Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze Následující verzeObě strany příští revize | ||
ikcr [2019/09/25 11:47] – [Popis hlavních cílů] Tomáš Šedivec | ikcr [2022/10/26 09:04] – [Hlavní cíle Informační koncepce ČR] Tomáš Šedivec | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
- | <title> | + | ======Informační koncepce ČR====== |
+ | |||
+ | <WRAP center round info 60%> | ||
+ | Aktuální znění | ||
+ | </WRAP> | ||
- | ===== O Informační koncepci ČR ===== | ||
Všechny povinné subjekty podle Zákona o informačních systémech jsou povinny jednak svoje informační koncepce a jednak svoje informační systémy uvést do souladu s IKČR. | Všechny povinné subjekty podle Zákona o informačních systémech jsou povinny jednak svoje informační koncepce a jednak svoje informační systémy uvést do souladu s IKČR. | ||
Řádek 31: | Řádek 34: | ||
- | | + | |
- | | + | |
- | | + | |
- | V závěru obsahuje seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována, kapitola 7. | + | V závěru obsahuje seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována. |
IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, | IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, | ||
Řádek 43: | Řádek 46: | ||
- | ==== Cíl a poslání eGovernmentu v ČR ==== | + | ===== Cíl a poslání eGovernmentu v ČR |
Řádek 57: | Řádek 60: | ||
Vrcholovým cílem eGovernmentu v ČR je, aby do konce horizontu plánu této koncepce platilo, že: | Vrcholovým cílem eGovernmentu v ČR je, aby do konce horizontu plánu této koncepce platilo, že: | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
„Česká republika je jednou z předních zemí v praktickém využívání moderních služeb eGovernmentu, | „Česká republika je jednou z předních zemí v praktickém využívání moderních služeb eGovernmentu, | ||
+ | </ | ||
+ | |||
Tento cíl eGovernmentu v ČR představuje současně **vrcholový dlouhodobý cíl** Informační koncepce ČR, která jej rozpracovává do navazujících, | Tento cíl eGovernmentu v ČR představuje současně **vrcholový dlouhodobý cíl** Informační koncepce ČR, která jej rozpracovává do navazujících, | ||
Řádek 63: | Řádek 69: | ||
===== Hlavní cíle Informační koncepce ČR ===== | ===== Hlavní cíle Informační koncepce ČR ===== | ||
- | Naplnění vrcholového cíle Informační koncepce ČR bude řízeno ve struktuře | + | Naplnění vrcholového cíle Informační koncepce ČR bude řízeno ve struktuře |
- UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ ON-LINE SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY | - UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ ON-LINE SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY | ||
- DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA | - DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA | ||
Řádek 69: | Řádek 75: | ||
- ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ | - ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ | ||
- EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY | - EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY | ||
+ | - EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD | ||
Změny spojené s realizací těchto cílů musí být provázané, | Změny spojené s realizací těchto cílů musí být provázané, | ||
+ | V průběhu naplňování IK ČR se ukázalo, že klíčovou úlohou digitální transformace organizací veřejné správy musí být vedle rozšiřování rozsahu a kvality digitálních služeb pro klienty také podstatný nárůst efektivity vnitřního fungování těchto organizací. Proto byly dílčí cíle a záměry podporující tuto oblast převedeny z dosavadních převážně externě orientovaných hlavních cílů do nového hlavního cíle č. 6 - Efektivní a pružný digitální úřad. Současně byly rozšířeny o zaměření na digitalizaci vnitřních dokumentů, modernizaci provozních IS a zavádění další pokročilých metod řízení vedle původně zmiňovaného procesního řízení. | ||
===== Popis hlavních cílů ===== | ===== Popis hlavních cílů ===== | ||
- | V této kapitole je definována podstata jednotlivých hlavních cílů a dílčí cíle, jimiž jsou realizovány. Pro každý hlavní cíl bude v samostatném následném dokumentu vypracován implementační plán, obsahující mimo jiné jednoznačné stanovení zodpovědností, | + | V této kapitole je definována podstata jednotlivých hlavních cílů a dílčí cíle, jimiž jsou realizovány. Pro každý hlavní cíl bude v samostatném následném dokumentu vypracován implementační plán, obsahující mimo jiné jednoznačné stanovení zodpovědností, |
==== Cíl č. 1: UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ==== | ==== Cíl č. 1: UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ==== | ||
Řádek 84: | Řádek 92: | ||
Budované služby lze obecně dělit na tři skupiny: | Budované služby lze obecně dělit na tři skupiny: | ||
- | * informační služby (zejména poskytování informací a znalostí veřejnosti), | + | * informační služby (zejména poskytování informací a znalostí veřejnosti), |
- | * interaktivní služby (individuální poskytování personalizovaných informací různými informačními kanály) a | + | * interaktivní služby (individuální poskytování personalizovaných informací různými informačními kanály) a |
* transakční služby (typicky podání všech typů, včetně provedení platby nebo rezervace termínu pro prezenční jednání, získání potvrzení a doručení rozhodnutí úřadu). | * transakční služby (typicky podání všech typů, včetně provedení platby nebo rezervace termínu pro prezenční jednání, získání potvrzení a doručení rozhodnutí úřadu). | ||
Současně usilujeme o implementaci co nejvíce tzv. integrovaných on-line služeb veřejné správy, propojujících všechny tři předchozí skupiny on-line více úřadů služeb dohromady na jednom místě, zakrývajících tak pro identifikovaného autentizovaného a autorizovaného klienta skutečnou složitost a komplexnost výkonu působnosti veřejné moci v ČR. | Současně usilujeme o implementaci co nejvíce tzv. integrovaných on-line služeb veřejné správy, propojujících všechny tři předchozí skupiny on-line více úřadů služeb dohromady na jednom místě, zakrývajících tak pro identifikovaného autentizovaného a autorizovaného klienta skutečnou složitost a komplexnost výkonu působnosti veřejné moci v ČR. | ||
