Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze		 Předchozí verze
Následující verzeObě strany příští revize
ikcr-dokument:ikcr [2020/07/14 15:18] – Tomáš Šedivecikcr [2022/10/26 09:04] – [Hlavní cíle Informační koncepce ČR] Tomáš Šedivec
Řádek 1: Řádek 1:
-<title>Informační koncepce ČR</title>+======Informační koncepce ČR====== 
 + 
 +<WRAP center round info 60%> 
 +Aktuální znění Informační koncepce ČR vychází z [[https://apps.odok.cz/attachment/-/down/IHOABQPGWHIN|usnesení vlády č. 644 ze dne 15. června 2020]].  
 +</WRAP> 
  
 Všechny povinné subjekty podle Zákona o informačních systémech jsou povinny jednak svoje informační koncepce a jednak svoje informační systémy uvést do souladu s IKČR. Všechny povinné subjekty podle Zákona o informačních systémech jsou povinny jednak svoje informační koncepce a jednak svoje informační systémy uvést do souladu s IKČR.
Řádek 29: Řádek 34:
  
  
-  - cíle ČR v oblasti eGovernmentu a jeho podpory informačními systémy veřejné správy, kapitoly 3 a 4,  +  - cíle ČR v oblasti eGovernmentu a jeho podpory informačními systémy veřejné správy,  
-  - obecné architektonické principy pro návrh a rozvoj takových informačních systémů a jejich služeb, kapitola 5,  +  - obecné architektonické principy pro návrh a rozvoj takových informačních systémů a jejich služeb,  
-  - obecné principy řízení útvarů informatiky a řízení životního cyklu informačních systémů, kapitola 6.+  - obecné principy řízení útvarů informatiky a řízení životního cyklu informačních systémů.
  
  
-V závěru obsahuje seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována, kapitola 7.+V závěru obsahuje seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována.
  
 IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, aktuálně platného strategického materiálu veřejné správy Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014-2020 (SRR VS) a dále jej rozpracovává tak, aby se mohl uplatnit při dlouhodobém řízení rozvoje IS jednotlivých OVS. Vyjma úzké provazby s materiálem Digitální Česko je Informační koncepce provázána také se vznikajícím strategickým materiálem Klientsky orientovaná veřejná správa 2030, který bude na SRR VS navazovat jak časově, tak i tematicky, a jehož vytvoření je uloženo usnesením vlády č. 680 ze dne 27. srpna 2014. Na základě úzké provazby mezi oběma materiály budou intervence oblasti Governmentu i eGovernmentu vzájemně koordinovány, reálná koordinace bude probíhat na platformě Společného řídícího výboru pro eGovernment a služby informační společnosti, kterým budou Rada vlády pro informační společnost a Rada vlády pro veřejnou správu provázány. IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, aktuálně platného strategického materiálu veřejné správy Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014-2020 (SRR VS) a dále jej rozpracovává tak, aby se mohl uplatnit při dlouhodobém řízení rozvoje IS jednotlivých OVS. Vyjma úzké provazby s materiálem Digitální Česko je Informační koncepce provázána také se vznikajícím strategickým materiálem Klientsky orientovaná veřejná správa 2030, který bude na SRR VS navazovat jak časově, tak i tematicky, a jehož vytvoření je uloženo usnesením vlády č. 680 ze dne 27. srpna 2014. Na základě úzké provazby mezi oběma materiály budou intervence oblasti Governmentu i eGovernmentu vzájemně koordinovány, reálná koordinace bude probíhat na platformě Společného řídícího výboru pro eGovernment a služby informační společnosti, kterým budou Rada vlády pro informační společnost a Rada vlády pro veřejnou správu provázány.
Řádek 55: Řádek 60:
 Vrcholovým cílem eGovernmentu v ČR je, aby do konce horizontu plánu této koncepce platilo, že: Vrcholovým cílem eGovernmentu v ČR je, aby do konce horizontu plánu této koncepce platilo, že:
  
 +<WRAP center round box 100%>
 „Česká republika je jednou z předních zemí v praktickém využívání moderních služeb eGovernmentu, což významně přispívá k přívětivosti a celkové efektivitě výkonu veřejné moci“ „Česká republika je jednou z předních zemí v praktickém využívání moderních služeb eGovernmentu, což významně přispívá k přívětivosti a celkové efektivitě výkonu veřejné moci“
 +</WRAP>
 +
  
 Tento cíl eGovernmentu v ČR představuje současně **vrcholový dlouhodobý cíl** Informační koncepce ČR, která jej rozpracovává do navazujících, závazných a měřitelných cílů realizovaných odpovědnými a při dosahování hlavních cílů spolupracujícími orgány veřejné správy. Jeho výsledkovým indikátorem je pozice ČR v žebříčku dle DESI indexu Evropské komise a stav plnění jednotlivých **hlavních cílů** Informační koncepce ČR. Tento cíl eGovernmentu v ČR představuje současně **vrcholový dlouhodobý cíl** Informační koncepce ČR, která jej rozpracovává do navazujících, závazných a měřitelných cílů realizovaných odpovědnými a při dosahování hlavních cílů spolupracujícími orgány veřejné správy. Jeho výsledkovým indikátorem je pozice ČR v žebříčku dle DESI indexu Evropské komise a stav plnění jednotlivých **hlavních cílů** Informační koncepce ČR.
Řádek 61: Řádek 69:
 ===== Hlavní cíle Informační koncepce ČR ===== ===== Hlavní cíle Informační koncepce ČR =====
  
-Naplnění vrcholového cíle Informační koncepce ČR bude řízeno ve struktuře pěti hlavních cílů:+Naplnění vrcholového cíle Informační koncepce ČR bude řízeno ve struktuře šesti hlavních cílů:
   - UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ ON-LINE SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY   - UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ ON-LINE SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY
   - DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA   - DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA
Řádek 67: Řádek 75:
   - ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ   - ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
   - EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY   - EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY
 +  - EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD 
  
 Změny spojené s realizací těchto cílů musí být provázané, dobře zacílené, diskutované a akceptované jak veřejnou správou, tak soukromým sektorem. Úzká spolupráce poskytovatelů digitálních služeb ve veřejné správě a v soukromém sektoru, jejich schopnost sdílet ICT infrastrukturu, znalosti, zkušenosti, a především schopnost vnímat potřeby občanů a firem – klientů, je nezbytnou podmínkou pro kvalitativní posun eGovernmentu v ČR. Změny spojené s realizací těchto cílů musí být provázané, dobře zacílené, diskutované a akceptované jak veřejnou správou, tak soukromým sektorem. Úzká spolupráce poskytovatelů digitálních služeb ve veřejné správě a v soukromém sektoru, jejich schopnost sdílet ICT infrastrukturu, znalosti, zkušenosti, a především schopnost vnímat potřeby občanů a firem – klientů, je nezbytnou podmínkou pro kvalitativní posun eGovernmentu v ČR.
  
