Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Následující verze | Předchozí verze | ||
metody-dokument:soucasny_a_cilovy_stav_rizeni_ict [2019/10/04 09:04] – vytvořeno Tomáš Šedivec | metody_dokument:soucasny_a_cilovy_stav_rizeni_ict [2022/04/14 09:16] (aktuální) – [Obecné principy řízení ICT z IKČR] Tomáš Šedivec | ||
---|---|---|---|
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
* vystoupit ze stávajícího stínu IT a získat podstatný podíl na celkové digitální transformaci “svého” úřadu a celé veřejné správy. | * vystoupit ze stávajícího stínu IT a získat podstatný podíl na celkové digitální transformaci “svého” úřadu a celé veřejné správy. | ||
- | Každý z čtenářů může mít jenom některé z těchto motivací nebo i zcela jiné, ale doporučení MŘICT by každopádně měla být nápomocná pro zmírnění či eliminaci ostatních obav a rizik a pro posílení či naplnění nadějí a příležitostí budoucího, lepšího stavu informatiky úřadů a její role v rámci digitální transformace, viz následující kapitola. | + | Každý z čtenářů může mít jenom některé z těchto motivací nebo i zcela jiné, ale doporučení MŘICT by každopádně měla být nápomocná pro zmírnění či eliminaci ostatních obav a rizik a pro posílení či naplnění nadějí a příležitostí budoucího, lepšího stavu informatiky úřadů a její role v rámci digitální transformace. |
===== Zjednodušená charakteristika současné ICT VS ČR ===== | ===== Zjednodušená charakteristika současné ICT VS ČR ===== | ||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
* centralizována klíčová referenční data (Základní registry) | * centralizována klíčová referenční data (Základní registry) | ||
* vydánu řadu: | * vydánu řadu: | ||
- | * legislativních dokumentů (např.: Zákon č. 365/2000 Sb. o ISVS, …), | + | * legislativních dokumentů (např.: Zákon č. 365/2000 Sb., …), |
* závazných standardů (např. eGon Service Bus) | * závazných standardů (např. eGon Service Bus) | ||
* v provozu řadu digitálních služeb využívaných jak úředníky VS, tak občany, např.: | * v provozu řadu digitálních služeb využívaných jak úředníky VS, tak občany, např.: | ||
* Czech POINT, | * Czech POINT, | ||
* Datové schránky, | * Datové schránky, | ||
- | * Národní identitní autorita, | + | * Národní identitní autorita. |
- | * rozpracovánu řadu: | + | |
- | * klíčových projektů (např. vybudování eGovernment Cloudu), | + | |
- | * nových zákonů (např. Zákon o právu na digitální službu). | + | |
==== Klíčové nedostatky ==== | ==== Klíčové nedostatky ==== | ||
- | Na základě provedeného ICT Benchmarku (Digitální Česko, 2018), mezinárodních srovnání i vlastních šetření autorského týmu MŘICT se ukazuje, že úroveň ICT ve veřejné správě ČR a jeho podpora rozvoji eGovernmentu a digitální transformace veřejné správy zdaleka nedosahuje úrovně běžné v jiných odvětvích společenského života ČR. Zpoždění oproti úrovni, oprávněně očekávané klienty veřejné správy ve srovnání například s elektronizací bankovnictví, | + | Na základě provedeného |
Rychlého pokroku je možné dosáhnout prostým uplatněním nejlepších praxí z těchto oborů a zemí. Příčiny jsou známé, hlavními faktory opožďování a neefektivity dosavadních ICT investic jsou: | Rychlého pokroku je možné dosáhnout prostým uplatněním nejlepších praxí z těchto oborů a zemí. Příčiny jsou známé, hlavními faktory opožďování a neefektivity dosavadních ICT investic jsou: | ||
Řádek 64: | Řádek 60: | ||
- neexistence provázanosti čerpání státního rozpočtu na velikosti přínosu a míře aktivity zapojení se do plnění státní strategie eGovernmentu, | - neexistence provázanosti čerpání státního rozpočtu na velikosti přínosu a míře aktivity zapojení se do plnění státní strategie eGovernmentu, | ||
