Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| ikcr [2019/09/25 11:44] – [Implementační plány hlavních cílů IKČR] Tomáš Šedivec | ikcr [2025/11/05 10:58] (aktuální) – Tomáš Šedivec | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| - | < | + | ======Informační koncepce ČR====== |
| - | ===== O Informační | + | <WRAP center round info 60%> |
| + | Aktuální znění | ||
| + | </ | ||
| - | Všechny povinné subjekty podle Zákona | + | <WRAP center round tip 60%> |
| - | Informační koncepce České republiky je koncepcí rozvoje informačních systémů veřejné správy a eGovernmentu. | + | K informační koncepci ČR se také úzce váže [[https:// |
| + | - Každé ministerstvo zveřejní Informační koncepci. | ||
| + | - Každé ministerstvo upraví proces tvorby Informační koncepce, doplní koncepci personální politiky v oblasti ICT a konkrétní cíle. | ||
| + | - Sdílet kritické role a zkušené zaměstnance a používat „klíčové zaměstnance“ u ICT specialistů, | ||
| + | - Identifikovat způsob, jak sdílet znalosti např. formou létajícího úředníka nebo etického hackera. Používat „klíčové zaměstnance“ nebo obdobné instituty podle platné legislativy u ICT specialistů v souladu s Informační koncepcí ČR a informačními koncepcemi jednotlivých úřadů. Sjednotit podmínky a výklad používání klíčových míst. | ||
| + | |||
| + | Přílohou usnesení je {{ : | ||
| + | </ | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | Všechny povinné subjekty podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech jsou povinny | ||
| + | Informační koncepce České republiky je koncepcí rozvoje informačních systémů veřejné správy a eGovernmentu. | ||
| * Architektonické principy eGovernmentu a elektronizace veřejné správy | * Architektonické principy eGovernmentu a elektronizace veřejné správy | ||
| Řádek 14: | Řádek 28: | ||
| - | ===== Úvod ===== | + | ===== Úvod ===== |
| - | Následují úvodní kapitoly z dokumentu Informační koncepce ČR. | ||
| + | ==== Působnost Informační koncepce ČR ==== | ||
| - | ==== Působnost | + | Informační koncepce |
| + | Koncepce má charakter tzv. klouzavého plánu a každé schválení aktualizace Koncepce tak znovu nastavuje její platnost na dalších 5 let, viz kap. Přehled verzí. | ||
| - | Informační koncepce České republiky (také jako „IKČR“) je základním dokumentem, který stanovuje na základě zmocnění podle § 5 a odst. 1 zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech | + | IKČR je závazná pro všechny subjekty, které se řídí usnesením vlády popř. jsou těmto subjektům podřízené. Je ale žádoucí, aby informační koncepce orgánu |
| - | Informační koncepce ČR je závazná pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků, které § 1 odst. 1 zákona o ISVS souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy, s výjimkou orgánů uvedených v § 1 odst. 2 písm. b, tj. s výjimkou zpravodajských služeb. | + | Informační koncepce ČR představuje základní obsahový rámec pro vytvoření, |
| - | + | ||
| - | V návaznosti na požadavky stanovené prováděcím právním předpisem předpokládaným v § 5 a odst. 2, větě třetí, zákona o ISVS, | + | |
| Informační koncepce ČR jako zastřešující dokument obsahuje zejména: | Informační koncepce ČR jako zastřešující dokument obsahuje zejména: | ||
| + | - cíle ČR v oblasti eGovernmentu a jeho podpory informačními systémy veřejné správy, | ||
| + | - architektonické principy pro návrh a rozvoj informačních systémů veřejné správy a jejich služeb, | ||
| + | - zásady řízení útvarů informatiky a řízení životního cyklu informačních systémů veřejné správy. | ||
| - | * cíle ČR v oblasti eGovernmentu a jeho podpory | + | V závěru obsahuje IKČR seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována. Digitální |
| - | * obecné architektonické principy pro návrh a rozvoj takových informačních systémů a jejich služeb, kapitola 5, | + | |
| - | * obecné principy řízení útvarů informatiky a řízení životního cyklu informačních systémů, kapitola 6. | + | |
| + | IKČR vyjma toho, že jde o jeden z pilířů Strategie koordinované a komplexní digitalizace České republiky 2018+, má vazbu také na strategii Klientsky orientované veřejné správy 2030 a na Koncepci Smart Cities – odolnost prostřednictvím SMART řešení pro obce, města a regiony. | ||
| - | V závěru obsahuje seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována, kapitola 7. | + | Informační koncepce ČR působí v synergii s Národní strategií kybernetické bezpečnosti ČR, Akčním plánem k Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro období let 2021 až 2025 a dokumenty, které je nahradí v roce 2026 - tj. Národní strategií kybernetické bezpečnosti ČR 2026 a Akčním plánem k Národní strategii kybernetické bezpečnosti na období let 2026 až 2030. NSKB 2026 se primárně zaměří na (1) bezpečnou strategickou infrastrukturu, |
| - | IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, | + | Cíle, principy a zásady |
| Navržené změny v oblasti digitalizace budou mít zásadní dopad i na obecnou veřejnou správu, jejíž fungování i struktura musí být s aktivitami v oblasti eGovernmentu v odpovídajícím souladu. | Navržené změny v oblasti digitalizace budou mít zásadní dopad i na obecnou veřejnou správu, jejíž fungování i struktura musí být s aktivitami v oblasti eGovernmentu v odpovídajícím souladu. | ||
| + | ==== Přehled verzí ==== | ||
| - | ==== Cíl a poslání | + | ^**Verze**^**Popis verze** |
| + | |2018 | ||
| + | |2020 |V průběhu naplňování IKČR se ukázalo, že klíčovou úlohou digitální transformace organizací veřejné správy musí být vedle rozšiřování rozsahu a kvality digitálních služeb pro klienty také podstatný nárůst efektivity vnitřního fungování těchto organizací. Proto byly dílčí cíle a záměry podporující tuto oblast převedeny z původních převážně externě orientovaných hlavních cílů do nového hlavního cíle č. 6 - Efektivní a pružný digitální úřad. Současně byly rozšířeny o zaměření na digitalizaci vnitřních dokumentů, modernizaci provozních IS a zavádění další pokročilých metod řízení vedle původně zmiňovaného procesního řízení.| | ||
| + | |2022 | ||
| + | |2023 |Doplněny myšlenky do cílů, principů a zásad tak, aby byla IKČR uvedena do souladu s Digital Decade 2030 EU a s Evropským prohlášením o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu. Doplněna problematika jednotné domény *.gov.cz\\ \\ Doplněny vybrané Digital Targets jako měřítka úspěchu IKČR.\\ \\ Doplněny myšlenky o Datovém fondu s řízeným přístupem. | ||
| + | |2024 |Doplněn nový hlavní cíl č. 7 Kvalitní správa dat a jejich využívání. Část dílčích cílů pak byla přesunuta z jiných hlavních cílů: \\ Dílčí cíl 1.05 Národní katalog otevřených dat – upravena formulace a přesunut jako dílčí \\ cíl 7.03 Národní katalog dat \\ Dílčí cíl 5.09 Propojený datový fond – upravena formulace a přesunut jako dílčí cíl 7.05 \\ Dílčí cíl 5.10 Veřejný datový fond – upravena formulace a přesunut jako dílčí cíl 7.06 \\ Změna ve formulaci Principu 22 – Svoboda volby (Freedom of choice) | ||
| + | |2025 |Zcela přepracována kapitola č. 5 Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce | ||
| + | ===== Poslání a vize eGovernmentu v ČR | ||
| - | Digitální infrastruktura | + | eGovernment je moderní digitální |
| - | eGovernment | + | eGovernment |
| Posláním eGovernmentu je: | Posláním eGovernmentu je: | ||
| - | | + | <WRAP announcement center blue round 60%>**Poskytovat klientům |
| - | | + | |
| - | Vrcholovým cílem eGovernmentu v ČR je, aby do konce horizontu plánu této koncepce platilo, že: | ||
| - | „Česká republika | + | Vizí eGovernmentu v ČR do konce horizontu této koncepce |
| - | Tento cíl eGovernmentu v ČR představuje současně **vrcholový dlouhodobý cíl** Informační koncepce ČR, která jej rozpracovává do navazujících, | + | <WRAP announcement center blue round 60%>**Česká republika je díky klientskému |
| - | ===== Hlavní cíle Informační koncepce ČR ===== | + | Informační koncepce ČR rozpracovává tuto vizi do řady cílů, které realizují jednotlivé orgány veřejné správy. Indikátorem naplnění této vize byl doposavad index DESI Evropské komise, kde se zveřejňoval žebříček hodnocení jednotlivých států dle měřitelných ukazatelů v rámci digitalizace. Monitoring států se ale nepříliš osvědčil, takže od minulého roku je zveřejňován pouze dashboard DESI, kde si lze dle různých indikátorů vyhledat či porovnat pokrok a vývoj v jednotlivých státech: [[https:// |
| - | Naplnění vrcholového cíle Informační koncepce ČR bude řízeno ve struktuře pěti hlavních cílů: | + | Mechanismus spolupráce tvoří: |
| - | - UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ ON-LINE SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY | + | |
| - | - DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA | + | |
| - | - ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU | + | |
| - | - ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ | + | |
| - | - EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY | + | |
| - | Změny spojené s realizací těchto cílů musí být provázané, dobře zacílené, diskutované | + | * strukturovaný, transparentní a společný monitorovací systém, který vychází z [[https:// |
| + | * každoroční zpráva, | ||
| - | ===== Popis hlavních cílů ===== | + | A tak i IKČR přijala za své cílové ukazatele vybrané tzv. Digital Targets ze strategie Digital Decade 2030 EU a to konkrétně ty, které jsou určeny pro hodnocení digitálních služeb veřejné správy: |
| - | Informační koncepce definuje | + | * 100 % klíčových veřejných služeb je dostupných pro občany a podniky online; |
| + | * 100 % občanů Unie má přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům; | ||
| + | * 100 % občanů Unie má přístup k některému z bezpečných prostředků pro elektronickou identifikaci uznávanému po celé Unii. | ||
| - | ==== Cíl č. 1: UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ==== | + | Cíle a architektonické principy IKČR vedou přímo i nepřímo k vytváření příznivého prostředí pro digitální transformaci k adekvátnímu naplnění uvedených indikátorů pro občany ČR a EU na území ČR a EU. |
| - | Obsahem cíle je realizace konkrétních služeb eGovernmentu pro všechny skupiny veřejnosti (zejména občany ČR, podniky/ | ||
| - | Tato kategorie služeb (používá se rovněž termín z angličtiny „front-office“ ve smyslu obsluhy koncových uživatelů služeb veřejné správy) zahrnuje různé komunikační kanály (rozhraní) od samoobslužných plně digitálních po asistované s pomocí úředníka. | + | ===== Hlavní cíle Informační koncepce ČR ===== |
| - | Budované služby lze obecně dělit na tři skupiny: | + | Naplnění vize Informační koncepce ČR bude řízeno ve struktuře šesti hlavních cílů: |
| - | * informační služby (zejména poskytování informací a znalostí veřejnosti), | ||
| - | * interaktivní služby (individuální poskytování personalizovaných informací různými informačními kanály) a | ||
| - | * transakční služby (typicky podání všech typů, včetně provedení platby nebo rezervace termínu pro prezenční jednání, získání potvrzení a doručení rozhodnutí úřadu). | ||
| - | Současně usilujeme o implementaci co nejvíce tzv. integrovaných on-line služeb veřejné správy, propojujících všechny tři předchozí skupiny on-line více úřadů služeb dohromady na jednom místě, zakrývajících tak pro identifikovaného autentizovaného a autorizovaného klienta skutečnou složitost a komplexnost výkonu působnosti veřejné moci v ČR. | + | |
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| - | Externí služby pro klienty nebudou nikde dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalých změn (zlepšování, | ||
| - | Cílem eGovernmentu není pouze rozvoj rozmanitých online | + | Změny spojené s realizací těchto cílů musí být provázané, |
| - | Výše zmíněné aktivity budou v souladu s přijatým nařízením o zřízení jednotné digitální brány a harmonogram implementace těchto aktivit bude odpovídat termínům stanovených tímto nařízením. | + | ===== Popis hlavních cílů ===== |