 +V průběhu naplňování IK ČR se ukázalo, že klíčovou úlohou digitální transformace organizací veřejné správy musí být vedle rozšiřování rozsahu a kvality digitálních služeb pro klienty také podstatný nárůst efektivity vnitřního fungování těchto organizací. Proto byly dílčí cíle a záměry podporující tuto oblast převedeny z dosavadních převážně externě orientovaných hlavních cílů do nového hlavního cíle č. 6 - Efektivní a pružný digitální úřad. Současně byly rozšířeny o zaměření na digitalizaci vnitřních dokumentů, modernizaci provozních IS a zavádění další pokročilých metod řízení vedle původně zmiňovaného procesního řízení. 
 ===== Popis hlavních cílů ===== ===== Popis hlavních cílů =====
  
-V této kapitole je definována podstata jednotlivých hlavních cílů a dílčí cíle, jimiž jsou realizovány. Pro každý hlavní cíl bude v samostatném následném dokumentu vypracován implementační plán, obsahující mimo jiné jednoznačné stanovení zodpovědností, termínů, zdrojů a měřitelných ukazatelů k jednotlivým dílčím cílům.+V této kapitole je definována podstata jednotlivých hlavních cílů a dílčí cíle, jimiž jsou realizovány. Pro každý hlavní cíl bude v samostatném následném dokumentu vypracován implementační plán, obsahující mimo jiné jednoznačné stanovení zodpovědností, termínů, zdrojů a měřitelných ukazatelů k jednotlivým dílčím cílům. Vybrané cíle IK ČR budou naplňovány také prostřednictvím Prováděcího dokumentu programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 
  
 ==== Cíl č. 1: UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ==== ==== Cíl č. 1: UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ====
Řádek 87: Řádek 97:
  
 Současně usilujeme o implementaci co nejvíce tzv. integrovaných on-line služeb veřejné správy, propojujících všechny tři předchozí skupiny on-line více úřadů služeb dohromady na jednom místě, zakrývajících tak pro identifikovaného autentizovaného a autorizovaného klienta skutečnou složitost a komplexnost výkonu působnosti veřejné moci v ČR. Současně usilujeme o implementaci co nejvíce tzv. integrovaných on-line služeb veřejné správy, propojujících všechny tři předchozí skupiny on-line více úřadů služeb dohromady na jednom místě, zakrývajících tak pro identifikovaného autentizovaného a autorizovaného klienta skutečnou složitost a komplexnost výkonu působnosti veřejné moci v ČR.
- 
-Externí služby pro klienty nebudou nikde dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalých změn (zlepšování, adaptace). Cesta k samoobslužným on-line službám musí vést přes zásadní zjednodušování a elektronizaci celých jejich realizačních procesů. Zjednodušování komunikace a procesů je pak vedle digitalizace jedním ze základních zdrojů efektivity veřejné správy a nedílnou součástí zodpovědnosti věcných správců za procesy správy těchto služeb. 
  
 Cílem eGovernmentu není pouze rozvoj rozmanitých online služeb, ale též jejich sjednocování a konsolidace do společných integrovaných on-line služeb, viz princip „Jeden stát (Whole-of-Government)“. Cílem eGovernmentu není pouze rozvoj rozmanitých online služeb, ale též jejich sjednocování a konsolidace do společných integrovaných on-line služeb, viz princip „Jeden stát (Whole-of-Government)“.
Řádek 100: Řádek 108:
 Základem je vázat služby na zlepšenou definici životních/podnikatelských událostí/situací, orientovaných na problematiku dle vnímání veřejností (nikoli na zákony či agendy, jak je tomu teď). Služby musí být současně jednotným a srozumitelným způsobem prezentovány na místech, kde je klient intuitivně očekává. Základem je vázat služby na zlepšenou definici životních/podnikatelských událostí/situací, orientovaných na problematiku dle vnímání veřejností (nikoli na zákony či agendy, jak je tomu teď). Služby musí být současně jednotným a srozumitelným způsobem prezentovány na místech, kde je klient intuitivně očekává.
  
-Služby musí být dále (interně) konzistentně napojeny na agendy a procesy, jimiž se realizují, v rámci modelu enterprise architektury úřadů (souvislost s cílem č. 5).+Služby musí být dále (interně) konzistentně napojeny na agendy a procesy, jimiž se realizují, v rámci modelu enterprise architektury úřadů (souvislost s cílem č. 5.3).
  
 Každá navrhovaná on-line služba bude schvalována ve stádiu návrhu a poté certifikována před publikací v katalogu. Každá navrhovaná on-line služba bude schvalována ve stádiu návrhu a poté certifikována před publikací v katalogu.
Řádek 141: Řádek 149:
 Představení odborných útvarů zodpovědných za agendu jsou vždy Správci jednotlivých dílčích elektronických služeb v dané agendě. V rámci této role:  Představení odborných útvarů zodpovědných za agendu jsou vždy Správci jednotlivých dílčích elektronických služeb v dané agendě. V rámci této role: 
   * odpovídají i za realizaci IT podpory těchto on-line služeb a jejich rozvoj.   * odpovídají i za realizaci IT podpory těchto on-line služeb a jejich rozvoj.
-  * jsou současně věcnými správci IS, které dané služby podporují, tzn., určují účel, funkční rozsah a podmínky provozování těchto systémů.+  * jsou tedy současně tzv. věcnými správci informačních systémů, které dané služby podporují, tzn., určují účel, funkční rozsah a podmínky provozování těchto systémů pro jejich technické správce a provozovatele. 
  
 === Dílčí cíl 1.7: Systém zapojení veřejnosti a subjektů do zlepšování EG služeb === === Dílčí cíl 1.7: Systém zapojení veřejnosti a subjektů do zlepšování EG služeb ===
Řádek 159: Řádek 167:
 Právní řád by měl být jako celek nejen digitálně přívětivý, ale zároveň by neměl klást překážky ve využívání možností digitálních nástrojů a služeb, které odpovídají technologickým standardům 21. století. Právní řád by měl být jako celek nejen digitálně přívětivý, ale zároveň by neměl klást překážky ve využívání možností digitálních nástrojů a služeb, které odpovídají technologickým standardům 21. století.
  
-=== Dílčí cíl 2.1: Zavedení DPL jako součást v přípravě a hodnocení legislativy ===+=== Dílčí cíl 2.1: Zajistit povinnost vytváření digitálně přívětivé legislativy === 
 + 
 +Zajistit povinnost vytváření digitálně přívětivé legislativy v souladu se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Návrhy právních předpisů budou hodnoceny z hlediska digitálních dopadů (Digitální RIA - DIA). 
 +Odborným garantem posouzení z hlediska DIA bude pracovním výborem RVIS pro DPL. Povinnost získání stanoviska RVIS bude řízena dle Plánu legislativních prací vlády. 
 + 
 +Touto cestou zajistit v legislativě dodržování všech základních zásad (architektonických principů eGovernmentu), zejména principů “data only once” a „digital by default“ pro všechny nově zaváděné i existující veřejné služby, zajišťované v podobě digitální služby. (Digitální a fyzická forma služby musí být rovnoprávná).
  
