Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze Následující verzeObě strany příští revize | ||
nap-dokument:pravidla_pro_funkcni_celky_architektury_jednotlivych_uradu [2020/05/07 14:20] – Tomáš Šedivec | nap_dokument:pravidla_pro_funkcni_celky_architektury_jednotlivych_uradu [2021/04/30 11:18] – Tomáš Šedivec | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
- | ~~Title: Způsoby využívání sdílených služeb, funkčních celků a tematických oblastí jednotlivými úřady~~ | ||
- | |||
====== Způsoby využívání sdílených služeb, funkčních celků a tematických oblastí jednotlivými úřady ====== | ====== Způsoby využívání sdílených služeb, funkčních celků a tematických oblastí jednotlivými úřady ====== | ||
- | Tato kapitola popisuje způsoby využívání sdílených služeb, funkčních celků a tematických oblastí v celé šíři (v celé architektuře) včetně pravidel, návodů a dobrých praktik k jejich zanesení do informační koncepce a architektury úřadu. Jde o jiný přístup k popisu požadavků na využívání systémů a služeb eGovernmentu než v části [[nap-dokument: | + | Tato kapitola popisuje způsoby využívání sdílených služeb, funkčních celků a tematických oblastí v celé šíři (v celé architektuře) včetně pravidel, návodů a dobrých praktik k jejich zanesení do informační koncepce a architektury úřadu. Jde o jiný přístup k popisu požadavků na využívání systémů a služeb eGovernmentu než v části [[nap_dokument: |
- | {{page>: | + | {{page>znalostni_baze: |
- | Skladba této kapitoly odpovídá sdíleným službám, funkčním celkům a tematickým oblastem z části [[nap-dokument: | + | Skladba této kapitoly odpovídá sdíleným službám, funkčním celkům a tematickým oblastem z části [[nap_dokument: |
**Tematické oblasti** | **Tematické oblasti** | ||
- | * **[[nap-dokument: | + | * **[[nap_dokument: |
- | * **[[nap-dokument: | + | * **[[nap_dokument: |
- | * **[[nap-dokument: | + | * **[[nap_dokument: |
- | * **[[nap-dokument: | + | * **[[nap_dokument: |
- | * **[[nap-dokument: | + | * **[[nap_dokument: |
- | * **[[nap-dokument: | + | * **[[nap_dokument: |
- | * **[[nap-dokument: | + | * **[[nap_dokument: |
- | * **[[nap-dokument: | + | * **[[nap_dokument: |
- | * **[[nap-dokument: | + | * **[[nap_dokument: |
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
- | **Sdílené služby a [[: | + | **Sdílené služby a [[znalostni_baze: |
- | + | ||
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | * **[[nap-dokument: | + | |
- | ===== Pravidla pro Agendový model veřejné správy ===== | + | |
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | * **[[nap_dokument: | ||
+ | ===== Pravidla pro Agendový model veřejné správy ===== | ||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
+ | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: | ||
- | Popis architektury úřadu | + | Popis centrálně poskytovaných systémů |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků | + | Využití a popis k přístupu k agendovému |
- | Využití a popis k přístupu k agendovému modelu VS popíše úřad do své informační koncepce. | + | {{page>: |
- | </ | + | |
- | ==== Základní povinnosti ohlašovatele agendy ==== | ||
- | |||
- | |||
- | Ohlašovatel agendy je podle [[http:// | ||
- | |||
- | Základními povinnostmi ohlašovatele jsou: | ||
- | |||
- | * Tam, kde je gestorem legislativy, | ||
- | * Ohlásit agendu | ||
- | * Ohlásit každou její změnu | ||
- | * Ohlásit působnost všech OVM a definovat výkon jim svěřených činností | ||
- | * Zajistit využívání údajů ze základních registrů a související oprávnění pro jejich využívání pro podporu výkonu agendy | ||
- | * Ohlásit agendové informační systémy, které spravuje a které jsou poskytovány OVM působícím v agendě | ||
- | * Ohlásit údaje v agendě vedených, čerpaných i poskytovaných | ||
- | * K centralizovaným agendovým informační systémům vydávat provozní řád | ||
- | * Metodicky řídit výkon agendy u OVM, který v agendě působí | ||
- | * Spravovat, tzn. ohlašovat a udržovat aktuální, údaje v rejstříku OVM/SPUU. U SPUU se jedná o všechny subjekty, které jsou povinné dle právních předpisů spadající do agendy, jejichž je OVM ohlašovatel. Ohlašovat může ustanovit jiné OVM, které bude tyto úkony činit. | ||
- | |||
- | |||
- | ==== Základní povinnosti OVM působícího v agendě ==== | ||
- | |||
- | |||
- | V rámci agendy veřejné správy mohou veřejnoprávní činnosti vykonávat pouze ty orgány veřejné moci, které jsou v rámci ohlášení agendy vyznačeny jako orgány veřejné moci vykonávající působnost, a to v rámci konkrétních činností. To znamená, že po aplikaci principu referenčních údajů v [[nap: | ||
- | |||
- | Základními povinnostmi orgánů veřejné moci působících v agendě tedy jsou: | ||
- | |||
- | * Vykonávat činnosti dle ohlášení agendy | ||
- | * Pokud OVM zjistí nesoulad skutečnosti a údajů v ohlášení agendy, je povinen požadovat po ohlašovateli nápravu. | ||
- | * Pokud sám spravuje agendový informační systém pro výkon agendy (není poskytován centrálně), | ||
- | * Pokud existuje centralizovaný agendový informační systém, tak tento využívat. | ||
- | * Přistupovat k údajům v základních registrech a dalších ISVS výhradně na základě oprávnění ohlášeného v agendě. | ||
- | * Spravovat jen ty údaje, které jsou ohlášeny v dané agendě. | ||
- | * Pokud zjistí nesoulad referenčních údajů v jednotlivých základních registrech se skutečností, | ||
- | |||
+ | ===== Pravidla pro identifikaci klientů veřejné správy ===== | ||
+ | <WRAP center round tip 60%> | ||
+ | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: | ||
+ | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci identifikace klientů veřejné správy je popsán na samostatné stránce [[nap: | ||
+ | Využití a popis k přístupu k elektronické identifikaci klientů VS popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
+ | {{page> | ||
===== Pravidla pro Propojený datový fond ===== | ===== Pravidla pro Propojený datový fond ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
+ | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: | ||
- | Popis architektury úřadu | + | Popis centrálně poskytovaných systémů |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci propojeného datového fondu je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Využití a popis k přístupu k propojenému datovému fondu popíše úřad do své informační koncepce.</ |
- | + | ||
- | Využití a popis k přístupu k propojenému datovému fondu popíše úřad do své informační koncepce. | + | |
- | </ | + | |
- | + | ||
- | ==== Povinnost využívat referenční rozhraní ==== | + | |
- | + | ||
- | Povinnost využívat referenční rozhraní pro uskutečňování takzvaných " | + | |
- | + | ||
- | Je nutné zdůraznit, že pouze využitím referenčního rozhraní je korektně prováděn překlad AIFO (AIFO jedné osoby v jedné agendě nesmí být poskytnuto jiné agendě). Pouze referenční rozhraní je napojeno na registr ORG a provádí překlad AIFO. | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | === Užívání referenčního rozhraní při výměně údajů v rámci propojeného datového fondu === | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | Výměna/ | + | |
- | + | ||
- | Správci agendových informačních systémů musejí realizovat napojení na referenční rozhraní, a to podle příslušných metodických dokumentů a provozních řádů: | + | |
- | + | ||
- | * [[https:// | + | |
- | * [[https:// | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | === Užívání referenčního rozhraní pro poskytování sdílených služeb === | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | Správci agendových informačních systémů poskytujících údaje z daných agend realizují napojení svých AISů na [[nap: | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | === Užívání referenčního rozhraní pro využívání sdílených služeb === | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | Správci agendových informačních systémů využívajících údaje poskytované jinou agendou realizují volání služeb [[nap: | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | === Užívání referenčního rozhraní při zápisu a editace údajů v základních registrech === | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | Editoři referenčních údajů v základních registrech realizují napojení svých editorských agendových informačních systémů na [[nap: | + | |
- | + | ||
- | ==== Evidence subjektů ==== | + | |
- | + | ||
- | Jako identifikátor fyzické osoby, se v různých agendách používají různé druhy identifikátorůs, | + | |
- | + | ||
- | - Identifikátorem pro komunikaci mezi jednotlivými agendovými informačními systémy je vždy AIFO (a překládá se AIFO2AIFO přes služby ORG). | + | |
- | - Úředním/ | + | |
- | - Při komunikaci s klientem (osobní jednání na přepážce, | + | |
- | - Stykové identifikátory si primárně neeviduji, leda by byly zároveň klientským číslem. | + | |
- | - AIFO osoby se nikdy nesmí přímo poskytnout, vždy se využívá služeb překladu z mého AIFO na AIFO příjemce výměny údajů. | + | |
- | - Pokud k tomu nejsou specifické závažné důvody, tak při výměně údajů využívám pouze AIFO a nepřidávám k tomu další identifikátory nebo referenční údaje. | + | |
- | + | ||
- | ==== Údaje, dokumenty, výstupy a výpisy ==== | + | |
- | + | ||
- | Těžištěm pro správné využívání a pochopení smyslu propojeného datového fondu je porozumění rozdílu mezi **Poskytováním/ | + | |
- | + | ||
- | === Poskytování / Využívání údajů === | + | |
- | + | ||
- | Na business vrstvě orgán veřejné moci, který provádí výkon veřejné správy, působí v agendě, kterou má řádně ohlášenou v RPP, má povinnost využívat pro tyto účely aktuální státem garantovaná data ze ZR a dále publikovat a čerpat agendové údaje přes [[: | + | |
- | + | ||
- | Seznam agend vedených v RPP je k dispozici na stránkách: | + | |
- | + | ||
- | Na aplikační vrstvě, prostřednictvím webových služeb jednotlivých referenčních rozhraní, ke kterým patří informační systém správy základních registrů, [[: | + | |
- | + | ||
- | Jedním z pravidel [[nap: | + | |
- | + | ||
- | Dalším pravidlem pro nakládání s osobními údaji je pseudonymizace údajů, což znamená uložení dat technikou oddělení agendových a identifikačních údajů a jejich propojení pomocí agendového identifikátoru fyzických osob (také jako AIFO), aby byly naplněny podmínky bezpečnosti a jednotlivých zákonů a nařízení, | + | |
- | + | ||
- | * Informace ohledně ZR jsou k dispozici na stránkách: | + | |
- | * Informace, jakým způsobem připojit svůj AIS nebo komunikační sběrnici do ISZR jsou k dispozici na stránkách: | + | |
- | * Informace, jakým způsobem využívat notifikace ze ZR je k dispozici na stránkách: | + | |
- | * Informace k popisu služeb ZR: http:// | + | |
- | * Podrobný popis služeb ZR: http:// | + | |
- | + | ||
- | Z pohledu technologické vrstvy, je čistě na jednotlivé instituci, jakou si zvolí platformu v rámci vnitřního fungování úřadu a připojení se pro využívání služeb propojeného datového fondu, přičemž přistupovat do ZR je možné přes ISZR přímo AISem nebo komunikační sběrnicí. | + | |
- | + | ||
- | Na komunikační vrstvě je povinnost instituce při výkonu veřejné správy využívat CMS. CMS je systém, jehož primárním účelem je zprostředkovávat řízené a evidované propojení informačních systémů subjektů veřejné správy ke službám (aplikacím), | + | |
- | + | ||
- | === Poskytování / Využívání dokumentů === | + | |
- | + | ||
- | Dokumenty se přenáší skrze referenční rozhraní ve vazbě na subjekt či objekt údajů prostřednictvím [[nap: | + | |
- | + | ||
- | === Výpisy z informačního systému === | + | |
- | + | ||
- | Výpis z informačního systému je dokument, který má elektronickou podobu a vytváří se z veřejných evidencí. To znamená, výpis není personifikován pro konkrétní osobu a všechny obsažené informace jsou veřejné. Výpisy se tvoří dle [[https:// | + | |
- | + | ||
- | === Výstupy z informačního systému === | + | |
- | + | ||
- | Výstup z informačního systému je dokument, ať už v elektronické nebo listinné podobě, tvořený pro konkrétní osobu, přičemž obsahuje veřejné i neveřejné informace. Existuje i varianta ověřeného výstupu, která vznikla úplným převodem výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby a obsahuje náležitosti dle [[https:// | + | |
+ | {{page> | ||
===== Pravidla pro Veřejný datový fond ===== | ===== Pravidla pro Veřejný datový fond ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci veřejného datového fondu je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci veřejného datového fondu je popsán na samostatné stránce [[nap: |
- | Využití a popis k přístupu k veřejnému datovému fondu popíše úřad do své informační koncepce. | + | Využití a popis k přístupu k veřejnému datovému fondu popíše úřad do své informační koncepce.</ |
- | </ | + | |
- | VDF je tvořen otevřenými daty poskytovanými jednotlivými OVS za účelem sdílení s dalšími OVS a je podmnožinou všech otevřených dat VS. Je tedy nutné zajistit, aby všechny funkční celky architektury jednotlivých úřadů VS respektovaly a dodržovaly pravidla platná pro: | + | {{page> |
