Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze		 Předchozí verze
Následující verzeObě strany příští revize
ikcr [2019/09/25 11:46] – [Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce ČR] Tomáš Šedivecikcr-dokument:ikcr [2020/08/11 10:38] – [Cíl č. 5: EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY] Tomáš Šedivec
Řádek 1: Řádek 1:
 <title>Informační koncepce ČR</title> <title>Informační koncepce ČR</title>
- 
-===== O Informační koncepci ČR ===== 
  
 Všechny povinné subjekty podle Zákona o informačních systémech jsou povinny jednak svoje informační koncepce a jednak svoje informační systémy uvést do souladu s IKČR. Všechny povinné subjekty podle Zákona o informačních systémech jsou povinny jednak svoje informační koncepce a jednak svoje informační systémy uvést do souladu s IKČR.
Řádek 31: Řádek 29:
  
  
-  * cíle ČR v oblasti eGovernmentu a jeho podpory informačními systémy veřejné správy, kapitoly 3 a 4,  +  - cíle ČR v oblasti eGovernmentu a jeho podpory informačními systémy veřejné správy,  
-  * obecné architektonické principy pro návrh a rozvoj takových informačních systémů a jejich služeb, kapitola 5,  +  - obecné architektonické principy pro návrh a rozvoj takových informačních systémů a jejich služeb,  
-  * obecné principy řízení útvarů informatiky a řízení životního cyklu informačních systémů, kapitola 6.+  - obecné principy řízení útvarů informatiky a řízení životního cyklu informačních systémů.
  
  
-V závěru obsahuje seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována, kapitola 7.+V závěru obsahuje seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována.
  
 IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, aktuálně platného strategického materiálu veřejné správy Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014-2020 (SRR VS) a dále jej rozpracovává tak, aby se mohl uplatnit při dlouhodobém řízení rozvoje IS jednotlivých OVS. Vyjma úzké provazby s materiálem Digitální Česko je Informační koncepce provázána také se vznikajícím strategickým materiálem Klientsky orientovaná veřejná správa 2030, který bude na SRR VS navazovat jak časově, tak i tematicky, a jehož vytvoření je uloženo usnesením vlády č. 680 ze dne 27. srpna 2014. Na základě úzké provazby mezi oběma materiály budou intervence oblasti Governmentu i eGovernmentu vzájemně koordinovány, reálná koordinace bude probíhat na platformě Společného řídícího výboru pro eGovernment a služby informační společnosti, kterým budou Rada vlády pro informační společnost a Rada vlády pro veřejnou správu provázány. IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, aktuálně platného strategického materiálu veřejné správy Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014-2020 (SRR VS) a dále jej rozpracovává tak, aby se mohl uplatnit při dlouhodobém řízení rozvoje IS jednotlivých OVS. Vyjma úzké provazby s materiálem Digitální Česko je Informační koncepce provázána také se vznikajícím strategickým materiálem Klientsky orientovaná veřejná správa 2030, který bude na SRR VS navazovat jak časově, tak i tematicky, a jehož vytvoření je uloženo usnesením vlády č. 680 ze dne 27. srpna 2014. Na základě úzké provazby mezi oběma materiály budou intervence oblasti Governmentu i eGovernmentu vzájemně koordinovány, reálná koordinace bude probíhat na platformě Společného řídícího výboru pro eGovernment a služby informační společnosti, kterým budou Rada vlády pro informační společnost a Rada vlády pro veřejnou správu provázány.
Řádek 43: Řádek 41:
  
  
-==== Cíl a poslání eGovernmentu v ČR ====+===== Cíl a poslání eGovernmentu v ČR =====
  
  
Řádek 57: Řádek 55:
 Vrcholovým cílem eGovernmentu v ČR je, aby do konce horizontu plánu této koncepce platilo, že: Vrcholovým cílem eGovernmentu v ČR je, aby do konce horizontu plánu této koncepce platilo, že:
  
 +<WRAP center round box 100%>
 „Česká republika je jednou z předních zemí v praktickém využívání moderních služeb eGovernmentu, což významně přispívá k přívětivosti a celkové efektivitě výkonu veřejné moci“ „Česká republika je jednou z předních zemí v praktickém využívání moderních služeb eGovernmentu, což významně přispívá k přívětivosti a celkové efektivitě výkonu veřejné moci“
 +</WRAP>
 +
  
 Tento cíl eGovernmentu v ČR představuje současně **vrcholový dlouhodobý cíl** Informační koncepce ČR, která jej rozpracovává do navazujících, závazných a měřitelných cílů realizovaných odpovědnými a při dosahování hlavních cílů spolupracujícími orgány veřejné správy. Jeho výsledkovým indikátorem je pozice ČR v žebříčku dle DESI indexu Evropské komise a stav plnění jednotlivých **hlavních cílů** Informační koncepce ČR. Tento cíl eGovernmentu v ČR představuje současně **vrcholový dlouhodobý cíl** Informační koncepce ČR, která jej rozpracovává do navazujících, závazných a měřitelných cílů realizovaných odpovědnými a při dosahování hlavních cílů spolupracujícími orgány veřejné správy. Jeho výsledkovým indikátorem je pozice ČR v žebříčku dle DESI indexu Evropské komise a stav plnění jednotlivých **hlavních cílů** Informační koncepce ČR.
Řádek 69: Řádek 70:
   - ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ   - ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
   - EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY   - EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY
 +  - EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD 
  
 Změny spojené s realizací těchto cílů musí být provázané, dobře zacílené, diskutované a akceptované jak veřejnou správou, tak soukromým sektorem. Úzká spolupráce poskytovatelů digitálních služeb ve veřejné správě a v soukromém sektoru, jejich schopnost sdílet ICT infrastrukturu, znalosti, zkušenosti, a především schopnost vnímat potřeby občanů a firem – klientů, je nezbytnou podmínkou pro kvalitativní posun eGovernmentu v ČR. Změny spojené s realizací těchto cílů musí být provázané, dobře zacílené, diskutované a akceptované jak veřejnou správou, tak soukromým sektorem. Úzká spolupráce poskytovatelů digitálních služeb ve veřejné správě a v soukromém sektoru, jejich schopnost sdílet ICT infrastrukturu, znalosti, zkušenosti, a především schopnost vnímat potřeby občanů a firem – klientů, je nezbytnou podmínkou pro kvalitativní posun eGovernmentu v ČR.
  
 +V průběhu naplňování IK ČR se ukázalo, že klíčovou úlohou digitální transformace organizací veřejné správy musí být vedle rozšiřování rozsahu a kvality digitálních služeb pro klienty také podstatný nárůst efektivity vnitřního fungování těchto organizací. Proto byly dílčí cíle a záměry podporující tuto oblast převedeny z dosavadních převážně externě orientovaných hlavních cílů do nového hlavního cíle č. 6 - Efektivní a pružný digitální úřad. Současně byly rozšířeny o zaměření na digitalizaci vnitřních dokumentů, modernizaci provozních IS a zavádění další pokročilých metod řízení vedle původně zmiňovaného procesního řízení. 
 ===== Popis hlavních cílů ===== ===== Popis hlavních cílů =====
  
-Informační koncepce definuje pět hlavních cílů, které jsou dále rozvedeny do dílčích cílů.+V této kapitole je definována podstata jednotlivých hlavních cílů a dílčí cíle, jimiž jsou realizovány. Pro každý hlavní cíl bude v samostatném následném dokumentu vypracován implementační plán, obsahující mimo jiné jednoznačné stanovení zodpovědností, termínů, zdrojů a měřitelných ukazatelů k jednotlivým dílčím cílům. Vybrané cíle IK ČR budou naplňovány také prostřednictvím Prováděcího dokumentu programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 
  
 ==== Cíl č. 1: UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ==== ==== Cíl č. 1: UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ====
Řádek 84: Řádek 87:
 Budované služby lze obecně dělit na tři skupiny: Budované služby lze obecně dělit na tři skupiny:
  
-  *   informační služby (zejména poskytování informací a znalostí veřejnosti), +  * informační služby (zejména poskytování informací a znalostí veřejnosti), 
-  *   interaktivní služby (individuální poskytování personalizovaných informací různými informačními kanály) a+  * interaktivní služby (individuální poskytování personalizovaných informací různými informačními kanály) a
   * transakční služby (typicky podání všech typů, včetně provedení platby nebo rezervace termínu pro prezenční jednání, získání potvrzení a doručení rozhodnutí úřadu).   * transakční služby (typicky podání všech typů, včetně provedení platby nebo rezervace termínu pro prezenční jednání, získání potvrzení a doručení rozhodnutí úřadu).
  