-Při tvorbě legislativy upravující digitální oblasti se budou zpracovatelé řídit doporučeními obsaženými v Zásadách pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Tímto budou vytvořeny podmínky pro dodržování základních zásad – architektonických principů eGovernmentu, které vytváří podmínky pro využití ICT prostředků při poskytování digitálních služeb občanům a zajištění výkonu zejména služeb veřejné správy a veřejných služeb pomocí ICT. Na základě Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) bude také regulace upravující digitální oblast nebo oblast, která by měla být zajišťována s využitím ICT prostředků, podrobena jak hodnocení dopadů regulace (ex ante RIA v podobě Důvodové zprávy / Odůvodnění / Závěrečné zprávy z RIA), tak zevrubnému přezkumu účinnosti (ex post RIA). Jednou z možností takového systematického a trvalého hodnocení, je zavedení samostatné položky v seznamu dopadů (nově např. Bod 10. 12. – Dopady na využití ICT a digitálních služeb) s tím, že by k tomu byla zpracována příslušná metodika jako je tomu u některých jiných položek hodnocení dopadů.+Přitom zajistit koordinaci legislativy v rámci celého životního cyklu zákonných předpisů včetně zpětného vyhodnocení dopadů dotčeného právního předpisu v rámci ex post RIA. 
  
-=== Dílčí cíl 2.2: Spolupracovat na evropské úrovni k DPL ===+=== Dílčí cíl 2.2: Podíl na tvorbě evropské legislativy ===
  
-Ve spolupráci se Sekcí pro evropské záležitosti a Sekcí Legislativní rady vlády Úřadu vlády se podílet se na tvorbě evropské digitální legislativy tak, aby při zachování vysokých standardů ochrany soukromí a bezpečnosti podporovala rozvoj podnikatelského prostředí a rozvoj digitální ekonomiky jako celku (autorskoprávní balíček, nařízení o ePrivacy, kybernetický balíček, regulace technologií atd.). Mnohá z těchto evropských pravidel budou mít zásadní dopad na podobu a rozvoj on-line služeb eGovernmentu, a proto je aktivní podíl na jejich tvorbě nedílnou součástí IKČR.+Cíl je vypuštěn, protože je plně pokryt záměry pilířů ČDE a DES. 
  
 === Dílčí cíl 2.3: Projekty eSbírka a eLegislativa === === Dílčí cíl 2.3: Projekty eSbírka a eLegislativa ===
Řádek 177: Řádek 190:
 === Dílčí cíl 2.5: Zakotvení práva na digitální služby === === Dílčí cíl 2.5: Zakotvení práva na digitální služby ===
  
-Právní zakotvení a/nebo posílení práv občanů a firem na digitální služby, včetně potřebné úpravy stávajících zákonů upravujících oblast eGovernmentu a dalších souvisejících zákonů omezujících využití nástrojů eGovernmentu pro poskytování služeb veřejné správy včetně zavedení a/nebo posílení práva občanů a firem na on-line služby.+Právní zakotvení a/nebo posílení práv občanů a firem na digitální služby, včetně potřebné úpravy stávajících zákonů upravujících oblast eGovernmentu a dalších souvisejících zákonů omezujících využití nástrojů eGovernmentu pro poskytování služeb veřejné správy včetně zavedení a/nebo posílení práva občanů a firem na digitální služby.
  
 === Dílčí cíl 2.6: Aktualizace legislativy k eGovernmentu === === Dílčí cíl 2.6: Aktualizace legislativy k eGovernmentu ===
Řádek 190: Řádek 203:
  
 Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, případně upravit Zákon o veřejných zakázkách a tak, aby umožnily řízení životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s enterprise architekturou úřadů a s NAP. Je nezbytné například při zadání VZ předem stanovit optimální dobu provozu ISVS z hlediska jeho implementace, rutinního provozu a dlouhodobé udržitelnosti, aby nedocházelo po krátké době (např. 4 roky) k překotným změnám přinášejícím zvýšení rizika implementace a migrace do nového řešení, které bude funkčně srovnatelné s řešením existujícím. Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, případně upravit Zákon o veřejných zakázkách a tak, aby umožnily řízení životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s enterprise architekturou úřadů a s NAP. Je nezbytné například při zadání VZ předem stanovit optimální dobu provozu ISVS z hlediska jeho implementace, rutinního provozu a dlouhodobé udržitelnosti, aby nedocházelo po krátké době (např. 4 roky) k překotným změnám přinášejícím zvýšení rizika implementace a migrace do nového řešení, které bude funkčně srovnatelné s řešením existujícím.
 +
 +=== Dílčí cíl 2.9: Nové návrhy právních předpisů na podporu eGovernmentu ===
 +
 +Vytvoření návrhů nových právních předpisů na podporu eGovernmentu, zejména zákona o archivnictví a spisové službě, zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace a zákona o BIM, a dalších. Tento cíl navazuje na schválení zákona o právu na digitální službu (cíl 2.5) a doplňuje cíl 2.6 o projekty vzniku, resp. „digitalizace“ předpisů, které se spolu s výše ve 2.6 uvedenými stanou dalšími zákonnými pilíři eGovernmentu. Jednotlivé zákony budou představovat záměry/projekty tohoto dlouhodobě platného dílčího cíle.
 +
 +
  
 ==== Cíl č. 3: ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU ==== ==== Cíl č. 3: ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU ====
Řádek 198: Řádek 217:
  
 Z hlediska předpokladů efektivního využití eGovernmentu a zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti ČR tvoří zásadní oblast rovněž rozvoj vysokorychlostních sítí, zejména dostupnosti vysokorychlostního internetu. Do tohoto cíle rovněž spadá rozvoj komunikační infrastruktury veřejné správy. Z hlediska předpokladů efektivního využití eGovernmentu a zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti ČR tvoří zásadní oblast rovněž rozvoj vysokorychlostních sítí, zejména dostupnosti vysokorychlostního internetu. Do tohoto cíle rovněž spadá rozvoj komunikační infrastruktury veřejné správy.
 +
 +K tomu, aby digitalizovaná veřejná správa dobře fungovala, a aby v ni organizace i občané měli důvěru, je klíčové zajistit bezpečnost digitálních služeb. Jedná se jak o obranu proti kybernetickým útokům a zajištění efektivní a kvalitní kybernetické infrastruktury, tak o ochranu soukromí a osobních i obchodních údajů uživatelů
  
 === Dílčí cíl 3.1: Využití prostředků ESF na rozvoj digitalizace === === Dílčí cíl 3.1: Využití prostředků ESF na rozvoj digitalizace ===
Řádek 205: Řádek 226:
 === Dílčí cíl 3.2: Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu === === Dílčí cíl 3.2: Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu ===
  
-Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro podporu konkurenceschopnosti a rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná se například o fondy duševního vlastnictví, knihovní fondy a fond kulturního dědictví, dokončení digitalizace katastru nemovitostí, digitalizace výstupů územního plánování zejména územních plánů, projektových dokumentací, digitalizace historických úředních dokumentů, agend pro podporu stavebnictví atd.+Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro podporu konkurenceschopnosti a rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná se například o fondy duševního vlastnictví, knihovní fondy a fond kulturního dědictví, dokončení digitalizace katastru nemovitostí, digitalizace výstupů územního plánování zejména územních plánů, projektových dokumentací, digitalizace historických úředních dokumentů, agend pro podporu stavebnictví atd. Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu a prolnutí různých datových sad o území a vybavenosti také může výrazně usnadnit plánování investiční podpory pro oblast cestovního ruchu. 
  