- | * otevřená data (legislativně podpořená zákonem č.106/1999 Sb.), | + | |
- | * data VDF - pravidla | + | |
- | ==== Otevřená data ==== | ||
- | Otevřená data jsou: | ||
- | * Volně přístupná na webu jako datové soubory ke stažení ve strojově čitelném a otevřeném formátu - CSV, XML, JSON, RDF (JSON-LD, Turtle, …) a další formáty s otevřenou specifikací. | ||
- | * Opatřená podmínkami užití neomezujícími jejich užití. | ||
- | * Evidovaná v Národním katalogu otevřených dat (NKOD) jako datové sady opatřené přímými odkazy na datové soubory, které je tvoří. | ||
- | * Opatřená úplnou dokumentací. | ||
- | * Opatřená kontaktem na kurátora pro zpětnou vazbu (chyby, žádost o rozšíření, | ||
- | * Jsou publikovány dle otevřených formálních norem ve smyslu § 4b odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. | ||
- | |||
- | ==== Využívání otevřených dat při výkonu veřejné správy ==== | ||
- | Nejsou stanovené žádné | + | ===== Pravidla pro Evidenci subjektů ===== |
+ | <WRAP center round tip 60%> | ||
+ | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování | ||
- | ==== Publikace otevřených dat ==== | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci agendového modelu veřejné správy je popsán na samostatné stránce [[nap: |
- | === Příprava ISVS pro export otevřených dat === | + | Využití a popis k přístupu k agendovému modelu |
- | + | ||
- | Zásadní je zajištění přístupu k datům IS. Provozovaný IS tedy musí: | + | |
- | * umožňovat přístup k databázi nebo | + | |
- | * mít možnost stahovat volitelně strukturovaná data (tabulky) z reportingového modulu systému, nebo | + | |
- | * nabídnout API, ze kterého se dají pravidelně získávat kompletní data v podobě datových souborů. | + | |
- | + | ||
- | Vhodné otevřené formáty: | + | |
- | * tabulková data - CSV, XML, JSON, RDF (JSON-LD, Turtle, …), | + | |
- | * hierarchická data - XML, JSON, RDF (JSON-LD, Turtle, …), | + | |
- | * grafová data - RDF (JSON-LD, Turtle, …), | + | |
- | * geodata - GeoJSON, ESRI Shapefile, OGC GML, OGC GeoPackage. | + | |
- | + | ||
- | Struktura dat musí být zdokumentována lidsky čitelným dokumentem, ale také strojově čitelným schématem. | + | |
- | Doporučené jazyky pro definici schémat schémata: | + | |
- | * CSV - schéma CSV on the Web, | + | |
- | * XML - XML Schema, | + | |
- | * JSON - JSON schema, | + | |
- | * RDF - RDFS, OWL, SHACL | + | |
- | + | ||
- | Při dodržení výše uvedených bodů jsou získaná kompletní data z IS připravena k publikaci formou otevřených dat. | + | |
- | + | ||
- | === Export dat nebo API v proprietárním formátu === | + | |
- | + | ||
- | Pokud se jedná o rozšíření existujícího IS, který neumožňuje export dat nebo nenabízí API ve strojově čitelném a otevřeném formátu a takovou úpravu nelze v IS provést, využije se stávající export či API, které již systém nabízí (např. do MS Excel), a tento výstup se dále zpracuje do otevřeného formátu pomocí dalších nástrojů tak, aby bylo dosaženo stavu jako v případě přímého exportu do otevřeného formátu. | + | |
- | + | ||
- | === Závěrečná příprava dat k publikaci v podobě otevřených dat === | + | |
- | + | ||
- | Data získaná z IS jedním z popsaných způsobů je následně třeba publikovat jako otevřená data. To znamená minimálně: | + | |
- | - V případě API zajistit jeho vytěžení pro získání kompletních dat k publikaci (tj. případná přímá publikace API nenaplňuje podmínky otevřených dat) | + | |
- | - Zajistit pravidelnou aktualizaci získaných dat (dle charakteru dat to může být ve frekvenci např. denně, měsíčně nebo ročně) | + | |
- | - Publikovat získaná data na web ke stažení a následně publikovat každou jejich aktualizaci | + | |
- | - Opatřit je dokumentací, | + | |
- | - Katalogizovat je v Národním katalogu otevřených dat (NKOD) | + | |
- | + | ||
- | K tomu lze využít nástrojů pro přípravu, publikaci a katalogizaci otevřených dat, jako je třeba LinkedPipes ETL. | + | |
- | Publikace otevřených dat by měla být zajištěna koncepčně na úrovni celé organizace. Kompletní postupy jsou k dispozici na POD, včetně vyžadovaných standardů. | + | |
- | + | ||
- | ==== Data VDF ==== | + | |
- | + | ||
- | === Otevřená data ve VDF === | + | |
- | + | ||
- | Ve VDF jsou poskytována otevřená data, která jsou určena mj. k využití jinými OVS při výkonu veřejné správy i mimo jejich rozsah práv a povinností zachycených v RPP. Nad rámec otevřených dat platí pro otevřená data ve VDF následující: | + | |
- | * Pokud OVS využívá data z VDF, považuje je za správná a nemusí ověřovat jejich správnost. | + | |
- | * Poskytovatel dat do VDF garantuje správnost, kvalitu, aktuálnost a pravidelnou aktualizaci údajů publikovaných ve VDF. | + | |
- | * Poskytovatel dat do VDF zajišťuje automatickou notifikaci všech změn v údajích publikovaných ve VDF zaregistrovaným zájemcům s využitím funkcionality Portálu otevřených dat. | + | |
- | + | ||
- | === Využívání otevřených dat z VDF při výkonu veřejné správy === | + | |
- | + | ||
- | Při výkonu veřejné správy může OVS potřebovat údaje jiných OVS, kterým ale nemá přístup v rámci rozsahu stanoveného v RPP. Pokud se jedná o veřejné údaje, přistupuje k nim prostřednictvím VDF. Jsou-li data ve VDF dostupná, není žádný jiný způsob | + | |
- | + | ||
- | * ruční vyhledání potřebných datových sad v NKOD a zjištění odkazů ke stažení dat, | + | |
- | * nastavení skriptů k pravidelnému importu nalezených datových sad do vlastního IS ze zjištěných odkazů, | + | |
- | * import datových sad do IS VS, | + | |
- | * registrace v Notifikačním hubu k pravidelnému a strojovému získávání aktualizací, | + | |
- | * nastavení skriptů k importu změn získaných z Notifikačního hubu do IS VS. | + | |
- | + | ||
- | === Publikace otevřených dat do VDF === | + | |
- | + | ||
- | Pro publikaci otevřených dat do VDF platí stejná pravidla jako pro publikaci otevřených dat uvedená výše. Navíc musí být dodržená následující pravidla: | + | |
- | * Publikovaná data jsou popsána sémantickým slovníkem pojmů, který je vytvořen na základě údajů v RPP. Popis dat sémantickým slovníkem pojmů je vytvořen a publikován dle otevřené formální normy “Popis dat sémantickým slovníkem pojmů”. Sémantický slovník pojmů je tvořen a publikován dle otevřené formální normy “Sémantický slovník pojmů”. | + | |
- | * K identifikaci entit, o nichž jsou publikovány údaje ve VDF, jsou použita IRI dle otevřené formální normy “Propojená data”. | + | |
- | * V publikovaných datech se nepublikují duplicitní údaje s již publikovanými údaji ve VDF. V případě, že OVS publikuje údaje o entitě, o níž již publikuje ve VDF údaje jiný OVS, publikuje OVS pouze nové doplňující údaje k této entitě. V případě, že zavádí vlastní IRI k identifikaci entity než jiný OVS, propojí vlastní IRI s původním dle otevřené formální normy “Propojená data”. | + | |
- | * Souvislosti mezi entitami v datech stejného poskytovatele i různých poskytovatelů jsou reprezentovány dle otevřené formální normy “Propojená data”. Poskytovatel údajů ve VDF se snaží maximálně propojit entity, o nichž publikuje údaje, na entity o, nichž publikují údaje jiné OVS. | + | |
- | + | ||
- | === Údaje povinně zveřejňované ve VDF === | + | |
- | Ve VDF jsou jako otevřená data povinně zveřejňovány následující údaje: | + | |
- | + | ||
- | ^Poskytovatel zveřejňující údaje ve VDF ^Zveřejňované údaje ^Způsob zveřejnění| | + | |
- | |Český statistický | + | |
- | |Ohlašovatel agendy ve smyslu § 48 písm. f) zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech |Číselníky kódující údaje uvedené v registru práv a povinností dle § 51 odst. 5 písm. h) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Ohlašovatel agendy číselník zveřejňuje ve VDF, pokud již číselník nezveřejňuje Český statistický úřad nebo jiný ohlašovatel.|Dle OFN Číselníky| | + | |
- | + | ||
- | ==== Společná pravidla pro otevřená data i data VDF ==== | + | |
- | + | ||
- | === Organizační a procesní zajištění publikace dat === | + | |
- | + | ||
- | Zapojení VDF do výkonu veřejné správy vyžaduje publikaci skutečně právně závazných, | + | |
- | Jako minimum je vyžadováno přiřazení těchto klíčových procesních rolí: | + | |
- | + | ||
- | Koordinátor otevírání dat, do jehož kompetencí a povinností spadá: | + | |
- | * zajištění součinnosti a kontroly výstupů všech ostatních rolí, které se na otevírání dat podílejí, | + | |
- | * komunikace se všemi zapojenými pracovníky do publikace dat, | + | |
- | * externí komunikace s uživateli otevřených dat VS, | + | |
- | * komunikace a spolupráce s Národním koordinátorem otevřených dat, | + | |
- | * komunikace s Datovou kanceláří a s příslušným Chief data officer (CDO). | + | |
- | + | ||
- | Kurátor dat - klíčová role pro: | + | |
- | * zajištění kvality, správnosti, | + | |
- | * publikaci datových sad v souladu s platnými právními předpisy ČR a Standardy publikace a katalogizace otevřených dat VS ČR. | + | |
- | + | ||
- | Kompletní doporučení, | + | |
- | + | ||
- | === Ochrana osobních údajů === | + | |
- | + | ||
- | Pokud jsou předmětem evidence | + | |
- | - V případě, že se jedná o veřejnou evidenci či rejstřík a zvláštní právní předpis nařizuje zveřejnění informací, lze zveřejnit osobní údaje v podobě otevřených dat. | + | |
- | - Ochranu osobních údajů lze zajistit Anonymizací či Pseudonymizací. Z dat se odstraní osobní údaje a případně se nahradí bezvýznamovým umělým identifikátorem. Data bez osobních údajů se pak mohou zveřejnit v podobě otevřených dat. V závislosti na charakteru dat je ale nutné zkontrolovat, | + | |
- | - Data, která není možné nebo vhodné zveřejnit dle předchozího bodu, lze zveřejnit v agregované podobě. Tedy v podobě statistik. V případě zveřejnění statistik je ale žádoucí použít co nejjemnější granularitu dat a časové členění. | + | |
- | + | ||
- | === Právní aspekty === | + | |
- | + | ||
- | Legislativní rámec otevřených dat v České republice tvoří jejich úprava obsažená v Zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a v Nařízení vlády č. 425/2016 Sb., o seznamu informací zveřejňovaných jako otevřená data, které stanovuje vybraným orgánům veřejné správy povinnost zveřejňovat data z konkrétních jimi spravovaných informačních systémů ve formě otevřených dat. | + | |
- | Podrobnější informace o strategických dokumentech, | + | |
+ | {{page> | ||
===== Pravidla pro Prostorová data a služby nad prostorovými daty ===== | ===== Pravidla pro Prostorová data a služby nad prostorovými daty ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci úplného elektronického podání je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci úplného elektronického podání je popsán na samostatné stránce [[nap: |
- | + | ||
- | Využití a popis k přístupu k prostorovým datům a službami nad prostorovými daty popíše úřad do své informační koncepce. | + | |
- | + | ||
- | </ | + | |
+ | Využití a popis k přístupu k prostorovým datům a službami nad prostorovými daty popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
+ | {{page> | ||
===== Pravidla pro Úplné elektronické podání ===== | ===== Pravidla pro Úplné elektronické podání ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci úplného elektronického podání je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci úplného elektronického podání je popsán na samostatné stránce [[nap: |
- | Využití a popis k přístupu k úplnému elektronickému podání popíše úřad do své informační koncepce. | + | Využití a popis k přístupu k úplnému elektronickému podání popíše úřad do své informační koncepce.</ |
- | </WRAP> | + | {{page>nap:pravidla:pravidla_uep}} |
- | + | ||
- | Úřad musí respektovat všechny návazné funkční celky jako např. propojený datový fond, portály veřejné správy či komunikační infrastrukturu veřejné správy a procesně zajistit zpracování podání tak, aby probíhalo elektronicky po celou dobu jeho životního cyklu. | + | |
- | + | ||
- | Úřad pro splnění požadavků kladených na úplné elektronické podání musí splnit svými obslužnými kanály (např. portál): | + | |
- | * Využití [[nap: | + | |
- | * Předvyplnění podání všemi státu známými údaji klientovi po prokázání elektronickou identitou. Zajištění tohoto požadavku se splní čerpáním údajů z [[nap: | + | |
- | * Má služby svých agend v rámci ÚEP a jejich IT aplikace navrženy tak, aby služby bylo možno v obslužných kanálech kombinovat pro efektivním řešení životních událostí. | + | |
- | * Umožňuje klientům učinit podání skrze různá elektronická rozhraní (webová stránka, formulář nebo asistovaná služba) a sledovat průběh vyřizování jejich podání skrze to samé rozhraní, přes které bylo podání realizované nebo jiné klientem určené. | + | |
- | * Postupně všechna existující práva a povinnosti ze vztahu k VS budou doprovázena transakční službou (nejenom popisem návodu) v [[nap: | + | |
- | * Elektronické podání formou ÚEP lze uskutečnit i papírově (off-line), tzn. půjde stáhnout předvyplněný formulář, ručně vyplnit, zaslat datovou schránkou nebo elektronicky podepsané doručit jakkoli jinak (i mailem, vložením do portálu), případně vložit do elektronické aplikace úřadu. | + | |
