Překlady této stránky:

Propojený datový fond

Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části Architektura úřadu v kontextu veřejné správy a jejích vrstvách architektury.

Pravidla pro jednotlivé sdílené služby, funkční celky a tematické oblasti jsou popsány v části Způsoby využívání sdílených služeb, funkčních celků a tematických oblastí jednotlivými úřady

Propojený datový fond (také jako PPDF), tematická oblast tvořená především referenčním rozhraním veřejné správy a navázanými principy správy datového kmene a pseudonymizace, bude i nadále rozvíjena o další agendové zdroje neveřejných údajů z klíčových oblastí výkonu veřejné správy (doprava, zdravotnictví, sociální služby…), a to jak datovými kmeny i transakčními daty s jasně definovaným garantem a editorem. Tyto zdroje budou vždy propojeny se základními registry (také jako ZR) pomocí referenčních vazeb na referenční údaje o subjektech práva (fyzických osobách, právnických osobách a OVM) a referenční údaje o objektech práva - územních prvcích. Propojení mezi agendovými informačními systémy (také jako AIS) jednotlivých orgánů veřejné moci (také jako OVM) navzájem je řešeno pomocí sběrnice PPDF Informačního systému sdílení údajů (také jako eGSB či ISSÚ), realizovaného a provozovaného v rámci centrálního místa služeb (také jako CMS). Pro referenční vazby údajů o fyzických osobách se využívá Agendový identifikátor Fyzické osoby (AIFO), pro referenční vazby právnických osob Identifikační číslo osoby (IČO), pro referenční vazby územních prvků jejich příslušné identifikátory přidělené RUIAN.

Dále se poslední dobou klade čím dál větší důraz na interoperabilitu mezi členskými státy EU, PPDF bude připraven poskytovat i služby pro přeshraniční výměnu dat. Základní funkcí PPDF je realizace zásad „Only once“ a „Obíhají data, nikoli lidé“ do běžné praxe veřejné správy ČR. PPDF je primárním zdrojem platných a právně závazných neveřejných údajů pro subjekty práva i pro všechny OVM při výkonu jejich působnosti. Tak povede PPDF k náhradě manuálních interakcí mezi úřady pomocí automatizované výměny údajů.

Základními službami PPDF pro ISVS - čtenáře a uživatele údajů v PPDF jsou a budou:

  • Ztotožnění (přidělení identifikátoru) subjektu resp. objektu práva v ISVS vedeném
  • Výdej propojených údajů o subjektu/objektu práva v rozsahu oprávnění vedených v RPP pro příslušnou agendu podporovanou ISVS
  • Notifikace o změnách referenčních a agendových údajů pro údaje v ISVS vedené
  • Podpora reklamace chybných údajů
  • Podpora pseudonymizace údajů o subjektech práva

Pro OVM a subjekty údajů to budou služby:

  • Podpora vytváření výstupů z ISVS pro subjekty údajů
  • Podpora vytváření autorizovaných výpisů z ISVS
  • Podpora reklamace chybných údajů

Referenční rozhraní

Referenčním rozhraním se v souladu s jeho definicí zakotvenou zejména v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech fakticky rozumí rozhraní pro uskutečňování vazeb mezi informačními systémy veřejné správy, a to především při realizaci propojeného datového fondu sdílením údajů mezi jednotlivými agendovými informačními systémy formou sdílených služeb. Referenční rozhraní je tedy komunikačním rozhraním pro poskytování a využívání sdílených služeb jednotlivých správců informačních systémů veřejné správy.

Referenční rozhraní se skládá ze tří hlavních komponent:

Komponenta Zkratka Popis funkčnosti
Informační systém základních registrů ISZR Poskytuje veškeré služby týkající se využívání údajů ze základních registrů, realizuje i služby pro editory do ZR a pro sdílení údajů editorů ZR
Informační systém / komponenta pro sdílení údajů eGSB Rozhraní pro sdílení a výměnu údajů mezi ISVS a uskutečňování vazeb mezi nimi
Informační systém / komponenta pro hromadný výdej údajů v multiagendových dotazech FAIS Slouží k zpracování dotazů a výdeji údajů, včetně hromadných, a to i z více ZR či dalších ISVS.

Využívání údajů prostřednictvím referenčního rozhraní je vždy realizováno výhradně na základě příslušných oprávnění evidovaných v RPP.

Prostřednictvím referenčního rozhraní se:

  • Realizuje zápis a editace údajů do základních registrů
    • Provádí editoři základních registrů s využitím služeb vnějšího rozhraní ISZR
  • Realizuje využívání údajů ze základních registrů
    • Provádí OVM s ohledem na oprávnění k přístupu k údajů v základních registrech, podle ohlášení jednotlivých agend v RPP, s využitím služeb vnějšího rozhraní ISZR
    • Realizují se také služby notifikací a aktualizací údajů základních registrů s využitím služeb vnějšího rozhraní ISZR
  • Realizuje výměna údajů formou sdílených služeb mezi jednotlivými ISVS
    • Provádí OVM mezi sebou s využitím služeb eGSB a výměny údajů. V případě výměny údajů o fyzických osobách provádí eGSB překlad AIFO prostřednictvím ISZR
    • Realizují se také služby notifikací a aktualizací údajů v jednotlivých agendách
  • Realizují služby hromadného výdeje údajů a skladby dotazů a odpovědí na více údajů
    • Realizuje SZR provozováním FAIS a využívají OVM či SPU s patřičným oprávněním

