Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze | |||
| nar_dokument:metodika_modelovani_2 [2025/05/07 12:38] – ↷ Stránka přesunuta a přejmenována z 'playgroud:metodika_ey:metodika-2' do 'nar_dokument:metodika_modelovani_2' Tomáš Šedivec | nar_dokument:metodika_modelovani_2 [2025/05/15 15:15] (aktuální) – Tomáš Šedivec | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| - | ====== Best practices a principy modelování ====== | + | ====== Tvorba modelu obecně |
| - | + | ||
| - | Jak je z kapitoly výše patrné, tvorba modelu nespočívá v kreslení diagramů, nýbrž v budování systému elementů a vazeb, které mají definovaný konkrétní význam podle předepsaných pravidel. Tato pravidla umožňují čtenáři pochopení obsahu vizualizovaných částí modelu, aniž by modelář musel všechny informace vypisovat v textové podobě. Pravidla NAR a této metodiky stanovují nejen význam elementů a vazeb daného typu, ale říkají i, jak lze elementy mezi sebou propojovat, a definují jejich možné využití. Dále ukazují vazby v různých perspektivách. Tím, že model umožňuje použít jeden element či vazbu pro více pohledů, je eliminováno duplikování informací, což bývá zásadní problém pro jeho dlouhodobou udržitelnost a rozvoj. | + | |
| - | + | ||
| - | Modelování dle předem dohodnutých pravidel zajišťuje, | + | |
| - | + | ||
| - | ===== Tvorba modelu obecně | + | |
| Obecně platné principy pro dobrý model jsou popsané níže. | Obecně platné principy pro dobrý model jsou popsané níže. | ||
| Řádek 87: | Řádek 81: | ||
| Klasifikační atributy přes všechny prvky modelů jsou uvedené v externím dokumentu. | Klasifikační atributy přes všechny prvky modelů jsou uvedené v externím dokumentu. | ||
| </ | </ | ||
| - | |||
| - | ===== Hlediska a pohledy ===== | ||
| - | |||
| - | ==== Hlediska ==== | ||
| - | |||
| - | Pro potřeby sladění očekávání čtenářů a tvůrců modelu a pro tvorbu výstupů z něj je potřeba správně rozhodnout, jak vizualizovat informace v modelu uložené (viz princip Přizpůsobujte výstupy pro konkrétní čtenáře). K tomu pomáhá definice Hledisek popisujících, | ||
| - | |||
| - | V NAR a této metodice pro zjednodušení vždy jednomu hledisku zainteresovaných odpovídá jedna definice pohledu typu Diagram, která pak může mít v jednom modelu více výskytů pohledů, například v různé míře podrobnosti (L0 až L2) nebo se zaměřením na některý konkrétní koncept. Artefakty typu diagram vycházejí ze společných artefaktů typu Katalog. | ||
| - | |||
| - | Katalogy jsou pro každý modelovaný koncept vždy jednotné a unikátní, objektové. Na rozdíl od Diagramů se u Katalogů neuplatní Hlediska. | ||
| - | |||
| - | Hlediska pro očekávané čtenáře definuje NAR: https:// | ||
| - | |||
| - | ==== Druhy pohledů ==== | ||
| - | |||
| - | Pohledy v notaci ArchiMate jsou klíčové pro pochopení různých aspektů podnikové architektury. Každý pohled se zaměřuje na specifickou část architektury a poskytuje různé úhly pohledu na systém. Byznys pohledy se zaměřují na byznys procesy, role, aktéry a produkty. Pomáhají pochopit, jak byznys funguje a jaké jsou jeho hlavní komponenty a vztahy mezi nimi. Aplikační pohledy se zaměřují na aplikační komponenty a jejich interakce. Ukazují, jak aplikace podporují byznys procesy a jak spolu aplikace komunikují. Technologické pohledy se zaměřují na technologickou infrastrukturu, | ||
| - | |||
| - | Pohledy zobrazují (vizualizují) vybrané části modelu tak, aby naplnily hlediska jeho čtenářů. | ||
| - | |||
| - | Základními typy pohledů jsou: | ||
| - | |||
| - | * Diagram – zobrazuje graficky vybrané elementy, jejich atributy a vazby mezi nimi. Jsou nejobvyklejším druhem pohledu. | ||
| - | * Matice – ukazuje propojenost dvou skupin elementů. Na osách X a Y jsou výčty elementů z vybrané části modelu a na průsečících mezi nimi je indikace existence vazby daného typu a směru. Obvykle jsou použité pro vizualizaci mapování. | ||
| - | * Katalog – je výčet elementů v podobě tabulky. U každého elementu je vypsaná vybraná množina atributů. Katalogový výpis může být uživatelsky filtrovatelný, | ||
| - | |||
| - | Využitelné typy pohledů definuje metodika, zároveň určuje jejich roli při tvorbě modelu. | ||
| - | |||
| - | === Diagramy === | ||
| - | |||
| - | U diagramů je nejdůležitější, | ||
| - | |||
| - | - Co nejpřesněji vyjadřovaly sdělení (příběh) svého autora, nositele myšlenky; | ||
| - | - Co nejlépe posloužily potřebě svého čtenáře, úměrně jeho specifickým možnostem vnímání a porozumění. | ||
