Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| ikcr [2019/09/19 14:53] – Tomáš Šedivec | ikcr [2025/11/05 10:58] (aktuální) – Tomáš Šedivec | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| - | < | + | ======Informační koncepce ČR====== |
| - | ===== O Informační | + | <WRAP center round info 60%> |
| + | Aktuální znění | ||
| + | </ | ||
| - | Všechny povinné subjekty podle Zákona | + | <WRAP center round tip 60%> |
| - | Informační koncepce České republiky je koncepcí rozvoje informačních systémů veřejné správy a eGovernmentu. | + | K informační koncepci ČR se také úzce váže [[https:// |
| + | - Každé ministerstvo zveřejní Informační koncepci. | ||
| + | - Každé ministerstvo upraví proces tvorby Informační koncepce, doplní koncepci personální politiky v oblasti ICT a konkrétní cíle. | ||
| + | - Sdílet kritické role a zkušené zaměstnance a používat „klíčové zaměstnance“ u ICT specialistů, | ||
| + | - Identifikovat způsob, jak sdílet znalosti např. formou létajícího úředníka nebo etického hackera. Používat „klíčové zaměstnance“ nebo obdobné instituty podle platné legislativy u ICT specialistů v souladu s Informační koncepcí ČR a informačními koncepcemi jednotlivých úřadů. Sjednotit podmínky a výklad používání klíčových míst. | ||
| + | |||
| + | Přílohou usnesení je {{ : | ||
| + | </ | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | Všechny povinné subjekty podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech jsou povinny | ||
| + | Informační koncepce České republiky je koncepcí rozvoje informačních systémů veřejné správy a eGovernmentu. | ||
| * Architektonické principy eGovernmentu a elektronizace veřejné správy | * Architektonické principy eGovernmentu a elektronizace veřejné správy | ||
| Řádek 14: | Řádek 28: | ||
| - | ===== Úvod ===== | + | ===== Úvod ===== |
| - | Následují úvodní kapitoly z dokumentu Informační koncepce ČR. | ||
| + | ==== Působnost Informační koncepce ČR ==== | ||
| - | ==== Působnost | + | Informační koncepce |
| + | Koncepce má charakter tzv. klouzavého plánu a každé schválení aktualizace Koncepce tak znovu nastavuje její platnost na dalších 5 let, viz kap. Přehled verzí. | ||
| - | Informační koncepce České republiky (také jako „IKČR“) je základním dokumentem, který stanovuje na základě zmocnění podle § 5 a odst. 1 zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech | + | IKČR je závazná pro všechny subjekty, které se řídí usnesením vlády popř. jsou těmto subjektům podřízené. Je ale žádoucí, aby informační koncepce orgánu |
| - | Informační koncepce ČR je závazná pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků, které § 1 odst. 1 zákona o ISVS souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy, s výjimkou orgánů uvedených v § 1 odst. 2 písm. b, tj. s výjimkou zpravodajských služeb. | + | Informační koncepce ČR představuje základní obsahový rámec pro vytvoření, |
| - | + | ||
| - | V návaznosti na požadavky stanovené prováděcím právním předpisem předpokládaným v § 5 a odst. 2, větě třetí, zákona o ISVS, | + | |
| Informační koncepce ČR jako zastřešující dokument obsahuje zejména: | Informační koncepce ČR jako zastřešující dokument obsahuje zejména: | ||
| + | - cíle ČR v oblasti eGovernmentu a jeho podpory informačními systémy veřejné správy, | ||
| + | - architektonické principy pro návrh a rozvoj informačních systémů veřejné správy a jejich služeb, | ||
| + | - zásady řízení útvarů informatiky a řízení životního cyklu informačních systémů veřejné správy. | ||
| - | * cíle ČR v oblasti eGovernmentu a jeho podpory | + | V závěru obsahuje IKČR seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována. Digitální |
| - | * obecné architektonické principy pro návrh a rozvoj takových informačních systémů a jejich služeb, kapitola 5, | + | |
| - | * obecné principy řízení útvarů informatiky a řízení životního cyklu informačních systémů, kapitola 6. | + | |
| + | IKČR vyjma toho, že jde o jeden z pilířů Strategie koordinované a komplexní digitalizace České republiky 2018+, má vazbu také na strategii Klientsky orientované veřejné správy 2030 a na Koncepci Smart Cities – odolnost prostřednictvím SMART řešení pro obce, města a regiony. | ||
| - | V závěru obsahuje seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována, kapitola 7. | + | Informační koncepce ČR působí v synergii s Národní strategií kybernetické bezpečnosti ČR, Akčním plánem k Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro období let 2021 až 2025 a dokumenty, které je nahradí v roce 2026 - tj. Národní strategií kybernetické bezpečnosti ČR 2026 a Akčním plánem k Národní strategii kybernetické bezpečnosti na období let 2026 až 2030. NSKB 2026 se primárně zaměří na (1) bezpečnou strategickou infrastrukturu, |
| - | IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, | + | Cíle, principy a zásady |
| Navržené změny v oblasti digitalizace budou mít zásadní dopad i na obecnou veřejnou správu, jejíž fungování i struktura musí být s aktivitami v oblasti eGovernmentu v odpovídajícím souladu. | Navržené změny v oblasti digitalizace budou mít zásadní dopad i na obecnou veřejnou správu, jejíž fungování i struktura musí být s aktivitami v oblasti eGovernmentu v odpovídajícím souladu. | ||
| + | ==== Přehled verzí ==== | ||
| - | ==== Cíl a poslání | + | ^**Verze**^**Popis verze** |
| + | |2018 | ||
| + | |2020 |V průběhu naplňování IKČR se ukázalo, že klíčovou úlohou digitální transformace organizací veřejné správy musí být vedle rozšiřování rozsahu a kvality digitálních služeb pro klienty také podstatný nárůst efektivity vnitřního fungování těchto organizací. Proto byly dílčí cíle a záměry podporující tuto oblast převedeny z původních převážně externě orientovaných hlavních cílů do nového hlavního cíle č. 6 - Efektivní a pružný digitální úřad. Současně byly rozšířeny o zaměření na digitalizaci vnitřních dokumentů, modernizaci provozních IS a zavádění další pokročilých metod řízení vedle původně zmiňovaného procesního řízení.| | ||
| + | |2022 | ||
| + | |2023 |Doplněny myšlenky do cílů, principů a zásad tak, aby byla IKČR uvedena do souladu s Digital Decade 2030 EU a s Evropským prohlášením o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu. Doplněna problematika jednotné domény *.gov.cz\\ \\ Doplněny vybrané Digital Targets jako měřítka úspěchu IKČR.\\ \\ Doplněny myšlenky o Datovém fondu s řízeným přístupem. | ||
