Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| ikcr [2022/10/26 09:04] – [Hlavní cíle Informační koncepce ČR] Tomáš Šedivec | ikcr [2025/11/05 10:58] (aktuální) – Tomáš Šedivec | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| <WRAP center round info 60%> | <WRAP center round info 60%> | ||
| - | Aktuální znění Informační koncepce ČR vychází z [[https://apps.odok.cz/ | + | Aktuální znění Informační koncepce ČR vychází z [[https:// |
| </ | </ | ||
| + | <WRAP center round tip 60%> | ||
| + | K informační koncepci ČR se také úzce váže [[https:// | ||
| + | - Každé ministerstvo zveřejní Informační koncepci. | ||
| + | - Každé ministerstvo upraví proces tvorby Informační koncepce, doplní koncepci personální politiky v oblasti ICT a konkrétní cíle. | ||
| + | - Sdílet kritické role a zkušené zaměstnance a používat „klíčové zaměstnance“ u ICT specialistů, | ||
| + | - Identifikovat způsob, jak sdílet znalosti např. formou létajícího úředníka nebo etického hackera. Používat „klíčové zaměstnance“ nebo obdobné instituty podle platné legislativy u ICT specialistů v souladu s Informační koncepcí ČR a informačními koncepcemi jednotlivých úřadů. Sjednotit podmínky a výklad používání klíčových míst. | ||
| - | Všechny povinné subjekty podle Zákona | + | Přílohou usnesení je {{ : |
| - | Informační koncepce České republiky je koncepcí rozvoje informačních systémů veřejné správy a eGovernmentu. | + | </ |
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | Všechny povinné subjekty podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech jsou povinny | ||
| + | Informační koncepce České republiky je koncepcí rozvoje informačních systémů veřejné správy a eGovernmentu. | ||
| * Architektonické principy eGovernmentu a elektronizace veřejné správy | * Architektonické principy eGovernmentu a elektronizace veřejné správy | ||
| Řádek 17: | Řádek 28: | ||
| - | ===== Úvod ===== | + | ===== Úvod ===== |
| - | Následují úvodní kapitoly z dokumentu Informační koncepce ČR. | ||
| + | ==== Působnost Informační koncepce ČR ==== | ||
| - | ==== Působnost | + | Informační koncepce |
| + | Koncepce má charakter tzv. klouzavého plánu a každé schválení aktualizace Koncepce tak znovu nastavuje její platnost na dalších 5 let, viz kap. Přehled verzí. | ||
| - | Informační koncepce České republiky (také jako „IKČR“) je základním dokumentem, který stanovuje na základě zmocnění podle § 5 a odst. 1 zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech | + | IKČR je závazná pro všechny subjekty, které se řídí usnesením vlády popř. jsou těmto subjektům podřízené. Je ale žádoucí, aby informační koncepce orgánu |
| - | Informační koncepce ČR je závazná pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků, které § 1 odst. 1 zákona o ISVS souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy, s výjimkou orgánů uvedených v § 1 odst. 2 písm. b, tj. s výjimkou zpravodajských služeb. | + | Informační koncepce ČR představuje základní obsahový rámec pro vytvoření, |
| - | + | ||
| - | V návaznosti na požadavky stanovené prováděcím právním předpisem předpokládaným v § 5 a odst. 2, větě třetí, zákona o ISVS, | + | |
| Informační koncepce ČR jako zastřešující dokument obsahuje zejména: | Informační koncepce ČR jako zastřešující dokument obsahuje zejména: | ||
| + | - cíle ČR v oblasti eGovernmentu a jeho podpory informačními systémy veřejné správy, | ||
| + | - architektonické principy pro návrh a rozvoj informačních systémů veřejné správy a jejich služeb, | ||
| + | - zásady řízení útvarů informatiky a řízení životního cyklu informačních systémů veřejné správy. | ||
| - | - cíle ČR v oblasti eGovernmentu a jeho podpory | + | V závěru obsahuje IKČR seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována. Digitální |
| - | - obecné architektonické principy pro návrh a rozvoj takových informačních systémů a jejich služeb, | + | |
| - | - obecné principy řízení útvarů informatiky a řízení životního cyklu informačních systémů. | + | |
| + | IKČR vyjma toho, že jde o jeden z pilířů Strategie koordinované a komplexní digitalizace České republiky 2018+, má vazbu také na strategii Klientsky orientované veřejné správy 2030 a na Koncepci Smart Cities – odolnost prostřednictvím SMART řešení pro obce, města a regiony. | ||
| - | V závěru obsahuje seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována. | + | Informační koncepce ČR působí v synergii s Národní strategií kybernetické bezpečnosti ČR, Akčním plánem k Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro období let 2021 až 2025 a dokumenty, |
| - | IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, | + | Cíle, principy a zásady |
| Navržené změny v oblasti digitalizace budou mít zásadní dopad i na obecnou veřejnou správu, jejíž fungování i struktura musí být s aktivitami v oblasti eGovernmentu v odpovídajícím souladu. | Navržené změny v oblasti digitalizace budou mít zásadní dopad i na obecnou veřejnou správu, jejíž fungování i struktura musí být s aktivitami v oblasti eGovernmentu v odpovídajícím souladu. | ||
| + | ==== Přehled verzí ==== | ||
| - | ===== Cíl a poslání | + | ^**Verze**^**Popis verze** |
| + | |2018 | ||
| + | |2020 |V průběhu naplňování IKČR se ukázalo, že klíčovou úlohou digitální transformace organizací veřejné správy musí být vedle rozšiřování rozsahu a kvality digitálních služeb pro klienty také podstatný nárůst efektivity vnitřního fungování těchto organizací. Proto byly dílčí cíle a záměry podporující tuto oblast převedeny z původních převážně externě orientovaných hlavních cílů do nového hlavního cíle č. 6 - Efektivní a pružný digitální úřad. Současně byly rozšířeny o zaměření na digitalizaci vnitřních dokumentů, modernizaci provozních IS a zavádění další pokročilých metod řízení vedle původně zmiňovaného procesního řízení.| | ||
| + | |2022 | ||
| + | |2023 |Doplněny myšlenky do cílů, principů a zásad tak, aby byla IKČR uvedena do souladu s Digital Decade 2030 EU a s Evropským prohlášením o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu. Doplněna problematika jednotné domény *.gov.cz\\ \\ Doplněny vybrané Digital Targets jako měřítka úspěchu IKČR.\\ \\ Doplněny myšlenky o Datovém fondu s řízeným přístupem. | ||
| + | |2024 |Doplněn nový hlavní cíl č. 7 Kvalitní správa dat a jejich využívání. Část dílčích cílů pak byla přesunuta z jiných hlavních cílů: \\ Dílčí cíl 1.05 Národní katalog otevřených dat – upravena formulace a přesunut jako dílčí \\ cíl 7.03 Národní katalog dat \\ Dílčí cíl 5.09 Propojený datový fond – upravena formulace a přesunut jako dílčí cíl 7.05 \\ Dílčí cíl 5.10 Veřejný datový fond – upravena formulace a přesunut jako dílčí cíl 7.06 \\ Změna ve formulaci Principu 22 – Svoboda volby (Freedom of choice) | ||
| + | |2025 |Zcela přepracována kapitola č. 5 Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce | ||
| + | ===== Poslání a vize eGovernmentu v ČR | ||
| - | Digitální infrastruktura | + | eGovernment je moderní digitální |
| - | eGovernment | + | eGovernment |
| Posláním eGovernmentu je: | Posláním eGovernmentu je: | ||
| - | | + | <WRAP announcement center blue round 60%>**Poskytovat klientům |
| - | | + | |
| - | Vrcholovým cílem eGovernmentu v ČR je, aby do konce horizontu plánu této koncepce platilo, že: | ||
| - | <WRAP center round box 100%> | + | Vizí eGovernmentu v ČR do konce horizontu této koncepce |
| - | „Česká republika | + | |
| - | </ | + | |
| + | <WRAP announcement center blue round 60%> | ||
| - | Tento cíl eGovernmentu v ČR představuje současně **vrcholový dlouhodobý cíl** | + | Informační koncepce ČR rozpracovává |
| - | ===== Hlavní cíle Informační koncepce ČR ===== | + | Mechanismus spolupráce tvoří: |
| - | Naplnění vrcholového cíle Informační koncepce ČR bude řízeno | + | * strukturovaný, |
| - | | + | * každoroční zpráva, |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | - EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY | + | |
| - | - EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD | + | |
| - | Změny spojené s realizací těchto cílů musí být provázané, | + | A tak i IKČR přijala za své cílové ukazatele vybrané tzv. Digital Targets ze strategie Digital Decade 2030 EU a to konkrétně ty, které jsou určeny pro hodnocení |
| - | V průběhu naplňování IK ČR se ukázalo, že klíčovou úlohou digitální transformace organizací | + | * 100 % klíčových |
| - | ===== Popis hlavních cílů ===== | + | * 100 % občanů Unie má přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům; |
| + | * 100 % občanů Unie má přístup k některému z bezpečných prostředků pro elektronickou identifikaci uznávanému po celé Unii. | ||
| - | V této kapitole je definována podstata jednotlivých hlavních cílů | + | Cíle a architektonické principy |
| - | ==== Cíl č. 1: UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ==== | ||
| - | Obsahem | + | ===== Hlavní |
| - | Tato kategorie služeb (používá se rovněž termín z angličtiny „front-office“ ve smyslu obsluhy koncových uživatelů služeb | + | Naplnění vize Informační koncepce ČR bude řízeno |
| - | Budované služby lze obecně dělit na tři skupiny: | ||
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| - | Současně usilujeme o implementaci co nejvíce tzv. integrovaných on-line služeb veřejné správy, propojujících všechny tři předchozí skupiny on-line více úřadů služeb dohromady na jednom místě, zakrývajících tak pro identifikovaného autentizovaného a autorizovaného klienta skutečnou složitost a komplexnost výkonu působnosti veřejné moci v ČR. | ||
| - | Cílem eGovernmentu není pouze rozvoj rozmanitých online | + | Změny spojené s realizací těchto cílů musí být provázané, |
| - | Výše zmíněné aktivity budou v souladu s přijatým nařízením o zřízení jednotné digitální brány a harmonogram implementace těchto aktivit bude odpovídat termínům stanovených tímto nařízením. | + | ===== Popis hlavních cílů ===== |
| - | === Dílčí cíl 1.1: Katalog služeb veřejné správy === | + | V této kapitole je definována podstata jednotlivých hlavních cílů a dílčí cíle, jimiž jsou realizovány. Pro každý hlavní cíl je v samostatném následném dokumentu vypracován implementační plán, obsahující mimo jiné jednoznačné stanovení zodpovědností, |
| - | Vytvoření národního katalogu a vyhledávače služeb veřejné správy. Veřejnost se musí na jednom místě a jednoduchou formou dozvědět o všech existujících službách, elektronických, | + | ==== UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ DIGITÁLNÍ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ==== |
| - | Základem | + | ^Popis cíle č. 1 – UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ DIGITÁLNÍ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY^^^ |
| + | |Cílem | ||
| + | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
| + | |1.1 | **Národní katalog služeb** | ||
| + | |1.2 | **Centrální informační místo** | ||
| + | |1.3 | **Univerzální obslužné kanály** | ||
| + | |1.4 | **Digitální služby resortů** | ||
| + | |1.5 | **Národní katalog otevřených dat**|Cíl přeformulován a přesunut jako 7.03 Národní katalog dat pod hlavní cíl č. 7 Kvalitní správa dat a jejich využívání | ||
| + | |1.6 | **Role správců služeb** | ||
| + | |1.7 | **Zpětná vazba klientů** | ||
| + | |1.8 | **Jednotné UX/ | ||
| + | |1.9 | **Proaktivní poskytování služeb** |Cílem | ||
| - | Služby musí být dále (interně) konzistentně napojeny na agendy a procesy, jimiž se realizují, v rámci modelu enterprise architektury úřadů (souvislost s cílem č. 5.3). | + | ==== DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA |
| - | Každá navrhovaná on-line | + | ^Popis cíle č. 2 – DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA (DPL)^^^ |
| + | |Zlepšení oblasti služeb eGovernmentu je podmíněno odpovídající legislativou – stávající i nově přijímanou. Kvalitní legislativní proces je základem, jak pro přijímání nových právních norem, tak novelizaci těch stávajících (zde ve smyslu jejich „digitální přívětivosti“, | ||
| + | |ID |Název dílčího cíle | Popis dílčího cíle | | ||
| + | |2.1 |**Digitální dopady navrhované legislativy** | ||
| + | |2.3 |**eSbírka a eLegislativa** | ||
| + | |2.4 |**Průběžná aktualizace platné legislativy** | ||
| + | |2.5 |**Právo na digitální služby** | ||
| + | |2.6 |**Revize legislativy eGovernmentu** | ||
| + | |2.7 |**Soukromé a veřejnoprávní služby** | ||
| + | |2.8 |**Metodika pro veřejné zakázky v oblasti ICT** | Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, která by zadavatelům pomohla při volbě a využití všech zákonných instrumentů a možností zakázkového práva, s cílem optimálního nastavení zadávacích podmínek pro výběr dodavatele a následného řízení celého životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s architekturou úřadů a s NAP. | | ||
| + | |2.9 |**Nová legislativa eGovernmentu** | ||
