Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze Následující verzeObě strany příští revize |
nar-dokument:uvod [2019/10/04 10:51] – Tomáš Šedivec | nar-dokument:uvod [2020/11/03 14:34] – [Působnost Informační koncepce ČR a Národního architektonického rámce] Tomáš Šedivec |
---|
===== Co je Informační koncepce České republiky ===== | ===== Co je Informační koncepce České republiky ===== |
| |
Informační koncepce České republiky (dále jen „IKČR“), (MV ČR, 2018) je základním dokumentem, který stanovuje na základě zmocnění podle § 5a odst. 1 zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, **cíle České republiky v oblasti informačních systémů veřejné správy** (dále také jen ISVS) a obecné **principy pořizování, vytváření, správy a provozování informačních systémů veřejné správy** v České republice na období 5 let. | [[ikcr-dokument:ikcr|Informační koncepce České republiky]] (také jako "IKČR" nebo "Informační koncepce ČR") je základním dokumentem, který stanovuje na základě zmocnění podle § 5a odst. 1 zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, **cíle České republiky v oblasti informačních systémů veřejné správy** (také jako "ISVS") a obecné **principy pořizování, vytváření, správy a provozování informačních systémů veřejné správy** v České republice na období 5 let. |
| |
IKČR v navazujícím dokumentu č. 1: **Metody řízení ICT veřejné správy ČR** definuje pravidla, včetně orgánů a rolí odpovědných za jejich uplatňování, v celém životním cyklu ICT služeb informačních systémů veřejné správy, tedy definuje pravidla strategického řízení IT, plánování, přípravy a implementace ICT projektů, provozu ICT služeb, řízení ekonomiky a bezpečnosti ICT služeb a pravidla kontroly a auditu (governance) ICT. IKČR v této příloze současně definuje základní požadavky na řízení a rozvoj orgánů veřejné moci a jejich útvarů informatiky tak, aby byly lépe schopny naplňovat cíle rozvoje služeb informačních systémů veřejné správy a řídit jejich životní cyklus. | IKČR v navazujícím dokumentu č. 1: **Metody řízení ICT veřejné správy ČR** definuje pravidla, včetně orgánů a rolí odpovědných za jejich uplatňování, v celém životním cyklu ICT služeb informačních systémů veřejné správy, tedy definuje pravidla strategického řízení IT, plánování, přípravy a implementace ICT projektů, provozu ICT služeb, řízení ekonomiky a bezpečnosti ICT služeb a pravidla kontroly a auditu (governance) ICT. IKČR v této příloze současně definuje základní požadavky na řízení a rozvoj orgánů veřejné moci a jejich útvarů informatiky tak, aby byly lépe schopny naplňovat cíle rozvoje služeb informačních systémů veřejné správy a řídit jejich životní cyklus. |
IKČR v navazujícím dokumentu č. 2: **Slovník pojmů eGovernmentu** zavádí jednotný výklad pojmů a jejich případných synonym z platné legislativy i z praxe, potřebných jako jeden z nástrojů koordinovaného budování eGovernmentu podle Národního architektonického plánu a pro koordinované řízení informatiky veřejné správy. | IKČR v navazujícím dokumentu č. 2: **Slovník pojmů eGovernmentu** zavádí jednotný výklad pojmů a jejich případných synonym z platné legislativy i z praxe, potřebných jako jeden z nástrojů koordinovaného budování eGovernmentu podle Národního architektonického plánu a pro koordinované řízení informatiky veřejné správy. |
| |
IKČR v navazujícím dokumentu č. 3: **Národní architektonický rámec** (NAR, tento dokument) zavádí závaznou metodiku modelování, udržování a používání popisu architektury orgánů veřejné správy. | IKČR v navazujícím dokumentu č. 3: **Národní architektonický rámec** (NAR, tento dokument) zavádí metodiku modelování, udržování a používání popisu architektury orgánů veřejné správy. |