- neschopnost vedení a členů ICT útvarů lidsky formulovat a propagovat svoje úspěchy a přínosy danému OVS a jeho rezortu, | - neschopnost vedení a členů ICT útvarů lidsky formulovat a propagovat svoje úspěchy a přínosy danému OVS a jeho rezortu, | ||
- | - faktická | + | - neexistence centrálního katalogu |
* omezené využívání a pomalý přechod OVS k využívání již centrálně poskytovaných sdílitelných ICT služeb veřejné správy, | * omezené využívání a pomalý přechod OVS k využívání již centrálně poskytovaných sdílitelných ICT služeb veřejné správy, | ||
* centrálně nekoordinovaného vynakládání prostředků ze státního rozpočtu na ICT VS a tím výrazně nižší než možnou úroveň synergie ICT projektů jednotlivých OVS, | * centrálně nekoordinovaného vynakládání prostředků ze státního rozpočtu na ICT VS a tím výrazně nižší než možnou úroveň synergie ICT projektů jednotlivých OVS, | ||
- absence: | - absence: | ||
- | * jednotně uplatňované metodiky posuzování potřebnosti a přínosů ICT záměrů(( Namísto využívání mezinárodně uznávaných, | + | * jednotně uplatňované metodiky posuzování potřebnosti a přínosů ICT záměrů(( Namísto využívání mezinárodně uznávaných, |
* rozhodování o prioritizaci čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, | * rozhodování o prioritizaci čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, | ||
* objektivní vyhodnocování přínosu ICT projektů / akcí(( Aktuálně nejčastější je vyhodnocování pouze dle splnění plánovaného čerpání finančních prostředků.)), | * objektivní vyhodnocování přínosu ICT projektů / akcí(( Aktuálně nejčastější je vyhodnocování pouze dle splnění plánovaného čerpání finančních prostředků.)), | ||
Řádek 80: | Řádek 76: | ||
- problematické: | - problematické: | ||
* obsazování pracovních pozic s vyšší kvalifikační náročností v oboru ICT a udržitelnost pracovníků na těchto pozicích. | * obsazování pracovních pozic s vyšší kvalifikační náročností v oboru ICT a udržitelnost pracovníků na těchto pozicích. | ||
- | * prosazování osvědčených a bezpečných | + | * může existovat |
* dlouhodobé podfinancování – jak investiční, | * dlouhodobé podfinancování – jak investiční, | ||
* vyvazování se z historických, | * vyvazování se z historických, | ||
Řádek 114: | Řádek 110: | ||
- | ===== Obecné principy | + | ===== Zásady |
- | Informační koncepce ČR ve svém textu přináší vedle cílů a architektonických principů budování eGovernmentu také „Obecné principy pořizování, | + | [[:ikcr|Informační koncepce ČR]] ve svém textu přináší vedle cílů a architektonických principů budování eGovernmentu také „Obecné principy pořizování, |
Tabulka obecné principy pořizování, | Tabulka obecné principy pořizování, | ||
Řádek 139: | Řádek 135: | ||
|Z 17|Podpora vyváženého partnerství s dodavateli | |Z 17|Podpora vyváženého partnerství s dodavateli | ||
- | Uvedené zásady je tak třeba respektovat jako klíčové východisko pro řízení celého životního cyklu ICT úřadu, od stanovení kritérií pro inventuru aktuálního stavu ICT úřadu včetně vyhodnocení změn oproti předchozímu roku (blíže viz kapitola 7.2), přes zadávání projektů a řízení změn, až po hodnocení jejich výsledků, a to na všech úrovních řízení. | + | Uvedené zásady je tak třeba respektovat jako klíčové východisko pro řízení celého životního cyklu ICT úřadu, od stanovení kritérií pro inventuru aktuálního stavu ICT úřadu, včetně vyhodnocení změn oproti předchozímu roku (blíže viz [[metody_dokument: |
+ | |||