| + | |2.10|**Legislativní podpora proaktivního poskytování služeb**|Usilovat při tvorbě nové i aktualizaci platné legislativy o implementaci právních úprav, které umožní minimalizovat nutný počet interakcí klientů s veřejnou správou ve všech životních situacích a podpoří veřejnou správu při proaktivním poskytování služeb či vyřizování povinností „za klienty“ všude tam, kde je to možné a vhodné. Vytvoření doporučení, | ||
| - | Katalog on-line služeb VS bude publikován na Portálu veřejné správy (PVS) a jeho dílčí části na webových stránkách jednotlivých úřadů. Obdobně k tomu bude existovat národní Katalog interních elektronických on-line služeb pro úředníky veřejné správy. | + | ==== ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU |
| - | === Dílčí cíl 1.2: Informování | + | ^Popis cíle č. 3 – ROZVOJ CELKOVÉHO PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE^^^ |
| + | |Cílem opatření je, ve spolupráci se sociálními partnery a s dalšími subjekty, vytvořit prostředí podporující českou společnost v digitální transformaci veřejné správy. Plnění tohoto cíle je spolu s legislativními úpravami, zajištěním lidských zdrojů a s efektivním řízením ICT klíčovým předpokladem rozvoje dodávky služeb. Je třeba vytvořit prostředí příznivé pro vznik, vývoj a testování digitálních a mobilních služeb veřejné správy a s tím související nastavení očekávání občanů.\\ \\ Za „digitalizaci“ se přirozeně považuje transformace přeměna dosud nedigitalizovaného obsahu na plně digitální, | ||
| + | |ID | ||
| + | |3.1 | ||
| + | |3.2 | ||
| + | |3.3 |**Digitální archivy** | ||
| + | |3.4 | **Základní registry** | ||
| + | |3.5 |**Komunikační infrastruktura** | ||
| + | |3.6 |**Elektronická identifikace** | ||
| + | |3.7 |**Digitální mapa veřejné správy** | ||
| + | |3.8 |**Kybernetická bezpečnost** | ||
| + | |3.9 |**Přeshraniční elektronická identifikace** | ||
| + | |3.10 | ||
| + | |3.11 | ||
| + | |3.12 | ||
| + | |3.13 | ||
| + | |3.14 | ||
| - | Centrální informační služby nové generace. Vybudování nového jednoduchého a jednotného systému informování veřejnosti: | + | ==== ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ |
| - | + | ||
| - | * Využitím portálu veřejné správy s novou funkcí federalizovaného vyhledávání ve všech webových stránkách úřadů. | + | |
| - | * Vybudování služeb call centra se znalostně/ | + | |
| - | === Dílčí cíl 1.3: Rozvoj univerzálních front-office | + | ^Popis cíle č. 4 – ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ^^^ |
| + | |V návaznosti na rozšiřování pravomocí a zodpovědností pracovníků při digitální transformaci úřadů jsou zvýšení úrovně kompetencí, | ||
| + | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
| + | |4.1 |**Systemizace expertních profesí** | ||
| + | |4.2 | ||
| + | |4.3 | ||
| + | |4.4 | ||
| + | |4.5 | ||
| + | |4.6 | ||
| + | |4.7 | ||
| + | |4.8 | ||
| + | |4.09 |Motivace ke změnám | ||
| + | ==== EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY | ||
| - | Rozvoj | + | ^Popis cíle č. 5 – EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY^^^ |
| + | |Cílem je řídit realizaci IKČR a celkově koordinovat rozvoj oblasti eGovernmentu tak, aby investice zdrojů do modernizace a rozvoje ICT VS byly maximálně efektivní a projekty realizované v této oblasti dodávaly ve stanoveném čase a v definované kvalitě výstupy, které budou naplňovat cíle a principy IKČR. K naplnění tohoto cíle je nutné tyto projekty již ve fází záměru navzájem koordinovat, | ||
| + | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
| + | |5.1 | ||
| + | |5.2 | ||
| + | |5.3 | ||
| + | |5.4 | ||
| + | |5.5 | ||
| + | |5.6 | ||
| + | |5.7 | ||
| + | |5.8 | ||
| + | |5.9 | ||
| + | |5.10 |**Veřejný datový fond** | ||
| + | |5.11 |**Systémy prostorových dat** | Rozvoj a provoz informačních systémů spravujících prostorová data, jakožto součást Národní infrastruktury pro prostorové informace, které slouží pro podporu výkonu agend veřejné správy, jako jsou např. stavební řízení, územní plánování a rozvoj území, krizové řízení, obrana státu, ochrana životního prostředí, | ||
| + | |5.12 |**Měření a vyhodnocování realizace IKČR** | Obsahem cíle jsou opatření směřující k institucionálnímu, | ||
| + | |5.13 |**Agendové informační systémy** | ||
| - | Portál veřejné správy (PVS) se stane skutečným a jediným 100 % rozcestníkem pro všechny on-line integrované (informační, | + | ==== EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD |
| - | Platforma Czech POINT jako kontaktní místo | + | ^Popis cíle č. 6 – EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD^^^ |
| + | |Externí služby pro klienty nebudou nikdy dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalého zlepšování. Cesta k digitálním službám musí vést přes zásadní zjednodušování a elektronizaci celých jejich realizačních procesů. Zjednodušování komunikace a procesů je pak vedle digitalizace jedním ze základních zdrojů efektivity | ||
| + | |ID | ||
| + | |6.1 |**IT podpora práce úředníků** | ||
| + | |6.2 |**Vnitřní digitalizace úřadu** | ||
| + | |6.3 |**Nové metody řízení úřadu** | ||
| + | |6.4 |**Modernizace provozních IS** | Cílem je pořízení, | ||
| + | |6.5 |**Modernizace digitální infrastruktury**| Cílem je zajistit v úřadech, | ||
| - | Datové schránky umožní činit podání i v případech specializovaných procesních nároků jednotlivých agend (stavební řízení, veřejné zakázky apod.). | + | ==== Kvalitní správa dat a jejich využívání |
| - | === Dílčí cíl 1.4: Rozvoj klientských | + | ^Popis cíle č. 7 – Kvalitní správa dat a jejich využívání^^^ |
| + | |Cílem je vybudovat v úřadech i na centrální úrovni veřejné správy prostředí, | ||
| + | |ID | ||
| + | |7.1 | ||
| + | |7.2 |**Zajištění centrální podpory a celkového prostředí pro správu dat** | Digitální a informační agentura je všeobecně uznávaným koordinačním a metodickým centrem pro oblast správy, sdílení a využívání dat ve veřejné správě.\\ Poskytuje v této oblasti kvalitní a vysoce ceněné služby ostatním složkám státu a rozvíjí v datové oblasti dlouhodobé oboustranně prospěšné partnerské vztahy se subjekty a experty z akademické i komerční sféry. Je hodnocena podle úrovně poskytovaných | ||
| + | |7.3 |**Národní katalog dat** | Jsou vybudovány a rozvíjeny centrální prostředky a služby, které umožní a usnadní každému úřadu katalogizaci jím spravovaných dat jednotným způsobem umožňujícím strojové zpracování do podoby národního katalogu dat. Národní katalog dat zajišťuje dohledatelnost veřejných i neveřejných dat, která spravuje veřejná správa jako celek. Nově vytvářené či modifikované digitální služby využívají relevantní zdroje dat dohledatelné prostřednictvím národního katalogu dat. | | ||
| + | |7.4 |**Otevřená data** | ||
| + | |7.5 |**Propojený datový fond**| Zajištění publikování a vzájemného sdílení všech veřejných agendových údajů (s výjimkou údajů, u nichž tomu brání jejich povaha, ochrana osobních údajů či soukromí nebo ochrana jiných veřejných zájmů), případně agregací a statistik neveřejných agendových údajů, pomocí prostředků referenčního rozhraní veřejné správy. Propojený datový fond (PPDF), tvořený zejména Základními registry a dalšími agendovými systémy, bude i nadále rozvíjen o další autoritativní zdroje neveřejných údajů z klíčových oblastí výkonu veřejné správy, s jasně definovaným garantem a editorem. Základní funkcí propojeného datového fondu je realizace zásad „Pouze jednou“ a „Obíhají data, nikoli lidé“ do běžné praxe veřejné správy ČR. | | ||
| + | |7.6 |**Veřejný datový fond**| Zajištění publikování a vzájemného sdílení všech veřejných agendových údajů, případně agregací a statistik neveřejných agendových údajů, pomocí prostředků referenčního rozhraní veřejné správy. Veřejný datový fond (VDF) tvořený publikovanými veřejnými údaji veřejné správy je základní metodou pro sdílení těchto informací, jak mezi veřejnoprávními subjekty navzájem, tak mezi veřejnoprávní sférou a soukromoprávními uživateli údajů. VDF zajistí publikaci nejen strojově čitelných ale i právně závazných, | ||
| + | |7.7 |**Řízený přístup k datům veřejné správy**| Zajištění tzv. řízeného přístupu k datům (ŘPD) veřejné správy (v souladu s nařízením o evropské správě dat – Data Governance Act) oprávněnému žadateli při splnění zákonem daných podmínek (prokázané legitimní důvody využití dat apod.). | | ||
| + | |7.8 |**Vytvoření prostředí pro analytickou práci s daty veřejné správy**| Veřejná správa má vybudovány schopnosti a zajištěny podmínky i nástroje potřebné pro hromadné analytické zpracování dat. Vytváří datové/ | ||
| + | |7.9 |**Správa prostorových informací**| Pro prostorová data platí všechny předchozí cíle, týkající se jejich správy publikace a sdílení a také prostředky realizace jsou společné. \\ Navíc ale je potřeba dosáhnout efektivního pořizování, | ||
| - | Rozvoj on-line „front-office“ služeb jednotlivých rezortů s využitím sdílených služeb. Prioritu budou mít oblasti s dosud nedostatečným počtem či úrovní on-line služeb (eHealth, školství, eJustice, doprava, stavebnictví, | + | ===== Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce ČR ===== |
| - | Hluboká digitální restrukturalizace vlastní náplně jednotlivých (sektorů) je podrobně rozpracována v Koncepci Digitální ekonomika a společnost. | + | Tato kapitola obsahuje přehled architektonických principů eGovernmentu, |
| - | === Dílčí cíl 1.5: Rozvoj Národního katalogu otevřených dat === | + | Jednotlivé dílčí principy jsou věrně převzaty ze strategických dokumentů EU, z architektonické praxe jiných úspěšných zemí a další jsou formulovány podle potřeb eGovernmentu České republiky. |
| - | Zlepšení národního katalogu otevřených dat. Kvantita | + | Pro snazší komunikaci, pochopení a následování jsou principy rozděleny do pěti skupin podle své vnitřní blízkosti |
| - | Současně je ale nutné nastavit procesy | + | - Digitální transformace úřadů alias (Měníme se s dobou) |
| + | - Zaměření na klienta alias (Všichni Evropané jsou našimi klienty) | ||
| + | - Jeden propojený stát alias (Sloužíme Vám společně a jednotně) | ||
| + | - Koncepce | ||
| + | - Data mají hodnotu alias (O Vaše data se staráme | ||
| - | === Dílčí cíl 1.6: Stanovení rolí a zodpovědnosti za služby OVM === | + | Dodržování stanovených principů podpoří naplňování základní ambice Digitálního Česka, obsažené v následující preambuli: |
| - | Zavedení rolí v OVS, zodpovědných za elektronickou obsluhu klientů, napříč agendami, a stanovení správců služeb. Pracovníci v této roli budou z pozice věcného správce zodpovídat za rozvoj plnohodnotného transakčního portálu úřadu, propojeného s Portálem | + | <WRAP center round important 60%> |
| + | Už nadále neexistuje tradiční veřejná správa | ||
| - | Představení odborných útvarů zodpovědných za agendu jsou vždy Správci jednotlivých dílčích elektronických služeb v dané agendě. V rámci této role: | + | **Government = eGovernment.** |
| - | | + | </ |
| - | * jsou tedy současně tzv. věcnými správci informačních systémů, které dané služby podporují, tzn., určují účel, funkční rozsah a podmínky provozování těchto systémů pro jejich technické správce a provozovatele. | + | |
| - | === Dílčí cíl 1.7: Systém zapojení veřejnosti a subjektů do zlepšování EG služeb | + | ==== Digitální transformace úřadů ==== |
| - | Vytvoření systému zpracování podnětů a návrhů veřejnosti | + | ^**Skupina principů číslo 1** |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Transformace ke službě klientům | ||
| + | * OVS při transformaci změní vnímání úlohy svého úřadu. Všechny interakce fyzických a právnických osob s úřadem budou vnímány jako služby úřadu klientům, jejichž hodnotou pro klienty je usnadnění (zrychlení, | ||
| + | * OVS zavede interní služby a jejich katalog s cílem naučit se na nich služebnost, | ||
| + | * OVS v obou katalozích udržuje popisy interních a externích služeb z pohledu jejich realizace - procesy, zodpovědnosti, | ||
| + | * DIA spravuje centrální Katalog služeb veřejné správy a koordinuje/ | ||
| + | - Standardně digitálně | ||
| + | * OVS, který je gestorem právních předpisů zajistí, | ||
| + | * OVS legislativně i věcně zajistí ke každé digitální službě existenci dostupné tradiční listinné a osobní alternativy pro klienty, kteří nemohou nebo nechtějí digitální službu využít (opt – out princip).\\ | ||
| + | * DIA provozuje univerzální centrální obslužné kanály, a to Portál veřejné správy, ve kterém jsou dostupné všechny digitální služby z Katalogu služeb veřejné správy, dále Kontaktní místa VS (KMCS - Czech POINT) a Kontaktní centrum VS (KCVS), ve kterých jsou vybrané služby dostupné asistovaně. | ||
| + | | ||
| + | * OVS navrhuje změny služeb včas a s využitím elektronických právních nástrojů (eLegislativa a eSbírka), integrovaných na RPP - tím podporuje flexibilitu, | ||
| + | * OVS, který je gestorem právních předpisů zajistí, že všechny služby jsou v nich definovány tak, že mají charakter produktů, jejichž vlastnosti je možné z pohledu procesů výkonu digitální služby i její IT podpory měnit sadou parametrů (tarif, potřebné doklady a důkazy, lhůty, …). | ||