| - | === Dílčí cíl 1.1: Katalog služeb veřejné správy === | + | V této kapitole je definována podstata jednotlivých hlavních cílů a dílčí cíle, jimiž jsou realizovány. Pro každý hlavní cíl je v samostatném následném dokumentu vypracován implementační plán, obsahující mimo jiné jednoznačné stanovení zodpovědností, |
| - | Vytvoření národního katalogu a vyhledávače služeb veřejné správy. Veřejnost se musí na jednom místě a jednoduchou formou dozvědět o všech existujících službách, elektronických, | + | ==== UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ DIGITÁLNÍ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ==== |
| - | Základem | + | ^Popis cíle č. 1 – UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ DIGITÁLNÍ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY^^^ |
| + | |Cílem | ||
| + | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
| + | |1.1 | **Národní katalog služeb** | ||
| + | |1.2 | **Centrální informační místo** | ||
| + | |1.3 | **Univerzální obslužné kanály** | ||
| + | |1.4 | **Digitální služby resortů** | ||
| + | |1.5 | **Národní katalog otevřených dat**|Cíl přeformulován a přesunut jako 7.03 Národní katalog dat pod hlavní cíl č. 7 Kvalitní správa dat a jejich využívání | ||
| + | |1.6 | **Role správců služeb** | ||
| + | |1.7 | **Zpětná vazba klientů** | ||
| + | |1.8 | **Jednotné UX/ | ||
| + | |1.9 | **Proaktivní poskytování služeb** |Cílem | ||
| - | Služby musí být dále (interně) konzistentně napojeny na agendy a procesy, jimiž se realizují, v rámci modelu enterprise architektury úřadů (souvislost s cílem č. 5). | + | ==== DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA |
| - | Každá navrhovaná on-line | + | ^Popis cíle č. 2 – DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA (DPL)^^^ |
| + | |Zlepšení oblasti služeb eGovernmentu je podmíněno odpovídající legislativou – stávající i nově přijímanou. Kvalitní legislativní proces je základem, jak pro přijímání nových právních norem, tak novelizaci těch stávajících (zde ve smyslu jejich „digitální přívětivosti“, | ||
| + | |ID |Název dílčího cíle | Popis dílčího cíle | | ||
| + | |2.1 |**Digitální dopady navrhované legislativy** | ||
| + | |2.3 |**eSbírka a eLegislativa** | ||
| + | |2.4 |**Průběžná aktualizace platné legislativy** | ||
| + | |2.5 |**Právo na digitální služby** | ||
| + | |2.6 |**Revize legislativy eGovernmentu** | ||
| + | |2.7 |**Soukromé a veřejnoprávní služby** | ||
| + | |2.8 |**Metodika pro veřejné zakázky v oblasti ICT** | Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, která by zadavatelům pomohla při volbě a využití všech zákonných instrumentů a možností zakázkového práva, s cílem optimálního nastavení zadávacích podmínek pro výběr dodavatele a následného řízení celého životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s architekturou úřadů a s NAP. | | ||
| + | |2.9 |**Nová legislativa eGovernmentu** | ||
| + | |2.10|**Legislativní podpora proaktivního poskytování služeb**|Usilovat při tvorbě nové i aktualizaci platné legislativy o implementaci právních úprav, které umožní minimalizovat nutný počet interakcí klientů s veřejnou správou ve všech životních situacích a podpoří veřejnou správu při proaktivním poskytování služeb či vyřizování povinností „za klienty“ všude tam, kde je to možné a vhodné. Vytvoření doporučení, | ||
| - | Katalog on-line služeb VS bude publikován na Portálu veřejné správy (PVS) a jeho dílčí části na webových stránkách jednotlivých úřadů. Obdobně k tomu bude existovat národní Katalog interních elektronických on-line služeb pro úředníky veřejné správy. | + | ==== ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU |
| - | === Dílčí cíl 1.2: Informování | + | ^Popis cíle č. 3 – ROZVOJ CELKOVÉHO PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE^^^ |
| + | |Cílem opatření je, ve spolupráci se sociálními partnery a s dalšími subjekty, vytvořit prostředí podporující českou společnost v digitální transformaci veřejné správy. Plnění tohoto cíle je spolu s legislativními úpravami, zajištěním lidských zdrojů a s efektivním řízením ICT klíčovým předpokladem rozvoje dodávky služeb. Je třeba vytvořit prostředí příznivé pro vznik, vývoj a testování digitálních a mobilních služeb veřejné správy a s tím související nastavení očekávání občanů.\\ \\ Za „digitalizaci“ se přirozeně považuje transformace přeměna dosud nedigitalizovaného obsahu na plně digitální, | ||
| + | |ID | ||
| + | |3.1 | ||
| + | |3.2 | ||
| + | |3.3 |**Digitální archivy** | ||
| + | |3.4 | **Základní registry** | ||
| + | |3.5 |**Komunikační infrastruktura** | ||
| + | |3.6 |**Elektronická identifikace** | ||
| + | |3.7 |**Digitální mapa veřejné správy** | ||
| + | |3.8 |**Kybernetická bezpečnost** | ||
| + | |3.9 |**Přeshraniční elektronická identifikace** | ||
| + | |3.10 | ||
| + | |3.11 | ||
| + | |3.12 | ||
| + | |3.13 | ||
| + | |3.14 | ||
| - | Centrální informační služby nové generace. Vybudování nového jednoduchého a jednotného systému informování veřejnosti: | + | ==== ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ |
| - | Využitím portálu | + | ^Popis cíle č. 4 – ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ^^^ |
| + | |V návaznosti na rozšiřování pravomocí a zodpovědností pracovníků při digitální transformaci úřadů jsou zvýšení úrovně kompetencí, | ||
| + | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
| + | |4.1 | ||
| + | |4.2 | ||
| + | |4.3 | ||
| + | |4.4 | ||
| + | |4.5 | ||
| + | |4.6 | ||
| + | |4.7 | ||
| + | |4.8 | ||
| + | |4.09 |Motivace ke změnám | ||
| + | ==== EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY | ||
| - | Vybudování | + | ^Popis cíle č. 5 – EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY^^^ |
| + | |Cílem je řídit realizaci IKČR a celkově koordinovat rozvoj oblasti eGovernmentu tak, aby investice zdrojů do modernizace a rozvoje ICT VS byly maximálně efektivní a projekty realizované v této oblasti dodávaly ve stanoveném čase a v definované kvalitě výstupy, které budou naplňovat cíle a principy IKČR. K naplnění tohoto cíle je nutné tyto projekty již ve fází záměru navzájem koordinovat, | ||
| + | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
| + | |5.1 | ||
| + | |5.2 | ||
| + | |5.3 | ||
| + | |5.4 | ||
| + | |5.5 | ||
| + | |5.6 | ||
| + | |5.7 | ||
| + | |5.8 | ||
| + | |5.9 | ||
| + | |5.10 |**Veřejný datový fond** | ||
| + | |5.11 |**Systémy prostorových dat** | Rozvoj a provoz informačních systémů spravujících prostorová data, jakožto součást Národní infrastruktury pro prostorové informace, které slouží pro podporu výkonu agend veřejné správy, jako jsou např. stavební řízení, územní plánování a rozvoj území, krizové řízení, obrana státu, ochrana životního prostředí, | ||
| + | |5.12 |**Měření a vyhodnocování realizace IKČR** | Obsahem cíle jsou opatření směřující k institucionálnímu, | ||
| + | |5.13 |**Agendové informační systémy** | ||
| - | === Dílčí cíl 1.3: Rozvoj univerzálních front-office služeb | + | ==== EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD |
| - | Rozvoj sdílených | + | ^Popis cíle č. 6 – EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD^^^ |
| + | |Externí služby pro klienty nebudou nikdy dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalého zlepšování. Cesta k digitálním službám musí vést přes zásadní zjednodušování a elektronizaci celých jejich realizačních procesů. Zjednodušování komunikace a procesů je pak vedle digitalizace jedním ze základních zdrojů efektivity veřejné správy a nedílnou součástí zodpovědnosti věcných správců za procesy správy těchto | ||
| + | |ID | ||
| + | |6.1 |**IT podpora práce úředníků** | ||
| + | |6.2 |**Vnitřní digitalizace úřadu** | ||
| + | |6.3 |**Nové metody řízení úřadu** | ||
| + | |6.4 |**Modernizace provozních IS** | Cílem je pořízení, | ||
| + | |6.5 |**Modernizace digitální infrastruktury**| Cílem je zajistit v úřadech, | ||
| - | Portál veřejné správy (PVS) se stane skutečným | + | ==== Kvalitní správa dat a jejich využívání |
| - | Platforma Czech POINT jako kontaktní místo | + | ^Popis cíle č. 7 – Kvalitní správa dat a jejich využívání^^^ |
| + | |Cílem je vybudovat v úřadech i na centrální úrovni | ||
| + | |ID | ||
| + | |7.1 |**Vytvoření prostředí pro kvalitní správu dat v jednotlivých úřadech** | ||
| + | |7.2 |**Zajištění centrální podpory a celkového prostředí pro správu dat** | Digitální a informační agentura je všeobecně uznávaným koordinačním a metodickým centrem pro oblast správy, sdílení a využívání dat ve veřejné správě.\\ Poskytuje v této oblasti kvalitní a vysoce ceněné služby ostatním složkám státu a rozvíjí v datové oblasti dlouhodobé oboustranně prospěšné partnerské vztahy se subjekty a experty z akademické i komerční sféry. Je hodnocena podle úrovně poskytovaných služeb a disponuje také potřebnými mocenskými nástroji k prosazení povinností v této oblasti. | | ||
| + | |7.3 |**Národní katalog dat** | Jsou vybudovány a rozvíjeny centrální prostředky a služby, které umožní a usnadní každému | ||
| + | |7.4 |**Otevřená data** | ||
| + | |7.5 |**Propojený datový fond**| Zajištění publikování a vzájemného sdílení | ||
| + | |7.6 |**Veřejný datový fond**| Zajištění publikování a vzájemného sdílení | ||
| + | |7.7 |**Řízený přístup k datům veřejné správy**| Zajištění tzv. řízeného přístupu k datům (ŘPD) veřejné správy (v souladu s nařízením o evropské správě dat – Data Governance Act) oprávněnému žadateli | ||
| + | |7.8 |**Vytvoření prostředí pro analytickou práci s daty veřejné správy**| Veřejná správa má vybudovány schopnosti a zajištěny podmínky i nástroje potřebné pro hromadné analytické zpracování dat. Vytváří datové/ | ||
| + | |7.9 |**Správa prostorových informací**| Pro prostorová data platí všechny předchozí cíle, týkající se jejich správy publikace a sdílení a také prostředky realizace jsou společné. \\ Navíc ale je potřeba dosáhnout efektivního pořizování, | ||
| - | Datové schránky umožní činit podání i v případech specializovaných procesních nároků jednotlivých agend (stavební řízení, veřejné zakázky apod.). | + | ===== Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce ČR ===== |
| - | === Dílčí cíl 1.4: Rozvoj klientských služeb resortů === | + | Tato kapitola obsahuje přehled architektonických principů eGovernmentu, |
| - | Rozvoj on-line „front-office“ služeb jednotlivých rezortů s využitím sdílených služeb. Prioritu budou mít oblasti s dosud nedostatečným počtem či úrovní on-line služeb (eHealth, školství, eJustice, doprava, stavebnictví, | + | Jednotlivé dílčí principy jsou věrně převzaty ze strategických dokumentů EU, z architektonické praxe jiných úspěšných zemí a další jsou formulovány podle potřeb eGovernmentu České republiky. |
| - | Hluboká digitální restrukturalizace vlastní náplně jednotlivých (sektorů) je podrobně rozpracována v Koncepci Digitální ekonomika | + | Pro snazší komunikaci, pochopení a následování jsou principy rozděleny do pěti skupin podle své vnitřní blízkosti |
| - | === Dílčí cíl 1.5: Rozvoj Národního katalogu otevřených dat === | + | - Digitální transformace úřadů alias (Měníme se s dobou) |
| + | - Zaměření na klienta alias (Všichni Evropané jsou našimi klienty) | ||
| + | - Jeden propojený stát alias (Sloužíme Vám společně a jednotně) | ||
| + | - Koncepce a architektura ICT alias (Naše | ||
| + | - Data mají hodnotu alias (O Vaše data se staráme a chráníme je) | ||
| - | Zlepšení národního katalogu otevřených dat. Kvantita a zejména kvalita obsahu publikovaných otevřených dat je klíčem k budování pokročilých služeb vedoucí ke znalostní společnosti. Cílem je mít všechna klíčová veřejná data publikována způsobem umožňujícím jejich jednoduché strojové zpracování. | + | Dodržování stanovených principů podpoří naplňování základní ambice Digitálního Česka, obsažené v následující preambuli: |