 Současně usilujeme o implementaci co nejvíce tzv. integrovaných on-line služeb veřejné správy, propojujících všechny tři předchozí skupiny on-line více úřadů služeb dohromady na jednom místě, zakrývajících tak pro identifikovaného autentizovaného a autorizovaného klienta skutečnou složitost a komplexnost výkonu působnosti veřejné moci v ČR. Současně usilujeme o implementaci co nejvíce tzv. integrovaných on-line služeb veřejné správy, propojujících všechny tři předchozí skupiny on-line více úřadů služeb dohromady na jednom místě, zakrývajících tak pro identifikovaného autentizovaného a autorizovaného klienta skutečnou složitost a komplexnost výkonu působnosti veřejné moci v ČR.
- 
-Externí služby pro klienty nebudou nikde dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalých změn (zlepšování, adaptace). Cesta k samoobslužným on-line službám musí vést přes zásadní zjednodušování a elektronizaci celých jejich realizačních procesů. Zjednodušování komunikace a procesů je pak vedle digitalizace jedním ze základních zdrojů efektivity veřejné správy a nedílnou součástí zodpovědnosti věcných správců za procesy správy těchto služeb. 
  
 Cílem eGovernmentu není pouze rozvoj rozmanitých online služeb, ale též jejich sjednocování a konsolidace do společných integrovaných on-line služeb, viz princip „Jeden stát (Whole-of-Government)“. Cílem eGovernmentu není pouze rozvoj rozmanitých online služeb, ale též jejich sjednocování a konsolidace do společných integrovaných on-line služeb, viz princip „Jeden stát (Whole-of-Government)“.
Řádek 102: Řádek 103:
 Základem je vázat služby na zlepšenou definici životních/podnikatelských událostí/situací, orientovaných na problematiku dle vnímání veřejností (nikoli na zákony či agendy, jak je tomu teď). Služby musí být současně jednotným a srozumitelným způsobem prezentovány na místech, kde je klient intuitivně očekává. Základem je vázat služby na zlepšenou definici životních/podnikatelských událostí/situací, orientovaných na problematiku dle vnímání veřejností (nikoli na zákony či agendy, jak je tomu teď). Služby musí být současně jednotným a srozumitelným způsobem prezentovány na místech, kde je klient intuitivně očekává.
  
-Služby musí být dále (interně) konzistentně napojeny na agendy a procesy, jimiž se realizují, v rámci modelu enterprise architektury úřadů (souvislost s cílem č. 5).+Služby musí být dále (interně) konzistentně napojeny na agendy a procesy, jimiž se realizují, v rámci modelu enterprise architektury úřadů (souvislost s cílem č. 5.3).
  
 Každá navrhovaná on-line služba bude schvalována ve stádiu návrhu a poté certifikována před publikací v katalogu. Každá navrhovaná on-line služba bude schvalována ve stádiu návrhu a poté certifikována před publikací v katalogu.
Řádek 111: Řádek 112:
  
 Centrální informační služby nové generace. Vybudování nového jednoduchého a jednotného systému informování veřejnosti: Centrální informační služby nové generace. Vybudování nového jednoduchého a jednotného systému informování veřejnosti:
- +   
-   Využitím portálu veřejné správy s novou funkcí federalizovaného vyhledávání ve všech webových stránkách úřadů. +  * Využitím portálu veřejné správy s novou funkcí federalizovaného vyhledávání ve všech webových stránkách úřadů. 
- +  * Vybudování služeb call centra se znalostně/expertním systémem umožňující veřejnosti získat informaci „na vyžádání“ ze všech oborů/oblastí působnosti veřejné moci z jednoho kontaktního bodu s možností využití oborových expertů jednotlivých rezortů (případně i expertů třetích stran) na druhé úrovni řešení požadovaných úloh.
-Vybudování služeb call centra se znalostně/expertním systémem umožňující veřejnosti získat informaci „na vyžádání“ ze všech oborů/oblastí působnosti veřejné moci z jednoho kontaktního bodu s možností využití oborových expertů jednotlivých rezortů (případně i expertů třetích stran) na druhé úrovni řešení požadovaných úloh.+
  
 === Dílčí cíl 1.3: Rozvoj univerzálních front-office služeb === === Dílčí cíl 1.3: Rozvoj univerzálních front-office služeb ===
Řádek 142: Řádek 142:
 Zavedení rolí v OVS, zodpovědných za elektronickou obsluhu klientů, napříč agendami, a stanovení správců služeb. Pracovníci v této roli budou z pozice věcného správce zodpovídat za rozvoj plnohodnotného transakčního portálu úřadu, propojeného s Portálem veřejné správy (PVS), využívajícího elektronickou identifikaci uživatelů a podpořeného funkční integrací toku informací mezi agendovými IS úřadu (OVS) a ostatními zdroji údajů z propojeného datového fondu VS ČR (PPD). Tito pracovníci budou současně správci jednotného katalogu on-line služeb OVS a tak i přirozenými partnery úřadu pro centrální správu portálu a katalogu služeb v PVS. Zavedení rolí v OVS, zodpovědných za elektronickou obsluhu klientů, napříč agendami, a stanovení správců služeb. Pracovníci v této roli budou z pozice věcného správce zodpovídat za rozvoj plnohodnotného transakčního portálu úřadu, propojeného s Portálem veřejné správy (PVS), využívajícího elektronickou identifikaci uživatelů a podpořeného funkční integrací toku informací mezi agendovými IS úřadu (OVS) a ostatními zdroji údajů z propojeného datového fondu VS ČR (PPD). Tito pracovníci budou současně správci jednotného katalogu on-line služeb OVS a tak i přirozenými partnery úřadu pro centrální správu portálu a katalogu služeb v PVS.
  
-Představení odborných útvarů zodpovědných za agendu jsou vždy Správci jednotlivých dílčích elektronických služeb v dané agendě. V rámci této role: odpovídají i za realizaci IT podpory těchto on-line služeb a jejich rozvoj. +Představení odborných útvarů zodpovědných za agendu jsou vždy Správci jednotlivých dílčích elektronických služeb v dané agendě. V rámci této role:  
- +  * odpovídají i za realizaci IT podpory těchto on-line služeb a jejich rozvoj. 
-jsou současně věcnými správci IS, které dané služby podporují, tzn., určují účel, funkční rozsah a podmínky provozování těchto systémů.+  * jsou tedy současně tzv. věcnými správci informačních systémů, které dané služby podporují, tzn., určují účel, funkční rozsah a podmínky provozování těchto systémů pro jejich technické správce a provozovatele. 
  
 === Dílčí cíl 1.7: Systém zapojení veřejnosti a subjektů do zlepšování EG služeb === === Dílčí cíl 1.7: Systém zapojení veřejnosti a subjektů do zlepšování EG služeb ===
Řádek 162: Řádek 162:
 Právní řád by měl být jako celek nejen digitálně přívětivý, ale zároveň by neměl klást překážky ve využívání možností digitálních nástrojů a služeb, které odpovídají technologickým standardům 21. století. Právní řád by měl být jako celek nejen digitálně přívětivý, ale zároveň by neměl klást překážky ve využívání možností digitálních nástrojů a služeb, které odpovídají technologickým standardům 21. století.
  
-=== Dílčí cíl 2.1: Zavedení DPL jako součást v přípravě a hodnocení legislativy ===+=== Dílčí cíl 2.1: Zajistit povinnost vytváření digitálně přívětivé legislativy ===
  
-Při tvorbě legislativy upravující digitální oblasti se budou zpracovatelé řídit doporučeními obsaženými v Zásadách pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Tímto budou vytvořeny podmínky pro dodržování základních zásad – architektonických principů eGovernmentu, které vytváří podmínky pro využití ICT prostředků při poskytování digitálních služeb občanům a zajištění výkonu zejména služeb veřejné správy a veřejných služeb pomocí ICT. Na základě Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) bude také regulace upravující digitální oblast nebo oblast, která by měla být zajišťována s využitím ICT prostředků, podrobena jak hodnocení dopadů regulace (ex ante RIA v podobě Důvodové zprávy / Odůvodnění / Závěrečné zprávy z RIA), tak zevrubnému přezkumu účinnosti (ex post RIA). Jednou z možností takového systematického a trvalého hodnocení, je zavedení samostatné položky v seznamu dopadů (nově např. Bod 10. 12. – Dopady na využití ICT a digitálních služeb) s tím, že by k tomu byla zpracována příslušná metodika jako je tomu u některých jiných položek hodnocení dopadů.+Zajistit povinnost vytváření digitálně přívětivé legislativy v souladu se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Návrhy právních předpisů budou hodnoceny z hlediska digitálních dopadů (Digitální RIA - DIA). 
 +Odborným garantem posouzení z hlediska DIA bude pracovním výborem RVIS pro DPL. Povinnost získání stanoviska RVIS bude řízena dle Plánu legislativních prací vlády.
  