| + | |2024 |Doplněn nový hlavní cíl č. 7 Kvalitní správa dat a jejich využívání. Část dílčích cílů pak byla přesunuta z jiných hlavních cílů: \\ Dílčí cíl 1.05 Národní katalog otevřených dat – upravena formulace a přesunut jako dílčí \\ cíl 7.03 Národní katalog dat \\ Dílčí cíl 5.09 Propojený datový fond – upravena formulace a přesunut jako dílčí cíl 7.05 \\ Dílčí cíl 5.10 Veřejný datový fond – upravena formulace a přesunut jako dílčí cíl 7.06 \\ Změna ve formulaci Principu 22 – Svoboda volby (Freedom of choice) | ||
| + | |2025 |Zcela přepracována kapitola č. 5 Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce | ||
| + | ===== Poslání a vize eGovernmentu v ČR | ||
| - | Digitální infrastruktura | + | eGovernment je moderní digitální |
| - | eGovernment | + | eGovernment |
| Posláním eGovernmentu je: | Posláním eGovernmentu je: | ||
| - | | + | <WRAP announcement center blue round 60%>**Poskytovat |
| - | | + | |
| - | + | ||
| - | Vrcholovým cílem eGovernmentu v ČR je, aby do konce horizontu plánu této koncepce platilo, že: | + | |
| - | + | ||
| - | „Česká republika je jednou z předních zemí v praktickém využívání moderních služeb eGovernmentu, | + | |
| - | + | ||
| - | Tento cíl eGovernmentu v ČR představuje současně **vrcholový dlouhodobý cíl** Informační koncepce ČR, která jej rozpracovává do navazujících, | + | |
| - | + | ||
| - | ===== Cíle IKČR ===== | + | |
| - | + | ||
| - | Informační koncepce definuje pět hlavních cílů, které jsou dále rozvedeny do dílčích cílů. | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Cíl č. 1: UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Obsahem cíle je realizace konkrétních služeb eGovernmentu pro všechny skupiny veřejnosti (zejména občany ČR, podniky/ | + | |
| - | + | ||
| - | Tato kategorie služeb (používá se rovněž termín z angličtiny „front-office“ ve smyslu obsluhy koncových uživatelů služeb veřejné správy) zahrnuje různé komunikační kanály (rozhraní) od samoobslužných plně digitálních po asistované s pomocí úředníka. | + | |
| - | + | ||
| - | Budované služby lze obecně dělit na tři skupiny: | + | |
| - | + | ||
| - | * informační služby (zejména poskytování informací a znalostí veřejnosti), | + | |
| - | * interaktivní služby (individuální poskytování personalizovaných informací různými informačními kanály) a | + | |
| - | * transakční služby (typicky podání všech typů, včetně provedení platby nebo rezervace termínu pro prezenční jednání, získání potvrzení a doručení rozhodnutí úřadu). | + | |
| - | + | ||
| - | Současně usilujeme o implementaci co nejvíce tzv. integrovaných on-line služeb veřejné správy, propojujících všechny tři předchozí skupiny on-line více úřadů služeb dohromady na jednom místě, zakrývajících tak pro identifikovaného autentizovaného a autorizovaného klienta skutečnou složitost a komplexnost výkonu působnosti veřejné moci v ČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Externí služby pro klienty nebudou nikde dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalých změn (zlepšování, | + | |
| - | + | ||
| - | Cílem eGovernmentu není pouze rozvoj rozmanitých online služeb, ale též jejich sjednocování a konsolidace do společných integrovaných on-line služeb, viz princip „Jeden stát (Whole-of-Government)“. | + | |
| - | + | ||
| - | Výše zmíněné aktivity budou v souladu s přijatým nařízením o zřízení jednotné digitální brány a harmonogram implementace těchto aktivit bude odpovídat termínům stanovených tímto nařízením. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.1: Katalog služeb veřejné správy === | + | |
| - | + | ||
| - | Vytvoření národního katalogu a vyhledávače služeb veřejné správy. Veřejnost se musí na jednom místě a jednoduchou formou dozvědět o všech existujících službách, elektronických, | + | |
| - | + | ||
| - | Základem je vázat služby na zlepšenou definici životních/ | + | |
| - | + | ||
| - | Služby musí být dále (interně) konzistentně napojeny na agendy a procesy, jimiž se realizují, v rámci modelu enterprise architektury úřadů (souvislost s cílem č. 5). | + | |
| - | + | ||
| - | Každá navrhovaná on-line služba bude schvalována ve stádiu návrhu a poté certifikována před publikací v katalogu. | + | |
| - | + | ||
| - | Katalog on-line služeb VS bude publikován na Portálu veřejné správy (PVS) a jeho dílčí části na webových stránkách jednotlivých úřadů. Obdobně k tomu bude existovat národní Katalog interních elektronických on-line služeb pro úředníky veřejné správy. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.2: Informování o službách veřejnosti === | + | |
| - | + | ||
| - | Centrální informační služby nové generace. Vybudování nového jednoduchého a jednotného systému informování veřejnosti: | + | |
| - | + | ||
| - | Využitím portálu veřejné správy s novou funkcí federalizovaného vyhledávání ve všech webových stránkách úřadů. | + | |
| - | + | ||
| - | Vybudování služeb call centra se znalostně/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.3: Rozvoj univerzálních front-office služeb === | + | |
| - | + | ||
| - | Rozvoj sdílených služeb univerzálních obslužných kanálů „front-office“ (Czech POINT, Datové schránky, Portál veřejné správy atd.) pro realizaci úkonů vůči veřejné správě (podání a doručení) a služeb úplného elektronického podání (ÚEP), s využitím elektronické identifikace subjektu práva. | + | |
| - | + | ||
| - | Portál veřejné správy (PVS) se stane skutečným a jediným 100 % rozcestníkem pro všechny on-line integrované (informační, | + | |
| - | + | ||
| - | Platforma Czech POINT jako kontaktní místo | + | |
| - | + | ||
| - | Datové schránky umožní činit podání i v případech specializovaných procesních nároků jednotlivých agend (stavební řízení, veřejné zakázky apod.). | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.4: Rozvoj klientských služeb resortů === | + | |
| - | + | ||
| - | Rozvoj on-line „front-office“ služeb jednotlivých rezortů s využitím sdílených služeb. Prioritu budou mít oblasti s dosud nedostatečným počtem či úrovní on-line služeb (eHealth, školství, eJustice, doprava, stavebnictví, | + | |