| - | Současně je ale nutné nastavit procesy a zodpovědnosti a stanovit zdroje pro důslednou lokální a centrální kontrolu otevíraných dat, zda jednotlivě nebo ve své kombinaci nejsou rizikem pro bezpečnost a zájmy ČR a jejích občanů. | + | <WRAP center round important 60%> |
| + | Už nadále neexistuje tradiční veřejná správa (Government), | ||
| - | === Dílčí cíl 1.6: Stanovení rolí a zodpovědnosti za služby OVM === | + | **Government |
| + | </ | ||
| - | Zavedení rolí v OVS, zodpovědných za elektronickou obsluhu klientů, napříč agendami, a stanovení správců služeb. Pracovníci v této roli budou z pozice věcného správce zodpovídat za rozvoj plnohodnotného transakčního portálu | + | ==== Digitální transformace |
| - | Představení odborných útvarů zodpovědných za agendu | + | ^**Skupina principů číslo 1** |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Transformace ke službě klientům | ||
| + | * OVS při transformaci změní vnímání úlohy svého úřadu. Všechny interakce fyzických a právnických osob s úřadem budou vnímány jako služby úřadu klientům, jejichž hodnotou pro klienty je usnadnění (zrychlení, | ||
| + | * OVS zavede interní služby a jejich katalog s cílem naučit se na nich služebnost, | ||
| + | * OVS v obou katalozích udržuje popisy interních a externích služeb z pohledu jejich realizace - procesy, | ||
| + | * DIA spravuje centrální Katalog služeb veřejné správy a koordinuje/ | ||
| + | - Standardně digitálně | ||
| + | * OVS, který je gestorem právních předpisů zajistí, že všechny služby | ||
| + | * OVS legislativně i věcně zajistí ke každé digitální službě existenci dostupné tradiční listinné a osobní alternativy pro klienty, kteří nemohou nebo nechtějí digitální službu využít (opt – out princip).\\ | ||
| + | * DIA provozuje univerzální centrální obslužné kanály, a to Portál veřejné správy, ve kterém jsou dostupné všechny digitální služby z Katalogu služeb veřejné správy, dále Kontaktní místa VS (KMCS - Czech POINT) a Kontaktní centrum VS (KCVS), ve kterých jsou vybrané služby dostupné asistovaně. | ||
| + | - Připravenost na změny služeb | ||
| + | * OVS navrhuje změny | ||
| + | * OVS, který je gestorem právních předpisů zajistí, že všechny služby jsou v nich definovány tak, že mají charakter produktů, jejichž vlastnosti je možné z pohledu procesů výkonu digitální služby | ||
| + | - Vnitřně pouze digitálně | ||
| + | * OVS zajistí, že veškerá jeho komunikace uvnitř úřadu i mezi úřady navzájem je pouze digitální, | ||
| + | * OVS zajistí, že vnitřní realizace služeb, i po tradičních osobních nebo listinných podáních, je vždy plně digitální využívající automatizovaných procesů, dokumenty se nesmí tisknout, jedině klient má případně právo na tištěné výstupy.\\ | ||
| + | * OVS počítá v rozpočtu s tím, že digitální transformaci úřadu vyžaduje investice do IT infrastruktury a informačních systémů, odborníků v tzv. transformačních rolích i do průběžného vzdělávání ostatních zaměstnanců. Tyto investice by ale měly být řízeny jako návratné.\\ | ||
| + | * OVS při digitalizaci interních procesů zajistí, aby nedošlo ke znevýhodnění uživatelů i klientů, a naopak jim zjednodušovala práci. Primárně musí dojít ke zvýšení efektivity chodu organizace. | ||
| + | - Měření digitálních služeb | ||
| + | * OVS každý nový nebo podstatně změněný proces či službu veřejné správy a každý nový nebo podstatně změněný informační systém na jejich podporu navrhuje tak, aby umožňoval měřit využívání, | ||
| + | * OVS využívá naměřené údaje k pravidelné analýze, objektivnímu vyhodnocení efektivity a kvality služeb a k návrhu jejich zlepšení. | ||
| + | | ||
| + | * OVS při digitální transformaci úřadu a jeho architektury včetně správy ICT řešení plánuje a realizuje jenom takové změny, které přinášejí jak přínosy pro klienty, tak i přínosy pro úřad. Zejména podstatné zkrácení lhůt vyřízení a snížení nákladů na digitální proces výkonu | ||
| + | - Odolnost | ||
| + | * OVS provádí digitální transformaci úřadu, návrh | ||
| + | * OVS digitalizuje výkon služeb veřejné správy tak, aby rostla | ||
| + | * OVS zvyšuje odolnost přechodem k proaktivním nárokovým službám, které je možno řešit automaticky, | ||
| + | * OVS navrhuje služby a jejich ICT řešení tak, aby bylo možné i decentralizované zpracování v případě přetížení centra nebo převzetí jiným úřadem v případě poškození nebo nedostupnosti gestorského úřadu. | ||
| + | </ | ||
| - | jsou současně věcnými správci IS, které dané služby podporují, tzn., určují účel, funkční rozsah a podmínky provozování těchto systémů. | + | ==== Zaměření na klienta ==== |
| - | === Dílčí cíl 1.7: Systém | + | ^**Skupina principů |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Klientsky orientovaný přístup\\ | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby veřejné správy tak, aby zřetelně usnadňovaly klientům dosahování jejich práv a plnění jejich povinností ve vztahu k veřejné správě.\\ \\ | ||
| + | - Podpora začlenění a přístupnost\\ | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby veřejné správy tak, aby byly přístupné pro znevýhodněné skupiny občanů, standardně podporovaly začlenění a vyhovovaly z pohledu funkcí, UX/UI designu a způsobem ovládání specifickým potřebám nejrůznějších skupin klientů z pohledu jejich věku, schopností, | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby tak, že zahrnují efektivní práci s metadaty, která jsou klíčová pro nástroje začleňování a přístupnosti, | ||
| + | - Otevřenost a transparentnost\\ | ||
| + | * OVS umožňují občanům a podnikům přístup ke kontrole vlastních údajů a jejich možné opravě či reklamaci.\\ | ||
| + | * OVS poskytne informace o aktuálním stavu (ve smyslu průběh vyřízení) poskytovaných služeb.\\ * OVS se zavazuje k maximální otevřenosti a transparentnosti ve svém působení a neskrývá své rozhodovací mechanismy, interní a správní procesy. Své služby ale navrhuje a poskytuje tak jednoduše, že klient tyto znalosti nemusí mít, pokud o to nestojí.\\ | ||
| + | * OVS zajistí konzistentní přístup při vyřizování požadavků klientů i v případě, | ||
| + | * OVS publikuje informace dostupným a srozumitelným způsobem pro všechny zainteresované strany, včetně občanů, podniků a dalších veřejných správ, a to i v rámci EU, a to minimálně v elektronické podobě na portále\\ \\ | ||
| + | - Přeshraniční přístup\\ | ||
| + | * OVS poskytuje všechny relevantní služby, u kterých to není ze zákona vyloučeno, jako digitální služby pro klienty z EU.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a provozuje služby tak, že popisy služeb, rozhraní služeb, formuláře a další informace včetně nástrojů a služeb uživatelské podpory jsou dostupné ve více jazykových mutacích, zejména v angličtině.\\ | ||
| + | * OVS nesmí odmítnout poskytnutí služby pro klienty, kteří se identifikují přes tzv. Mezinárodní bránu v Národním identitním bodu (NIA).\\ \\ | ||
| + | - Vestavitelné služby\\ | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby veřejné správy, které jsou určeny klientům - podnikatelům, | ||
| + | * OVS navrhuje tyto služby pro podnikatele a organizace tak, aby přirozeně doplňovaly jejich byznys procesy, například účetnictví, | ||
| + | * DIA poskytuje podporu a otevřené komponenty pro usnadnění vývoje a aktualizace vestavěných SW řešení.\\ \\ | ||
| + | - Technologická neutralita služeb pro klienty\\ | ||
| + | * OVS garantuje, že přístup k veřejným službám není závislý na konkrétní (předem určené) platformě či technologii. Což neznamená, že musí být podporovány všechny existující a okrajové technologie.\\ | ||
| + | * OVS digitální služby vyvíjí a testuje pro použití v aktuálně převažujících typech koncových zařízení (PC, tabletů, mobilních telefonů), jejich operačních systémů (Windows, macOS, Linux) a internetových prohlížečů (Chrome, Edge, | ||
| + | * OVS podporuje poskytování digitálních služeb na jednotlivých verzích uvedených platforem tak dlouho, jako trvá podpora dodavatelů těchto platforem.\\ | ||
| + | * OVS měří, z jakých koncových zařízení a platforem se k němu uživatelé hlásí, k jakým službám a s jakou četností.\\ \\ | ||
| + | - Uživatelská přívětivost\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a poskytuje služby tak, že jsou na prvním místě srozumitelné, | ||
| + | * OVS navrhuje a poskytuje služby jako uživatelsky přívětivé s ohledem na znevýhodnění na straně klienta.\\ | ||
| + | * OVS pro zajištění uživatelské přívětivosti provádí průzkumy potřeb uživatelů, | ||
| + | * OVS primárně řeší uživatelskou přívětivost uplatněním DesignSystem.gov.cz při návrhu uživatelského rozhraní.\\ | ||
| + | * DIA spravuje, poskytuje a rozvíjí standard uživatelského rozhraní DesignSystem.gov.cz.\\ | ||
| + | * OVS provádí průzkum uživatelské zkušenosti a mimo jiné poskytuje zpětnou vazbu na DesignSystem.gov.cz.\\ \\ | ||
| + | - Svoboda volby\\ | ||
| + | * OVS zajistí ve svých digitálních službách, aby každý měl možnost využívat výhod algoritmických systémů a systémů umělé inteligence, | ||
| + | * OVS umožňuje klientům svobodně si vybrat, které online služby budou využívat, a to na základě objektivních, | ||
| + | * OVS zajišťuje klientovi svobodu volby mezi automatickým/ | ||
| + | * OVS využívá vedle svých vlastních obslužných kanálů také standardizované obslužné kanály veřejné správy pro zpřístupnění svých služeb klientům (CzechPoint, | ||
| + | * OVS zajišťuje, | ||
| + | * OVS zajistí, že digitální služba vždy informuje klienta, zda uplatňuje umělou inteligenci a algoritmické rozhodování a umožňuje mu užití služby odmítnout a využít alternativní způsob obsloužení.\\ \\ | ||
| + | - Zpětná vazba\\ | ||
| + | * OVS vytvoří organizační předpoklady a zavede procesy návrhu nových služeb a trvalého | ||
| + | * OVS navrhuje každý informační systém tak, aby umožňoval sběr zpětné vazby kdekoliv v rámci procesu, kterým uživatel prochází, spolu s informacemi o fázi procesu / místu, odkud byla zpětná vazba zaslána.\\ | ||
| + | * OVS vytváří nástroje pro sběr zpětné vazby od odborné i občanské veřejnosti, | ||
| + | * DIA vybuduje nástroje pro sběr zpětné vazby v centrálních obslužných kanálech a umožní její zpracovaní a vyhodnocení poskytovateli předmětné služby. | ||
| + | </ | ||
| - | Vytvoření systému zpracování podnětů a návrhů veřejnosti na zlepšování služeb, včetně např. snižování administrativní zátěže pomocí nástrojů eGovernmentu. Součástí systému je sběr zpětné vazby k on-line službám a její efektivní využití při řízení služeb jejich správci, centrální platforma a podpora pro klienty/ | ||
| - | === Dílčí cíl 1.8: Metodiky a principy uživatelské přívětivosti | + | ==== Jeden propojený stát ==== |
| - | Zařazení metodik UX/UI do tvorby informačních systémů. Zadávací dokumentace | + | ^Skupina principů číslo 3 |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Pouze jednou\\ | ||
| + | * OVS navrhuje všechny nové nebo novelizované služby veřejné správy tak, že nesmí | ||
| + | * OVS musí interně rozumět svým údajům a důkazům v rámci služby, agendy nebo IT řešení a uplatňovat toto porozumění při rozhodování o jejich návrhu nebo rozvoji. Musí mít k dispozici jejich příslušnou dokumentaci | ||
| + | - Jeden stát\\ | ||
| + | * OVS sdílejí služby, nezbytnou infrastrukturu a standardy | ||
| + | * OVS mají odpovědnost za jednotlivé služby rozdělenou, | ||
| + | * Pro zvýšení důvěryhodnosti služeb poskytovaných státem je státními institucemi využívána jednotná doména.\\ | ||
| + | * OVS zakládají webové prezentace | ||
| + | * DIA zajišťuje univerzální obslužné kanály (PVS, KMVS a KCVS) pro klienty tak, aby byl umožněn přístup ke všem digitálním službám státu na jednom místě, ať již samoobslužně nebo asistovaně.\\ \\ | ||
| + | - Interoperabilita jako standard\\ | ||
| + | * OVS navrhují a budují digitální veřejné služby tak, aby hladce fungovaly v rámci celé veřejné správy ČR a EU.\\ | ||