- | |||
- | Externí služby pro klienty nebudou nikde dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalých změn (zlepšování, | ||
Cílem eGovernmentu není pouze rozvoj rozmanitých online služeb, ale též jejich sjednocování a konsolidace do společných integrovaných on-line služeb, viz princip „Jeden stát (Whole-of-Government)“. | Cílem eGovernmentu není pouze rozvoj rozmanitých online služeb, ale též jejich sjednocování a konsolidace do společných integrovaných on-line služeb, viz princip „Jeden stát (Whole-of-Government)“. | ||
Řádek 102: | Řádek 108: | ||
Základem je vázat služby na zlepšenou definici životních/ | Základem je vázat služby na zlepšenou definici životních/ | ||
- | Služby musí být dále (interně) konzistentně napojeny na agendy a procesy, jimiž se realizují, v rámci modelu enterprise architektury úřadů (souvislost s cílem č. 5). | + | Služby musí být dále (interně) konzistentně napojeny na agendy a procesy, jimiž se realizují, v rámci modelu enterprise architektury úřadů (souvislost s cílem č. 5.3). |
Každá navrhovaná on-line služba bude schvalována ve stádiu návrhu a poté certifikována před publikací v katalogu. | Každá navrhovaná on-line služba bude schvalována ve stádiu návrhu a poté certifikována před publikací v katalogu. | ||
Řádek 111: | Řádek 117: | ||
Centrální informační služby nové generace. Vybudování nového jednoduchého a jednotného systému informování veřejnosti: | Centrální informační služby nové generace. Vybudování nového jednoduchého a jednotného systému informování veřejnosti: | ||
- | + | ||
- | Využitím portálu veřejné správy s novou funkcí federalizovaného vyhledávání ve všech webových stránkách úřadů. | + | * Využitím portálu veřejné správy s novou funkcí federalizovaného vyhledávání ve všech webových stránkách úřadů. |
- | + | | |
- | Vybudování služeb call centra se znalostně/ | + | |
=== Dílčí cíl 1.3: Rozvoj univerzálních front-office služeb === | === Dílčí cíl 1.3: Rozvoj univerzálních front-office služeb === | ||
Řádek 142: | Řádek 147: | ||
Zavedení rolí v OVS, zodpovědných za elektronickou obsluhu klientů, napříč agendami, a stanovení správců služeb. Pracovníci v této roli budou z pozice věcného správce zodpovídat za rozvoj plnohodnotného transakčního portálu úřadu, propojeného s Portálem veřejné správy (PVS), využívajícího elektronickou identifikaci uživatelů a podpořeného funkční integrací toku informací mezi agendovými IS úřadu (OVS) a ostatními zdroji údajů z propojeného datového fondu VS ČR (PPD). Tito pracovníci budou současně správci jednotného katalogu on-line služeb OVS a tak i přirozenými partnery úřadu pro centrální správu portálu a katalogu služeb v PVS. | Zavedení rolí v OVS, zodpovědných za elektronickou obsluhu klientů, napříč agendami, a stanovení správců služeb. Pracovníci v této roli budou z pozice věcného správce zodpovídat za rozvoj plnohodnotného transakčního portálu úřadu, propojeného s Portálem veřejné správy (PVS), využívajícího elektronickou identifikaci uživatelů a podpořeného funkční integrací toku informací mezi agendovými IS úřadu (OVS) a ostatními zdroji údajů z propojeného datového fondu VS ČR (PPD). Tito pracovníci budou současně správci jednotného katalogu on-line služeb OVS a tak i přirozenými partnery úřadu pro centrální správu portálu a katalogu služeb v PVS. | ||
- | Představení odborných útvarů zodpovědných za agendu jsou vždy Správci jednotlivých dílčích elektronických služeb v dané agendě. V rámci této role: odpovídají i za realizaci IT podpory těchto on-line služeb a jejich rozvoj. | + | Představení odborných útvarů zodpovědných za agendu jsou vždy Správci jednotlivých dílčích elektronických služeb v dané agendě. V rámci této role: |
- | + | * odpovídají i za realizaci IT podpory těchto on-line služeb a jejich rozvoj. | |
- | jsou současně věcnými správci | + | |
=== Dílčí cíl 1.7: Systém zapojení veřejnosti a subjektů do zlepšování EG služeb === | === Dílčí cíl 1.7: Systém zapojení veřejnosti a subjektů do zlepšování EG služeb === | ||
Řádek 162: | Řádek 167: | ||
Právní řád by měl být jako celek nejen digitálně přívětivý, | Právní řád by měl být jako celek nejen digitálně přívětivý, | ||
- | === Dílčí cíl 2.1: Zavedení DPL jako součást v přípravě a hodnocení | + | === Dílčí cíl 2.1: Zajistit povinnost vytváření digitálně |
- | Při tvorbě legislativy | + | Zajistit povinnost vytváření digitálně přívětivé |
+ | Odborným garantem posouzení | ||
- | === Dílčí cíl 2.2: Spolupracovat na evropské úrovni k DPL === | + | Touto cestou zajistit v legislativě dodržování všech základních zásad (architektonických principů eGovernmentu), |
- | Ve spolupráci se Sekcí pro evropské záležitosti a Sekcí Legislativní rady vlády Úřadu vlády se podílet se na tvorbě evropské digitální | + | Přitom zajistit koordinaci |
+ | |||
+ | === Dílčí cíl 2.2: Podíl na tvorbě evropské legislativy === | ||
+ | |||
+ | Cíl je vypuštěn, protože je plně pokryt záměry pilířů | ||
=== Dílčí cíl 2.3: Projekty eSbírka a eLegislativa === | === Dílčí cíl 2.3: Projekty eSbírka a eLegislativa === | ||
Řádek 180: | Řádek 190: | ||
=== Dílčí cíl 2.5: Zakotvení práva na digitální služby === | === Dílčí cíl 2.5: Zakotvení práva na digitální služby === | ||
- | Právní zakotvení a/nebo posílení práv občanů a firem na digitální služby, včetně potřebné úpravy stávajících zákonů upravujících oblast eGovernmentu a dalších souvisejících zákonů omezujících využití nástrojů eGovernmentu pro poskytování služeb veřejné správy včetně zavedení a/nebo posílení práva občanů a firem na on-line | + | Právní zakotvení a/nebo posílení práv občanů a firem na digitální služby, včetně potřebné úpravy stávajících zákonů upravujících oblast eGovernmentu a dalších souvisejících zákonů omezujících využití nástrojů eGovernmentu pro poskytování služeb veřejné správy včetně zavedení a/nebo posílení práva občanů a firem na digitální |
=== Dílčí cíl 2.6: Aktualizace legislativy k eGovernmentu === | === Dílčí cíl 2.6: Aktualizace legislativy k eGovernmentu === | ||
Řádek 193: | Řádek 203: | ||
Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, případně upravit Zákon o veřejných zakázkách a tak, aby umožnily řízení životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s enterprise architekturou úřadů a s NAP. Je nezbytné například při zadání VZ předem stanovit optimální dobu provozu ISVS z hlediska jeho implementace, | Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, případně upravit Zákon o veřejných zakázkách a tak, aby umožnily řízení životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s enterprise architekturou úřadů a s NAP. Je nezbytné například při zadání VZ předem stanovit optimální dobu provozu ISVS z hlediska jeho implementace, | ||
+ | |||
+ | === Dílčí cíl 2.9: Nové návrhy právních předpisů na podporu eGovernmentu === | ||
+ | |||
+ | Vytvoření návrhů nových právních předpisů na podporu eGovernmentu, | ||
+ | |||
+ | |||
==== Cíl č. 3: ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU ==== | ==== Cíl č. 3: ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU ==== | ||
Řádek 201: | Řádek 217: | ||
Z hlediska předpokladů efektivního využití eGovernmentu a zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti ČR tvoří zásadní oblast rovněž rozvoj vysokorychlostních sítí, zejména dostupnosti vysokorychlostního internetu. Do tohoto cíle rovněž spadá rozvoj komunikační infrastruktury veřejné správy. | Z hlediska předpokladů efektivního využití eGovernmentu a zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti ČR tvoří zásadní oblast rovněž rozvoj vysokorychlostních sítí, zejména dostupnosti vysokorychlostního internetu. Do tohoto cíle rovněž spadá rozvoj komunikační infrastruktury veřejné správy. | ||
+ | |||
+ | K tomu, aby digitalizovaná veřejná správa dobře fungovala, a aby v ni organizace i občané měli důvěru, je klíčové zajistit bezpečnost digitálních služeb. Jedná se jak o obranu proti kybernetickým útokům a zajištění efektivní a kvalitní kybernetické infrastruktury, | ||
=== Dílčí cíl 3.1: Využití prostředků ESF na rozvoj digitalizace === | === Dílčí cíl 3.1: Využití prostředků ESF na rozvoj digitalizace === | ||
Řádek 208: | Řádek 226: | ||
=== Dílčí cíl 3.2: Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu === | === Dílčí cíl 3.2: Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu === | ||
- | Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro podporu konkurenceschopnosti a rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná se například o fondy duševního vlastnictví, | + | Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro podporu konkurenceschopnosti a rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná se například o fondy duševního vlastnictví, |
=== Dílčí cíl 3.3: Digitalizace a správa úředních dokumentů a úředního obsahu === | === Dílčí cíl 3.3: Digitalizace a správa úředních dokumentů a úředního obsahu === | ||
Řádek 219: | Řádek 237: | ||
V této souvislosti je nutné pro stále častější užívání těchto nástrojů při vývoji a správě služeb zjednodušit jejich obsluhu a provázat ji přirozeně s životním cyklem agend a informačních systémů veřejné správy. | V této souvislosti je nutné pro stále častější užívání těchto nástrojů při vývoji a správě služeb zjednodušit jejich obsluhu a provázat ji přirozeně s životním cyklem agend a informačních systémů veřejné správy. | ||
+ | |||
+ | Bez bezchybného provozu a trvalého zlepšování všech základních registrů není možné naplnit ostatní cíle IKČR, včetně práva občanů na digitální službu – cíl 2.5. | ||
=== Dílčí cíl 3.5: Rozvoj komunikační infrastruktury státu === | === Dílčí cíl 3.5: Rozvoj komunikační infrastruktury státu === | ||
Řádek 230: | Řádek 250: | ||
=== Dílčí cíl 3.6: Rozvoj systémů elektronické identifikace (EID) === | === Dílčí cíl 3.6: Rozvoj systémů elektronické identifikace (EID) === | ||
- | Zavedení systému důvěryhodné elektronické identifikace do praxe. Do cíle spadá jak elektronická identifikace občanů a zástupců právnických osob (NIA, nové občanské průkazy, | + | Zavedení systému důvěryhodné elektronické identifikace do praxe. Do cíle spadá jak elektronická identifikace občanů a zástupců právnických osob (NIA, občanské průkazy |
+ | |||
+ | === Dílčí cíl 3.7: Prostorová data === | ||
+ | |||
+ | Rozvoj a provoz základních služeb a implementace strategie sdílení dat mezi veřejnou správou a privátním sektorem formou Digitální mapy veřejné správy, zejména digitálních technických map, a dalších autoritativních | ||
+ | široce využitelných datových zdrojů, (vzniklých např. na základě použití metod jako je BIM – Informační modelování staveb apod.) jako nedílných součástí Národní infrastruktury pro prostorové informace. | ||
+ | |||
+ | === Dílčí cíl 3.8: Kybernetická bezpečnost === | ||
- | === Dílčí cíl 3.7: Digitální technická mapa ČR === | + | Podpora opatření kybernetické bezpečnosti pro veřejnou správu. Obsahem cíle je zajišťování důvěry a bezpečnosti interních i externích digitálních služeb veřejné správy plněním Akčního plánu k Národní strategii kybernetické bezpečnosti |
- | Vytvoření základních služeb a implementace strategie sdílení dat mezi veřejnou | + | Cíl přesunut z DES 5.1, protože je zaměřen výhradně na veřejnou |
- | Informační systém technické infrastruktury veřejné správy. V rámci rozvoje sítí nových generací a v souladu se schválenou Geoinfostrategií ČR potřebuje veřejná správa disponovat objektivním monitorovacím a mapovacím nástrojem pro vyhodnocování existence stávající technické infrastruktury veřejné správy a plánování jejího budoucího rozvoje. Tento informační systém bude sloužit pro zprostředkování informací o existující technické infrastruktuře primárně pro potřeby veřejné správy (např. pro budoucí elektronizaci procesů povolování staveb). Součástí přípravy je rovněž vyhodnocení vazeb na stávající informační systémy prostorových informací. Informační systém bude zároveň přispívat ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. | ||
==== Cíl č. 4: ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ ==== | ==== Cíl č. 4: ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ ==== | ||
Řádek 258: | Řádek 284: | ||