Základní pravidla pro využívání referenčního rozhraní

  • K referenčnímu rozhraní přistupují OVM prostřednictvím svých ISVS (AIS)
  • Každý ISVS (AIS) přistupující k referenčnímu rozhraní musí prokazovat svoji "identitu" prostřednictvím systémového certifikátu vydaného SZR
  • Při výměně údajů o subjektech práva či objektech územní identifikace se ověřuje, zda tyto subjekty (ROB, ROS) či objekty (RÚIAN) jsou uvedeny v základních registrech (ověření referenční vazby)
  • OVM, které požaduje údaje o konkrétním subjektu je zodpovědné za jeho řádné ztotožnění, tj. uvedení AIFO, pokud jde o fyzickou osobu nebo IČ, pokud jde o právnickou osobu. Pokud subjekt není řádně ztotožněn dle AIFO nebo IČ, pak získané údaje mohou být pouze informativní
  • Záznamy (logy) o výměně údajů musí vést správci jednotlivých ISVS (AIS). Referenční rozhraní eviduje tyto výměny bez ukládání obsahu jednotlivých zpráv (je veden pouze kryptografický otisk – hash)
  • Procesní provázání s eSSL, kdy editor je povinen zapisovat údaje pouze na základě existujících dokumentů

Informační systém základních registrů legislativně zakotvuje zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. ISZR je informačním systémem veřejné správy, jehož prostřednictvím je zajišťováno sdílení dat mezi jednotlivými základními registry navzájem, základními registry a agendovými informačními systémy a agendovými informačními systémy navzájem, správa oprávnění přístupu k datům a další činnosti.

ISZR se skládá ze dvou základních rozhraní:

Rozhraní Hlavní uživatelé Popis funkčnosti
Služby vnitřního rozhraní Pouze ISZR vůči základním registrům Vnitřní služby, které může využívat pouze ISZR pro získávání a dereferenci údajů z jednotlivých základních registrů
Služby vnějšího rozhraní Agendové informační systémy Služby umožňující využívání údajů ze základních registrů a editorů základních registrů

Prostřednictvím ISZR se zejména realizuje:

  • Přístup k údajům vedeným v základních registrech
  • Služby reklamace, zpochybnění, notifikace, aktualizace údajů ze základních registrů
  • Zápis a změny údajů do základních registrů
  • Překlad agendových identifikátorů fyzických osob
  • Zabezpečení dodržování oprávnění zapsaných v Registru práv a povinností

Aby se mohli uživatelé připojit k základním registrům, postupují podle níže uvedené tabulky:

Uživatel Cesta Zajišťuje
Subjekt údajů nemůže přímo přistoupit, zprostředkovaně skrze portál občana nebo univerzální kontaktní místa a výpisy z něj Portál občana, kontaktní místa veřejné správy či FAIS (zaslání žádosti přes datovou schránku) prostřednictvím publikovaných formulářů. Je zajištěn výpis údajů a reklamace údajů. Získané údaje mohou být využity ve formulářích jiného správce formulářů OVM.
Orgán veřejné moci svým Agendovým informačním systémem zajistí Správa základních registrů po splnění podmínek
Orgán veřejné moci Agendovým informačním systémem jiného správce zajistí správce daného AISu
Orgán veřejné moci přes rozhraní CzechPOINT@office zajistí MV ČR, správce CzechPOINT@office v součinnosti s lokálním administrátorem
Soukromoprávní uživatel údajů Agendovým informačním systémem vybudovaným OVM zajistí OVM, které spravuje příslušný AIS

Pro připojení agendových informačních systémů k základním registrům musejí být splněny některé základní podmínky, které stanovuje Správa základních registrů. A to zejména:

  1. Správce AIS musí mít svůj IS ohlášen v seznamu ISVS v Registru práv a povinností
  2. Musí mít v RPP ohlášenu působnost v agendě, kterou (které) tímto AISem bude vykonávat pro příslušné OVM
  3. Musí mít ve svém ISVS implementována volání služeb ISZR, respektive, musí být schopen řádně volat, konzumovat a využívat webové služby vnějšího rozhraní ISZR
  4. Musí si zažádat o přístup do testovacího rozhraní ISZR u Správy základních registrů a
  5. řádně projít testováním (ověření korektního volání služeb ISZR)
  6. Musí si zažádat o přístup k produkčnímu rozhraní ISZR u Správy základních registrů a získat pro svůj ISVS (AIS) systémový certifikát SZR

Základní registry

Základní registry jsou základním (referenčním) datovým zdrojem údajů o subjektech a objektech práva a o výkonu veřejné správy.

Jedná se o referenční údaje o

  • fyzických osobách,
  • právnických osobách,
  • adresách a územních prvcích,
  • orgánech veřejné moci,
  • agendách a působnosti výkonu veřejné správy,
  • některých rozhodnutí měnících referenční údaje.

Základní registry tak tvoří páteř datového fondu veřejné správy a díky mechanismu pseudonymizace a propojování identifikací z jednotlivých agend umožňují propojení datového fondu. Mimo to poskytují zejména fyzickým osobám přehled o využívání jejich údajů orgány veřejné moci.

Referenční údaje

Referenční údaje jsou údaje vedené v základním registru, které jsou označené jako referenční. Platí obecná právní a procesní premisa, že referenční údaje jsou při výkonu veřejné správy považovány za platné, pokud se neprokáže opak, nebo pokud nejsou příslušným editorem označeny za zpochybněné.

Platí tedy, že veřejná správa musí jednat na základě těchto referenčních údajů a naopak, že jedná-li veřejná správa na základě těchto referenčních údajů, nemůže dojít k nesprávnému úřednímu postupu díky nesouladu se skutečností.

Zápis a editace referenčních údajů

Za editaci a zápis referenčních údajů zodpovídá vždy příslušný editor. Platí přitom, že rozlišení zodpovědnosti editora není po subjektu, ale i po jednotlivých údajích. Kupříkladu u právnických osob za zápis a evidenci příslušných základních údajů zodpovídá příslušný editor (rejstříkový soud, krajský úřad, živnostenský odbor obce apod.), ale za údaje o datové schránce zodpovídá Ministerstvo vnitra jako správce ISDS.

Základní povinnosti editora tedy jsou:

  • Zapisovat a editovat údaje vždy na základě existujících dokumentů
  • Řešit reklamace zpochybněných údajů
  • Řešit správnost a aktuálnost údajů (má-li takovou povinnost stanovenu)

Dokumenty, na základě kterých editor vykonával své povinnosti se musí řídit povinnostmi spisové služby.