| + | - Vnitřně pouze digitálně | ||
| + | * OVS zajistí, že veškerá jeho komunikace uvnitř úřadu i mezi úřady navzájem je pouze digitální, | ||
| + | * OVS zajistí, že vnitřní realizace služeb, i po tradičních osobních nebo listinných podáních, je vždy plně digitální | ||
| + | * OVS počítá v rozpočtu s tím, že digitální transformaci úřadu vyžaduje investice do IT infrastruktury a informačních systémů, odborníků v tzv. transformačních rolích | ||
| + | * OVS při digitalizaci interních procesů zajistí, aby nedošlo ke znevýhodnění uživatelů i klientů, a naopak jim zjednodušovala práci. Primárně musí dojít ke zvýšení efektivity chodu organizace. | ||
| + | - Měření digitálních | ||
| + | * OVS každý nový nebo podstatně změněný proces či službu veřejné správy a každý nový nebo podstatně změněný informační systém na jejich | ||
| + | * OVS využívá naměřené údaje k pravidelné analýze, objektivnímu vyhodnocení efektivity a kvality služeb a k návrhu jejich zlepšení. | ||
| + | - Hospodárnost, účinnost | ||
| + | * OVS při digitální transformaci úřadu a jeho architektury včetně správy ICT řešení plánuje a realizuje jenom takové změny, které přinášejí jak přínosy pro klienty, tak i přínosy pro úřad. Zejména podstatné zkrácení lhůt vyřízení a snížení nákladů na digitální proces výkonu služeb veřejné správy, případně zvýšení výnosů ze služby nebo zvýšení kvality realizace úkonu. | ||
| + | - Odolnost | ||
| + | * OVS provádí digitální transformaci úřadu, návrh | ||
| + | * OVS digitalizuje výkon služeb veřejné správy tak, aby rostla jejich odolnost vůči rizikovým vlivům, například přírodním pohromám a nepřátelským společenským či mezinárodním událostem. Například formou duálního uložení údajů ve vzdáleném geo-clusteru, | ||
| + | * OVS zvyšuje odolnost přechodem k proaktivním nárokovým službám, které je možno řešit automaticky, | ||
| + | * OVS navrhuje služby a jejich ICT řešení tak, aby bylo možné i decentralizované zpracování v případě přetížení centra nebo převzetí jiným úřadem v případě poškození nebo nedostupnosti gestorského úřadu. | ||
| + | </ | ||
| - | === Dílčí cíl 1.8: Metodiky a principy uživatelské přívětivosti | + | ==== Zaměření na klienta ==== |
| - | Zařazení metodik | + | ^**Skupina principů číslo 2** |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Klientsky orientovaný přístup\\ | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby veřejné správy tak, aby zřetelně usnadňovaly klientům dosahování jejich práv a plnění jejich povinností ve vztahu k veřejné správě.\\ \\ | ||
| + | - Podpora začlenění a přístupnost\\ | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby veřejné správy tak, aby byly přístupné pro znevýhodněné skupiny občanů, standardně podporovaly začlenění a vyhovovaly z pohledu funkcí, | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby tak, že zahrnují efektivní práci s metadaty, která jsou klíčová | ||
| + | - Otevřenost a transparentnost\\ | ||
| + | * OVS umožňují občanům a podnikům přístup ke kontrole vlastních údajů a jejich možné opravě či reklamaci.\\ | ||
| + | * OVS poskytne informace o aktuálním stavu (ve smyslu průběh vyřízení) poskytovaných služeb.\\ * OVS se zavazuje k maximální otevřenosti a transparentnosti ve svém působení a neskrývá své rozhodovací mechanismy, interní a správní procesy. Své služby ale navrhuje a poskytuje tak jednoduše, že klient tyto znalosti nemusí mít, pokud o to nestojí.\\ | ||
| + | * OVS zajistí konzistentní přístup při vyřizování | ||
| + | * OVS publikuje informace dostupným a srozumitelným způsobem pro všechny zainteresované strany, včetně občanů, podniků a dalších veřejných správ, a to i v rámci EU, a to minimálně v elektronické podobě | ||
| + | - Přeshraniční přístup\\ | ||
| + | * OVS poskytuje všechny relevantní služby, u kterých to není ze zákona vyloučeno, jako digitální služby pro klienty z EU.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje | ||
| + | * OVS nesmí odmítnout poskytnutí služby pro klienty, kteří se identifikují | ||
| + | - Vestavitelné služby\\ | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby veřejné správy, které jsou určeny klientům - podnikatelům, | ||
| + | * OVS navrhuje tyto služby pro podnikatele a organizace tak, aby přirozeně doplňovaly jejich byznys procesy, například účetnictví, | ||
| + | * DIA poskytuje podporu a otevřené komponenty pro usnadnění vývoje a aktualizace vestavěných SW řešení.\\ \\ | ||
| + | - Technologická neutralita služeb pro klienty\\ | ||
| + | * OVS garantuje, že přístup k veřejným službám není závislý na konkrétní | ||
| + | * OVS digitální služby vyvíjí a testuje | ||
| + | * OVS podporuje poskytování digitálních služeb na jednotlivých verzích uvedených platforem tak dlouho, jako trvá podpora dodavatelů těchto platforem.\\ | ||
| + | * OVS měří, z jakých koncových zařízení a platforem se k němu uživatelé hlásí, k jakým službám a s jakou četností.\\ \\ | ||
| + | - Uživatelská přívětivost\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a poskytuje služby tak, že jsou na prvním místě srozumitelné, | ||
| + | * OVS navrhuje a poskytuje služby jako uživatelsky přívětivé s ohledem na znevýhodnění na straně klienta.\\ | ||
| + | * OVS pro zajištění uživatelské přívětivosti provádí průzkumy potřeb uživatelů, | ||
| + | * OVS primárně řeší uživatelskou přívětivost uplatněním DesignSystem.gov.cz při návrhu uživatelského rozhraní.\\ | ||
| + | * DIA spravuje, poskytuje a rozvíjí standard uživatelského rozhraní DesignSystem.gov.cz.\\ | ||
| + | * OVS provádí průzkum uživatelské zkušenosti a mimo jiné poskytuje zpětnou vazbu na DesignSystem.gov.cz.\\ \\ | ||
| + | - Svoboda volby\\ | ||
| + | * OVS zajistí ve svých digitálních službách, aby každý měl možnost využívat výhod algoritmických systémů a systémů umělé inteligence, | ||
| + | * OVS umožňuje klientům svobodně si vybrat, které online služby budou využívat, a to na základě objektivních, | ||
| + | * OVS zajišťuje klientovi svobodu volby mezi automatickým/ | ||
| + | * OVS využívá vedle svých vlastních obslužných kanálů také standardizované obslužné kanály | ||
| + | * OVS zajišťuje, | ||
| + | * OVS zajistí, že digitální služba vždy informuje klienta, zda uplatňuje umělou inteligenci a algoritmické rozhodování a umožňuje mu užití služby odmítnout a využít alternativní způsob obsloužení.\\ \\ | ||
| + | - Zpětná vazba\\ | ||
| + | * OVS vytvoří organizační předpoklady a zavede procesy návrhu nových služeb a trvalého zlepšování svých služeb na základě vyhodnocení zpětné vazby klientů.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje každý informační systém tak, aby umožňoval sběr zpětné vazby kdekoliv v rámci procesu, kterým uživatel prochází, spolu s informacemi o fázi procesu / místu, odkud byla zpětná vazba zaslána.\\ | ||
| + | * OVS vytváří nástroje pro sběr zpětné vazby od odborné i občanské veřejnosti, | ||
| + | * DIA vybuduje nástroje pro sběr zpětné vazby v centrálních obslužných kanálech a umožní její zpracovaní a vyhodnocení poskytovateli předmětné služby. | ||
| + | </ | ||
| - | ==== Cíl č. 2: DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA ==== | ||
| - | Zlepšení oblasti služeb eGovernmentu je podmíněno odpovídající legislativou – stávající i nově přijímanou. Kvalitní legislativní proces je základem jak pro přijímání nových právních norem, tak novelizaci těch stávajících (zde ve smyslu jejich „digitální přívětivosti“, | + | ==== Jeden propojený |
| - | Pravidla digitalizace služeb veřejné správy | + | ^Skupina principů číslo 3 |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Pouze jednou\\ | ||
| + | * OVS navrhuje všechny nové nebo novelizované služby veřejné správy tak, že nesmí obsahovat povinnost dokládat údaje nebo důkazy klientem VS, pokud se dají zajistit (jedno, jestli digitálně nebo listině) jinde ve veřejné správě (státní správě nebo samosprávě).\\ | ||
| + | * OVS musí interně rozumět svým údajům a důkazům v rámci služby, agendy nebo IT řešení a uplatňovat toto porozumění při rozhodování o jejich návrhu nebo rozvoji. Musí mít k dispozici jejich příslušnou dokumentaci a učinit všechny kroky k zajištění sdílení údajů a důkazů, | ||
| + | - Jeden stát\\ | ||
| + | * OVS sdílejí služby, nezbytnou infrastrukturu a standardy pro realizaci jednotlivých služeb na všech úrovních veřejné správy i mezi nimi.\\ | ||
| + | * OVS mají odpovědnost za jednotlivé služby rozdělenou, | ||
| + | * Pro zvýšení důvěryhodnosti služeb poskytovaných | ||
| + | * OVS zakládají webové prezentace | ||
| + | * DIA zajišťuje univerzální obslužné kanály (PVS, KMVS a KCVS) pro klienty tak, aby byl umožněn přístup ke všem digitálním službám státu na jednom místě, ať již samoobslužně nebo asistovaně.\\ \\ | ||
| + | - Interoperabilita jako standard\\ | ||
| + | * OVS navrhují a budují digitální veřejné služby tak, aby hladce fungovaly v rámci celé veřejné správy ČR a EU.\\ | ||
| + | * OVS pro zahraniční subjekty publikuje své služby primárně prostřednictvím centralizovaného systému pro mezistátní výměnu údajů, který je realizací tzv. systému pouze jednou (Once only technical system)\\ | ||
| + | * OVS posuzuje interoperabilitu u budovaných či měněných služeb dle pravidel DIA\\ * DIA spravuje centrální systém pro mezistátní výměnu údajů a vytváří dotazník pro posouzení interoperability\\ \\ | ||
| + | - Spolupráce (Otevřenost a transparentnost)\\ | ||
| + | * OVS při návrhu a poskytování služeb otevřeně spolupracují, | ||
| + | * OVS navrhují nové služby se znalostí způsobu řešení obdobných služeb v jiných úřadech a s koordinační podporou DIA.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje služby tak, aby při jejich poskytování mohl spolupracovat se soukromoprávními subjekty, zastupujícími klienty - advokáty a notáři, svatebními a pohřebními službami, zdravotníky, | ||
| + | * DIA poskytuje OVS znalosti existujících řešení, sdílených služeb, platných standardů, dostupných vzorů | ||
| + | - Sdílené služby\\ | ||
| + | * OVS navrhuje nové služby tak, aby je bylo možno sdílet s jinými OVS.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových služeb ověří, zdali již neexistuje služba sdílená, kterou by mohl využít.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových služeb bere v úvahu, že procesy | ||
| + | * DIA buduje, provozuje, rozvíjí, eviduje a propaguje centrální sdílené služby pro obecné standardní procesy a služby. | ||
| + | </ | ||
| - | Právní řád by měl být jako celek nejen digitálně přívětivý, | ||
| - | === Dílčí cíl 2.1: Zajistit povinnost vytváření digitálně přívětivé legislativy | + | ==== Koncepce a architektura ICT ==== |
| - | Zajistit povinnost | + | ^**Skupina principů číslo 4** |
| - | Odborným garantem posouzení | + | |Název skupiny |
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Připravenost na změny ICT řešení\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a realizuje informační systémy tak, že obsahují možnosti pro jejich budoucí flexibilní uživatelskou parametrizaci (bez nutnosti vývoje) podle toho, jak se mění politická situace a produkty/ | ||
| + | * OVS zajistí, že obchodní logika a algoritmy nejsou pevně zakódovány ve zdrojovém kódu aplikace.\\ | ||
| + | * OVS přednostně investuje do modulárních a škálovatelných IT systémů s adaptivními procesy.\\ | ||
| + | * OVS má všechny možnosti parametrizace a customizace IT řešení podrobně zdokumentovány a plně pod kontrolou tak, aby jich mohl efektivně operativně využívat. Zejména tak, aby zaškolení zaměstnanci mohli provádět potřebné úpravy vlastními silami.\\ | ||
| + | * Při návrhu ISVS se přednostně využívají v OVS zavedené platformy, | ||
| + | - Konsolidace a propojování\\ | ||
| + | * OVS bude sjednocovat vícenásobné aplikace v úřadu nebo resortu tak, aby aplikace podporující tentýž nebo jednotný proces či funkčnost byla provozována pouze jedenkrát.\\ | ||
| + | * Žádné řešení, ani vyvíjené na míru, by nemělo být pořizováno jako jednorázové nebo jednoúčelové.\\ * Všechna IT řešení musí být navržena s ohledem na možnost dalšího rozvoje a víceúčelové využití, což zajišťuje jejich širší uplatnění a lepší návratnost investic.\\ \\ | ||
| + | - Omezení budování monolitických systémů\\ | ||
| + | * OVS ve veřejných zakázkách zadává menší navzájem integrované celky, aby se možnost dodávat státu otevřela i pro menší spolehlivé dodavatele.\\ | ||
| + | * OVS přitom rozkládá stávající velké systémy výstavbou nových řešení, složených z procesně orientovaných komponent a sdílených prvků řešení.\\ | ||
| + | * OVS se vyhne budování monolitických systémů, které lze nahradit modulárními a mikroservisními architekturami.\\ | ||
| + | * OVS uplatňuje technologickou neutralitu, která upřednostňuje rozšířené a otevřené standardy a platformy široce podporované průmyslem.\\ \\ | ||
| + | - Otevřená řešení\\ \\ | ||
| + | * OVS vytváří digitální služby a komponenty informačních systémů, realizované na míru objednatele, | ||
| + | * DIA a OVS poskytují | ||
