Řízení výdajů v oblasti ICT a AI podle usnesení vlády č. 589/2026

Usnesení zavádí jednotnou evidenci záměrů ICT a AI, jejich prioritizaci, konzultaci kapacit státních ICT právnických osob a předběžné projednání zakázek ICT Předsednictvem Rady vlády pro informační společnost (RVIS). Stránka shrnuje povinnosti předkladatelů podle materiálů DIA, které najdete v sekci Ke stažení.

Odkazy (FAQ 3) vedou na číslo otázky v konsolidovaném FAQ z 21. 10. 2026, odkazy (FAQ ze semináře 14) na číslo dotazu ve FAQ ze semináře 17. 9. 2026.

• Každý záměr ICT a AI musí mít záznam v evidenci a evidovanou prioritu. Bez ní nelze záměr začít realizovat ani na něj čerpat prostředky státního rozpočtu a fondů EU.
• Priorita vyjadřuje důvod, proč je realizace prioritní (priorita vlády, právní povinnost, rozhodnutí Předsednictva RVIS), nikoli pořadí důležitosti. Přidělená priorita není schválením zakázky.
• Každou zakázku ICT je nutné předložit Předsednictvu RVIS dříve, než je zadána – před zahájením zadávacího řízení, u VZMR a výjimek před uzavřením smlouvy, u dodatku před jeho uzavřením.
• Zakázka bez záměru by neměla existovat. Záměr se realizuje žádnou, jednou nebo více zakázkami.
• Obecný finanční limit neexistuje, ani pro záměry, ani pro zakázky. Hranice 30 mil. Kč bez DPH je jen důvodem pro předložení zakázky vládě.
• Běžící záměry je nutné nahlásit do 14. 3. 2027, od 15. 3. 2027 na ně bez evidované priority nelze čerpat.
• Záměry i podklady k zakázkám se nyní zasílají na zameryRVIS@dia.gov.cz.

Usnesení reaguje na vysoký růst výdajů na ICT, nedostatečný přehled o záměrech a potřebu projekty prioritizovat. Sleduje tři cíle:

• Rozpočtová prioritizace – systematicky shromažďovat všechny ICT záměry a výdaje a u každého posoudit prioritu a možnosti financování.
• Koordinace kapacit státních ICT podniků – plánovat kapacity NAKIT, SPCSS a CENDIS podle skutečné poptávky a jasně vymezit, kdy je mají zadavatelé oslovovat.
• Efektivita veřejných zakázek – předcházet zadáním vycházejícím ze zastaralých požadavků a podporovat štíhlejší a rychlejší postupy. Proto nebyl stanoven obecný finanční limit, aby projekty nesměřovaly k hranicím typu VZMR.

Předkladatelem je ústřední správní úřad (ÚSÚ) a v rozsahu odpovídajícím usnesení vlády č. 86/2020 také jím zřízená nebo řízená organizační složka státu a právnická osoba, k níž ÚSÚ plní funkci zřizovatele (bod III/3). Rozhoduje skutečný výkon zřizovatelské funkce, nikoli zakladatelská funkce, státní vlastnictví, ovládání společnosti, příslušnost do působnosti ministerstva ani označení „resortní organizace“ (FAQ 1).

Státní podnik není předkladatelem jen proto, že ministerstvo vykonává funkci jeho zakladatele. Do procesu se ale může dostat v jiné roli (FAQ 1):

• Za celý resort může být jeden předkladatel – záleží na procesech a vnitřním uspořádání resortu.
• Předkladatel odpovídá za celý životní cyklus záměru a záznam musí udržovat aktuální.
• Při nákupu přes centrálního zadavatele (např. licence Microsoft přes rámcovou smlouvu MV) hlásí záměr odběratel, nikoli centrální zadavatel, který nákup jen zprostředkovává (FAQ ze semináře 13).