| - | + | ||
| - | Hluboká digitální restrukturalizace vlastní náplně jednotlivých (sektorů) je podrobně rozpracována v Koncepci Digitální ekonomika a společnost. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.5: Rozvoj Národního katalogu otevřených dat === | + | |
| - | + | ||
| - | Zlepšení národního katalogu otevřených dat. Kvantita a zejména kvalita obsahu publikovaných otevřených dat je klíčem k budování pokročilých služeb vedoucí ke znalostní společnosti. Cílem je mít všechna klíčová veřejná data publikována způsobem umožňujícím jejich | + | |
| - | + | ||
| - | Současně je ale nutné nastavit procesy | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.6: Stanovení rolí a zodpovědnosti za služby OVM === | + | |
| - | + | ||
| - | Zavedení rolí v OVS, zodpovědných za elektronickou obsluhu klientů, napříč agendami, a stanovení správců služeb. Pracovníci v této roli budou z pozice věcného správce zodpovídat za rozvoj plnohodnotného transakčního portálu úřadu, propojeného s Portálem veřejné správy (PVS), využívajícího elektronickou identifikaci uživatelů a podpořeného funkční integrací toku informací mezi agendovými IS úřadu (OVS) a ostatními zdroji údajů z propojeného datového fondu VS ČR (PPD). Tito pracovníci budou současně správci jednotného katalogu on-line služeb OVS a tak i přirozenými partnery úřadu pro centrální správu portálu a katalogu služeb v PVS. | + | |
| - | + | ||
| - | Představení odborných útvarů zodpovědných za agendu jsou vždy Správci jednotlivých dílčích elektronických služeb v dané agendě. V rámci této role: odpovídají i za realizaci IT podpory těchto on-line služeb a jejich rozvoj. | + | |
| - | + | ||
| - | jsou současně věcnými správci IS, které dané služby podporují, tzn., určují účel, funkční rozsah a podmínky provozování těchto systémů. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.7: Systém zapojení veřejnosti a subjektů do zlepšování EG služeb === | + | |
| - | + | ||
| - | Vytvoření systému zpracování podnětů a návrhů veřejnosti na zlepšování služeb, včetně např. snižování administrativní zátěže pomocí nástrojů eGovernmentu. Součástí systému je sběr zpětné vazby k on-line službám a její efektivní | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.8: Metodiky a principy uživatelské přívětivosti === | + | |
| - | + | ||
| - | Zařazení metodik UX/UI do tvorby informačních systémů. Zadávací dokumentace pro tvorbu IS budou obsahovat požadavky na analýzu a návrh z pohledu uživatelské přívětivosti (UX/UI), pro různé segmenty interních a externích uživatelů IS. Součástí vývoje IS pro veřejnou správu bude i veřejné testování. | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Cíl č. 2: DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Zlepšení oblasti služeb eGovernmentu je podmíněno odpovídající legislativou – stávající i nově přijímanou. Kvalitní legislativní proces je základem jak pro přijímání nových právních norem, tak novelizaci těch stávajících (zde ve smyslu jejich „digitální přívětivosti“, | + | |
| - | + | ||
| - | Pravidla digitalizace služeb veřejné správy jsou vytvářena jak na národní úrovni, tak také na evropské úrovni, kde by se v tomto ohledu měla ČR stát aktivním členským státem a více ovlivňovat již samotnou tvorbu nových legislativních i nelegislativních opatření EU. Právní úprava na národní úrovni by měla využívat transpozičních možností, které | + | |
| - | + | ||
| - | Právní řád by měl být jako celek nejen digitálně přívětivý, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 2.1: Zavedení DPL jako součást v přípravě a hodnocení legislativy === | + | |
| - | + | ||
| - | Při tvorbě legislativy upravující digitální oblasti se budou zpracovatelé řídit doporučeními obsaženými v Zásadách pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Tímto budou vytvořeny podmínky pro dodržování základních zásad – architektonických principů eGovernmentu, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 2.2: Spolupracovat na evropské úrovni k DPL === | + | |
| - | + | ||
| - | Ve spolupráci se Sekcí pro evropské záležitosti a Sekcí Legislativní rady vlády Úřadu vlády se podílet se na tvorbě evropské digitální legislativy tak, aby při zachování vysokých standardů ochrany soukromí a bezpečnosti podporovala rozvoj podnikatelského prostředí a rozvoj digitální ekonomiky jako celku (autorskoprávní balíček, nařízení o ePrivacy, kybernetický balíček, regulace technologií atd.). Mnohá z těchto evropských pravidel budou mít zásadní dopad na podobu a rozvoj on-line služeb eGovernmentu, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 2.3: Projekty eSbírka a eLegislativa === | + | |
| - | + | ||
| - | Dokončení projektů eSbírka a eLegislativa, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 2.4: Analyzování a úpravy právních předpisů pro služby EG === | + | |
| - | + | ||
| - | Průběžné analyzování platných právních předpisů (zákonů, vyhlášek, nařízení a usnesení vlády) a návrhy novel agendových zákonů a základních procesních předpisů (Správní řád, Daňový řad, Občanský Soudní řád, Stavební řád, …) nebo návrhy opatření nelegislativní povahy, které by umožňovaly poskytování a zpřístupnění on-line transakčních služeb klientům a úředníkům ve shodě s cíli a principy této koncepce a NAP, a tím umožnily naplnění vize IKČR spočívající v užívání těchto služeb pro nejčastější životní události. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 2.5: Zakotvení práva na digitální služby === | + | |
| - | + | ||
| - | Právní zakotvení a/nebo posílení práv občanů a firem na digitální služby, včetně potřebné úpravy stávajících zákonů upravujících oblast eGovernmentu a dalších souvisejících zákonů omezujících využití nástrojů eGovernmentu pro poskytování služeb veřejné správy včetně zavedení a/nebo posílení práva občanů a firem na on-line služby. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 2.6: Aktualizace legislativy k eGovernmentu === | + | |
| - | + | ||
| - | Analýza účinnosti všech zákonů a vyhlášek eGovernmentu a jejich | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 2.7: Analýza služeb EG směrem ke komerčnímu sektoru a klientům === | + | |