| + | - Udržitelnost řešení\\ | ||
| + | * OVS vytváří a rozvíjí digitální služby a jejich komponenty s využitím udržitelných digitálních technologií a využívají je takovým způsobem, aby měly pozitivní nebo minimální negativní dopad na životní prostředí, | ||
| + | * DIA podporuje vývoj, zavádění a aktivní využívání inovativních digitálních technologií s pozitivním dopadem na životní prostředí a klima.\\ | ||
| + | * OVS navrhují informační systémy tak, aby byly nejen ekonomicky efektivní | ||
| + | * OVS navrhují procesy a IT řešení podporující samoobslužné digitální služby a práci úředníků z domova za účelem snižování uhlíkové stopy\\ \\ | ||
| + | | ||
| + | * OVS v architektuře a správě ICT řešení plánují a realizují změny tak, aby byly přínosné pro klienty, a také umožnily propojení na služby jiných úřadů s cílem podstatného zkrácení lhůt vyřízení a snížení nákladů na digitální proces výkonu služeb veřejné správy.\\ | ||
| + | * OVS posuzuje při realizaci změny, zdali zamýšlená veřejná hodnota změny má návratnost v podobě přidané hodnoty pro klienty nebo přináší úsporu či dodatečný výnos.\\ | ||
| + | * OVS plánuje, měří a vyhodnocuje ekonomickou udržitelnost pořizovaných i existujících ICT řešení.\\ \\ | ||
| + | - Odolnost IT\\ | ||
| + | * OVS navrhuje IT řešení pro digitální služby tak, aby nesnížila odolnost úřadu, nýbrž zvyšovala odolnost výkonu příslušné služby, a to i za cenu oprávněně zvýšených nákladů.\\ | ||
| + | * OVS prostřednictvím ICT řešení umožňuje virtualizovat úřad, tj. umožňuje úředníkům práci z domova či libovolné vzdálené lokace, včetně zahraničí.\\ | ||
| + | * OVS buduje ve spojení s agendovými informačními systémy také prostředky nouzové komunikace a veřejné informovanosti, | ||
| + | * OVS implementují nástroje pro simulaci krizových situací a zvýšeného počtu žádostí, což jim umožní lépe se připravit na budoucí krize. Například zjistit, kde jsou slabá místa v systému a zajistit, | ||
| + | * OVS navrhuje a provozuje svoje ICT řešení tak, aby je mohl snadno a rychle přesunout do spřátelené, | ||
| + | - Standardizace\\ | ||
| + | * DIA vede a provozuje katalog dostupných typových a parametrizovatelných řešení, jejich komponent a jejich programového kódu, pokud je otevřený pro sdílení.\\ | ||
| + | * OVS prostřednictvím DIA zavede do katalogu každé nově vytvořené a implementované typové nebo parametrizovatelné řešení.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu architektury řešení nového nebo významně změněného ISVS prokazatelně posoudí možnost využití sdílených SW komponent a sdílených služeb, aktuálně dostupných v tomto katalogu, nebo prokazuje nezbytnost nového vývoje „na míru“.\\ | ||
| + | * OVS pro podporu procesů, které dosud nejsou pokryty komponentami z katalogu, preferuje výběr z dostupných typových a parametrizovatelných řešení na trhu.\\ \\ | ||
| + | - Cloud Computing\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových nebo podstatně změněných ICT řešení využívá primárně umístění do státního nebo veřejného cloudu s ohledem na legislativní požadavky a vhodnost řešení.\\ | ||
| + | * OVS při rozhodování o umístění do cloudu klade důraz na analýzu celkových nákladů (TCO) ve srovnání s přínosy veřejných cloudů a úrovní zabezpečení, | ||
| + | * OVS během vývoje aplikací pro cloud zajišťuje přenositelnost aplikací mezi různými datovými centry a cloudovými modely.\\ \\ | ||
| + | - Umělá inteligence\\ | ||
| + | * OVS ve své informační koncepci opakovaně zvažuje možnosti uplatnění a přínosy aktuálního stavu umělé inteligence při podpoře výkonu veřejné správy a podpoře provozu úřadu.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nového nebo podstatně změněného ICT řešení vždy zváží možnost řešení prostředky umělé inteligence, | ||
| + | * OVS navrhuje IT řešení, využívající umělé inteligence a algoritmické rozhodování tak, aby přinášelo výhody jak pro klienta, tak pro provozovatele služby.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a provozuje řešení využívající umělé inteligence a algoritmické rozhodování odpovědně tak, aby byla od počátku zahrnuta pravidla předcházející neetickému využití, zajištěna transparentnost rozhodovacích procesů, nedocházelo k diskriminaci klientů a nebyla porušována žádná práva.\\ | ||
| + | * OVS musí zavést postupy pro pravidelné hodnocení a monitorování umělé inteligence řešení, aby zajistily, že jejich provoz | ||
| + | * OVS zajistí jasné označení, že dochází k interakci klienta s umělou inteligencí | ||
| + | - Veřejné sítě VHCH\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových nebo podstatně změněných veřejných sítí přednostně využívá primárně sítě elektronických komunikací v soukromém vlastnictví, | ||
| + | * Investice z veřejných zdrojů do neveřejných sítí nesmí ohrozit existenci soukromých investic v dané lokalitě.\\ | ||
| + | * Neveřejné sítě vystavěné z veřejných zdrojů by neměly duplikovat již vybudovanou technickou infrastrukturu veřejných sítí.\\ | ||
| + | * OVS zajistí, aby prostřednictvím neveřejných sítí VHCN postavených z veřejných prostředků se neposkytovaly bezplatně nebo za úhradu veřejné služby elektronických komunikací pro třetí osoby, tj. pro obyvatelstvo nebo podnikatelské subjekty.\\ | ||
| + | * OVS před zahájením budování neveřejných sítí z veřejných prostředků zajistí, aby relevantní orgány státní správy nebo územní samosprávy rozpracovaly strategii výstavby, provozu a regulace neveřejných sítí VHCN, kterou zveřejní.“ | ||
| + | </ | ||
| - | Touto cestou zajistit v legislativě dodržování všech základních zásad (architektonických principů eGovernmentu), | ||
| - | Přitom zajistit koordinaci legislativy v rámci celého životního cyklu zákonných předpisů včetně zpětného vyhodnocení dopadů dotčeného právního předpisu v rámci ex post RIA. | ||
| - | === Dílčí cíl 2.2: Podíl na tvorbě evropské legislativy | + | ==== Data mají hodnotu ==== |
| - | Cíl je vypuštěn, | + | ^**Skupina principů číslo 5** |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Sdílení dat\\ | ||
| + | * OVS ve svých procesech a informačních systémech podporuje sdílení dat uvnitř úřadu.\\ | ||
| + | * OVS vyžaduje od ostatních OVS, disponujících údaji a důkazy pro výkon jeho agendy, jejich sdílení prostřednictví tzv. referenčního rozhraní.\\ | ||
| + | * OVS uvádí v RPP kompletní výčet svých údajů dostupných jako data tak, aby jej ostatní OVS mohla žádat o jejich poskytnutí.\\ | ||
| + | * OVS je ve svých informačních systémech připraven poskytovat požadované údaje a důkazy prostřednictvím referenčního rozhraní.\\ \\ | ||
| + | - Otevřená data jako standard\\ | ||
| + | * OVS zveřejňují evidované veřejné údaje ve spravovaných ISVS jako otevřená data. Pro neveřejné údaje zveřejňuje jako otevřená data jejich anonymizovanou podobu, souhrn nebo statistiku, nebo obdobnou formu, pokud může mít význam pro uživatele těchto dat.\\ | ||
| + | * OVS eviduje a publikuje svá otevřená data ve strojově čitelné podobě prostřednictvím Národního katalogu otevřených dat, který | ||
| + | - Datová suverenita a nezávislost\\ | ||
| + | * OVS má smluvně zajištěno, | ||
| + | * OVS navrhuje a realizuje architekturu IT řešení vždy jako plně transparentní tak, aby úřad měl kdykoli přístup ke svým datům, i po konci životního cyklu ISVS, a to ve standardizovaném, | ||
| + | * OVS prostřednictvím datových modelů udržuje znalosti o svých datech tak, že je schopen vlastními silami svých zaměstnanců rozumět všem datům, interpretovat jejich význam a řídit jejich správu a rozvoj.\\ \\ | ||
| + | - Správa a architektura dat\\ | ||
| + | * OVS rozumí struktuře jím vedených a používaných údajů, mění svoje procesy, organizační strukturu i architektury jednotlivých řešení tak, aby mohl být zodpovědným správcem svých dat.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje nové nebo měněné ISVS tak, že již v návrhu obsahují řešení pro správu sdílených kmenových dat, pro řízenou výměnu a zveřejňování dat, analytické vyhodnocování dat a statistiky nebo řešení skartace (výmaz) a archivace dat.\\ | ||
| + | * OVS koordinuje s jinými úřady a s DIA pořizování a sdílení prostorových informací, které jsou pořizovány i soukromoprávními subjekty.\\ | ||
| + | * OVS ve svých procesech a v architektuře spravovaných ISVS uplatňuje Minimální standard správy dat.\\ \\ | ||
| + | - Důvěryhodnost a bezpečnost\\ | ||
| + | * OVS při návrhu a realizaci digitálních služeb a jejich IT řešení uplatňuje společně požadavky | ||
| + | * OVS omezuje zpracování osobních údajů jeho účelem | ||
| + | * OVS proaktivně a kontinuálně řídí bezpečnost na všech architektonických vrstvách spravovaných ISVS.\\ | ||
| + | * OVS zajistí evidenci všech přístupů k datům klientů a všech změn, které v těchto datech proběhnou. Eviduje i záznamy, kdo tyto operace provádí. Cílem je, aby bylo možné kdykoli zpětně dohledat, kdo a kdy provedl jakou změnu nebo přístup k datům, což zajišťuje odpovědnost těchto osob.\\ | ||
| + | * OVS musí přijmout a uplatňovat postupy pro anonymizaci osobních údajů před jejich sdílením nebo zveřejněním, | ||
| + | </ | ||
| - | === Dílčí cíl 2.3: Projekty eSbírka a eLegislativa === | ||
| - | Dokončení projektů eSbírka a eLegislativa, | + | Praktické uplatnění |
| - | === Dílčí cíl 2.4: Analyzování a úpravy právních předpisů pro služby EG === | ||
| - | Průběžné analyzování platných právních předpisů (zákonů, vyhlášek, nařízení | + | ===== Zásady |
| - | === Dílčí cíl 2.5: Zakotvení práva na digitální | + | Zásady řízení ICT jako obecné principy pořizování, |
| - | Právní zakotvení a/nebo posílení práv občanů a firem na digitální | + | ^ID ^Název zásady řízení ICT ^Popis zásady řízení ICT ^ |
| + | |Z1 |**Na prvním místě je klient** | ||
| + | |Z2 |**Standardy plánování a řízení ICT** | ||
| + | |Z3 |**Strategické řízení pomocí IK OVS** | ||
| + | |Z4 |**Řízení architektury** | ||
| + | |Z5 |**Řízení požadavků a změn** | ||
| + | |Z6 |**Řízení výkonnosti a kvality** | ||
| + | |Z7 |**Řízení zodpovědnosti za služby a systémy** | ||
| + | |Z8 |**Řízení ICT služeb** | ||
| + | |Z9 |**Udržení interních kompetencí** | ||
| + | |Z10|**Procesní řízení v ICT** |Bude zavedeno procesní řízení v ICT (s využitím mezinárodních standardů). To mj. znamená, že každý ICT proces má vlastníka/ | ||
| + | |Z11|**Řízení přínosů a hodnoty** | ||
| + | |Z12|**Řízení kapacit zdrojů** | ||
| + | |Z13|**Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality**|Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani s provozovatelem.\\ \\ Stejně tak je účelné mít v projektech prvek nezávislé kontroly kvality, a to jak kvality projektového řízení, tak kvality návrhu a dodávaného řešení.\\ \\ V projektu musí být odděleny klíčové role. V případě komponentizace musí být vzájemně | ||
| + | |Z14|**Vztah informatiky a legislativy** | ||
| + | |Z15|**Řízení financování ICT** | ||
| + | |Z16|**Využívání otevřeného software a standardů** | ||
| + | |Z17|**Podpora vyváženého partnerství s dodavateli** | ||
| - | === Dílčí cíl 2.6: Aktualizace legislativy k eGovernmentu === | + | Všechny zde uvedené zásady jsou dále rozpracovány v samostatném navazujícím dokumentu: Metody řízení ICT veřejné správy ČR, které vydalo Ministerstvo vnitra jako závazný metodický pokyn k Informační koncepci ČR. |
| - | Analýza účinnosti všech zákonů a vyhlášek eGovernmentu a jejich případná aktualizace tak, aby podporovaly uskutečnění cílů této koncepce. A to zejména zákonů č. 365/2000 Sb., 111/2009 Sb., 106/1999 Sb., 300/2008 Sb., 250/2017 Sb. a vyhlášek č. 53/2007 Sb., 528/2006 Sb., 529/2006 Sb., 442/2006 Sb. a dalších zákonů a vyhlášek, spojených s elektronizací a digitalizací | + | [[https://archi.gov.cz/metody_dokument: |
| - | === Dílčí cíl 2.7: Analýza služeb EG směrem ke komerčnímu sektoru a klientům === | + | Tvorba informačních koncepcí OVS bude v souladu se zákonem |
| - | Analyzovat a umožnit přesah služeb eGovernmentu a jejich využití | + | Způsoby tvorby, správy a užití |
| - | === Dílčí cíl 2.8: Metodika pro veřejné zakázky v ICT a EG === | + | ===== Následné dokumenty k Informační koncepci |
| - | Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, případně upravit Zákon o veřejných zakázkách a tak, aby umožnily řízení životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů | + | Tato kapitola obsahuje seznam samostatných následných implementačních |
| - | === Dílčí cíl 2.9: Nové návrhy právních předpisů na podporu eGovernmentu | + | ==== Implementační plán pro následující rozpočtový rok ==== |
| - | Vytvoření návrhů nových právních předpisů na podporu eGovernmentu, zejména zákona o archivnictví a spisové službě, zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace | + | Jedná se o implementační plán, který v jednotlivých kapitolách sumarizuje implementační data záměrů za jednotlivé hlavní |
| + | * Uživatelsky přívětivé a efektivní digitální služby pro občany a firmy | ||
| + | * Digitálně přívětivá legislativa | ||