 === Dílčí cíl 3.3: Digitalizace a správa úředních dokumentů a úředního obsahu === === Dílčí cíl 3.3: Digitalizace a správa úředních dokumentů a úředního obsahu ===
Řádek 216: Řádek 237:
  
 V této souvislosti je nutné pro stále častější užívání těchto nástrojů při vývoji a správě služeb zjednodušit jejich obsluhu a provázat ji přirozeně s životním cyklem agend a informačních systémů veřejné správy. V této souvislosti je nutné pro stále častější užívání těchto nástrojů při vývoji a správě služeb zjednodušit jejich obsluhu a provázat ji přirozeně s životním cyklem agend a informačních systémů veřejné správy.
 +
 +Bez bezchybného provozu a trvalého zlepšování všech základních registrů není možné naplnit ostatní cíle IKČR, včetně práva občanů na digitální službu – cíl 2.5.
  
 === Dílčí cíl 3.5: Rozvoj komunikační infrastruktury státu === === Dílčí cíl 3.5: Rozvoj komunikační infrastruktury státu ===
Řádek 227: Řádek 250:
 === Dílčí cíl 3.6: Rozvoj systémů elektronické identifikace (EID) === === Dílčí cíl 3.6: Rozvoj systémů elektronické identifikace (EID) ===
  
-Zavedení systému důvěryhodné elektronické identifikace do praxe. Do cíle spadá jak elektronická identifikace občanů a zástupců právnických osob (NIA, nové občanské průkazy, komerční poskytovatelé identifikace, …) a cizinců, tak společná centrální fyzická i elektronická identifikace úředníků prostřednictvím jednotného autentizačního systému (Single Sign-On). Součástí cíle jsou i prostředky pro elektronický podpis a pečeť pro úředníky a úřady, a jejich poskytování jako sdílené služby státu. Součástí cíle je i zajištění elektronizace oprávnění k úkonům na základě zákonných zmocnění, plných mocí, profesních způsobilostí (lékaři, stavební inženýři a technici apod.) a dalších oprávnění (řidičská, zbrojní apod.).+Zavedení systému důvěryhodné elektronické identifikace do praxe. Do cíle spadá jak elektronická identifikace občanů a zástupců právnických osob (NIA, občanské průkazy s biometrickým čipem, nový státní identifikační prostředek „mobilní klíč“, rozvoj komerčních poskytovatelů elektronické identifikace, např. bankovní identita – BankID, atd…) a cizinců, tak společná centrální fyzická i elektronická identifikace úředníků prostřednictvím jednotného autentizačního systému (Single Sign-On). Součástí cíle jsou i prostředky pro elektronický podpis a pečeť pro úředníky a úřady, a jejich poskytování jako sdílené služby státu. Součástí cíle je i zajištění elektronizace oprávnění k úkonům na základě zákonných zmocnění, agendově specifických plných mocí, profesních způsobilostí (lékaři, stavební inženýři a technici apod.) a dalších oprávnění (řidičská, zbrojní apod.). Součástí cíle je i řízená migrace dnes již proprietárního identitního prostoru Datových schránek do příslušné sdílené služby elektronické identifikace – do Národního bodu (NIA).  
 + 
 +=== Dílčí cíl 3.7: Prostorová data === 
 + 
 +Rozvoj a provoz základních služeb a implementace strategie sdílení dat mezi veřejnou správou a privátním sektorem formou Digitální mapy veřejné správy, zejména digitálních technických map, a dalších autoritativních 
 +široce využitelných datových zdrojů, (vzniklých např. na základě použití metod jako je BIM – Informační modelování staveb apod.) jako nedílných součástí Národní infrastruktury pro prostorové informace. 
 + 
 +=== Dílčí cíl 3.8: Kybernetická bezpečnost ===
  
-=== Dílčí cíl 3.7: Digitální technická mapa ČR ===+Podpora opatření kybernetické bezpečnosti pro veřejnou správu. Obsahem cíle je zajišťování důvěry a bezpečnosti interních i externích digitálních služeb veřejné správy plněním Akčního plánu k Národní strategii kybernetické bezpečnosti ČR, a to pro příslušné období, a dalšími opatřeními, nezahrnutými do jiných cílů IK ČR. Opatření tohoto cíle pro veřejnou správu souvisí s opatřeními cílů DES HC5 pro celou společnost, zejména pak s dílčími cíli 5.4 a 5.5.
  
-Vytvoření základních služeb a implementace strategie sdílení dat mezi veřejnou správou a privátním sektorem formou Digitální technické mapy ČR a dalších autoritativních široce využitelných datových zdrojů, (vzniklých např. na základě použití metod jako je BIM – Informační modelování staveb apod.).+Cíl přesunut z DES 5.1, protože je zaměřen výhradně na veřejnou správu a patří tak do IKČR.
  
-Informační systém technické infrastruktury veřejné správy. V rámci rozvoje sítí nových generací a v souladu se schválenou Geoinfostrategií ČR potřebuje veřejná správa disponovat objektivním monitorovacím a mapovacím nástrojem pro vyhodnocování existence stávající technické infrastruktury veřejné správy a plánování jejího budoucího rozvoje. Tento informační systém bude sloužit pro zprostředkování informací o existující technické infrastruktuře primárně pro potřeby veřejné správy (např. pro budoucí elektronizaci procesů povolování staveb). Součástí přípravy je rovněž vyhodnocení vazeb na stávající informační systémy prostorových informací. Informační systém bude zároveň přispívat ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. 
  