Využívání referenčních údajů

Každý orgán veřejné moci je v rozsahu stanoveném mu působností v jednotlivých agendách povinen využívat referenční údaje ze základních registrů. Postupuje přitom tak, že buď využívá služeb ISZR a napojuje svoje agendové informační systémy, nebo využívá některý z jiných nástrojů Referenčního rozhraní.

Základními povinnostmi OVM užívajících údaje tedy jsou:

  • Využívat v agendách referenční údaje
  • Využívat aktuální referenční údaje, což lze zajistit jedním ze dvou způsobů či kombinací dvou následujících:
    1. Dotazováním se při každé transakci do základních registrů, nebo
    2. využíváním mechanismu notifikací o změnách referenčních údajů a následné aktualizace.
  • Pokud zjistí nesoulad referenčních údajů se skutečností, realizovat reklamaci údajů vůči editorovi údajů
  • Nevyžadovat údaje vedené v registrech od subjektu údajů
Registr obyvatel (ROB)

Registr obyvatel je základním registrem podle Zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, který eviduje referenční údaje o fyzických osobách. Správcem Registru obyvatel je Ministerstvo vnitra. Primárními editory jsou jednotlivé OVM prostřednictvím Informačního systému evidence obyvatel a Cizineckého informačního systému.

Subjekty údajů vedených v registru obyvatel jsou

  • státní občané České republiky,
  • cizinci, kteří pobývají na území České republiky v rámci trvalého pobytu anebo na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu,
  • občané jiných členských států Evropské unie,
  • občané států, které jsou vázány mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím,
  • občané států, které jsou vázány smlouvou o Evropském hospodářském prostoru, a jejich rodinní příslušníci, kteří pobývají na území České republiky v rámci trvalého pobytu nebo kterým byl vydán doklad o přechodném pobytu na území České republiky delším než 3 měsíce,
  • cizinci, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany,
  • jiné fyzické osoby, u nichž jiný právní předpis vyžaduje agendový identifikátor fyzické osoby a stanoví, že tyto fyzické osoby budou vedeny v registru obyvatel.

Referenčními údaji o fyzických osobách jsou:

  • příjmení,
  • jméno, popřípadě jména,
  • adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu; uvedené adresy jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace; v případě adresy, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, se vede i údaj o identifikaci poštovní přihrádky nebo dodávací schránky nebo adresa, která je mimo území České republiky a které nebyl přidělen kód adresního místa v registru územní identifikace; v případě adresy místa pobytu je tento údaj označen jako adresa úřadu, pokud je stejným způsobem označen v informačním systému evidence obyvatel nebo informačním systému cizinců,
  • datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil; údaj o místě a okrese narození na území České republiky se vede ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v registru územní identifikace,
  • datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, vede se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, vede se den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí; údaj o místě a okrese úmrtí na území České republiky se vede ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v registru územní identifikace,
  • státní občanství, popřípadě více státních občanství,
  • čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů,
  • typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.

V registru obyvatel se dále vedou provozní údaje

  • záznam o využívání údajů z registru obyvatel pro potřeby agendových informačních systémů,
  • záznam o poskytnutí údajů subjektu údajů nebo jiné osobě podle § 58a, který obsahuje datum a čas výdeje, identifikátor souhlasu subjektu údajů s poskytnutím údajů jiné fyzické nebo právnické osobě a identifikaci toho, kdo údaje poskytl,
  • datum poslední změny každého údaje vedeného v registru obyvatel,
  • záznam o udělení nebo odvolání souhlasu subjektu údajů s poskytnutím údajů jiné fyzické nebo právnické osobě podle § 58a.

Editory údajů jsou:

  • U občanů České republiky je editorem Ministerstvo vnitra, které zapisuje údaje prostřednictvím agendového informačního systému evidence obyvatel a agendového informačního systému občanských průkazů nebo agendového informačního systému cestovních dokladů jako součást evidence obyvatel.
  • U cizinců je editorem Policie České republiky nebo Ministerstvo vnitra, které zapisují údaje prostřednictvím agendového informačního systému o cizincích.
  • U datových schránek je editorem Ministerstvo vnitra jako správce Informačního systému datových schránek.
Registr osob (ROS)

Registr osob je základním registrem podle Zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, který eviduje referenční údaje. Správcem registru osob je Český statistický úřad. Primárními editory jsou orgány a instituce, které již v současnosti mají zákonnou povinnost osoby registrovat. Jedná se o obchodní rejstřík, rejstřík živnostenského podnikání, evidence nebo informační systémy vybraných ministerstev a ústředních orgánů státní správy, profesních komor, obcí, krajů apod.

Subjekty údajů vedených v registru osob jsou:

  • právnická osoba,
  • organizační složka a organizační jednotka právnické osoby,
  • organizační složka státu,
  • vnitřní organizační jednotka organizační složky státu, pokud je této vnitřní organizační jednotce zákonem svěřena vlastní působnost,
  • podnikající fyzická osoba,
  • zahraniční osoba a organizační složka zahraniční osoby,
  • svěřenský fond, pokud jsou zapsány do evidence podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.

Referenčními údaji o právnických osobách jsou:

