| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze Následující verzeObě strany příští revize |
| nap-dokument:architektonicka_vize_e_governmentu_cr [2020/05/13 13:26] – [Technologická / Platformová architektura - vrstva HW a SW technologií] Tomáš Šedivec | nap-dokument:architektonicka_vize_e_governmentu_cr [2020/10/28 11:28] – [Technologická / Platformová architektura - vrstva HW a SW technologií] Tomáš Šedivec |
|---|
| Základní právní rámec týkající se elektronizace na byznys vrstvě architektury veřejné správy je definován především následujícími zákony: | Základní právní rámec týkající se elektronizace na byznys vrstvě architektury veřejné správy je definován především následujícími zákony: |
| |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-12|Zákonem 12/2020 Sb., o právu na digitální službu]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-12|Zákonem č. 12/2020 Sb., o právu na digitální službu]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-111|Zákonem 111/2009 Sb., o základních registrech]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-111|Zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-250|Zákonem 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-250|Zákonem č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-297|Zákonem 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-297|Zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-300|Zákonem 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-300|Zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500|Zákonem 500/2004 Sb., Správní řád]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500|Zákonem č. 500/2004 Sb., Správní řád]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-106|Zákonem 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-106|Zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-499|Zákonem 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-499|Zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-110|Zákonem 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-110|Zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-123|zákonem 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-123|zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-200|Zákonem 200/1994 Sb., o zeměměřictví]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-200|Zákonem č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-256|Zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-256|Zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)]] |
| |
| === Podstata změn v byznys architektuře === | === Podstata změn v byznys architektuře === |
| |
| Hlavní změnou je podstata toho, že digitalizace se stává běžnou součástí fungování veřejné správy. | Hlavní změnou je podstata toho, že digitalizace se stává běžnou součástí fungování veřejné správy. Složitost procesů, které se nejen uvnitř úřadu, ale i meziresortně neustále zvětšují a zesložiťují a administrativní zátěž, která ze své podstaty odvádí úřad od možnosti optimalizovat procesy je hlavní překážkou v efektivní změně vedoucí k digitalizaci. U vlastních procesů je potřeba vyhodnocovat a sledovat jejich efektivitu, u procesů řízených mimo organizaci je také potřeba upozorňovat vlastníka na neefektivnost, která brání zlepšování. |
| |
| V dalším vývoji eGovernmentu se zavádí transakční samoobsluha pro subjekty práva a její efektivní asistovanou alternativu pro elektronicky handicapované. | V dalším vývoji eGovernmentu se zavádí transakční samoobsluha pro subjekty práva a její efektivní asistovanou alternativu pro elektronicky handicapované. |
| Na aplikační vrstvě architektury úřadu jsou základní právní omezení definována především následujícími zákony: | Na aplikační vrstvě architektury úřadu jsou základní právní omezení definována především následujícími zákony: |
| |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-365|Zákonem 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-365|Zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-499|Zákonem 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-499|Zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-181|Zákonem 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-181|Zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-111|Zákonem 111/2009 Sb., o základních registrech]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-111|Zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-250|Zákonem 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-250|Zákonem č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-297|Zákonem 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-297|Zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-300|Zákonem 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-300|Zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-106|Zákonem 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-106|Zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-110|Zákonem 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-110|Zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-123|zákonem 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-123|zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-200|Zákonem 200/1994 Sb., o zeměměřictví]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-200|Zákonem č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-256|Zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-256|Zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)]] |