| + | * OVS pro zahraniční subjekty publikuje své služby primárně prostřednictvím centralizovaného systému pro mezistátní výměnu údajů, který je realizací tzv. systému pouze jednou (Once only technical system)\\ | ||
| + | * OVS posuzuje interoperabilitu u budovaných | ||
| + | - Spolupráce (Otevřenost a transparentnost)\\ | ||
| + | * OVS při návrhu a poskytování služeb otevřeně spolupracují, | ||
| + | * OVS navrhují nové služby se znalostí způsobu řešení obdobných služeb v jiných úřadech a s koordinační podporou DIA.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje služby tak, aby při jejich poskytování mohl spolupracovat se soukromoprávními subjekty, zastupujícími klienty - advokáty a notáři, svatebními a pohřebními službami, zdravotníky, | ||
| + | * DIA poskytuje OVS znalosti existujících řešení, sdílených služeb, platných standardů, dostupných vzorů a koordinuje úsilí OVS při návrhu nových služeb.\\ \\ | ||
| + | - Sdílené služby\\ | ||
| + | * OVS navrhuje nové služby tak, aby je bylo možno sdílet s jinými OVS.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových služeb ověří, zdali již neexistuje služba sdílená, kterou by mohl využít.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových služeb bere v úvahu, že procesy a služby | ||
| + | * DIA buduje, provozuje, rozvíjí, eviduje a propaguje centrální sdílené služby pro obecné standardní procesy a služby. | ||
| + | </ | ||
| - | ==== Cíl č. 2: DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA ==== | ||
| - | Zlepšení oblasti služeb eGovernmentu je podmíněno odpovídající legislativou – stávající i nově přijímanou. Kvalitní legislativní proces je základem jak pro přijímání nových právních norem, tak novelizaci těch stávajících (zde ve smyslu jejich „digitální přívětivosti“, | + | ==== Koncepce a architektura ICT ==== |
| - | Pravidla digitalizace | + | ^**Skupina principů číslo 4** |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Připravenost na změny ICT řešení\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a realizuje informační systémy tak, že obsahují možnosti pro jejich budoucí flexibilní uživatelskou parametrizaci (bez nutnosti vývoje) podle toho, jak se mění politická situace a produkty/ | ||
| + | * OVS zajistí, že obchodní logika a algoritmy nejsou pevně zakódovány ve zdrojovém kódu aplikace.\\ | ||
| + | * OVS přednostně investuje do modulárních a škálovatelných IT systémů s adaptivními procesy.\\ | ||
| + | * OVS má všechny možnosti parametrizace a customizace IT řešení podrobně zdokumentovány a plně pod kontrolou tak, aby jich mohl efektivně operativně využívat. Zejména tak, aby zaškolení zaměstnanci mohli provádět potřebné úpravy vlastními silami.\\ | ||
| + | * Při návrhu ISVS se přednostně využívají v OVS zavedené platformy, pro jejichž rozvoj a provoz disponuje OVS již vybudovanými znalostmi a kapacitami, pokud tyto nejsou zastaralé a podporují svými vlastnostmi splnění cílů a principů IKČR.\\ \\ | ||
| + | - Konsolidace a propojování\\ | ||
| + | * OVS bude sjednocovat vícenásobné aplikace v úřadu nebo resortu tak, aby aplikace podporující tentýž nebo jednotný proces | ||
| + | * Žádné řešení, ani vyvíjené na míru, by nemělo být pořizováno jako jednorázové nebo jednoúčelové.\\ * Všechna IT řešení musí být navržena s ohledem na možnost dalšího rozvoje | ||
| + | - Omezení budování monolitických systémů\\ | ||
| + | * OVS ve veřejných zakázkách zadává menší navzájem integrované celky, aby se možnost dodávat státu otevřela i pro menší spolehlivé dodavatele.\\ | ||
| + | * OVS přitom rozkládá stávající velké systémy výstavbou | ||
| + | * OVS se vyhne budování monolitických systémů, které lze nahradit modulárními a mikroservisními architekturami.\\ | ||
| + | * OVS uplatňuje technologickou neutralitu, která upřednostňuje rozšířené a otevřené standardy a platformy široce podporované průmyslem.\\ \\ | ||
| + | - Otevřená řešení\\ \\ | ||
| + | * OVS vytváří digitální služby a komponenty informačních systémů, realizované | ||
| + | * DIA a OVS poskytují přístupová rozhraní (API) a knihovny využívající centrální sdílené služby v podobě komponent s otevřeným zdrojovým kódem pro nejpoužívanější jazyky a technologie.\\ \\ | ||
| + | - Udržitelnost řešení\\ | ||
| + | * OVS vytváří a rozvíjí digitální služby a jejich komponenty s využitím udržitelných digitálních technologií a využívají je takovým způsobem, aby měly pozitivní nebo minimální negativní dopad na životní prostředí, | ||
| + | * DIA podporuje vývoj, zavádění a aktivní | ||
| + | * OVS navrhují informační systémy tak, aby byly nejen ekonomicky efektivní z hlediska celkových nákladů na vlastnictví, | ||
| + | * OVS navrhují procesy a IT řešení podporující samoobslužné digitální služby a práci úředníků z domova za účelem snižování uhlíkové stopy\\ \\ | ||
| + | - Hospodárnost, | ||
| + | * OVS v architektuře a správě ICT řešení plánují a realizují změny tak, aby byly přínosné pro klienty, a také umožnily propojení na služby jiných úřadů s cílem podstatného zkrácení lhůt vyřízení a snížení nákladů na digitální proces výkonu služeb veřejné správy.\\ | ||
| + | * OVS posuzuje při realizaci změny, zdali zamýšlená veřejná hodnota změny má návratnost v podobě přidané hodnoty pro klienty nebo přináší úsporu či dodatečný výnos.\\ | ||
| + | * OVS plánuje, měří | ||
| + | - Odolnost IT\\ | ||
| + | * OVS navrhuje IT řešení pro digitální služby tak, aby nesnížila odolnost úřadu, nýbrž zvyšovala odolnost výkonu příslušné služby, a to i za cenu oprávněně zvýšených nákladů.\\ | ||
| + | * OVS prostřednictvím ICT řešení umožňuje virtualizovat úřad, tj. umožňuje úředníkům práci z domova či libovolné vzdálené lokace, včetně zahraničí.\\ | ||
| + | * OVS buduje ve spojení s agendovými informačními systémy také prostředky nouzové komunikace a veřejné informovanosti, | ||
| + | * OVS implementují nástroje pro simulaci krizových situací a zvýšeného počtu žádostí, což jim umožní lépe se připravit na budoucí krize. Například zjistit, kde jsou slabá místa v systému a zajistit, | ||
| + | * OVS navrhuje | ||
| + | - Standardizace\\ | ||
| + | * DIA vede a provozuje katalog dostupných typových a parametrizovatelných řešení, jejich komponent a jejich programového kódu, pokud je otevřený pro sdílení.\\ | ||
| + | * OVS prostřednictvím DIA zavede do katalogu každé nově vytvořené a implementované typové nebo parametrizovatelné řešení.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu architektury řešení nového nebo významně změněného ISVS prokazatelně posoudí možnost využití sdílených SW komponent a sdílených služeb, aktuálně dostupných v tomto katalogu, nebo prokazuje nezbytnost nového vývoje „na míru“.\\ | ||
| + | * OVS pro podporu procesů, které dosud nejsou pokryty komponentami z katalogu, preferuje výběr z dostupných typových a parametrizovatelných řešení na trhu.\\ \\ | ||
| + | - Cloud Computing\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových nebo podstatně změněných ICT řešení využívá primárně umístění do státního nebo veřejného cloudu s ohledem na legislativní požadavky a vhodnost řešení.\\ | ||
| + | * OVS při rozhodování o umístění do cloudu klade důraz na analýzu celkových nákladů (TCO) ve srovnání s přínosy veřejných cloudů a úrovní zabezpečení, | ||
| + | * OVS během vývoje aplikací pro cloud zajišťuje přenositelnost aplikací mezi různými datovými centry a cloudovými modely.\\ \\ | ||
| + | - Umělá inteligence\\ | ||
| + | * OVS ve své informační koncepci opakovaně zvažuje možnosti uplatnění a přínosy aktuálního stavu umělé inteligence při podpoře výkonu veřejné správy a podpoře provozu úřadu.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nového nebo podstatně změněného ICT řešení vždy zváží možnost řešení prostředky umělé inteligence, | ||
| + | * OVS navrhuje IT řešení, využívající umělé inteligence a algoritmické rozhodování tak, aby přinášelo výhody jak pro klienta, tak pro provozovatele služby.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a provozuje řešení využívající umělé inteligence a algoritmické rozhodování odpovědně tak, aby byla od počátku zahrnuta pravidla předcházející neetickému využití, zajištěna transparentnost rozhodovacích procesů, nedocházelo k diskriminaci klientů a nebyla porušována žádná práva.\\ | ||
| + | * OVS musí zavést postupy pro pravidelné hodnocení a monitorování umělé inteligence řešení, aby zajistily, že jejich provoz zůstává v souladu s etickými standardy a právními předpisy.\\ | ||
| + | * OVS zajistí jasné označení, že dochází k interakci klienta s umělou inteligencí pro všechny informační systémy pracující s umělou inteligencí.\\ \\ | ||
| + | - Veřejné sítě VHCH\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových nebo podstatně změněných veřejných sítí přednostně využívá primárně sítě elektronických komunikací v soukromém vlastnictví, | ||
| + | * Investice z veřejných zdrojů do neveřejných sítí nesmí ohrozit existenci soukromých investic v dané lokalitě.\\ | ||
| + | * Neveřejné sítě vystavěné z veřejných zdrojů by neměly duplikovat již vybudovanou technickou infrastrukturu veřejných sítí.\\ | ||
| + | * OVS zajistí, aby prostřednictvím neveřejných sítí VHCN postavených z veřejných prostředků se neposkytovaly bezplatně nebo za úhradu veřejné služby elektronických komunikací pro třetí osoby, tj. pro obyvatelstvo nebo podnikatelské subjekty.\\ | ||
| + | * OVS před zahájením budování neveřejných sítí z veřejných prostředků zajistí, aby relevantní orgány státní správy nebo územní samosprávy rozpracovaly strategii výstavby, provozu a regulace neveřejných sítí VHCN, kterou zveřejní.“ | ||
| + | </ | ||
| - | Právní řád by měl být jako celek nejen digitálně přívětivý, | ||
| - | === Dílčí cíl 2.1: Zavedení DPL jako součást v přípravě a hodnocení legislativy === | ||
| - | Při tvorbě legislativy upravující digitální oblasti se budou zpracovatelé řídit doporučeními obsaženými v Zásadách pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Tímto budou vytvořeny podmínky pro dodržování základních zásad – architektonických principů eGovernmentu, | + | ==== Data mají hodnotu ==== |
| - | === Dílčí cíl 2.2: Spolupracovat | + | ^**Skupina principů |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Sdílení dat\\ | ||
| + | * OVS ve svých procesech a informačních systémech podporuje sdílení dat uvnitř úřadu.\\ | ||
| + | * OVS vyžaduje od ostatních OVS, disponujících údaji a důkazy pro výkon jeho agendy, jejich sdílení prostřednictví tzv. referenčního rozhraní.\\ | ||
| + | * OVS uvádí v RPP kompletní výčet svých údajů dostupných jako data tak, aby jej ostatní OVS mohla žádat o jejich poskytnutí.\\ | ||
| + | * OVS je ve svých informačních systémech připraven poskytovat požadované údaje a důkazy prostřednictvím referenčního rozhraní.\\ \\ | ||
| + | - Otevřená data jako standard\\ | ||
| + | * OVS zveřejňují evidované veřejné údaje ve spravovaných ISVS jako otevřená data. Pro neveřejné údaje zveřejňuje jako otevřená data jejich anonymizovanou podobu, souhrn nebo statistiku, nebo obdobnou formu, pokud může mít význam pro uživatele těchto dat.\\ | ||
| + | * OVS eviduje a publikuje svá otevřená data ve strojově čitelné podobě prostřednictvím Národního katalogu otevřených dat, který je součástí Národního katalogu dat.\\ \\ | ||
| + | - Datová suverenita a nezávislost\\ | ||
| + | * OVS má smluvně zajištěno, | ||
| + | * OVS navrhuje a realizuje architekturu IT řešení vždy jako plně transparentní tak, aby úřad měl kdykoli přístup ke svým datům, i po konci životního cyklu ISVS, a to ve standardizovaném, | ||
| + | * OVS prostřednictvím datových modelů udržuje znalosti o svých datech tak, že je schopen vlastními silami svých zaměstnanců rozumět všem datům, interpretovat jejich význam a řídit jejich správu a rozvoj.\\ \\ | ||
| + | - Správa a architektura dat\\ | ||