| - | + | ||
| - | Analyzovat a umožnit přesah služeb eGovernmentu a jejich využití pro soukromoprávní subjekty. Pro rozvoj digitálních služeb a růst produktivity hospodářství ČR je důležité, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 2.8: Metodika pro veřejné zakázky v ICT a EG === | + | |
| - | + | ||
| - | Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, případně upravit Zákon o veřejných zakázkách a tak, aby umožnily řízení životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s enterprise architekturou úřadů a s NAP. Je nezbytné například při zadání VZ předem stanovit optimální dobu provozu ISVS z hlediska jeho implementace, | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Cíl č. 3: ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Cílem opatření je ve spolupráci se sociálními partnery a s dalšími subjekty vytvořit prostředí, | + | |
| - | + | ||
| - | Za „digitalizaci“ se přirozeně považuje transformace dosud nedigitalizovaného obsahu na plně digitální, | + | |
| - | + | ||
| - | Z hlediska předpokladů efektivního využití eGovernmentu a zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti ČR tvoří zásadní oblast rovněž rozvoj vysokorychlostních sítí, zejména dostupnosti vysokorychlostního internetu. Do tohoto cíle rovněž spadá rozvoj komunikační infrastruktury veřejné správy. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 3.1: Využití prostředků ESF na rozvoj digitalizace === | + | |
| - | + | ||
| - | Při tvorbě nového programovacího období bude ČR aktivně prosazovat alokaci prostředků z ESIF na podporu prostředí digitálních technologií, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 3.2: Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu === | + | |
| - | + | ||
| - | Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro podporu konkurenceschopnosti a rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná se například o fondy duševního vlastnictví, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 3.3: Digitalizace a správa úředních dokumentů a úředního obsahu === | + | |
| - | + | ||
| - | Vytvoření prostředí pro dlouhodobé ukládání a archivaci digitálního (úředního) obsahu, jako předpokladu pro plně digitální, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 3.4: Zkvalitnění Registru práv a povinností a jeho obsahu === | + | |
| - | + | ||
| - | Zkvalitnění, | + | |
| - | + | ||
| - | V této souvislosti je nutné pro stále častější užívání těchto nástrojů při vývoji a správě služeb zjednodušit jejich obsluhu a provázat ji přirozeně s životním cyklem agend a informačních systémů veřejné správy. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 3.5: Rozvoj komunikační infrastruktury státu === | + | |
| - | + | ||
| - | Aktualizace a realizace strategie v oblasti budování a využívání komunikační infrastruktury veřejné správy. | + | |
| - | + | ||
| - | Komunikační infrastruktura veřejné správy včetně Centrálního místa služeb (CMS) se musí stát sdíleným, bezpečným a řízeným komunikačním prostředím zejména pro všechny správce agendových systémů pro výkon agendy státní správy v přenesené působnosti. Musí umožnit bezpečné propojování poskytovaných online služeb s jejich uživateli, a to jak uvnitř veřejné správy, tak i pro klienty na internetu. Celá komunikační infrastruktura musí být nákladově efektivní, bez zbytečných duplicit v komunikačních kanálech, robustní a bezpečná s definovanými a měřitelnými parametry jednotlivých služeb formou SLA. Budována bude i nadále vícezdrojově, | + | |
| - | + | ||
| - | Komunikační prostředí veřejné správy je nástrojem umožňujícím dostupnou, spolehlivou a bezpečnou komunikaci mezi jednotlivými IT systémy a uživateli těchto systémů. Komunikačního prostředí veřejné správy je mimo jiné nutné pro využití při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 3.6: Rozvoj systémů elektronické identifikace (EID) === | + | |
| - | + | ||
| - | Zavedení systému důvěryhodné elektronické identifikace do praxe. Do cíle spadá jak elektronická identifikace občanů a zástupců právnických osob (NIA, nové občanské průkazy, komerční poskytovatelé identifikace, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 3.7: Digitální technická mapa ČR === | + | |
| - | + | ||
| - | Vytvoření základních služeb a implementace strategie sdílení dat mezi veřejnou správou a privátním sektorem formou Digitální technické mapy ČR a dalších autoritativních široce využitelných datových zdrojů, (vzniklých např. na základě použití metod jako je BIM – Informační modelování staveb apod.). | + | |
| - | + | ||
| - | Informační systém technické infrastruktury veřejné správy. V rámci rozvoje sítí nových generací a v souladu se schválenou Geoinfostrategií ČR potřebuje veřejná správa disponovat objektivním monitorovacím a mapovacím nástrojem pro vyhodnocování existence stávající technické infrastruktury veřejné správy a plánování jejího budoucího rozvoje. Tento informační systém bude sloužit pro zprostředkování informací o existující technické infrastruktuře primárně pro potřeby veřejné správy (např. pro budoucí elektronizaci procesů povolování staveb). Součástí přípravy je rovněž vyhodnocení vazeb na stávající informační systémy prostorových informací. Informační systém bude zároveň přispívat ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Cíl č. 4: ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ ==== | + | |
| - | + | ||
| - | V návaznosti na rozšiřování pravomocí a zodpovědností pracovníků při transformaci úřadů jsou zvýšení úrovně kompetencí (způsobilostí), | + | |
| - | + | ||
| - | Nutno rozlišovat fungující, | + | |
| - | + | ||
| - | Tento cíl zahrnuje realizaci konkrétních úkolů tak, aby vnitřní struktura, funkce a výkonnost orgánů veřejné správy a jejich připravenost k implementaci neustálých změn a zlepšování odpovídala stupňujícím se požadavkům na množství a kvalitu elektronických služeb veřejné správy a na nákladovou efektivitu jejich realizace. To představuje i rostoucí požadavky na množství a kvalitu zaměstnanců ICT, ale i v ostatních rolích, podílejících se na klíčových změnách, a to i přes zvyšující se efektivitu úřadů celkově. | + | |
| - | + | ||