  • obchodní firma nebo název nebo označení nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, pokud není fyzická osoba uvedená v § 25 písm. e) zapsána do obchodního rejstříku,
  • jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby uvedené v § 25 písm. e) a f); jde-li o osobu vedenou v registru obyvatel, vede se tento údaj ve formě referenční vazby (kódu agendového identifikátoru fyzické osoby) na referenční údaj v registru obyvatel,
  • agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu registru osob,
  • identifikační číslo osoby,
  • datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle jiných právních předpisů,
  • datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle jiných právních předpisů,
  • právní forma,
  • typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna,
  • statutární orgán vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel anebo na registr osob nebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u fyzické osoby nebo údajem o názvu a sídle právnické osoby, nevedou-li se tyto osoby v registru obyvatel nebo registru osob,
  • likvidátor vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel nebo na registr osob anebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u fyzické osoby nebo údajem o názvu a sídle právnické osoby, nevedou-li se tyto osoby v registru obyvatel nebo registru osob,
  • opatrovník právnické osoby vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel nebo na registr osob anebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u fyzické osoby nebo údajem o názvu a sídle právnické osoby, nevedou-li se tyto osoby v registru obyvatel nebo registru osob,
  • insolvenční správce vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel nebo na registr osob anebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u fyzické osoby nebo údajem o názvu a sídle právnické osoby, nevedou-li se tyto osoby v registru obyvatel nebo registru osob,
  • nucený správce vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel anebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti, nevede-li se tato osoba v registru obyvatel,
  • právní stav,
  • adresa sídla osoby; jde-li o stavební objekt vedený v registru územní identifikace, vede se tento údaj ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace,
  • datum zahájení provozování činnosti v provozovně,
  • identifikační číslo provozovny,
  • datum ukončení provozování činnosti v provozovně,
  • adresa místa provozovny; jde-li o stavební objekt vedený v registru územní identifikace, vede se tento údaj ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace,
  • adresa místa pobytu v České republice ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace, popřípadě bydliště v zahraničí fyzické osoby uvedené v § 25 písm. e) a f); jde-li o osoby vedené v registru obyvatel, vede se adresa místa pobytu ve formě referenční vazby (kódu agendového identifikátoru fyzické osoby) na referenční údaj o fyzické osobě v registru obyvatel,
  • přerušení nebo pozastavení činnosti podle jiného právního předpisu; v případě činností, jimž odpovídá jedna agenda, přerušení všech takových činností.

V registru osob se dále vedou provozní údaje:

  • kód agendy,
  • identifikační číslo osoby editora,
  • datum prvotního zápisu do registru osob,
  • datum poslední změny údaje vedeného v registru osob,
  • záznam o využívání údajů z registru osob.
Registr územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN)

Registr územní identifikace adres a nemovitostí je základním registrem podle Zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, který eviduje základní územní prvky a adresy. Dále vede také nereferenční údaje, kterými jsou tzv. „technickoekonomické atributy“ budov (počet podlaží, výměra, připojení na plyn, kanalizaci, vodu, způsob vytápění …) Správcem registru územní identifikace je Český úřad zeměměřický a katastrální.

Registr územní identifikace obsahuje údaje o těchto základních územních prvcích:

  • území státu,
  • území regionu soudržnosti podle jiného právního předpisu,
  • území vyššího územního samosprávného celku,
  • území kraje,
  • území okresu,
  • správní obvod obce s rozšířenou působností,
  • správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem,
  • území obce,
  • území vojenského újezdu,
  • správní obvod v hlavním městě Praze,
  • území městského obvodu v hlavním městě Praze,
  • území městské části v hlavním městě Praze,
  • území městského obvodu a městské části územně členěného statutárního města,
  • katastrální území,
  • území základní sídelní jednotky,
  • stavební objekt,
  • adresní místo,
  • pozemek v podobě parcely

Registr územní identifikace obsahuje též údaje o účelových územních prvcích, pomocí kterých je vyjádřeno území jiným právním předpisem, pokud jiný právní předpis stanoví, že se tyto údaje do registru územní identifikace zapisují, a pokud tyto účelové územní prvky jsou bezezbytku skladebné alespoň z některých základních prvků.

Registr územní identifikace dále obsahuje údaje o těchto územně evidenčních jednotkách

  • část obce
  • ulice nebo jiné veřejné prostranství

Referenčními údaji v registru územní identifikace jsou:

  • identifikační údaje,
  • údaje o vazbách na ostatní územní prvky, případně na územně evidenční jednotky,
  • údaje o druhu a způsobu využití pozemku a jeho technickoekonomické atributy,
  • údaje o typu a způsobu využití stavebního objektu,
  • údaje o typu a způsobu ochrany nemovitosti,
  • adresy
Registr práv a povinností (RPP)

Registr práv a povinností spravuje Ministerstvo vnitra a informace pro řízení přístupu k údajům ostatních základních registrů; zároveň v tomto registru vzniká základní přehled o agendách, které orgány veřejné moci provádějí; o občanech a právnických osobách jsou v tomto registru vedeny informace o rozhodnutích, která vedla ke změně údajů v základních registrech. Dále RPP slouží jako zdroj informací pro informační systém ZR při řízení přístupu uživatelů k údajům v jednotlivých registrech a agendových informačních systémech. To znamená, že kdykoliv se daný subjekt pokusí získat určitý údaj, nebo ho dokonce změnit (editovat), systém posuzuje, zda subjektu bude dovolené na základě zákonného zmocnění pracovat s údaji poskytované veřejnou správou a tím se stává RPP významnou komponentou ZR v rámci koncepce využití propojeného datového fondu a sdílení údajů napříč nejen státní správou pro řízení výkonu veřejné správy. RPP obsahuje zejména:

  • Agendy veřejné správy a jejich povinnosti
  • Seznam Orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů ze základních registrů
  • Mapu působnosti orgánů veřejné moci v rámci agendového modelu
  • Údaje o údajích vedených v agendách a o jejich poskytování a využívání
  • Údaje o oprávněních orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů k přístupu k údajům ze základních registrů a agendových informačních systémů
  • Rozhodnutí, na základě kterých se mění referenční údaje v Registru obyvatel a Registru osob
  • Seznam informačních systémů veřejné správy a jejich vazba na agendy a údaje v nich vedené

Správcem Registru práv a povinností je Ministerstvo vnitra, primárními editory jsou ohlašovatelé agend veřejné správy.

V RPP jsou vedeny základní elementy pro agendový model veřejné správy. Dále je zde mapa sdílitelných údajů jednotlivých agend a technické údaje o údajích vedených v rámci jednotlivých agend a oprávnění k přístupu k údajům.

Další součástí RPP je evidence informačních systémů veřejné správy, jejich vazba na agendy, údaje o jejich správcích, apod.

