Překlady této stránky:

Systémy a služby spojené s právním řádem a legislativou

Veřejná správa se řídí primárně legislativou. Proto je nesmírně důležité jednak právnímu řádu dobře rozumět a jednak zahrnout legislativu jako motivační a kontraktační rámec do architektur.

Základní informační systémy a služby státu týkající se práva a legislativy

Systém Správce Popis Příklady užití
eSbírka Ministerstvo vnitraElektronická sbírka právních předpisů s jejich konsolidovaným časovým zněním Pomocí služeb rozhraní ESEL bude možné automatizovaně přebírat dekomponované právní předpisy a mít je tak jako vazbové zdroje pro motivační a procesní a byznysovou architekturu. eSbírka bude představovat výchozí referenční zdroj znění a změn právních předpisů
eLegislativaMinisterstvo vnitraInformační systém pro podporu tvorby a projednávání návrhů legislativních změn a pro elektronizaci procesu přijímání legislativy V rámci služeb ESEL bude k dispozici sledování stavu přípravy a projednávání změn a návrhů, ale také prostředí a nástroje pro tvorbu návrhů na legislativní úpravy (může pocházet z výsledků návrhů optimalizace dle architektury)
ODOK Úřad vlády IS pro oběh dokumentů určených pro vládní agendu a pro jednání vlády a jejich orgánů V tomto informačním systému jsou dokumenty a informace v rámci vládní agendy, podklady pro jednání vlády, ale jeho prostřednictvím se sledují i vládní a legislativní úkoly
EKLEP Úřad vlády Elektronická knihovna legislativního procesu slouží jako IS pro podporu celého procesu projednáván´, připomínkování a schvalování legislativních návrhů
VEKLEP Úřad vlády Veřejná část knihovny EKLEP Je publikováno i schematicky podle XML schémat metadat a jako opendata, takže se dá využít v řadě případů jako informační zdroj
RPP Ministerstvo vnitraV Registru práv a povinností jsou také referenční a závazné údaje o jednotlivých agendách, vazbách na legislativu, působnostech OVM a úkonech a činnostech v těchto agendáchSlouží jako autoritativní a referenční zdroj o výkonu veřejné správy

Každý z těchto IS může a má být využíván jednak jako zdroj informací pro úřady a jednak jako jeden z komponent při optimalizaci činností úřadu. Kupříkladu, chceme-li v úřadu optimalizovat agendu, měli bychom mít její architekturu. Jedním ze vstupů pro tuto architekturu je legislativa (zdroj ESEL) a agendový model dané agendy (zdroj RPP). Po návrhu procesní optimalizace bude pravděpodobně nutné novelizovat i legislativu, k čemuž zase poslouží i výše zmíněné informační systémy.

Míra možnosti a dokonce povinnosti využívat výše zmíněné informační systémy a jejich sdílené služby závisí na tom, v jakém postavení vůči konkrétní legislativě je příslušný úřad.

V tomto případě tedy můžeme rozdělit úřady do třech následujících kategorií:

  • Gestor legislativy: Je zodpovědný za přípravu, provádění procesu připomínkování a projednání a následnou realizaci schválené legislativy. Gestor by také měl pravidelně provádět zhodnocení platné legislativy a na základě toho navrhovat její úpravy.
  • Spolupracující subjekt: Jedná se o subjekt, který se aktivně podílí na spolutvorbě legislativy a je aktivně zapojen do procesu připomínkování a vyhodnocování daných návrhů
  • Uživatel legislativy: Jedná se o subjekt, který se Danou legislativou řídí ať už v rámci veřejnoprávní činnosti jako výkon působnosti v dané agendě, nebo je pro něj příslušná legislativa jinou formou nějak závazná a ovlivňuje jeho činnost

V Každé z těchto třech základních rolí mohou být výše zmíněné informační systémy aktivně používány.

Nesmí se zapomínat ani na povinnosti výkonu spisové služby, ty se pochopitelně vztahují i na procesy návrhu a projednávání legislativy. Jsem-li tedy gestor za legislativu, především si zajistím integraci svých autorských systémů na ESSL a následně i integraci na závazně používané informační systémy (eLegislativa, ODOK, EKLEP, apod.).