| + | * Rozvoj celkového prostředí podporujícího digitální technologie | ||
| + | * Zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě | ||
| + | * Efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy | ||
| + | * Efektivní a pružný digitální úřad | ||
| + | * Kvalitní správa dat a jejich využívání | ||
| + | Implementační plán obsahuje: | ||
| - | ==== Cíl č. 3: ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU ==== | + | * rozvedení cílů do proveditelných úkolů, |
| + | * jasné termíny plnění úkolů | ||
| + | * konkrétní gesce a zodpovědností. | ||
| - | Cílem opatření je ve spolupráci se sociálními partnery a s dalšími subjekty vytvořit prostředí, podporující | + | Implementační plán zpravidla dále obsahují analytické informace a podstatné koncepční myšlenky |
| - | Za „digitalizaci“ se přirozeně považuje transformace dosud nedigitalizovaného obsahu na plně digitální, | ||
| - | Z hlediska předpokladů efektivního využití eGovernmentu a zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti ČR tvoří zásadní oblast rovněž rozvoj vysokorychlostních sítí, zejména dostupnosti vysokorychlostního internetu. Do tohoto cíle rovněž spadá rozvoj komunikační infrastruktury veřejné správy. | + | ==== Prováděcí dokument programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 ==== |
| - | K tomu, aby digitalizovaná veřejná správa dobře fungovala, a aby v ni organizace i občané měli důvěru, je klíčové zajistit bezpečnost digitálních služeb. Jedná se jak o obranu proti kybernetickým útokům a zajištění efektivní a kvalitní kybernetické infrastruktury, tak o ochranu soukromí | + | Podpoře eGovernmentu v České republice se z operačních programů EU připravovaných pro programové období 2021–2027 |
| - | === Dílčí cíl 3.1: Využití prostředků ESF na rozvoj digitalizace === | + | V rámci přípravy IROP 2021–2027 upozornil Řídicí orgán IROP Radu vlády pro informační společnost na skutečnost, |
| - | Při tvorbě nového programovacího období bude ČR aktivně prosazovat alokaci prostředků | + | Výsledný //Prováděcí dokument programu Digitální |
| - | === Dílčí cíl 3.2: Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu | + | ==== Navazující dokumenty k IKČR ==== |
| - | Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro podporu konkurenceschopnosti | + | Ministerstvo vnitra se rozhodlo zvolit pro publikaci navazujících dokumentů IKČR formu propojených |
| - | === Dílčí cíl 3.3: Digitalizace a správa úředních | + | Ministerstvo vnitra pro ustanovení Národní architektury eGovernmentu včetně navazujících |
| - | Vytvoření prostředí pro dlouhodobé ukládání a archivaci digitálního (úředního) obsahu, jako předpokladu pro plně digitální, | + | * **Navazující dokument č. 1\\ |
| + | **Metody | ||
| - | === Dílčí cíl 3.4: Zkvalitnění Registru práv a povinností a jeho obsahu === | + | Pro naplnění cílů této koncepce je třeba vydat a následně aktualizovat řadu pravidel, upravujících centrální koordinované řízení ICT podpory eGovernmentu, |
| - | Zkvalitnění, | + | Za tím účelem byl MV ČR vydán samostatný, na zásady řízení ICT uvedené v IKČR navazující dokument, **Metody řízení ICT veřejné správy ČR (MŘICT)**. Na něj bude dále navazovat |
| - | V této souvislosti je nutné pro stále | + | * **Navazující dokument |
| + | **Slovník pojmů eGovernmentu | ||
| - | Bez bezchybného provozu a trvalého zlepšování všech základních registrů není možné naplnit ostatní cíle IKČR, včetně práva občanů na digitální službu – cíl 2.5. | + | Rozvoj eGovernmentu a jeho informační podpory s pomocí Enterprise architektury a řady další mezinárodních standardů řízení, společně s rychle se měnícím společenským prostředím, |
| - | === Dílčí | + | Pro úspěšnou koordinaci naplňování |
| - | Aktualizace a realizace strategie v oblasti budování a využívání komunikační infrastruktury veřejné správy. | + | Proto byl MV ČR vydán samostatný a průběžně aktualizovaný navazující dokument k IKČR centrální |
| - | + | ||
| - | Komunikační infrastruktura veřejné správy včetně Centrálního místa služeb (CMS) se musí stát sdíleným, bezpečným a řízeným komunikačním prostředím zejména pro všechny správce agendových systémů pro výkon agendy státní správy v přenesené působnosti. Musí umožnit bezpečné propojování poskytovaných online služeb s jejich uživateli, a to jak uvnitř veřejné správy, tak i pro klienty na internetu. Celá komunikační infrastruktura musí být nákladově efektivní, bez zbytečných duplicit v komunikačních kanálech, robustní a bezpečná s definovanými a měřitelnými parametry jednotlivých služeb formou SLA. Budována bude i nadále vícezdrojově, | + | |
| - | + | ||
| - | Komunikační prostředí veřejné správy je nástrojem umožňujícím dostupnou, spolehlivou a bezpečnou komunikaci mezi jednotlivými IT systémy a uživateli těchto systémů. Komunikačního prostředí veřejné správy je mimo jiné nutné pro využití při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 3.6: Rozvoj systémů elektronické identifikace (EID) === | + | |
| - | + | ||
| - | Zavedení systému důvěryhodné elektronické identifikace do praxe. Do cíle spadá jak elektronická identifikace občanů a zástupců právnických osob (NIA, občanské průkazy s biometrickým čipem, nový státní identifikační prostředek „mobilní klíč“, rozvoj komerčních poskytovatelů elektronické identifikace, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 3.7: Prostorová data === | + | |
| - | + | ||
| - | Rozvoj a provoz základních služeb a implementace strategie sdílení dat mezi veřejnou správou a privátním sektorem formou Digitální mapy veřejné správy, zejména digitálních technických map, a dalších autoritativních | + | |
| - | široce využitelných datových zdrojů, (vzniklých např. na základě použití metod jako je BIM – Informační modelování staveb apod.) jako nedílných součástí Národní infrastruktury pro prostorové informace. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 3.8: Kybernetická bezpečnost === | + | |
| - | + | ||
| - | Podpora opatření kybernetické bezpečnosti pro veřejnou správu. Obsahem cíle je zajišťování důvěry a bezpečnosti interních i externích digitálních služeb veřejné správy plněním Akčního plánu k Národní strategii kybernetické bezpečnosti | + | |
| - | + | ||
| - | Cíl přesunut z DES 5.1, protože je zaměřen výhradně na veřejnou správu a patří tak do IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | ==== Cíl č. 4: ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ ==== | + | |
| - | + | ||
| - | V návaznosti na rozšiřování pravomocí a zodpovědností pracovníků při transformaci úřadů jsou zvýšení úrovně kompetencí (způsobilostí), | + | |
| - | + | ||
| - | Nutno rozlišovat fungující, | + | |
| - | + | ||
| - | Tento cíl zahrnuje realizaci konkrétních úkolů tak, aby vnitřní struktura, funkce a výkonnost orgánů veřejné správy a jejich připravenost k implementaci neustálých změn a zlepšování odpovídala stupňujícím se požadavkům na množství a kvalitu elektronických služeb veřejné správy a na nákladovou efektivitu jejich realizace. To představuje i rostoucí požadavky na množství a kvalitu zaměstnanců ICT, ale i v ostatních rolích, podílejících se na klíčových změnách, a to i přes zvyšující se efektivitu úřadů celkově. | + | |
| - | + | ||
| - | Úřady musí rozumět svým službám, musí mít dostatečnou kapacitu, kompetenci a zodpovědnost za jejich trvalý rozvoj podle měnící se legislativy, | + | |
| - | + | ||
| - | Kapacity kompetentních úředníků pro jejich zapojení do návrhů a realizací změn je potřebné zvyšovat i jejich uvolněním díky rostoucí vnitřní efektivitě úřadů, ať už je to pokračující digitalizace a zjednodušování vnitřních procesů úřadů a poskytnutí jednoduchých a konsolidovaných elektronických nástrojů, jako je portál úředníka. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.1: Úpravy systemizace a katalogizace profesí v IT a DPL === | + | |
| - | + | ||
| - | Návrh změn systemizace a katalogizace ICT profesí a profesí, podílejících se na návrhu a řízení změn veřejné správy (procesní analytici, architekti úřadů, projektoví manažeři a další specialisté např. geoinformatici, | + | |
| - | + | ||
| - | Součástí cíle je doplnění typů systemizovaných míst, doplnění chybějících expertních profesí do katalogu povolání ve VS a doplnění počtu tabulkových míst pro tyto potřebné profese. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.2: Opatření pro získání a udržení klíčových specialistů v rámci veřejné správy === | + | |
| - | + | ||
| - | Návrh a realizace opatření pro získání, udržení a rozvoj klíčových specialistů, | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | * systému vzdělávání a sdílení znalostí státních zaměstnanců ve vybraných profesích. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.3: Intenzivní spolupráce s vysokými školami === | + | |
| - | + | ||
| - | Ve spolupráci s Vysokými školami navrhnout a realizovat systém, který zajistí vyšší přiliv kvalitních absolventů v požadovaných odbornostech do zaměstnaneckého poměru ve státním sektoru a zajistí jejich setrvání po definovanou dobu (např. podmíněným stipendijním systémem). | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.4: Sdílená kompetenční centra a zvyšování kapacit === | + | |
| - | + | ||
| - | Zvýšení celkových odborných kapacit s využitím sdílených kompetenčních center. Do cíle patří optimalizace sdílení jak zaměstnanců, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.5: Institucionalizace klíčových útvarů a rolí v úřadech === | + | |
| - | + | ||
| - | Ustavení transformačních útvarů Projektové kanceláře a Architektonické kanceláře na úrovni přímé podpory nejvyššího vedení úřadu. Společně s tím jde povinnost praktického naplnění účelu těchto kanceláří plnohodnotným programovým a projektovým řízením (nikoli jenom evidencí) a využívání systémového přístupu architektury úřadu (EA) na všech úrovních strategického plánování a řízení OVS. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.6: Kompetence a zdroje pro realizaci změn === | + | |
| - | + | ||
| - | Podpora kompetencí a zajištění kapacit pro realizaci změn. Předmětem cíle je podpora systemizovaných služebních a pracovních míst, přinejmenším pro manažerské, | + | |
| - | + | ||
| - | Plánované kapacity systemizovaných služebních a pracovních míst v rolích, které se mohou (mají) podílet na změnách úřadů, viz výše, musí být navýšeny tak, aby se všichni pracovníci mohli na změnách podílet především v rámci řádné pracovní doby – realizace změn je pro některé z nich hlavní náplní práce. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.7: Zavedení procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě === | + | |
| - | + | ||
| - | Zavedení nových rolí a systematizovaných míst pro výkon nových metod řízení v úřadu. Cíl zahrnuje zřízení a naplnění všech potřebných rolí pro uplatnění nových metod řízení (viz také cíl 6.3), zejména ustavení | + | |
| - | rolí Správce elektronických služeb úřadu (viz také cíl 1.6) a Manažera kvality procesů a služeb (viz také zásady Z6, Z7 a Z10), nebo jim obdobných | + | |
| - | + | ||
| - | Cíl redukován na personální opatření, podstatná část cíle přesunuta do HC6 a rozdělena do samostatných cílů 6.1, 6.2 a 6.3 | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.8: Rozvoj systému vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců veřejné správy směrem k EG === | + | |
| - | + | ||
| - | Zavedení systému vzdělávání zaměstnanců pro řízení a realizaci změn směrem k efektivnímu eGovernmentu. | + | |
| - | + | ||
| - | Podpora vzdělávání státních úředníků v oblasti digitálních kompetencí, | + | |
| - | + | ||
| - | Zahrnutí digitální gramotnosti úředníků/ | + | |
| - | + | ||
| - | Zvýšení informovanosti personalistů veřejné správy o významu digitální gramotnosti pro výkon pracovních činností zaměstnanců, | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Cíl č. 5: EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Do působnosti plnění tohoto významného cíle patří zejména celkové řízení realizace IKČR a celková centrální koordinace rozvoje oblasti eGovernmentu. Jedná se tedy v porovnání s ostatními cíli více o dlouhodobý proces řízení/ | + | |
| - | + | ||
| - | Cílem je, na základě centralizované znalosti o záměrech modernizace a rozvoje ICT VS, tyto akce začít navzájem koordinovat, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.1: Implementace procesu řízení IKČR === | + | |
| - | + | ||
| - | Implementace procesu řízení Informační koncepce ČR. Do dílčího cíle patří vytvoření optimálních řídících struktur (v rámci RVIS, s rozšířenými pravomocemi vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci), | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.2: Alokace lidských a institucionálních zdrojů pro realizaci IKČR === | + | |
| - | + | ||
| - | Alokace adekvátních lidských a finančních zdrojů pro realizaci IK ČR. K realizaci navržených hlavních cílů je nezbytné vytvořit kvalitní expertní týmy s účastí předních odborníků státního i privátního sektoru. Pro realizaci cílům je nutné alokovat centrálně adekvátní finance jak ze státního rozpočtu, tak vhodnou úpravou čerpání prostředků | + | |