Klíčové role v souvislosti se základními registry

V souvislosti s využíváním základních registrů jsou definovány následující role a takto se o nich hovoří i v tomto dokumentu:

Role Popis a význam Příklady
Správce základního registru Orgán veřejné moci, který spravuje příslušný základní registr U ROB a RPP je to MV, u ROS je to ČSÚ, u RÚIAN je to ČÚZK
Editor referenčních údajů Orgán veřejné moci, který ze zákona provádí editaci a zápis referenčních údajů, a tedy zodpovídá za jejich správnost a je povinen řešit reklamace a aktualizace údajů U ROB je to Ministerstvo vnitra (třeba prostřednictvím ohlašoven a matrik), u ROS a RÚIAN jsou to jednotlivá agendová místa dle příslušných zákonů
Uživatel referenčních údajů (čtenář) Orgán veřejné moci, nebo soukromoprávní uživatel, který je na základě zmocnění povinen či oprávněn využívat referenční údaje a za tímto účelem přistupuje k ZR Jednotlivé OVM působící v agendách, správci AISů, samy subjekty údajů
Subjekt údajů Konkrétní osoba, o níž jsou vedený v registrech údaje každá fyzická osoba pro svoje údaje
Ohlašovatel agendy Ohlašovatel agendy vedené v RPP (viz Agendový model veřejné správy) U agendy matrik Ministerstvo vnitra, u agendy zdravotních služeb Ministerstvo zdravotnictví, u agendy důchodů MPSV
Orgán působící v agendě Orgán veřejné moci, který ze zákona vykonává působnost v agendě (viz Agendový model veřejné správy) V agendě matrik jednotlivé obecní úřady, v agendách sociálních dávek třeba Úřad práce a ORP, v agendách stavebního zákona MMR a jednotlivé stavební úřady…

Editorské AIS

Systémy jejichž údaje jsou publikované kompozitními službami ISZR (Kompozitními službami se rozumí služby ISZR, které poskytují údaje vedené v editorských systémech ZR s vazbou na referenční údaje vedené v ZR):

  • Evidence obyvatel - AISEO (Správcem je Ministerstvo vnitra ČR)
  • Cizinecký informační systém - AISC(Správcem je Policie ČR)
  • Evidence cestovních dokladů - AISCD (Správcem je Ministerstvo vnitra ČR)
  • Evidence rodných čísel - AISRČ (Správcem je Ministerstvo vnitra ČR)
  • Evidence občanských průkazů - AISOP (Správcem je Ministerstvo vnitra ČR)
  • Publikační AIS, jejichž údaje jsou publikované službami Informačního systému sdílení údajů

Správci ISVS, v nichž se evidují údaje dle příslušného zákona, publikují údaje pro potřeby jiných úřadů nebo pro klienty VS prostřednictvím Informačního systému sdílení údajů. ISZR, Informační systém sdílení údajů a FAIS tvořící referenční rozhraní ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb.

Podstatnou službou, která je součástí rozvoje služeb propojeného datového fondu je služba, která vrátí AIFO (agendový identifikátor fyzické osoby) pro současné i historické číslo a typ dokladu. Tato služba je nezbytná pro nahrazení rodného čísla jako identifikátoru fyzické osoby nejen v procesech a dokumentech veřejné správy, ale i soukromoprávní sféře.

Každý ZR má své editory, kteří editují údaje. Editoři zapisují údaje do jednotlivých ZR a společně s věcným správcem každého z editorů se tím udržují údaje v ZR správné a aktuální. Pro aktuálnost a správnost se využívá mechanizmu reklamace údajů. Editoři editují údaje v ZR pomocí svých editačních informačních systémů na základě dokumentů evidovaných v systémech eSSL nebo samostatných evidencí dokumentů v souladu s právními předpisy. OVM může čerpat nereferenční údaje formou tzv. kompozitních služeb. Nereferenční údaje nazýváme údaje, které nejsou čerpány přímo ze základních registrů, ale z editorských informačních systémů. Jelikož v ZR se nacházejí pouze údaje k aktuálnímu stavu, které jsou správné a garantované státem, v rámci kompozitních služeb je možné získat z editačních systémů editorů ostatní nereferenční údaje (např. historické údaje o subjektu práva nebo další užitečné údaje, které se v ZR nenachází).

Informace o kompozitních službách jsou k dispozici na stránkách SZR.

eGovernment Service Bus (eGSB – navrhované legislativní označení v sněmovním tisku 447/2019 Informační systém sdílené služby ) je unifikované rozhraní pro sdílení údajů mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy. Je součást referenčního rozhraní umožňující jednotlivým AIS OVM čerpat a publikovat údaje vedené o jednotlivých subjektech práva. Pokud agenda dle zákona vede svou evidenci údajů, má povinnost publikovat svoje údaje jiným agendám skrze IS sdílení údajů, jakožto bezpečným, standardním a dokumentovaným rozhraním pro oprávněné agendy. Spravuje a provozuje jej Ministerstvo vnitra, technicky realizuje připojení Správa základních registrů. Rozhraní eGSB umožňuje:

  • Publikovat služby pro sdílení údajů týkajících se konkrétních subjektů a objektů údajů (poskytování služeb ISVS)
  • Využívat sdílení údajů na základě publikovaných služeb (využívání služeb ISVS)
  • Základní bezpečnostní omezení v oprávnění k výměně údajů, a to dle ohlášení agend v Registru práv a povinností (bezpečnostní matice oprávnění)
  • Překlad agendových identifikátorů fyzických osob, u nichž jsou vyměňovány údaje mezi jednotlivými agendami (překlad AIFO)
  • Výměnu datových souborů s údaji o subjektech na základě pseudonymizovaných identifikátorů ve vazbě na přeložené AIFO identifikátory
  • Poskytování služeb reklamace, notifikace a aktualizace údajů poskytovaných službami ISVS
  • Zajištění nezávislého auditu výměny údajů (ukládá informace identifikující dotaz a odpověď a technický kryptografický otisk zprávy – hash)