Záměrem ICT je záměr, který splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

1. podléhá souhlasnému vyjádření DIA podle zákona č. 365/2000 Sb. (§ 3a),
2. podléhá informační povinnosti podle UV č. 86/2020 ve znění UV č. 947/2024 – bez ohledu na finanční limit,
3. jeho předmětem je systém umělé inteligence podle čl. 3 bodu 1 AI Actu, včetně velkých jazykových a obecných modelů. Patří sem pořízení, vývoj, zavedení, rozšíření, integrace i užívání systému AI, samostatně i jako modulu, služby, komponenty nebo funkcionality informačního systému – rovněž bez finančního limitu.

Z režimu jsou vyloučeny systémy podle § 1 odst. 3 zákona č. 365/2000 Sb. Evidují se také provozní záměry (viz Provozní a smíšené záměry). V záměru se uvádějí jen aktivity a výdaje přímo související se záměrem ICT (FAQ 6).

Zakázkou ICT je zakázka, kterou se zcela nebo zčásti realizuje záměr ICT. Pravidla se vztahují na všechny zadávací postupy včetně VZMR, na plnění v rámci vertikální či horizontální spolupráce a jiných výjimek a také na postupy podle § 222, § 134, § 135 a § 141 ZZVZ (změny závazků, rámcové dohody, dynamické nákupní systémy).

Projednání Předsednictvem RVIS nepodléhá (příloha čl. 2 odst. 1) nákup koncových zařízení, spotřebního materiálu, certifikátů a obdobných služeb a standardních telekomunikačních služeb, pokud součástí plnění není pořízení nebo architektonická změna informačního systému, kterým se realizuje záměr ICT. DIA tuto výjimku vztahuje i na licence, které nezakládají architektonickou změnu, s výjimkou licencí na AI (FAQ ze semináře 17).

• Výjimka se týká jen projednání zakázky, nikoli záměru. Vždy je nutné samostatně posoudit, zda jde o záměr ICT, zda podléhá evidenci a zda musí mít evidovanou prioritu.
• Jsou-li například koncová zařízení součástí širšího plnění s pořízením nebo architektonickou změnou IS, výjimka se neuplatní.
• Naplňuje-li zakázka podmínky výjimky, Programová kancelář předkladateli sdělí, že zakázka schvalování nepodléhá (FAQ 8).

Obecný finanční limit pro projednání zakázek stanoven není; Předsednictvo RVIS jej může stanovit.

• Záměr popisuje účel, rozsah a očekávané náklady po celý životní cyklus.
• Zakázka vzniká až ve chvíli, kdy je znám konkrétní předmět plnění a způsob zadání.
• Záměr se realizuje žádnou, jednou nebo více zakázkami. Může existovat záměr bez zakázky, ale neměla by existovat zakázka bez záměru (FAQ ze semináře 5). Jedna zakázka může teoreticky realizovat i více záměrů.
• Proces je dvoufázový: nejprve se záměr zaeviduje a získá prioritu, teprve poté se předkládá zakázka se zadávací dokumentací (FAQ ze semináře 12).

Celý proces v jednom přehledu: Celkový procesní model (PDF).

Do zpřístupnění elektronického podání se záměry ICT i podklady k zakázkám ICT zasílají na zameryRVIS@dia.gov.cz. Programová kancelář zajistí jejich převzetí, evidenci a další zpracování (FAQ 2). Připravuje se elektronické podání přes Portál sdílených služeb (PSS); o jeho zpřístupnění budou předkladatelé informováni. Cílově se evidence přesune do Informačního systému dlouhodobého řízení ISVS (ISDŘ), kde budou dříve předané údaje předvyplněny. Usnesení ukládá umožnit vedení záznamu v informačním systému do 14. 12. 2026.

Minimální obsah prvního podání: identifikace předkladatele; název, účel a stručný popis záměru; předpokládaný rozsah a náklady; kontaktní osoba; podklady nebo odkaz na záznam, kde už jsou dostupné.

