Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

nap:digitalni_dvojce [2025/08/08 11:17] – vytvořeno Tomáš Šedivecnap:digitalni_dvojce [2025/08/08 11:31] (aktuální) – Tomáš Šedivec
Řádek 2: Řádek 2:
  
 Veřejná správa disponuje obrovským množstvím procesů, vazeb a povinností vyplývajících z legislativy. Digitální dvojče veřejné správy si můžeme představit jako komplexní datový model, který zrcadlí strukturu úřadů, agend, právních předpisů a toků dat v rámci státní správy. V českém prostředí se nabízí využít jako základ Registr práv a povinností (RPP), který transformuje “řeč zákonů” do řeči IT systémů – eviduje každou agendu veřejné správy, její zakládající zákon, příslušné orgány veřejné moci, prováděné činnosti a oprávnění k přístupu k údajům v základních registrech či agendových systémech. RPP de facto uchovává referenční model fungování veřejné správy: obsahuje údaje o působnostech úřadů, matice oprávnění k datům atd.  Digitální dvojče veřejné správy by nad těmito daty vystavělo dynamický model vztahů a procesů – umožnilo by vizuálně prozkoumat, který úřad co dělá, na základě jakého zákona, jaké informační systémy přitom využívá a jaké údaje sdílí. Takový model by byl neocenitelný při analyzování dopadů změn: například při novelizaci zákona by okamžitě ukázal, jakých agend se změna týká, které úřady budou muset upravit postupy, nebo které informační systémy si budou muset nově vyměňovat data. V současnosti je navíc kladen důraz na standardizaci a konceptuální modelování dat ve veřejné správě – Digitální a informační agentura (DIA) vyžaduje, aby každá ohlašovaná agenda měla předem schválený konceptuální model údajů.  Veřejná správa disponuje obrovským množstvím procesů, vazeb a povinností vyplývajících z legislativy. Digitální dvojče veřejné správy si můžeme představit jako komplexní datový model, který zrcadlí strukturu úřadů, agend, právních předpisů a toků dat v rámci státní správy. V českém prostředí se nabízí využít jako základ Registr práv a povinností (RPP), který transformuje “řeč zákonů” do řeči IT systémů – eviduje každou agendu veřejné správy, její zakládající zákon, příslušné orgány veřejné moci, prováděné činnosti a oprávnění k přístupu k údajům v základních registrech či agendových systémech. RPP de facto uchovává referenční model fungování veřejné správy: obsahuje údaje o působnostech úřadů, matice oprávnění k datům atd.  Digitální dvojče veřejné správy by nad těmito daty vystavělo dynamický model vztahů a procesů – umožnilo by vizuálně prozkoumat, který úřad co dělá, na základě jakého zákona, jaké informační systémy přitom využívá a jaké údaje sdílí. Takový model by byl neocenitelný při analyzování dopadů změn: například při novelizaci zákona by okamžitě ukázal, jakých agend se změna týká, které úřady budou muset upravit postupy, nebo které informační systémy si budou muset nově vyměňovat data. V současnosti je navíc kladen důraz na standardizaci a konceptuální modelování dat ve veřejné správě – Digitální a informační agentura (DIA) vyžaduje, aby každá ohlašovaná agenda měla předem schválený konceptuální model údajů. 
 +
 +===== Úvod do konceptu digitálního dvojčete veřejné správy =====
 +Digitální dvojče veřejné správy (DT VS) představuje ambiciózní koncept, jehož cílem je vytvořit datově řízený model fungování veřejné správy. Tento model umožňuje sledovat, simulovat a optimalizovat výkon agend, služeb, technologických komponent a územních dat. DT VS je navrženo jako nástroj pro efektivní řízení a plánování, který podporuje rozhodování na základě reálných dat a predikcí.