| - | |||
| - | Dále je třeba věnovat největší pozornost počtu a rozmístění prvků na nich. Správné rozmístění, | ||
| - | |||
| - | Pro diagram jsou zásadní následující aspekty: | ||
| - | |||
| - | **Formální** | ||
| - | |||
| - | |**Soulad s metamodelem** | ||
| - | |**Barvy a legenda** | ||
| - | |||
| - | **Vizualizace** | ||
| - | |||
| - | |**Čitelnost** | ||
| - | |**Rozměr** | ||
| - | |**Počet elementů** | ||
| - | |**Uspořádání elementů** | ||
| - | |**Zvýraznění rozměrem** | ||
| - | |**Zobrazení detailů elementu** | ||
| - | |**Zobrazení vazeb** | ||
| - | |**Zarovnání elementů** | ||
| - | |**Zarovnání vazeb** | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign>// | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | === Matice === | ||
| - | |||
| - | Matice jsou specifickým vizualizačním prvkem umožňují přehledně ukázat mapování mezi dvěma sadami elementů. Jsou užitečné pro kontrolu a ladění propojenosti, | ||
| - | |||
| - | Matice slouží pro i mapování vazeb mezi objekty napříč vrstvami architektury, | ||
| - | |||
| - | NAR tvorbu a použití matic dosud blíže neupravuje, tato metodika uvádí možné využití matic tam, kde to je efektivní. | ||
| - | |||
| - | Na co myslet při tvorbě matic: | ||
| - | |||
| - | |**Počet elementů na osách** | ||
| - | |**Aktualizace matice** | ||
| - | |**Vytvoření vazby v matici vs. v diagramech** | ||
| - | |||
| - | //Pozn.: Některé nástroje pro správu modelů matice nepodporují (například Archi).// | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | === Katalogy === | ||
| - | |||
| - | Katalogy jsou výčty elementů daného typu, zobrazené ve formě tabulky s možností řazení či filtrace a nastavení zobrazených atributů. | ||
| - | |||
| - | Katalogy jsou spolu s maticemi více interaktivní než diagramy a hodí se zejména pro práci přímo v nástroji. Obvykle se katalogem řeší potřeba výčtu elementů s konkrétním řazením a atributy, či pro gap analýzy pomocí filtrace určitých hodnot atributů. | ||
| - | |||
| - | V tištěné dokumentaci je obvykle katalog realizován pomocí šablony pro vygenerování dokumentu pro příslušnou část modelu. | ||
| - | |||
| - | NAR doporučuje používat pro inventarizaci a správu portfolií klíčových konceptů (procesů, rolí, aplikačních a technologických komponent a služeb apod.) katalogy v tabulkovém kalkulátoru nebo ve specializovaných nástrojích, | ||
| - | |||
| - | U katalogů jsou zásadní následující aspekty: | ||
| - | |||
| - | |**Definice typů elementů** | ||
| - | |**Řazení elementů** | ||
| - | |**Vnitřní strukturování katalogu**|Vnitřní strukturování katalogu – s ohledem na očekávané množství položek a použitý způsob vizualizace lze někdy doporučit katalog vnitřně členit, např. dle modulů. Obvyklejší je ale ponechat seznam lineární a veškerou filtraci a řazení ponechat na vizualizačním nástroji pro katalog.| | ||
| - | |||
| - | //Pozn.: Některé nástroje pro správu modelů katalogy nepodporují (například Archi).// | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | ===== Členění modelu ===== | ||
| - | |||
| - | Tato metodika modelování platí pro enterprise architekturu celku, domén a segmentů OVS, v mírně omezené míře, respektive aplikovaně, | ||
| - | |||
| - | V architektonickém popisu řešení lze pomocí této metodiky odpovídat na existencionální otázky CO? a PROČ? bude obsahovat hledané řešení, nikoli na otázky JAK MÁ FUNGOVAT? Takové modely tzv. solution architektury nejsou upraveny NAR ani touto metodikou, zejména proto, že: | ||
| - | |||
| - | - Mají jiný účel | ||
| - | - Jazyk ArchiMate se pro ně málo hodí (spíše UML). | ||
| - | |||
| - | ==== Segmentace | ||
| - | |||
| - | Z hlediska rozsahu modelovaných OVS a jejich korporací, či z hlediska jejich vnitřní struktury dělené na segmenty a schopnosti je tato metodika modelování univerzálně použitelná. | ||
| - | |||
| - | Sem ale patří otázka, kolik má mít jedno OVS modelů. Před každým modelování nějakého katalogu nebo diagramu je nutno rozhodnout do jakého z nich daná informace patří. OVS by mělo být schopno rozlišit a samostatně spravovat modely: | ||
| - | |||
| - | * **VLST** – Vlastní model architektury úřadu (OVS). Obsahuje prvky a pohledy specifické pro tento kontext. Úřad může obsahovat několik modelů tohoto typu pro své jednotlivé organizace. | ||