• Jeden záměr = jeden záznam po celý životní cyklus. Každá změna se promítá do téhož záznamu.
• Platí pravidlo once-only – dostupné a aktuální údaje se nepředkládají opakovaně.
• Programová kancelář záznam založí, přidělí mu identifikátor a zkontroluje úplnost. Při doplnění uveďte přidělený identifikátor a podle možností navažte na původní e-mailovou komunikaci (FAQ 2).
• U AI záměrů obsahuje záznam navíc AI sekci a AI dotazník.
• Utajované a bezpečnostně citlivé informace: způsob předání se předem dohodne s Programovou kanceláří tak, aby odpovídal jejich právní povaze. V IS se evidují jen údaje, které lze bezpečně evidovat (bod VII/3). Povinnost evidovat prioritu tím není dotčena.
• Záměry, které jste již dříve zaslali a mají stanovenou prioritu, DIA do systému převede sama. Jejich životní cyklus dál udržuje předkladatel (FAQ ze semináře 11).

Priority 1, 2 a 3 vyjadřují, z jakého důvodu je realizace záměru prioritní. Nejde o pořadí od nejdůležitějšího po nejméně důležitý záměr. Záměr má vždy jen jednu prioritu (FAQ 3, 6).

• Obecná významnost záměru, jeho strategický charakter ani obecný soulad s cíli digitalizace prioritu 1 nezakládají.
• K prioritě 2 předkladatel doloží: odkaz na konkrétní předpis nebo akt EU; konkrétní ustanovení a povinnost; termín, do kdy musí být splněna; přímou vazbu mezi povinností a rozsahem záměru; zařazení podle UV č. 314/2026, případně podklad pro zařazení nového projektu s legislativním termínem. Pouhý odkaz na předpis nestačí – musí být vysvětleno, proč je záměr v daném rozsahu nezbytný.
• Prioritu 2 samo o sobě nezakládá, že úřad vykonává působnost podle zákona, že systém podporuje zákonem upravenou agendu, že je významný nebo kritický, že se bez něj agenda obtížně vykonává, běžný provoz, údržba nebo podpora systému ani obecný výčet předpisů o působnosti úřadu.
• Nový projekt s legislativním termínem, který ještě není zařazen podle UV č. 314/2026: člen vlády nebo vedoucí úřadu jej oznámí Programové kanceláři s legislativním termínem a odpovědným manažerem a předloží podklad pro zařazení. Do té doby nelze P2 zapsat jen na základě obecného odkazu na předpis.
• Záměry s P1 a P2 podléhají pravidelnému monitoringu plnění harmonogramu; stav realizace se předkládá Grémiu RVIS.
• Výsledek u P3 je binární: priorita je přidělena, nebo záměr zůstává bez priority. Nepřidělení není „priorita 4“ ani „priorita 0“.
• Podněty k přehodnocení priority projednává Předsednictvo RVIS.
• Evidovaná priorita zatím nezakládá nárok na rozpočtové prostředky; propojení se státním rozpočtováním je cílem do budoucna (FAQ ze semináře 7).

Do provozního režimu patří zachování stávající funkčnosti, provoz, údržba, drobný rozvoj, servisní podpora a obnova existujícího systému nebo služby – pokud plnění nezahrnuje pořízení nového informačního systému, novou funkcionalitu nad rámec stávajícího rozsahu, podstatné rozšíření řešení ani architektonickou změnu (FAQ 4).

• Předkladatel v záměru uvede konkrétní systém (např. „provoz systému XY“), co má být zachováno, na jaké období a na základě jakého smluvního nebo provozního rámce.
• U běžných provozních výdajů předkladatel navrhne P3 a doloží provozní charakter záměru. Záměr nevstupuje do standardního bodového hodnocení, o přidělení P3 však formálně rozhoduje Předsednictvo RVIS.
• Zařazení mimo bodové hodnocení neznamená vyjmutí z evidence, automatické přidělení P3, schválení související zakázky ani vyjmutí z dalších povinností podle usnesení.