| - | + | ||
| - | Vybudování centrální odborné kompetence a kapacity k metodickému řízení procesů řízení ICT v OVS. Pro podporu efektivního řízení útvarů informatiky OVS a celého životního cyklu jejich IS je potřeba vybudovat institucionální centrální odbornou kompetenci pro tyto procesy (ITIL, CoBIT, IT4IT), která bude autoritou a metodickou záštitou pro OVS. | + | |
| - | + | ||
| - | Vybudovat centrální odborné kompetence ke schvalování digitálních on-line služeb ve fázi návrhu a pro jejich uvolňování v rámci centrální správy katalogu služeb veřejné správy. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.3: Zavedení principů pro řízení a rozvoj architektury v úřadech === | + | |
| - | + | ||
| - | Zavedení principů a postupů „Enterprise architektury“ a současně „agilního řízení“ do řízení eGovernmentu všech úrovní. Do toho cíle spadá zejména diskuse nad obsahem a publikování závazného Národního | + | |
| - | architektonického rámce a Národního architektonického plánu ČR a jejich uplatnění návrzích a realizaci architektur OVS. Cílem je vybudovat v úřadech schopnosti řízení a realizace změn, které budou současně dlouhodobě | + | |
| - | koncepční, | + | |
| - | + | ||
| - | Nedílnou součástí cíle je realizace modelu architektury sdílených služeb a jeho povinného zavedení do modelů architektur orgánů veřejné moci, včetně jeho využití v řídících procesech, plánování a realizaci eGovernment | + | |
| - | záměrů/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.4: Realizace modelu spolupráce OVM a podniků poskytujících infrastrukturu === | + | |
| - | + | ||
| - | Realizace optimálního modelu | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.5: eGovernment cloud === | + | |
| - | + | ||
| - | Vytvoření eGovernment cloudu. Cíl zahrnuje vytvoření eGovernment Cloud (eGC), který se skládá z části státní a komerční, pro potřeby veřejné správy ČR – online služeb na úrovních IaaS (Infrastructure as a Service), PaaS (Platform as a Service) a SaaS (Software as a Service). V komerční části eGC se soustředíme na poskytování různých dynamickým nákupním systémem vysoutěžených služeb (Iaas, PaaS, SaaS) komerčních poskytovatelů. Státní část eGC se soustředí na budování sdílených platforem (PaaS) a infrastruktury (IaaS) pro jedinečné a centrálně poskytované zákony definované služby ISVS. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.6: Standardizace v EG a aslužbách === | + | |
| - | + | ||
| - | Vydání a aktualizace národních funkčních a servisních standardů. Pro zajištění jednotných rovnocenných řešení a jejich pořizování přes NDS v eGC (zejména provozní informační systémy), je nutné udržovat standardy funkčních specifikací klíčových typových řešení, stejně jako pro integraci centrální a lokální ISVS je nutné standardizace služeb a rozhraní, nebo pro intuitivní používání služeb je to standard pro návrh uživatelského rozhraní online služeb. Pro řízení ICT služeb jsou nutné standardní typové SLA a OLA (dohody o úrovni služeb a provozu). | + | |
| - | + | ||
| - | Posílení meziresortní spolupráce při budování ICT řešení (sdílení zdrojového kódu, zkušeností, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.7: Podpora agend vykonávaných v přenesené působnosti formou sdílení údajů a AISů === | + | |
| - | + | ||
| - | Podpora sdílení údajů agendových systémů pro výkon agendy státní správy v přenesené působnosti. Tyto agendové informační systémy musí mít správcem (ohlašovatelem agendy) zajištěnu logicky centralizovanou architekturu, | + | |
| - | + | ||
| - | Jinými slovy to znamená, že všichni věcní správci - ohlašovatelé agend, realizovaných v přenesené působnosti, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.8: Podpora agendových systémů pro výkon samostatné působnosti === | + | |
| - | + | ||
| - | Podpora budování sdílených agendových systémů v samosprávné působnosti, | + | |
| - | eGovernment Cloudu. | + | |
| - | + | ||
| - | Rozvoj systémů v rámci tohoto cíle je předpokladem další optimalizace a elektronizace procesů OVS a poskytování interních on-line služeb pro efektivní práci úředníků, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.9: Rozvoj Propojeného datového fondu (PPDF) === | + | |
| - | + | ||
| - | Propojený datový fond, tvořený v současnosti zejména Základními registry, bude i nadále rozvíjen o další autoritativní zdroje neveřejných údajů z klíčových oblastí výkonu veřejné správy (doprava, zdravotnictví, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.10: Rozvoj otevřených dat a veřejného fondu dat a služeb veřejné správy === | + | |
| - | + | ||
| - | Veřejný datový fond tvořený publikovanými veřejnými údaji veřejné správy je základní metodou pro sdílení veřejných informací mezi veřejnoprávními subjekty navzájem i pro sdílení veřejných údajů mezi veřejnoprávní a soukromoprávní sférou v ČR. Veřejný datový fond se od pouhé publikace automatizovaně čitelných Open Dat posune též k publikaci právně závazných, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.11: Rozvoj geoinformatiky a prostorových informací === | + | |
| - | + | ||
| - | Rozvoj a provoz informačních systémů spravujících prostorová data, jakožto součást Národní infrastruktury pro prostorové informace, které slouží pro podporu výkonu agend veřejné správy, jako jsou např. stavební řízení, územní plánování a rozvoj území, krizové řízení, obrana státu, ochrana životního prostředí, | + | |
| - | + | ||
| - | Dále bude rozvíjen potenciál geoinformací a informací jako otevřených dat. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.12: Hodnocení realizace IKČR a zpětná vazba === | + | |
| - | + | ||
| - | Efektivní koordinace, plánování, | + | |
| - | Obsahem cíle jsou opatření směřující k institucionálnímu, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.13: IS nové generace === | + | |
| - | + | ||
| - | Budování agendových informačních systémů nové generace. Cíl je zaměřen na všechny agendové informační systémy na podporu výkonu služeb pro externí klienty veřejné moci, vyjma řešení zahrnutých do specifických cílů 5.7 (logicky centralizované systémy pro výkon služeb v přenesené působnosti) a 5.8 (sdílené systémy samospráv). Jedná se tedy zejména o ostatní agendové systémy ústředních správních úřadů, užívané v jejich vlastní působnosti, | + | |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | ==== Cíl č. 6: EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Externí služby pro klienty nebudou nikdy dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalých | + | |
| - | + | ||
| - | Stejně jako klient (občan nebo organizace) má i úředník právo na efektivní služby IT podpory výkonu jeho funkcí při poskytování služeb veřejné správy. I úředník má mít všechny informace dostupné na jednom místě, v ergonomickém Frontendu Portálu úředníka, | + | |
| - | + | ||
| - | I podpůrné a provozní funkce úřadů musí být digitálně transformovány tak, aby úředníky nezatěžovaly administrativou a zásadně usnadnily, zkrátily a zefektivnily poskytování interních služeb úřadu. Tím se dále zvýší úředníkům prostor na poskytování služeb externím klientům. Proto směřujeme k bezpapírovému úřadu podpořenému vzájemně integrovanými provozními systémy, poskytujícími služby v Portálu úředníka. | + | |
| - | + | ||
| - | Digitální transformace vnitřního chodu úřadů i jeho vnějších služeb se neobejde bez posílení a neustálého rozvoje ICT infrastruktury úřadů. Její struktura a funkce se budou měnit i v závislosti na přesunu řady IT služeb do eGovernment Cloudu. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 6.1: Podpora práce úředníků === | + | |
| - | + | ||
| - | Efektivní a uživatelsky přívětivá IT podpora práce úředníků. Cíl zahrnuje jak vybudování tzv. „Portálu úředníka“ jako jednoho komplexního a jednotného uživatelské a přístupového rozhraní úředníků každého jednotlivého úřadu, tak centrálních sdílených aplikací a informačních zdrojů, které budou své služby úředníků v Portálu úředníka poskytovat s využití jednotné elektronické identity zaměstnance veřejné moci. Každý úředník nalezne všechny potřebné informace pro svou práci na jednom místě, v intranetu svého úřadu, ze kterého se postupným umožněním on-line samoobslužných transakcí pro úředníky stane „Portál úředníka“. Do každého lokálního Portálu úředníka jsou zařazeny všechny postupně přibývající centrální on-line služby pro úředníky (nákup, eSbírka, státní služba, …). Pro malé úřady bez vlastních zaměstnaneckých samoobsluh a místního portálu úředníka budou centrální služby dostupné v centrálním Portálu úředníka. Bude existovat národní Katalog sdílených elektronických on-line služeb pro úředníky veřejné správy, které budou zařazovány do rozsahu jednotlivých zaměstnaneckých rolí v lokálních Portálech úředníka. Součástí obsahu Portálu úředníka budou i relevantní služby (informační, | + | |
| - | + | ||
| - | Cíl přesunut z 1.1, 1.3 a 4.7 a upraven. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 6.2: Vnitřní elektronizace === | + | |
| - | + | ||
| - | Digitalizace vnitřních činností a dokumentů úřadu – konec referátníků a žádanek. Nedílnou součástí optimalizace procesů a služeb je jejich zjednodušování, | + | |
| - | + | ||
| - | Cíl přesunut ze 4.7 a upraven.¨ | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 6.3: Nové metody řízení úřadu === | + | |
| - | + | ||
| - | Zavedení nových metod řízení úřadu a využití sdílených služeb. Cíl zahrnuje řízení strategie jako trvalého procesu, projektového řízení zdrojů při zavádění změn, procesní řízení agend a podpůrných/ | + | |
| - | + | ||
| - | Všechny agendové i provozní činnosti úřadu budou dekomponovány tak, aby bylo možné určit ty, které budou vykonávány jednotně a z nich ty, které budou vykonávány centrálně, | + | |
| - | + | ||
| - | Cíl přesunut ze 4.7 a upraven. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 6.4: Nové provozní a podpůrné systémy === | + | |
| - | + | ||
| - | Modernizace podpůrných a provozních informačních systémů úřadů. Obsahem cíle je pořízení, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 6.5: Vnitřní infrastruktura === | + | |
| - | + | ||
| - | Modernizace a posílení vnitřní digitální infrastruktury úřadu. Cíl zahrnuje všechna opatření v oblasti interních ICT technologií a služeb, kombinovaných s externími a sdílenými službami tak, aby bylo možné zajistit v úřadech dostatečný výpočetní výkon, úložnou kapacitu, síťové propojení, kvalitu koncových a vstupně/ | + | |
| - | + | ||
| - | ===== Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce ČR ===== | + | |
| - | + | ||
| - | Tato kapitola obsahuje přehled tzv. architektonických principů eGovernmentu, | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Principy eGovernmentu EU ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Přehled základních zásad (architektonických principů), které IKČR plně přebírá ze Sdělení komise evropskému parlamentu, radě, evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru regionů / Akční plán EU pro eGovernment na období 2016-2020 / Urychlování digitální transformace veřejné správy: | + | |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P1: Standardně digitalizované === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Digital by default | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy mají poskytovat služby primárně digitálně a samoobslužně (v různých formách, jako digitální dokumenty i strojově čitelné údaje); zároveň musí udržovat otevřené i další kanály pro ty, kteří nemohou buď z vlastního rozhodnutí, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P2: Zásada „pouze jednou“ === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Only once | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy musí zaručit, že občané a podniky poskytují stejné informace celé veřejné správě | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P3: Podpora začlenění a přístupnost === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Inclusiveness and Accessibility | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy musí digitální veřejné služby koncipovat tak, aby standardně podporovaly začlenění a vyhovovaly různým potřebám např. starších lidí a lidí s postižením (přístupnost). | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P4: Otevřenost a transparentnost === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Openness and Transparency | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy mezi sebou mají sdílet informace a data a musí občanům a podnikům umožnit přístup ke kontrole vlastních údajů a možné opravě; musí uživatelům umožnit sledování správních procesů, které se jich týkají a musí do koncipování a poskytování služeb zapojit zúčastněné strany (například podniky, výzkumné pracovníky a neziskové organizace) a spolupracovat s nimi. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P5: Přeshraniční přístup jako standard === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Cross border interoperability | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy mají relevantní digitální služby zpřístupnit napříč hranicemi a mají zabránit dalšímu růstu jejich fragmentace, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P6: Interoperabilita jako standard === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Interoperability by design | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Veřejné služby mají být koncipovány tak, aby hladce fungovaly v rámci celého jednotného trhu a napříč různými organizačními jednotkami, a opíraly se o volný pohyb údajů a digitálních služeb v Evropské unii. Současně je nezbytné zajistit interoperabilitu veřejných služeb uvnitř veřejné správy | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P7: Důvěryhodnost a bezpečnost === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Security & Privacy by design | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Všechny iniciativy mají přesahovat pouhé dodržování právního rámce pro ochranu osobních údajů a soukromí a bezpečnost informačních technologií a mají tyto prvky zahrnout již do fáze přípravy architektury výkonu služeb veřejné správy. Dodržování zásad záměrné a standardní ochrany osobních údajů (Privacy by design a Privacy by default), omezení zpracování osobních údajů jeho účelem a minimalizace zpracovávaných osobních údajů je zásadní. Jde o důležité základní předpoklady pro zvýšení důvěry a rozšíření využívání digitálních služeb. | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Další obecné principy ==== | + | |
