Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verzeObě strany příští revize
uvod_dokumenty [2021/03/05 11:49] – Tomáš Šedivecuvod_dokumenty [2021/03/05 13:07] – Tomáš Šedivec
Řádek 21: Řádek 21:
   *  Hlavní a dílčí cíle pro efektivní rozvoj eGovernmentu a ISVS   *  Hlavní a dílčí cíle pro efektivní rozvoj eGovernmentu a ISVS
  
-** Podrobně je IKČR popsána [[:ikcr|zde]].** Informační koncepce je prezentována v jiné grafické podobě, jinak text u jednotlivých objektů je shodný se schváleným originálním dokumentem vlády.+** Podrobně je IKČR popsána [[+tab|:ikcr|zde]].** Informační koncepce je prezentována v jiné grafické podobě, jinak text u jednotlivých objektů je shodný se schváleným originálním dokumentem vlády.
 </WRAP> </WRAP>
 </WRAP> </WRAP>
Řádek 41: Řádek 41:
 Metody řízení ICT veřejné správy ČR (dále jen „MŘICT“) upravují rámec pravidel pro centrální koordinované řízení ICT podpory eGovernmentu, řízení jeho legislativních změn, budování a provozování ICT kapacit, kompetencí státních podniků a agentur, řízení útvarů informatiky v jednotlivých orgánech veřejné správy i řízení životního cyklu jednotlivých informačních systémů veřejné správy a dalších informačních systémů ve veřejné správě. MŘICT rozpracovávají a navazují na zásady řízení ICT uvedené v IKČR, jejíž jsou nedílnou obsahovou součástí. MŘICT jsou závazné pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků využívající centrální sdílené služby eGovernmentu, které ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 365/2000 Sb.) souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy, tj. na „státní orgány nebo orgány územních samosprávných celků“, tedy včetně obcí a krajů. Metody řízení ICT veřejné správy ČR (dále jen „MŘICT“) upravují rámec pravidel pro centrální koordinované řízení ICT podpory eGovernmentu, řízení jeho legislativních změn, budování a provozování ICT kapacit, kompetencí státních podniků a agentur, řízení útvarů informatiky v jednotlivých orgánech veřejné správy i řízení životního cyklu jednotlivých informačních systémů veřejné správy a dalších informačních systémů ve veřejné správě. MŘICT rozpracovávají a navazují na zásady řízení ICT uvedené v IKČR, jejíž jsou nedílnou obsahovou součástí. MŘICT jsou závazné pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků využívající centrální sdílené služby eGovernmentu, které ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 365/2000 Sb.) souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy, tj. na „státní orgány nebo orgány územních samosprávných celků“, tedy včetně obcí a krajů.
  
-** Podrobně jsou MŘICT popsány [[:metody_dokument|zde]].**+** Podrobně jsou MŘICT popsány [[+tab|:metody_dokument|zde]].**
 </WRAP> </WRAP>
  
Řádek 55: Řádek 55:
 Slovník pojmů eGovernmentu obsahuje nejdůležitější pojmy vyskytující se v českém eGovernmentu, které se používají jak v právních předpisech, tak v odborné terminologii. Slovník pojmů eGovernmentu je navazujícím dokumentem IKČR a pojmy v něm obsažené užívají i ostatní navazující dokumenty IKČR.  Slovník pojmů eGovernmentu obsahuje nejdůležitější pojmy vyskytující se v českém eGovernmentu, které se používají jak v právních předpisech, tak v odborné terminologii. Slovník pojmů eGovernmentu je navazujícím dokumentem IKČR a pojmy v něm obsažené užívají i ostatní navazující dokumenty IKČR. 
  
-**Podrobně jsou jednotlivé pojmy zveřejněny [[:slovnik_egov|zde]].** +**Podrobně jsou jednotlivé pojmy zveřejněny [[+tab|:slovnik_egov|zde]].** 
 </WRAP> </WRAP>
 </WRAP> </WRAP>
Řádek 75: Řádek 75:
 Národní architektonický rámec (dále jen „NAR“) slouží jako metodika pro vznik a údržbu ICT architektury úřadu. Jedná se tedy o metodiku sjednocující „nejlepší praxi“ z mezinárodních standardů jako je TOGAF, přizpůsobenou pro prostředí české veřejné správy. NAR je závazný pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků využívající centrální sdílené služby eGovernmentu, které ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy, tj. na „státní orgány nebo orgány územních samosprávných celků“, tedy včetně obcí a krajů.  Národní architektonický rámec (dále jen „NAR“) slouží jako metodika pro vznik a údržbu ICT architektury úřadu. Jedná se tedy o metodiku sjednocující „nejlepší praxi“ z mezinárodních standardů jako je TOGAF, přizpůsobenou pro prostředí české veřejné správy. NAR je závazný pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků využívající centrální sdílené služby eGovernmentu, které ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy, tj. na „státní orgány nebo orgány územních samosprávných celků“, tedy včetně obcí a krajů. 
  
-**Podrobně je NAR popsán [[:nar_dokument|zde]].** +**Podrobně je NAR popsán [[+tab|:nar_dokument|zde]].** 
 </WRAP> </WRAP>
  
Řádek 89: Řádek 89:
 Národní architektonický plán (dále jen „NAP“) slouží jako navigace pro zpracovávání, sjednocování, řízení a rozvoj architektury jak na centrální úrovni, tak v jednotlivých úřadech. NAP popisuje věcný a technologický pohled na propojení systémů veřejné správy s centrálními sdílenými službami eGovernmentu a definuje, co mají správci informačních systémů činit ve své kompetenci a architektuře tak, aby byli v souladu nejen se současným stavem českého eGovernmentu, ale i s jeho plánovaným stavem. NAP je závazný pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků využívající centrální sdílené služby eGovernmentu, které ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy, tj. na „státní orgány nebo orgány územních samosprávných celků“, tedy včetně obcí a krajů.  Národní architektonický plán (dále jen „NAP“) slouží jako navigace pro zpracovávání, sjednocování, řízení a rozvoj architektury jak na centrální úrovni, tak v jednotlivých úřadech. NAP popisuje věcný a technologický pohled na propojení systémů veřejné správy s centrálními sdílenými službami eGovernmentu a definuje, co mají správci informačních systémů činit ve své kompetenci a architektuře tak, aby byli v souladu nejen se současným stavem českého eGovernmentu, ale i s jeho plánovaným stavem. NAP je závazný pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků využívající centrální sdílené služby eGovernmentu, které ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy, tj. na „státní orgány nebo orgány územních samosprávných celků“, tedy včetně obcí a krajů. 
  
-**Podrobně je NAP popsán [[:nap_dokument|zde]].** +**Podrobně je NAP popsán [[+tab|:nap_dokument|zde]].** 
 </WRAP> </WRAP>
 </WRAP> </WRAP>
Řádek 111: Řádek 111:
 Veškeré informace, které nejsou vhodné k začlenění do výše zmíněných architektonických dokumentů, ale je potřeba na ně brát zřetel, jsou umístěny v samostatné sekci rozšiřující znalostní báze.  Veškeré informace, které nejsou vhodné k začlenění do výše zmíněných architektonických dokumentů, ale je potřeba na ně brát zřetel, jsou umístěny v samostatné sekci rozšiřující znalostní báze. 
  
-**Více o rozšiřující znalostní báze je [[:znalostni_baze|zde]].** +**Více o rozšiřující znalostní báze je [[+tab|:znalostni_baze|zde]].** 
 </WRAP> </WRAP>
 </WRAP> </WRAP>