+ | Zároveň MŘICT obsahuje základní informace o podstatné části manažerských metod potřebných pro implementaci uvedených zásad v kontextu řízení nejen celkových schopností úřadu a jeho útvaru informatiky, | ||
+ | |||
+ | Detailní popis jednotlivých principů ve struktuře obdobné popisu architektonických principů dle NAR, plus kontrolní seznamy s pomocnými otázkami a další akcelerátory, | ||
+ | |||
+ | ==== Na prvním místě je klient ==== | ||
+ | |||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z1 - Rozhodování v IT je na prvním místě zaměřeno na dodávku efektivních služeb, představujících zřetelnou hodnotu pro externí i interní klienty, příjemce a uživatele těchto ICT služeb na podporu výkonu služeb veřejné správy. | ||
+ | Tzn. mimo jiné, že nově budované informační systémy nemají být pouhou evidencí (kartotékou) zákonem uložených údajů, ale mají být prostředkem efektivní podpory procesů výkonu služeb agend veřejné správy. A to, jak podporou práce úředníka, | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | Tento obecný princip má dvě složky, jedna směřuje na vlastní řízení ICT na bázi vyváženého vztahu mezi věcnými a technickými správci řešení, kde věcný správce je klientem ICT a reprezentuje koncové klienty úřadu (úředníky i občany/ | ||
+ | |||
+ | Druhá složka má přesah do architektonických principů ve vrstvách byznys a aplikační architektury a mění účel a způsob podpory výkonu služeb veřejné správy a provozu úřadů aplikačními službami IS. | ||
+ | |||
+ | Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Řízení vztahůu se zákazníkye (externími i interními)m | ||
+ | *Architektura úřadu (EA)Enterprise Architecture | ||
+ | *Řízení IT služeb ITIL/ITSM - řízení IT služeb (část) | ||
+ | *Řízení procesů (BPM - Business Process Management) | ||
+ | |||
+ | ==== Standardy plánování a řízení ICT ==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z2 - Rozvoj služeb je řízen pomocí zavedeného systému Enterprise architektury a dalších návazných standardů. Standardizované postupy vyhovují specifikaci metodických standardů a doporučení vydávaných Ministerstvem vnitra, zejména Národního architektonického rámce s možností využití dalších návazných mezinárodních standardů (TOGAF, ArchiMate, COBIT, ITIL, IT4IT, UML…) pro řízení EA a ICT procesů a služeb. | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Tento obecný princip říká, že procesy a postupy plánování a řízení ICT úřadu nejsou na libovůli úřadu a IT manažera, ale že mají být do předpisů i praxe úřadu vedle MŘICT a NAR, respektive jako jejich rozšíření, | ||
+ | |||
+ | Nejčastější metody, v nichž se zásada uplatní: | ||
+ | *Řízení IT služeb ITIL/ITSM, IT4IT | ||
+ | *Řízení výkonnosti (Cobit) | ||
+ | *Řízení rizik (CoSO) | ||
+ | *Řízení architektury (TOGAF, | ||
+ | *Řízení projektů (PRINCE2, PMI) | ||
+ | *a další | ||
+ | |||
+ | ==== Strategické řízení pomocí IK OVS==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z3 - Rozvoj IS OVS je řízen dlouhodobým plánem – [[znalostni_baze: | ||
+ | |||
+ | [[znalostni_baze: | ||
+ | |||
+ | Cíle musí splňovat specifikaci „SMART“, | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | Tento obecný princip podtrhuje podstatnou změnu spočívající v tom, že: | ||
+ | * řízení ICT OVM nesmí být reaktivní, ale plánované | ||
+ | * dokument IK OVM není „papír do šuplíku“, | ||
+ | |||
+ | [[znalostni_baze: | ||
+ | |||
+ | Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Architektura úřadu (EA)Enterprise Architecture | ||
+ | *Strategické řízení + BSC (Balanced ScoreCard) | ||
+ | |||