Cílem je, aby klienti veřejné správy nebyli nuceni dokládat skutečnosti, o kterých veřejná správa již ví, či které vznikly dokonce na základě rozhodnutí veřejné správy. Většina skutečností potřebných pro rozhodování veřejné správy je již někde evidována, a to formou údajů v informačních systémech veřejné správy. Tyto údaje mají svůj původ a v řadě případů je již nastavena i zodpovědnost za jejich správu v příslušném AISu (příkladem je oprávnění k řízení motorového vozidla, průkaz osoby se zdravotním postižením, status důchodce, potvrzení o bezdlužnosti apod.). Dále existují skutečnosti, které sice jsou na základě rozhodování veřejné správy, nicméně nejsou dosud vedeny v AIS jako údaje (příkladem je potvrzení o studiu, dohoda o chráněné dílně apod.). Zmapováním údajů v jednotlivých agendách, které probíhá nyní v rámci nových povinností ohlašovatelů vůči RPP je postupně zjištěna základní mapa údajů evidovaných, vyžadovaných a poskytovaných v rámci jednotlivých agend a to, kde a jakým způsobem jsou evidovány a v jakém AIS. Tím, jak již bylo popsáno výše, vznikne základní datová mapa veřejné správy, a je tedy možné ji zanalyzovat a identifikovat ty údaje a skutečnosti, které jsou používány ve více agendách.

Na referenčních údajích vedených v základních registrech je ověřena funkčnost principu, kdy tyto údaje a jejich změny klient nemusí dokládat, ale celá veřejná správa si tyto údaje získává prostřednictvím služeb ISZR a na základě nich pak rozhoduje. Princip sdílení údajů skrze Informační systém sdílení údajů je pouze rozšířením tohoto funkčního celku i o další údaje.

Pro využívání eGSB jsou definovány dvě hlavní role:

Role Popis Co zajišťuje
Publikátor (poskytovatel) Správce ISVS, ze kterého se poskytují údaje Služby publikující údaje prostřednictvím eGSB, vychází se z agendy poskytující údaje z daného AIS
Čtenář (uživatel) OVM získávající údaje z jiné agendy na základě svého oprávnění v RPP Napojení na eGSB a volání služeb publikátora (i více ISVS dané agendy), využívá se překladu AIFO z agendy poskytovatele, čtenář volá podle AIFO své agendy

V souvislosti se sdílením údajů prostřednictvím Informačního systému sdílené služby platí následující aspekty:

  • Údaje jsou ohlášeny v registru práv a povinností jako údaje, které agenda zpracovává na základě zákonného zmocnění
  • Údaj musí být vedený v AIS a vytvářený rozhodováním v rámci určité agendy veřejné správy.
  • Údajem se dokládá skutečnost, jež je důležitou rozhodnou skutečností při rozhodování veřejné správy v rámci agendy či agend.
  • U údaje je jasné, jak vznikl, kdo je zodpovědný za jeho zápis, změny a správu, v jakém AIS je veden a jakým způsobem může být změněn či zrušen.
  • Poskytovatelem údaje je vždy správce AIS, v němž je údaj veden a evidován, a to vždy na základě zákonného zmocnění.
  • Údaj je vždy vázán na subjekt práva, či objekt práva.
  • Bude umožněno subjektu údajů si pořídit výpis údajů jako výpis z informačního systému veřejné správy.

Protože cílem je efektivní a zároveň účelné propojování údajů především za účelem omezování nutnosti klienta dokládat skutečnosti, budou údaje moci být orgánem veřejné moci získávány:

  1. na základě souhlasu subjektu údajů (jménem subjektu údajů), nebo
  2. na základě zákonného zmocnění (z moci úřední)

Informace k informačnímu systému sdílení údajů jsou k dispozici na stránkách MV.

Kontext eGSB

Kontext se realizuje prostřednictvím systému eGSB v rámci propojeného datového fondu. Pro využívání služeb eGSB pro propojený datový fond je nutno znát zejména: Agendu, ze které chce údaje využívat, Agendu, kterou provádí a v níž údaje čte, Kontext pro dotazování na údaje z publikujícího AIS. Před využitím eGSB si musí čtenář nejprve zjistit kontext a jeho XSD schéma, podle kterého bude dostávat odpovědi na dotazy ve službách eGSB. Proto si nejdříve musí zavolat zvláštní službu eGSB pro čtení Katalogu kontextů, ve kterém pak zjistí jaký kontext musí volat, aby mohl získat údaje z poskytující agendy.

Výkon veřejné správy je rozdělen do jednotlivých agend. Jak se praví v § 2 písm. e) ZoZR je „agendou ucelená oblast působnosti orgánu veřejné moci nebo ucelená oblast působení soukromoprávního uživatele údajů,“. Každá agenda je vymezena příslušnými právními předpisy. V rámci agendy se pak o subjektech a objektech vedou údaje potřebné a specifické pro její výkon. Tyto údaje je možné evidovat také jen na základě příslušných ustanovení právních předpisů. O subjektech a objektech se jedná v rámci určité agendy v určitých souvislostech (daných právními předpisy), tedy subjekty a objekty jsou v rámci výkonu této agendy chápany v určitém „kontextu“. Tyto kontexty se při výkonu různých agend liší, což se mimo jiné projevuje tím, že se v rámci různých agend jedná o jiných objektech ve vztahu k subjektům a o subjektech a objektech se evidují a případně vyměňují různé údaje. Můžeme tedy říci, že kontext:

  • určuje právní postavení entity (subjektu nebo objektu) v rámci agend a
  • jsou s ním spojené specifické údaje (atributy) entity definované v dané agendě.

