Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
nap:systemy_sluzby_spojene_pravnim_radem_legislativou [2019/10/08 07:42] – ↷ Stránka přesunuta z 'systemy_sluzby_spojene_pravnim_radem_legislativou' do 'nap:systemy_sluzby_spojene_pravnim_radem_legislativou' Tomáš Šedivec | nap:systemy_sluzby_spojene_pravnim_radem_legislativou [2021/04/29 15:10] (aktuální) – include změny Tomáš Šedivec | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
- | < | + | ======Systémy a služby spojené s právním řádem a legislativou====== |
- | + | ||
- | <WRAP center round tip 60%> | + | |
- | Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části [[nap-dokument: | + | |
- | + | ||
- | Pravidla pro jednotlivé sdílené služby, funkční celky a tematické oblasti jsou popsány v části [[nap-dokument: | + | |
- | </ | + | |
+ | ===== Popis Systémů a služeb spojených s právním řádem a legislativou ===== | ||
Veřejná správa se řídí primárně legislativou. Proto je nesmírně důležité jednak právnímu řádu dobře rozumět a jednak zahrnout legislativu jako motivační a kontraktační rámec do architektur. | Veřejná správa se řídí primárně legislativou. Proto je nesmírně důležité jednak právnímu řádu dobře rozumět a jednak zahrnout legislativu jako motivační a kontraktační rámec do architektur. | ||
- | ===== Základní komponenty právních systémů státu | + | ==== Základní komponenty právních systémů státu ==== |
Základní informační systémy a služby státu týkající se práva a legislativy | Základní informační systémy a služby státu týkající se práva a legislativy | ||
Řádek 23: | Řádek 18: | ||
Každý z těchto IS může a má být využíván jednak jako zdroj informací pro úřady a jednak jako jeden z komponent při optimalizaci činností úřadu. Kupříkladu, | Každý z těchto IS může a má být využíván jednak jako zdroj informací pro úřady a jednak jako jeden z komponent při optimalizaci činností úřadu. Kupříkladu, | ||
+ | ===== Pravidla Systémů a služeb spojených s právním řádem a legislativou ===== | ||
+ | |||
+ | Míra možnosti a dokonce povinnosti využívat výše zmíněné informační systémy a jejich sdílené služby závisí na tom, v jakém postavení vůči konkrétní legislativě je příslušný úřad. | ||
+ | |||
+ | V tomto případě tedy můžeme rozdělit úřady do třech následujících kategorií: | ||
+ | |||
+ | * Gestor legislativy: | ||
+ | * Spolupracující subjekt: Jedná se o subjekt, který se aktivně podílí na spolutvorbě legislativy a je aktivně zapojen do procesu připomínkování a vyhodnocování daných návrhů | ||
+ | * Uživatel legislativy: | ||
+ | |||
+ | V Každé z těchto třech základních rolí mohou být výše zmíněné informační systémy aktivně používány. | ||
+ | |||
+ | Nesmí se zapomínat ani na povinnosti výkonu spisové služby, ty se pochopitelně vztahují i na procesy návrhu a projednávání legislativy. Jsem-li tedy gestor za legislativu, | ||
+ | |||
+ | Při vyhodnocování a následné přípravě návrhů na změnu jsou dvěma klíčovými zdroji platná legislativa (aktuální znění právních předpisů a jejich vazeb) a dopad na faktický výkon (zdrojem je RPP a agendový model a seznam úkonů v agendě). Pomocí vazeb s ostatními právními předpisy si také úřad zmapuje souvislosti na další schopnosti. Třeba u agendového zákona je třeba zohlednit i povinnosti spisové služby, povinnost nevyžadovat údaje, které již mám, apod. I s ohledem na to je vhodné jako zdroj mít vždy aktuální či očekávaná znění právních předpisů. | ||
+ | |||
+ | Při tvorbě architektury je pak nanejvýš vhodné mít prvky architektury s vazbou na příslušnou legislativu. Například pokud spravuji informační systém, tak ten slouží pro podporu procesu v zákoně. Tedy vím, že systém provozuji na základě zákona o ISVS a na základě příslušných agendových zákonů a požadavky na funkce musi zajistit realizaci příslušných procesů v jednotlivých zákonech. | ||
+ | |||
+ | Zdroje informací o právních předpisech a jejich promítnutí do agend veřejné správy se hodí i pro tvorbu a aktualizaci vnitřních směrnic a předpisů v organizaci. Kupříkladu, | ||
+ | |||
+ | Pokud daný úřad není gestorem za příslušnou legislativu, | ||
+ | |||
+ | Je vhodné tedy: | ||
+ | |||
+ | * Vybudovat a udržovat mechanismus, | ||
+ | * Lze realizovat s využitím služeb eSbírky, či obdobného systému | ||
+ | * Zajistit si [[nap: | ||
+ | * Vytvořit procesy a podporu pro sledování návrhů změn a stavu jejich projednávání | ||
+ | * Být schopen přiřadit klíčové elementy architektury ke konkrétním ustanovením či alespoň ke konkrétním právním předpisům | ||
+ | * Udržovat povědomost o všech právních předpisech, | ||
+ | |||
+ | ==== Z hlediska architektury se očekávají následující změny na centrální i lokální úrovni ==== | ||
+ | |||
+ | * Po uvedení systému e-Sbírka do ostrého provozu (předpoklad k 1. 1. 2022) přehodnotí úřady politiku pořizování komerčních právních informačních systémů, zejména objem a rozsah potřebných licencí pro výkon své působnosti s přihlédnutím k individuální povaze pracovní činnosti konkrétních zaměstnanců, | ||
+ | * Informační systém eSbírka a eLegislativa a ODoK musí být funkčně propojeny tak, aby byly naplněny předpoklady fungování elektronického legislativního procesu podle zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů. | ||
+ | * Od okamžiku spuštění informačního systému e-Sbírka a e-Legislativa budou všechny úřady povinny ve svých systémech a nově vytvářených materiálech obohacovat právní citace právních předpisů obsažených v e-Sbírce typu "§1 zákona č. 100/2000 Sb." technicky o odkazy do systému e-Sbírka, které budou vytvářet pomocí funkcionality pro tvorbu citací obsažené v e-Sbírce. | ||
{{tag> | {{tag> | ||