-=== Dílčí cíl 2.2: Spolupracovat na evropské úrovni k DPL ===+Touto cestou zajistit v legislativě dodržování všech základních zásad (architektonických principů eGovernmentu), zejména principů “data only once” a „digital by default“ pro všechny nově zaváděné i existující veřejné služby, zajišťované v podobě digitální služby. (Digitální a fyzická forma služby musí být rovnoprávná).
  
-Ve spolupráci se Sekcí pro evropské záležitosti a Sekcí Legislativní rady vlády Úřadu vlády se podílet se na tvorbě evropské digitální legislativy tak, aby při zachování vysokých standardů ochrany soukromí a bezpečnosti podporovala rozvoj podnikatelského prostředí a rozvoj digitální ekonomiky jako celku (autorskoprávní balíček, nařízení o ePrivacy, kybernetický balíček, regulace technologií atd.). Mnohá z těchto evropských pravidel budou mít zásadní dopad na podobu a rozvoj on-line služeb eGovernmentu, a proto je aktivní podíl na jejich tvorbě nedílnou součástí IKČR.+Přitom zajistit koordinaci legislativy v rámci celého životního cyklu zákonných předpisů včetně zpětného vyhodnocení dopadů dotčeného právního předpisu v rámci ex post RIA.  
 + 
 +=== Dílčí cíl 2.2: Podíl na tvorbě evropské legislativy === 
 + 
 +Cíl je vypuštěn, protože je plně pokryt záměry pilířů ČDE a DES. 
  
 === Dílčí cíl 2.3: Projekty eSbírka a eLegislativa === === Dílčí cíl 2.3: Projekty eSbírka a eLegislativa ===
Řádek 180: Řádek 185:
 === Dílčí cíl 2.5: Zakotvení práva na digitální služby === === Dílčí cíl 2.5: Zakotvení práva na digitální služby ===
  
-Právní zakotvení a/nebo posílení práv občanů a firem na digitální služby, včetně potřebné úpravy stávajících zákonů upravujících oblast eGovernmentu a dalších souvisejících zákonů omezujících využití nástrojů eGovernmentu pro poskytování služeb veřejné správy včetně zavedení a/nebo posílení práva občanů a firem na on-line služby.+Právní zakotvení a/nebo posílení práv občanů a firem na digitální služby, včetně potřebné úpravy stávajících zákonů upravujících oblast eGovernmentu a dalších souvisejících zákonů omezujících využití nástrojů eGovernmentu pro poskytování služeb veřejné správy včetně zavedení a/nebo posílení práva občanů a firem na digitální služby.
  
 === Dílčí cíl 2.6: Aktualizace legislativy k eGovernmentu === === Dílčí cíl 2.6: Aktualizace legislativy k eGovernmentu ===
Řádek 193: Řádek 198:
  
 Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, případně upravit Zákon o veřejných zakázkách a tak, aby umožnily řízení životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s enterprise architekturou úřadů a s NAP. Je nezbytné například při zadání VZ předem stanovit optimální dobu provozu ISVS z hlediska jeho implementace, rutinního provozu a dlouhodobé udržitelnosti, aby nedocházelo po krátké době (např. 4 roky) k překotným změnám přinášejícím zvýšení rizika implementace a migrace do nového řešení, které bude funkčně srovnatelné s řešením existujícím. Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, případně upravit Zákon o veřejných zakázkách a tak, aby umožnily řízení životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s enterprise architekturou úřadů a s NAP. Je nezbytné například při zadání VZ předem stanovit optimální dobu provozu ISVS z hlediska jeho implementace, rutinního provozu a dlouhodobé udržitelnosti, aby nedocházelo po krátké době (např. 4 roky) k překotným změnám přinášejícím zvýšení rizika implementace a migrace do nového řešení, které bude funkčně srovnatelné s řešením existujícím.
 +
 +=== Dílčí cíl 2.9: Nové návrhy právních předpisů na podporu eGovernmentu ===
 +
 +Vytvoření návrhů nových právních předpisů na podporu eGovernmentu, zejména zákona o archivnictví a spisové službě, zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace a zákona o BIM, a dalších. Tento cíl navazuje na schválení zákona o právu na digitální službu (cíl 2.5) a doplňuje cíl 2.6 o projekty vzniku, resp. „digitalizace“ předpisů, které se spolu s výše ve 2.6 uvedenými stanou dalšími zákonnými pilíři eGovernmentu. Jednotlivé zákony budou představovat záměry/projekty tohoto dlouhodobě platného dílčího cíle.
 +
 +
  
 ==== Cíl č. 3: ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU ==== ==== Cíl č. 3: ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU ====
Řádek 201: Řádek 212:
  
 Z hlediska předpokladů efektivního využití eGovernmentu a zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti ČR tvoří zásadní oblast rovněž rozvoj vysokorychlostních sítí, zejména dostupnosti vysokorychlostního internetu. Do tohoto cíle rovněž spadá rozvoj komunikační infrastruktury veřejné správy. Z hlediska předpokladů efektivního využití eGovernmentu a zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti ČR tvoří zásadní oblast rovněž rozvoj vysokorychlostních sítí, zejména dostupnosti vysokorychlostního internetu. Do tohoto cíle rovněž spadá rozvoj komunikační infrastruktury veřejné správy.
 +
 +K tomu, aby digitalizovaná veřejná správa dobře fungovala, a aby v ni organizace i občané měli důvěru, je klíčové zajistit bezpečnost digitálních služeb. Jedná se jak o obranu proti kybernetickým útokům a zajištění efektivní a kvalitní kybernetické infrastruktury, tak o ochranu soukromí a osobních i obchodních údajů uživatelů
  
 === Dílčí cíl 3.1: Využití prostředků ESF na rozvoj digitalizace === === Dílčí cíl 3.1: Využití prostředků ESF na rozvoj digitalizace ===
Řádek 208: Řádek 221:
 === Dílčí cíl 3.2: Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu === === Dílčí cíl 3.2: Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu ===
  
-Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro podporu konkurenceschopnosti a rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná se například o fondy duševního vlastnictví, knihovní fondy a fond kulturního dědictví, dokončení digitalizace katastru nemovitostí, digitalizace výstupů územního plánování zejména územních plánů, projektových dokumentací, digitalizace historických úředních dokumentů, agend pro podporu stavebnictví atd.+Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro podporu konkurenceschopnosti a rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná se například o fondy duševního vlastnictví, knihovní fondy a fond kulturního dědictví, dokončení digitalizace katastru nemovitostí, digitalizace výstupů územního plánování zejména územních plánů, projektových dokumentací, digitalizace historických úředních dokumentů, agend pro podporu stavebnictví atd. Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu a prolnutí různých datových sad o území a vybavenosti také může výrazně usnadnit plánování investiční podpory pro oblast cestovního ruchu. 
  
 === Dílčí cíl 3.3: Digitalizace a správa úředních dokumentů a úředního obsahu === === Dílčí cíl 3.3: Digitalizace a správa úředních dokumentů a úředního obsahu ===
Řádek 219: Řádek 232:
  
 V této souvislosti je nutné pro stále častější užívání těchto nástrojů při vývoji a správě služeb zjednodušit jejich obsluhu a provázat ji přirozeně s životním cyklem agend a informačních systémů veřejné správy. V této souvislosti je nutné pro stále častější užívání těchto nástrojů při vývoji a správě služeb zjednodušit jejich obsluhu a provázat ji přirozeně s životním cyklem agend a informačních systémů veřejné správy.
 +
 +Bez bezchybného provozu a trvalého zlepšování všech základních registrů není možné naplnit ostatní cíle IKČR, včetně práva občanů na digitální službu – cíl 2.5.
  