=== Dílčí cíl 4.2: Opatření pro získání a udržení klíčových specialistů v rámci veřejné správy === | === Dílčí cíl 4.2: Opatření pro získání a udržení klíčových specialistů v rámci veřejné správy === | ||
- | Návrh a realizace opatření pro získání, udržení a rozvoj klíčových specialistů, | + | Návrh a realizace opatření pro získání, udržení a rozvoj klíčových specialistů, |
- | + | * otevřenosti a prostupnosti trhu práce veřejné správy pro výše uvedené experty, | |
- | mzdové politiky a systému odměňování státních zaměstnanců podle dosažených výsledků, pro zajištění konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce, | + | |
- | + | * konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce, | |
- | motivačního systému v oblasti nefinanční motivace a benefitů státních zaměstnanců, | + | |
- | + | | |
- | systému vzdělávání a sdílení znalostí státních zaměstnanců ve vybraných profesích. | + | |
=== Dílčí cíl 4.3: Intenzivní spolupráce s vysokými školami === | === Dílčí cíl 4.3: Intenzivní spolupráce s vysokými školami === | ||
Řádek 286: | Řádek 311: | ||
=== Dílčí cíl 4.7: Zavedení procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě === | === Dílčí cíl 4.7: Zavedení procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě === | ||
- | Zavedení | + | Zavedení |
- | + | rolí Správce elektronických | |
- | Nedílnou součástí optimalizace procesů a služeb | + | |
- | + | ||
- | Všechny agendové i provozní funkce | + | |
- | Nedílnou součástí a podmínkou zavedení | + | Cíl redukován na personální opatření, podstatná |
=== Dílčí cíl 4.8: Rozvoj systému vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců veřejné správy směrem k EG === | === Dílčí cíl 4.8: Rozvoj systému vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců veřejné správy směrem k EG === | ||
Řádek 324: | Řádek 346: | ||
=== Dílčí cíl 5.3: Zavedení principů pro řízení a rozvoj architektury v úřadech === | === Dílčí cíl 5.3: Zavedení principů pro řízení a rozvoj architektury v úřadech === | ||
- | Zavedení principů a postupů „Enterprise architektury“ do řízení eGovernmentu všech úrovní. Do toho cíle spadá zejména diskuse nad obsahem a publikování závazného Národního architektonického rámce a Národního architektonického plánu ČR a jejich uplatnění návrzích a realizaci architektur OVS. | + | Zavedení principů a postupů „Enterprise architektury“ a současně „agilního řízení“ do řízení eGovernmentu všech úrovní. Do toho cíle spadá zejména diskuse nad obsahem a publikování závazného Národního |
+ | architektonického rámce a Národního architektonického plánu ČR a jejich uplatnění návrzích a realizaci architektur OVS. Cílem je vybudovat v úřadech schopnosti řízení a realizace změn, které budou současně dlouhodobě | ||
+ | koncepční, | ||
- | Nedílnou součástí cíle je realizace modelu architektury sdílených služeb a jeho povinného zavedení do modelů architektur orgánů veřejné moci, včetně jeho využití v řídících procesech, plánování a realizaci eGovernment záměrů/ | + | Nedílnou součástí cíle je realizace modelu architektury sdílených služeb a jeho povinného zavedení do modelů architektur orgánů veřejné moci, včetně jeho využití v řídících procesech, plánování a realizaci eGovernment |
+ | záměrů/ | ||
=== Dílčí cíl 5.4: Realizace modelu spolupráce OVM a podniků poskytujících infrastrukturu === | === Dílčí cíl 5.4: Realizace modelu spolupráce OVM a podniků poskytujících infrastrukturu === | ||
Řádek 350: | Řádek 375: | ||
=== Dílčí cíl 5.8: Podpora agendových systémů pro výkon samostatné působnosti === | === Dílčí cíl 5.8: Podpora agendových systémů pro výkon samostatné působnosti === | ||
- | Podpora budování agendových systémů v samosprávné působnosti, | + | Podpora budování |
+ | eGovernment Cloudu. | ||
- | Rozvoj systémů v rámci tohoto cíle je předpokladem další optimalizace a elektronizace procesů OVS a poskytování interních on-line služeb pro efektivní práci úředníků. | + | Rozvoj systémů v rámci tohoto cíle je předpokladem další optimalizace a elektronizace procesů OVS a poskytování interních on-line služeb pro efektivní práci úředníků, viz hlavní cíl 6. Tento specifický cíl je zaměřen na koordinované a centrální budování sdílených služeb v této oblasti, jako doplněk individuálních řešení podle cíle 6.4. |
=== Dílčí cíl 5.9: Rozvoj Propojeného datového fondu (PPDF) === | === Dílčí cíl 5.9: Rozvoj Propojeného datového fondu (PPDF) === | ||
Řádek 364: | Řádek 390: | ||
=== Dílčí cíl 5.11: Rozvoj geoinformatiky a prostorových informací === | === Dílčí cíl 5.11: Rozvoj geoinformatiky a prostorových informací === | ||
- | GeoInformace. Cílem je navrhnout | + | Rozvoj |
- | Je potřeba také propojit centrální sdílené prostorové informace s informacemi ve správě krajských datových center a dalších systémů územních samospráv, které slouží zejména pro územní plánování, | + | Dále bude rozvíjen potenciál geoinformací a informací jako otevřených dat. |
- | + | ||
- | Dále bude rozvíjen potenciál geoinformací a informací | + | |
=== Dílčí cíl 5.12: Hodnocení realizace IKČR a zpětná vazba === | === Dílčí cíl 5.12: Hodnocení realizace IKČR a zpětná vazba === | ||
- | Zajištění zpětné vazby realizace IKČR. Obsahem cíle je hodnocení úspěšnosti realizovaných cílů IKČR průzkumem spokojenosti veřejnosti, | + | Efektivní koordinace, plánování, |
+ | Obsahem cíle jsou opatření směřující k institucionálnímu, | ||
+ | |||
+ | === Dílčí cíl 5.13: IS nové generace === | ||
+ | |||
+ | Budování agendových informačních systémů nové generace. Cíl je zaměřen na všechny agendové informační systémy na podporu výkonu služeb pro externí klienty veřejné moci, vyjma řešení zahrnutých do specifických cílů 5.7 (logicky centralizované systémy pro výkon služeb v přenesené působnosti) a 5.8 (sdílené systémy samospráv). Jedná se tedy zejména o ostatní agendové systémy ústředních správních úřadů, užívané v jejich vlastní působnosti, | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ==== Cíl č. 6: EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD ==== | ||
+ | |||
+ | Externí služby pro klienty nebudou nikdy dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalých změn (zlepšování, | ||
+ | |||
