_diagramu_datum view_valid_to view_valid_to Datum, do kterého je návrh stavu (aktuální, přechodný nebo cílový) považován za platný, směrodatný
aktualizace__diagramu_datum view_ update_date view_ update_date Datum dne, kdy byl návrh diagramu (aktuální, přechodný nebo cílový) naposledy aktualizován
Zděděné atributy obecného prvku modelu
Identifikace konceptu z metamodelu
Identifikace prvku (instance) v modelu
Atributy standardizace
Zodpovědnost a platnost údajů prvku
Specifické atributy informačního systému
identifikace IS IS_ID identifikace IS
nazev_IS IS_name Označení (jméno, názov) IS u klienta
Dodavatel IS_vendor Dovavatel
platforma_IS IS_platform Výchozí standardní balík nebo vývojová platforma
pocatek provozu IS_start_date Datum prvního produktivního startu
a další …..
Klasifikace aplikačních komponent IS
appl_srvc_layer Klasifikace aplikačních komponent a služeb IS podle typů klientů a "vzdálenosti" od nich a jejich obsluhy
Externí FO Portály klientů (agendové i průřezové) - podpora komunikace a obsluhy klientů, 1. linie, samoobslužné a asistované
Externí MO Agendově specifické aplikace obsahující byznys logiku, algoritmy, rozhodování, …
Externí BO Agendové Back-Office, platby, spisovky, plánování kontrol, saldokontní účetnictví apod.
Interní FO Portály zaměstnanců (agendové, provozní i průřezové) - podpora komunikace a obsluhy zaměstnanců, 1. linie, samoobslužné a asistované, SSC
Interní MO Specifické aplikace pro správu interních zdrojů
Interní BO Průřezové aplikace pro správu interních zdrojů (nad rámec Rozpočetnictví)
Rozpočetnictví Základní podpora řízení zdrojů a rozpočetnictví (ERP)
appl_user_platf_layer Klasifikace aplikačních komponent a služeb IS podle vzdálenosti od uživatelů
UI&Access
Composite
BI&dec_supp
Transaction
Generic IT
Platform
Atributy eGovernmentu
poskytovane_sluzby poskytuje systém centrální služby?
cerpane_sluzby čerpá systém centrální služby?
vrstvy jakých vrstev architektury se model týká?
spravce_modelu správce modelu
vecny_spravce věcný správce modelovaného systému
technicky_spravce technický správce modelovaného systému
provozovatel provozovatel modelovanoho systému
architekt architekt modelovaného systému
strategie jaké strategicke iniciativy je systém součástí
legislativa jaká legislativa ovlivňuje modelovaný systém
agendy jaké agendy systém podporuje?
narodni_dc využívá systém služeb národních datových center?
soukroma_dc využívá systém služeb soukromých datových center?
cms využívá systém služeb CMS?
portal je součástí systému portál?
typ Centrální aplikační služba, Provozní, Agendový, Bezpečnostní, Samoobslužny portál, Samosprávný portálCentrální aplikační služba, Provozní, Agendový, Bezpečnostní, Samoobslužny portál, Samosprávný portál


1)
Přestože Ústava ČR v čl. 2 odst. 3 používá výraz „státní moc“, pomocí systematického a logického výkladu je možné dojít k interpretaci širší, tedy, že se ve skutečnosti má na mysli moc veřejná [srov. zejména čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy: obrana proti zásahu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod].
2)
Strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace stanoví vyhláška č. 529/2006 Sb.,
o požadavcích na strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy).
3)
Veřejnou mocí se rozumí taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo, nebo zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech nebo povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není v rovnoprávném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí od vůle subjektu – viz usnesení Ústavního soudu ze dne 25. listopadu 1993, sp. zn. II. ÚS 75/93.
4)
Obecným procesním předpisem v oblasti veřejné správy je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Správní řád upravuje jak problematiku správního řízení, tak rovněž i jiné úkony správních orgánů – vyjádření, osvědčení, sdělení (část čtvrtá), veřejnoprávní smlouvy (část pátá) a opatření obecné povahy (část šestá). Správním řízením se podle správního řádu rozumí postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.
Vložte svůj komentář:
46 -9᠎ =