| - | Úřady musí rozumět svým službám, musí mít dostatečnou kapacitu, kompetenci a zodpovědnost za jejich trvalý rozvoj podle měnící se legislativy, | + | |
| - | + | ||
| - | Kapacity kompetentních úředníků pro jejich zapojení do návrhů a realizací změn je potřebné zvyšovat i jejich uvolněním díky rostoucí vnitřní efektivitě úřadů, ať už je to pokračující digitalizace a zjednodušování vnitřních procesů úřadů a poskytnutí jednoduchých a konsolidovaných elektronických nástrojů, jako je portál úředníka. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.1: Úpravy systemizace a katalogizace profesí v IT a DPL === | + | |
| - | + | ||
| - | Návrh změn systemizace a katalogizace ICT profesí a profesí, podílejících se na návrhu a řízení změn veřejné správy (procesní analytici, architekti úřadů, projektoví manažeři a další specialisté např. geoinformatici, | + | |
| - | + | ||
| - | Součástí cíle je doplnění typů systemizovaných míst, doplnění chybějících expertních profesí do katalogu povolání ve VS a doplnění počtu tabulkových míst pro tyto potřebné profese. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.2: Opatření pro získání a udržení klíčových specialistů v rámci veřejné správy === | + | |
| - | + | ||
| - | Návrh a realizace opatření pro získání, udržení a rozvoj klíčových specialistů, | + | |
| - | + | ||
| - | mzdové politiky a systému odměňování státních zaměstnanců podle dosažených výsledků, pro zajištění konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce, | + | |
| - | + | ||
| - | motivačního systému v oblasti nefinanční motivace a benefitů státních zaměstnanců, | + | |
| - | + | ||
| - | systému vzdělávání a sdílení znalostí státních zaměstnanců ve vybraných profesích. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.3: Intenzivní spolupráce s vysokými školami === | + | |
| - | + | ||
| - | Ve spolupráci s Vysokými školami navrhnout a realizovat systém, který zajistí vyšší přiliv kvalitních absolventů v požadovaných odbornostech do zaměstnaneckého poměru ve státním sektoru a zajistí jejich setrvání po definovanou dobu (např. podmíněným stipendijním systémem). | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.4: Sdílená kompetenční centra a zvyšování kapacit === | + | |
| - | + | ||
| - | Zvýšení celkových odborných kapacit s využitím sdílených kompetenčních center. Do cíle patří optimalizace sdílení jak zaměstnanců, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.5: Institucionalizace klíčových útvarů a rolí v úřadech === | + | |
| - | + | ||
| - | Ustavení transformačních útvarů Projektové kanceláře a Architektonické kanceláře na úrovni přímé podpory nejvyššího vedení úřadu. Společně s tím jde povinnost praktického naplnění účelu těchto kanceláří plnohodnotným programovým a projektovým řízením (nikoli jenom evidencí) a využívání systémového přístupu architektury úřadu (EA) na všech úrovních strategického plánování a řízení OVS. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.6: Kompetence a zdroje pro realizaci změn === | + | |
| - | + | ||
| - | Podpora kompetencí a zajištění kapacit pro realizaci změn. Předmětem cíle je podpora systemizovaných služebních a pracovních míst, přinejmenším pro manažerské, | + | |
| - | + | ||
| - | Plánované kapacity systemizovaných služebních a pracovních míst v rolích, které se mohou (mají) podílet na změnách úřadů, viz výše, musí být navýšeny tak, aby se všichni pracovníci mohli na změnách podílet především v rámci řádné pracovní doby – realizace změn je pro některé z nich hlavní náplní práce. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.7: Zavedení procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě === | + | |
| - | + | ||
| - | Zavedení moderních principů procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě. Cíl zahrnuje řízení strategie jako trvalého procesu, procesní řízení agend a podpůrných/ | + | |
| - | + | ||
| - | Nedílnou součástí optimalizace procesů a služeb je jejich zjednodušování, | + | |
| - | + | ||
| - | Všechny agendové i provozní funkce (procesy) OVS jsou dekomponovány tak, aby bylo možné určit ty, které budou vykonávány jednotně a z nich ty, které budou vykonávány centrálně, | + | |
| - | + | ||
| - | Nedílnou součástí a podmínkou zavedení řízení a průběžného zlepšování kvality procesů a služeb je ustavení rolí Správce elektronických služeb úřadu (viz také cíl 1.6) a Manažera kvality procesů a služeb (viz také zásady Z6, Z7 a Z10), nebo jim obdobných. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 4.8: Rozvoj systému vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců veřejné správy směrem k EG === | + | |
| - | + | ||
| - | Zavedení systému vzdělávání zaměstnanců pro řízení a realizaci změn směrem k efektivnímu eGovernmentu. | + | |
| - | + | ||
| - | Podpora vzdělávání státních úředníků v oblasti digitálních kompetencí, | + | |
| - | + | ||
| - | Zahrnutí digitální gramotnosti úředníků/ | + | |
| - | + | ||
| - | Zvýšení informovanosti personalistů veřejné správy o významu digitální gramotnosti pro výkon pracovních činností zaměstnanců, | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Cíl č. 5: EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Do působnosti plnění tohoto významného cíle patří zejména celkové řízení realizace IKČR a celková centrální koordinace rozvoje oblasti eGovernmentu. Jedná se tedy v porovnání s ostatními cíli více o dlouhodobý proces řízení/ | + | |
| - | + | ||
| - | Cílem je, na základě centralizované znalosti o záměrech modernizace a rozvoje ICT VS, tyto akce začít navzájem koordinovat, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.1: Implementace procesu řízení IKČR === | + | |
| - | + | ||
| - | Implementace procesu řízení Informační koncepce ČR. Do dílčího cíle patří vytvoření optimálních řídících struktur (v rámci RVIS, s rozšířenými pravomocemi vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci), | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.2: Alokace lidských a institucionálních zdrojů pro realizaci IKČR === | + | |
| - | + | ||
| - | Alokace adekvátních lidských a finančních zdrojů pro realizaci IK ČR. K realizaci navržených hlavních cílů je nezbytné vytvořit kvalitní expertní týmy s účastí předních odborníků státního i privátního sektoru. Pro realizaci cílům je nutné alokovat centrálně adekvátní finance jak ze státního rozpočtu, tak vhodnou úpravou čerpání prostředků ze strukturálních fondů. | + | |