| |
| Dle zákona o informačních systémech veřejné správy je účelné definovat správu ISVS, s rozlišením kompetencí a odpovědnosti věcného správce, technickeho správce a provozovatele. Zákon o kybernetické bezpečnosti odděluje kompetence a odpovědnosti správce informačního systému, správce komunikačního systému, provozovatele | Dle zákona o informačních systémech veřejné správy je účelné definovat správu ISVS, s rozlišením kompetencí a odpovědnosti věcného správce, technického správce a provozovatele. Zákon o kybernetické bezpečnosti odděluje kompetence a odpovědnosti mezi správce informačního systému, správce komunikačního systému, provozovatele informačního systému a provozovatele komunikačního systému. |
| |
| {{ :soubor:apliakce.png |schématické vysvětlení hierarchie a struktury ISVS}} | {{ :soubor:apliakce.png |schématické vysvětlení hierarchie a struktury ISVS}} |
| Informační systémy veřejné správy slouží primárně pro podporu výkonu veřejné správy nebo pro samotný výkon služeb veřejné správy. Budou poskytovat vhodné prostředky a funkce pro úředníka, který je zodpovědný za výkon činností v daných agendách nebo pro klienta, který se samo-obslouží. Ideální informační systém by měl úředníka či klienta provázet jeho činnostmi a v maximální míře mu jeho práci usnadnit, třeba automatizováním činností, u kterých je to možné včetně činností spojených s využíváním dat z jiných agentových ISVS. | Informační systémy veřejné správy slouží primárně pro podporu výkonu veřejné správy nebo pro samotný výkon služeb veřejné správy. Budou poskytovat vhodné prostředky a funkce pro úředníka, který je zodpovědný za výkon činností v daných agendách nebo pro klienta, který se samo-obslouží. Ideální informační systém by měl úředníka či klienta provázet jeho činnostmi a v maximální míře mu jeho práci usnadnit, třeba automatizováním činností, u kterých je to možné včetně činností spojených s využíváním dat z jiných agentových ISVS. |
| |
| Neznamená to primárně plně automatizované rozhodování veřejné správy, ovšem maximální usnadnění rozhodování a obsluhy klientů úředníky. Úředník nemá čas trávit administrativou, nebo dokonce získáváním či ověřováním rozhodných skutečností, to za něj bude dělat systém, ať už na základě žádosti či práva subjektu údajů, nebo z moci úřední. Informační systém úředníkovi nabídne vždy relevantní informace a podklady pro rozhodování, je-li vůbec správní rozhodování v dané věci na místě. Výsledkem pak bude možnost připravit úředníkovi rozhodnutí v dané věci s využitím aktuálních a relevantních údajů. | Neznamená to primárně plně automatizované rozhodování veřejné správy, ovšem maximální usnadnění rozhodování a obsluhy klientů úředníky. Úředník nemá čas trávit administrativou, nebo dokonce získáváním či ověřováním rozhodných skutečností, to za něj bude dělat systém, ať už na základě žádosti či práva subjektu práva, nebo z moci úřední. Informační systém úředníkovi nabídne vždy relevantní informace a podklady pro rozhodování, je-li vůbec správní rozhodování v dané věci na místě. Výsledkem pak bude možnost připravit úředníkovi rozhodnutí v dané věci s využitím aktuálních a relevantních údajů. |
| |
| Část změn aplikační architektury bude vyplývat přímo ze změn byznys architektury výkonu služeb veřejné správy. Tzn. například, že aplikace na podporu těchto služeb budou stále jednotnější z hlediska podpory řešení životních situací napříč resorty a napříč obslužnými kanály. | Část změn aplikační architektury bude vyplývat přímo ze změn byznys architektury výkonu služeb veřejné správy. Tzn. například, že aplikace na podporu těchto služeb budou stále jednotnější z hlediska podpory řešení životních situací napříč resorty a napříč obslužnými kanály. |
| |
| |