 ==== Cíl č. 4: ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ ==== ==== Cíl č. 4: ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ ====
Řádek 282: Řádek 311:
 === Dílčí cíl 4.7: Zavedení procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě === === Dílčí cíl 4.7: Zavedení procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě ===
  
-Zavedení moderních principů procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě. Cíl zahrnuje řízení strategie jako trvalého procesu, procesní řízení agend a podpůrných/provozních činností (včetně procesního řízení informatiky s využitím moderních standardů), podporu procesu zlepšování/kvality a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti.+Zavedení nových rolí a systematizovaných míst pro výkon nových metod řízení v úřadu. Cíl zahrnuje zřízení a naplnění všech potřebných rolí pro uplatnění nových metod řízení (viz také cíl 6.3), zejména ustavení 
 +rolí Správce elektronických služeb úřadu (viz také cíl 1.6) a Manažera kvality procesů a služeb (viz také zásady Z6, Z7 a Z10), nebo jim obdobných
  
-Nedílnou součástí optimalizace procesů a služeb je jejich zjednodušování, elektronizace a automatizace, sjednocování a sdílení. Součástí tohoto cíle je proto elektronizace a sdílení vnitřních operací OVS (agendových i provozních) všude, kde to je co do počtu a složitosti operací proveditelné a rentabilní (3E). Potom každý úředník nalezne všechny potřebné informace a on-line služby pro svou práci na jednom místě. +Cíl redukován na personální opatření, podstatná část cíle přesunuta do HC6 a rozdělena do samostatných cílů 6.1, 6.2 a 6.3 
- +
-Všechny agendové i provozní funkce (procesy) OVS jsou dekomponovány tak, aby bylo možné určit ty, které budou vykonávány jednotně a z nich ty, které budou vykonávány centrálně, jako vnitřní sdílená služba úřadu, případně s využitím odpovídajících centrálních sdílených služeb státu. +
- +
-Nedílnou součástí a podmínkou zavedení řízení a průběžného zlepšování kvality procesů a služeb je ustavení rolí Správce elektronických služeb úřadu (viz také cíl 1.6) a Manažera kvality procesů a služeb (viz také zásady Z6, Z7 a Z10), nebo jim obdobných.+
  
 === Dílčí cíl 4.8: Rozvoj systému vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců veřejné správy směrem k EG === === Dílčí cíl 4.8: Rozvoj systému vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců veřejné správy směrem k EG ===
Řádek 320: Řádek 346:
 === Dílčí cíl 5.3: Zavedení principů pro řízení a rozvoj architektury v úřadech === === Dílčí cíl 5.3: Zavedení principů pro řízení a rozvoj architektury v úřadech ===
  
-Zavedení principů a postupů „Enterprise architektury“ do řízení eGovernmentu všech úrovní. Do toho cíle spadá zejména diskuse nad obsahem a publikování závazného Národního architektonického rámce a Národního architektonického plánu ČR a jejich uplatnění návrzích a realizaci architektur OVS.+Zavedení principů a postupů „Enterprise architektury“ a současně „agilního řízení“ do řízení eGovernmentu všech úrovní. Do toho cíle spadá zejména diskuse nad obsahem a publikování závazného Národního 
 +architektonického rámce a Národního architektonického plánu ČR a jejich uplatnění návrzích a realizaci architektur OVS. Cílem je vybudovat v úřadech schopnosti řízení a realizace změn, které budou současně dlouhodobě 
 +koncepční, ale současně budou pružně reagovat na měnící se potřeby, umožní inovovat, zkoušet a poučit se z chyb.
  
-Nedílnou součástí cíle je realizace modelu architektury sdílených služeb a jeho povinného zavedení do modelů architektur orgánů veřejné moci, včetně jeho využití v řídících procesech, plánování a realizaci eGovernment záměrů/projektů. Cíl je mj. předpokladem optimálního plnění dílčího cíle 1. 1. (Národní katalog služeb eGovernment).+Nedílnou součástí cíle je realizace modelu architektury sdílených služeb a jeho povinného zavedení do modelů architektur orgánů veřejné moci, včetně jeho využití v řídících procesech, plánování a realizaci eGovernment 
 +záměrů/projektů. Cíl je mj. předpokladem optimálního plnění dílčího cíle 1. 1. (Katalog služeb orgánů veřejné moci).
  
 === Dílčí cíl 5.4: Realizace modelu spolupráce OVM a podniků poskytujících infrastrukturu === === Dílčí cíl 5.4: Realizace modelu spolupráce OVM a podniků poskytujících infrastrukturu ===
Řádek 346: Řádek 375:
 === Dílčí cíl 5.8: Podpora agendových systémů pro výkon samostatné působnosti === === Dílčí cíl 5.8: Podpora agendových systémů pro výkon samostatné působnosti ===
  
-Podpora budování agendových systémů v samosprávné působnosti, spisové služby a oběhu dokumentů a provozních systémů (Mail, ERP, HR). Tyto systémy jsou jako vysoce unifikované oblasti IT podpory procesů s výlučně vlastní pravomocí OVS postupně přesouvány ke sdíleným multitenantním (nájemným) řešením, a to na různých úrovních sdílených datových center samosprávy, resp. v komerční části eGovernment Cloudu.+Podpora budování sdílených agendových systémů v samosprávné působnosti, spisové služby a oběhu dokumentů a provozních systémů (Mail, ERP, HR). Tyto systémy jsou jako vysoce unifikované oblasti IT podpory procesů s výlučně vlastní pravomocí OVS postupně přesouvány ke sdíleným multitenantním (nájemným) řešením, a to na různých úrovních sdílených datových center samosprávy, resp. v komerční části 
 +eGovernment Cloudu.
  
-Rozvoj systémů v rámci tohoto cíle je předpokladem další optimalizace a elektronizace procesů OVS a poskytování interních on-line služeb pro efektivní práci úředníků.+Rozvoj systémů v rámci tohoto cíle je předpokladem další optimalizace a elektronizace procesů OVS a poskytování interních on-line služeb pro efektivní práci úředníků, viz hlavní cíl 6. Tento specifický cíl je zaměřen na koordinované a centrální budování sdílených služeb v této oblasti, jako doplněk individuálních řešení podle cíle 6.4. 
  
 === Dílčí cíl 5.9: Rozvoj Propojeného datového fondu (PPDF) === === Dílčí cíl 5.9: Rozvoj Propojeného datového fondu (PPDF) ===
Řádek 360: Řádek 390:
 === Dílčí cíl 5.11: Rozvoj geoinformatiky a prostorových informací === === Dílčí cíl 5.11: Rozvoj geoinformatiky a prostorových informací ===
  
-GeoInformace. Cílem je navrhnout a realizovat datovou politiku, zajistit interoperabilitu, odstranit duplicity a zpřístupnit prostorové informace ve vlastnictví veřejné správy a ve veřejném zájmu pro přívětivé veřejné služby stejně/obdobně, jako tomu u ostatních referenčních a autoritativních údajů v PPDF (například při on-line žádostech ve stavebním řízení).+Rozvoj a provoz informačních systémů spravujících prostorová data, jakožto součást Národní infrastruktury pro prostorové informace, které slouží pro podporu výkonu agend veřejné správy, jako jsou např. stavební řízení, územní plánování a rozvoj území, krizové řízení, obrana státu, ochrana životního prostředí, zemědělství, doprava, památková péče, správa majetku, s respektováním strategie sdílení dat a služeb eGovernmentu
  