+ | Stejně jako klient (občan nebo organizace) má i úředník právo na efektivní služby IT podpory výkonu jeho funkcí při poskytování služeb veřejné správy. I úředník má mít všechny informace dostupné na jednom místě, v ergonomickém Frontendu Portálu úředníka, | ||
+ | |||
+ | I podpůrné a provozní funkce úřadů musí být digitálně transformovány tak, aby úředníky nezatěžovaly administrativou a zásadně usnadnily, zkrátily a zefektivnily poskytování interních služeb úřadu. Tím se dále zvýší úředníkům prostor na poskytování služeb externím klientům. Proto směřujeme k bezpapírovému úřadu podpořenému vzájemně integrovanými provozními systémy, poskytujícími služby v Portálu úředníka. | ||
+ | |||
+ | Digitální transformace vnitřního chodu úřadů i jeho vnějších služeb se neobejde bez posílení a neustálého rozvoje ICT infrastruktury úřadů. Její struktura a funkce se budou měnit i v závislosti na přesunu řady IT služeb do eGovernment Cloudu. | ||
+ | |||
+ | === Dílčí cíl 6.1: Podpora práce úředníků === | ||
+ | |||
+ | Efektivní a uživatelsky přívětivá IT podpora práce úředníků. Cíl zahrnuje jak vybudování tzv. „Portálu úředníka“ jako jednoho komplexního a jednotného uživatelské a přístupového rozhraní úředníků každého jednotlivého úřadu, tak centrálních sdílených aplikací a informačních zdrojů, které budou své služby úředníků v Portálu úředníka poskytovat s využití jednotné elektronické identity zaměstnance veřejné moci. Každý úředník nalezne všechny potřebné informace pro svou práci na jednom místě, v intranetu svého úřadu, ze kterého se postupným umožněním on-line samoobslužných transakcí pro úředníky stane „Portál úředníka“. Do každého lokálního Portálu úředníka jsou zařazeny všechny postupně přibývající centrální on-line služby pro úředníky (nákup, eSbírka, státní služba, …). Pro malé úřady bez vlastních zaměstnaneckých samoobsluh a místního portálu úředníka budou centrální služby dostupné v centrálním Portálu úředníka. Bude existovat národní Katalog sdílených | ||
+ | |||
+ | Cíl přesunut z 1.1, 1.3 a 4.7 a upraven. | ||
+ | |||
+ | === Dílčí cíl 6.2: Vnitřní elektronizace === | ||
+ | |||
+ | Digitalizace vnitřních činností a dokumentů úřadu – konec referátníků a žádanek. Nedílnou součástí optimalizace procesů a služeb | ||
+ | |||
+ | Cíl přesunut ze 4.7 a upraven.¨ | ||
+ | |||
+ | === Dílčí cíl 6.3: Nové metody řízení úřadu === | ||
+ | |||
+ | Zavedení nových metod řízení úřadu a využití sdílených | ||
+ | |||
+ | Všechny agendové i provozní činnosti úřadu budou dekomponovány tak, aby bylo možné určit ty, které budou vykonávány jednotně a z nich ty, které budou vykonávány centrálně, | ||
+ | |||
+ | Cíl přesunut ze 4.7 a upraven. | ||
+ | |||
+ | === Dílčí cíl 6.4: Nové provozní a podpůrné systémy === | ||
+ | |||
+ | Modernizace podpůrných a provozních informačních systémů úřadů. Obsahem cíle je pořízení, | ||
+ | === Dílčí cíl 6.5: Vnitřní infrastruktura === | ||
+ | Modernizace a posílení vnitřní digitální infrastruktury úřadu. Cíl zahrnuje všechna opatření v oblasti interních ICT technologií a služeb, kombinovaných s externími a sdílenými službami tak, aby bylo možné zajistit v úřadech dostatečný výpočetní výkon, úložnou kapacitu, síťové propojení, kvalitu koncových a vstupně/ | ||
===== Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce ČR ===== | ===== Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce ČR ===== | ||
Řádek 389: | Řádek 455: | ||
Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Digital by default | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Digital by default | ||
- | Popis: Orgány veřejné správy mají poskytovat služby primárně digitálně a samoobslužně (v různých formách, jako digitální dokumenty i strojově čitelné údaje); zároveň musí udržovat otevřené i další kanály pro ty, kteří nemohou buď z vlastního rozhodnutí, | + | Popis: Orgány veřejné správy mají poskytovat služby primárně digitálně a samoobslužně (v různých formách, jako digitální dokumenty i strojově čitelné údaje); zároveň musí udržovat otevřené i další kanály pro ty, kteří nemohou buď z vlastního rozhodnutí, |
=== Architektonický princip EU P2: Zásada „pouze jednou“ === | === Architektonický princip EU P2: Zásada „pouze jednou“ === | ||
Řádek 395: | Řádek 461: | ||
Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Only once | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Only once | ||
- | Popis: Orgány veřejné správy musí zaručit, že občané a podniky poskytují stejné informace celé veřejné správě pouze jednou. Je-li to zákonem povolené, orgány veřejné správy využívají při výkonu působnosti tyto sdílené údaje opakovaně, přičemž musí dodržovat pravidla ochrany údajů. | + | Popis: Orgány veřejné správy musí zaručit, že občané a podniky poskytují stejné informace celé veřejné správě pouze jednou. Je-li to zákonem povolené, orgány veřejné správy využívají při výkonu působnosti tyto sdílené údaje opakovaně, přičemž musí dodržovat pravidla ochrany údajů. Obdobně platí, že žádné údaje není nutné ručně vkládat do soustavy informačních systémů veřejné správy více než jedenkrát (ani klientem, ani úředníkem). |
=== Architektonický princip EU P3: Podpora začlenění a přístupnost === | === Architektonický princip EU P3: Podpora začlenění a přístupnost === | ||
Řádek 417: | Řádek 483: | ||
=== Architektonický princip EU P6: Interoperabilita jako standard === | === Architektonický princip EU P6: Interoperabilita jako standard === | ||
- | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Interoperability by desig | + | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Interoperability by design |
Popis: Veřejné služby mají být koncipovány tak, aby hladce fungovaly v rámci celého jednotného trhu a napříč různými organizačními jednotkami, a opíraly se o volný pohyb údajů a digitálních služeb v Evropské unii. Současně je nezbytné zajistit interoperabilitu veřejných služeb uvnitř veřejné správy ČR jako předpoklad odstranění místní příslušnosti a snížení omezujícího vlivu věcné příslušnosti služeb VS na jejich klienty. | Popis: Veřejné služby mají být koncipovány tak, aby hladce fungovaly v rámci celého jednotného trhu a napříč různými organizačními jednotkami, a opíraly se o volný pohyb údajů a digitálních služeb v Evropské unii. Současně je nezbytné zajistit interoperabilitu veřejných služeb uvnitř veřejné správy ČR jako předpoklad odstranění místní příslušnosti a snížení omezujícího vlivu věcné příslušnosti služeb VS na jejich klienty. | ||