Jinak řečeno subjekt vystupuje v daném kontextu v určité roli a této roli přísluší určité atributy a vstupuje do vztahu s různými objekty. (Konkrétní příklady budou uvedeny dále) V RPP se registrují typy subjektů a objektů evidovaných v dané agendě. Je tedy třeba identifikovat, vymezit a pojmenovat typy těchto entit. Z pohledu informatika je ve smyslu objektového návrhu můžeme chápat jako „třídy“. Současně je třeba registrovat i typy údajů, o těchto entitách (subjektech a objektech), které se v agendě evidují, tedy je třeba nalézt a pojmenovat atributy těchto tříd. Každý registrovaný subjekt a objekt a každý jejich údaj (atribut) je tak v RPP jednoznačně pojmenován a je mu přidělený jedinečný hierarchický identifikátor skládající se z kódu agendy a pomlčkou oddělovaných hierarchicky uspořádaných identifikátorů. Můžeme tedy říci, že „typy a atributy subjektů a objektů jsou jednoznačně pojmenovány a identifikovány (enumerovány). Zkráceně (s jistou újmou na přesnosti) pak tento soubor jednoznačně pojmenovaných a enumerovaných subjektů a objektů a jejich atributů evidovaných v agendě, tj. definovaných příslušnými právními předpisy, nazýváme „kontextem“ – přesněji řečeno souborem typu údajů o subjektech a objektech a jejich vzájemných vztahů definovaných v kontextu právních předpisů určujících danou agendu. V přeneseném smyslu je pak „kontextem“ nazývána definice schématu (povolené datové struktury) datových nákladů zpráv eGSB pro publikování údajů o subjektech a objektech publikační agendovým informačním systém pro podporu výkonu dané agendy.

Metodiky k tvorbě kontextů řeší detailnější postup

Pohled na propojení integračních platforem

Formulářový AIS (FAIS) je komponentou ISZR, který prostřednictvím speciálních formulářově orientovaných služeb umožňuje požádat o výdej více údajů ze základních registrů a následně zprostředkuje dávkové vydání těchto hromadných údajů. Využívá se pro případy, kdy je stanoveno zákonným zmocněním, že se využívají referenční údaje ve skupinách více subjektů. Takovým případem jsou například výdeje voličských seznamů.

FAIS dále slouží k vyřizování výdeje údajů ze základních registrů formou formulářových žádostí do datové schránky ZR a odpovědí do datové schránky žadatele. Takovým způsobem se kupříkladu vyřizují žádosti o výpisy údajů, přehledy o využití údajů apod.

FAIS tedy poskytuje mimo jiné:

  • Voličské seznamy poskytované volebním orgánům obcí
  • Výdej hromadných dávek údajů podle oprávnění v příslušné agendě
  • Vyřízení žádosti subjektu údajů o výpis údajů ze základních registrů
  • Sestavování přehledu výpisu využití údajů zasílaného do datové schránky subjektu údajů

FAIS funguje podle následujících bodů:

  1. Žadatelem je sestavena žádost o výdej údajů, a ta je odeslána jako formulář do datové schránky ZR
  2. FAIS jako komponenta ISZR si vyzvedne datovou zprávu s formulářem žádosti a zpracuje žádost, přitom ověří oprávnění k údajům a výdej jednotlivých údajů
  3. FAIS po využití služeb ISZR sestaví odpověď, a tu v daném formátu zašle zpět do datové schránky žadatele.

FAIS není primárně určen k využití agendovými informačními systémy, ale ke zpracování formulářových žádostí ověřených identitou odesílatele žádosti prostřednictvím jeho datové schránky. Pro využití výdeje údajů ze základních registrů slouží agendovým informačním systémům Služby vnějšího rozhraní ISZR.

Evidence subjektů

Propojený datový fond je postaven na výměně údajů o jednoznačně identifikovatelných subjektech a objektech. Při evidenci, správě a propojování údajů je nezbytné správně využívat k tomu určené identifikátory a nezneužívat dosud evidované identifikátory.

Problematika elektronických identifikátorů fyzických osob bude doplněna po vytvoření materiálu dle usnesení vlády č. 196/2019 z 25.3.2019 s názvem "Návrh věcného řešení minimalizace využívání rodných čísel při ověřování totožnosti fyzické osoby včetně návrhu přehledu legislativního změn". Tento materiál bude předložen vládě dle výše uvedeného usnesení do 31.12.2019.

Následující text tedy pouze nastiňuje možné řešení problematiky

V rámci propojeného datového fondu je stanoven soubor závazných architektonických doporučení týkajících se výměny údajů i vedení datového fondu (evidence údajů). To se pochopitelně týká i fyzických osob. Aby byly i další části tohoto dokumentu pochopitelné, níže je tabulka s přehledem identifikátorů týkajících se fyzické osoby:

Tabulka: Identifikátory fyzické osoby a jejich příklad

Název Popis Příklady Slouží k
Agendový identifikátor fyzické osoby (AIFO) Identifikátor, který přiděluje ORG pro danou agendu a je jedinečný pro osobu a agendu. AIFO v agendě evidence obyvatel, AIFO v agendě řidičských průkazů Technický identifikátor pro účely jednoznačné identifikace fyzické osoby v agendě a jako identifikátor osoby při výměně údajů. Je pouze v agendě, nikdy se neposkytuje a nepředává, překládá se výhradně přes ORG.
Pseudonym od NIA (BSI) Identifikátor, který přiděluje NIA pro každého kvalifikovaného poskytovatele služebBSI pro portál občana, BSI pro portál ČSSZ, BSI pro všeobecnou fakultní nemocnici Technický identifikátor pro účely jednoznačné identifikace fyzické osoby, který lze proti službám základních registrů přeložit na AIFO.
Stykový Identifikátor (SI) Jednoznačný identifikátor pocházející z veřejné listiny, kterým lze identifikovat osobu při komunikaci s veřejnou správou Typ a číslo dokladu (OP, pas, ŘP) Využívá se při prezenční či listinné či elektronické komunikaci s klientem, namísto nebo vedle KI. Podle něj se provede překlad na KI pro vnitřní práci v agendě a AIS, i na AIFO v agendě pro komunikaci v rámci PPDF. AIS poté ví, jak AIFO, tak KI, v systémech se tento identifikátor (SI) neeviduje a neukládá.
Klientský identifikátor (KI) Klientské číslo používané v dané agendě nebo skupině agend jednoho OVS, jako úředníkům i klientům známý bezvýznamový identifikátor DIČ, Číslo pojištěnce, klientské číslo Úřední identifikátor, na rozdíl od AIFO je prezentován klientovi i úředníkovi. Využívá se při vnitřním i vnějším úředním styku v dané agendě nebo skupině příbuzných agend, zpravidla se neposkytuje mimo, ale využívá se jen v rámci této agendy. Klient si své číslo může, ale nemusí pamatovat, užívat či dokládat, k tomu slouží stykový klientský identifikátor (SI).