- | * V případě menší četnosti podání stačí jeden z obou kanálů (on-line nebo off-line), musí však umožňovat dobrou (personalizovanou) navigaci ke službě a k jejímu předvyplnění. | + | |
- | * Stejnou službu lze získat s pomocí služby úředníka na kterémkoli fyzickém kontaktním místě asistovanou formou. Pro typové a jednoduché podání pro řešení typových životních situací to takto bude možné na [[nap: | + | |
- | * Zůstanou zachovány tradiční kanály pro příjem listinných podání osobně, diktátem do protokolu nebo poštou – úřední přepážky a podatelny. Jejich úkolem ale bude obdržené vstupy neprodleně plně digitalizovat, | + | |
- | * Nedílnou součástí řady podání je splnění finanční povinnosti (poplatku, daně). Platební brána tedy musí být součástí obslužného rozhraní. Pro agendy v samostatné působnosti je platební brána plně v zodpovědnosti koncového úřadu, pro agendy v přenesené působnosti musí o způsobu rozhodnout správce agendy. | + | |
- | * Elektronické samoobslužné služby pro klienty/ | + | |
- | * Podání nemusí vždy činit ta osoba, která je přihlášena [[nap: | + | |
- | * Pro individuální přizpůsobení uživatelského rozhraní musí úřad využívat tzv. klientské profily. Každý jedinečný a jednoznačně identifikovaný klient má profil jenom jeden. V tomto profilu jsou uchovávány osobní i agendové údaje ve shodě se pravidly správy údajů [[nap: | + | |
- | * Podání zadané či zpracované v rámci řešení pro ÚeP musí být vždy přijímáno na podatelně a evidováno v systému [[nap:system_spravy_dokumentu|eSSL]] nebo samostatné evidenci dokumentů v souladu se zákonem o archivnictví a spisové službě. Jejich přijetí musí být potvrzeno příslušnou odpovědní zprávou. | + | |
===== Pravidla pro Integraci informačních systémů ===== | ===== Pravidla pro Integraci informačních systémů ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci úplného elektronického podání je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci úplného elektronického podání je popsán na samostatné stránce [[nap: |
- | Využití a popis k přístupu k integraci informačních systémů popíše úřad do své informační koncepce. | + | Využití a popis k přístupu k integraci informačních systémů popíše úřad do své informační koncepce.</ |
- | + | ||
- | </ | + | |
- | + | ||
- | ==== Vnitřní integrace u jednoho správce či v jednom AIS ==== | + | |
- | + | ||
- | Integrace mezi informačními systémy jednoho správce je primárně zodpovědností a oblastí onoho správce. To neznamená, že taková integrace nepodléhá splnění EG principů, ale primárně se jí OHA nezabývá, dokud správce ISVS doloží soulad se zde uvedenými principy (jako je evidence subjektů, nebo propojený datový fond). | + | |
- | + | ||
- | Technicky je doporučenou optimální metodou vybudovat jednu integrační platformu a integraci mezi jednotlivými informačními systémy zajistit formou služeb volaných a orchestrovaných v této integrační platformě. I při integraci (respektive výměně údajů mezi jednotlivými IS či agendami se musí ale myslet například na řádné logování transakcí a audit zpracování osobních údajů, zejména pokud se jedná o údaje o fyzických či právnických osobách. | + | |
- | + | ||
- | Pro vnitřní integraci ale vždy platí následující: | + | |
- | + | ||
- | * Jako identifikátor subjektu pro výměnu údajů i ve vnitřní integraci se využije AIFO, pokud se integrace zajišťuje překladem přes [[: | + | |
- | * Pokud se integrace odehrává jen v perimetru správce, a tedy mimo překlad přes [[: | + | |
- | * Identifikátor AIFO se v žádném případě nevyužije při integraci AIS na provozní systémy, pokud tyto systémy nevyužívají AIFO v jejich agendě. V případě integrace subjektů mezi AIS a provozními systémy, které nemají pro subjekt přidělené AIFO v podporované agendě, se využije klientský identifikátor. | + | |
- | * AIFO se neeviduje a neposkytuje ve společných evidencích a v multiagendových AISech, AIFO se v takovém případě využije jen pro vnější integraci a pochopitelně pro ztotožnění a aktualizaci údajů pro konkrétní agendu. Mezi více agendami v jednom ISVS se pro propojení využije klientský identifikátor a AIFA jsou zapsána jen v komponentách AISu pro jednotlivé agendy, nikdy ve společné evidenci. Při vnější integraci pak volá AIS přes společnou evidenci službu [[: | + | |
- | + | ||
- | ==== Vnější integrace na AIS jiného správce ==== | + | |
- | + | ||
- | Při vnější integraci se v maximální míře využívá referenční rozhraní, a to zejména [[: | + | |
- | + | ||
- | Při vnější integraci se využije: | + | |
- | + | ||
- | * při výměně údajů o subjektu (fyzická osoba) překlad AIFO identifikátorů, | + | |
- | * při výměně údajů o objektu (třeba vozidlo) jeho identifikátor (třeba RZ), ale je-li součástí i sada údajů o subjektu, pak se u fyzických osob (třeba vlastník vozidla) využije opět překlad AIFO mezi dvěma agendami. | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | ==== Výměna údajů o subjektech při integraci IS ==== | + | |
- | + | ||
- | Jedním z důvodů integrace mezi více AIS je realizace propojeného datového fondu, tedy výměny údajů o subjektech a objektech práva. | + | |
- | + | ||
- | === Při vnitřní integraci u jednoho správce === | + | |
- | + | ||
- | Při vnitřní integraci mezi komponentami a systémy jednoho správce se primárně AIFO nevyužívá, | + | |
- | + | ||
- | Pokud se jedná o integraci mezi AIS a provozními informačními systémy, tak provozní IS kromě ESSL nevyužívají AIFO ve svých agendách. I proto je nutno využívat klientský identifikátor, | + | |
- | + | ||
- | === Při vnější integraci s IS jiného správce === | + | |
- | + | ||
- | Při výměně údajů v rámci propojeného datového fondu se vždy využije mechanismus výměny prostřednictvím překladu agendových identifikátorů (AIFO) přes ORG. Integrace se uskutečňuje prostřednictvím služeb [[: | + | |
- | + | ||
- | Obě strany integrace pochopitelně všechny transakce logují a samotné [[: | + | |
- | + | ||
- | Chce-li nějaké OVM získat z jiného AISu údaje o subjektu, musí si nejprve daný subjekt ztotožnit a mít k němu přidělené AIFO své agendy. Nezíská-li od poskytovatele údaje třeba proto, že nejsou správně nastavena oprávnění k údajům v RPP, nebo protože poskytovatel nemá řádně ztotožněný subjekt a nemá k němu AIFO, reklamuje to u poskytovatele jako porušení povinností podle zákona o základních registrech. Poskytovatel pak zjedná nápravu. | + | |
- | + | ||
- | Pozor: U údajů takto získaných z jiných agend se jedná o údaje, které úřad vede (i když je technicky získal z jiného AIS), a tedy úřad musí postupovat podle paragrafu 6, odst. 2, Správního řádu a po subjektu je nevyžaduje a nepožaduje jejich doložení. | + | |
+ | {{page> | ||
===== Pravidla pro Portály veřejné správy a soukromoprávních uživatelů údajů ===== | ===== Pravidla pro Portály veřejné správy a soukromoprávních uživatelů údajů ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci portálů veřejné správy a soukromoprávních uživatelů údaje je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci portálů veřejné správy a soukromoprávních uživatelů údaje je popsán na samostatné stránce [[nap: |
- | Využití a popis k přístupu k portálům VS a SPUU popíše úřad do své informační koncepce. | + | Využití a popis k přístupu k portálům VS a SPUU popíše úřad do své informační koncepce.</ |
- | </ | + | |
- | Úřad musí při provozování portálu zavést a změnit současné procesy orientované především na osobní kontakt s klientem. Současné portály již musí disponovat funkcionalitou propojení se zaručenou identitou dle zákona 250/2017 Sb. a musí se umět přizpůsobit situaci, kdy klient veřejné správy bude komunikovat pouze elektronicky. Začíná se tedy samotným uživatelsky přívětivým prostředím, | + | {{section> |
- | Portál podporuje samoobslužného klienta, který obsahuje jak přenesenou, | ||
- | |||
- | Při předávání podání z portálu je tak potřeba mít zajištěnou funkcionalitu, | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | ==== Agendový portál ==== | ||
- | |||
- | Agendovým portálem je myšlen portál poskytující služby logicky centralizovaného systému pro jiné orgány veřejné správy. Typicky jde tedy o portál agendy v přenesené působnosti poskytovaný správcem (ohlašovatelem) agendy. | ||
- | |||
- | Takový portál musí splnit několik podmínek: | ||
- | |||
- | * Musí být registrovaný jako informační systém veřejné správy v [[https:// | ||
- | * Musí být federovaný do portálu občana | ||
- | * Musí dle svého agendového zákona být schopný čerpat a poskytovat údaje skrze systém [[: | ||
- | * Musí dle svého agendového zákona být schopný čerpat údaje z informačního systému základních registrů | ||
- | * Musí být [[https:// | ||
- | |||
- | ==== Portál území ==== | ||
- | |||
- | V případě portálů samospráv se předpokládají dva trendy: a) jednak budou lokální portály samospráv obsahovat obrácený směr navigace do Portálu občana, kde bude moci klient vyřídit vše ostatní ze státní správy, co případně nenašel v místním portálu a b) lokální portály budou moci být v dlouhodobé perspektivě nahrazovány místně přizpůsobenými službami centrálního Portálu občana v PVS. Takový portál musí splnit několik podmínek: | ||
- | |||
- | * Musí být pro každý úřad jeden - je na něm dostupné vše, v čem má úřad působnost | ||
- | * Musí být registrovaný jako informační systém veřejné správy v [[https:// | ||
- | * Musí být federovaný do portálu občana | ||
- | * Musí dle svého agendového zákona být schopný čerpat a poskytovat údaje skrze systém [[: | ||
- | * Musí dle svého agendového zákona být schopný čerpat údaje z informačního systému základních registrů | ||
- | * Musí být [[https:// | ||
- | |||
- | ==== Portál soukromoprávního uživatele údajů ==== | ||
- | |||
- | V případě portálu soukromoprávního uživatele údajů (také jako SPUÚ) se jedná o situaci, kdy vlastník portálu není orgán veřejné moci, ale dle své povahy je podřízen [[https:// | ||
- | |||
- | - Musí mít zřízenou datovou schránku pro komunikaci s veřejnou správou | ||
- | * Právnické osoby mají datovou schránku zřízenou ze zákona | ||
- | * Zřídit datovou schránku je možné dle informací na [[https:// | ||
- | * Datová schránka se může obsluhovat skrze webové rozhraní na adrese www.mojedatovaschranka.cz nebo mít funkcionality integrovány do vnitřních systémů organizace. Nejčastěji se jedná o elektronickou spisovou službu. | ||
- | - Musí být ohlášen v rejstříku SPUÚ v registru práv a povinností. Zde je možnost kontroly https:// | ||
- | * Ohlášení do rejstříku SPUÚ probíhá pomocí agendového informačního systému působnostního viz https:// | ||
- | * Pokud tedy existuje agenda, v rámci které je SPUÚ oprávněn čerpat údaje ze základních registrů nebo z agendového informačního systému, je třeba kontaktovat správce agendy a požadovat zavedení do rejstříku SPUÚ. | ||
- | * Pokud není soukromoprávní uživatel údajů ohlášen v AISP a správce agendy, ani jiné OVM, jej ohlásit nechce, může SPUÚ kontaktovat správce Registru práv a povinností (posta@mvcr.cz) se žádostí o ohlášení do rejstříku SPUÚ s těmito údaji (Název organizace, adresa organizace, IČO, DIČ, zákon a paragraf opravňující k přístupu do základních registrů nebo agendovému informačnímu systému, kontaktní osoba) | ||
- | - Musí být ohlášen jako kvalifikovaný poskytovatel služeb online služeb (dále též Service Provider). Více také zde https:// | ||
- | * IČO subjektu | ||
- | * Název kvalifikovaného poskytovatele (SeP) | ||
- | * Popis kvalifikovaného poskytovatele | ||
- | * URL adresa odkazující na úvodní webové stránk | ||
- | * URL adresa pro odeslání požadavků | ||
- | * Adresa pro příjem vydaného tokenu (URL) | ||
- | * URL adresa, na kterou bude uživatel přesměrován při odhlášení z Vašeho webu | ||
- | * Načtení certifikátu | ||
- | * Adresa pro načtení veřejné části šifrovacího certifikátu z metadat (URL). Touto veřejnou částí budou šifrována data v tokenu | ||
- | * Logo kvalifikovaného poskytovatele | ||
- | - Musí umět přijímat a zpracovávat data pomocí standardů SAML2 nebo WS-Federation | ||
- | |||
- | ==== Postup ohlášení portálu jako kvalifikovaného poskytovatele služby ==== | ||
- | |||
- | Následující kroky popisují jednotlivé části procesu, který je naznačen níže, na základě ověření přes ISDS. Aktuálně je registrace organizace prostřednictvím portálu národního bodu přístupná pouze pro orgány veřejné moci (OVM), ostatní subjekty musí provést registraci přímo u Správy základních registrů (viz krok 8). Kompletní příručka je dostupná [[https:// | ||
- | |||
- | - Uživatel jako zástupce organizace požaduje po portálu národního bodu, který je Service Providerem, službu umožňující registraci dané organizace. Tato registrace umožní fungování dané organizace v [[nap: | ||
- | - Portál národního bodu kontaktuje [[nap: | ||
- | - Pro ověření uživatele pro registraci organizace či konfigurací jednotlivých Service Providerů je jako Identity Provider určen Informační systém datových schránek (ISDS). Národní identitní autorita provede přesměrování na přihlášení prostřednictvím datových schránek. | ||