| - | + | ||
| - | Vybudování centrální odborné kompetence a kapacity | + | |
| - | + | ||
| - | Vybudovat centrální odborné kompetence ke schvalování digitálních on-line služeb ve fázi návrhu a pro jejich uvolňování v rámci centrální správy katalogu služeb | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.3: Zavedení principů pro řízení a rozvoj architektury v úřadech === | + | |
| - | + | ||
| - | Zavedení principů a postupů „Enterprise architektury“ do řízení eGovernmentu všech úrovní. Do toho cíle spadá zejména diskuse nad obsahem a publikování závazného Národního architektonického rámce a Národního architektonického plánu ČR a jejich uplatnění návrzích a realizaci architektur OVS. | + | |
| - | + | ||
| - | Nedílnou součástí cíle je realizace modelu architektury sdílených služeb a jeho povinného zavedení do modelů architektur orgánů veřejné moci, včetně jeho využití v řídících procesech, plánování a realizaci eGovernment záměrů/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.4: Realizace modelu spolupráce OVM a podniků poskytujících infrastrukturu === | + | |
| - | + | ||
| - | Realizace optimálního modelu koordinace činnosti státních organizací a podniků, specializovaných na poskytování ICT služeb. Cíl je zaměřen na optimalizaci řízení dodávek ICT služeb všech stávajících a budoucích státních organizací, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.5: eGovernment cloud === | + | |
| - | + | ||
| - | Vytvoření eGovernment cloudu. Cíl zahrnuje vytvoření eGovernment Cloud (eGC), který se skládá z části státní a komerční, pro potřeby veřejné správy ČR – online služeb na úrovních IaaS (Infrastructure as a Service), PaaS (Platform as a Service) a SaaS (Software as a Service). V komerční části eGC se soustředíme na poskytování různých dynamickým nákupním systémem vysoutěžených služeb (Iaas, PaaS, SaaS) komerčních poskytovatelů. Státní část eGC se soustředí na budování sdílených platforem (PaaS) a infrastruktury (IaaS) pro jedinečné a centrálně poskytované zákony definované služby ISVS. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.6: Standardizace v EG a aslužbách === | + | |
| - | + | ||
| - | Vydání a aktualizace národních funkčních a servisních standardů. Pro zajištění jednotných rovnocenných řešení a jejich pořizování přes NDS v eGC (zejména provozní informační systémy), je nutné udržovat standardy funkčních specifikací klíčových typových řešení, stejně jako pro integraci centrální a lokální ISVS je nutné standardizace služeb a rozhraní, nebo pro intuitivní používání služeb je to standard pro návrh uživatelského rozhraní online služeb. Pro řízení ICT služeb jsou nutné standardní typové SLA a OLA (dohody o úrovni služeb a provozu). | + | |
| - | + | ||
| - | Posílení meziresortní spolupráce při budování ICT řešení (sdílení zdrojového kódu, zkušeností, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.7: Podpora agend vykonávaných v přenesené působnosti formou sdílení údajů a AISů === | + | |
| - | + | ||
| - | Podpora sdílení údajů agendových systémů pro výkon agendy státní správy v přenesené působnosti. Tyto agendové informační systémy musí mít správcem (ohlašovatelem agendy) zajištěnu logicky centralizovanou architekturu, | + | |
| - | + | ||
| - | Jinými slovy to znamená, že všichni věcní správci - ohlašovatelé agend, realizovaných v přenesené působnosti, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.8: Podpora agendových systémů pro výkon samostatné působnosti === | + | |
| - | + | ||
| - | Podpora budování agendových systémů v samosprávné působnosti, | + | |
| - | + | ||
| - | Rozvoj systémů v rámci tohoto cíle je předpokladem další optimalizace a elektronizace procesů OVS a poskytování interních on-line služeb pro efektivní práci úředníků. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.9: Rozvoj Propojeného datového fondu (PPDF) === | + | |
| - | + | ||
| - | Propojený datový fond, tvořený v současnosti zejména Základními registry, bude i nadále rozvíjen o další autoritativní zdroje neveřejných údajů z klíčových oblastí výkonu veřejné správy (doprava, zdravotnictví, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.10: Rozvoj otevřených dat a veřejného fondu dat a služeb veřejné správy === | + | |
| - | + | ||
| - | Veřejný datový fond tvořený publikovanými veřejnými údaji veřejné správy je základní metodou pro sdílení veřejných informací mezi veřejnoprávními subjekty navzájem i pro sdílení veřejných údajů mezi veřejnoprávní a soukromoprávní sférou v ČR. Veřejný datový fond se od pouhé publikace automatizovaně čitelných Open Dat posune též k publikaci právně závazných, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.11: Rozvoj geoinformatiky a prostorových informací === | + | |
| - | + | ||
| - | GeoInformace. Cílem je navrhnout a realizovat datovou politiku, zajistit interoperabilitu, | + | |
| - | + | ||
| - | Je potřeba také propojit centrální sdílené prostorové informace s informacemi ve správě | + | |
| - | + | ||
| - | Dále bude rozvíjen potenciál geoinformací a informací o stavbách jako otevřených dat. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 5.12: Hodnocení realizace IKČR a zpětná vazba === | + | |
| - | + | ||
| - | Zajištění zpětné vazby realizace IKČR. Obsahem cíle je hodnocení úspěšnosti realizovaných cílů IKČR průzkumem spokojenosti veřejnosti, | + | |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | ===== Principy a zásady ===== | + | |
| - | ==== Architektonické principy ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Informační koncepce stanovuje následující architektonické principy. Některé vycházejí z úrovné EU a některé jsou principy národní architektury. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P1: Standardně digitalizované === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Digital by default | + | |
| - | Popis: Orgány veřejné správy mají poskytovat služby primárně digitálně a samoobslužně (v různých formách, jako digitální dokumenty i strojově čitelné údaje); zároveň musí udržovat otevřené i další kanály pro ty, kteří nemohou buď z vlastního rozhodnutí, | ||