| |
IKČR v navazujícím dokumentu č. 4: **Národní architektonický plán** (NAP)orgánům veřejné správy – správcům informačních systémů - poskytuje jasnou a konkrétní představu toho, jak bude vypadat informatika VS ČR ve stanoveném horizontu 5 let, které prvky informatizace veřejné správy budou centrální a sdílené, které lokální prvky musí být jednotné podle předložených vzorů a které mohou být libovolné, jejich vzájemné vazby a návaznosti při současném dodržení stanovených architektonických principů. | IKČR v navazujícím dokumentu č. 4: **Národní architektonický plán** (NAP)orgánům veřejné správy – správcům informačních systémů - poskytuje jasnou a konkrétní představu toho, jak bude vypadat informatika VS ČR ve stanoveném horizontu 5 let, které prvky informatizace veřejné správy budou centrální a sdílené, které lokální prvky musí být jednotné podle předložených vzorů a které mohou být libovolné, jejich vzájemné vazby a návaznosti při současném dodržení stanovených architektonických principů. |
To pro úřad znamená nutnost poznat a popsat svou architekturu s využitím postupů a prostředků stanovených NAR a rozhodovat o jejím dalším vývoji ve shodě s IKČR a s NAP. To prakticky znamená například mít a používat místo excelů transparentní a sdílené modely. | To pro úřad znamená nutnost poznat a popsat svou architekturu s využitím postupů a prostředků stanovených NAR a rozhodovat o jejím dalším vývoji ve shodě s IKČR a s NAP. To prakticky znamená například mít a používat místo excelů transparentní a sdílené modely. |
| |
Tento dokument obsahuje popis závazné metodiky pro tvorbu a správu modelů architektury kteréhokoli úřadu veřejné správy ČR (OVS, orgánu veřejné správy) a přiměřeně odlišnému charakteru činností také kteréhokoli státního, národního nebo samosprávou zřizovaného podniku či organizace. | Tento dokument obsahuje popis metodiky pro tvorbu a správu modelů architektury kteréhokoli úřadu veřejné správy ČR (OVS, orgánu veřejné správy) a přiměřeně odlišnému charakteru činností také kteréhokoli státního, národního nebo samosprávou zřizovaného podniku či organizace. |
| |
Původní pojem podniková architektura((z angl. Enterprise Architecture. | Původní pojem podniková architektura((z angl. Enterprise Architecture. |
Účelem tohoto dokumentu je poskytnout architektům v úřadech a organizacích širokou znalostní bázi a návod, jak modelovat architekturu úřadu tak, aby se všechny jednotlivě vzniklé modely úřadů vzájemně doplňovaly a společně vytvořily Národní architekturu (NA) a Národní architektonický plán VS ČR. | Účelem tohoto dokumentu je poskytnout architektům v úřadech a organizacích širokou znalostní bázi a návod, jak modelovat architekturu úřadu tak, aby se všechny jednotlivě vzniklé modely úřadů vzájemně doplňovaly a společně vytvořily Národní architekturu (NA) a Národní architektonický plán VS ČR. |
| |
Dokument je východiskem pro navazující metodiky a doporučení typu „Jak na to?“, které v užším smyslu poskytnou praktické návody, například pro to, jak modelovat architekturu úřadu pro vytvoření Informační koncepce úřadu nebo pro žádost o stanovisko OHA((dle usnesení vlády č. 889 z 2.11.2015 a zák. č. 365/2000 Sb. | Dokument je východiskem pro navazující metodiky a doporučení typu „Jak na to?“, které v užším smyslu poskytnou praktické návody, například pro to, jak modelovat architekturu úřadu pro vytvoření Informační koncepce úřadu nebo pro žádost o stanovisko OHA((dle usnesení vlády č. 86 z 27.1.2020 a zák. č. 365/2000 Sb. |