| + | * OVS rozumí struktuře jím vedených a používaných údajů, mění svoje procesy, organizační strukturu i architektury jednotlivých řešení tak, aby mohl být zodpovědným správcem svých dat.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje nové nebo měněné ISVS tak, že již v návrhu obsahují řešení pro správu sdílených kmenových dat, pro řízenou výměnu a zveřejňování dat, analytické vyhodnocování dat a statistiky nebo řešení skartace (výmaz) a archivace dat.\\ | ||
| + | * OVS koordinuje s jinými úřady a s DIA pořizování a sdílení prostorových informací, které jsou pořizovány i soukromoprávními subjekty.\\ | ||
| + | * OVS ve svých procesech a v architektuře spravovaných ISVS uplatňuje Minimální standard správy dat.\\ \\ | ||
| + | - Důvěryhodnost a bezpečnost\\ | ||
| + | * OVS při návrhu a realizaci digitálních služeb a jejich IT řešení uplatňuje společně požadavky záměrné a standardní ochrany osobních údajů (Privacy by design a Privacy by default) a záměrné a standardní řízení bezpečnosti (Security by design a Security by Default), viz metodická poznámka výše.\\ | ||
| + | * OVS omezuje zpracování osobních údajů jeho účelem a celkově minimalizuje počet zpracovávaných osobních údajů.\\ | ||
| + | * OVS proaktivně a kontinuálně řídí bezpečnost | ||
| + | * OVS zajistí evidenci všech přístupů | ||
| + | * OVS musí přijmout a uplatňovat postupy pro anonymizaci osobních údajů před jejich sdílením nebo zveřejněním, | ||
| + | </ | ||
| - | Ve spolupráci se Sekcí pro evropské záležitosti a Sekcí Legislativní rady vlády Úřadu vlády se podílet se na tvorbě evropské digitální legislativy tak, aby při zachování vysokých standardů ochrany soukromí a bezpečnosti podporovala rozvoj podnikatelského prostředí a rozvoj digitální ekonomiky jako celku (autorskoprávní balíček, nařízení o ePrivacy, kybernetický balíček, regulace technologií atd.). Mnohá z těchto evropských pravidel budou mít zásadní dopad na podobu a rozvoj on-line služeb eGovernmentu, | ||
| - | === Dílčí cíl 2.3: Projekty eSbírka a eLegislativa === | + | Praktické uplatnění všech zde uvedených architektonických principů bylo dále rozpracováno v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický plán veřejné správy ČR, který Ministerstvo vnitra vydalo jako závazný metodický pokyn k Informační koncepci ČR [[https:// |
| - | Dokončení projektů eSbírka a eLegislativa, | ||
| - | === Dílčí cíl 2.4: Analyzování a úpravy právních předpisů pro služby EG === | + | ===== Zásady |
| - | Průběžné analyzování platných právních předpisů (zákonů, vyhlášek, nařízení | + | Zásady |
| - | === Dílčí cíl 2.5: Zakotvení práva | + | ^ID ^Název zásady řízení ICT ^Popis zásady řízení ICT ^ |
| + | |Z1 |**Na prvním místě je klient** | ||
| + | |Z2 |**Standardy plánování a řízení ICT** | ||
| + | |Z3 |**Strategické řízení pomocí IK OVS** | ||
| + | |Z4 |**Řízení architektury** | ||
| + | |Z5 |**Řízení požadavků a změn** | ||
| + | |Z6 |**Řízení výkonnosti a kvality** | ||
| + | |Z7 |**Řízení zodpovědnosti za služby a systémy** | ||
| + | |Z8 |**Řízení ICT služeb** | ||
| + | |Z9 |**Udržení interních kompetencí** | ||
| + | |Z10|**Procesní řízení v ICT** |Bude zavedeno procesní řízení v ICT (s využitím mezinárodních standardů). To mj. znamená, že každý ICT proces má vlastníka/ | ||
| + | |Z11|**Řízení přínosů a hodnoty** | ||
| + | |Z12|**Řízení kapacit zdrojů** | ||
| + | |Z13|**Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality**|Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani s provozovatelem.\\ \\ Stejně tak je účelné mít v projektech prvek nezávislé kontroly kvality, a to jak kvality projektového řízení, tak kvality návrhu a dodávaného řešení.\\ \\ V projektu musí být odděleny klíčové role. V případě komponentizace musí být vzájemně na sobě nezávislí systémový integrátor, | ||
| + | |Z14|**Vztah informatiky a legislativy** | ||
| + | |Z15|**Řízení financování ICT** | ||
| + | |Z16|**Využívání otevřeného software a standardů** | ||
| + | |Z17|**Podpora vyváženého partnerství s dodavateli** | ||
| - | Právní zakotvení a/nebo posílení práv občanů a firem na digitální služby, včetně potřebné úpravy stávajících zákonů upravujících oblast eGovernmentu a dalších souvisejících zákonů omezujících využití nástrojů eGovernmentu pro poskytování služeb | + | Všechny zde uvedené zásady jsou dále rozpracovány v samostatném navazujícím dokumentu: Metody |
| - | === Dílčí cíl 2.6: Aktualizace legislativy k eGovernmentu === | + | [[https:// |
| - | Analýza účinnosti všech zákonů a vyhlášek eGovernmentu a jejich případná aktualizace tak, aby podporovaly uskutečnění cílů této koncepce. A to zejména zákonů | + | Tvorba informačních koncepcí OVS bude v souladu se zákonem |
| - | === Dílčí cíl 2.7: Analýza služeb EG směrem ke komerčnímu sektoru a klientům === | + | Způsoby tvorby, správy a užití Enterprise architektury OVS jsou stanoveny v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický rámec veřejné správy ČR, který vydalo Ministerstvo vnitra jako závaznou metodiku k Informační koncepci ČR. |
| - | Analyzovat a umožnit přesah služeb eGovernmentu a jejich využití pro soukromoprávní subjekty. Pro rozvoj digitálních služeb a růst produktivity hospodářství ČR je důležité, | + | ===== Následné dokumenty k Informační koncepci |
| - | === Dílčí cíl 2.8: Metodika pro veřejné zakázky v ICT a EG === | + | Tato kapitola obsahuje seznam samostatných následných implementačních plánů, prováděcích dokumentů a navazujících dokumentů, kterými bude IKČR rozpracována a implementována. |
| - | Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, případně upravit Zákon o veřejných zakázkách a tak, aby umožnily řízení životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s enterprise architekturou úřadů a s NAP. Je nezbytné například při zadání VZ předem stanovit optimální dobu provozu ISVS z hlediska jeho implementace, | + | ==== Implementační |
| - | ==== Cíl č. 3: ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU ==== | + | Jedná se o implementační plán, který v jednotlivých kapitolách sumarizuje implementační data záměrů za jednotlivé hlavní a v podkapitolách za dílčí cíle v rámci všech pilířů programu Digitální Česko. V rámci části Implementačního plánu, který se věnuje Informační koncepci ČR jsou stěžejní kapitoly: |
| - | Cílem opatření je ve spolupráci se sociálními partnery a s dalšími subjekty vytvořit prostředí, | + | * Uživatelsky |
| + | * Digitálně | ||
| + | * Rozvoj celkového | ||
| + | * Zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě | ||
| + | * Efektivní | ||
| + | * Efektivní | ||
| + | * Kvalitní správa dat a jejich využívání | ||
| - | Za „digitalizaci“ se přirozeně považuje transformace dosud nedigitalizovaného obsahu na plně digitální, | + | Implementační plán obsahuje: |
| - | Z hlediska předpokladů efektivního využití eGovernmentu a zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti ČR tvoří zásadní oblast rovněž rozvoj vysokorychlostních sítí, zejména dostupnosti vysokorychlostního internetu. Do tohoto cíle rovněž spadá rozvoj komunikační infrastruktury veřejné správy. | + | * rozvedení cílů do proveditelných úkolů, |
| + | * jasné termíny plnění úkolů | ||
| + | * konkrétní gesce a zodpovědností. | ||
| - | === Dílčí cíl 3.1: Využití prostředků ESF na rozvoj digitalizace === | + | Implementační plán zpravidla dále obsahují analytické informace a podstatné koncepční myšlenky |
| - | Při tvorbě nového programovacího období bude ČR aktivně prosazovat alokaci prostředků z ESIF na podporu prostředí digitálních technologií, | ||
| - | === Dílčí cíl 3.2: Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu | + | ==== Prováděcí dokument programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 ==== |
| - | Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro podporu konkurenceschopnosti a rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná | + | Podpoře eGovernmentu v České republice |
| - | === Dílčí cíl 3.3: Digitalizace a správa úředních | + | V rámci přípravy IROP 2021–2027 upozornil Řídicí orgán IROP Radu vlády pro informační společnost na skutečnost, |
| - | Vytvoření prostředí | + | Výsledný // |
| - | === Dílčí cíl 3.4: Zkvalitnění Registru práv a povinností a jeho obsahu | + | ==== Navazující dokumenty k IKČR ==== |
| - | Zkvalitnění, aktualizace | + | Ministerstvo vnitra se rozhodlo zvolit pro publikaci navazujících dokumentů IKČR formu propojených a vzájemně odkazujících internetových stránek, které společně tvoří |
| - | V této souvislosti je nutné | + | Ministerstvo vnitra |
| - | === Dílčí cíl 3.5: Rozvoj komunikační infrastruktury státu === | + | * **Navazující dokument |
| + | **Metody řízení ICT veřejné správy ČR | ||
| - | Aktualizace a realizace strategie v oblasti | + | Pro naplnění cílů této koncepce je třeba vydat a následně aktualizovat řadu pravidel, upravujících centrální koordinované řízení ICT podpory eGovernmentu, |
| - | Komunikační infrastruktura | + | Za tím účelem byl MV ČR vydán samostatný, |
| - | Komunikační prostředí veřejné správy je nástrojem umožňujícím dostupnou, spolehlivou a bezpečnou komunikaci mezi jednotlivými IT systémy a uživateli těchto systémů. Komunikačního prostředí veřejné správy je mimo jiné nutné pro využití při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti, | + | * **Navazující dokument |
| + | **Slovník pojmů eGovernmentu | ||
| - | === Dílčí cíl 3.6: Rozvoj systémů elektronické identifikace (EID) === | + | Rozvoj eGovernmentu a jeho informační podpory s pomocí Enterprise architektury a řady další mezinárodních standardů řízení, společně s rychle se měnícím společenským prostředím, |
| - | Zavedení systému důvěryhodné elektronické identifikace do praxe. Do cíle spadá jak elektronická identifikace občanů a zástupců právnických osob (NIA, nové občanské průkazy, komerční poskytovatelé identifikace, | + | Pro úspěšnou koordinaci naplňování cílů dle této koncepce je nezbytné tyto pojmy užívat jednotně a správně, případně je takovým |
| - | === Dílčí cíl 3.7: Digitální technická mapa ČR === | + | Proto byl MV ČR vydán samostatný a průběžně aktualizovaný navazující dokument k IKČR centrální **Slovník pojmů eGovernmentu**, |
| - | Vytvoření základních služeb a implementace strategie sdílení dat mezi veřejnou správou a privátním sektorem formou Digitální technické mapy ČR a dalších autoritativních široce využitelných datových zdrojů, (vzniklých např. na základě použití metod jako je BIM – Informační modelování staveb apod.). | + | * **Navazující dokument |
| + | **Národní architektonický rámec | ||
| - | Informační systém technické infrastruktury veřejné správy. V rámci rozvoje sítí nových generací a v souladu se schválenou Geoinfostrategií | + | **Národní architektonický rámec (NAR)**, jako **metodický a myšlenkový rámec** pro jednotný a koordinovaný popis Národní architektury VS ČR, obsahuje návody, postupy, |
| - | ==== Cíl č. 4: ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ ==== | + | Národní architektonický rámec vychází z mezinárodně uznávaných standardů tvorby a údržby architektury úřadů TOGAF a ArchiMate, |
| - | V návaznosti na rozšiřování pravomocí a zodpovědností pracovníků při transformaci úřadů jsou zvýšení úrovně kompetencí (způsobilostí), | + | NAR vydal a průběžně aktualizuje jako návazný dokument k této |
| - | Nutno rozlišovat fungující, | + | * **Navazující dokument č. 4\\ |
| + | **Národní architektonický plán | ||
| - | Tento cíl zahrnuje realizaci konkrétních úkolů tak, aby vnitřní struktura, funkce a výkonnost orgánů veřejné správy a jejich připravenost k implementaci neustálých změn a zlepšování odpovídala stupňujícím se požadavkům na množství a kvalitu elektronických služeb | + | **Národní architektonický plán (NAP)** tvoří popis současného stavu jednotlivých úřadů veřejné správy |