- | - Uživatel provede ověření vlastní osoby přihlášením k datovým schránkám. Aby mohl uživatel registrovat organizaci na portálu národního bodu, musí být přihlášen prostřednictvím ISDS (v definované roli a typem schránky OVM). V případě, že organizace není OVM, je potřeba provést registraci u Správy základních registrů. | ||
- | - V případě, kdy je uživatel úspěšně ověřen, Informační systém datových schránek předá [[nap: | ||
- | - [[nap: | ||
- | - [[nap: | ||
- | - Na základě úspěšného splnění předchozích kroků umožní portál národního bodu uživateli službu registrace organizace (SeP) a zobrazí mu vyplněný formulář pro registraci. Toto platí pouze pro organizace, které jsou OVM. Není-li organizace OVM, jsou místo registračního formuláře zobrazeny podrobné informace o tom, jakým způsobem provést registraci přímo u Správy základních registrů. | ||
- | - Uživatel potvrdí správnost údajů a provedení registrace organizace (SeP). | ||
- | - Portál národního bodu zpracuje přijatý požadavek na registraci a po úspěšném zaregistrování umožní uživateli provést konfiguraci jednotlivých Service Providerů spadající pod danou organizaci (seznam konfigurací kvalifikovaných poskytovatelů). | ||
- | - Uživatel provede konfiguraci Service Providera zahrnující následující údaje: | ||
- | * IČO subjektu | ||
- | * Název kvalifikovaného poskytovatele | ||
- | * Popis kvalifikovaného poskytovatele | ||
- | * URL adresa odkazující na úvodní webové stránky kvalifikovaného poskytovatele | ||
- | * URL adresa pro odeslání požadavků | ||
- | * Adresa pro příjem vydaného tokenu | ||
- | * URL adresa, na kterou bude uživatel přesměrován při odhlášení z Vašeho webu | ||
- | * Načtení certifikátu | ||
- | * Adresa pro načtení veřejné části šifrovacího certifikátu z metadat | ||
- | * Zpřístupnění autentizace prostřednictvím brány eIDAS | ||
- | * Logo kvalifikovaného poskytovatele | ||
===== Pravidla pro Přístupnost informací ===== | ===== Pravidla pro Přístupnost informací ===== | ||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci přístupnosti informací je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci přístupnosti informací je popsán na samostatné stránce [[nap: |
Využití a popis k přístupu k přístupnosti informací popíše úřad do své informační koncepce.</ | Využití a popis k přístupu k přístupnosti informací popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
- | ==== Legislativní rámec pro přístupnost ==== | + | {{page> |
- | + | ||
- | Legislativní rámec pro povinnosti přístupnosti je poměrně široký. Níže jsou uvedeny pouze klíčové předpisy, které mají přímý vliv na přístupnost informací: | + | |
- | + | ||
- | - Obecná úroveň | + | |
- | - Mezinárodní přímo aplikovatelná Úmluva o právech osob se zdravotním postižením | + | |
- | - Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací | + | |
- | - Úroveň základních služeb | + | |
- | - Procesně-správní předpisy, jako je Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, apod. | + | |
- | - Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob | + | |
- | - Nařízení EU č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (zejména článek 15) | + | |
- | - Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů | + | |
- | - Úroveň internetových stránek a mobilních aplikací | + | |
- | - Zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru | + | |
- | - Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (zejména § 5, odst. 2, písm. f), § 9, a další) | + | |
- | - Částečně legislativa ohledně spisové služby | + | |
- | - Úroveň realizace veřejných zakázek | + | |
- | - Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (zejména § 93) | + | |
- | + | ||
- | Vesměs z legislativy plynou pro OZP následující práva a pro veřejnou správu povinnosti: | + | |
- | + | ||
- | - OZP musí mít možnost využívat všechny služby veřejné správy jako kdokoliv jiný | + | |
- | - OZP musí mít možnost plnohodnotně využívat elektronické služby stát i elektronické služby subjektů veřejného sektoru | + | |
- | - Existuje zde obecná absolutní povinnost přístupnosti výsledků všech veřejných zakázek či zakázek podle legislativy k VZ, pokud jsou jejich výsledky určeny pro jakékoliv užívání fyzickými osobami, to se pochopitelně vztahuje i obecně na veškeré ICT zakázky. | + | |
- | - Subjekty veřejného sektoru musejí mít svoje informace přístupné a to zejména na internetových stránkách a ve svých aplikacích | + | |
- | - Přístupnost se vztahuje i na veškeré informační systémy pro zaměstnance, | + | |
- | + | ||
- | ==== Standardy a metodiky ==== | + | |
- | + | ||
- | K dispozici jsou technické standardy a metodiky, které určují konkrétní technické postupy pro tvorbu a správu přístupného obsahu. Nejdůležitějšími v oblasti informačních systémů jsou následující: | + | |
- | + | ||
- | * WCAG - Web content accessibility guidelines - Základní standard pro přístupnost obsahu | + | |
- | * WAI-ARIA: Standard Accessible Rich Internet Applications suite - Standard pro webové aplikace | + | |
- | * MAAP - Mobile accessibility applications principles - Soubor opatření pro přístupnost mobilních aplikací (přičemž pro jednotlivé platformy jsou opět k dispozici podrobné standardy) | + | |
- | + | ||
- | Více o standardech a jejich realizaci se můžete dočíst třeba [[http:// | + | |
- | + | ||
- | ==== Architektonická řešení ==== | + | |
- | Na obecné úrovni lze konstatovat, | ||
- | * Aby všechny internetové stránky (ať už veřejné či nikoliv) splňovaly požadavky na přístupnost. | ||
- | * Aby všechny mobilní aplikace splňovaly požadavky na přístupnost. | ||
- | * Aby všechny aplikace, systémy a informační systémy dodávané v jakékoliv formě veřejného investování také splňovaly požadavky na přístupnost. | ||
- | * Aby byl elektronický systém spisové služby, agendové informační systémy a další aplikace a procesy nastaveny tak, aby digitální dokumenty odesílané organizací byly přístupné. | ||
- | * Aby se požadavky na přístupnost staly nedílnou součástí požadavků na dodávky a veřejné zakázky i požadavků na interní vývoj. | ||
===== Pravidla pro Elektronickou fakturaci ===== | ===== Pravidla pro Elektronickou fakturaci ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | + | ||
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci elektronické fakturace je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | |
- | + | ||
- | Využití a popis k přístupu k elektronické fakturaci popíše úřad do své informační koncepce. | + | |
- | + | ||
- | </ | + | |
- | + | ||
- | Dle zákona č. 134/2016, o zadávání veřejných zakázek se týká všech orgánů veřejné moci, kteří zadali k postoupení nadlimitní veřejnou zakázku a to od 1. 1. 2019 pro ústřední orgány moci a následně od 1.4.2020 pro uzemní samosprávu dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, §279 (5) b). Všichni povinní tedy musí kromě procesních změn zajistit i příjem a vydávání elektronických faktur dle evropských a českých pravidel. | + | |
- | + | ||
- | ==== Technické aspekty ==== | + | |
- | + | ||
- | E-fakturaci je možné implementovat a realizovat ve svých organizačních jednotkách za dodržení jednoho z následujících technických standardů, který je v souladu se [[https:// | + | |
- | + | ||
- | * Evropská norma pro elektronickou fakturaci EN 16931-1: | + | |
- | * Syntaxe dle [[https:// | + | |
- | * XML zprávu meziodvětvové faktury UN/CEFACT podle XML schémat 16B (SCRDM - CII) | + | |
- | * UBL zprávy faktury a dobropisu podle ISO/IEC 19845: | + | |
- | + | ||
- | Je třeba zmínit, že [[https:// | + | |
- | + | ||
- | * nepředepisuje, | + | |
- | * neponechává veřejným zadavatelům žádný prostor odmítnout fakturu ve kterékoliv ze syntaxí, které jsou uvedeny na seznamu, jenž bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, v návaznosti na článek 3 směrnice. Článek 7 jasně uvádí, že veřejní zadavatelé a zadavatelé v EU musí přijímat a zpracovávat elektronické faktury, které splňují normu a odpovídají kterékoli ze syntaxí uvedených na zveřejněném seznamu. | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | ==== Právní aspekty ==== | + | |
- | + | ||
- | Implementace e-fakturace do prostředí veřejné správy České republiky je dána [[https:// | + | |
- | + | ||
- | Všechny veřejné zakázky, které jsou nadlimitní mohou být dodavatelem vyžadovány ve formě e-fakturace. | + | |
- | + | ||
- | V neposlední řadě bylo schváleno Usnesení vlády č. 347/2017, které dává povinnost od 1. 1. 2019 Ústředním orgánům státní správy a jimi podřízeným organizačním složkám státu přijímat elektronické faktury ve formátech stanovených Evropskou směrnicí 2014/55/EU a dále ve formátu isdoc/ | + | |
+ | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci elektronické fakturace je popsán na samostatné stránce [[nap: | ||
+ | Využití a popis k přístupu k elektronické fakturaci popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
+ | {{page> | ||
===== Pravidla pro Portál občana a Portál veřejné správy ===== | ===== Pravidla pro Portál občana a Portál veřejné správy ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci portálu občana a portálu veřejné správy je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci portálu občana a portálu veřejné správy je popsán na samostatné stránce [[nap: |
Využití a popis k přístupu k portálu občana a portálu veřejné správy popíše úřad do své informační koncepce.</ | Využití a popis k přístupu k portálu občana a portálu veřejné správy popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
+ | {{page> | ||
- | Portál občana i portál veřejné správy jsou centrálně poskytované a provozované portály. Integrovat, či federovat služby úřadu lze přes vlastní řešení v podobě agendových portálů, portálů území či soukromoprávních uživatelů údajů. Integrace je celkem na 3 stupních: | ||
- | - Proklik na vlastní řešení s využitím Single Sign-On. Obsahuje pouze vlastní prostor na portálu občana, kde úřad zveřejní svou informační dlaždici, skrze kterou se klient dostane, s využitím principu Single Sign-On a zapojení do [[nap: | ||
- | - Poskytování údajů do vlastního prostoru na portálu občana. Kromě možnosti prokliku na vlastní řešení zapojeného do [[nap: | ||
- | - Kompletní vyřešení služby veřejné správy na portálu občana pomocí formulářového řešení se všemi integracemi v bodech 1 a 2. | ||
- | ==== Přihlášení k portálu občana | + | ===== Pravidla pro Národní identitní autoritu |
+ | <WRAP center round tip 60%> | ||
+ | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: | ||
- | Pro přístup na Portál občana je nutností přihlášení uživatele. Zvolený způsob přihlášení určuje i rozsah | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich |
- | Přihlášení je možné: | + | |
- | * prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace (NIA) v souladu se zákonem č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, | + | |
- | * prostřednictvím autentizačního rozhraní Informačního systému datových schránek | + | |
- | * fyzická osoba (FO) | + | |
- | * podnikající fyzická osoba (PFO) | + | |
- | Přitom lze využít pouze datové schránky zřízené na žádost, nikoli ze zákona, tedy nikoli ty zřizované automaticky advokátům, | + | |
- | Všechny možnosti přihlášení jsou na sobě nezávislé, | + | |
- | ==== Evidence údajů ==== | + | Využití a popis k přístupu |
- | + | ||
- | Portál občana uchovává perzistentně typově takovéto informace: | + | |
- | * BSI (bezvýznamové směrové identifikátory) – jde o celou sadu identifikátorů, | + | |
- | * Nastavení – jde o informace ovlivňující zobrazené informace na Portálu občana (např. zobrazení dlaždic, nastavení notifikací apod.). Z jejich hodnot nelze přímo vyčíst žádné informace o uživateli. | + | |
- | * Dokumenty – jde o celou řadu „souborů“, | + | |
- | * Komunikační atributy – v současné době jde o e-mail a telefonní číslo. Komunikační atributy neopouštějí přímo perimetr Portálu občana, ale slouží pouze pro navázání komunikace Portálu občana s uživatelem, | + | |
- | Transientně přes Portál občana prochází mnoho uživatelských informací. Jejich šíře se nedá přesně specifikovat – záleží, s jakým AIS uživatel prostřednictví Portálu občana komunikuje. Nicméně tyto informace se neukládají (jde pouze o on-line náhledy na informace). | + | |
- | Co se týče notifikací změn údajů v základních registrech, proces je spouštěn v definovaných časech (konfigurace Portálu občana), Portál občana zjišťuje na základních registrech změnu přihlášených AIFO. Pokud taková změna proběhla a uživatel si nastavil notifikaci, PO vytvoří zprávu (podle nastavení uživatele) a uloží ji do fronty seznamu zpráv. | + | |
- | + | ||
- | ==== Komunikace s dalšími subjekty ==== | + | |
- | + | ||
- | === Komunikace na úrovni frontend === | + | |
- | + | ||
- | Komunikací na úrovni frontend je míněno především sdílení společného prostoru kvalifikovaného systému elektronické identifikace (NIA). V tomto prostoru má uživatel možnost procházet přes jednotlivá portálová řešení a využívat tzv. principu „single sign-on“, tj. jednotného přihlášení sdíleného mezi všemi portály či aplikacemi. NIA se řídí ustanoveními zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. | + | |