Řádek 425: | Řádek 491: | ||
Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Security & Privacy by design | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Security & Privacy by design | ||
- | Popis: Všechny iniciativy mají přesahovat pouhé dodržování právního rámce pro ochranu osobních údajů a soukromí a bezpečnost informačních technologií a mají tyto prvky zahrnout již do fáze přípravy architektury výkonu služeb veřejné správy. | + | Popis: Všechny iniciativy mají přesahovat pouhé dodržování právního rámce pro ochranu osobních údajů a soukromí a bezpečnost informačních technologií a mají tyto prvky zahrnout již do fáze přípravy architektury výkonu služeb veřejné správy. Dodržování zásad záměrné a standardní ochrany osobních údajů (Privacy by design a Privacy by default), omezení zpracování osobních údajů jeho účelem a minimalizace zpracovávaných osobních údajů je zásadní. Jde o důležité základní předpoklady pro zvýšení důvěry a rozšíření využívání digitálních služeb. |
==== Další obecné principy ==== | ==== Další obecné principy ==== | ||
Řádek 483: | Řádek 549: | ||
Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): IT Consolidation | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): IT Consolidation | ||
- | Popis: Je nutno budovat ISVS efektivně a snažit se i pro nové úkoly využívat v maximální míře již systémy stávající. Informační systémy veřejné správy je nutné rozložit do procesně (funkčně) ucelených menších komponent, a tyto komponenty maximálně sdílet pro obdobné požadavky více agend jednoho OVS nebo i mezi nimi. | + | Popis: Je nutno budovat ISVS efektivně a snažit se i pro nové úkoly využívat v maximální míře již systémy stávající. Informační systémy veřejné správy je nutné rozložit do procesně (funkčně) ucelených menších komponent, a tyto komponenty maximálně sdílet pro obdobné požadavky více agend jednoho OVS nebo i mezi nimi. Stejně nezbytné je zajistit propojování ISVS a jejich údajů v případech, |
=== Architektonický princip ČR P17: Omezení budování monolitických systémů === | === Architektonický princip ČR P17: Omezení budování monolitických systémů === | ||
Řádek 489: | Řádek 555: | ||
Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Application decomposition | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Application decomposition | ||
- | Popis: Soutěžení menších, vzájemně provázaných celků bude znamenat více možností dodávat státu i pro menší spolehlivé dodavatele. Cílem je soutěžit nejlepší řešení v dané oblasti, ne největší řešení na trhu. | + | Popis: Soutěžení menších, vzájemně provázaných celků bude znamenat více možností dodávat státu i pro menší spolehlivé dodavatele. Cílem je soutěžit nejlepší řešení v dané oblasti, ne největší řešení na trhu. Přitom dekompozice stávajících velkých systémů a výstavba nových řešení složených z komponent současně podporuje procesně orientovanou konsolidaci a sdílení prvků řešení, viz P 16. |
---- | ---- | ||
Řádek 497: | Řádek 563: | ||
Vybrané principy z obou uvedených bloků jsou plně ve shodě s výčtem základních zásad DPL. Jako kontrolní mechanismus dodržování principů poslouží zejména jejich uplatnění v legislativním procesu a kontrola v rámci DPL, dále to, že nebudou OHA MV schváleny žádosti o stanovisko k projektu, realizujícímu služby, nenaplňující výše uvedené principy. Takové služby nebudou považovány za dokončené a nebudou certifikovány a uvedeny v Katalogu služeb v PVS a nebudou zahrnuty do plnění toho kterého hlavního či dílčího cíle. | Vybrané principy z obou uvedených bloků jsou plně ve shodě s výčtem základních zásad DPL. Jako kontrolní mechanismus dodržování principů poslouží zejména jejich uplatnění v legislativním procesu a kontrola v rámci DPL, dále to, že nebudou OHA MV schváleny žádosti o stanovisko k projektu, realizujícímu služby, nenaplňující výše uvedené principy. Takové služby nebudou považovány za dokončené a nebudou certifikovány a uvedeny v Katalogu služeb v PVS a nebudou zahrnuty do plnění toho kterého hlavního či dílčího cíle. | ||
- | ==== Obecné principy pořizování, | + | ===== Obecné principy pořizování, |
Následující základní zásady řízení útvarů informatiky OVS a životního cyklu ISVS představují minimální povinné předpoklady pro zajištění koordinovaného rozvoje a úspěšné realizace změn služeb eGovernmentu, | Následující základní zásady řízení útvarů informatiky OVS a životního cyklu ISVS představují minimální povinné předpoklady pro zajištění koordinovaného rozvoje a úspěšné realizace změn služeb eGovernmentu, | ||
Řádek 505: | Řádek 571: | ||
Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Client first | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Client first | ||
- | Popis: Rozhodování v IT je na prvním místě zaměřeno na dodávku efektivních služeb, představujících zřetelnou hodnotu pro externí i interní klienty, příjemce a uživatele těchto ICT služeb na podporu výkonu služeb veřejné správy. | + | Popis: Rozhodování v IT je na prvním místě zaměřeno na dodávku efektivních služeb, představujících zřetelnou hodnotu pro externí i interní klienty, příjemce a uživatele těchto ICT služeb na podporu výkonu služeb |
=== Zásada řízení ICT Z2: Standardy plánování a řízení ICT === | === Zásada řízení ICT Z2: Standardy plánování a řízení ICT === | ||
Řádek 517: | Řádek 583: | ||
Zdroj: IKČR. | Zdroj: IKČR. | ||
- | Popis: Rozvoj IS OVS je řízen dlouhodobým plánem – Informační koncepcí daného OVS. Ta zahrnuje jak strategické změny, tak potřeby procesní optimalizace, | + | Popis: Rozvoj IS OVS je řízen dlouhodobým plánem – Informační koncepcí daného OVS. Ta zahrnuje jak strategické změny, tak potřeby procesní optimalizace, |
=== Zásada řízení ICT Z4: Řízení architektury === | === Zásada řízení ICT Z4: Řízení architektury === | ||
Řádek 523: | Řádek 589: | ||
Zdroj: IKČR. | Zdroj: IKČR. | ||