+ | ==== Řízení architektury==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z4 - Architektura jednotlivých ICT řešení musí být navržena podle byznys architektury agendy, v kontextu k architektuře celého OVS a celého eGovernmentu. Zejména musí být zohledněny sdílené služby OVS a eGovernmentu a potenciál dalšího sdílení. | ||
+ | |||
+ | Každý subjekt je povinen udržovat svůj model EA v aktuálním stavu, úrovni detailu dle své velikosti a v konzistentním stavu s povinným obsahem stanoveným Ministerstvem vnitra, který reprezentuje společné sdílené služby a prvky architektury a zároveň v konzistentním stavu s obsahem své [[znalostni_baze: | ||
+ | |||
+ | Architektura je čtyřvrstvá, | ||
+ | |||
+ | Do EA modelu OVS musí být zapracovány části národního modelu (NAP), specifikující architekturu sdílených služeb. Pokud OVS poskytuje nějakou sdílenou službu, musí její EA model publikovat přes MV/OHA. | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Tento obecný princip upřesňuje předchozí princip Z3. Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Architektura úřadu (EA)Enterprise Architecture | ||
+ | |||
+ | ==== Řízení požadavků a změn==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z5 - Vyhodnocování zpětné vazby, incidentů a požadavků na služby. Funkční proces řízení životního cyklu požadavků (na nové funkce, změny, opatření eliminující rizika) je z hlediska řízení informačních služeb a řízení změn architektury klíčový. Požadavky musí být průběžně evidovány, vyhodnocovány a zapracovány do aktualizací [[znalostni_baze: | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Tento obecný princip vyžaduje zavedení několika procesů z metod řízení dodávky ICT služeb (ITIL/ | ||
+ | |||
+ | Současně je jeho součástí vzájemně se doplňující řízení malých změn (v rámci podpory provozu) a velkých změn (v režimu projektového řízení) v návaznosti na Roadmapu IK OVS. | ||
+ | |||
+ | Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Řízení požadavků v rámci řízení ICT služeb ITIL/ITSM | ||
+ | *Architektura úřadu (EA)Enterprise Architecture | ||
+ | *Programové a projektové řízení | ||
+ | |||
+ | ==== Řízení výkonnosti a kvality==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z6 - Vyhodnocování výkonnosti a kvality, minimálně principy měřitelnosti a zpětné vazby, budou zavedeny do všech procesů/ | ||
+ | |||
+ | Kvalita, výkonnost a zodpovědnost v oblasti řízení ICT OVS bude pravidelně ověřována formou auditu a benchmarku. | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Tento obecný princip zdůrazňuje několik klíčových aspektů řízení výkonnosti a kvality služeb IT a výkonnosti služeb veřejné správy a provozu, podporovaných službami IT. | ||
+ | |||
+ | Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Řízení kvality | ||
+ | *Řízení výkonnosti | ||
+ | *Řízení vztahů se zákazníky | ||
+ | *Enterprise ArchitectureArchitektura úřadu (EA) | ||
+ | *Audit IT | ||
+ | *Benchmark | ||
+ | |||
+ | ==== Řízení zodpovědnosti za služby a systémy==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z7 - Každá agenda/ | ||
+ | |||
+ | Každý ISVS (nebo provozní systém) má definovaného garanta/ | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Tento obecný princip nově stanovuje jednoznačnou povinnost úřadu mít definované externí i interní procesy a služby výkonu veřejné správy i služby provozu. A dále povinnost, mít pro každý identifikovaný proces a pro každou jeho službu jednu osobu zodpovědnou za jejich kvalitu a trvalé zlepšování. | ||
+ | |||
+ | Současně tento princip zhmotňuje řešení tradičního problému vztahu mezi odbornými a IT útvary povinností úřadu mít ke každému informačnímu systému dvojici znalých a zodpovědných osob, věcného správce a technického správce. | ||