- | V návaznosti na výše uvedené slouží tzv. statické dlaždice na Portálu občana pro přechod uživatele mezi Portálem občana a dalšími portály či aplikacemi bez potřeby další autentizace. Portál občany tedy z pohledu funkcionality statických dlaždic slouží jako rozcestník. V současné době si uživatel Portálu občana sám vybírá a aktivuje služby (v podání dlaždic) z katalogu. V dalších fázích rozvoje je uvažováno o nabízení relevantních dlaždic dle jejich obsahu a rolí, ve kterých uživatel bude vystupovat. Aktivní služby v podobě dlaždic jsou uživateli zobrazeny na dashboardu Portálu občana. | + | |
- | + | ||
- | === Komunikace na úrovni backend === | + | |
- | + | ||
- | Portál občana standardně napřímo komunikuje s jen omezeným množstvím systémů, a to centrálně sdílených služeb. Konkrétně jde o: | + | |
- | * Informační systém základních registrů prostřednictvím svých vlastních nebo kompozitních služeb, | + | |
- | * Informační systém datových schránek. | + | |
- | Pro komunikaci s ostatními systémy Portál občana výhradně využívá [[: | + | |
- | + | ||
- | == Komunikace prostřednictvím ISZR == | + | |
- | + | ||
- | * Čtení ze [[nap: | + | |
- | * přístup | + | |
- | * činnost musí mít oprávnění na přístup | + | |
- | * Čtení přes kompozitní služby (AIS EO): | + | |
- | * čtení přes kompozitní služby probíhá v agendové činnosti ([[nap: | + | |
- | * činnost musí mít oprávnění na čtení z AIS. | + | |
- | * činnost musí mít oprávnění na čtení z ROB podle typu použité služby (ověření AIFO nebo referenčních údajů použitých pro vyhledávání). | + | |
- | + | ||
- | Mezi napřímo volané služby patří např. E03 robCtiAifo (čtení referenčních údajů z registru ROB), E22 rosCtiPodleUdaju, | + | |
- | + | ||
- | == Komunikace prostřednictvím eGSB/ISSS == | + | |
- | + | ||
- | Pokud hovoříme o spolupráci přes back-end, je tím míněno napojení Portálu občana na publikační AIS a spolupracovat přes služby, které jsou vystaveny na [[: | + | |
- | Portál občana nekonzumuje veškerá data, která jsou publikována na [[: | + | |
- | - vývoj pro čtení dat (čtenářská aplikace), | + | |
- | - oprávnění pro čtení a získání testovacích dat, | + | |
- | - testování čtení dat. | + | |
- | Po ověření dostupnosti [[: | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | ===== Pravidla pro Elektronickou identifikaci klientů veřejné správy ===== | + | |
+ | {{page> | ||
+ | ===== Pravidla pro Referenční rozhraní ===== | ||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci |
- | + | ||
- | Využití a popis k přístupu k elektronické identifikaci klientů VS popíše úřad do své informační koncepce.</ | + | |
- | + | ||
- | Úřad musí zajistit identifikaci a autentizaci klientů veřejné správy prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace (v současnosti pouze [[nap: | + | |
- | + | ||
- | Zásadním požadavkem bezpečnosti a transparentnosti pro informační systémy veřejné správy je požadavek na jednotnou elektronickou identifikaci externích uživatelů. Pro každou operaci je nutná znalost osoby, která tuto operaci provádí zvláště z hlediska nepopiratelné zodpovědnosti osoby. Externí uživatelé (klienti) informačních systémů veřejné správy musí být jednoznačně identifikováni zvláště z důvodů ochrany osobních údajů a dále z procesního hlediska, jak předpokládá správní řád (jednoznačné prokázání totožnosti účastníků řízení). | + | |
- | + | ||
- | Úloha správy přístupů se pro každý informační systém veřejné správy skládá z následujících kroků: | + | |
- | + | ||
- | * **Identifikace –** jednoznačné a nepopiratelné určení fyzické osoby, která přistupuje k informačnímu systému veřejné správy | + | |
- | * **Autentizace** – prokázání, | + | |
- | * **Autorizace** – na základě údajů o identifikované a autentizované osobě a dalších údajů o této osobě (například zařazení na pracovní pozici) zařazení osoby do odpovídající role a z toho vyplývající vyhodnocení oprávnění na úkony a data v rámci informačního systému. | + | |
- | + | ||
- | NAP v této oblasti vyžaduje naplnění následujících principů pro všechny informační systémy veřejné správy: | + | |
- | + | ||
- | - Každé OVM, které poskytuje své služby elektronicky a potřebuje pro ně ověřeného klienta, musí využít služeb kvalifikovaného systému elektronické identifikace (v současnosti pouze [[nap: | + | |
- | - Při tvorbě identitního prostoru si prvně udělat analýzu, zda nepostačuje již některý z federovaných identit v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace (v současnosti pouze [[nap: | + | |
- | - Jakýkoliv nový identitní prostor musí být budován tak, aby byl federovaný v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace (v současnosti pouze [[nap: | + | |
- | - Prostředky pro identifikaci a autentizaci jsou vždy vydány bezpečnou a jednoznačnou cestou identifikované osobě tak, aby byla zajištěna minimálně úroveň důvěry značná. O tomto vydání prostředků existuje trvalý záznam spolu s údaji, jak byla ověřena identita osoby | + | |
- | - Osoba, jíž byly prostředky vydány, nedílně zodpovídá za ochranu těchto prostředků před odcizením a zneužitím | + | |
- | - Osoba, jíž byly prostředky vydány, nese nedílnou zodpovědnost za všechny úkony, které byly v informačním systému provedeny při použití těchto prostředků | + | |
- | - Věcný správce agend, které jsou vykonávány v rámci informačního systému, zodpovídá za obsazení osob do rolí (technicky vykonává technický správce informačního systému, vždy však na základě podkladů o věcných správců). Tuto svoji zodpovědnost může delegovat v rámci organizační struktury na více zodpovědných osob. | + | |
- | + | ||
- | ==== Mandáty, role a práva v elektronické komunikaci ==== | + | |
- | + | ||
- | Zajištění správné obsazení do role neboli autorizace, klienta využívajícího elektronické služby je jedním ze základních předpokladů jejího správného fungování. Různé role mají v rámci služby různá oprávnění a povinnosti a poskytovatel služby je povinen nabídnout klientovi veškeré role, do kterých se v rámci služby může pasovat, včetně rolí jako zástupce právnické osoby, zástupce nezletilého, | + | |
- | + | ||
- | - Znalost typů mandátů při jednání s veřejnou správou | + | |
- | - Jednoznačnou identifikaci a autentizaci klienta veřejné správy | + | |
- | - Systém veřejné správy schopný komunikovat a získávat údaje z propojeného datového fondu | + | |
- | - Vlastní zajištění autorizace klienta veřejné správy | + | |
- | + | ||
- | === Mandáty pro jednání s veřejnou správou === | + | |
- | + | ||
- | Při výkonu veřejné správy a to zejména při jakékoliv interakci a komunikaci s klientem veřejné správy je nutné, aby veřejná správa respektovala mandáty k zastupování jedné osoby druhou na základě různých titulů. Zjednodušeně se dá rozdělit forma mandátu zastupování dle následující tabulky. | + | |
- | + | ||
- | ^ Typ subjektu | + | |
- | | **Fyzická osoba** | + | |
- | |::: | Jednající jménem jiné fyzické osoby ze zákona: \\ - rodič dítěte,\\ - manžel/ | + | |
- | |::: | Jednající jménem jiné fyzické osoby ze zmocnění: \\ - plná moc,\\ - advokát,\\ - zastupující FO,\\ - jiný druh zmocnění, | + | |
- | | **Fyzická osoba jednající za právnickou osobu** |Jednatel právnické osoby | | + | |
- | |::: |statutární zástupce právnické osoby (jedna FO) | | + | |
- | |::: |Statutární orgán právnické osoby (více FO) | | + | |
- | |::: |Insolvenční správce | | + | |
- | |::: |Likvidátor | | + | |
- | |::: |Jednající jménem zřizovatele právnické osoby | | + | |
- | |::: |Pověřen k jednání za právnickou osobu: \\ - Veřejnoprávním titulem, \\ - Soukromoprávním titulem (smlouva, plná moc, společenská smlouva, apod.) | | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | Jak je zdůrazněno níže, při výkonu veřejné správy je nutné, aby příslušný orgán konající nějakou činnost v rámci dané agendy věděl, pro jakou formu zastupování je mandát umožněný nebo dokonce nutný. Zcela jiným způsobem se orgán veřejné moci bude chovat k mandátu plynoucímu z veřejnoprávního titulu rodičovství a jinak k mandátu plynoucímu ze soukromoprávního titulu plné moci. | + | |
- | + | ||
- | Je také vhodné rozlišovat účel mandátu, tedy typ úkonů, které prostřednictvím zastupované osoby klient veřejné správy dělá. Ty je možno rozdělit do následujících skupin: | + | |
- | + | ||
- | * Nahlížení na údaje subjektů údajů bez jakéhokoliv interaktivního využívání či zapisování údajů (informační účel). | + | |
- | * Přístup k údajům subjektů a jejich reklamace, nebo pokud je přímo umožněna editace klientům veřejné správy (transakční účel). | + | |
- | * Zmocnění k přístupu či využívání údajů subjektu údajů pro třetí strany, nebo poskytnutí údajů z ISVS třetím stranám (zmocňovací účel). | + | |
- | * Činění podání a úkonů vůči orgánům veřejné správy (účel úkonu). | + | |
- | * Využívání elektronických klientských služeb jako je objednání se k úředníkovi. | + | |
- | * Zápis, úprava a zrušení mandátu. | + | |
- | + | ||
- | === Jednoznačná identifikace a autentizace klienta veřejné správy === | + | |
- | + | ||
- | Všechny subjekty povinné dle [[https:// | + | |
- | + | ||
- | „Vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti, | + | |
- | + | ||
- | Kvalifikovaný systém spravuje kvalifikovaný správce (státní orgán nebo akreditovaná osoba) a splňuje technické normy i specifikace Evropské unie a především je propojen s národním bodem pro identifikaci a autentizaci – tzv. Národní identitní autorita (NIA). | + | |
- | + | ||
- | Identifikace a autentizace prostřednictvím NIA zajistí jen a pouze službu ověřené identity fyzické osoby, neboli každý systém čerpající služby NIA, se může spolehnout na to, že přihlášená fyzická osoba je skutečna ta, za kterou se vzdáleně a elektronicky vydává. Již se dále nezajišťují další služby typu autorizace. | + | |
- | + | ||
- | === Systém veřejné správy schopný komunikovat a získávat údaje z propojeného datového fondu === | + | |
- | + | ||
- | Systém poskytující elektronické služby veřejné správy musí být schopen komunikovat a získávat údaje z propojeného datového fondu. K tomu musí systém odpovídat předpisům: | + | |
- | + | ||
- | * [[https:// | + | |
- | * [[https:// | + | |
- | * [[https:// | + | |
- | * Nařízení eIDAS | + | |
- | + | ||
- | Více o využívání údajů propojeného datového fondu a infrastruktuře referenčního rozhraní je napsáno v kapitolách: | + | |
- | + | ||
- | * [[: | + | |
- | * [[nap: | + | |
- | * [[nap: | + | |
- | + | ||
- | Centrální sdílené služby eGovernmentu dokáží zajistit následující mandáty pro fyzické osoby, které se prokázaly u poskytovatele služeb svou zaručenou elektronickou identitou: | + | |
- | + | ||
- | * eGON služba [[http:// | + | |
- | * pro zajištění ověření, zda je fyzická osoba statutárním zástupcem | + | |
- | * eGON služba [[http:// | + | |
- | * pro zajištění ověření, zda je fyzická osoba rodič nezletilého, | + | |
- | * pro zajištění ověření, zda je fyzická osoba zákonným zástupcem jiné fyzické osoby | + | |
- | * pro zajištění ověření, zda je fyzická osoba opatrovníkem jiné fyzické osoby | + | |
- | * pro zajištění ověření, zda je fyzická osoba manžel/ | + | |
- | * eGON služba [[http:// | + | |
- | * pro zajištění ověření, zda je fyzická osoba vlastníkem nemovitosti | + | |
- | * Služba ISDS | + | |
- | * Pro zajištění, | + | |
- | + | ||
- | Žádné další centrální služby ověření oprávnění/ | + | |
- | + | ||
- | === Vlastní zajištění autorizace klienta veřejné správy === | + | |
- | + | ||
- | Každá vykonávaná agenda (výkon veřejné správy) může pro svoji potřebu vyžadovat jiné mandáty. Například mandát podání daňového přiznání za jinou fyzickou osobu, mandát nahlížení na zdravotnickou dokumentaci jiné fyzické osoby, nakládání s majetkem právnické osoby, u které nejsem statutární zástupce, či například mandát k zastupování při dědickém řízení. | + | |
- | + | ||
- | Všechny tyto mandáty se musí řešit v rámci dané agendy a jako ideální řešení navrhujeme: | + | |
- | + | ||
- | * Zřídit buď v jednotlivých agendových informačních systémech, nebo v rámci centralizované správy subjektů mandátní registr. | + | |
- | * V rámci mandátního registru určit předem definované typy mandátů přípustné v dané agendě a způsob zápisu mandátů pro nahlížení a pro transakce ze strany klienta | + | |
- | * Povolit zapisovat všem klientům mandáty dle definovaných typů pod svou zaručenou elektronickou identitou. | + | |
- | * Umožnit klientům přidat mandát i offline, například na přepážce úřadu. | + | |
- | * Při každém přihlášení klienta kontrolovat kromě mandátů z centrálních sdílených služeb eGovernmentu i vlastní mandátní registr a dát vždy při přihlášení vybrat klientovi, v jaké roli a s jakým mandátem chce pracovat. | + | |
- | + | ||
- | Je důležité zdůraznit, že veřejná správa nemá rozlišovat formu komunikace a jednání s klientem. Tedy mandát obecně platící pro osobní jednání s úředníkem, | + | |
- | + | ||