Smíšený záměr: záměr nemůže obsahovat plnění s různou prioritou. Provoz a nový (investiční) rozvoj je nutné rozlišit – provozní označení nelze použít na celý záměr, pokud obsahuje nové funkcionality nebo architektonickou změnu. Relevanci zařazení do P1 nebo P2 posuzuje Programová kancelář; pokud zdůvodnění titul neprokáže, posoudí se záměr podle kritérií pro P3 (FAQ 4, 6).

Bez evidované priority nelze zahájit realizaci záměru ani čerpat prostředky státního rozpočtu a fondů EU. Bod IV/2 písm. c) stanoví čtyři výjimky, kdy je zahájení realizace nezbytné:

1. ke splnění povinnosti stanovené právním předpisem nebo právně závazným aktem EU,
2. k řešení bezpečnostního incidentu,
3. k odvrácení bezprostředně hrozící závažné újmy,
4. k zajištění nezbytné kontinuity provozu.

• Předkladatel důvody bez zbytečného odkladu zapíše do záznamu záměru.
• Výjimka umožňuje zahájit realizaci, ale neznamená vyjmutí z evidence ani automatické přidělení priority. Neobchází ani vstupní kontrolu zakázky; bez předchozího projednání lze zakázku zadat jen v režimu krajní naléhavosti.
• Nezbytná kontinuita provozu není totéž co běžný provoz. Jde o situaci, kdy by odklad realizace vedl k přerušení nezbytné služby nebo provozu. Označení systému za významný nebo kritický nestačí – je nutné doložit konkrétní riziko přerušení a nezbytnost postupu (FAQ 5).

Hodnocení zahajuje Předsednictvo RVIS z vlastního podnětu nebo na návrh DIA. Kritéria schvaluje Grémium RVIS na návrh ředitele DIA. První hodnocení provádí Programová kancelář, druhým posuzovatelem je OHA. Po vypořádání připomínek předloží DIA návrh Předsednictvu.

Mimo standardní bodové hodnocení jsou provoz, údržba a podpora stávajícího systému (viz Provozní a smíšené záměry), zajištění kontinuity provozu, řešení bezpečnostního incidentu, odvrácení hrozící závažné újmy, nápravné opatření z kontroly a závazné rozhodnutí orgánu veřejné moci. Zařazení do těchto kategorií je vždy nutné doložit.

Kvalifikační minimum – bez něj záměr do hodnocení nevstoupí:

Nesplnění minima neznamená zamítnutí – záměr se vrací k doplnění.

Bodové hodnocení:

Každé kritérium se posuzuje ANO / NE. Splněno je jen to, co je doloženo podkladem v záznamu záměru – deklarace bez podkladu se počítá jako nesplněná. Prahová hodnota, váhy skupin a podmínky pro běžící záměry podléhají schválení Grémiem RVIS.

• Jeden vstup: konzultaci zajišťuje Programová kancelář. Předkladatel podniky neoslovuje sám – Programová kancelář předá informace o záměru podniku, jehož zaměření odpovídá povaze záměru, případně více podnikům.
• Podnik projeví zájem do 5 pracovních dnů. Pokud se nevyjádří, má se za to, že o participaci zájem nemá. Při zájmu se počítá s dalšími cca 10 pracovními dny na jednání s předkladatelem.
• Výsledek – využití kapacit je možné, není možné nebo bez vyjádření – se zapíše do záznamu záměru. Při marném uplynutí lhůty lze v přípravě pokračovat.
• Konzultace ověřuje odborné a kapacitní předpoklady podniku, možný rozsah zapojení, dostupnost kapacit, termín a zásadní omezení. Není výzvou k podání nabídky, zadáním zakázky ani určením dodavatele a nepotvrzuje cenu (FAQ 7).
• Konzultace nezakládá povinnost zadat plnění konzultovanému podniku. Volba způsobu realizace zůstává na předkladateli.
• Konzultace sama o sobě není střetem zájmů (FAQ 11). Údaje z ní nejsou určeny k jinému účelu ani se nepředávají třetím osobám; přístup podniků ke konkrétním záměrům je omezen na nezbytný rozsah a dobu a přístupy se evidují (bod V/5 písm. e).
• Provedená konzultace je součástí kvalifikačního minima pro prioritu 3 (K8).