- | Popis: Každý subjekt je povinen udržovat svůj model EA v aktuálním stavu, úrovni detailu dle své velikosti a v konzistentním stavu s povinným obsahem stanoveným Ministerstvem vnitra, který reprezentuje společné sdílené služby a prvky architektury a zároveň v konzistentním stavu s obsahem své Informační koncepce. | + | Popis: |
=== Zásada řízení ICT Z5: Řízení požadavků a změn === | === Zásada řízení ICT Z5: Řízení požadavků a změn === | ||
Řádek 535: | Řádek 601: | ||
Zdroj: IKČR. | Zdroj: IKČR. | ||
- | Popis: Vyhodnocování výkonnosti a kvality, minimálně principy měřitelnosti a zpětné vazby, budou zavedeny do všech procesů/ | + | Popis: Vyhodnocování výkonnosti a kvality, minimálně principy měřitelnosti a zpětné vazby, budou zavedeny do všech procesů/ |
=== Zásada řízení ICT Z7: Řízení zodpovědnosti za služby a systémy === | === Zásada řízení ICT Z7: Řízení zodpovědnosti za služby a systémy === | ||
Řádek 541: | Řádek 608: | ||
Zdroj: IKČR. | Zdroj: IKČR. | ||
- | Popis: Každá agenda/ | + | Popis: Každá agenda/ |
=== Zásada řízení ICT Z8: Řízení katalogu služeb === | === Zásada řízení ICT Z8: Řízení katalogu služeb === | ||
Řádek 547: | Řádek 614: | ||
Zdroj: IKČR. | Zdroj: IKČR. | ||
- | Popis: IT podpora OVS je řízena pomocí katalogu ICT služeb (převážně aplikačních, | + | Popis: IT podpora OVS je řízena pomocí katalogu ICT služeb (převážně aplikačních, |
=== Zásada řízení ICT Z9: Udržení interních kompetencí === | === Zásada řízení ICT Z9: Udržení interních kompetencí === | ||
Řádek 553: | Řádek 620: | ||
Zdroj: IKČR. | Zdroj: IKČR. | ||
- | Popis: Pro všechny klíčové role řízení služeb eGovernmentu a řízení informatiky má OVS vytvořeny interní pozice. To je nezbytné pro udržení nezávislosti na dodavatelích, | + | Popis: Pro všechny klíčové role řízení služeb eGovernmentu a řízení informatiky má OVS vytvořeny interní pozice. To je nezbytné pro udržení nezávislosti na dodavatelích, |
=== Zásada řízení ICT Z10: Procesní řízení === | === Zásada řízení ICT Z10: Procesní řízení === | ||
Řádek 565: | Řádek 632: | ||
Zdroj: IKČR. | Zdroj: IKČR. | ||
- | Popis: Všechno rozhodování se řídí pravidly „řádného hospodáře“ a „Value for Money“. | + | Popis: Všechno rozhodování se řídí pravidly „řádného hospodáře“ a „Value for Money“. Všechny projekty ISVS musí (spolu s formulářem OHA) disponovat zpracovaným investičním záměrem typu „business case“ s jasně identifikovaným přínosem pro veřejnost a/nebo úřad. Pro tvorbu „business case“ projektu se využije metodika OHA MV ČR, obohacená o osvědčené prvky metodik jiných resortů, jako např. metody logického rámce z metodiky MMR ČR. |
=== Zásada řízení ICT Z12: Řízení kapacit zdrojů === | === Zásada řízení ICT Z12: Řízení kapacit zdrojů === | ||
Řádek 571: | Řádek 638: | ||
Zdroj: IKČR. | Zdroj: IKČR. | ||
- | Popis: OVS průběžně připravuje zajištění dostatečného množství a kvality interních kapacit vlastníků procesů/ | + | Popis: OVS průběžně připravuje zajištění dostatečného množství a kvality interních kapacit vlastníků procesů/ |
=== Zásada řízení ICT Z13: Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality === | === Zásada řízení ICT Z13: Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality === | ||
Řádek 577: | Řádek 644: | ||
Zdroj: IKČR. | Zdroj: IKČR. | ||
- | Popis: Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani provozovatelem. | + | Popis: Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani provozovatelem. Stejně tak je účelné mít v projektech prvek nezávislé kontroly kvality, a to jak kvality projektového řízení, tak kvality návrhu a dodávaného řešení. V projektu musí být odděleny klíčové role. V případě komponentizace musí být vzájemně na sobě nezávislí systémový integrátor, |
=== Zásada řízení ICT Z14: Vztah informatiky a legislativy === | === Zásada řízení ICT Z14: Vztah informatiky a legislativy === | ||
Řádek 583: | Řádek 650: | ||
Zdroj: IKČR. | Zdroj: IKČR. | ||
- | Popis: Návrhy možností informační podpory legislativních úprav je nutno vypracovávat společně s návrhy přijímání právních předpisů či jejich změn tak, aby se vzájemně ovlivňovaly směrem ke vzniku moderních a proveditelných ustanovení. | + | Popis: Návrhy možností informační podpory legislativních úprav je nutno vypracovávat společně s návrhy přijímání právních předpisů či jejich změn tak, aby se vzájemně ovlivňovaly směrem ke vzniku moderních a proveditelných ustanovení. Informační podporu legislativních úprav je nutné připravovat a ověřovat již v průběhu legislativního procesu, nikoli až v okamžiku platnosti či dokonce účinnosti zákona. |
=== Zásada řízení ICT Z15: Řízení financování ICT === | === Zásada řízení ICT Z15: Řízení financování ICT === | ||
Řádek 609: | Řádek 676: | ||
Způsoby tvorby, správy a užití enterprise architektury OVS budou stanoveny v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický rámec veřejné správy ČR, který vydává Ministerstvo vnitra jako závaznou metodiku k Informační | Způsoby tvorby, správy a užití enterprise architektury OVS budou stanoveny v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický rámec veřejné správy ČR, který vydává Ministerstvo vnitra jako závaznou metodiku k Informační | ||
koncepci ČR. | koncepci ČR. | ||
+ | |||
===== Následné dokumenty k Informační koncepci ===== | ===== Následné dokumenty k Informační koncepci ===== | ||
Řádek 621: | Řádek 689: | ||
* Implementační plán hlavního cíle č. 4. ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ | * Implementační plán hlavního cíle č. 4. ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ | ||
* Implementační plán hlavního cíle č. 5. EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY | * Implementační plán hlavního cíle č. 5. EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY | ||
+ | * Implementační plán hlavního cíle č. 6 EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD | ||
Každý implementační plán obsahuje: | Každý implementační plán obsahuje: | ||
Řádek 629: | Řádek 698: | ||