- | Mandát plynoucí z veřejnoprávního nebo soukromoprávního titulu a to včetně plných mocí a dohod o zastupování při správním jednání s úřady patří mezi společné rozhodné skutečnosti, | + | |
- | + | ||
- | * využívá a buduje centrální evidenci subjektů, | + | |
- | * centrální evidenci rozhodných skutečností, | + | |
- | * skutečnosti o zapsaném anebo z něčeho plynoucím mandátu k zastupování, | + | |
- | * je zahrnul do rozhodných skutečností. | + | |
- | + | ||
- | Klient se totiž může odvolat na příslušná ustanovení správního řádu a neposkytovat zejména plné moci a další dokumenty, z nichž mandát plyne, úřadu opakovaně. | + | |
+ | Využití a popis k přístupu k Referenčnímu rozhraní popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
+ | {{page> | ||
===== Pravidla pro Univerzální kontaktní místo veřejné správy ===== | ===== Pravidla pro Univerzální kontaktní místo veřejné správy ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci univerzálního kontaktního místa je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci univerzálního kontaktního místa je popsán na samostatné stránce [[nap: |
Využití a popis k přístupu k univerzálním kontaktním místům popíše úřad do své informační koncepce.</ | Využití a popis k přístupu k univerzálním kontaktním místům popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
- | + | {{page>nap: | |
- | Úřad musí při tvorbě a správě svých služeb zohlednit možnost vyřízení služby jak samoobslužně, | + | |
- | + | ||
- | ==== Samoobslužná univerzální kontaktní místa ==== | + | |
- | + | ||
- | Aby se plně podporovala samoobsluha služby veřejné správy, musí splnit následující podmínky: | + | |
- | + | ||
- | * Poskytování samoobslužných služeb pro klienta pod zaručenou elektronickou identitou | + | |
- | * Všechny publikované samoobslužné služby jednotlivých úřadů musí mít možnost pracovat s klientem, který se prokazuje svoji zaručenou elektronickou identitou. Technicky to znamená soulad s pravidly a principy [[nap: | + | |
- | * Federace pod [[nap: | + | |
- | * Služby musí být federovány pod [[nap: | + | |
- | * Interaktivní uživatelské rozhraní | + | |
- | * Formuláře a další služby pro klienta veřejné správy používající zaručenou elektronickou identitu a principy [[nap: | + | |
- | + | ||
- | ==== Asistovaná univerzální kontaktní místa ==== | + | |
- | + | ||
- | Při provozování asistovaných univerzálních kontaktních míst je potřeba zajistit přidělení rolí v CzechPOINT pro pracovníky poskytující jeho služby skrze správce, tzv. lokálního administrátora. | + | |
- | + | ||
- | V rámci asistovaných univerzálních kontaktních míst je nutné počítat s neustálým rozvojem a přidáváním služeb, které musí v co největší míře odpovídat těm samoobslužným. Žádná samoobslužná služby nesmí být bez své asistované varianty, která však může být řešena i v rámci úřadu, pokud tak vyžaduje její specifická náročnost (například daňové přiznání). | + | |
===== Pravidla pro Systém správy dokumentů ===== | ===== Pravidla pro Systém správy dokumentů ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci správy dokumentů je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci správy dokumentů je popsán na samostatné stránce [[nap: |
Využití a popis k přístupu k systémům správy dokumentů popíše úřad do své informační koncepce.</ | Využití a popis k přístupu k systémům správy dokumentů popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
- | Spisovou službu považujeme za společnou schopnost na úrovni úřadu (capability), | + | {{page>nap: |
- | Při zpracování Enterprise architektury úřadu i při zpracování a realizaci jednotlivých architektur, | ||
- | Součástí architektury úřadu by tedy z pohledu spisové služby měly být vždy alespoň následující elementy: | ||
- | * Elektronický systém spisové služby (splňující požadavky Národního standardu) včetně modulů podatelny a výpravny umožňující příjem a odesílání i digitálních dokumentů správnými komunikačními kanály | ||
- | * Jmenný rejstřík (může být i samostatnou komponentou), | ||
- | * Spisovna pro uchování uzavřených spisů a vyřízených digitálních dokumentů po dobu skartační lhůty | ||
- | * Rozhraní ESSL zajišťující úkony spojené s dokumenty a procesy evidence dokumentů a správy jejich metadat v ESSL formou aplikačních služeb pro další informační systémy úřadu (agendové, provozní) | ||
- | * Informační systémy spravující dokumenty integrované na rozhraní ESSL | ||
- | |||
- | Jelikož legislativa obecně počítá s tím, že v rámci úřadu je vždy provozován jeden ESSL a ostatní agendové a provozní informační systémy jsou na něj integrovány a úkony spojené s dokumenty se realizují formou rozhraní ESSL, měla by v úřadu být implementována integrace všech informačních systémů spravujících dokumenty (pokud nejsou samy samostatnou evidencí dokumentů v elektronické podobě) s ESSL a samotný ESSL navázán na úložiště pro uchovávání komponent digitálních dokumentů. Na obrázku níže je znázorněn obecný stav pochopení integrace elektronického systému spisové služby za využití jednoho centrálního úložiště pro digitální dokumenty. | ||
- | |||
- | Hovoříme-li o integraci informačního systému s elektronickým systémem spisové služby a o správě úkonů spojených s dokumentem, může tato integrace být na úrovni byznysových objektů a jejich metadat řešena v souladu s následujícími pravidly: | ||
- | |||
- | - Digitální dokument, respektive jeho komponenty a datové soubory, jsou uloženy v úložišti digitálních dokumentů, které zajišťuje péči o digitální soubory | ||
- | - Metadata o dokumentu jsou spravována evidenčním nástrojem, tedy: | ||
- | * Elektronickým systémem spisové služby, nebo | ||
- | * informačním systémem, který plní funkci samostatné evidence | ||
- | - Se soubory v úložišti jsou oprávněny pracovat: | ||
- | * elektronický systém spisové služby, nebo | ||
- | * informační systém sloužící jako samostatná evidence, nebo | ||
- | * informační systém integrovaný na ESSL prostřednictvím ESSL | ||
- | - Ve Jmenném rejstříku se vede evidence údajů o subjektech, jejichž se týkají dokumenty evidované ve spisové službě | ||
- | |||
- | ==== Vazby na architekturu | ||
- | |||
- | |||
- | V rámci architektury každého informačního systému veřejné správy sloužícího pro podporu výkonu činností agendy veřejné správy je nutno myslet také na oblast výkonu spisové služby. Vzhledem k tomu, že prakticky v každé agendě veřejné správy se buď vytváří, nebo zpracovávají, | ||
- | |||
- | - Integrovat AIS na ESSL prostřednictvím předepsaného rozhraní a zajistit, aby úkony spojené s dokumentem vykonával AIS prostřednictvím tohoto rozhraní. | ||
- | - Zajistit, aby daný AIS splňoval požadavky Národního standardu pro ESSL kladené na tzv. „samostatnou evidenci“ a vykonávat úkony spojené s dokumenty a všechny procesy týkající se výkonu spisové služby v samostatné evidenci tímto systémem. | ||
- | |||
- | |||
- | ==== Vazby na architekturu provozních systémů ==== | ||
- | |||
- | |||
- | Velice často se zapomíná na to, že výkon spisové služby se týká všech dokumentů, a tedy nejen úředních dokumentů typu podání a rozhodnutí v rámci výkonu agend veřejné správy. U veřejnoprávních původců se jedná o evidenci a správu veškerých dokumentů (s výjimkou těch, které si daný původce odůvodněně vyňal z evidence ve svém spisovém řádu), a tedy je nutno zajistit výkon spisové služby v elektronické podobě také pro pracovní a provozní a neúřední dokumenty. To se týká jak dokumentů pracovního charakteru (zápisy z porad, organizační a řídící dokumenty, řídící akty, interní sdělení), tak ale také všech dokumentů ekonomického a provozního charakteru (faktury, objednávky, | ||
- | |||
- | V případě provozních informačních systémů jednoznačně doporučujeme jejich integraci na elektronický systém spisové služby. Zejména u ekonomických informačních systémů, systému pro řízení personalistiky a mezd a zdrojů a dalších manažerských informačních systémů týkajících se různých žádanek, evidencí, a workflow procesů, se dost často na výkon spisové služby zapomíná. Zde je vhodná integrace na ESSL, neboť zajištění splnění všech požadavků Národního standardu na samostatné evidence pro tyto systémy by s sebou přineslo neúměrné finanční náklady spojené s pořízením a rozvojem těchto provozních IS. Integrací na ESSL se také zajistí řádné realizování skartačních řízení u těchto druhů dokumentů. | ||
- | |||
- | |||
- | ==== Souvislosti s architekturou údajů o subjektech ==== | ||
- | |||
- | |||
- | Určení původci jež vykonávají spisovou službu v elektronické podobě musejí podle [[http:// | ||
- | |||
- | Realizace propojení jmenného rejstříku a ostatních komponent, respektive realizace procesů evidence subjektů je následující: | ||
- | |||
- | * V úřadu je u každého ESSL jako logická komponenta i Jmenný rejstřík. Funkce Jmenného rejstříku může za splnění všech dalších podmínek zastávat i zdroj evidence subjektů. | ||
- | * Do jmenného rejstříku se evidují údaje o všech subjektech kterých se týkají evidované dokumenty a to s využitím AIFO fyzických osob v agendě spisové služby, nikoliv v agendách, ve kterých se o osobách úřaduje. Pro vazby jmenného rejstříku na eSSL a další evidence dokumentů je třeba využívat interní identifikátor, | ||
- | * Evidence subjektů ve Jmenném rejstříku a evidence subjektů za účelem úřadování v agendě jsou dvě oddělené věci, proto je nutno dbát na správné postupy, viz související kapitoly k [[nap: | ||
- | |||
- | ==== Možné způsoby zajištění digitální kontinuity dokumentů ==== | ||
- | |||
- | Je velmi důležité pamatovat na problematiku digitální kontinuity a o své elektronické dokumenty se aktivně starat. Veřejnoprávní původci musí zajistit evidenci dokumentů a to buď v systému spisové služby, nebo v samostatných evidencích dokumentů. Oba výše uvedené způsoby pak musí splňovat požadavky Národního standardu pro elektronické systémy spisové služby v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb. Zaměříme-li se na elektronické dokumenty ve smyslu nařízení eIDAS, pak budeme hovořit o elektronickém systému spisové služby a elektronických evidencích dokumentů. Jedním z klíčových požadavků Národního standardu je existence tzv. transakčního protokolu – zápisu provedených operací uskutečněných v rámci elektronického systému spisové služby nebo v rámci samostatné evidence dokumentů v elektronické podobě. Transakční protokol v případě elektronických dokumentů zajišťuje, | ||
- | |||
- | U veřejnoprávních původců je s ohledem na výše zmíněný požadavek prokázání věrohodnosti původu a neporušitelnosti obsahu dokumentu stanovena zákonná povinnost ověřování elektronických podpisů, elektronických pečetí a elektronických časových razítek, pokud je příchozí elektronický dokument obsahuje. Uvedení původci jsou ze zákona povinni výsledky ověření zaznamenat ve svých evidenčních systémech, které jak bylo uvedeno výše, musí splňovat zákonem stanovené požadavky, včetně požadavku na vedení transakčního protokolu. Proto není nutné po prvotním ověření u veřejnoprávních původců používat | ||
- | |||
- | Výše uvedené lze u veřejnoprávních původců i snadno ověřit – audit systémů zajišťujících vedení spisové služby je možné realizovat v průběhu času a každý veřejnoprávní původce má zákonem stanovenou povinnost kontroly těchto činností. Elektronické systémy spisové služby, ale i některé významné samostatné evidence dokumentů (typicky agendové informační systémy), splňují z pohledu zákona o kybernetické bezpečnosti charakteristiku tzv. významného informačního systému, neboť v případě jejich výpadku nebo nesprávného fungování by veřejnoprávní původci nemohli plnit řádně a souvisle svůj výkon. S ohledem na to by tyto měly být jako významné informační systémy identifikovány a oznámeny Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační společnost procedurou dle kybernetického zákona. Tím se tyto systémy dostanou rovněž pod pravidelný dohled útvarů zajišťujících kybernetickou bezpečnost. | ||
- | |||
- | Elektronické systémy spisové služby a samostatné evidence dokumentů též zpracovávají osobní údaje fyzických osob, proto veřejnoprávní původci nad těmito systémy mají s ohledem na povinnosti vyplývající | ||
- | |||
- | Výše uvedenými opatřeními lze u veřejnoprávních původců zcela spolehlivě prokázat věrohodnost původu a to i u přijatých dokumentů obsahující elektronické podpisy, elektronické pečetě a elektronická časová razítka a to bez nutnosti jejich opětovného opatřování časovými razítky nebo jinými autentizačními či autorizačními prvky. | ||
- | |||
- | === Možné problémy === | ||
- | |||
- | Možným rizikem zajištění digitální kontinuity založeného na základě transakčních protokolů eSSL je problematika kolizních dokumentů. Jedná se o situaci, kdy je do transakčního protokolu v souladu s NSeSSS poznamenán otisk (tzv. hash) dokumentu spolu s označení použitého hashovacího algoritmu, ovšem stejný hash může odpovídat i jiným dokumentům. Následně není možné, především u přijatých dokumentů, dovodit o jakém dokumentu (skrze jeho hash) transakční protokol pojednává, | ||
- | |||