+ | |||
+ | Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Řízení kvality | ||
+ | *Řízení vztahů se zákazníky (interními i externími) | ||
+ | *Řízení služeb | ||
+ | *Řízení IT služeb (ITIL/ | ||
+ | *Řízení procesů (BPM) | ||
+ | *Architektura úřadu (EA) | ||
+ | |||
+ | ==== Řízení katalogu služeb==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z8 - IT podpora OVS je řízena pomocí katalogu ICT služeb (převážně aplikačních, | ||
+ | |||
+ | Externí katalog digitálních služeb je svázaný s příslušnými životními/ | ||
+ | |||
+ | Katalog interních ICT služeb OVS obsahuje i služby dostupné pro něj jako sdílené služby z různých úrovní veřejné správy. | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Tento obecný princip se doplňuje s předchozím principem (o zodpovědnostech) a nastavuje povinnost úřadu mít aktuální a při řízení úřadu využívat jak katalog (byznys) služeb úřadu (výkonu VS i provozu), tak specificky katalog služeb ICT útvaru a jeho externích pod-dodavatelů. Katalog ICT služeb je podmnožinou a nedílnou součástí katalogu interních (provozních) služeb úřadu, společně se službami správy nemovitostí, | ||
+ | |||
+ | Katalog slouží jak pro řízení kvality a výkonnosti dodávky těchto služeb, tak pro řízení jejich rozvoje, ale také jako prostředek jejich užití (konzumace) v intranetu úřadu. | ||
+ | |||
+ | Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Řízení kvality | ||
+ | *Řízení vztahů se zákazníky (interními i externími) | ||
+ | *Řízení služeb | ||
+ | *Řízení IT služeb (ITIL/ | ||
+ | *Řízení procesů (BPM) | ||
+ | *Architektura úřadu (EA) | ||
+ | |||
+ | ==== Udržení interních kompetencí==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z9 - Pro všechny klíčové role řízení služeb eGovernmentu a řízení informatiky má OVS vytvořeny interní pozice. To je nezbytné pro udržení nezávislosti na dodavatelích, | ||
+ | Pracovníci v těchto rolích si udržují kompetence aktivním zapojením do všech činností spojených s dodavateli a přebírají jejich dovednosti (Learning by doing). | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Tento obecný princip vede úřad ke splnění jednoho z mnoha předpokladů schopnosti se transformovat a pružně rozvíjet bez závislosti na externích dodavatelích, | ||
+ | |||
+ | Princip zdůrazňuje, | ||
+ | |||
+ | | ||
+ | *Řízení projektů a portfolií (část - řízení kapacit) | ||
+ | *Řízení znalostí (KM - Knowledge Management) | ||
+ | *Řízení lidských zdrojů (HR) | ||
+ | |||
+ | ==== Procesní řízení==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z10 - Bude zavedeno procesní řízení nejen v IT, ale ve všech agendách/ | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Tento obecný princip dále prohlubuje princip Z7 (Zodpovědnosti) tím, že podporuje v úřadech zavedení skutečného procesního řízení, nezávislého na rigidní organizační hierarchii (liniového řízení). Přechodně se tomu dá napomoci změnou organizační na tzv. procesně orientovanou, | ||
+ | |||
+ | Obecný princip očekává, že útvar ICT bude v zavádění procesního řízení (jako předpokladu řízení dodávky služeb) průkopníkem v celém úřadu a že současně model řízení v ICT bude v souladu s konceptem budoucího procesního a servisního řízení celého úřadu ( spoludefinuje jej). | ||
+ | |||
+ | Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Řízení ICT služeb (ITIL/ | ||
+ | *Organizační management (část HR) | ||
+ | *Řízení procesů (BPM) | ||
+ | *Architektura úřadu (EA) | ||
+ | *Řízení kvality | ||
+ | |||
+ | ==== Řízení přínosů a hodnoty==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z11 - Všechno rozhodování se řídí pravidly „řádného hospodáře“ a „Value for Money“. | ||