Investiční výdaj na záměr ICT musí být před uskutečněním zařazen do příslušného programu, podprogramu nebo akce a být v souladu s jeho schváleným věcným a finančním rámcem (zákon č. 218/2000 Sb., § 12 a 13, vyhláška č. 560/2006 Sb.). Nezařazený výdaj nelze uskutečnit. Zařazení se eviduje v záznamu záměru a Programová kancelář je ověřuje při vstupní kontrole zakázky.

Záměry podléhající zákonu č. 365/2000 Sb., UV č. 86/2020 nebo financované z fondů EU dál procházejí stanoviskovou agendou OHA (viz Informace ke schvalování projektů eGovernmentu). AI záměry se posuzují v této stávající agendě, samostatný schvalovací proces pro ně nevzniká. Stanovisko Předsednictva RVIS nenahrazuje vyjádření DIA, rozhodnutí zadavatele, postup podle ZZVZ ani finanční kontrolu – a naopak, stanovisko OHA nenahrazuje projednání zakázky Předsednictvem RVIS.

Zakázka se předkládá prostřednictvím IS, do jeho zpřístupnění e-mailem na zameryRVIS@dia.gov.cz. Předkládá se ve fázi, kdy je znám její předmět, předpokládaná hodnota, navrhovaný způsob zadání a základní smluvní podmínky, ale výsledek projednání ještě může reálně ovlivnit způsob realizace.

VZMR se zveřejněnou výzvou: zveřejnění výzvy samo o sobě neznamená, že okamžik pro předložení uplynul. Rozhoduje uzavření smlouvy – pokud smlouva ještě uzavřena není a zakázka nespadá do výjimky, předloží se před podpisem. Pokud už smlouva uzavřena je, zpětně ji schválit nelze: do evidence se zaznamená skutečný stav a samostatně se posoudí případné budoucí dodatky, opce, objednávky nebo navazující plnění (FAQ 9).

Předsednictvo posuzuje předpokládanou hodnotu a ceny dílčích plnění vůči trhu, harmonogram, přiměřenost kvalifikačních kritérií a funkční, technické a kvalitativní parametry smlouvy. Předmětem není nové posouzení celého záměru, ale rozdíl mezi evidovaným záměrem a konkrétní smluvní realizací a rizika, která z ní nově vznikají. Podklady proto musí pokrýt tyto oblasti (FAQ 10):

• Nejde o mechanickou povinnost poslat vždy všechno. Údaje a aktuální dokumenty dostupné v záznamu záměru nebo v jiném informačním systému veřejné správy se znovu nepředkládají.
• Chybí-li nezbytný údaj, Programová kancelář vyžádá cílené doplnění, pokud možno v jednom konsolidovaném požadavku. Neúplnost jednoho údaje neznamená nové předložení celého podání.
• Stručný popis, datová věta, návrh smlouvy bez technické specifikace nebo zadávací dokumentace bez smluvních podmínek ale k posouzení obvykle nestačí. Pokud bez úplného znění nelze posoudit vzájemné vazby požadavků, předkládá se úplné znění.