- | Pro eliminaci tohoto rizika, lze využít postupy, kterými se prodlužuje ověřitelnost podle standardu ETSI (The European Telecommunications Standards Institute) a který odpovídá předpisům eIDAS. Jde tedy o opakovaného přidávání kvalifikovaných elektronických časových razítek a validačních informací sloužící k prodlužování možnosti ověření platnosti podpisů a pečetí na elektronických dokumentech. Zjednodušeně lze říci, že tato opatření mají charakter nového elektronického podepsání, | ||
- | |||
- | V praxi přitom není nutné (včas) přidávat časová razítka k jednotlivým dokumentům. Vhodnými postupy je možné minimalizovat spotřebu časových razítek, například společným umístěním více dokumentů (či pouze jejich otisků) do vhodného kontejneru (ASiC), a časovými razítky opatřovat pouze kontejner jako takový. Sdružování do kontejnerů je vhodné dle logického spojení dokumentů, například do úrovně spisů. Stejně tak není podstatné, kdo podniká výše naznačená opatření, nutná pro zajištění digitální kontinuity dokumentů. | ||
- | |||
- | **Je však nutné konstatovat, | ||
===== Pravidla pro Systémy a služby spojené s právním řádem a legislativou ===== | ===== Pravidla pro Systémy a služby spojené s právním řádem a legislativou ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci systémů a služeb spojených s právním řádem a legislativou je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci systémů a služeb spojených s právním řádem a legislativou je popsán na samostatné stránce [[nap: |
Využití a popis k přístupu k systémům a službám spojených s právním řádem a legislativou popíše úřad do své informační koncepce.</ | Využití a popis k přístupu k systémům a službám spojených s právním řádem a legislativou popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
- | Míra možnosti a dokonce povinnosti využívat výše zmíněné informační systémy a jejich sdílené služby závisí na tom, v jakém postavení vůči konkrétní legislativě je příslušný úřad. | + | {{page> |
- | V tomto případě tedy můžeme rozdělit úřady do třech následujících kategorií: | ||
- | * Gestor legislativy: | ||
- | * Spolupracující subjekt: Jedná se o subjekt, který se aktivně podílí na spolutvorbě legislativy a je aktivně zapojen do procesu připomínkování a vyhodnocování daných návrhů | ||
- | * Uživatel legislativy: | ||
- | |||
- | V Každé z těchto třech základních rolí mohou být výše zmíněné informační systémy aktivně používány. | ||
- | |||
- | Nesmí se zapomínat ani na povinnosti výkonu spisové služby, ty se pochopitelně vztahují i na procesy návrhu a projednávání legislativy. Jsem-li tedy gestor za legislativu, | ||
- | |||
- | Při vyhodnocování a následné přípravě návrhů na změnu jsou dvěma klíčovými zdroji platná legislativa (aktuální znění právních předpisů a jejich vazeb) a dopad na faktický výkon (zdrojem je RPP a agendový model a seznam úkonů v agendě). Pomocí vazeb s ostatními právními předpisy si také úřad zmapuje souvislosti na další schopnosti. Třeba u agendového zákona je třeba zohlednit i povinnosti spisové služby, povinnost nevyžadovat údaje, které již mám, apod. I s ohledem na to je vhodné jako zdroj mít vždy aktuální či očekávaná znění právních předpisů. | ||
- | |||
- | Při tvorbě architektury je pak nanejvýš vhodné mít prvky architektury s vazbou na příslušnou legislativu. Například pokud spravuji informační systém, tak ten slouží pro podporu procesu v zákoně. Tedy vím, že systém provozuji na základě zákona o ISVS a na základě příslušných agendových zákonů a požadavky na funkce musi zajistit realizaci příslušných procesů v jednotlivých zákonech. | ||
- | |||
- | Zdroje informací o právních předpisech a jejich promítnutí do agend veřejné správy se hodí i pro tvorbu a aktualizaci vnitřních směrnic a předpisů v organizaci. Kupříkladu, | ||
- | |||
- | Pokud daný úřad není gestorem za příslušnou legislativu, | ||
- | |||
- | Je vhodné tedy: | ||
- | |||
- | * Vybudovat a udržovat mechanismus, | ||
- | * Lze realizovat s využitím služeb ESbírky, či obdobného systému | ||
- | * Zajistit si notifikace o aktualizacích právních předpisů, jež mě zajímají a o aktualizacích vazeb z jiných právních předpisů na ně | ||
- | * Vytvořit procesy a podporu pro sledování návrhů změn a stavu jejich projednávání | ||
- | * Být schopen přiřadit klíčové elementy architektury ke konkrétním ustanovením či alespoň ke konkrétním právním předpisům | ||
- | * Udržovat povědomost o všech právních předpisech, | ||
- | |||
- | Z hlediska aplikační architektury očekává NAP následující změny na centrální i lokálních úrovních: | ||
- | * Po dokončení systému eSbírka (a doběhnutí stávajících kontraktů nejpozději do 5 let - udržitelnost) přestanou úřady do svého portfolia zařazovat aplikace pro seznamování se s právem od komerčních dodavatelů a přejdou na eSbírku. Komerční aplikace s redukovanými licencemi mohou zůstat pro doplňkové služby jako jsou výklady práva, judikáty a další obsah, který ještě nebude zahrnut do eSbírky nebo si ponechá soukromoprávní (komerční) charakter. | ||
- | * Po dokončení systému eLegislativa se změní úloha systémů EKLEP/ | ||
- | * Systém ODOK musí být integrován na systém eLegislativa. | ||
- | |||
- | Od okamžiku spuštění systému eSbírky a eLegislativy budou všechny úřady povinny ve svých systémech a propojených materiálech používat pouze odkazy do eSbírky a nikoliv textové vyjádření formou např. §1 zákona č. 100/2000 Sb. | ||
===== Pravidla pro Elektronické úkony a doručování ===== | ===== Pravidla pro Elektronické úkony a doručování ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci elektronických úkonů a doručování je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci elektronických úkonů a doručování je popsán na samostatné stránce [[nap: |
Využití a popis k přístupu k elektronickým úkonům a doručování popíše úřad do své informační koncepce.</ | Využití a popis k přístupu k elektronickým úkonům a doručování popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
- | Úřadu je doporučeno využívat systém ISDS jako integrální součást své [[nap:system_spravy_dokumentu|elektronické spisové služby]]. Úřady musí mezi sebou komunikovat prostřednictvím systému ISDS a svých datových schránek, pokud se jedná o výměnu dokumentů a jejich zaručeného doručení. Pokud se jedná o výměnu údajů mezi úřady, nevyužívají se datové schránky, ale [[nap: | + | {{page>nap:pravidla:pravidla_isds}} |
- | ISDS umožňují na vyžádání u věcného správce (Ministerstva vnitra) využívat identitní prostor datových schránek k přihlašování do vlastních řešení - typicky [[nap: | ||
- | Pro zajištění digitální kontinuity datové zprávy, podobně jako v části [[nap: | ||
===== Pravidla pro Jednotný identitní prostor veřejné správy ===== | ===== Pravidla pro Jednotný identitní prostor veřejné správy ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci jednotného identitního prostoru veřejné správy je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci jednotného identitního prostoru veřejné správy je popsán na samostatné stránce [[nap: |
Využití a popis k přístupu k jednotnému identitnímu prostoru popíše úřad do své informační koncepce.</ | Využití a popis k přístupu k jednotnému identitnímu prostoru popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
- | Úřad musí zajistit propojení svého identitního systému (AD/ | + | {{page> |
- | + | ||
- | * Vytvoření vlastních aplikačních rolí pro systémy, jejichž je OVM správce | + | |
- | * Využití existujících rolí v registru práv a povinností | + | |
- | + | ||
- | Pro uživatele, kteří nejsou pokrytí centrální licencí provozovatele, | + | |
===== Pravidla pro Jednotné obslužné kanály a uživatelská rozhraní úředníků ===== | ===== Pravidla pro Jednotné obslužné kanály a uživatelská rozhraní úředníků ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci jednotných obslužných kanálů a uživatelských rozhraní úředníků je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci jednotných obslužných kanálů a uživatelských rozhraní úředníků je popsán na samostatné stránce [[nap: |
Využití a popis k přístupu k jednotným obslužným kanálům a UI úředníků popíše úřad do své informační koncepce.</ | Využití a popis k přístupu k jednotným obslužným kanálům a UI úředníků popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
- | **NAP nestanovuje v této verzi pro tento funkční celek či tematickou oblast žádná | + | {{page> |
- | + | ||
- | ===== Pravidla pro Sdílené služby INSPIRE ===== | + | |
+ | ===== Pravidla pro Sdílené služby INSPIRE ===== | ||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci sdílených agendových IS v přenesené působnosti je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci sdílených agendových IS v přenesené působnosti je popsán na samostatné stránce [[nap: |
- | Využití a popis k přístupu ke sdíleným | + | Využití a popis k přístupu ke sdíleným |
+ | |||
+ | {{page> | ||
===== Pravidla pro Sdílené agendové IS v přenesené působnosti ===== | ===== Pravidla pro Sdílené agendové IS v přenesené působnosti ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci sdílených agendových IS v přenesené působnosti je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci sdílených agendových IS v přenesené působnosti je popsán na samostatné stránce [[nap: |
Využití a popis k přístupu ke sdíleným agendovým IS pro přenesenou působnost popíše úřad do své informační koncepce.</ | Využití a popis k přístupu ke sdíleným agendovým IS pro přenesenou působnost popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
- | **NAP nestanovuje v této verzi pro tento funkční celek či tematickou oblast žádná | + | {{page> |
- | + | ||
- | ===== Pravidla pro Sdílené agendové IS pro samostatnou působnost územních samospráv ===== | + | |
+ | ===== Pravidla pro Sdílené agendové IS pro samostatnou působnost územních samospráv ===== | ||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci sdílených agendových IS pro samostatnou působnost je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci sdílených agendových IS pro samostatnou působnost je popsán na samostatné stránce [[nap: |
Využití a popis k přístupu sdíleným agendovým IS pro samostatnou působnost popíše úřad do své informační koncepce.</ | Využití a popis k přístupu sdíleným agendovým IS pro samostatnou působnost popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
- | OVS, které musí vybudovat IT podporu pro samosprávné agendy a mají pro to k dispozici potřebné zázemí (infrastrukturu, | + | {{page> |
- | NAP doporučuje municipalitám pro určitou dílčí sadu sdílených služeb použít jako základní prvek správní obvody ORP a vychází z následujících předpokladů: | ||
- | * ORP jsou nejmenšími subjekty, které zpracovávají architektonický plán. | ||
- | * Správní obvod ORP je jednoznačně dán a všechny subjekty, kterých se bude sdílení ve správním obvodě týkat, jsou známy. | ||
- | * Poskytování služeb a dat je určeno standardy (např. u spisové služby). | ||
- | * Tento model již v řadě ORP funguje. | ||
- | Pro jiné sdílené služby (například dlouhodobé ukládání dokumentů v elektronických digitálních spisovnách) se mohou využít technologická centra krajů, neboť: | ||
- | * Mají vybudovanou infrastrukturu | ||
- | * Disponují IT kapacitami a kompetencemi | ||
- | |||
- | |||
- | Pro další sdílené služby, například pro aplikační služby ekonomických systémů nebo spisových služeb, bude možné v dohledné době 3 let (2022) využít SaaS služby [[nap: | ||
- | * Procesy a o IT potřeby v těchto oblastech fungování samospráv jsou vysoce standardizované a opakovatelné, | ||
- | * Tyto funkce a jejich podpora zůstávají v plné zodpovědnosti obcí, a proto tyto potřebují multi-tenantní řešení | ||
- | |||
- | ==== Sdílené aplikační služby kraje ==== | ||
- | |||
- | Doporučujeme, | ||
- | |||
- | ==== Krajské sítě ==== | ||
- | |||
- | Publikace služeb krajských center do krajské sítě a dále přes krajský konektor do CMS. | ||
- | |||
- | ==== Sdílené aplikační, | ||
- | |||
- | Malé obce, typicky všechny obce prvního a druhého typu, provozující méně než 10 přístupových zařízení, | ||
===== Pravidla pro Sdílené provozní informační systémy ===== | ===== Pravidla pro Sdílené provozní informační systémy ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci sdílených provozních IS je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci sdílených provozních IS je popsán na samostatné stránce [[nap: |
Využití a popis k přístupu ke sdíleným provozním IS popíše úřad do své informační koncepce.</ | Využití a popis k přístupu ke sdíleným provozním IS popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
- | **NAP nestanovuje v této verzi pro tento funkční celek či tematickou oblast žádná | + | {{page> |
- | ===== Pravidla pro Sdílené statistické, | ||
+ | ===== Pravidla pro Sdílené statistické, | ||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci Sdílených statistických, | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci Sdílených statistických, |
Využití a popis k přístupu ke sdíleným statistickým, | Využití a popis k přístupu ke sdíleným statistickým, | ||