U právnických osob je situace nepoměrně jednodušší. Naprostá většina právnických osob je vedena v Registru osob, na který nejsou kladena taková opatření týkající se ochrany osobních údajů, neboť na rozdíl od osobních údajů a zvláštní kategorie osobních údajů (dříve jako citlivých osobních údajů) konkrétních fyzických osob je většina údajů o právnických osobách ze své podstaty veřejná.

Přesto je nutné při využívání a výměně údajů o právnických osobách dodržovat správné principy a využívat správné identifikátory:

  • Základním identifikátorem právnické osoby je identifikační číslo (IČ/IČO), To je také primární identifikátor vedený v rámci Registru osob
  • Má-li právnická osoba více provozoven, základním identifikátorem provozovny je identifikační číslo provozovny (IČP), který je také veden v rámci Registru osob

Při kontaktu právnické osoby s veřejnou správou fakticky nejedná právnická osoba, ale jejím jménem jedná konkrétní fyzická osoba. Ta přitom musí být k takovému jednání oprávněna. Základní oprávnění jednání konkrétních fyzických osob jsou také vedena v rámci Registru osob, nebo v příslušných editorských informačních systémech, jako jsou systémy veřejných rejstříků. Vzhledem k tomu, že se při komunikaci s právnickou osobou fakticky jedná o komunikaci s konkrétní fyzickou osobou jednající jejím jménem, je nutné, aby příslušný orgán veřejné moci ve všech svých souvisejících činnostech dodržoval principy Evidence údajů o fyzických osobách.

Identifikátory subjektů využíváme při úřední komunikaci a interakci s klientem, při evidenci údajů v příslušných informačních systémech a ve spisové dokumentaci a při výměně údajů s dalšími informačními systémy.

Cílem PPDF a pseudonymizace je zavést jednotnou formu identifikace subjektu při jeho evidenci. Nelze nadále využívat dosud zneužívané persistentní identifikátory, ale je naopak nutné rychle se přizpůsobit povinnostem pseudonymizace. Proto je nutno respektovat níže uvedené základní principy pro evidenci subjektů:

  1. Identifikátorem pro komunikaci mezi jednotlivými agendovými informačními systémy je vždy AIFO (a překládá se AIFO2AIFO přes služby ORG).
  2. AIFO se nikdy v systému nezobrazí a úředník k němu nesmí mít žádný přístup.
  3. Úředním/klientským identifikátorem fyzické osoby nesmí být AIFO, ale je vždy klientské číslo pro danou agendu, které přidělí správce dané agendy a které se využívá jako prezentovaný identifikátor v AISu a pro úředníka.
  4. Při komunikaci s klientem (osobní jednání na přepážce i zpracování doručených dokumentů a zpráv) se využívají stykové identifikátory, jako jsou typ a číslo dokladu a využije se služba jednorázového překladu na AIFO.
  5. Stykové identifikátory si primárně neeviduji, leda by byly zároveň klientským číslem.
  6. AIFO osoby se nikdy nesmí přímo poskytnout, vždy se využívá služeb překladu z mého AIFO na AIFO příjemce výměny údajů.
  7. Pokud k tomu nejsou specifické závažné důvody, tak při výměně údajů využívám pouze AIFO a nepřidávám k tomu další identifikátory nebo referenční údaje.

Při osobním jednání s klientem nebo při jeho prezenčním ztotožnění využijeme typ a číslo dokladu, který nám předložil, nebo jinak ověřený stykový identifikátor.

  • Klient předloží doklad s uvedeným identifikátorem, který je stykovým identifikátorem.
  • Prostřednictvím daného AIS se zavolá služba jednorázového ztotožnění osoby přeložením stykového identifikátoru na dané AIFO v jeho agendě.
  • Dále úředník pracuje v AIS podle AIFO subjektu (které sám na obrazovce nevidí), stykový identifikátor si dále neuchovává. Pokud existuje klientský identifikátor, ten při komunikaci uchovat může.
  • Při komunikaci s ostatními AISy a ostatními agendami využije služby svého AISu (kdy AIS prostřednictvím eGSB zajistí výměnu údajů po překladu AIFO identifikátorů).

Při zpracování formulářů pak nastávají tyto tři situace a z nich plynoucí postupy:

  1. Elektronický formulář: Formulář musí být vytvořen tak, aby umožňoval již přenos identity klienta a při jeho zpracování po převzetí z elektronické spisové služby nebo samostatné evidence dokumentů provede AIS dohledání aktuálních údajů podle AIFO subjektů.
  2. Listinný formulář: Na listinném formuláři se vyžaduje kombinace údajů křestní jméno, příjmení a typ a číslo dokladu, nebo jiný stykový identifikátor. Při zpracování formuláře se opět v AIS provede zavolání příslušné služby pro jednorázový překlad stykového identifikátoru na AIFO, a tím i ztotožnění subjektu pro daný AIS. V tomto případě se všechny údaje (včetně identifikátorů) pamatují z důvodu nutnosti uchovávání samotného formuláře ve spisové službě. V samotném systému však již uchováván být nemusí.
  3. Asistované podání: Při asistovaném podání na přepážce příslušný pracovník provede prezenční ztotožnění podle dokladu a pokud na základě jednání na přepážce bude činit něco jménem subjektu, bude k tomu využívat příslušné služby. Pokud bude pak činit úkon jménem OVM, opět při zápisu do AIS tento AIS zavolá službu jednorázového překladu stykového identifikátoru na AIFO.

Při výměně údajů se vždy využívá příslušná sada služeb eGSB, jak je popsáno v částí propojeného datového fondu a integrace informačních systémů.

Pohled na propojený datový fond

Pokud byste byli zalogování, mohli byste zanechat komentář.