Implementační plány dále obsahují analytické informace a podstatné koncepční myšlenky řešeného okruhu problémů, klíčové pro naplnění daného cíle, a odkazy na následující legislativní, | Implementační plány dále obsahují analytické informace a podstatné koncepční myšlenky řešeného okruhu problémů, klíčové pro naplnění daného cíle, a odkazy na následující legislativní, | ||
+ | |||
+ | ==== Prováděcí dokument programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 ==== | ||
+ | |||
+ | Podpoře eGovernmentu v České republice se z operačních programů EU připravovaných pro programové období 2021–2027 věnuje zejména Integrovaný regionální operační program (IROP 2021–2027), | ||
+ | |||
+ | V rámci přípravy IROP 2021–2027 upozornil Řídicí orgán IROP Radu vlády pro informační společnost na skutečnost, | ||
+ | |||
+ | Výsledný Prováděcí dokument programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 tak bude shrnovat opatření, která budou v souladu jak s vybranými cíli programu Digitální Česko, konkrétně IK ČR, tak se specifickým cílem 1.1 IROP 2021–2027. Dokument bude sloužit nejen jako podklad pro vyjednávání s Evropskou komisí ohledně podpory eGovernmentu v České republice, ale především jako výchozí materiál pro následné čerpání z IROP 2021–2027. | ||
==== Navazující dokumenty k IKČR ==== | ==== Navazující dokumenty k IKČR ==== | ||
- | Pro zajištění sladění Informačních koncepcí jednotlivých OVS s IKČR vydá Ministerstvo vnitra ČR níže uvedené dokumenty, doplněné ucelenou řadu legislativních a metodických dokumentů, týkajících se jednotlivých disciplín řízení ICT. Tyto tzv. „navazující dokumenty k IKČR“ | + | Pro zajištění sladění Informačních koncepcí jednotlivých OVS s IKČR vydalo |
- | Bude se jednat | + | Jedná |
* Navazující dokument č. 1. Metody řízení ICT veřejné správy ČR | * Navazující dokument č. 1. Metody řízení ICT veřejné správy ČR | ||
Řádek 644: | Řádek 722: | ||
Rozvoj eGovernmentu a jeho informační podpory s pomocí enterprise architektury a řady další mezinárodních standardů řízení, společně s rychle se měnícím společenským prostředím, | Rozvoj eGovernmentu a jeho informační podpory s pomocí enterprise architektury a řady další mezinárodních standardů řízení, společně s rychle se měnícím společenským prostředím, | ||
- | Pro úspěšnou koordinaci naplňování cílů dle této koncepce je nezbytné tyto pojmy užívat jednotně a správně, případně je takovým způsobem zavést nebo aktualizovat v právním řádu ČR, veřejně je komunikovat a podporovat jejich užívání v praxi. Proto bude MV ČR vydán samostatný a průběžně aktualizovaný navazující dokument k IKČR centrální Slovník pojmů eGovernmentu, | + | Pro úspěšnou koordinaci naplňování cílů dle této koncepce je nezbytné tyto pojmy užívat jednotně a správně, případně je takovým způsobem zavést nebo aktualizovat v právním řádu ČR, veřejně je komunikovat a podporovat jejich užívání v praxi. |
+ | |||
+ | Proto bude MV ČR vydán samostatný a průběžně aktualizovaný navazující dokument k IKČR centrální Slovník pojmů eGovernmentu, | ||
* Navazující dokument č. 3. Národní architektonický rámec | * Navazující dokument č. 3. Národní architektonický rámec | ||
Národní architektonický rámec (NAR), jako metodický a myšlenkový rámec pro jednotný a koordinovaný popis Národní architektury VS ČR, obsahuje návody, postupy, předlohy a vzory tvorby, údržby a užití popisu architektury. | Národní architektonický rámec (NAR), jako metodický a myšlenkový rámec pro jednotný a koordinovaný popis Národní architektury VS ČR, obsahuje návody, postupy, předlohy a vzory tvorby, údržby a užití popisu architektury. | ||
- | Národní architektonický rámec vychází z mezinárodně uznávaných standardů tvorby a údržby architektury úřadů TOGAF a ArchiMate, spravovaných The Open Group a užívaných jako východisko pro architekturu veřejné správy ve většině zemí. NAR vydá a bude aktualizovat | + | |
+ | Národní architektonický rámec vychází z mezinárodně uznávaných standardů tvorby a údržby architektury úřadů TOGAF a ArchiMate, spravovaných The Open Group a užívaných jako východisko pro architekturu veřejné správy ve většině zemí. | ||
+ | |||
+ | NAR vydal a průběžně aktualizuje | ||
* Navazující dokument č. 4. Národní architektonický plán | * Navazující dokument č. 4. Národní architektonický plán | ||
- | Národní architektonický plán (NAP) bude tvořit popis současného stavu jednotlivých úřadů veřejné správy a centrálních prvků eGovernmentu, | + | Národní architektonický plán (NAP) tvoří popis současného stavu jednotlivých úřadů veřejné správy a centrálních prvků eGovernmentu, |
NAP je tvořen souhrnným vysvětlujícím a koncepčním dokumentem a odpovídající znalostní bází v portálu. Dále je NAP tvořen centrálně vytvořenými modely sdílených prvků architektury eGovernmentu a jejich služeb, doporučenými referenčními modely, povinnými architektonickými vzory, příklady architektur z praxe a dalšími akcelerátory pro efektivní uplatnění v modelování architektur jednotlivých OVS. Jejich modely, poskytnuté do centrálního architektonického úložiště modelů, jsou také nedílnou součástí NAP. Pro všechny modely a další dokumenty, popisující Národní architekturu VS bude využíván společný název Národní architektonický plán. | NAP je tvořen souhrnným vysvětlujícím a koncepčním dokumentem a odpovídající znalostní bází v portálu. Dále je NAP tvořen centrálně vytvořenými modely sdílených prvků architektury eGovernmentu a jejich služeb, doporučenými referenčními modely, povinnými architektonickými vzory, příklady architektur z praxe a dalšími akcelerátory pro efektivní uplatnění v modelování architektur jednotlivých OVS. Jejich modely, poskytnuté do centrálního architektonického úložiště modelů, jsou také nedílnou součástí NAP. Pro všechny modely a další dokumenty, popisující Národní architekturu VS bude využíván společný název Národní architektonický plán. | ||
+ | |||
Souhrnný koncepční dokument NAP vydává a modely NAP publikuje OHA MV ČR jako samostatné a průběžně aktualizované dílčí navazující dokumenty této IKČR. | Souhrnný koncepční dokument NAP vydává a modely NAP publikuje OHA MV ČR jako samostatné a průběžně aktualizované dílčí navazující dokumenty této IKČR. | ||
+ | ===== Seznam digitálních zmocněnců jednotlivých resortů ===== | ||
+ | {{page> | ||