-Je potřeba také propojit centrální sdílené prostorové informace s informacemi ve správě krajských datových center a dalších systémů územních samospráv, které slouží zejména pro územní plánování, krizové řízení a další oblasti využívající geoinformací, v podobě Digitální technické mapy ČR a datových zdrojů vzniklých na základě použití metody BIM – Informačního modelování staveb. +Dále bude rozvíjen potenciál geoinformací a informací jako otevřených dat.
- +
-Dále bude rozvíjen potenciál geoinformací a informací o stavbách jako otevřených dat.+
  
 === Dílčí cíl 5.12: Hodnocení realizace IKČR a zpětná vazba === === Dílčí cíl 5.12: Hodnocení realizace IKČR a zpětná vazba ===
  
-Zajištění zpětné vazby realizace IKČR. Obsahem cíle je hodnocení úspěšnosti realizovaných cílů IKČR průzkumem spokojenosti veřejnosti, managementu OVS, IT specialistů z řad odborné veřejnosti i OVS, včetně vyhodnocování mediální odezvy. Alternativou vyhodnocování úspěšnosti tohoto cíle je ustavení „tripartity elektronických služeb VS“, kde budou zastoupeni zástupci poskytovatelů služeb, konzumentů služeb a regulátorů z řad VS.+Efektivní koordinace, plánování, kontrola a zajištění zpětné vazby záměrů realizace IKČR a ostatních IT zakázek. 
 +Obsahem cíle jsou opatření směřující k institucionálnímu, finančnímu, personálnímu a ICT zajištění efektivní koordinace, plánování a kontroly realizace IKČR a ostatních ICT zakázek, včetně hodnocení úspěšnosti záměrů a realizovaných cílů IKČR průzkumem spokojenosti veřejnosti, managementu OVS, IT specialistů z řad odborné veřejnosti i OVS, včetně vyhodnocování mediální odezvy.  
 + 
 +=== Dílčí cíl 5.13: IS nové generace === 
 + 
 +Budování agendových informačních systémů nové generace. Cíl je zaměřen na všechny agendové informační systémy na podporu výkonu služeb pro externí klienty veřejné moci, vyjma řešení zahrnutých do specifických cílů 5.7 (logicky centralizované systémy pro výkon služeb v přenesené působnosti) a 5.8 (sdílené systémy samospráv). Jedná se tedy zejména o ostatní agendové systémy ústředních správních úřadů, užívané v jejich vlastní působnosti, jimi samotnými i jinými úřady. 
 + 
 + 
 +==== Cíl č. 6: EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD ==== 
 + 
 +Externí služby pro klienty nebudou nikdy dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalých změn (zlepšování, adaptace). Cesta k digitálním službám musí vést přes zásadní zjednodušování a elektronizaci celých jejich realizačních procesů. Zjednodušování komunikace a procesů je pak vedle digitalizace jedním ze základních zdrojů efektivity veřejné správy a nedílnou součástí zodpovědnosti věcných správců za procesy správy těchto služeb. 
 + 
 +Stejně jako klient (občan nebo organizace) má i úředník právo na efektivní služby IT podpory výkonu jeho funkcí při poskytování služeb veřejné správy. I úředník má mít všechny informace dostupné na jednom místě, v ergonomickém Frontendu Portálu úředníka, dostupné z různých zdrojů v Back-end integraci. Ke všem se má dostat s jednotnou elektronickou identifikací. 
 + 
 +I podpůrné a provozní funkce úřadů musí být digitálně transformovány tak, aby úředníky nezatěžovaly administrativou a zásadně usnadnily, zkrátily a zefektivnily poskytování interních služeb úřadu. Tím se dále zvýší úředníkům prostor na poskytování služeb externím klientům. Proto směřujeme k bezpapírovému úřadu podpořenému vzájemně integrovanými provozními systémy, poskytujícími služby v Portálu úředníka. 
 + 
 +Digitální transformace vnitřního chodu úřadů i jeho vnějších služeb se neobejde bez posílení a neustálého rozvoje ICT infrastruktury úřadů. Její struktura a funkce se budou měnit i v závislosti na přesunu řady IT služeb do eGovernment Cloudu. 
 + 
 +=== Dílčí cíl 6.1: Podpora práce úředníků === 
 + 
 +Efektivní a uživatelsky přívětivá IT podpora práce úředníků. Cíl zahrnuje jak vybudování tzv. „Portálu úředníka“ jako jednoho komplexního a jednotného uživatelské a přístupového rozhraní úředníků každého jednotlivého úřadu, tak centrálních sdílených aplikací a informačních zdrojů, které budou své služby úředníků v Portálu úředníka poskytovat s využití jednotné elektronické identity zaměstnance veřejné moci. Každý úředník nalezne všechny potřebné informace pro svou práci na jednom místě, v intranetu svého úřadu, ze kterého se postupným umožněním on-line samoobslužných transakcí pro úředníky stane „Portál úředníka“. Do každého lokálního Portálu úředníka jsou zařazeny všechny postupně přibývající centrální on-line služby pro úředníky (nákup, eSbírka, státní služba, …). Pro malé úřady bez vlastních zaměstnaneckých samoobsluh a místního portálu úředníka budou centrální služby dostupné v centrálním Portálu úředníka. Bude existovat národní Katalog sdílených elektronických on-line služeb pro úředníky veřejné správy, které budou zařazovány do rozsahu jednotlivých zaměstnaneckých rolí v lokálních Portálech úředníka. Součástí obsahu Portálu úředníka budou i relevantní služby (informační, interaktivní a transakční) Portálu veřejné správy. 
 + 
 +Cíl přesunut z 1.1, 1.3 a 4.7 a upraven.  
 + 
 +=== Dílčí cíl 6.2: Vnitřní elektronizace === 
 + 
 +Digitalizace vnitřních činností a dokumentů úřadu – konec referátníků a žádanek. Nedílnou součástí optimalizace procesů a služeb je jejich zjednodušování, elektronizace a automatizace, sjednocování a sdílení. Náplní tohoto cíle je doplňkově k DC 6.3 právě elektronizace a sdílení vnitřních činností a dokumentů úřadu (agendových i provozních) všude, kde to je co do počtu a složitosti činností proveditelné a rentabilní (3E). 
 + 
 +Cíl přesunut ze 4.7 a upraven.¨ 
 + 
 +=== Dílčí cíl 6.3: Nové metody řízení úřadu === 
 + 
 +Zavedení nových metod řízení úřadu a využití sdílených služeb. Cíl zahrnuje řízení strategie jako trvalého procesu, projektového řízení zdrojů při zavádění změn, procesní řízení agend a podpůrných/provozních činností (včetně procesního řízení informatiky s využitím moderních standardů), řízení služeb externím a interním klientům, podporu procesu zlepšování/ zvyšování kvality a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti. 
 + 
 +Všechny agendové i provozní činnosti úřadu budou dekomponovány tak, aby bylo možné určit ty, které budou vykonávány jednotně a z nich ty, které budou vykonávány centrálně, jako vnitřní sdílená služba úřadu, případně s využitím odpovídajících centrálních sdílených služeb státu. Nedílnou součástí a podmínkou zavedení nových metod řízení je obsazení nových rolí v úřadu (viz cíl 4.7). 
 + 
 +Cíl přesunut ze 4.7 a upraven.  
 + 
 +=== Dílčí cíl 6.4: Nové provozní a podpůrné systémy === 
 + 
 +Modernizace podpůrných a provozních informačních systémů úřadů. Obsahem cíle je pořízení, inovace, modernizace nebo náhrada všech typů informačních systémů (aplikací) potřebný pro realizaci digitální transformace úřadu, zejména v oblasti interních služeb. Cíl je zaměřen na podporu činností úřadu, jejichž podpora není zahrnuta do specifických dílčích cílů 5.7, 5.8, 5.13, orientovaných na aplikační podporu služeb pro externí klienty úřadů. 
  