• Předkladatelem zůstává subjekt podle bodu III/3 (např. ministerstvo) a zakázka se předkládá před uzavřením smlouvy nebo jiným právním jednáním (FAQ 1).
• Za odůvodnění ceny a hospodárnost odpovídá zadavatel. Splnění podmínek vertikální nebo horizontální spolupráce (§ 11, § 12 ZZVZ) samo o sobě nedokládá, že cena je obvyklá a hospodárná.
• Přiměřenost ceny lze doložit např. položkovou kalkulací, srovnáním s tržními cenami nebo dříve soutěženými sazbami, cenovým průzkumem, benchmarkem, znaleckým posudkem, předběžnou tržní konzultací nebo porovnáním variant.
• Podklad musí rozlišit vlastní plnění podniku a externí subdodávky. U subdodávky nestačí převzít celkovou částku, je třeba vysvětlit i náklady podniku na koordinaci, integraci a řízení.
• Jedna nabídka státního podniku bez vysvětlení obvyklost ceny nedokládá. Není-li k dispozici srovnatelná nabídka, použije se rozpad ceny (role, člověkodny, licence, infrastruktura, subdodávky), benchmark, historické ceny, nezávislé posouzení nebo porovnání variant (FAQ 7).

• Předání připravované zadávací dokumentace včetně návrhu smlouvy k posouzení není v rozporu se ZZVZ, a to ani před zahájením řízení – § 218 ZZVZ takové předání nezakazuje a jde o součinnost uvnitř státu. Je však nutné respektovat zásady podle § 6 a pravidla střetu zájmů podle § 44 ZZVZ (FAQ ze semináře 3).
• Neveřejné přílohy (např. technická specifikace sdílená proti NDA): je-li sdílení omezeno zákonem, usnesení na ně nedopadá; jde-li jen o vnitřní určení úřadu, je třeba je s RVIS sdílet (FAQ ze semináře 8).
• Pro posuzování platí jednotný režim ochrany důvěrných informací, který schválil místopředseda RVIS – vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost. Vztahuje se na Programovou kancelář, osoby zajišťující odbornou, právní, administrativní nebo technickou podporu, členy Předsednictva RVIS a další určené spolupracovníky.
• Přístup mají jen konkrétní oprávněné osoby v nezbytném rozsahu. Před prvním přístupem podepisují prohlášení o mlčenlivosti, které samo přístup nezakládá. Programová kancelář vede evidenci oprávněných osob. Dokumentace se zpřístupňuje jen v určeném prostředí a bez souhlasu se nesmí dál předávat, tisknout, fotografovat ani ukládat jinam.
• Zakázku posuzují dva různí posuzovatelé, určení před otevřením podkladů, kteří potvrzují nepodjatost. Vazba posuzovatele na potenciálního dodavatele se hodnotí u konkrétní osoby a zakázky, nikoli podle zaměstnavatele.
• NAKIT prohlásil, že se nebude ucházet o veřejnou zakázku ICT, pokud při posouzení podle UV č. 589/2026 neprojeví zájem o vertikální nebo horizontální spolupráci či jinou výjimku. Účast jiného subjektu s předchozím přístupem k neveřejným informacím vyhodnotí zadavatel (§ 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ); předchozí zapojení samo o sobě nevede k vyloučení (FAQ 11).

• Ověří evidovanou prioritu a u investičního výdaje zařazení do programového financování.
• Pokud podmínky nejsou splněny, zakázku Předsednictvu nepředloží a vyzve předkladatele k doplnění.
• Podklad pro Předsednictvo připraví do 7 pracovních dnů (příloha čl. 4 odst. 1); výzva k doplnění tuto lhůtu staví (čl. 4 odst. 3).