| Do technologické vrstvy architektury se řadí HW a systémový SW, který využívají jednotlivé aplikace informačních systémů na vyšších vrstvách architektury. Pro zachycení v této vrstvě není rozhodující, zda se jedná o vlastní HW a SW, či je kupovaný jako služba (Platform as a Service - PaaS). Důležité je zachytit, v jaké struktuře a komu se služby technologické vrstvy poskytují. Typickým příkladem jsou vlastní servery a disková pole poskytující služby výpočetního výkonu a datového úložiště pro informační systém veřejné správy. Servery si následně mezi sebou mohou poskytovat služby load-balancingu či replikace dat. | IT technologická architektury (také jako "platformová architektura") je vrstva zabývající se technologiemi, které svými funkcionalitami a službami podporují aplikace, systémy a obecně prvky z aplikační architektury. Oblasti platformové architektury se dají rozdělit na: |
| | - Výpočetní výkon, |
| | - datová úložiště, |
| | - koncová zařízení (Firewall, Switch, obecně aktivní prvky). |
| | |
| | Pro zachycení v této vrstvě není rozhodující, zda se jedná o vlastní HW a SW, či je kupovaný jako služba (Platform as a Service - PaaS). Důležité je zachytit, v jaké struktuře a komu se služby technologické vrstvy poskytují. Typickým příkladem jsou vlastní servery a disková pole poskytující služby výpočetního výkonu a datového úložiště pro informační systém veřejné správy. Servery si následně mezi sebou mohou poskytovat služby load-balancingu či replikace dat. |
| |
| Na technologické vrstvě jsou základní právní omezení definované především následujícími zákony: | Na technologické vrstvě jsou základní právní omezení definované především následujícími zákony: |
| |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-365|Zákonem 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-365|Zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-181|Zákonem 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-181|Zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-110|Zákonem 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-110|Zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů]] |
| |
| {{ :soubor:technologie.png |schématické vysvětlení platformové vrstvy}} | {{ :soubor:technologie.png |schématické vysvětlení platformové vrstvy}} |
| |
| Jedním ze dvou hlavních kritérií pro využití služeb Státní část eGovernment Cloudu (také jako SeGC) nebo Komerční část eGovernment cloudu (také jako KeGC) je úroveň bezpečnostních dopadů daného IS. SeGC zajistí maximální úroveň bezpečnosti a je určen pro provoz služeb eGC bezpečnostní úrovně 4 (Kritická). KeGC je určen pro provoz služeb eGC bezpečnostních úrovní 1-3 (Nízká, Střední, Vysoká) a v maximální míře umožňuje využití tržních mechanismů pro zajištění optimálních cen. Druhým rozhodujícím kritériem pro využití služeb eGC je kalkulace a porovnání nákladů vlastnictví (TCO) jednotlivých IS v modelu provozu on-premise (na vlastní infrastruktuře) a s využitím služeb eGC. | Jedním ze dvou hlavních kritérií pro využití služeb Státní část eGovernment Cloudu (také jako SeGC) nebo Komerční část eGovernment cloudu (také jako KeGC) je úroveň bezpečnostních dopadů daného IS. SeGC zajistí maximální úroveň bezpečnosti a je určen pro provoz služeb eGC bezpečnostní úrovně 4 (Kritická). KeGC je určen pro provoz služeb eGC bezpečnostních úrovní 1-3 (Nízká, Střední, Vysoká) a v maximální míře umožňuje využití tržních mechanismů pro zajištění optimálních cen. Druhým rozhodujícím kritériem pro využití služeb eGC je kalkulace a porovnání nákladů vlastnictví (TCO) jednotlivých IS v modelu provozu on-premise (na vlastní infrastruktuře) a s využitím služeb eGC. |
| Správce eGC zveřejní [[znalostni-baze:znalostni_baze#dynamicky_nakupni_system|dynamický nákupní systém (také jako DNS)]] pro nákup eGC služeb vedených v jeho katalogu. Portál pro objednávání a správu služeb nebude spuštěn spolu s DNS, ale jeho spuštění se dá očekávat v roce 2020. | Správce eGC zveřejní [[znalostni-baze:znalostni_baze#dynamicky_nakupni_system|dynamický nákupní systém (také jako DNS)]] pro nákup eGC služeb vedených v jeho katalogu. Portál pro objednávání a správu služeb nebude spuštěn spolu s DNS, ale jeho spuštění se dá očekávat v roce 2021. |
| |
| |
| Na komunikační a síťové vrstvě jsou základní právní omezení definované především následujícími zákony: | Na komunikační a síťové vrstvě jsou základní právní omezení definované především následujícími zákony: |
| |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-365|Zákonem 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-365|Zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy]] |
| * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-181|Zákonem 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti]] | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-181|Zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti]] |
| | * [[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-127|Zákonen č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích]] |
| |
| {{ :soubor:komunikace.png |schématické vyjádření komunikační vrstvy}} | {{ :soubor:komunikace.png |schématické vyjádření komunikační vrstvy}} |