)). | )). |
| |
NAR vydá a bude aktualizovat OHA, který bude v souladu s NAR koordinovat vznik a aktualizaci součástí NAP a zabezpečí jejich centrální uložení a prezentaci vybraných znalostí z NAP, tj. například modelů a akčních plánů jednotlivých OVS, ve společné znalostní bázi a portálu NAP. | NAR vydá a bude aktualizovat OHA, který bude v souladu s NAR koordinovat vznik a aktualizaci součástí NAP a zabezpečí jejich centrální uložení a prezentaci vybraných znalostí z NAP, tj. například modelů a akčních plánů jednotlivých OVS, ve společné znalostní bázi a portálu NAP. |
| |
Další základní pojmy jsou definovány v mnoha kapitolách tohoto dokumentu, v kapitole 11.1 Zkratky, pojmy a definice a v následném dokumentu IKČR č. 2 - Slovník pojmů e Governmentu. | Další základní pojmy jsou definovány v mnoha kapitolách tohoto dokumentu. Zkratky, pojmy a definice a v následném dokumentu [[slovnik-egov:slovnik_egov|IKČR č. 2 - Slovník pojmů eGovernmentu. |
| ]] |
==== Struktura dokumentu Národní architektonický rámec ==== | ==== Struktura dokumentu Národní architektonický rámec ==== |
| |
V této první kapitole jsou uvedena základní vysvětlení k dokumentu. | V této první kapitole jsou uvedena základní vysvětlení k dokumentu. |
| |
- [[:nar-dokument:modelujici_urady_a_jejich_architektury|V kapitole 2 - Modelující úřady a jejich architektury]] - je definováno jaké celky a části úřadů a veřejné správy jakožto systémů jsou předmětem modelování architektury, a to zejména z pohledu zodpovědnosti za tvorbu, údržbu a užití architektury. Je zde tedy zejména řečeno, **kdo modeluje**. | - [[:nar-dokument:modelujici_urady_a_jejich_architektury|V kapitole 2 - Modelující úřady a jejich architektury]] - je definováno jaké celky a části úřadů a veřejné správy jakožto systémů jsou předmětem modelování architektury, a to zejména z pohledu zodpovědnosti za tvorbu, údržbu a užití architektury. Je zde tedy zejména řečeno, **kdo modeluje**. |
- [[:nar-dokument:struktura_modelovanych_architektur|V kapitole 3 - Struktura modelovaných architektur]] - je definováno, pomocí jakých abstrakcí, kategorií, pojmů a úrovní detailu se modelují jednotlivé součásti architektury úřadu. Je zde tedy zejména řečeno, **co se modeluje**. | - [[:nar-dokument:struktura_modelovanych_architektur|V kapitole 3 - Struktura modelovaných architektur]] - je definováno, pomocí jakých abstrakcí, kategorií, pojmů a úrovní detailu se modelují jednotlivé součásti architektury úřadu. Je zde tedy zejména řečeno, **co se modeluje**. |
- [[:nar-dokument:proces_tvorby_architektur|V kapitole 4 - Proces tvorby architektur]] - je definováno jakým postupem, s jakými kroky a jakými pomůckami se vytváří, udržují a užívají modely architektury. Je zde zejména řečeno, **jak se architektura řídí**. | - [[:nar-dokument:proces_tvorby_architektur|V kapitole 4 - Proces tvorby architektur]] - je definováno jakým postupem, s jakými kroky a jakými pomůckami se vytváří, udržují a užívají modely architektury. Je zde zejména řečeno, **jak se architektura řídí**. |