 === Dílčí cíl 3.5: Rozvoj komunikační infrastruktury státu === === Dílčí cíl 3.5: Rozvoj komunikační infrastruktury státu ===
Řádek 230: Řádek 245:
 === Dílčí cíl 3.6: Rozvoj systémů elektronické identifikace (EID) === === Dílčí cíl 3.6: Rozvoj systémů elektronické identifikace (EID) ===
  
-Zavedení systému důvěryhodné elektronické identifikace do praxe. Do cíle spadá jak elektronická identifikace občanů a zástupců právnických osob (NIA, nové občanské průkazy, komerční poskytovatelé identifikace, …) a cizinců, tak společná centrální fyzická i elektronická identifikace úředníků prostřednictvím jednotného autentizačního systému (Single Sign-On). Součástí cíle jsou i prostředky pro elektronický podpis a pečeť pro úředníky a úřady, a jejich poskytování jako sdílené služby státu. Součástí cíle je i zajištění elektronizace oprávnění k úkonům na základě zákonných zmocnění, plných mocí, profesních způsobilostí (lékaři, stavební inženýři a technici apod.) a dalších oprávnění (řidičská, zbrojní apod.).+Zavedení systému důvěryhodné elektronické identifikace do praxe. Do cíle spadá jak elektronická identifikace občanů a zástupců právnických osob (NIA, občanské průkazy s biometrickým čipem, nový státní identifikační prostředek „mobilní klíč“, rozvoj komerčních poskytovatelů elektronické identifikace, např. bankovní identita – BankID, atd…) a cizinců, tak společná centrální fyzická i elektronická identifikace úředníků prostřednictvím jednotného autentizačního systému (Single Sign-On). Součástí cíle jsou i prostředky pro elektronický podpis a pečeť pro úředníky a úřady, a jejich poskytování jako sdílené služby státu. Součástí cíle je i zajištění elektronizace oprávnění k úkonům na základě zákonných zmocnění, agendově specifických plných mocí, profesních způsobilostí (lékaři, stavební inženýři a technici apod.) a dalších oprávnění (řidičská, zbrojní apod.). Součástí cíle je i řízená migrace dnes již proprietárního identitního prostoru Datových schránek do příslušné sdílené služby elektronické identifikace – do Národního bodu (NIA). 
  
-=== Dílčí cíl 3.7: Digitální technická mapa ČR ===+=== Dílčí cíl 3.7: Prostorová data ===
  
-Vytvoření základních služeb a implementace strategie sdílení dat mezi veřejnou správou a privátním sektorem formou Digitální technické mapy ČR a dalších autoritativních široce využitelných datových zdrojů, (vzniklých např. na základě použití metod jako je BIM – Informační modelování staveb apod.).+Rozvoj a provoz základních služeb a implementace strategie sdílení dat mezi veřejnou správou a privátním sektorem formou Digitální mapy veřejné správy, zejména digitálních technických map, a dalších autoritativních 
 +široce využitelných datových zdrojů, (vzniklých např. na základě použití metod jako je BIM – Informační modelování staveb apod.) jako nedílných součástí Národní infrastruktury pro prostorové informace. 
 + 
 +=== Dílčí cíl 3.8: Kybernetická bezpečnost === 
 + 
 +Podpora opatření kybernetické bezpečnosti pro veřejnou správu. Obsahem cíle je zajišťování důvěry a bezpečnosti interních i externích digitálních služeb veřejné správy plněním Akčního plánu k Národní strategii kybernetické bezpečnosti ČR, a to pro příslušné období, a dalšími opatřeními, nezahrnutými do jiných cílů IK ČR. Opatření tohoto cíle pro veřejnou správu souvisí s opatřeními cílů DES HC5 pro celou společnost, zejména pak s dílčími cíli 5.4 a 5.5. 
 + 
 +Cíl přesunut z DES 5.1, protože je zaměřen výhradně na veřejnou správu a patří tak do IKČR.
  
-Informační systém technické infrastruktury veřejné správy. V rámci rozvoje sítí nových generací a v souladu se schválenou Geoinfostrategií ČR potřebuje veřejná správa disponovat objektivním monitorovacím a mapovacím nástrojem pro vyhodnocování existence stávající technické infrastruktury veřejné správy a plánování jejího budoucího rozvoje. Tento informační systém bude sloužit pro zprostředkování informací o existující technické infrastruktuře primárně pro potřeby veřejné správy (např. pro budoucí elektronizaci procesů povolování staveb). Součástí přípravy je rovněž vyhodnocení vazeb na stávající informační systémy prostorových informací. Informační systém bude zároveň přispívat ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. 
  
 ==== Cíl č. 4: ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ ==== ==== Cíl č. 4: ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ ====
Řádek 258: Řádek 279:
 === Dílčí cíl 4.2: Opatření pro získání a udržení klíčových specialistů v rámci veřejné správy === === Dílčí cíl 4.2: Opatření pro získání a udržení klíčových specialistů v rámci veřejné správy ===
  
-Návrh a realizace opatření pro získání, udržení a rozvoj klíčových specialistů, odborníků ICT, řízení změn, řízení služeb, procesů a kvality ve vybraných profesích služebního i zaměstnaneckého poměru, pro naplnění cílů rozvoje eGovernmentu, a to zejména zavedení opatření v oblastech: otevřenosti a prostupnosti trhu práce veřejné správy pro výše uvedené experty, +Návrh a realizace opatření pro získání, udržení a rozvoj klíčových specialistů, odborníků ICT, řízení změn, řízení služeb, procesů a kvality ve vybraných profesích služebního i zaměstnaneckého poměru, pro naplnění cílů rozvoje eGovernmentu, a to zejména zavedení opatření v oblastech:  
- +  * otevřenosti a prostupnosti trhu práce veřejné správy pro výše uvedené experty, 
-mzdové politiky a systému odměňování státních zaměstnanců podle dosažených výsledků, pro zajištění konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce, +  * mzdové politiky a systému odměňování státních zaměstnanců podle dosažených výsledků, pro zajištění  
- +  * konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce, 
-motivačního systému v oblasti nefinanční motivace a benefitů státních zaměstnanců, +  * motivačního systému v oblasti nefinanční motivace a benefitů státních zaměstnanců, 
- +  * systému vzdělávání a sdílení znalostí státních zaměstnanců ve vybraných profesích.
-systému vzdělávání a sdílení znalostí státních zaměstnanců ve vybraných profesích.+
  
 === Dílčí cíl 4.3: Intenzivní spolupráce s vysokými školami === === Dílčí cíl 4.3: Intenzivní spolupráce s vysokými školami ===
Řádek 286: Řádek 306:
 === Dílčí cíl 4.7: Zavedení procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě === === Dílčí cíl 4.7: Zavedení procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě ===
  
-Zavedení moderních principů procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě. Cíl zahrnuje řízení strategie jako trvalého procesu, procesní řízení agend a podpůrných/provozních činností (včetně procesního řízení informatiky s využitím moderních standardů), podporu procesu zlepšování/kvality a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti. +Zavedení nových rolí a systematizovaných míst pro výkon nových metod řízení v úřadu. Cíl zahrnuje zřízení a naplnění všech potřebných rolí pro uplatnění nových metod řízení (viz také cíl 6.3), zejména ustavení 
- +rolí Správce elektronických služeb úřadu (viz také cíl 1.6) a Manažera kvality procesů a služeb (viz také zásady Z6, Z7 a Z10), nebo jim obdobných
-Nedílnou součástí optimalizace procesů a služeb je jejich zjednodušování, elektronizace a automatizace, sjednocování a sdílení. Součástí tohoto cíle je proto elektronizace a sdílení vnitřních operací OVS (agendových i provozních) všude, kde to je co do počtu a složitosti operací proveditelné a rentabilní (3E). Potom každý úředník nalezne všechny potřebné informace a on-line služby pro svou práci na jednom místě. +
- +
-Všechny agendové i provozní funkce (procesy) OVS jsou dekomponovány tak, aby bylo možné určit ty, které budou vykonávány jednotně a z nich ty, které budou vykonávány centrálně, jako vnitřní sdílená služba úřadu, případně s využitím odpovídajících centrálních sdílených služeb státu.+
  
-Nedílnou součástí a podmínkou zavedení řízení a průběžného zlepšování kvality procesů a služeb je ustavení rolí Správce elektronických služeb úřadu (viz také cíl 1.6) a Manažera kvality procesů a služeb (viz také zásady Z6, Z7 a Z10), nebo jim obdobných.+Cíl redukován na personální opatření, podstatná část cíle přesunuta do HC6 a rozdělena do samostatných cílů 6.1, 6.2 a 6.3 
  
 === Dílčí cíl 4.8: Rozvoj systému vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců veřejné správy směrem k EG === === Dílčí cíl 4.8: Rozvoj systému vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců veřejné správy směrem k EG ===
Řádek 324: Řádek 341:
 === Dílčí cíl 5.3: Zavedení principů pro řízení a rozvoj architektury v úřadech === === Dílčí cíl 5.3: Zavedení principů pro řízení a rozvoj architektury v úřadech ===
  
-Zavedení principů a postupů „Enterprise architektury“ do řízení eGovernmentu všech úrovní. Do toho cíle spadá zejména diskuse nad obsahem a publikování závazného Národního architektonického rámce a Národního architektonického plánu ČR a jejich uplatnění návrzích a realizaci architektur OVS.+Zavedení principů a postupů „Enterprise architektury“ a současně „agilního řízení“ do řízení eGovernmentu všech úrovní. Do toho cíle spadá zejména diskuse nad obsahem a publikování závazného Národního 
 +architektonického rámce a Národního architektonického plánu ČR a jejich uplatnění návrzích a realizaci architektur OVS. Cílem je vybudovat v úřadech schopnosti řízení a realizace změn, které budou současně dlouhodobě 
 +koncepční, ale současně budou pružně reagovat na měnící se potřeby, umožní inovovat, zkoušet a poučit se z chyb.
  