• Předsednictvo ověřuje mimo jiné, zda celková cena i ceny dílčích plnění odpovídají aktuálním tržním cenám a zda způsob realizace nevytváří nová nepřiměřená rizika (FAQ 7).
• Stanovisko se přijímá bez zbytečného odkladu, lze i per rollam.
• Nepřijme-li Předsednictvo stanovisko do 20 pracovních dnů, může předkladatel pokračovat v přípravě i zadání. Skutečnost se zaznamená a uvede v souhrnné informaci (příloha čl. 4 odst. 4).
• Stanovisko platí 12 měsíců. Pokud do té doby nebylo zahájeno zadávací řízení nebo zakázka zadána, předkládá se znovu.
• Stanovisko nenahrazuje odpovědnost zadavatele, postup podle ZZVZ ani finanční a řídicí kontrolu.

Vláda projednává zakázku ICT (příloha čl. 7), pokud:

• Předsednictvo vydalo nesouhlasné stanovisko a předkladatel trvá na navrženém postupu,
• předpokládaná hodnota přesahuje 30 000 000 Kč bez DPH – i při souhlasném stanovisku,
• zakázka zakládá nebo prodlužuje závislost na jediném dodavateli na více než 8 let (viz též vendor lock-in),
• jde o přesah působnosti, zásadní meziresortní rozpor nebo to stanoví jiné usnesení vlády.

Stanovisko a návrh postupu předkládá vládě do 30 dnů předseda RVIS na návrh místopředsedy RVIS – vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost. Do rozhodnutí vlády nelze zahájit zadávací řízení ani zakázku zadat.

Vztah k UV č. 208/2017. Tatáž zakázka se vládě nepředkládá dvakrát. Projednání podle UV č. 589/2026 se v rozsahu věcně shodného předběžného projednání považuje za splnění UV č. 208/2017; povinnost informovat vládu a další nenahrazené povinnosti zůstávají (FAQ 12). Předkladatel proto předá Programové kanceláři také:

• informační materiál na formuláři „Informace k připravované veřejné zakázce“ podle přílohy č. 1 UV č. 208/2017,
• příslušné stanovisko, je-li vyžadováno, zejména zprávu Pracovní skupiny pro transparentní veřejné zakázky nebo stanovisko Národního bezpečnostního úřadu.

Programová kancelář připraví jeden společný materiál koordinovaný v rámci RVIS. Při kladném stanovisku se podle UV č. 208/2017 předkládá vládě pro informaci, při záporném jej vláda projedná s rozpravou. Jsou-li současně splněny podmínky čl. 7 Zásad, předkládá se k projednání a rozhodnutí vlády.

Bez předchozího projednání lze zakázku zadat jen v režimu krajní naléhavosti (příloha čl. 6):

• jde o jednací řízení bez uveřejnění z důvodu krajní naléhavosti podle § 63 odst. 5 ZZVZ (naléhavost, kterou zadavatel nezpůsobil a nemohl předvídat), nebo
• jediným předmětem zakázky je odstranění bezpečnostního incidentu či zajištění kontinuity provozu při havárii,
• a zároveň by předchozí projednání znemožnilo odvrátit nebo omezit bezprostředně hrozící závažný následek.

Předkladatel pak bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů po zadání, zapíše do záznamu záměru důvody postupu (v čem spočívá mimořádná okolnost), rozsah uzavřeného závazku a opatření k omezení doby trvání mimořádného řešení a vzniku dlouhodobé dodavatelské závislosti. Předsednictvo může věc projednat následně.

• Do záznamu se zapisuje výsledek projednání, zahájení zadávacího řízení nebo zadání zakázky, uzavření smlouvy a splnění podmínek.
• Významná změna, která mění základní předpoklady posouzení záměru nebo zakázky – projedná se pouze tato změna (bod IV/6 písm. b).
• Změna předmětu zakázky nebo navýšení předpokládané hodnoty o více než 20 % – nové předložení celé zakázky (příloha čl. 5 odst. 3).
• Změna závazku podle § 222 ZZVZ se předkládá před jejím provedením. Platí to i pro dodatky smluv uzavřených v rámci vertikální spolupráce; projednává se jen příslušná změna (FAQ ze semináře 15).
• Kolaudace: OHA posuzuje provozní dokumentaci (viz Co předkládat OHA ke schválení).