 +=== Dílčí cíl 6.5: Vnitřní infrastruktura ===
  
 +Modernizace a posílení vnitřní digitální infrastruktury úřadu. Cíl zahrnuje všechna opatření v oblasti interních ICT technologií a služeb, kombinovaných s externími a sdílenými službami tak, aby bylo možné zajistit v úřadech dostatečný výpočetní výkon, úložnou kapacitu, síťové propojení, kvalitu koncových a vstupně/výstupních zařízení a další požadavky, spojené zejména s realizací cílů 6.1 až 6.4. 
  
 ===== Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce ČR ===== ===== Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce ČR =====
Řádek 413: Řádek 483:
 === Architektonický princip EU P6: Interoperabilita jako standard === === Architektonický princip EU P6: Interoperabilita jako standard ===
  
-Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Interoperability by desig+Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Interoperability by design
  
 Popis: Veřejné služby mají být koncipovány tak, aby hladce fungovaly v rámci celého jednotného trhu a napříč různými organizačními jednotkami, a opíraly se o volný pohyb údajů a digitálních služeb v Evropské unii. Současně je nezbytné zajistit interoperabilitu veřejných služeb uvnitř veřejné správy ČR jako předpoklad odstranění místní příslušnosti a snížení omezujícího vlivu věcné příslušnosti služeb VS na jejich klienty. Popis: Veřejné služby mají být koncipovány tak, aby hladce fungovaly v rámci celého jednotného trhu a napříč různými organizačními jednotkami, a opíraly se o volný pohyb údajů a digitálních služeb v Evropské unii. Současně je nezbytné zajistit interoperabilitu veřejných služeb uvnitř veřejné správy ČR jako předpoklad odstranění místní příslušnosti a snížení omezujícího vlivu věcné příslušnosti služeb VS na jejich klienty.
Řádek 619: Řádek 689:
   * Implementační plán hlavního cíle č. 4. ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ   * Implementační plán hlavního cíle č. 4. ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
   * Implementační plán hlavního cíle č. 5. EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY   * Implementační plán hlavního cíle č. 5. EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY
 +  * Implementační plán hlavního cíle č. 6 EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD 
  
 Každý implementační plán obsahuje: Každý implementační plán obsahuje:
Řádek 627: Řádek 698:
  
 Implementační plány dále obsahují analytické informace a podstatné koncepční myšlenky řešeného okruhu problémů, klíčové pro naplnění daného cíle, a odkazy na následující legislativní, metodické a prováděcí dokumenty, spojené s realizací cíle. Každý z výše uvedených 5 návrhů implementačních plánů bude, kromě již uvedeného, současně definičním dokumentem příslušného programu a řídícím aktem ustavení personálních odpovědností při implementaci IKČR, které není vhodné zahrnovat do statutu RVIS. Implementační plány dále obsahují analytické informace a podstatné koncepční myšlenky řešeného okruhu problémů, klíčové pro naplnění daného cíle, a odkazy na následující legislativní, metodické a prováděcí dokumenty, spojené s realizací cíle. Každý z výše uvedených 5 návrhů implementačních plánů bude, kromě již uvedeného, současně definičním dokumentem příslušného programu a řídícím aktem ustavení personálních odpovědností při implementaci IKČR, které není vhodné zahrnovat do statutu RVIS.
 +
 +==== Prováděcí dokument programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 ====
 +
 +Podpoře eGovernmentu v České republice se z operačních programů EU připravovaných pro programové období 2021–2027 věnuje zejména Integrovaný regionální operační program (IROP 2021–2027), konkrétně jeho specifický cíl 1.1 Využití přínosů digitalizace pro občany, podniky a vlády.
 +
 +V rámci přípravy IROP 2021–2027 upozornil Řídicí orgán IROP Radu vlády pro informační společnost na skutečnost, že je potřeba ve struktuře programu Digitální Česko vytvořit komplexní dokument, který shrne všechna plánovaná opatření tohoto programu v oblasti eGovernmentu, k jejichž realizaci by mohl být využit právě IROP 2021–2027. Tento postup vzala RVIS na vědomí na plenárním zasedání dne 6. března 2020. Ministerstvo vnitra zde bylo požádáno, aby vytvořilo prováděcí dokument programu Digitální Česko, který bude sloužit jako podklad pro čerpání z EU fondů v programovém období 2021–2027. Tento dokument bude předložen Radě vlády pro informační společnost ke schválení nejpozději do 30. září 2020. Následně bude předložen ke schválení Vládě ČR společně s aktualizovanými implementačními plány programu Digitální Česko pro rok 2021.
 +
 +Výsledný Prováděcí dokument programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 tak bude shrnovat opatření, která budou v souladu jak s vybranými cíli programu Digitální Česko, konkrétně IK ČR, tak se specifickým cílem 1.1 IROP 2021–2027. Dokument bude sloužit nejen jako podklad pro vyjednávání s Evropskou komisí ohledně podpory eGovernmentu v České republice, ale především jako výchozí materiál pro následné čerpání z IROP 2021–2027. 
  
 ==== Navazující dokumenty k IKČR ==== ==== Navazující dokumenty k IKČR ====
  
-Pro zajištění sladění Informačních koncepcí jednotlivých OVS s IKČR vydá Ministerstvo vnitra ČR níže uvedené dokumenty, doplněné ucelenou řadu legislativních a metodických dokumentů, týkajících se jednotlivých disciplín řízení ICT. Tyto tzv. „navazující dokumenty k IKČR“ budou nedílnou obsahovou součástí IKČR. Do prováděcího detailu je vypracuje, k projednání v RVIS předloží a následně je bude průběžně aktualizovat Ministerstvo vnitra.+Pro zajištění sladění Informačních koncepcí jednotlivých OVS s IKČR vydalo Ministerstvo vnitra ČR níže uvedené dokumenty, doplněné ucelenou řadu legislativních a metodických dokumentů, týkajících se jednotlivých disciplín řízení ICT. Tyto tzv. „navazující dokumenty k IKČR“ jsou nedílnou obsahovou součástí IKČR. Do prováděcího detailu je vypracovalo, k projednání v RVIS předložilo a následně je průběžně aktualizuje Ministerstvo vnitra. 
  