| - | Úřady musí rozumět svým službám, musí mít dostatečnou kapacitu, kompetenci a zodpovědnost za jejich trvalý rozvoj podle měnící se legislativy, | + | NAP je tvořen souhrnným vysvětlujícím a koncepčním |
| - | + | ||
| - | Kapacity kompetentních úředníků pro jejich zapojení do návrhů a realizací změn je potřebné zvyšovat i jejich uvolněním díky rostoucí vnitřní efektivitě úřadů, ať už je to pokračující digitalizace a zjednodušování vnitřních procesů úřadů a poskytnutí jednoduchých a konsolidovaných elektronických nástrojů, jako je portál úředníka. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.1: Úpravy systemizace a katalogizace profesí v IT a DPL === | + | |
| - | + | ||
| - | Návrh změn systemizace a katalogizace ICT profesí a profesí, podílejících se na návrhu a řízení změn veřejné správy (procesní analytici, architekti úřadů, projektoví manažeři a další specialisté např. geoinformatici, | + | |
| - | + | ||
| - | Součástí cíle je doplnění typů systemizovaných míst, doplnění chybějících expertních profesí do katalogu povolání ve VS a doplnění počtu tabulkových míst pro tyto potřebné profese. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.2: Opatření pro získání a udržení klíčových specialistů v rámci veřejné správy === | + | |
| - | + | ||
| - | Návrh a realizace opatření pro získání, udržení a rozvoj klíčových specialistů, | + | |
| - | + | ||
| - | mzdové politiky a systému odměňování státních zaměstnanců podle dosažených výsledků, pro zajištění konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce, | + | |
| - | + | ||
| - | motivačního systému v oblasti nefinanční motivace a benefitů státních zaměstnanců, | + | |
| - | + | ||
| - | systému vzdělávání a sdílení znalostí státních zaměstnanců ve vybraných profesích. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.3: Intenzivní spolupráce s vysokými školami === | + | |
| - | + | ||
| - | Ve spolupráci s Vysokými školami navrhnout a realizovat systém, který zajistí vyšší přiliv kvalitních absolventů v požadovaných odbornostech do zaměstnaneckého poměru ve státním sektoru a zajistí jejich setrvání po definovanou dobu (např. podmíněným stipendijním systémem). | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.4: Sdílená kompetenční centra a zvyšování kapacit === | + | |
| - | + | ||
| - | Zvýšení celkových odborných kapacit s využitím | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.5: Institucionalizace klíčových útvarů a rolí v úřadech === | + | |
| - | + | ||
| - | Ustavení transformačních útvarů Projektové kanceláře a Architektonické kanceláře na úrovni přímé podpory nejvyššího vedení úřadu. Společně s tím jde povinnost praktického naplnění účelu těchto kanceláří plnohodnotným programovým a projektovým řízením (nikoli jenom evidencí) a využívání systémového přístupu architektury úřadu (EA) na všech úrovních strategického plánování a řízení OVS. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.6: Kompetence a zdroje pro realizaci změn === | + | |
| - | + | ||
| - | Podpora kompetencí a zajištění kapacit pro realizaci změn. Předmětem cíle je podpora systemizovaných služebních a pracovních míst, přinejmenším pro manažerské, | + | |
| - | + | ||
| - | Plánované kapacity systemizovaných služebních a pracovních míst v rolích, které se mohou (mají) podílet na změnách úřadů, viz výše, musí být navýšeny tak, aby se všichni pracovníci mohli na změnách podílet | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.7: Zavedení procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě === | + | |
| - | + | ||
| - | Zavedení moderních principů procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě. Cíl zahrnuje řízení strategie jako trvalého procesu, procesní řízení agend a podpůrných/ | + | |
| - | + | ||
| - | Nedílnou součástí optimalizace procesů a služeb je jejich zjednodušování, | + | |
| - | + | ||
| - | Všechny agendové i provozní funkce (procesy) OVS jsou dekomponovány tak, aby bylo možné určit ty, které budou vykonávány jednotně a z nich ty, které budou vykonávány centrálně, | + | |
| - | + | ||
| - | Nedílnou součástí a podmínkou zavedení řízení a průběžného zlepšování kvality procesů a služeb je ustavení rolí Správce elektronických služeb úřadu (viz také cíl 1.6) a Manažera kvality procesů a služeb (viz také zásady Z6, Z7 a Z10), nebo jim obdobných. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.8: Rozvoj systému vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců veřejné správy směrem k EG === | + | |
| - | + | ||
| - | Zavedení systému vzdělávání zaměstnanců pro řízení a realizaci změn směrem k efektivnímu eGovernmentu. | + | |
| - | + | ||
| - | Podpora vzdělávání státních úředníků v oblasti digitálních kompetencí, | + | |
| - | + | ||
| - | Zahrnutí digitální gramotnosti úředníků/ | + | |
| - | + | ||
| - | Zvýšení informovanosti personalistů veřejné správy o významu digitální gramotnosti pro výkon pracovních činností zaměstnanců, | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Cíl č. 5: EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Do působnosti plnění tohoto významného cíle patří zejména celkové řízení realizace IKČR a celková centrální koordinace rozvoje oblasti eGovernmentu. Jedná se tedy v porovnání s ostatními cíli více o dlouhodobý proces řízení/ | + | |
| - | + | ||
| - | Cílem je, na základě centralizované znalosti o záměrech modernizace a rozvoje ICT VS, tyto akce začít navzájem koordinovat, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.1: Implementace procesu řízení IKČR === | + | |
| - | + | ||
| - | Implementace procesu řízení Informační koncepce ČR. Do dílčího cíle patří vytvoření optimálních řídících struktur (v rámci RVIS, s rozšířenými pravomocemi vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci), | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.2: Alokace lidských a institucionálních zdrojů pro realizaci IKČR === | + | |
| - | + | ||
| - | Alokace adekvátních lidských a finančních zdrojů pro realizaci IK ČR. K realizaci navržených hlavních cílů je nezbytné vytvořit kvalitní expertní týmy s účastí předních odborníků státního i privátního sektoru. Pro realizaci cílům je nutné alokovat centrálně adekvátní finance jak ze státního rozpočtu, tak vhodnou úpravou čerpání prostředků ze strukturálních fondů. | + | |
| - | + | ||
| - | Vybudování centrální odborné kompetence a kapacity k metodickému řízení procesů řízení ICT v OVS. Pro podporu efektivního řízení útvarů informatiky OVS a celého životního cyklu jejich IS je potřeba vybudovat institucionální centrální odbornou kompetenci pro tyto procesy (ITIL, CoBIT, IT4IT), která bude autoritou a metodickou záštitou pro OVS. | + | |
| - | + | ||
| - | Vybudovat centrální odborné kompetence ke schvalování digitálních on-line služeb ve fázi návrhu a pro jejich uvolňování v rámci centrální správy katalogu služeb veřejné správy. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.3: Zavedení principů pro řízení a rozvoj architektury v úřadech === | + | |
| - | + | ||
| - | Zavedení principů a postupů „Enterprise architektury“ | + | |
| - | + | ||
| - | Nedílnou součástí cíle je realizace modelu architektury sdílených služeb a jeho povinného zavedení do modelů architektur orgánů veřejné moci, včetně jeho využití v řídících procesech, plánování a realizaci eGovernment záměrů/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.4: Realizace modelu spolupráce OVM a podniků poskytujících infrastrukturu === | + | |
| - | + | ||
| - | Realizace optimálního modelu koordinace činnosti státních organizací a podniků, specializovaných na poskytování ICT služeb. Cíl je zaměřen na optimalizaci řízení dodávek ICT služeb všech stávajících a budoucích státních organizací, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.5: eGovernment cloud === | + | |
| - | + | ||
| - | Vytvoření eGovernment cloudu. Cíl zahrnuje vytvoření eGovernment Cloud (eGC), který se skládá z části státní a komerční, pro potřeby veřejné správy ČR – online služeb na úrovních IaaS (Infrastructure as a Service), PaaS (Platform as a Service) a SaaS (Software as a Service). V komerční části eGC se soustředíme na poskytování různých dynamickým nákupním systémem vysoutěžených služeb (Iaas, PaaS, SaaS) komerčních poskytovatelů. Státní část eGC se soustředí na budování sdílených platforem (PaaS) a infrastruktury (IaaS) pro jedinečné a centrálně poskytované zákony definované služby ISVS. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.6: Standardizace v EG a aslužbách === | + | |
| - | + | ||
| - | Vydání a aktualizace národních funkčních a servisních standardů. Pro zajištění jednotných rovnocenných řešení a jejich pořizování přes NDS v eGC (zejména provozní informační systémy), je nutné udržovat standardy funkčních specifikací klíčových typových řešení, stejně jako pro integraci centrální a lokální ISVS je nutné standardizace služeb a rozhraní, nebo pro intuitivní používání služeb je to standard pro návrh uživatelského rozhraní online služeb. Pro řízení ICT služeb jsou nutné standardní typové SLA a OLA (dohody o úrovni služeb a provozu). | + | |
| - | + | ||
| - | Posílení meziresortní spolupráce při budování ICT řešení (sdílení zdrojového kódu, zkušeností, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.7: Podpora agend vykonávaných v přenesené působnosti formou sdílení údajů a AISů === | + | |
| - | + | ||
| - | Podpora sdílení údajů agendových systémů pro výkon agendy státní správy v přenesené působnosti. Tyto agendové informační systémy musí mít správcem (ohlašovatelem agendy) zajištěnu logicky centralizovanou architekturu, | + | |
| - | + | ||
| - | Jinými slovy to znamená, že všichni věcní správci - ohlašovatelé agend, realizovaných v přenesené působnosti, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.8: Podpora agendových systémů pro výkon samostatné působnosti === | + | |
| - | + | ||
| - | Podpora budování agendových systémů v samosprávné působnosti, | + | |
| - | + | ||
| - | Rozvoj systémů v rámci tohoto cíle je předpokladem další optimalizace a elektronizace procesů OVS a poskytování interních on-line služeb pro efektivní práci úředníků. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.9: Rozvoj Propojeného datového fondu (PPDF) === | + | |
| - | + | ||
| - | Propojený datový fond, tvořený v současnosti zejména Základními registry, bude i nadále rozvíjen o další autoritativní zdroje neveřejných údajů z klíčových oblastí výkonu veřejné správy (doprava, zdravotnictví, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.10: Rozvoj otevřených dat a veřejného fondu dat a služeb veřejné správy === | + | |
| - | + | ||
| - | Veřejný datový fond tvořený publikovanými veřejnými údaji veřejné správy je základní metodou pro sdílení veřejných informací mezi veřejnoprávními subjekty navzájem i pro sdílení veřejných údajů mezi veřejnoprávní a soukromoprávní sférou v ČR. Veřejný datový fond se od pouhé publikace automatizovaně čitelných Open Dat posune též k publikaci právně závazných, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.11: Rozvoj geoinformatiky a prostorových informací === | + | |
| - | + | ||
| - | GeoInformace. Cílem je navrhnout a realizovat datovou politiku, zajistit interoperabilitu, | + | |
| - | + | ||
| - | Je potřeba také propojit centrální sdílené prostorové informace s informacemi ve správě krajských datových center a dalších systémů územních samospráv, které slouží zejména pro územní plánování, | + | |
| - | + | ||
| - | Dále bude rozvíjen potenciál geoinformací a informací o stavbách jako otevřených dat. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.12: Hodnocení realizace IKČR a zpětná vazba === | + | |
| - | + | ||
| - | Zajištění zpětné vazby realizace IKČR. Obsahem cíle je hodnocení úspěšnosti realizovaných cílů IKČR průzkumem spokojenosti veřejnosti, | + | |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | ===== Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce ČR ===== | + | |