| - | === Architektonický princip EU P2: Zásada „pouze jednou“ === | + | Vizí eGovernmentu v ČR do konce horizontu této koncepce je: |
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Only once | + | <WRAP announcement center blue round 60%> |
| - | Popis: Orgány | + | Informační koncepce ČR rozpracovává tuto vizi do řady cílů, které realizují jednotlivé orgány |
| - | === Architektonický princip EU P3: Podpora začlenění a přístupnost === | + | Mechanismus spolupráce tvoří: |
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky | + | * strukturovaný, |
| + | * každoroční zpráva, ve které Komise vyhodnocuje pokrok a doporučuje další opatření. První [[https:// | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy musí digitální veřejné služby koncipovat tak, aby standardně podporovaly | + | A tak i IKČR přijala za své cílové ukazatele vybrané tzv. Digital Targets ze strategie Digital Decade 2030 EU a to konkrétně ty, které jsou určeny pro hodnocení digitálních služeb veřejné správy: |
| - | === Architektonický princip EU P4: Otevřenost a transparentnost === | + | * 100 % klíčových veřejných služeb je dostupných pro občany |
| + | * 100 % občanů Unie má přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům; | ||
| + | * 100 % občanů Unie má přístup k některému z bezpečných prostředků pro elektronickou identifikaci uznávanému po celé Unii. | ||
| - | Zdroj: | + | Cíle a architektonické principy IKČR vedou přímo i nepřímo k vytváření příznivého prostředí pro digitální transformaci k adekvátnímu naplnění uvedených indikátorů pro občany ČR a EU na území ČR a EU. |
| - | Popis: Orgány veřejné správy mezi sebou mají sdílet informace a data a musí občanům a podnikům umožnit přístup ke kontrole vlastních údajů a možné opravě; musí uživatelům umožnit sledování správních procesů, které se jich týkají a musí do koncipování a poskytování služeb zapojit zúčastněné strany (například podniky, výzkumné pracovníky a neziskové organizace) a spolupracovat s nimi. | ||
| - | === Architektonický princip EU P5: Přeshraniční přístup jako standard | + | ===== Hlavní cíle Informační koncepce ČR ===== |
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Cross border interoperability | + | Naplnění vize Informační koncepce ČR bude řízeno ve struktuře šesti hlavních cílů: |
| - | Popis: Orgány veřejné správy mají relevantní digitální služby zpřístupnit napříč hranicemi a mají zabránit dalšímu růstu jejich fragmentace, | ||
| - | === Architektonický princip EU P6: Interoperabilita jako standard === | + | - [[ikcr# |
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Interoperability by desig | ||
| - | Popis: Veřejné služby mají být koncipovány tak, aby hladce fungovaly v rámci celého jednotného trhu a napříč různými organizačními jednotkami, a opíraly se o volný pohyb údajů a digitálních služeb | + | Změny spojené s realizací těchto cílů musí být provázané, dobře zacílené, diskutované a akceptované jak veřejnou správou, tak soukromým sektorem. Úzká spolupráce poskytovatelů digitálních služeb ve veřejné |
| - | === Architektonický princip EU P7: Důvěryhodnost a bezpečnost | + | ===== Popis hlavních cílů ===== |
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Security & Privacy by design | + | V této kapitole je definována podstata jednotlivých hlavních cílů a dílčí cíle, jimiž jsou realizovány. Pro každý hlavní cíl je v samostatném následném dokumentu vypracován implementační plán, obsahující mimo jiné jednoznačné stanovení zodpovědností, |
| - | Popis: Všechny iniciativy mají přesahovat pouhé dodržování právního rámce pro ochranu osobních údajů a soukromí a bezpečnost informačních technologií a mají tyto prvky zahrnout již do fáze přípravy architektury výkonu služeb veřejné správy. | + | ==== UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ DIGITÁLNÍ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ==== |
| - | === Architektonický princip | + | ^Popis cíle č. 1 – UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ DIGITÁLNÍ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY^^^ |
| + | |Cílem je realizace konkrétních služeb eGovernmentu pro všechny skupiny klientů, jak občany | ||
| + | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
| + | |1.1 | **Národní katalog služeb** | ||
| + | |1.2 | **Centrální informační místo** | ||
| + | |1.3 | **Univerzální obslužné kanály** | ||
| + | |1.4 | **Digitální služby resortů** | ||
| + | |1.5 | **Národní katalog otevřených dat**|Cíl přeformulován a přesunut jako 7.03 Národní katalog dat pod hlavní cíl č. 7 Kvalitní správa dat a jejich využívání | ||
| + | |1.6 | **Role správců služeb** | ||
| + | |1.7 | **Zpětná vazba klientů** | ||
| + | |1.8 | **Jednotné UX/ | ||
| + | |1.9 | **Proaktivní poskytování služeb** |Cílem je minimalizovat nutný počet interakcí klientů s veřejnou správou ve všech životních situacích díky proaktivnímu poskytování služeb či vyřizování povinností automaticky „za klienty“ všude tam, kde je to možné a vhodné. Veřejná správa by neměla nutit své klienty žádat o služby, u kterých může s jistotou nebo vysokou pravděpodobností předpokládat, | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Whole-of-Government | + | ==== DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA |
| - | Popis: Všechny iniciativy | + | ^Popis cíle č. 2 – DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA (DPL)^^^ |
| + | |Zlepšení oblasti služeb eGovernmentu je podmíněno odpovídající legislativou – stávající i nově přijímanou. Kvalitní legislativní proces je základem, jak pro přijímání nových právních norem, tak novelizaci těch stávajících (zde ve smyslu jejich „digitální přívětivosti“, | ||
| + | |ID |Název dílčího cíle | Popis dílčího cíle | | ||
| + | |2.1 |**Digitální dopady navrhované legislativy** | ||
| + | |2.3 |**eSbírka a eLegislativa** | ||
| + | |2.4 |**Průběžná aktualizace platné legislativy** | ||
| + | |2.5 |**Právo na digitální služby** | ||
| + | |2.6 |**Revize legislativy eGovernmentu** | ||
| + | |2.7 |**Soukromé a veřejnoprávní služby** | ||