-Bude se jednat o tyto dokumenty:+ 
 +Jedná se o tyto dokumenty:
  
   * Navazující dokument č. 1. Metody řízení ICT veřejné správy ČR   * Navazující dokument č. 1. Metody řízení ICT veřejné správy ČR
Řádek 642: Řádek 722:
 Rozvoj eGovernmentu a jeho informační podpory s pomocí enterprise architektury a řady další mezinárodních standardů řízení, společně s rychle se měnícím společenským prostředím, očekáváním a zvyklostmi klientů veřejné správy, přináší do centrální koordinace eGovernmentu a ICT celou řadu pojmů nových a pojmů s pozměněným významem. Rozvoj eGovernmentu a jeho informační podpory s pomocí enterprise architektury a řady další mezinárodních standardů řízení, společně s rychle se měnícím společenským prostředím, očekáváním a zvyklostmi klientů veřejné správy, přináší do centrální koordinace eGovernmentu a ICT celou řadu pojmů nových a pojmů s pozměněným významem.
  
-Pro úspěšnou koordinaci naplňování cílů dle této koncepce je nezbytné tyto pojmy užívat jednotně a správně, případně je takovým způsobem zavést nebo aktualizovat v právním řádu ČR, veřejně je komunikovat a podporovat jejich užívání v praxi. Proto bude MV ČR vydán samostatný a průběžně aktualizovaný navazující dokument k IKČR centrální Slovník pojmů eGovernmentu, jako jeden z prostředků dosahování DPL a centrální koordinace řízení změn k eGovernmentu ve veřejné správě ČR.+Pro úspěšnou koordinaci naplňování cílů dle této koncepce je nezbytné tyto pojmy užívat jednotně a správně, případně je takovým způsobem zavést nebo aktualizovat v právním řádu ČR, veřejně je komunikovat a podporovat jejich užívání v praxi. 
 + 
 +Proto bude MV ČR vydán samostatný a průběžně aktualizovaný navazující dokument k IKČR centrální Slovník pojmů eGovernmentu, jako jeden z prostředků dosahování DPL a centrální koordinace řízení změn k eGovernmentu ve veřejné správě ČR.
  
   * Navazující dokument č. 3. Národní architektonický rámec   * Navazující dokument č. 3. Národní architektonický rámec
  
 Národní architektonický rámec (NAR), jako metodický a myšlenkový rámec pro jednotný a koordinovaný popis Národní architektury VS ČR, obsahuje návody, postupy, předlohy a vzory tvorby, údržby a užití popisu architektury. Národní architektonický rámec (NAR), jako metodický a myšlenkový rámec pro jednotný a koordinovaný popis Národní architektury VS ČR, obsahuje návody, postupy, předlohy a vzory tvorby, údržby a užití popisu architektury.
-Národní architektonický rámec vychází z mezinárodně uznávaných standardů tvorby a údržby architektury úřadů TOGAF a ArchiMate, spravovaných The Open Group a užívaných jako východisko pro architekturu veřejné správy ve většině zemí. NAR vydá a bude aktualizovat jako návazný dokument k této IKČR OHA MV ČR, který bude v souladu s NAR koordinovat vznik a aktualizaci součástí NAP a zabezpečí jejich centrální uložení a prezentaci vybraných znalostí z NAP, tj. například modelů a akčních plánů jednotlivých OVM, ve společné znalostní bázi a portálu NAP, viz následující dokument.+ 
 +Národní architektonický rámec vychází z mezinárodně uznávaných standardů tvorby a údržby architektury úřadů TOGAF a ArchiMate, spravovaných The Open Group a užívaných jako východisko pro architekturu veřejné správy ve většině zemí.  
 + 
 +NAR vydal a průběžně aktualizuje jako návazný dokument k této IKČR OHA MV ČR, který bude v souladu s NAR koordinovat vznik a aktualizaci součástí NAP a zabezpečí jejich centrální uložení a prezentaci vybraných znalostí z NAP, tj. například modelů a akčních plánů jednotlivých OVM, ve společné znalostní bázi a portálu NAP, viz následující dokument.
  
   * Navazující dokument č. 4. Národní architektonický plán   * Navazující dokument č. 4. Národní architektonický plán
  
-Národní architektonický plán (NAP) bude tvořit popis současného stavu jednotlivých úřadů veřejné správy a centrálních prvků eGovernmentu, popis návrhů jejich cílového stavu, z nich plynoucí rozdíl, tedy rozsah očekávaných změn a plán, jak budou tyto změny realizovány.+Národní architektonický plán (NAP) tvoří popis současného stavu jednotlivých úřadů veřejné správy a centrálních prvků eGovernmentu, popis návrhů jejich cílového stavu, z nich plynoucí rozdíl, tedy rozsah očekávaných změn a plán, jak budou tyto změny realizovány.
  
 NAP je tvořen souhrnným vysvětlujícím a koncepčním dokumentem a odpovídající znalostní bází v portálu. Dále je NAP tvořen centrálně vytvořenými modely sdílených prvků architektury eGovernmentu a jejich služeb, doporučenými referenčními modely, povinnými architektonickými vzory, příklady architektur z praxe a dalšími akcelerátory pro efektivní uplatnění v modelování architektur jednotlivých OVS. Jejich modely, poskytnuté do centrálního architektonického úložiště modelů, jsou také nedílnou součástí NAP. Pro všechny modely a další dokumenty, popisující Národní architekturu VS bude využíván společný název Národní architektonický plán. NAP je tvořen souhrnným vysvětlujícím a koncepčním dokumentem a odpovídající znalostní bází v portálu. Dále je NAP tvořen centrálně vytvořenými modely sdílených prvků architektury eGovernmentu a jejich služeb, doporučenými referenčními modely, povinnými architektonickými vzory, příklady architektur z praxe a dalšími akcelerátory pro efektivní uplatnění v modelování architektur jednotlivých OVS. Jejich modely, poskytnuté do centrálního architektonického úložiště modelů, jsou také nedílnou součástí NAP. Pro všechny modely a další dokumenty, popisující Národní architekturu VS bude využíván společný název Národní architektonický plán.
 +
 Souhrnný koncepční dokument NAP vydává a modely NAP publikuje OHA MV ČR jako samostatné a průběžně aktualizované dílčí navazující dokumenty této IKČR. Souhrnný koncepční dokument NAP vydává a modely NAP publikuje OHA MV ČR jako samostatné a průběžně aktualizované dílčí navazující dokumenty této IKČR.
  
 ===== Seznam digitálních zmocněnců jednotlivých resortů ===== ===== Seznam digitálních zmocněnců jednotlivých resortů =====
  
-{{page>seznam_digitalnich_zmocnencu}}+{{page>ikcr:seznam_digitalnich_zmocnencu}}