| - | + | ||
| - | Tato kapitola obsahuje přehled tzv. architektonických principů eGovernmentu, | + | |
| - | ===== Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce ČR ===== | + | |
| - | + | ||
| - | Tato kapitola obsahuje přehled tzv. architektonických principů eGovernmentu, | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Principy eGovernmentu EU ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Přehled základních zásad (architektonických principů), které IKČR plně přebírá ze Sdělení komise evropskému parlamentu, radě, evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru regionů / Akční plán EU pro eGovernment na období 2016-2020 / Urychlování digitální transformace veřejné správy: | + | |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P1: Standardně digitalizované === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Digital by default | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy mají poskytovat služby primárně digitálně a samoobslužně (v různých formách, jako digitální | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P2: Zásada „pouze jednou“ === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Only once | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy musí zaručit, že občané a podniky poskytují stejné informace celé veřejné správě pouze jednou. Je-li to zákonem povolené, orgány veřejné správy využívají při výkonu působnosti tyto sdílené údaje opakovaně, přičemž musí dodržovat pravidla ochrany údajů. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P3: Podpora začlenění a přístupnost === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Inclusiveness and Accessibility | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy musí digitální veřejné služby koncipovat tak, aby standardně podporovaly začlenění a vyhovovaly různým potřebám např. starších lidí a lidí s postižením (přístupnost). | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P4: Otevřenost a transparentnost === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Openness and Transparency | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy mezi sebou mají sdílet informace a data a musí občanům a podnikům umožnit přístup ke kontrole vlastních údajů a možné opravě; musí uživatelům umožnit sledování správních procesů, které se jich týkají a musí do koncipování a poskytování služeb zapojit zúčastněné strany (například podniky, výzkumné pracovníky a neziskové organizace) a spolupracovat s nimi. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P5: Přeshraniční přístup jako standard === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Cross border interoperability | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy mají relevantní digitální služby zpřístupnit napříč hranicemi a mají zabránit dalšímu růstu jejich fragmentace, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P6: Interoperabilita jako standard === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Interoperability by desig | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Veřejné služby mají být koncipovány tak, aby hladce fungovaly v rámci celého jednotného trhu a napříč různými organizačními jednotkami, a opíraly se o volný pohyb údajů a digitálních služeb v Evropské unii. Současně je nezbytné zajistit interoperabilitu veřejných služeb uvnitř veřejné správy ČR jako předpoklad odstranění místní příslušnosti a snížení omezujícího vlivu věcné příslušnosti služeb | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P7: Důvěryhodnost a bezpečnost === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Security & Privacy by design | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Všechny iniciativy mají přesahovat pouhé dodržování právního rámce pro ochranu osobních údajů a soukromí a bezpečnost informačních technologií a mají tyto prvky zahrnout již do fáze přípravy architektury výkonu služeb veřejné správy. | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Další obecné principy ==== | + | |
| - | + | ||
| - | IKČR se dále opírá | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P8: Jeden stát === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Whole-of-Government | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Všechny iniciativy a veřejné služby mají být postaveny na společném přístupu ministerstev a dalších OVM k vytvoření a poskytování služeb veřejné správy a postupném odbourávání nežádoucího resortismu a tvorby duplicit. Zásadou je sdílení nezbytné infrastruktury pro realizaci jednotlivých služeb na všech úrovních veřejné správy i mezi nimi. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P9: Sdílené služby veřejné správy === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Shared Services | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Budování a využívání sdílených služeb ve veřejné správě je jedním ze základních principů eGovernmentu. Pokud bude výsledkem nové či upravované legislativy služba veřejné správy, má být koncipována jako služba sdílená nebo s využitím existujících sdílených služeb. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P10: Připravenost na změny === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Flexibility | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Procesy i IT řešení podpory poskytování služeb veřejné správy musí být navrhovány tak, aby umožňovaly efektivně implementovat rozhodnutí reagující pružně na změnu zákonných parametrů služeb, změnu technologie, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P11: eGovernment jako platforma === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Embedded eGovernment | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Požadavky a služby veřejné správy, stejně jako technické prostředky pro jejich naplnění, musí být co nejlépe „vestavěny“ do každodenních procesů a funkcí klientů veřejné správy, občanů a zejména podniků, a jejich běžných IT a komunikačních prostředků tak, aby pro ně bylo co nejsnazší dostát svým povinnostem vůči veřejné správě a dosáhnout svých práv. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P12: Vnitřně pouze digitální === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Inside only digital | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Jediný, kdo má právo vyžadovat listinné vstupy nebo výstupy je pouze klient veřejné správy. Od přijetí podání až do vypravení a doručení rozhodnutí nebo jiného výstupu, stejně jako komunikace mezi úřady navzájem a všechny interní provozní procesy veřejné správy musí být plně elektronické, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P13: Otevřená data jako standard === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Open Data by default | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Veřejné údaje evidované orgány veřejné správy ve spravovaných ISVS musí být zveřejňovány jako otevřená data. Pro neveřejné údaje musí být jako otevřená data zveřejňována jejich anonymizovaná podoba, souhrn nebo statistika, nebo obdobná forma, pokud může mít význam pro uživatele těchto dat. V případě, že orgány veřejné správy sdílejí veřejné údaje (včetně anonymizované podoby neveřejných údajů, souhrnů nebo statistik) musí je sdílet jako otevřená data. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P14: Technologická neutralita === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Technological neutrality | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Digitální služby veřejné správy musí být technologicky nezávislé a neutrální. Musí být garantováno, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P15: Uživatelská přívětivost === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): User-friendliness and accessibility | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Musí být kladen důraz na uživatelskou přívětivost zaváděných digitálních služeb veřejné správy pro různé skupiny, segmenty uživatelů. Služby musí být na prvním místě srozumitelné, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P16: Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): IT Consolidation | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Je nutno budovat ISVS efektivně a snažit se i pro nové úkoly využívat v maximální míře již systémy stávající. Informační systémy veřejné správy je nutné rozložit do procesně (funkčně) ucelených menších komponent, a tyto komponenty maximálně sdílet pro obdobné požadavky více agend jednoho OVS nebo i mezi nimi. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P17: Omezení budování monolitických systémů === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Application decomposition | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Soutěžení menších, vzájemně provázaných celků bude znamenat více možností dodávat státu i pro menší spolehlivé dodavatele. Cílem je soutěžit nejlepší řešení v dané oblasti, ne největší řešení na trhu. | + | |
| - | + | ||
| - | ---- | + | |
| - | + | ||
| - | Praktické uplatnění všech zde uvedených architektonických principů bude dále rozpracováno v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický plán veřejné správy ČR, který k Informační koncepci ČR vydává Ministerstvo vnitra. | + | |
| - | + | ||
| - | Vybrané principy z obou uvedených bloků jsou plně ve shodě s výčtem základních zásad DPL. Jako kontrolní mechanismus dodržování principů poslouží zejména jejich uplatnění v legislativním procesu a kontrola v rámci DPL, dále to, že nebudou OHA MV schváleny žádosti o stanovisko k projektu, realizujícímu služby, nenaplňující výše uvedené principy. Takové služby nebudou považovány za dokončené a nebudou certifikovány a uvedeny v Katalogu služeb v PVS a nebudou zahrnuty do plnění toho kterého hlavního či dílčího cíle. | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Obecné principy pořizování, | + | |
| - | + | ||
| - | Následující základní zásady řízení útvarů informatiky OVS a životního cyklu ISVS představují minimální povinné předpoklady pro zajištění koordinovaného rozvoje a úspěšné realizace změn služeb eGovernmentu, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z1: Na prvním místě je klient === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Client first | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Rozhodování v IT je na prvním místě zaměřeno na dodávku efektivních služeb, představujících zřetelnou hodnotu pro externí i interní klienty, příjemce a uživatele těchto ICT služeb na podporu výkonu služeb veřejné správy. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z2: Standardy plánování a řízení ICT === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): ICT standards | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Rozvoj služeb je řízen pomocí zavedeného systému Enterprise architektury a dalších návazných standardů. Standardizované postupy vyhovují specifikaci metodických standardů a doporučení vydávaných Ministerstvem vnitra, zejména Národního architektonického rámce s možností využití dalších návazných mezinárodních standardů (TOGAF, ArchiMate, COBIT, ITIL, IT4IT, UML…) pro řízení EA a ICT procesů a služeb. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z3: Strategické řízení pomocí IK OVS === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Rozvoj IS OVS je řízen dlouhodobým plánem – Informační koncepcí daného OVS. Ta zahrnuje jak strategické změny, tak potřeby procesní optimalizace, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z4: Řízení architektury === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Každý subjekt je povinen udržovat svůj model EA v aktuálním stavu, úrovni detailu dle své velikosti a v konzistentním stavu s povinným obsahem stanoveným Ministerstvem vnitra, který reprezentuje | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z5: Řízení požadavků a změn === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Vyhodnocování zpětné vazby, incidentů a požadavků na služby. Funkční proces řízení životního cyklu požadavků (na nové funkce, změny, opatření eliminující rizika) je z hlediska řízení informačních služeb a řízení změn architektury klíčový. Požadavky musí být průběžně evidovány, vyhodnocovány a zapracovány do aktualizací informační koncepce subjektu, do programových dokumentů, investičních záměrů, projektů nebo plánů drobných změn. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z6: Řízení výkonnosti a kvality === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Vyhodnocování výkonnosti a kvality, minimálně principy měřitelnosti a zpětné vazby, budou zavedeny do všech procesů/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z7: Řízení zodpovědnosti za služby a systémy === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Každá agenda/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z8: Řízení katalogu služeb === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: IT podpora OVS je řízena pomocí katalogu ICT služeb (převážně aplikačních, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z9: Udržení interních kompetencí === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Pro všechny klíčové role řízení služeb eGovernmentu a řízení informatiky má OVS vytvořeny interní pozice. To je nezbytné pro udržení nezávislosti na dodavatelích, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z10: Procesní řízení === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Bude zavedeno procesní řízení, nejen v IT, ale ve všech agendách/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z11: Řízení přínosů a hodnoty === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Všechno rozhodování se řídí pravidly „řádného hospodáře“ a „Value for Money“. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z12: Řízení kapacit zdrojů === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: OVS průběžně připravuje zajištění dostatečného množství a kvality interních kapacit vlastníků procesů/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z13: Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani provozovatelem. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z14: Vztah informatiky a legislativy === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Návrhy možností informační podpory legislativních úprav je nutno vypracovávat společně s návrhy přijímání právních předpisů či jejich změn tak, aby se vzájemně ovlivňovaly směrem ke vzniku moderních a proveditelných ustanovení. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z15: Řízení financování ICT === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Dlouhodobé profesionální řízení finančních zdrojů a využívání fondů EU je integrálním principem pro všechny OVS. Je třeba pracovat s metodikou finančních kalkulací na bázi indexu rentability/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z16: Využívání otevřeného software a standardů === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Stát k zamezení vysokým dlouhodobým nákladům a rizikům používá otevřený software a otevřené standardy. Proto správce ISVS využije stávajících otevřených projektů nebo nechá nový zdrojový kód otevřený a znovu využitelný, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z17: Podpora vyváženého partnerství s dodavateli === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Správce ISVS musí zajistit, aby vždy disponoval programovými kódy ISVS, detailní dokumentací k ISVS, licenčními právy k ISVS (právy k užívání autorského díla) a vlastní způsobilostí rozhodovat o ISVS tak, aby bylo možné upravovat a spravovat systém i prostřednictvím třetích osob, nezávislých na původním dodavateli či správci ISVS. | + | |
| - | + | ||
| - | ---- | + | |
| - | + | ||
| - | Všechny zde uvedené zásady budou dále rozpracovány v samostatném navazujícím dokumentu: Metody řízení ICT veřejné správy ČR, který vydává Ministerstvo vnitra jako závaznou metodiku k Informační koncepci ČR. | + | |
| - | Tvorba informačních koncepcí OVS bude v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb. upravena novelizovanou vyhláškou Ministerstva vnitra (529/2006 Sb.). | + | |
| - | Způsoby tvorby, správy a užití enterprise architektury OVS budou stanoveny v samostatném navazujícím dokumentu: | + | |
| - | koncepci ČR. | + | |
| - | ===== Následné dokumenty k Informační koncepci ===== | + | |
| - | + | ||
| - | Tato kapitola obsahuje seznam samostatných následných implementačních | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Implementační plány hlavních cílů IKČR ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Jedná se o implementační plány každého jednotlivého hlavního cíle IKČR, tzn. o: | + | |
| - | * Implementační plán hlavního cíle č. 1. UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY | + | |
| - | * Implementační plán hlavního cíle č. 2. DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA | + | |
| - | * Implementační plán hlavního cíle č. 3. ROZVOJ CELKOVÉHO PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE | + | |
| - | * Implementační plán hlavního cíle č. 4. ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ | + | |
| - | * Implementační plán hlavního cíle č. 5. EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY | + | |
| - | + | ||
| - | Každý implementační plán obsahuje: | + | |
| - | * rozvedení cílů do proveditelných úkolů, | + | |
| - | * přiřazení měřitelných ukazatelů výsledku pro cíl i každý úkol, | + | |
| - | * jasných termíny plnění úkolů | + | |
| - | * konkrétní gesce a zodpovědností. | + | |
| - | Implementační plány dále obsahují analytické informace a podstatné | + | Souhrnný |
| - | ==== Navazující | + | * **Navazující |
| + | **Rozšiřující znalostní báze | ||
| - | Pro zajištění sladění Informačních koncepcí jednotlivých OVS s IKČR vydá Ministerstvo vnitra ČR níže uvedené | + | Pokud je potřeba řešit tematickou oblast, funkční celek nebo sdílenou službu do větší hloubky |
| - | Bude se jednat o tyto dokumenty: | + | * **Navazující dokument č. 6\\ |
| + | **Právní předpisy s vazbou na informační systémy a ICT | ||
| - | * Navazující | + | Jako vstupní |
| - | Pro naplnění cílů této koncepce je třeba vydat a následně aktualizovat | + | |
| - | Za tím účelem bude MV ČR vydán samostatný, | + | * **Navazující dokument |
| - | * Navazující dokument č. 2. Slovník pojmů eGovernmentu | + | > Metodický pokyn k řízení záměru (projektu) IT/ICT pro digitální zmocněnce Ústředními správní úřady |
| - | Rozvoj eGovernmentu a jeho informační podpory s pomocí enterprise architektury a řady další mezinárodních standardů řízení, společně s rychle se měnícím společenským prostředím, očekáváním a zvyklostmi klientů veřejné správy, přináší do centrální koordinace eGovernmentu a ICT celou řadu pojmů nových a pojmů s pozměněným významem. | + | |
| - | Pro úspěšnou koordinaci naplňování cílů dle této koncepce je nezbytné tyto pojmy užívat jednotně a správně, případně je takovým způsobem zavést nebo aktualizovat v právním řádu ČR, veřejně je komunikovat a podporovat jejich užívání v praxi. Proto bude MV ČR vydán samostatný a průběžně aktualizovaný navazující dokument k IKČR centrální Slovník pojmů eGovernmentu, | + | Metodický pokyn popisuje |
| - | * Navazující dokument č. 3. Národní architektonický rámec | + | ===== Detailní přehled změn a aktualizací ===== |
| - | Národní architektonický rámec | + | ^**Verze**^**Kapitola** |
| - | Národní architektonický rámec vychází z mezinárodně uznávaných standardů tvorby | + | |v2022 |
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | |V 2023 | ||
| + | | | ||
| + | | |4.1 |Úprava popisu HC 1, DC 1.4 | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | |V 2024 | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | |V 2025 | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| - | * Navazující dokument č. 4. Národní architektonický plán | + | ===== Seznam zkratek a pojmů ===== |
| - | Národní architektonický plán (NAP) bude tvořit popis současného stavu jednotlivých | + | |Zkratka |
| + | |AI | ||
| + | |AI TEFs |Evropská testovací a experimentální zařízení pro umělou inteligenci | ||
| + | |AIS |Agendový informační systém | ||
| + | |CENIA | ||
| + | |ČBÚ | ||
| + | |ČDE |Koncepce Česko v digitální Evropě | ||
| + | |ČHMÚ | ||
| + | |ČIŽP | ||
| + | |ČSSZ | ||
| + | |ČSÚ | ||
| + | |ČTÚ | ||
| + | |ČÚZK | ||
| + | |DC | ||
| + | |DČ | ||
| + | |DES |Koncepce Digitální ekonomika a společnost | ||
| + | |DESI | ||
| + | |DGA |Nařízení o evropské správě dat | | ||
| + | |DIA |Digitální a informační agentura | ||
| + | |DiV |Koncepce digitální vzdělávání | ||
| + | |DMA |Nařízení o digitálních trzích | ||
| + | |DSA |Nařízení o jednotném trhu digitálních služeb | ||
| + | |EDIHs | ||
| + | |EGDI | ||
| + | |eGOV | ||
| + | |ERÚ |Energetický regulační úřad | ||
| + | |ESF |Evropské strukturální fondy | | ||
| + | |ESIF | ||
| + | |EU | ||
| + | |EUDIW | ||
| + | |GA ČR |Grantová agentura ČR | | ||
| + | |GFŘ |Generální finanční | ||
| + | |GIS |Geografický informační systém | ||
| + | |GŘ HZS | ||
| + | |GŘC |Generální ředitelství cel | | ||
| + | |HPC |Vysoce výkonná výpočetní technika | ||
| + | |HZS |Hasičský záchranný sbor | | ||
| + | |IaaS | ||
| + | |ICT |Informační a komunikační technika | ||
| + | |IKČR | ||
| + | |IPVZ | ||
| + | |IROP | ||
| + | |ISSS | ||
| + | |IZS |Integrovaný záchranný systém | ||
| + | |KB též KyB | ||
| + | |MD | ||
| + | |MF | ||
| + | |MK | ||
| + | |MMR |Ministerstvo pro místní rozvoj | ||
| + | |MO | ||
| + | |MPO |Ministerstvo průmyslu a obchodu | ||
| + | |MPSV | ||
| + | |MŘICT | ||
| + | |MSp |Ministerstvo spravedlnosti | ||
| + | |MŠMT | ||
| + | |MV | ||
| + | |MZd |Ministerstvo zdravotnictví | ||
| + | |MZe |Ministerstvo zemědělství | ||
| + | |MZv |Ministerstvo zahraničních věcí | ||
| + | |MŽP |Ministerstvo životního prostředí | ||
| + | |NAIS | ||
| + | |NAKIT | ||
| + | |NAP |Národní architektonický plán | | ||
| + | |NAR |Národní architektonický rámec | ||
| + | |NIS2 | ||
| + | |NPO |Národní plán obnovy | ||
| + | |NSA |Národní sportovní agentura | ||
| + | |NÚKIB | ||
| + | |NZIS | ||
| + | |OHA |Odbor hlavního architekta | ||
| + | |OP TAK | ||
| + | |OVM |Orgán veřejné moci | | ||
| + | |OVS |Orgán veřejné správy | ||
| + | |PaaS | ||
| + | |PČR |Policie ČR | | ||
| + | |PO | ||
| + | |PS | ||
| + | |PVS |Portál | ||
| + | |REZA | ||
| + | |RIS3 | ||
| + | |ROB |Registr obyvatel | ||
| + | |ROS |Registr osob | | ||
| + | |RÚIAN | ||
| + | |RVIS |Rada vlády pro informační společnost | ||
| + | |RVP |Rámcový vzdělávací plán | | ||
| + | |SaaS | ||
| + | |SDG |Jednotná digitální brána | ||
| + | |SPÚ |Státní pozemkový úřad | ||
| + | |SR | ||
| + | |SSHR | ||
| + | |SSSVD | ||
| + | |SÚIP | ||
| + | |SÚKL | ||
| + | |SVS |Státní veterinární správa | ||
| + | |SZIF | ||
| + | |TA ČR |Technologická agentura ČR | | ||
| + | |TCO |Celkové náklady vlastnictví - Total cost of ownership | ||
| + | |TOGAF | ||
| + | |TSI |Nástroj pro technickou podporu | ||
| + | |ÚHOS | ||
| + | |ÚKZÚZ< | ||
| + | |ÚOOÚ | ||
| + | |ÚPV |Úřad průmyslového vlastnictví | ||
| + | |ÚV ČR |Úřad vlády | ||
| + | |ÚZIS | ||
| + | |ÚZSVM | ||
| + | |VHCN | ||
| + | |VS ČR |Vězeňská služba ČR | | ||
| + | |VZ | ||
| - | NAP je tvořen souhrnným vysvětlujícím a koncepčním dokumentem a odpovídající znalostní bází v portálu. Dále je NAP tvořen centrálně vytvořenými modely sdílených prvků architektury | + | Detailní slovník pojmů eGovernmentu |
| - | Souhrnný koncepční dokument NAP vydává a modely NAP publikuje OHA MV ČR jako samostatné a průběžně aktualizované dílčí navazující dokumenty této IKČR. | + | |
| + | ===== Seznam digitálních zmocněnců jednotlivých resortů ===== | ||
| + | {{page> | ||