• AI záměry procházejí stejným procesem jako ostatní ICT záměry, bez finančního limitu. Záznam obsahuje AI sekci a AI dotazník.
• Posuzují se ve stávající stanoviskové agendě OHA – samostatný schvalovací proces nevzniká.
• Licence na AI nejsou vyňaty z projednání zakázky, i když nezakládají architektonickou změnu (FAQ ze semináře 17).
• Úřady ustanoví role AI sponzor, AI officer a AI ambasador do 31. 10. 2026.
• Evidence podle usnesení nenahrazuje povinnosti podle AI Actu (nařízení (EU) 2024/1689) – klasifikaci rizika, AI gramotnost, transparentnost a dokumentaci (bod III/5).

Doporučené kroky úřadu jako předkladatele:

• Určit odpovědnou osobu za záznamy záměrů a předkládání zakázek.
• Nové ICT a AI záměry hlásit hned – nyní e-mailem, později přes Portál sdílených služeb a ISDŘ.
• Průběžně sestavit seznam běžících záměrů podle definic UV č. 589/2026 a předložit údaje do 14. 3. 2027.
• U záměrů s P1 nebo P2 připravit doložení titulu – konkrétní usnesení vlády, resp. ustanovení, povinnost, termín a vazbu na rozsah záměru.
• U provozních záměrů doložit systém, rozsah, období a smluvní rámec; provoz a rozvoj od sebe oddělit.
• U probíhajících VZMR a zakázek v režimu výjimek před podpisem smlouvy ověřit, zda zakázka nemusí na Předsednictvo RVIS.
• U zakázek realizovaných přes státní ICT podnik připravit doložení přiměřenosti ceny.
• Zajistit předávání informací mezi útvary ICT, veřejných zakázek a rozpočtu, včetně zřízených organizací.
• Projít postupy nastavené podle UV č. 86/2020 (hlášení zřizovaných organizací) a zopakovat je pro UV č. 589/2026.
• Promítnout povinnosti do interních směrnic, zejména kontrolu evidované priority před zahájením realizace a čerpáním.
• Seznámit s usnesením vedoucí zaměstnance útvarů odpovědných za přípravu záměrů, zadávání zakázek a rozpočtování a vést o tom evidenci (bod V/1 písm. c).
• Do 31. 10. 2026 ustanovit role AI sponzor, AI officer a AI ambasador.
• Sledovat metodiku DIA a rozhodnutí Předsednictva RVIS – mohou upravit prahové hodnoty, lhůty a hodnoticí kritéria.

Následující předpisy se použijí souběžně podle povahy záměru a zakázky, nikoli vždy:

Usnesením byl zrušen bod II/1c UV č. 629/2018 a bod II/1b UV č. 810/2025. Analytický materiál k usnesení počítá s doplněním koordinační kompetence DIA pro AI do § 2a zákona č. 12/2020 Sb.; změna ZZVZ se nepředpokládá (FAQ ze semináře 4).

• Podání záměrů a podkladů k zakázkám, dotazy: zameryRVIS@dia.gov.cz
• Programová kancelář Digitální Česko 2.0 (útvar DIA) poskytuje předkladatelům součinnost a metodickou i uživatelskou podporu.
• Předběžné konzultace ke stanoviskům OHA: oha@dia.gov.cz

• Informace ke schvalování projektů eGovernmentu – stanoviska OHA podle ZoISVS a UV č. 86/2020
• Seznam projektů dle UV86
• Státní právnická osoba – vymezení podle ZoISVS, odlišné od předkladatele podle UV č. 589/2026
• Povinnosti orgánů veřejné správy
• Veřejné zadávání informačních systémů
• Vendor lock-in
• Metodika TCO
• Součinnost dodavatele při zajištění provozní dokumentace ISVS
• Informační koncepce ČR