| - | * **SPOL** – Společný model úřadu a všech jím kontrolovaných (a metodicky vedených) organizací (resort, krajská korporace atp.). Zde jsou umístěné pohledy kombinující prvky z několika modelů typu VLST. Mohou zde být i další prvky, spadající jen do kontextu SPOL. | ||
| - | * **ROZS** – Rozšířený model s prvky od spolupracujících organizací, | ||
| - | |||
| - | Na obrázku níže je ilustrován princip strukturování modelů těchto typů. | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | ==== Struktura modelu ==== | ||
| - | |||
| - | Jednotná struktura modelů významně pomáhá jejich pochopitelnosti a umožňuje zastupitelnost jak na straně čtenářů, | ||
| - | |||
| - | Model by měl být strukturován zhruba taktak, jak je vidět na obrázku níže. Struktura počítá s možností hierarchického členění modelu úřadu (prvky „Část úřadu N“). Následuje dělení dle architektonických domén, kde je očekávaná úplná nezávislost obsažených prvků (elementů, vazeb) mezi doménami. Na další úrovni jsou pak elementy sdružené do katalogů a diagramy a matice, na nichž jsou elementy a vazby zobrazené. | ||
| - | |||
| - | Samotné elementy jsou držené buď ve vlastní struktuře, nebo jako součást katalogů – záleží na konkrétním nástroji. To samé platí o uložení vazeb. | ||
| - | |||
| - | Zatímco elementy jsou jasně přiřazené k architektonickým doménám, na pohledech mohou být elementy z více domén současně. Umístění pohledu se pak řídí převažujícím typem elementů, či tím, kam spíše logicky patří. V kapitole 4.64.6 je pak uvedeno zařazení pohledů do jednotlivých architektonických domén. | ||
| - | |||
| - | Nelze zapomenout na pohledy, které jsou striktně průřezové. Pro ně je vhodné vyčlenit uzel struktury „Přehledová hlediska“, | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | ^Prvek | ||
| - | |Kořenový uzel | ||
| - | |Část úřadu | ||
| - | |Architektonická doména|Modelovaná vrstva/ | ||
| - | |Katalogy elementů | ||
| - | |Pohledy | ||
| - | |Přehledová hlediska | ||
| - | |||
| - | ==== Úrovně detailu ==== | ||
| - | |||
| - | Aby byla podpořena myšlenka jednotné granularity informací přes celý model, jsou definované tři úrovně detailnosti modelovaného pohledu na realitu. Tyto úrovně jsou pojmenované L0, L1 a L2 a jsou popsané v tabulce níže. | ||
| - | |||
| - | ^ ^Název | ||
| - | |L0|**Přehledová**|Ukazuje principy a podstatu. Dává celkový přehled, celkový pohled na systém v dané doméně/ | ||
| - | |L1|**Základní** | ||
| - | |L2|**Detailní** | ||
| - | |||
| - | Detailní informace o konceptu úrovní detailu v NAR najdete na [[https:// | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | ==== Modelování časové dimenze ==== | ||
| - | |||
| - | Vždy musí být možné identifikovat časové období, k němuž se obsah modelu vztahuje. Zejména je důležité být schopný rozlišit, zda modelujeme současný (AsIs) či budoucí (ToBe) stav. Způsob realizace tohoto požadavku je vysoce závislý na způsobu řízení změn v podniku. Tato metodika doporučuje následující přístup: | ||
| - | |||
| - | |**Model aktuální situace je základ** | ||
| - | |**Vývojové varianty modelujte odděleně od hlavního modelu** | ||
| - | |**Časový vývoj modelujte s pomocí vrstvy Implementace a migrace** | ||
| - | |**V případě potřeby doplňte interval platnosti k prvkům a udržujte jej aktuální** | ||
| - | |**Označujte model datem platnosti** | ||
| - | |**Archivujte časové řezy** | ||
| - | |||
| - | {{ : | ||
| - | |||
| - | <WRAP centeralign> | ||
| - | |||
| - | ==== Metainformace ==== | ||
| - | |||
| - | Pro jednoznačné zařazení dané části modelu pro čtenáře, ale hlavně pro potřeby automatizace zpracování obsahu modelu, vč. např. validace formální správnosti je potřeba jednotlivé prvky modelu doplnit o informace, které toto umožní. | ||
| - | |||
| - | Některé údaje popsané v kapitolách výše jsou elegantně zaznamenány do modelu právě pomocí metainformací. | ||
| - | |||
| - | Metainformace jsou v modelovacích nástrojích obvykle udržované jako specifické atributy, či tagy. Doporučujeme prozkoumat možnosti použitého modelovacího nástroje pro automatizaci a systematizaci jejich vyplňování. | ||
| - | |||
| - | Pro jakoukoli integrovatelnost modelů mezi sebou je nutné metainformace k prvkům modelu udržovat. | ||
| - | |||
| - | Základní metainformace jsou: | ||
| - | |||
| - | ^Metainformace | ||
| - | |Datum platnosti | ||
| - | |Autor/ | ||
| - | |Datum poslední aktualizace | ||
| - | |Vrstva architektury | ||
| - | |Úroveň detailu | ||
| - | |Reference na příslušnou část metamodelu|Určení, | ||