-Nedílnou součástí cíle je realizace modelu architektury sdílených služeb a jeho povinného zavedení do modelů architektur orgánů veřejné moci, včetně jeho využití v řídících procesech, plánování a realizaci eGovernment záměrů/projektů. Cíl je mj. předpokladem optimálního plnění dílčího cíle 1. 1. (Národní katalog služeb eGovernment).+Nedílnou součástí cíle je realizace modelu architektury sdílených služeb a jeho povinného zavedení do modelů architektur orgánů veřejné moci, včetně jeho využití v řídících procesech, plánování a realizaci eGovernment 
 +záměrů/projektů. Cíl je mj. předpokladem optimálního plnění dílčího cíle 1. 1. (Katalog služeb orgánů veřejné moci).
  
 === Dílčí cíl 5.4: Realizace modelu spolupráce OVM a podniků poskytujících infrastrukturu === === Dílčí cíl 5.4: Realizace modelu spolupráce OVM a podniků poskytujících infrastrukturu ===
Řádek 350: Řádek 370:
 === Dílčí cíl 5.8: Podpora agendových systémů pro výkon samostatné působnosti === === Dílčí cíl 5.8: Podpora agendových systémů pro výkon samostatné působnosti ===
  
-Podpora budování agendových systémů v samosprávné působnosti, spisové služby a oběhu dokumentů a provozních systémů (Mail, ERP, HR). Tyto systémy jsou jako vysoce unifikované oblasti IT podpory procesů s výlučně vlastní pravomocí OVS postupně přesouvány ke sdíleným multitenantním (nájemným) řešením, a to na různých úrovních sdílených datových center samosprávy, resp. v komerční části eGovernment Cloudu.+Podpora budování sdílených agendových systémů v samosprávné působnosti, spisové služby a oběhu dokumentů a provozních systémů (Mail, ERP, HR). Tyto systémy jsou jako vysoce unifikované oblasti IT podpory procesů s výlučně vlastní pravomocí OVS postupně přesouvány ke sdíleným multitenantním (nájemným) řešením, a to na různých úrovních sdílených datových center samosprávy, resp. v komerční části 
 +eGovernment Cloudu.
  
-Rozvoj systémů v rámci tohoto cíle je předpokladem další optimalizace a elektronizace procesů OVS a poskytování interních on-line služeb pro efektivní práci úředníků.+Rozvoj systémů v rámci tohoto cíle je předpokladem další optimalizace a elektronizace procesů OVS a poskytování interních on-line služeb pro efektivní práci úředníků, viz hlavní cíl 6. Tento specifický cíl je zaměřen na koordinované a centrální budování sdílených služeb v této oblasti, jako doplněk individuálních řešení podle cíle 6.4. 
  
 === Dílčí cíl 5.9: Rozvoj Propojeného datového fondu (PPDF) === === Dílčí cíl 5.9: Rozvoj Propojeného datového fondu (PPDF) ===
Řádek 364: Řádek 385:
 === Dílčí cíl 5.11: Rozvoj geoinformatiky a prostorových informací === === Dílčí cíl 5.11: Rozvoj geoinformatiky a prostorových informací ===
  
-GeoInformace. Cílem je navrhnout a realizovat datovou politiku, zajistit interoperabilitu, odstranit duplicity a zpřístupnit prostorové informace ve vlastnictví veřejné správy a ve veřejném zájmu pro přívětivé veřejné služby stejně/obdobně, jako tomu u ostatních referenčních a autoritativních údajů v PPDF (například při on-line žádostech ve stavebním řízení).+Rozvoj a provoz informačních systémů spravujících prostorová data, jakožto součást Národní infrastruktury pro prostorové informace, které slouží pro podporu výkonu agend veřejné správy, jako jsou např. stavební řízení, územní plánování a rozvoj území, krizové řízení, obrana státu, ochrana životního prostředí, zemědělství, doprava, památková péče, správa majetku, s respektováním strategie sdílení dat a služeb eGovernmentu
  
-Je potřeba také propojit centrální sdílené prostorové informace s informacemi ve správě krajských datových center a dalších systémů územních samospráv, které slouží zejména pro územní plánování, krizové řízení a další oblasti využívající geoinformací, v podobě Digitální technické mapy ČR a datových zdrojů vzniklých na základě použití metody BIM – Informačního modelování staveb. +Dále bude rozvíjen potenciál geoinformací a informací jako otevřených dat.
- +
-Dále bude rozvíjen potenciál geoinformací a informací o stavbách jako otevřených dat.+
  
 === Dílčí cíl 5.12: Hodnocení realizace IKČR a zpětná vazba === === Dílčí cíl 5.12: Hodnocení realizace IKČR a zpětná vazba ===
  