- | **NAP nestanovuje v této verzi pro tento funkční celek či tematickou oblast žádná | + | {{page> |
- | + | ||
- | ===== Pravidla pro eGovernment cloud ===== | + | |
+ | ===== Pravidla pro eGovernment cloud ===== | ||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci eGovernment Cloudu je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci eGovernment Cloudu je popsán na samostatné stránce [[nap: |
Využití a popis k přístupu k eGovernment Cloudu popíše úřad do své informační koncepce.</ | Využití a popis k přístupu k eGovernment Cloudu popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
- | ==== Rozhodnutí o vstupu do eGC ==== | + | {{page> |
- | Jedním ze dvou hlavních kritérií pro využití služeb Státní část eGovernment Cloudu (také jako SeGC) nebo Komerční část eGovernment cloudu (také jako KeGC) je úroveň bezpečnostních dopadů daného IS. SeGC zajistí maximální úroveň bezpečnosti a je určen pro provoz služeb eGC bezpečnostní úrovně 4 (Kritická). KeGC je určen pro provoz služeb eGC bezpečnostních úrovní 1-3 (Nízká, Střední, Vysoká) a v maximální míře umožňuje využití tržních mechanismů pro zajištění optimálních cen. Druhým rozhodujícím kritériem pro využití služeb eGC je kalkulace a porovnání nákladů vlastnictví (TCO) jednotlivých IS v modelu provozu on-premise (na vlastní infrastruktuře) a s využitím služeb eGC. K oběma způsobům stanovení bezpečnosti a ekonomické náročnosti vznikly metodické pomůcky dostupné na: | ||
- | * Stanovení ekonomické náročnosti | ||
- | * [[https:// | ||
- | * [[https:// | ||
- | * Stanovení požadavků na bezpečnost | ||
- | * [[https:// | ||
- | * [[https:// | ||
- | |||
- | Správce eGC zveřejní dynamický nákupní systém (také jako DNS) pro nákup eGC služeb vedených v jeho katalogu. Portál pro objednávání a správu služeb nebude spuštěn spolu s DNS, ale jeho spuštění se dá očekávat v první polovině roku 2020. | ||
- | |||
- | ==== Přístup správců ISVS k eGC ==== | ||
- | |||
- | Každý správce centralizovaného poskytovaného agendového informačního systému by měl postupně činit při správě a rozvoji svých informačních systémů takové kroky, aby oddělil infrastrukturu od samotné technologické a aplikační vrstvy příslušných informačních systémů. To znamená, že by se svými postupnými kroky měl připravit na to, že od určité Doby bude provozovat svoje centralizované agendové informační systémy v cloudu a měl by postupně omezovat svoji závislost na vlastních datových centrech a pouze jím provozovaných technologických platformách. | ||
- | |||
- | V následující fázi budování eGC, dlouhé zhruba dva roky, bude umísťování IS do eGC (využívání služeb eGC) dobrovolné. Dlouhodobě bude uplatněn princip cloud-first – povinné umístění IS do eGC, pokud kalkulace TCO neprokáže nákladově efektivnější provoz onpremise. | ||
- | |||
- | ==== Povinnosti komerčních poskytovatelů služeb eGC ==== | ||
- | |||
- | Konkrétní povinnosti stanoví Řídící orgán eGovernment Cloudu. Již nyní však platí pravidla pro nutnost připojení skrze infrastrukturu [[nap: | ||
===== Pravidla pro Národní datová centra ===== | ===== Pravidla pro Národní datová centra ===== | ||
- | |||
- | |||
- | |||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci národních datových center je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci národních datových center je popsán na samostatné stránce [[nap: |
Využití a popis k přístupu k národním datovým centrům popíše úřad do své informační koncepce.</ | Využití a popis k přístupu k národním datovým centrům popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
- | **NAP nestanovuje v této verzi pro tento funkční celek či tematickou oblast žádná | + | {{page> |
- | + | ||
- | ===== Pravidla pro komunikační infrastrukturu veřejné správy ===== | + | |
+ | ===== Pravidla pro komunikační infrastrukturu veřejné správy ===== | ||
<WRAP center round tip 60%> | <WRAP center round tip 60%> | ||
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap_dokument: |
- | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci komunikační infrastruktury veřejné správy je popsán na samostatné stránce [[nap: | + | Popis centrálně poskytovaných systémů a jejich služeb, funkčních celků a tematických oblastí v rámci komunikační infrastruktury veřejné správy je popsán na samostatné stránce [[nap: |
Využití a popis k přístupu ke komunikační infrastruktuře veřejné správy popíše úřad do své informační koncepce.</ | Využití a popis k přístupu ke komunikační infrastruktuře veřejné správy popíše úřad do své informační koncepce.</ | ||
- | + | {{page>nap:pravidla:pravidla_cms_kivs}} | |
- | + | ||
- | Zákon 365/2000 sb. v aktuálním znění, zavedl povinnost publikovat služby ISVS jednotlivým uživatelům prostřednictvím Centrálního místa služeb (také jako CMS). V kombinaci s komunikační infrastrukturou veřejné správy (také jako KIVS) zavádí pro jednotlivé orgány veřejné správy bezpečnou, od internetu oddělenou, komunikační infrastrukturu poskytující pro jednotlivé orgány veřejné správy: | + | |
- | + | ||
- | * Bezpečný a spolehlivý přístup k aplikačním službám jednotlivých ISVS | + | |
- | * Bezpečnou a spolehlivou publikaci aplikačních služeb jednotlivých ISVS | + | |
- | * Bezpečný přístup do internetu | + | |
- | * Bezpečný přístup k poštovním službám v internetu | + | |
- | * Zabezpečuje bezpečné síťové prostředí pro zajištění interoperability v rámci EU | + | |
- | * Umožňuje bezpečný přístup k aplikačním službám ISVS určeným pro koncové klienty VS ze sítě internet | + | |
- | + | ||
- | Cílem je: | + | |
- | + | ||
- | * Publikovat bezpečným způsobem přes CMS/KIVS všechny aplikační služby centralizovaných ISVS se současným zajištěním bezpečného přístupu jednotlivých OVS k těmto službám při výkonu jejich působnosti. | + | |
- | * Umožnit bezpečný přístup k aplikačním službám ISVS určeným pro koncové klienty VS ze sítě internet | + | |
- | * Zabezpečit bezpečné síťové prostředí pro zajištění interoperability v rámci EU | + | |
- | + | ||
- | Centrální místo služeb, jakožto součást komunikační infrastruktury veřejné správy, je systém, jehož primárním účelem je zprostředkovávat řízené a evidované propojení informačních systémů subjektů státní správy ke službám (aplikacím), | + | |
- | + | ||
- | CMS tak můžeme nazvat privátní sítí pro výkon veřejné správy na území státu. | + | |
- | + | ||
- | CMS jako privátní síť veřejné správy využívá dedikovaných resp. pronajatých síťových prostředků pro bezpečné propojení úředníků orgánů veřejné správy (OVS) pracujících v agendách veřejné správy s jejich vzdálenými agendovými informačními systémy, pro bezpečné síťové propojení agendových systémů navzájem a pro bezpečný přístup jednotlivých OVS do Internetu. | + | |
- | + | ||
- | Připojení k CMS je možné realizovat prostřednictvím: | + | |
- | - Neveřejného KIVS operátora (Krajské sítě, Metropolitní sítě, ITS Ministerstva vnitra a další) | + | |
- | - Veřejného KIVS operátora (Soutěž KIVS operátora přes centrálního zadavatele MVČR) | + | |
- | - IPsec VPN | + | |
- | - SSL VPN | + | |
- | + | ||
- | Pro OVS jsou přípustné pouze první 2 varianty - Neveřejný a veřejný KIVS operátor, komunikace mezi jednotlivými OVS je tak vedena výhradně prostřednictvím KIVS/CMS, tzn. jednotlivé OVS mají povinnost přistupovat k informačním systémům veřejné správy (ISVS) pouze prostřednictvím KIVS/CMS. | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | ==== CMS, popis zahrnutých služeb ==== | + | |
- | + | ||
- | Odbor Hlavního architekta eGovernmentu a Ministerstvo vnitra v rámci svých kompetencí požaduje od jednotlivých správců ISVS, aby služby ISVS publikovaly v rámci Centrálního místa služeb – CMS (služba CMS2 -02, CMS2 -04). | + | |
- | + | ||
- | Jednotliví uživatelé ISVS na úrovní státní správy a samosprávy služby těchto systémů konzumují, resp. k ISVS přistupují výhradně prostřednictvím CMS (služba CMS2 -03). | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | === Služba CMS2 – 02 – Zveřejnění aplikace === | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | ^ Název parametru^ Vysvětlení | | + | |
- | | Kód služby| CMS2-02 | | + | |
- | | Název služby| Zveřejnění aplikace | | + | |
- | | Popis služby| Služba vytvoří prostředí pro publikaci aplikační služby informačního systému OVM. Varianty služby se liší podle cílového prostředí. Možné varianty jsou: 1. do sítě Internet 2. do sítě CMS 3. do sítě TESTA-ng 4. do Extranetu | | + | |
- | Aplikační služba může být umístěna v infrastruktuře orgánu nebo v infrastruktuře Národního datového centra (NDC). Aplikační služba může být zveřejněna do více prostředí současně. Aplikační služba je zveřejněna na definovaných protokolech a portech. | + | |
- | + | ||
- | Při zveřejnění aplikace do sítě Internet jsou aplikaci přiděleny veřejné IP adresy z prostoru CMS. Přístup ke zveřejněné službě může být omezen na definované zdrojové IP adresy. | + | |
- | + | ||
- | Při zveřejnění aplikace do sítě CMS jsou aplikaci přiděleny privátní IP adresy z prostoru CMS (Konsolidované IP adresy). Službu je možné zveřejnit pro všechny ostatní subjekty připojené do sítě CMS (Veřejná služba) nebo pro definované subjekty a skupiny subjektů (Schvalovaná služba). O přístup ke Schvalované službě musí přistupující subjekty žádat prostřednictvím služby CMS203-1. | + | |
- | + | ||
- | Při zveřejnění aplikace do sítě TESTA-ng (síť EU) jsou aplikaci přiděleny IP adresy z prostoru pro ČR v síti TESTA-ng. Přístup ke zveřejněné službě je omezen na definované zdrojové IP adresy. Zveřejnění aplikace musí být provozováno v souladu s provozními a bezpečnostními požadavky EU pro síť TESTA-ng. | + | |
- | + | ||
- | Při zveřejnění aplikace do Extranetu jsou aplikaci přiděleny privátní IP adresy z prostoru CMS (Konsolidované IP adresy). Aplikační služba je zveřejněna do existujícího extranetu (extranet vytváří Správce CMS). Přístup k aplikaci v extranetu je umožněn všem uživatelům, | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | === Služba CMS2 – 03 – Přístup k aplikaci === | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | ^ Název parametru^ Vysvětlení | | + | |
- | | Kód služby| CMS2-03 | | + | |
- | | Název služby| Přístup k aplikaci | | + | |
- | | Popis služby| Služba umožňuje zřizovat a rušit přístupy k aplikačním službám. Varianty služby se liší podle cílového prostředí. Možné varianty představují přístup: 1. k aplikaci v síti CMS 2. k aplikaci v síti TESTA-ng 3. k aplikaci v síti Internet | | + | |
- | Služba umožňuje zřizovat, měnit a rušit přístupy subjektu k nabízené aplikační službě. Jednou žádostí lze zřídit přístup právě k jedné aplikační službě. Připojení je povoleno z definovaných IP adres v síti subjektu. | + | |
- | + | ||
- | Přístup k aplikaci v síti CMS umožní subjektu připojení k aplikační službě zveřejněné jiným subjektem prostřednictvím služby CMS2-02-2 v síti CMS. Zřízení přístupu je podmíněno souhlasem vlastníka zveřejněné aplikační služby, které probíhá prostřednictvím portálu CMS. | + | |
- | + | ||
- | Přístup k aplikaci v síti TESTA-ng umožní subjektu připojení k aplikační službě zveřejněné jiným státem Evropské unie v síti TESTA-ng. Připojení je povoleno na definovaných protokolech a portech. Přístup k aplikaci musí být provozován v souladu s provozními a bezpečnostními požadavky EU pro síť TESTA-ng. | + | |
- | + | ||
- | Přístup k aplikaci v síti Internet umožní subjektu připojení k aplikační službě zveřejněné v síti Internet na definovaných protokolech a portech. Cílovou aplikační službu v síti Internet je nutné definovat konkrétními IP adresami, protokoly a porty. | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | === Služba CMS2 – 04 – Publikace AIS na eGSB/ISSS === | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | ^ Název parametru^ Vysvětlení | | + | |
- | | Kód služby| CMS2-04 | | + | |
- | | Název služby| Publikace AIS na [[:nap:egsb|eGSB/ | + | |
- | | Popis služby| Služba zajišťuje zpřístupnění publikačního agendového informačního systému (AIS) v rámci CMS a povolení síťové komunikace s rozhraním [[: | + | |
- | Služba zajistí provozovateli publikačního agendového informačního systému (AIS) síťovou konektivitu mezi [[: | + | |
- | + | ||
- | Ve výchozím stavu je komunikace mezi [[: | + | |
- | + | ||
- | + | ||
- | ==== Právní aspekty ==== | + | |
- | + | ||
- | S výjimkou tzv. provozních informačních systémů, které jsou uvedeny v § 1 odst. 4 písm. a) až d) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (ZoISVS), je § 6g odst. 3 tohoto zákona správcům ISVS uložena povinnost poskytovat služby informačních systémů veřejné správy prostřednictvím CMS. Organům veřejné správy je prostřednictvím § 6g odst. 4 ZoISVS uložena povinnost využívat sítě elektronických komunikací CMS.¨ | + | |
- | + | ||
- | Protože skrze CMS se publikují služby tzv. [[nap:referencni_rozhrani|referenčního rozhraní]], | + | |
- | + | ||
- | S ohledem na výše popsané vlastnosti CMS, jakož i s ohledem na výše popsané právní aspekty, lze také dodat, že využívání, | + |