+ | Všechny projekty ISVS musí (spolu s formulářem OHA) disponovat zpracovaným investičním záměrem typu „business case“ s jasně identifikovaným přínosem pro veřejnost a/nebo úřad. Pro tvorbu „business case“ projektu se využije metodika OHA MV ČR, obohacená o osvědčené prvky metodik jiných resortů, jako např. metody logického rámce z metodiky MPSV a ESF ČR. | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Tento obecný princip zavádí do úřadu schopnost, posuzovat každý záměr na změnu (a většinou i na výdaje) na základě poctivého finančního a nefinančního porovnání hodnoty přínosů (výstupů, výsledků, ale zejména dopadů - „ k čemu je to dobré“) a potřeby zdrojů (kapacit, znalostí, financí), s přihlédnutím k eliminaci rizik. | ||
+ | |||
+ | Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Investiční záměr (Business Case) | ||
+ | *Logický rámec (FogFrame) | ||
+ | *Řízení výkonnosti a řízení nákladů - ukazatele TCO, ROI, PublicROI | ||
+ | *IT Controlling | ||
+ | |||
+ | ==== Řízení kapacit zdrojů==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z12 - OVS průběžně připravuje zajištění dostatečného množství a kvality interních kapacit vlastníků procesů/ | ||
+ | |||
+ | Projekty pak musí mít zajištěnu dostatečnou kapacitu klíčových pracovníků zadavatele (OVS), kteří drží know-how výkonu jednotlivých procesů, využití stávajících (návazných a/nebo nahrazovaných) systémů a provozních/ | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Tento obecný princip navazuje Z9 (… získávání znalostí od dodavatele …), ale z pohledu zajištění interních kapacit a interních znalostí, čímž jej doplňuje. | ||
+ | |||
+ | Princip zavazuje úřad, aby se nepouštěl do transformačních a do ICT projektů, dokud nebude mít dostatečnou kapacitu dostatečně znalých zaměstnanců, | ||
+ | Princip akcentuje dlouhodobost a průběžnost přípravy takových kapacit a kompetencí jako investice do změny a tak ve shodě s cílem 4.6 [[: | ||
+ | |||
+ | Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Řízení projektů a portfolií (část - řízení kapacit) | ||
+ | *Řízení znalostí (KM - Knowledge Management) | ||
+ | *Řízení lidských zdrojů (HR) | ||
+ | *Organizační management (část HR) | ||
+ | |||
+ | ==== Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z13 - Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani provozovatelem. | ||
+ | |||
+ | Stejně tak je účelné mít v projektech prvek nezávislé kontroly kvality, a to jak kvality projektového řízení, tak kvality návrhu a dodávaného řešení. | ||
+ | |||
+ | V projektu musí být odděleny klíčové role. V případě komponentizace musí být vzájemně na sobě nezávislí systémový integrátor, | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Tento obecný princip zdůrazňuje nezastupitelnou roli projektového manažera na straně zadavatele. Současně přináší prvek nezávislého dozoru a kontroly kvality na straně zadavatele. | ||
+ | |||
+ | Přitom princip zdůrazňuje nutnost právní, smluvní i faktické nezávislosti některých rolí při dodávkách řešení a služeb. | ||
+ | Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Řízení projektů a portfolií (část - řízení kapacit) | ||
+ | *Řízení nákupu a smluv | ||
+ | *Řízení dodávky ICT služeb (ITIL/ | ||
+ | |||
+ | ==== Vztah informatiky a legislativy==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z14 - Návrhy možností informační podpory legislativních úprav je nutno vypracovávat společně s návrhy přijímání právních předpisů či jejich změn tak, aby se vzájemně ovlivňovaly směrem ke vzniku moderních a proveditelných ustanovení. | ||