-Zajištění zpětné vazby realizace IKČR. Obsahem cíle je hodnocení úspěšnosti realizovaných cílů IKČR průzkumem spokojenosti veřejnosti, managementu OVS, IT specialistů z řad odborné veřejnosti i OVS, včetně vyhodnocování mediální odezvy. Alternativou vyhodnocování úspěšnosti tohoto cíle je ustavení „tripartity elektronických služeb VS“, kde budou zastoupeni zástupci poskytovatelů služeb, konzumentů služeb a regulátorů z řad VS.+Efektivní koordinace, plánování, kontrola a zajištění zpětné vazby záměrů realizace IKČR a ostatních IT zakázek. 
 +Obsahem cíle jsou opatření směřující k institucionálnímu, finančnímu, personálnímu a ICT zajištění efektivní koordinace, plánování a kontroly realizace IKČR a ostatních ICT zakázek, včetně hodnocení úspěšnosti záměrů a realizovaných cílů IKČR průzkumem spokojenosti veřejnosti, managementu OVS, IT specialistů z řad odborné veřejnosti i OVS, včetně vyhodnocování mediální odezvy.  
 + 
 +=== Dílčí cíl 5.13: IS nové generace === 
 + 
 +Budování agendových informačních systémů nové generace. Cíl je zaměřen na všechny agendové informační systémy na podporu výkonu služeb pro externí klienty veřejné moci, vyjma řešení zahrnutých do specifických cílů 5.7 (logicky centralizované systémy pro výkon služeb v přenesené působnosti) a 5.8 (sdílené systémy samospráv). Jedná se tedy zejména o ostatní agendové systémy ústředních správních úřadů, užívané v jejich vlastní působnosti, jimi samotnými i jinými úřady. 
 + 
 + 
 +==== Cíl č. 5: EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD ==== 
 + 
 +Externí služby pro klienty nebudou nikdy dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalých změn (zlepšování, adaptace). Cesta k digitálním službám musí vést přes zásadní zjednodušování a elektronizaci celých jejich realizačních procesů. Zjednodušování komunikace a procesů je pak vedle digitalizace jedním ze základních zdrojů efektivity veřejné správy a nedílnou součástí zodpovědnosti věcných správců za procesy správy těchto služeb. 
 + 
 +Stejně jako klient (občan nebo organizace) má i úředník právo na efektivní služby IT podpory výkonu jeho funkcí při poskytování služeb veřejné správy. I úředník má mít všechny informace dostupné na jednom místě, v ergonomickém Frontendu Portálu úředníka, dostupné z různých zdrojů v Back-end integraci. Ke všem se má dostat s jednotnou elektronickou identifikací. 
 + 
 +I podpůrné a provozní funkce úřadů musí být digitálně transformovány tak, aby úředníky nezatěžovaly administrativou a zásadně usnadnily, zkrátily a zefektivnily poskytování interních služeb úřadu. Tím se dále zvýší úředníkům prostor na poskytování služeb externím klientům. Proto směřujeme k bezpapírovému úřadu podpořenému vzájemně integrovanými provozními systémy, poskytujícími služby v Portálu úředníka. 
 + 
 +Digitální transformace vnitřního chodu úřadů i jeho vnějších služeb se neobejde bez posílení a neustálého rozvoje ICT infrastruktury úřadů. Její struktura a funkce se budou měnit i v závislosti na přesunu řady IT služeb do eGovernment Cloudu. 
 + 
 +=== Dílčí cíl 6.1: Podpora práce úředníků === 
 + 
 +Efektivní a uživatelsky přívětivá IT podpora práce úředníků. Cíl zahrnuje jak vybudování tzv. „Portálu úředníka“ jako jednoho komplexního a jednotného uživatelské a přístupového rozhraní úředníků každého jednotlivého úřadu, tak centrálních sdílených aplikací a informačních zdrojů, které budou své služby úředníků v Portálu úředníka poskytovat s využití jednotné elektronické identity zaměstnance veřejné moci. Každý úředník nalezne všechny potřebné informace pro svou práci na jednom místě, v intranetu svého úřadu, ze kterého se postupným umožněním on-line samoobslužných transakcí pro úředníky stane „Portál úředníka“. Do každého lokálního Portálu úředníka jsou zařazeny všechny postupně přibývající centrální on-line služby pro úředníky (nákup, eSbírka, státní služba, …). Pro malé úřady bez vlastních zaměstnaneckých samoobsluh a místního portálu úředníka budou centrální služby dostupné v centrálním Portálu úředníka. Bude existovat národní Katalog sdílených elektronických on-line služeb pro úředníky veřejné správy, které budou zařazovány do rozsahu jednotlivých zaměstnaneckých rolí v lokálních Portálech úředníka. Součástí obsahu Portálu úředníka budou i relevantní služby (informační, interaktivní a transakční) Portálu veřejné správy. 
 + 
 +Cíl přesunut z 1.1, 1.3 a 4.7 a upraven.  
 + 
 +=== Dílčí cíl 6.2: Vnitřní elektronizace === 
 + 
 +Digitalizace vnitřních činností a dokumentů úřadu – konec referátníků a žádanek. Nedílnou součástí optimalizace procesů a služeb je jejich zjednodušování, elektronizace a automatizace, sjednocování a sdílení. Náplní tohoto cíle je doplňkově k DC 6.3 právě elektronizace a sdílení vnitřních činností a dokumentů úřadu (agendových i provozních) všude, kde to je co do počtu a složitosti činností proveditelné a rentabilní (3E). 
 + 
 +Cíl přesunut ze 4.7 a upraven.¨ 
 + 
 +=== Dílčí cíl 6.3: Nové metody řízení úřadu === 
 + 
 +Zavedení nových metod řízení úřadu a využití sdílených služeb. Cíl zahrnuje řízení strategie jako trvalého procesu, projektového řízení zdrojů při zavádění změn, procesní řízení agend a podpůrných/provozních činností (včetně procesního řízení informatiky s využitím moderních standardů), řízení služeb externím a interním klientům, podporu procesu zlepšování/ zvyšování kvality a postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti. 
 + 
 +Všechny agendové i provozní činnosti úřadu budou dekomponovány tak, aby bylo možné určit ty, které budou vykonávány jednotně a z nich ty, které budou vykonávány centrálně, jako vnitřní sdílená služba úřadu, případně s využitím odpovídajících centrálních sdílených služeb státu. Nedílnou součástí a podmínkou zavedení nových metod řízení je obsazení nových rolí v úřadu (viz cíl 4.7). 
 + 
 +Cíl přesunut ze 4.7 a upraven.  
 + 
 +=== Dílčí cíl 6.4: Nové provozní a podpůrné systémy === 
 + 
 +Modernizace podpůrných a provozních informačních systémů úřadů. Obsahem cíle je pořízení, inovace, modernizace nebo náhrada všech typů informačních systémů (aplikací) potřebný pro realizaci digitální transformace úřadu, zejména v oblasti interních služeb. Cíl je zaměřen na podporu činností úřadu, jejichž podpora není zahrnuta do specifických dílčích cílů 5.7, 5.8, 5.13, orientovaných na aplikační podporu služeb pro externí klienty úřadů. 
  
 +=== Dílčí cíl 6.5: Vnitřní infrastruktura ===
  
 +Modernizace a posílení vnitřní digitální infrastruktury úřadu. Cíl zahrnuje všechna opatření v oblasti interních ICT technologií a služeb, kombinovaných s externími a sdílenými službami tak, aby bylo možné zajistit v úřadech dostatečný výpočetní výkon, úložnou kapacitu, síťové propojení, kvalitu koncových a vstupně/výstupních zařízení a další požadavky, spojené zejména s realizací cílů 6.1 až 6.4. 
  
 ===== Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce ČR ===== ===== Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce ČR =====
Řádek 389: Řádek 450:
 Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Digital by default Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Digital by default
  
-Popis: Orgány veřejné správy mají poskytovat služby primárně digitálně a samoobslužně (v různých formách, jako digitální dokumenty i strojově čitelné údaje); zároveň musí udržovat otevřené i další kanály pro ty, kteří nemohou buď z vlastního rozhodnutí, nebo z technických důvodů využívat digitální služby. Kromě toho veřejné služby mají být poskytovány i asistovaně prostřednictvím jednotného kontaktního místa a prostřednictvím různých obslužných kanálů. Subjekt práva musí však mít právo zvolit si pro komunikaci s veřejnou správou i tradiční obslužné přepážky jednotlivých OVM (opt – out princip).+Popis: Orgány veřejné správy mají poskytovat služby primárně digitálně a samoobslužně (v různých formách, jako digitální dokumenty i strojově čitelné údaje); zároveň musí udržovat otevřené i další kanály pro ty, kteří nemohou buď z vlastního rozhodnutí, nebo z technických důvodů využívat digitální služby. Kromě toho veřejné služby mají být poskytovány i asistovaně prostřednictvím jednotného kontaktního místa a prostřednictvím různých obslužných kanálů. Subjekt práva musí však mít právo zvolit si pro komunikaci s veřejnou správou i tradiční obslužné přepážky jednotlivých OVM (opt – out princip). Jinými slovy platí, že a) k původním tradičním listinným službám musí existovat také digitální samoobslužné služby a současně b) nové a zásadně měněné služby mají být navrženy nejprve jako digitální, a teprve druhotně má být od digitální podoby odvozena podoba listinná, respektive asistovaná, která však nesmí chybět jako rovnocenná varianta při zavedení služby.
  
 === Architektonický princip EU P2: Zásada „pouze jednou“ === === Architektonický princip EU P2: Zásada „pouze jednou“ ===
Řádek 395: Řádek 456:
 Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Only once Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Only once
  
-Popis: Orgány veřejné správy musí zaručit, že občané a podniky poskytují stejné informace celé veřejné správě pouze jednou. Je-li to zákonem povolené, orgány veřejné správy využívají při výkonu působnosti tyto sdílené údaje opakovaně, přičemž musí dodržovat pravidla ochrany údajů.+Popis: Orgány veřejné správy musí zaručit, že občané a podniky poskytují stejné informace celé veřejné správě pouze jednou. Je-li to zákonem povolené, orgány veřejné správy využívají při výkonu působnosti tyto sdílené údaje opakovaně, přičemž musí dodržovat pravidla ochrany údajů. Obdobně platí, že žádné údaje není nutné ručně vkládat do soustavy informačních systémů veřejné správy více než jedenkrát (ani klientem, ani úředníkem).
  
 === Architektonický princip EU P3: Podpora začlenění a přístupnost === === Architektonický princip EU P3: Podpora začlenění a přístupnost ===
Řádek 425: Řádek 486:
 Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Security & Privacy by design Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Security & Privacy by design
  
-Popis: Všechny iniciativy mají přesahovat pouhé dodržování právního rámce pro ochranu osobních údajů a soukromí a bezpečnost informačních technologií a mají tyto prvky zahrnout již do fáze přípravy architektury výkonu služeb veřejné správy.+Popis: Všechny iniciativy mají přesahovat pouhé dodržování právního rámce pro ochranu osobních údajů a soukromí a bezpečnost informačních technologií a mají tyto prvky zahrnout již do fáze přípravy architektury výkonu služeb veřejné správy. Dodržování zásad záměrné a standardní ochrany osobních údajů (Privacy by design a Privacy by default), omezení zpracování osobních údajů jeho účelem a minimalizace zpracovávaných osobních údajů je zásadní. Jde o důležité základní předpoklady pro zvýšení důvěry a rozšíření využívání digitálních služeb.
  