- [[:nar-dokument:ramec_obsahu_a_vystupu_architektur|V kapitole 5 - Rámec obsahu a výstupů architektur]] - je definováno, jakým jazykem, tj. jakými pojmy a symboly se vyjadřují jednotlivé prvky a vazby architektury a pomocí jakých výstupů se prezentují výstupy popisu architektury úřadu. Je zde tedy zejména řečeno, **jak a do čeho se modeluje**. | - [[:nar-dokument:ramec_obsahu_a_vystupu_architektur|V kapitole 5 - Rámec obsahu a výstupů architektur]] - je definováno, jakým jazykem, tj. jakými pojmy a symboly se vyjadřují jednotlivé prvky a vazby architektury a pomocí jakých výstupů se prezentují výstupy popisu architektury úřadu. Je zde tedy zejména řečeno, **jak a do čeho se modeluje**. |
- [[:nar-dokument:referencni_modely_a_klasifikacni_ramce|V kapitole 6 - Referenční modely a klasifikační rámce]] - je definováno, jakým způsobem usnadnit a sjednotit tvorbu modelů a diagramů pomocí sdílených tzv. referenčních modelů, zobecňujících nejlepší praxi z architektur úřadů. Je zde tedy řečeno zejména, **co jsou a jak se užívají referenční modely**. | - [[:nar-dokument:referencni_modely_a_klasifikacni_ramce|V kapitole 6 - Referenční modely a klasifikační rámce]] - je definováno, jakým způsobem usnadnit a sjednotit tvorbu modelů a diagramů pomocí sdílených tzv. referenčních modelů, zobecňujících nejlepší praxi z architektur úřadů. Je zde tedy řečeno zejména, **co jsou a jak se užívají referenční modely**. |
- [[:nar-dokument:pokyny_a_techniky_pro_tvorbu_architektury|V kapitole 7 - Pokyny a techniky pro tvorbu architektury]] - jsou definovány pokyny, sloužící jako návod pro přizpůsobení architektonického rámce podmínkám a potřebám konkrétního úřadu a techniky, představující návody a pomůcky pro dílčí postupy tvorby a údržby architektury. Je zde tedy řečeno zejména, **jak si upravit a usnadnit tvorbu architektury**. | - [[:nar-dokument:pokyny_a_techniky_pro_tvorbu_architektury|V kapitole 7 - Pokyny a techniky pro tvorbu architektury]] - jsou definovány pokyny, sloužící jako návod pro přizpůsobení architektonického rámce podmínkám a potřebám konkrétního úřadu a techniky, představující návody a pomůcky pro dílčí postupy tvorby a údržby architektury. Je zde tedy řečeno zejména, **jak si upravit a usnadnit tvorbu architektury**. |
- [[:nar-dokument:architektonicke_dovednosti_utvary_a_organy|V kapitole 8 - Architektonické dovednosti, útvary a orgány]] - je definováno jaké znalostní, personální a organizační předpoklady je nezbytné v úřadu vytvořit, aby byl schopen vytvářet, udržovat a užívat popis své architektury na podporu rozhodování. Je zde tedy zejména řečeno, jaké jsou nezbytné **předpoklady (zdroje) pro management a governance architektury.** | - [[:nar-dokument:architektonicke_dovednosti_utvary_a_organy|V kapitole 8 - Architektonické dovednosti, útvary a orgány]] - je definováno jaké znalostní, personální a organizační předpoklady je nezbytné v úřadu vytvořit, aby byl schopen vytvářet, udržovat a užívat popis své architektury na podporu rozhodování. Je zde tedy zejména řečeno, jaké jsou nezbytné **předpoklady (zdroje) pro management a governance architektury.** |
- [[:nar-dokument:architektonicke_uloziste_a_nastroj|V kapitole 9 - Architektonické úložiště a nástroj]] - je definováno jakým a jak strukturovaným vybavením pro ICT podporu procesů správy a užití své architektury musí úřad disponovat. Je zde tedy zejména řečeno, jaké jsou potřebné **nástroje pro modelování.** | - [[:nar-dokument:architektonicke_uloziste_a_nastroj|V kapitole 9 - Architektonické úložiště a nástroj]] - je definováno jakým a jak strukturovaným vybavením pro ICT podporu procesů správy a užití své architektury musí úřad disponovat. Je zde tedy zejména řečeno, jaké jsou potřebné **nástroje pro modelování.** |
| |
| ==== Působnost Národního architektonického rámce ==== |
| |