+ | |||
+ | Informační podporu legislativních úprav je nutné připravovat a ověřovat již v průběhu legislativního procesu, nikoli až v okamžiku platnosti či dokonce účinnosti zákona. | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Tento obecný princip zdůrazňuje novou roli ICT odborníků při zajištění vysoké pravděpodobnosti proveditelnosti právních úprav, z nichž většina v současné fázi vývoje lidské společnosti a státní správy potřebuje nějakou míru ICT podpory. | ||
+ | |||
+ | Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Řízení ICT služeb (ITIL/ | ||
+ | *Řízení legislativního procesu | ||
+ | *Řízení projektů | ||
+ | *Organizační management (část HR) | ||
+ | *Řízení procesů (BPM) | ||
+ | *Architektura úřadu (EA) | ||
+ | *Architektura úřadu (SA) | ||
+ | *Řízení vývoje SW - zde část prototypování, | ||
+ | |||
+ | ==== Řízení financování ICT==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z15 - Dlouhodobé profesionální řízení finančních zdrojů a využívání fondů EU je integrálním principem pro všechny OVS. Je třeba pracovat s metodikou finančních kalkulací na bázi indexu rentability/ | ||
+ | </ | ||
+ | . | ||
+ | |||
+ | Tento obecný princip navazuje na zásadu Z11 ( řízení přínosů a hodnoty) a přidává povinnost úřadu disponovat kapacitou a kompetencí pro řízení ICT investic a jejich financování. | ||
+ | |||
+ | Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Řízení plánování a financování investic | ||
+ | *Investiční záměr (Business Case) | ||
+ | *Logický rámec (FogFrame) | ||
+ | *Řízení výkonnosti a řízení nákladů - ukazatele TCO, ROI, PublicROI | ||
+ | *IT Controlling | ||
+ | |||
+ | ==== Využívání otevřeného software a standardů==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z16 - Stát k zamezení vysokým dlouhodobým nákladům a rizikům používá otevřený software a otevřené standardy. Proto správce ISVS využije stávajících otevřených projektů nebo nechá nový zdrojový kód otevřený a znovu využitelný, | ||
+ | </ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Tento obecný princip pro ústřední koordinační orgány eGovernmentu a ICT povinnost vytvářet, shromažďovat | ||
+ | |||
+ | Pro ostatní úřady představuje povinnost a) při návrhu řešení takové zdroje znát a aplikovat a b) po úspěšném vývoji vlastních řešení poskytnout zdroje a zkušenosti centrální autoritě. | ||
+ | |||
+ | Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Řízení ICT služeb (ITIL/ | ||
+ | *Řízení projektů | ||
+ | *Řízení vývoje SW | ||
+ | *Řízení znalostí | ||
+ | |||
+ | ==== Podpora vyváženého partnerství s dodavateli==== | ||
+ | <WRAP center round box 100%> | ||
+ | Z17 - Správce ISVS musí zajistit, aby vždy disponoval zdrojovými kódy ISVS, detailní dokumentací k ISVS, licenčními právy k ISVS (právy k užívání autorského díla) a vlastní způsobilostí rozhodovat o ISVS tak, aby bylo možné upravovat a spravovat systém i prostřednictvím třetích osob, nezávislých na původním dodavateli či správci ISVS. | ||
+ | </ | ||
- | Zároveň MŘICT obsahuje základní informace o podstatné části manažerských metod potřebných | + | Tento obecný princip navazuje na zásady Z9 (interní kompetence) a Z13 (nezávislé role) a zdůrazňuje ostatní nezbytné náležitosti |
- | Detailní popis jednotlivých principů ve struktuře obdobné popisu architektonických principů dle NAR, plus kontrolní seznamy s pomocnými otázkami | + | Princip v manažerské oblasti doplňuje (spolu ještě s Z16 a dalšími) architektonické principy P9, P10, P16 a zejména P17 [[: |
+ | Nejčastější vhodné metody pro naplnění zásady: | ||