| - | + | ||
| - | IKČR se dále opírá ještě o následující architektonické principy, které ve svých opatřeních je podporuje: | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P8: Jeden stát === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Whole-of-Government | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Všechny iniciativy a veřejné služby mají být postaveny na společném přístupu ministerstev a dalších OVM k vytvoření a poskytování služeb veřejné správy a postupném odbourávání nežádoucího resortismu a tvorby duplicit. Zásadou je sdílení nezbytné infrastruktury pro realizaci jednotlivých služeb na všech úrovních veřejné správy i mezi nimi. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P9: Sdílené služby veřejné správy === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Shared Services | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Budování a využívání sdílených služeb ve veřejné správě je jedním ze základních principů eGovernmentu. Pokud bude výsledkem nové či upravované legislativy služba veřejné správy, má být koncipována jako služba sdílená nebo s využitím existujících sdílených služeb. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P10: Připravenost na změny === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Flexibility | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Procesy i IT řešení podpory poskytování služeb veřejné správy musí být navrhovány tak, aby umožňovaly efektivně implementovat rozhodnutí reagující pružně na změnu zákonných parametrů služeb, změnu technologie, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P11: eGovernment jako platforma === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Embedded eGovernment | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Požadavky a služby veřejné správy, stejně jako technické prostředky pro jejich naplnění, musí být co nejlépe „vestavěny“ do každodenních procesů a funkcí klientů veřejné správy, občanů a zejména podniků, a jejich běžných IT a komunikačních prostředků tak, aby pro ně bylo co nejsnazší dostát svým povinnostem vůči veřejné správě a dosáhnout svých práv. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P12: Vnitřně pouze digitální === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Inside only digital | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Jediný, kdo má právo vyžadovat listinné vstupy nebo výstupy je pouze klient veřejné správy. Od přijetí podání až do vypravení a doručení rozhodnutí nebo jiného výstupu, stejně jako komunikace mezi úřady navzájem a všechny interní provozní procesy veřejné správy musí být plně elektronické, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P13: Otevřená data jako standard === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Open Data by default | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Veřejné údaje evidované orgány veřejné správy ve spravovaných ISVS musí být zveřejňovány jako otevřená data. Pro neveřejné údaje musí být jako otevřená data zveřejňována jejich anonymizovaná podoba, souhrn nebo statistika, nebo obdobná forma, pokud může mít význam pro uživatele těchto dat. V případě, že orgány veřejné správy sdílejí veřejné údaje (včetně anonymizované podoby neveřejných údajů, souhrnů nebo statistik) musí je sdílet jako otevřená data. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P14: Technologická neutralita === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Technological neutrality | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Digitální služby veřejné správy musí být technologicky nezávislé a neutrální. Musí být garantováno, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P15: Uživatelská přívětivost === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): User-friendliness and accessibility | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Musí být kladen důraz na uživatelskou přívětivost zaváděných digitálních služeb veřejné správy pro různé skupiny, segmenty uživatelů. Služby musí být na prvním místě srozumitelné, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P16: Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): IT Consolidation | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Je nutno budovat ISVS efektivně a snažit se i pro nové úkoly využívat v maximální míře již systémy stávající. Informační systémy veřejné správy je nutné rozložit do procesně (funkčně) ucelených menších komponent, a tyto komponenty maximálně sdílet pro obdobné požadavky více agend jednoho OVS nebo i mezi nimi. Stejně nezbytné je zajistit propojování ISVS a jejich údajů v případech, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P17: Omezení budování monolitických systémů === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Application decomposition | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Soutěžení menších, vzájemně provázaných celků bude znamenat více možností dodávat státu i pro menší spolehlivé dodavatele. Cílem je soutěžit nejlepší řešení v dané oblasti, ne největší řešení na trhu. Přitom dekompozice stávajících velkých systémů a výstavba nových řešení složených z komponent současně podporuje procesně orientovanou konsolidaci a sdílení prvků řešení, viz P 16. | + | |
| - | + | ||
| - | ---- | + | |
| - | + | ||
| - | Praktické uplatnění všech zde uvedených architektonických principů bude dále rozpracováno v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický plán veřejné správy ČR, který k Informační koncepci ČR vydává Ministerstvo vnitra. | + | |
| - | + | ||
| - | Vybrané principy z obou uvedených bloků jsou plně ve shodě s výčtem základních zásad DPL. Jako kontrolní mechanismus dodržování principů poslouží zejména jejich uplatnění v legislativním procesu a kontrola v rámci DPL, dále to, že nebudou OHA MV schváleny žádosti o stanovisko k projektu, realizujícímu služby, nenaplňující výše uvedené principy. Takové služby nebudou považovány za dokončené a nebudou certifikovány a uvedeny v Katalogu služeb v PVS a nebudou zahrnuty do plnění toho kterého hlavního či dílčího cíle. | + | |
| - | + | ||
| - | ===== Obecné principy pořizování, | + | |
| - | + | ||
| - | Následující základní zásady řízení útvarů informatiky OVS a životního cyklu ISVS představují minimální povinné předpoklady pro zajištění koordinovaného rozvoje a úspěšné realizace změn služeb eGovernmentu, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z1: Na prvním místě je klient === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Client first | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Rozhodování v IT je na prvním místě zaměřeno na dodávku efektivních služeb, představujících zřetelnou hodnotu pro externí i interní klienty, příjemce a uživatele těchto ICT služeb na podporu výkonu služeb veřejné správy. Tzn. mimo jiné, že nově budované informační systémy nemají být pouhou evidencí (kartotékou) zákonem uložených údajů, ale mají být prostředkem efektivní podpory procesů výkonu služeb agend veřejné správy. A to jak podporou práce úředníka, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z2: Standardy plánování a řízení ICT === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): ICT standards | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Rozvoj služeb je řízen pomocí zavedeného systému Enterprise architektury a dalších návazných standardů. Standardizované postupy vyhovují specifikaci metodických standardů a doporučení vydávaných Ministerstvem vnitra, zejména Národního architektonického rámce s možností využití dalších návazných mezinárodních standardů (TOGAF, ArchiMate, COBIT, ITIL, IT4IT, UML…) pro řízení EA a ICT procesů a služeb. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z3: Strategické řízení pomocí IK OVS === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Rozvoj IS OVS je řízen dlouhodobým plánem – Informační koncepcí daného OVS. Ta zahrnuje jak strategické změny, tak potřeby procesní optimalizace, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z4: Řízení architektury === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Architektura jednotlivých ICT řešení musí být navržena podle byznys architektury agendy, v kontextu k architektuře celého OVS a celého eGovernmentu. Zejména musí být zohledněny sdílené služby OVS a eGovernmentu a potenciál dalšího sdílení.Každý subjekt je povinen udržovat svůj model EA v aktuálním stavu, úrovni detailu dle své velikosti a v konzistentním stavu s povinným obsahem stanoveným Ministerstvem vnitra, který reprezentuje společné sdílené služby a prvky architektury a zároveň v konzistentním stavu s obsahem své Informační koncepce. Architektura je čtyřvrstvá, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z5: Řízení požadavků a změn === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Vyhodnocování zpětné vazby, incidentů a požadavků na služby. Funkční proces řízení životního cyklu požadavků (na nové funkce, změny, opatření eliminující rizika) je z hlediska řízení informačních služeb a řízení změn architektury klíčový. Požadavky musí být průběžně evidovány, vyhodnocovány a zapracovány do aktualizací informační koncepce subjektu, do programových dokumentů, investičních záměrů, projektů nebo plánů drobných změn. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z6: Řízení výkonnosti a kvality === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Vyhodnocování výkonnosti a kvality, minimálně principy měřitelnosti a zpětné vazby, budou zavedeny do všech procesů/ | + | |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z7: Řízení zodpovědnosti za služby a systémy === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Každá agenda/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z8: Řízení katalogu služeb === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: IT podpora OVS je řízena pomocí katalogu ICT služeb (převážně aplikačních, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z9: Udržení interních kompetencí === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Pro všechny klíčové role řízení služeb eGovernmentu a řízení informatiky má OVS vytvořeny interní pozice. To je nezbytné pro udržení nezávislosti na dodavatelích, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z10: Procesní řízení === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Bude zavedeno procesní řízení, nejen v IT, ale ve všech agendách/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z11: Řízení přínosů a hodnoty === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Všechno rozhodování se řídí pravidly „řádného hospodáře“ a „Value for Money“. Všechny projekty ISVS musí (spolu s formulářem OHA) disponovat zpracovaným investičním záměrem typu „business case“ s jasně identifikovaným přínosem pro veřejnost a/nebo úřad. Pro tvorbu „business case“ projektu se využije metodika OHA MV ČR, obohacená o osvědčené prvky metodik jiných resortů, jako např. metody logického rámce z metodiky MMR ČR. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z12: Řízení kapacit zdrojů === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: OVS průběžně připravuje zajištění dostatečného množství a kvality interních kapacit vlastníků procesů/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z13: Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani provozovatelem. Stejně tak je účelné mít v projektech prvek nezávislé kontroly kvality, a to jak kvality projektového řízení, tak kvality návrhu a dodávaného řešení. V projektu musí být odděleny klíčové role. V případě komponentizace musí být vzájemně na sobě nezávislí systémový integrátor, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z14: Vztah informatiky a legislativy === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Návrhy možností informační podpory legislativních úprav je nutno vypracovávat společně s návrhy přijímání právních předpisů či jejich změn tak, aby se vzájemně ovlivňovaly směrem ke vzniku moderních a proveditelných ustanovení. Informační podporu legislativních úprav je nutné připravovat a ověřovat již v průběhu legislativního procesu, nikoli až v okamžiku platnosti či dokonce účinnosti zákona. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z15: Řízení financování ICT === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Dlouhodobé profesionální řízení finančních zdrojů a využívání fondů EU je integrálním principem pro všechny OVS. Je třeba pracovat s metodikou finančních kalkulací na bázi indexu rentability/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z16: Využívání otevřeného software a standardů === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Stát k zamezení vysokým dlouhodobým nákladům a rizikům používá otevřený software a otevřené standardy. Proto správce ISVS využije stávajících otevřených projektů nebo nechá nový zdrojový kód otevřený a znovu využitelný, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z17: Podpora vyváženého partnerství s dodavateli === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Správce ISVS musí zajistit, aby vždy disponoval programovými kódy ISVS, detailní dokumentací k ISVS, licenčními právy k ISVS (právy k užívání autorského díla) a vlastní způsobilostí rozhodovat o ISVS tak, aby bylo možné upravovat a spravovat systém i prostřednictvím třetích osob, nezávislých na původním dodavateli či správci ISVS. | + | |
| - | + | ||
| - | ---- | + | |
| - | + | ||
| - | Všechny zde uvedené zásady budou dále rozpracovány v samostatném navazujícím dokumentu: Metody řízení ICT veřejné správy ČR, který vydává Ministerstvo vnitra jako závaznou metodiku k Informační koncepci ČR. | + | |
| - | Tvorba informačních koncepcí OVS bude v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb. upravena novelizovanou vyhláškou Ministerstva vnitra (529/2006 Sb.). | + | |
| - | Způsoby tvorby, správy a užití enterprise architektury OVS budou stanoveny v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický rámec veřejné správy ČR, který vydává Ministerstvo vnitra jako závaznou metodiku k Informační | + | |
| - | koncepci ČR. | + | |
| - | + | ||
| - | ===== Následné dokumenty k Informační koncepci ===== | + | |
| - | + | ||
| - | Tato kapitola obsahuje seznam samostatných následných implementačních plánů a navazujících dokumentů, kterými bude IKČR rozpracována a implementována. | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Implementační plány hlavních cílů IKČR ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Jedná se o implementační plány každého jednotlivého hlavního cíle IKČR, tzn. o: | + | |
| - | * Implementační plán hlavního cíle č. 1. UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY | + | |
| - | * Implementační plán hlavního cíle č. 2. DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA | + | |
| - | * Implementační plán hlavního cíle č. 3. ROZVOJ CELKOVÉHO PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE | + | |
| - | * Implementační plán hlavního cíle č. 4. ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ | + | |
| - | * Implementační plán hlavního cíle č. 5. EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY | + | |
| - | * Implementační plán hlavního cíle č. 6 EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD | + | |
| - | + | ||
| - | Každý implementační plán obsahuje: | + | |
| - | * rozvedení cílů do proveditelných úkolů, | + | |
| - | * přiřazení měřitelných ukazatelů výsledku pro cíl i každý úkol, | + | |
| - | * jasných termíny plnění úkolů | + | |
| - | * konkrétní gesce a zodpovědností. | + | |
| - | + | ||
| - | Implementační plány dále obsahují analytické informace a podstatné koncepční myšlenky řešeného okruhu problémů, klíčové pro naplnění daného cíle, a odkazy na následující legislativní, | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Prováděcí dokument programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 ==== | + | |
| - | Podpoře eGovernmentu v České republice se z operačních programů EU připravovaných pro programové období 2021–2027 věnuje zejména Integrovaný regionální operační program (IROP 2021–2027), | + | * **Navazující dokument |
| + | **Národní architektonický rámec | ||
| - | V rámci přípravy IROP 2021–2027 upozornil Řídicí orgán IROP Radu vlády | + | **Národní architektonický rámec (NAR)**, jako **metodický a myšlenkový rámec** |
| - | Výsledný Prováděcí dokument programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 tak bude shrnovat opatření, která budou v souladu jak s vybranými cíli programu Digitální Česko, konkrétně IK ČR, tak se specifickým cílem 1.1 IROP 2021–2027. Dokument bude sloužit nejen jako podklad | + | Národní architektonický rámec vychází z mezinárodně uznávaných standardů tvorby a údržby architektury úřadů TOGAF a ArchiMate, spravovaných The Open Group a užívaných |
| - | ==== Navazující dokumenty k IKČR ==== | + | NAR vydal a průběžně aktualizuje jako návazný dokument k této |
| - | Pro zajištění sladění Informačních koncepcí jednotlivých OVS s IKČR vydalo Ministerstvo vnitra ČR níže uvedené dokumenty, doplněné ucelenou řadu legislativních a metodických | + | * **Navazující |
| + | **Národní architektonický plán | ||
| + | **Národní architektonický plán (NAP)** tvoří popis současného stavu jednotlivých úřadů veřejné správy a centrálních prvků eGovernmentu, | ||
| - | Jedná se o tyto dokumenty: | + | NAP je tvořen souhrnným vysvětlujícím a koncepčním dokumentem a odpovídající znalostní bází v portálu. Dále je NAP tvořen centrálně vytvořenými modely sdílených prvků architektury eGovernmentu a jejich služeb, doporučenými referenčními modely, povinnými architektonickými vzory, příklady architektur z praxe a dalšími akcelerátory pro efektivní uplatnění v modelování architektur jednotlivých OVS. Jejich modely, poskytnuté do centrálního architektonického úložiště modelů, jsou také nedílnou součástí NAP. Pro všechny modely a další |
| - | * Navazující | + | Souhrnný koncepční |
| - | Pro naplnění cílů této koncepce je třeba vydat a následně aktualizovat řadu pravidel, upravujících centrální koordinované řízení ICT podpory eGovernmentu, | + | |
| - | Za tím účelem bude MV ČR vydán samostatný, | + | * **Navazující dokument |
| + | **Rozšiřující znalostní báze | ||
| - | * Navazující dokument č. 2. Slovník pojmů eGovernmentu | + | Pokud je potřeba |
| - | Rozvoj eGovernmentu a jeho informační podpory s pomocí enterprise architektury a řady další mezinárodních standardů řízení, společně s rychle se měnícím společenským prostředím, očekáváním a zvyklostmi klientů veřejné správy, přináší do centrální koordinace eGovernmentu a ICT celou řadu pojmů nových a pojmů s pozměněným významem. | + | |
| - | Pro úspěšnou koordinaci naplňování cílů dle této koncepce je nezbytné tyto pojmy užívat jednotně a správně, | + | * **Navazující dokument č. 6\\ |
| + | **Právní | ||
| - | Proto bude MV ČR vydán samostatný | + | Jako vstupní dokument pro Digital Impact Analysis |
| - | * Navazující dokument č. 3. Národní architektonický rámec | + | |
| - | Národní architektonický rámec | + | > Metodický pokyn k řízení záměru |
| - | Národní architektonický rámec vychází z mezinárodně uznávaných standardů tvorby a údržby architektury úřadů TOGAF a ArchiMate, spravovaných The Open Group a užívaných | + | Metodický pokyn popisuje |
| - | NAR vydal a průběžně aktualizuje jako návazný dokument k této IKČR OHA MV ČR, který bude v souladu s NAR koordinovat vznik a aktualizaci součástí NAP a zabezpečí jejich centrální uložení a prezentaci vybraných znalostí z NAP, tj. například modelů a akčních plánů jednotlivých OVM, ve společné znalostní bázi a portálu NAP, viz následující dokument. | + | ===== Detailní přehled změn a aktualizací ===== |
| - | | + | ^**Verze**^**Kapitola** |
| + | |v2022 | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | |4 (všechny podkapitoly)|Doplněny stručné názvy dílčích cílů\\ \\ Zjednodušení, | ||
| + | | |4.1 |Doplněn nový dílčí cíl 1.9 Proaktivní poskytování služeb | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | |V 2023 | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | |V 2024 | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | |V 2025 | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| - | Národní architektonický plán (NAP) tvoří popis současného stavu jednotlivých úřadů veřejné správy | + | ===== Seznam zkratek |
| - | NAP je tvořen souhrnným vysvětlujícím a koncepčním dokumentem a odpovídající znalostní bází v portálu. Dále je NAP tvořen centrálně vytvořenými modely sdílených prvků architektury eGovernmentu | + | |Zkratka |
| + | |AI | ||
| + | |AI TEFs |Evropská testovací a experimentální zařízení pro umělou inteligenci | ||
| + | |AIS |Agendový informační systém | ||
| + | |CENIA | ||
| + | |ČBÚ | ||
| + | |ČDE |Koncepce Česko v digitální Evropě | | ||
| + | |ČHMÚ | ||
| + | |ČIŽP | ||
| + | |ČSSZ | ||
| + | |ČSÚ | ||
| + | |ČTÚ | ||
| + | |ČÚZK | ||
| + | |DC | ||
| + | |DČ | ||
| + | |DES |Koncepce Digitální ekonomika a společnost | ||
| + | |DESI | ||
| + | |DGA |Nařízení o evropské správě dat | | ||
| + | |DIA |Digitální a informační agentura | ||
| + | |DiV |Koncepce digitální vzdělávání | ||
| + | |DMA |Nařízení o digitálních trzích | ||
| + | |DSA |Nařízení o jednotném trhu digitálních | ||
| + | |EDIHs | ||
| + | |EGDI | ||
| + | |eGOV | ||
| + | |ERÚ |Energetický regulační úřad | ||
| + | |ESF |Evropské strukturální fondy | | ||
| + | |ESIF | ||
| + | |EU | ||
| + | |EUDIW | ||
| + | |GA ČR |Grantová agentura ČR | | ||
| + | |GFŘ |Generální finanční ředitelství | ||
| + | |GIS |Geografický informační systém | ||
| + | |GŘ HZS | ||
| + | |GŘC |Generální ředitelství cel | | ||
| + | |HPC |Vysoce výkonná výpočetní technika | ||
| + | |HZS |Hasičský záchranný sbor | | ||
| + | |IaaS | ||
| + | |ICT |Informační a komunikační technika | ||
| + | |IKČR | ||
| + | |IPVZ | ||
| + | |IROP | ||
| + | |ISSS | ||
| + | |IZS |Integrovaný záchranný systém | ||
| + | |KB též KyB | ||
| + | |MD | ||
| + | |MF | ||
| + | |MK | ||
| + | |MMR |Ministerstvo pro místní rozvoj | ||
| + | |MO | ||
| + | |MPO |Ministerstvo průmyslu a obchodu | ||
| + | |MPSV | ||
| + | |MŘICT | ||
| + | |MSp |Ministerstvo spravedlnosti | ||
| + | |MŠMT | ||
| + | |MV | ||
| + | |MZd |Ministerstvo zdravotnictví | ||
| + | |MZe |Ministerstvo zemědělství | ||
| + | |MZv |Ministerstvo zahraničních věcí | | ||
| + | |MŽP |Ministerstvo životního prostředí | ||
| + | |NAIS | ||
| + | |NAKIT | ||
| + | |NAP |Národní | ||
| + | |NAR |Národní architektonický rámec | ||
| + | |NIS2 | ||
| + | |NPO |Národní plán obnovy | ||
| + | |NSA |Národní sportovní agentura | ||
| + | |NÚKIB | ||
| + | |NZIS | ||
| + | |OHA |Odbor hlavního architekta | ||
| + | |OP TAK | ||
| + | |OVM |Orgán veřejné moci | | ||
| + | |OVS |Orgán veřejné správy | ||
| + | |PaaS | ||
| + | |PČR |Policie ČR | | ||
| + | |PO | ||
| + | |PS | ||
| + | |PVS |Portál veřejné správy | ||
| + | |REZA | ||
| + | |RIS3 | ||
| + | |ROB |Registr obyvatel | ||
| + | |ROS |Registr osob | | ||
| + | |RÚIAN | ||
| + | |RVIS |Rada vlády pro informační | ||
| + | |RVP |Rámcový vzdělávací | ||
| + | |SaaS | ||
| + | |SDG |Jednotná digitální brána | ||
| + | |SPÚ |Státní pozemkový úřad | ||
| + | |SR | ||
| + | |SSHR | ||
| + | |SSSVD | ||
| + | |SÚIP | ||
| + | |SÚKL | ||
| + | |SVS |Státní veterinární správa | ||
| + | |SZIF | ||
| + | |TA ČR |Technologická agentura ČR | | ||
| + | |TCO |Celkové náklady vlastnictví - Total cost of ownership | ||
| + | |TOGAF | ||
| + | |TSI |Nástroj pro technickou podporu | ||
| + | |ÚHOS | ||
| + | |ÚKZÚZ< | ||
| + | |ÚOOÚ | ||
| + | |ÚPV |Úřad průmyslového vlastnictví | ||
| + | |ÚV ČR |Úřad vlády | ||
| + | |ÚZIS | ||
| + | |ÚZSVM | ||
| + | |VHCN | ||
| + | |VS ČR |Vězeňská služba ČR | | ||
| + | |VZ | ||
| - | Souhrnný koncepční dokument NAP vydává a modely NAP publikuje OHA MV ČR jako samostatné a průběžně aktualizované dílčí navazující dokumenty této IKČR. | + | Detailní slovník pojmů eGovernmentu zde, vzhledem k rozsahu, nepublikujeme. Neustále aktualizovaný slovník je možné nalézt na níže uvedeném odkazu: [[https:// |
| ===== Seznam digitálních zmocněnců jednotlivých resortů ===== | ===== Seznam digitálních zmocněnců jednotlivých resortů ===== | ||