 +
 +Základní oblasti, které DT VS pokrývá, zahrnují legislativu, agendový model veřejné správy, agendové informační systémy, služby veřejné správy a územní data. Dále se rozšiřuje o doménové modely v oblastech jako školství, zdravotnictví, energetika, finance, zemědělství a trh práce. Cílem je vytvořit jednotný rámec, který propojí jednotlivé subjekty veřejné správy a umožní jejich koordinaci.
 +
 +===== Architektura digitálního dvojčete =====
 +Architektura DT VS je navržena jako vícevrstvý systém, který zahrnuje business, aplikační, technologickou, územní, datovou, bezpečnostní a analytickou vrstvu. Každá z těchto vrstev má specifické funkce a komponenty, které dohromady tvoří komplexní ekosystém.
 +
 +Business vrstva se zaměřuje na modelování agend, služeb, úkonů, klientů a klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI). Aplikační vrstva zahrnuje DT Engine, integrační platformu, API Gateway a vizualizační nástroje. Technologická vrstva pracuje s IoT daty, GIS systémy a technologickými rozhraními. Územní vrstva je reprezentována 3D mapami obcí a adres. Datová vrstva uchovává historii, snapshoty a rollbacky dat. Bezpečnostní vrstva je založena na principech Zero Trust, IAM a SIEM. Analytická vrstva umožňuje ETL procesy, sandboxové analýzy, BI a simulace.
 +
 +===== Příprava a budování modelu DT =====
 +Před samotným návrhem DT je nutné vyjasnit jeho vizi a cíle. To zahrnuje definici účelu (např. monitoring výkonu agend, kapacitní plánování, simulace legislativních změn) a identifikaci klíčových stakeholderů. Dále je třeba popsat konkrétní scénáře využití, jako je sledování dostupnosti systémů AIS/ISVS nebo dopadů legislativních změn.
 +
 +Budování modelu DT zahrnuje analýzu procesů a potřeb, analýzu datových zdrojů, návrh architektury, modelování objektů a vazeb, návrh bezpečnostních opatření a technickou dokumentaci. Každý krok je podpořen konkrétními nástroji a technologiemi, jako jsou ArchiMate, Azure Digital Twins, Event Grid, Data Lake nebo Power BI.
 +
 +===== Portál DT a vizualizace =====
 +Portál DT je klíčovým rozhraním pro uživatele, které poskytuje přehled o živém stavu objektů DT, interaktivní dashboardy, vizualizace vazeb mezi objekty, filtrování dat, sledování incidentů a simulace změn. Umožňuje také přístup k historickým datům a jejich analýze.
 +
 +Technologicky je portál realizován jako webová aplikace (např. React, Angular) napojená na backend DT. Vizualizace jsou zajištěny pomocí Power BI Embedded, Grafana nebo D3.js. Autentizace probíhá přes NIA/SSO s definovanými rolemi (analytik, správce, OVM).
 +
 +===== Zabezpečení a provozní komponenty =====
 +Bezpečnostní komponenty DT zahrnují ochranu proti útokům pomocí WAF, detekci DDoS, penetrační testy, šifrování dat, auditní logy a správu certifikátů. Monitoring neobvyklého chování je zajištěn nástroji jako Security Center nebo Sentinel.
 +
 +Další provozní komponenty zahrnují logovací systém ZRNG, testovací prostředí DT, notifikační systém, helpdesk, zálohování a disaster recovery plán, verzování modelů a API katalog. Tyto prvky zajišťují stabilitu, rozšiřitelnost a bezpečnost systému.
 +
 +===== Shrnutí a nezbytné podmínky úspěchu =====
 +Po dokončení projektu bude k dispozici plně funkční portál DT s živými daty, historizační úložiště s BI vrstvou, bezpečné prostředí s monitoringem, napojení na Event Grid a Data Lake a připravený systém pro ostrý provoz. Klíčovým faktorem úspěchu je součinnost všech zapojených subjektů – ohlašovatelů agend, OVM, MV/DIA, ISZR/NIA/ISDS, uživatelů a bezpečnostních týmů.