+ | *Řízení projektů a portfolií (část - řízení kapacit) | ||
+ | *Řízení nákupu a smluv | ||
+ | *Řízení dodávky ICT služeb (ITIL/ITSM) | ||
+ | *Řízení znalostní (KM) | ||
===== Předpoklady úspěšné digitální transformace veřejné správy ===== | ===== Předpoklady úspěšné digitální transformace veřejné správy ===== | ||
- | Evropská komise ve svém materiálu „Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020“ uvádí že: „Je třeba, aby moderní a efektivně fungující orgány veřejné správy zaručovaly rychlé a vysoce kvalitní služby pro občany a vstřícné prostředí pro podniky, jak to uznávají nedávné roční analýzy růstu. Orgány veřejné správy musejí transformovat své zázemí, znovu zvážit a přetvořit stávající postupy a služby a zpřístupnit svá data a služby jiným správním orgánům a pokud možno také podnikům a občanské společnosti.“(( Dostupné z: [[https:// | + | Evropská komise ve svém materiálu „Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020“ uvádí že: „Je třeba, aby moderní a efektivně fungující orgány veřejné správy zaručovaly rychlé a vysoce kvalitní služby pro občany a vstřícné prostředí pro podniky, jak to uznávají nedávné roční analýzy růstu. Orgány veřejné správy musejí transformovat své zázemí, znovu zvážit a přetvořit stávající postupy a služby a zpřístupnit svá data a služby jiným správním orgánům a pokud možno také podnikům a občanské společnosti.“(( Dostupné z: [[https:// |
- | )) | + | |
- | **Ke zmiňovanému urychlení a zlepšení může dojít** **i beze změn aktuálně platné legislativy, nebo dramatického navýšení finančních prostředků do ICT rozpočtů jednotlivých OVS jako dalšího přímého výdaje státního rozpočtu.** | + | **Ke zmiňovanému urychlení a zlepšení může dojít i beze změn aktuálně platné legislativy.** |
K realizaci uvedeného předpokladu je třeba realizovat zejména tyto změny: | K realizaci uvedeného předpokladu je třeba realizovat zejména tyto změny: | ||
Řádek 193: | Řádek 481: | ||
Jako dokument primárně určený vedoucím (manažerům) ICT útvarů úřadů VS jsou MŘICT orientovány na praxi, a proto nejprve uvádí podstatné informace k tomu, jak řídit a jak přitom užívat jednotlivé metody, a to ve dvou oblastech, úrovních řízení: | Jako dokument primárně určený vedoucím (manažerům) ICT útvarů úřadů VS jsou MŘICT orientovány na praxi, a proto nejprve uvádí podstatné informace k tomu, jak řídit a jak přitom užívat jednotlivé metody, a to ve dvou oblastech, úrovních řízení: | ||
- | * při řízení v rámci životního cyklu jednotlivých ISVS – kapitola 4, | + | * [[metody_dokument: |
- | * při řízení aktiv, projektů, procesů a schopností informatiky úřadu jako celku – kapitola 5, | + | * [[metody_dokument: |
- | Následně jsou uvedeny informace o potřebných ostatních schopnostech úřadu, o něž se manažer útvaru informatiky může a musí opřít a přirozeně na ně navazovat (ekonomika, personalistika, | + | Následně jsou uvedeny informace o potřebných ostatních schopnostech úřadu, o něž se manažer útvaru informatiky může a musí opřít a přirozeně na ně navazovat (ekonomika, personalistika, |
- | Všechny informace | + | Všechny |
- | Teoretická východiska navrženého systému řízení ICT, klíčové informace o jeho postavení v hierarchii řízení veřejné správy ČR a ostatní detailní a doplňkové informace, ze kterých MŘICT vycházejí, | + | Teoretická východiska navrženého systému řízení ICT, klíčové informace o jeho postavení v hierarchii řízení veřejné správy ČR a ostatní detailní a doplňkové informace, ze kterých MŘICT vycházejí, |
Od přístího vydání, na základě obdržené odezvy odborné veřejnosti, | Od přístího vydání, na základě obdržené odezvy odborné veřejnosti, |