 ==== Další obecné principy ==== ==== Další obecné principy ====
Řádek 483: Řádek 544:
 Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): IT Consolidation Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): IT Consolidation
  
-Popis: Je nutno budovat ISVS efektivně a snažit se i pro nové úkoly využívat v maximální míře již systémy stávající. Informační systémy veřejné správy je nutné rozložit do procesně (funkčně) ucelených menších komponent, a tyto komponenty maximálně sdílet pro obdobné požadavky více agend jednoho OVS nebo i mezi nimi.+Popis: Je nutno budovat ISVS efektivně a snažit se i pro nové úkoly využívat v maximální míře již systémy stávající. Informační systémy veřejné správy je nutné rozložit do procesně (funkčně) ucelených menších komponent, a tyto komponenty maximálně sdílet pro obdobné požadavky více agend jednoho OVS nebo i mezi nimi. Stejně nezbytné je zajistit propojování ISVS a jejich údajů v případech, pokud jsou pro výkon agend užitečné a ze zákona dostupné.
  
 === Architektonický princip ČR P17: Omezení budování monolitických systémů === === Architektonický princip ČR P17: Omezení budování monolitických systémů ===
Řádek 489: Řádek 550:
 Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Application decomposition Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Application decomposition
  
-Popis: Soutěžení menších, vzájemně provázaných celků bude znamenat více možností dodávat státu i pro menší spolehlivé dodavatele. Cílem je soutěžit nejlepší řešení v dané oblasti, ne největší řešení na trhu.+Popis: Soutěžení menších, vzájemně provázaných celků bude znamenat více možností dodávat státu i pro menší spolehlivé dodavatele. Cílem je soutěžit nejlepší řešení v dané oblasti, ne největší řešení na trhu. Přitom dekompozice stávajících velkých systémů a výstavba nových řešení složených z komponent současně podporuje procesně orientovanou konsolidaci a sdílení prvků řešení, viz P 16.
  
 ---- ----
Řádek 497: Řádek 558:
 Vybrané principy z obou uvedených bloků jsou plně ve shodě s výčtem základních zásad DPL. Jako kontrolní mechanismus dodržování principů poslouží zejména jejich uplatnění v legislativním procesu a kontrola v rámci DPL, dále to, že nebudou OHA MV schváleny žádosti o stanovisko k projektu, realizujícímu služby, nenaplňující výše uvedené principy. Takové služby nebudou považovány za dokončené a nebudou certifikovány a uvedeny v Katalogu služeb v PVS a nebudou zahrnuty do plnění toho kterého hlavního či dílčího cíle. Vybrané principy z obou uvedených bloků jsou plně ve shodě s výčtem základních zásad DPL. Jako kontrolní mechanismus dodržování principů poslouží zejména jejich uplatnění v legislativním procesu a kontrola v rámci DPL, dále to, že nebudou OHA MV schváleny žádosti o stanovisko k projektu, realizujícímu služby, nenaplňující výše uvedené principy. Takové služby nebudou považovány za dokončené a nebudou certifikovány a uvedeny v Katalogu služeb v PVS a nebudou zahrnuty do plnění toho kterého hlavního či dílčího cíle.
  
-==== Obecné principy pořizování, vytváření, správy a provozování informačních systémů veřejné správy ====+===== Obecné principy pořizování, vytváření, správy a provozování informačních systémů veřejné správy =====
  
 Následující základní zásady řízení útvarů informatiky OVS a životního cyklu ISVS představují minimální povinné předpoklady pro zajištění koordinovaného rozvoje a úspěšné realizace změn služeb eGovernmentu, navrhovaných podle uvedených principů a naplňujících výše uvedené cíle, včetně specifických potřeb bezpečnostních sborů. Následující základní zásady řízení útvarů informatiky OVS a životního cyklu ISVS představují minimální povinné předpoklady pro zajištění koordinovaného rozvoje a úspěšné realizace změn služeb eGovernmentu, navrhovaných podle uvedených principů a naplňujících výše uvedené cíle, včetně specifických potřeb bezpečnostních sborů.
Řádek 505: Řádek 566:
 Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Client first Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Client first
  
-Popis: Rozhodování v IT je na prvním místě zaměřeno na dodávku efektivních služeb, představujících zřetelnou hodnotu pro externí i interní klienty, příjemce a uživatele těchto ICT služeb na podporu výkonu služeb veřejné správy.+Popis: Rozhodování v IT je na prvním místě zaměřeno na dodávku efektivních služeb, představujících zřetelnou hodnotu pro externí i interní klienty, příjemce a uživatele těchto ICT služeb na podporu výkonu služeb veřejné správy. Tzn. mimo jiné, že nově budované informační systémy nemají být pouhou evidencí (kartotékou) zákonem uložených údajů, ale mají být prostředkem efektivní podpory procesů výkonu služeb agend veřejné správy. A to jak podporou práce úředníka, tak podporou samoobslužného procesu na straně klienta veřejné správy.
  
 === Zásada řízení ICT Z2: Standardy plánování a řízení ICT === === Zásada řízení ICT Z2: Standardy plánování a řízení ICT ===
Řádek 517: Řádek 578:
 Zdroj: IKČR. Zdroj: IKČR.
  
-Popis: Rozvoj IS OVS je řízen dlouhodobým plánem – Informační koncepcí daného OVS. Ta zahrnuje jak strategické změny, tak potřeby procesní optimalizace, tak potřeby vyplývající ze stavu ICT. IK OVS stanovuje cíle orientované na zlepšování služeb externím klientům (veřejnost) a interním klientům (zlepšování subjektu). Třetí doporučená skupina tvoří cíle orientované na zlepšování IT (řízení služeb).+Popis: Rozvoj IS OVS je řízen dlouhodobým plánem – Informační koncepcí daného OVS. Ta zahrnuje jak strategické změny, tak potřeby procesní optimalizace, tak potřeby vyplývající ze stavu ICT. IK OVS stanovuje cíle orientované na zlepšování služeb externím klientům (veřejnost) a interním klientům (zlepšování subjektu). Třetí doporučená skupina tvoří cíle orientované na zlepšování IT (řízení služeb). Informační koncepce OVS musí podporovat realizaci cílů koncepce/strategie subjektu, pokud jsou stanoveny, musí podporovat realizaci cílů infomační koncepce ČR a musí reflektovat principy a zásady, které tato stanovuje. Cíle musí splňovat specifikaci „SMART“, tj. specifičnost/konkrétnost, měřitelnost, dosažitelnost (musí existovat alokace finančních a lidských zdrojů pro realizaci cíle), relevantnost a časového vymezení.
  
 === Zásada řízení ICT Z4: Řízení architektury === === Zásada řízení ICT Z4: Řízení architektury ===
Řádek 523: Řádek 584:
 Zdroj: IKČR. Zdroj: IKČR.
  
-Popis: Každý subjekt je povinen udržovat svůj model EA v aktuálním stavu, úrovni detailu dle své velikosti a v konzistentním stavu s povinným obsahem stanoveným Ministerstvem vnitra, který reprezentuje společné sdílené služby a prvky architektury a zároveň v konzistentním stavu s obsahem své Informační koncepce.+Popis: Architektura jednotlivých ICT řešení musí být navržena podle byznys architektury agendy, v kontextu k architektuře celého OVS a celého eGovernmentu. Zejména musí být zohledněny sdílené služby OVS a eGovernmentu a potenciál dalšího sdílení.Každý subjekt je povinen udržovat svůj model EA v aktuálním stavu, úrovni detailu dle své velikosti a v konzistentním stavu s povinným obsahem stanoveným Ministerstvem vnitra, který reprezentuje společné sdílené služby a prvky architektury a zároveň v konzistentním stavu s obsahem své Informační koncepce. Architektura je čtyřvrstvá, tj. ke každému procesu/agendě existuje vazba na příslušné aplikace ISVS (a/nebo provozní systémy), které proces podporují, dále vazba na příslušnou technologickou a komunikační infrastrukturu, ve které jsou systémy realizovány a provozovány. Do EA modelu OVS musí být zapracovány části národního modelu (NAP), specifikující architekturu sdílených služeb. Pokud OVS poskytuje nějakou sdílenou službu, musí její EA model publikovat přes MV/OHA.
  
 === Zásada řízení ICT Z5: Řízení požadavků a změn === === Zásada řízení ICT Z5: Řízení požadavků a změn ===
Řádek 535: Řádek 596:
 Zdroj: IKČR. Zdroj: IKČR.
  
-Popis: Vyhodnocování výkonnosti a kvality, minimálně principy měřitelnosti a zpětné vazby, budou zavedeny do všech procesů/postupů, stejně jako role, pozice manažera kvality (nezávislost výkonnosti a kvality IT na řízení rozvoje a provozu IT).+Popis: Vyhodnocování výkonnosti a kvality, minimálně principy měřitelnosti a zpětné vazby, budou zavedeny do všech procesů/postupů, stejně jako role, pozice manažera kvality (nezávislost výkonnosti a kvality IT na řízení rozvoje a provozu IT). Kvalita, výkonnost a zodpovědnost v oblasti řízení ICT OVS bude pravidelně ověřována formou auditu a benchmarku. 
  