Při vyhodnocování a následné přípravě návrhů na změnu jsou dvěma klíčovými zdroji platná legislativa (aktuální znění právních předpisů a jejich vazeb) a dopad na faktický výkon (zdrojem je RPP a agendový model a seznam úkonů v agendě). Pomocí vazeb s ostatními právními předpisy si také úřad zmapuje souvislosti na další schopnosti. Třeba u agendového zákona je třeba zohlednit i povinnosti spisové služby, povinnost nevyžadovat údaje, které již mám, apod. I s ohledem na to je vhodné jako zdroj mít vždy aktuální či očekávaná znění právních předpisů.

Při tvorbě architektury je pak nanejvýš vhodné mít prvky architektury s vazbou na příslušnou legislativu. Například pokud spravuji informační systém, tak ten slouží pro podporu procesu v zákoně. Tedy vím, že systém provozuji na základě zákona o ISVS a na základě příslušných agendových zákonů a požadavky na funkce musi zajistit realizaci příslušných procesů v jednotlivých zákonech.

Zdroje informací o právních předpisech a jejich promítnutí do agend veřejné správy se hodí i pro tvorbu a aktualizaci vnitřních směrnic a předpisů v organizaci. Kupříkladu, změní-li se legislativa k základním registrům či ke spisové službě, vím, že to bude mít dopad na moje procesy a tedy i na předpisy a směrnice jež procesy určují. Dojde tedy jistě ke změnám agendových procesních metodik, ke změně Spisového řádu, apod. K tomu také mám využívat výše zmíněné zdroje a zajistit jejich integraci na komponenty, které využívám k udržování dokumentace.

Pokud daný úřad není gestorem za příslušnou legislativu, ale přesto je pro něj legislativa závazná, pak by měl také splnit některé z výše uvedených základních principů. Aktuální údaje o stavu právních předpisů včetně vazby mezi jednotlivými ustanoveními a jednotlivými právními předpisy musí sloužit jako základ pro byznysovou architekturu. Druhým zdrojem jsou pak údaje v registru práv a povinností.

Je vhodné tedy:

  • Vybudovat a udržovat mechanismus, jak pokud možno automatizovaně zpracovávat dekomponované právní předpisy
    • Lze realizovat s využitím služeb ESbírky, či obdobného systému
    • Zajistit si notifikace o aktualizacích právních předpisů, jež mě zajímají a o aktualizacích vazeb z jiných právních předpisů na ně
  • Vytvořit procesy a podporu pro sledování návrhů změn a stavu jejich projednávání
  • Být schopen přiřadit klíčové elementy architektury ke konkrétním ustanovením či alespoň ke konkrétním právním předpisům
  • Udržovat povědomost o všech právních předpisech, kterými se řídím

Z hlediska aplikační architektury očekává NAP následující změny na centrální i lokálních úrovních:

  • Po dokončení systému eSbírka (a doběhnutí stávajících kontraktů nejpozději do 5 let - udržitelnost) přestanou úřady do svého portfolia zařazovat aplikace pro seznamování se s právem od komerčních dodavatelů a přejdou na eSbírku. Komerční aplikace s redukovanými licencemi mohou zůstat pro doplňkové služby jako jsou výklady práva, judikáty a další obsah, který ještě nebude zahrnut do eSbírky nebo si ponechá soukromoprávní (komerční) charakter.
  • Po dokončení systému eLegislativa se změní úloha systémů EKLEP/VEKLEP. Jakmile eLegislativa přinese převážnou část potřebných funkcí, význam uvedených systémů se bude snižovat - o jejich pánu rozvoje/ ukončení ještě bude nutno jednat.
  • Systém ODOK musí být integrován na systém eLegislativa.

Od okamžiku spuštění systému eSbírky a eLegislativy budou všechny úřady povinny ve svých systémech a propojených materiálech používat pouze odkazy do eSbírky a nikoliv textové vyjádření formou např. §1 zákona č. 100/2000 Sb.

Pokud byste byli zalogování, mohli byste zanechat komentář.