| **[[ikcr-dokument:ikcr|IKČR]] je závazná pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků** (také jako „úřady“(( V užším slova smyslu je úřad institucionální složkou samosprávných celků, na rozdíl od nich samých však jejich úřad nemá právní subjektivitu a jedná jménem celé samosprávného celku (obce či kraje).))) – ty, včetně veřejnoprávních korporací, tvořených vedle nich samotných i jimi zřizovanými příspěvkovými a obchodními organizacemi, dle § 1 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o Informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy (také jako „OVS“). NAR je návazným dokumentem IKČR, který rozvíjí principy, zásady a cíle v ní vedené a **pro úřady je závazný** v míře dodržování principů, zásad a cílů [[ikcr-dokument:ikcr|IKČR]]. |
| |
| Pro ostatní orgány veřejné moci (také jako „OVM“), které nejsou OVS (například školy nebo nemocnice) sice [[ikcr-dokument:ikcr|IKČR]] (a tedy ani její přílohy včetně NAR) závazné nejsou, ale i jim může jejich využívání přinést řadu výhod, tzn. je jim využití doporučeno. |
| |
==== Působnost Informační koncepce ČR a Národního architektonického rámce ==== | |
| |
Tento následný dokument Informační koncepce ČR je povinný pro všechny povinné osoby podle zákona č. 365/2000 o Informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů a pro povinné osoby podle Usnesení vlády ČR č. 889/2015 k dalšímu rozvoji informačních a komunikačních technologií služeb veřejné správy. | |
| |
==== Periodicita a aktualizace dokumentu ==== | ==== Periodicita a aktualizace dokumentu ==== |
Navržená metodika vychází ze dvou základních pilířů používaných v oblasti návrhu moderní ICT Architektury: | Navržená metodika vychází ze dvou základních pilířů používaných v oblasti návrhu moderní ICT Architektury: |
| |
* **TOGAF** - je mezinárodně uznávaný **rámec** pro řízení tvorby Enterprise architektury ve společnostech využívajících prostředků informačních technologií. Původní koncept vznikl v USA, ale již více než deset let se používá po celém světě včetně České republiky. Oficiální dokumentace standardu TOGAF (The Open Group, 2018) se nachází na adrese [[http://pubs.opengroup.org/architecture/togaf9-doc/arch/index.html|http:%%//%%pubs.opengroup.org/architecture/togaf9-doc/arch/index.html]]. | * **TOGAF** - je mezinárodně uznávaný **rámec** pro řízení tvorby Enterprise architektury ve společnostech využívajících prostředků informačních technologií. Původní koncept vznikl v USA, ale již více než deset let se používá po celém světě včetně České republiky. Oficiální dokumentace standardu TOGAF (The Open Group, 2018) se nachází na adrese [[http://pubs.opengroup.org/architecture/togaf9-doc/arch/index.html|http://pubs.opengroup.org/architecture/togaf9-doc/arch/index.html]]. |
* **ArchiMate** - je nezávislý grafický modelovací **jazyk**. O jeho správu se stará konsorcium Open Group, které ArchiMate vyhlásilo jako standard pro popis Enterprise architektury. Obecné standardy pro modelování v jazyce ArchiMate (The Open Group, 2017) jsou dostupné na adrese [[http://pubs.opengroup.org/architecture/archimate3-doc/toc.html|http:%%//%%pubs.opengroup.org/architecture/archimate3-doc/toc.html]]. | * **ArchiMate** - je nezávislý grafický modelovací **jazyk**. O jeho správu se stará konsorcium Open Group, které ArchiMate vyhlásilo jako standard pro popis Enterprise architektury. Obecné standardy pro modelování v jazyce ArchiMate (The Open Group, 2017) jsou dostupné na adrese [[http://pubs.opengroup.org/architecture/archimate3-doc/toc.html|http://pubs.opengroup.org/architecture/archimate3-doc/toc.html]]. |