 === Zásada řízení ICT Z7: Řízení zodpovědnosti za služby a systémy === === Zásada řízení ICT Z7: Řízení zodpovědnosti za služby a systémy ===
Řádek 541: Řádek 603:
 Zdroj: IKČR. Zdroj: IKČR.
  
-Popis: Každá agenda/proces a jeho služba musí mít svého vlastníka (osobu), který určuje strukturu a způsob výkonu procesu/agendy a je odpovědný za zlepšování, napříč všemi podpůrnými IS.+Popis: Každá agenda/proces a jeho služba musí mít svého vlastníka (osobu), který určuje strukturu a způsob výkonu procesu/agendy a je odpovědný za zlepšování, napříč všemi podpůrnými IS. Každý ISVS (nebo provozní systém) má definovaného garanta/správce (věcného a technického) a provozovatele, napříč všemi podporovanými agendami a službami.
  
 === Zásada řízení ICT Z8: Řízení katalogu služeb === === Zásada řízení ICT Z8: Řízení katalogu služeb ===
Řádek 547: Řádek 609:
 Zdroj: IKČR. Zdroj: IKČR.
  
-Popis: IT podpora OVS je řízena pomocí katalogu ICT služeb (převážně aplikačních, ale i technologických a infrastrukturních), kterými jsou podporovány procesy výkonu interních i externích služeb veřejné správy úřadu (tradičních i digitálních). Každý subjekt aktualizuje, publikuje a propaguje na internetu svůj katalog elektronických/digitálních služeb orientovaných na veřejnost a v intranetu obdobný katalog interních digitálních služeb.+Popis: IT podpora OVS je řízena pomocí katalogu ICT služeb (převážně aplikačních, ale i technologických a infrastrukturních), kterými jsou podporovány procesy výkonu interních i externích služeb veřejné správy úřadu (tradičních i digitálních). Každý subjekt aktualizuje, publikuje a propaguje na internetu svůj katalog elektronických/digitálních služeb orientovaných na veřejnost a v intranetu obdobný katalog interních digitálních služeb. Externí katalog digitálních služeb je svázaný s příslušnými životními/podnikatelskými událostmi/situacemi. Tento katalog je následně konsolidován a publikován Ministerstvem vnitra na portálu veřejné správy. Místní samospráva využívá v rámci přenesené působnosti část katalogu s předlohami vytvořenými Ministerstvem vnitra. Katalog interních ICT služeb OVS obsahuje i služby dostupné pro něj jako sdílené služby z různých úrovní veřejné správy.
  
 === Zásada řízení ICT Z9: Udržení interních kompetencí === === Zásada řízení ICT Z9: Udržení interních kompetencí ===
Řádek 553: Řádek 615:
 Zdroj: IKČR. Zdroj: IKČR.
  
-Popis: Pro všechny klíčové role řízení služeb eGovernmentu a řízení informatiky má OVS vytvořeny interní pozice. To je nezbytné pro udržení nezávislosti na dodavatelích, kontinuity a celostního pohledu, a zejména zodpovědnosti.+Popis: Pro všechny klíčové role řízení služeb eGovernmentu a řízení informatiky má OVS vytvořeny interní pozice. To je nezbytné pro udržení nezávislosti na dodavatelích, kontinuity a celostního pohledu, a zejména zodpovědnosti. Pracovníci v těchto rolích si udržují kompetence aktivním zapojením do všech činností spojených s dodavateli a přebírají jejich dovednosti (Learning by doing).
  
 === Zásada řízení ICT Z10: Procesní řízení === === Zásada řízení ICT Z10: Procesní řízení ===
Řádek 565: Řádek 627:
 Zdroj: IKČR. Zdroj: IKČR.
  
-Popis: Všechno rozhodování se řídí pravidly „řádného hospodáře“ a „Value for Money“.+Popis: Všechno rozhodování se řídí pravidly „řádného hospodáře“ a „Value for Money“. Všechny projekty ISVS musí (spolu s formulářem OHA) disponovat zpracovaným investičním záměrem typu „business case“ s jasně identifikovaným přínosem pro veřejnost a/nebo úřad. Pro tvorbu „business case“ projektu se využije metodika OHA MV ČR, obohacená o osvědčené prvky metodik jiných resortů, jako např. metody logického rámce z metodiky MMR ČR.
  
 === Zásada řízení ICT Z12: Řízení kapacit zdrojů === === Zásada řízení ICT Z12: Řízení kapacit zdrojů ===
Řádek 571: Řádek 633:
 Zdroj: IKČR. Zdroj: IKČR.
  
-Popis: OVS průběžně připravuje zajištění dostatečného množství a kvality interních kapacit vlastníků procesů/agend, garantů/správců systémů, projektových manažerů a architektů, odpovídající jejich předpokládanému uvolnění do programů a projektů realizace transformačních změn.+Popis: OVS průběžně připravuje zajištění dostatečného množství a kvality interních kapacit vlastníků procesů/agend, garantů/správců systémů, projektových manažerů a architektů, odpovídající jejich předpokládanému uvolnění do programů a projektů realizace transformačních změn. Projekty pak musí mít zajištěnu dostatečnou kapacitu klíčových pracovníků zadavatele (OVS), kteří drží know-how výkonu jednotlivých procesů, využití stávajících (návazných a/nebo nahrazovaných) systémů a provozních/ bezpečnostních standardů zadavatele. Tyto kapacity musí být reálně alokovány (převedeny) do projektu úměrně svým rolím a fázím projektu. Tím bude, mimo jiné zajištěn potřebný přenos znalostí z projektu a od dodavatele do liniových struktur OVS.
  
 === Zásada řízení ICT Z13: Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality === === Zásada řízení ICT Z13: Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality ===
Řádek 577: Řádek 639:
 Zdroj: IKČR. Zdroj: IKČR.
  
-Popis: Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani provozovatelem.+Popis: Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani provozovatelem. Stejně tak je účelné mít v projektech prvek nezávislé kontroly kvality, a to jak kvality projektového řízení, tak kvality návrhu a dodávaného řešení. V projektu musí být odděleny klíčové role. V případě komponentizace musí být vzájemně na sobě nezávislí systémový integrátor, dodavatelé komponent a provozovatel (-é). Přebírající a provozující subjekt nesmí mít vztah s externím subjektem zajišťujícím návrh, nebo implementaci. Přebírající a provozující subjekt musí být povinně zahrnut do akceptačního řízení implementace.
  
 === Zásada řízení ICT Z14: Vztah informatiky a legislativy === === Zásada řízení ICT Z14: Vztah informatiky a legislativy ===
Řádek 583: Řádek 645:
 Zdroj: IKČR. Zdroj: IKČR.
  
-Popis: Návrhy možností informační podpory legislativních úprav je nutno vypracovávat společně s návrhy přijímání právních předpisů či jejich změn tak, aby se vzájemně ovlivňovaly směrem ke vzniku moderních a proveditelných ustanovení.+Popis: Návrhy možností informační podpory legislativních úprav je nutno vypracovávat společně s návrhy přijímání právních předpisů či jejich změn tak, aby se vzájemně ovlivňovaly směrem ke vzniku moderních a proveditelných ustanovení. Informační podporu legislativních úprav je nutné připravovat a ověřovat již v průběhu legislativního procesu, nikoli až v okamžiku platnosti či dokonce účinnosti zákona.
  
 === Zásada řízení ICT Z15: Řízení financování ICT === === Zásada řízení ICT Z15: Řízení financování ICT ===
Řádek 609: Řádek 671:
 Způsoby tvorby, správy a užití enterprise architektury OVS budou stanoveny v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický rámec veřejné správy ČR, který vydává Ministerstvo vnitra jako závaznou metodiku k Informační Způsoby tvorby, správy a užití enterprise architektury OVS budou stanoveny v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický rámec veřejné správy ČR, který vydává Ministerstvo vnitra jako závaznou metodiku k Informační
 koncepci ČR. koncepci ČR.
 +
 ===== Následné dokumenty k Informační koncepci ===== ===== Následné dokumenty k Informační koncepci =====
  
Řádek 658: Řádek 721:
 Souhrnný koncepční dokument NAP vydává a modely NAP publikuje OHA MV ČR jako samostatné a průběžně aktualizované dílčí navazující dokumenty této IKČR. Souhrnný koncepční dokument NAP vydává a modely NAP publikuje OHA MV ČR jako samostatné a průběžně aktualizované dílčí navazující dokumenty této IKČR.
  
 +===== Seznam digitálních zmocněnců jednotlivých resortů =====
  
 +{{page>:seznam_digitalnich_zmocnencu}}