| |
Metodika NAR, jakožto metodika tvorby, údržby a užití architektury, představuje v každé organizaci závazný a opakovatelný návod, popisující relevantní procesy k danému životnímu cyklu architektury. Východiskem pro její návrh je rámec TOGAF, respektive jeho část popisující procesy cyklu ADM. U těchto procesů se předpokládá, že bude upravována na míru dané organizaci v dokumentech, jako je tento. Říká nám, **co tvoříme a kdy to tvoříme**. Jinými slovy klade požadavek na vytvoření jednotlivých úrovní architektury (např. byznys architektury, aplikační architektury a datové architektury), tj. výstupů relevantních pro každou její fázi. Výstup každé fáze musí být zaznamenaný. Aby došlo k snadnému porozumění, je potřeba definovat si společný komunikační prostředek neboli modelovací jazyk. | Metodika NAR, jakožto metodika tvorby, údržby a užití architektury, představuje v každé organizaci opakovatelný návod, popisující relevantní procesy k danému životnímu cyklu architektury. Východiskem pro její návrh je rámec TOGAF, respektive jeho část popisující procesy cyklu ADM. U těchto procesů se předpokládá, že bude upravována na míru dané organizaci v dokumentech, jako je tento. Říká nám, **co tvoříme a kdy to tvoříme**. Jinými slovy klade požadavek na vytvoření jednotlivých úrovní architektury (např. byznys architektury, aplikační architektury a datové architektury), tj. výstupů relevantních pro každou její fázi. Výstup každé fáze musí být zaznamenaný. Aby došlo k snadnému porozumění, je potřeba definovat si společný komunikační prostředek neboli modelovací jazyk. |
| |
Vhodným kandidátem je modelovací jazyk ArchiMate. Ten je vymyšlen takovým způsobem, aby klíčové fáze TOGAF ADM cyklu tj.: **fázi B** (byznys architekturu), **fázi C** (architekturu informačních systémů – datovou a aplikační architekturu) a **fázi D** (technologickou architekturu) dokázal znázornit. Některé oblasti TOGAF ADM cyklu nejsou v jazyce ArchiMate obsaženy. Je to pochopitelné, protože TOGAF je rámec a má mnohem širší záběr než ArchiMate, který je jazykem pro modelování architektury. Návaznost je schematicky znázorněna na obrázku níže. | Vhodným kandidátem je modelovací jazyk ArchiMate. Ten je vymyšlen takovým způsobem, aby klíčové fáze TOGAF ADM cyklu tj.: **fázi B** (byznys architekturu), **fázi C** (architekturu informačních systémů – datovou a aplikační architekturu) a **fázi D** (technologickou architekturu) dokázal znázornit. Některé oblasti TOGAF ADM cyklu nejsou v jazyce ArchiMate obsaženy. Je to pochopitelné, protože TOGAF je rámec a má mnohem širší záběr než ArchiMate, který je jazykem pro modelování architektury. Návaznost je schematicky znázorněna na obrázku níže. |
=== Úloha architektury při řízení změn === | === Úloha architektury při řízení změn === |
| |
Architektura úřadu jako manažerská metoda sehrává klíčovou roli zejména v jednotlivých stupních a fázích řízení transformačních změn, jak představuje následující Obrázek 2. | Architektura úřadu jako manažerská metoda sehrává klíčovou roli zejména v jednotlivých stupních a fázích řízení transformačních změn, jak představuje následující Obrázek níže. |
| |
{{ :nar-dokument:image6.png?600 | Úloha architektury při řízení změn v organizaci, v kontextu ostatních manažerských metod, zdroj: (Hrabě, 2015).}} | {{ :nar-dokument:image6.png?600 | Úloha architektury při řízení změn v organizaci, v kontextu ostatních manažerských metod, zdroj: (Hrabě, 2015).}} |