| + | |2.8 |**Metodika pro veřejné zakázky v oblasti ICT** | Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, která by zadavatelům pomohla při volbě a využití všech zákonných instrumentů a možností zakázkového práva, s cílem optimálního nastavení zadávacích podmínek pro výběr dodavatele a následného řízení celého životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s architekturou úřadů a s NAP. | | ||
| + | |2.9 |**Nová legislativa eGovernmentu** | ||
| + | |2.10|**Legislativní podpora proaktivního poskytování služeb**|Usilovat při tvorbě nové i aktualizaci platné legislativy o implementaci právních úprav, které umožní minimalizovat nutný počet interakcí klientů s veřejnou správou ve všech | ||
| - | === Architektonický princip ČR P9: Sdílené služby veřejné správy | + | ==== ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU |
| - | Zdroj: | + | ^Popis cíle č. 3 – ROZVOJ CELKOVÉHO PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE^^^ |
| + | |Cílem opatření je, ve spolupráci se sociálními partnery a s dalšími subjekty, vytvořit prostředí podporující českou společnost v digitální transformaci veřejné správy. Plnění tohoto cíle je spolu s legislativními úpravami, zajištěním lidských zdrojů a s efektivním řízením ICT klíčovým předpokladem rozvoje dodávky služeb. Je třeba vytvořit prostředí příznivé pro vznik, vývoj a testování digitálních a mobilních služeb veřejné správy a s tím související nastavení očekávání občanů.\\ \\ Za „digitalizaci“ se přirozeně považuje transformace přeměna dosud nedigitalizovaného obsahu na plně digitální, | ||
| + | |ID | ||
| + | |3.1 |**Čerpání mimorozpočtových zdrojů** | ||
| + | |3.2 |**Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu**| Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná se například o fondy duševního vlastnictví, | ||
| + | |3.3 |**Digitální archivy** | ||
| + | |3.4 | **Základní registry** | ||
| + | |3.5 |**Komunikační infrastruktura** | ||
| + | |3.6 |**Elektronická identifikace** | ||
| + | |3.7 |**Digitální mapa veřejné správy** | ||
| + | |3.8 |**Kybernetická bezpečnost** | ||
| + | |3.9 |**Přeshraniční elektronická identifikace** | ||
| + | |3.10 | ||
| + | |3.11 | ||
| + | |3.12 | ||
| + | |3.13 | ||
| + | |3.14 | ||
| - | Popis: Budování a využívání sdílených služeb ve veřejné správě je jedním ze základních principů eGovernmentu. Pokud bude výsledkem nové či upravované legislativy služba veřejné správy, má být koncipována jako služba sdílená nebo s využitím existujících sdílených služeb. | + | ==== ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ |
| - | === Architektonický princip | + | ^Popis cíle č. 4 – ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ^^^ |
| + | |V návaznosti na rozšiřování pravomocí a zodpovědností pracovníků při digitální transformaci úřadů jsou zvýšení úrovně kompetencí, | ||
| + | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
| + | |4.1 | ||
| + | |4.2 | ||
| + | |4.3 | ||
| + | |4.4 | ||
| + | |4.5 | ||
| + | |4.6 | ||
| + | |4.7 | ||
| + | |4.8 | ||
| + | |4.09 |Motivace ke změnám | ||
| + | ==== EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY | ||
| - | Zdroj: | + | ^Popis cíle č. 5 – EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY^^^ |
| + | |Cílem je řídit realizaci IKČR a celkově koordinovat rozvoj oblasti eGovernmentu tak, aby investice zdrojů do modernizace a rozvoje ICT VS byly maximálně efektivní a projekty realizované v této oblasti dodávaly ve stanoveném čase a v definované kvalitě výstupy, které budou naplňovat cíle a principy | ||
| + | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
| + | |5.1 | ||
| + | |5.2 | ||
| + | |5.3 | ||
| + | |5.4 | ||
| + | |5.5 | ||
| + | |5.6 | ||
| + | |5.7 | ||
| + | |5.8 | ||
| + | |5.9 | ||
| + | |5.10 |**Veřejný datový fond** | ||
| + | |5.11 |**Systémy prostorových dat** | Rozvoj a provoz informačních systémů spravujících prostorová data, jakožto součást Národní infrastruktury pro prostorové informace, které slouží pro podporu výkonu agend veřejné správy, jako jsou např. stavební řízení, územní plánování a rozvoj území, krizové řízení, obrana státu, ochrana životního prostředí, | ||
| + | |5.12 |**Měření a vyhodnocování realizace IKČR** | Obsahem cíle jsou opatření směřující k institucionálnímu, | ||
| + | |5.13 |**Agendové informační systémy** | ||
| - | Popis: Procesy i IT řešení podpory poskytování služeb veřejné správy musí být navrhovány tak, aby umožňovaly efektivně implementovat rozhodnutí reagující pružně na změnu zákonných parametrů služeb, změnu technologie, | + | ==== EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD |
| - | === Architektonický princip ČR P11: eGovernment jako platforma === | + | ^Popis cíle č. 6 – EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD^^^ |
| + | |Externí služby pro klienty nebudou nikdy dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalého zlepšování. Cesta k digitálním službám musí vést přes zásadní zjednodušování a elektronizaci celých jejich realizačních procesů. Zjednodušování komunikace a procesů je pak vedle digitalizace jedním ze základních zdrojů efektivity veřejné správy a nedílnou součástí zodpovědnosti věcných správců za procesy správy těchto služeb.\\ \\ Stejně jako klient, má i úředník právo na efektivní služby IT podpory jeho práce. I úředník má mít všechny informace dostupné na jednom místě, s propojením na všechny potřebné úřady a v ergonomickém prostředí Portálu úředníka. Ke všem se má dostat s jednotnou elektronickou identifikací.\\ \\ I podpůrné a provozní funkce úřadů musí být digitálně transformovány tak, aby úředníky nezatěžovaly administrativou a zásadně usnadnily, zkrátily a zefektivnily poskytování interních služeb úřadu. Tím se dále zvýší úředníkům prostor na poskytování služeb externím klientům. Proto je cílem směřování k bezpapírovému úřadu, podpořenému vzájemně integrovanými provozními systémy, poskytujícími služby v Portálu úředníka.\\ \\ Digitální transformace vnitřního chodu úřadů i jeho vnějších služeb se neobejde bez posílení a neustálého rozvoje ICT infrastruktury úřadů. Její struktura a funkce se budou měnit i v závislosti na přesunu řady IT služeb do eGovernment | ||
| + | |ID | ||
| + | |6.1 |**IT podpora práce úředníků** | ||
| + | |6.2 |**Vnitřní digitalizace úřadu** | ||
| + | |6.3 |**Nové metody řízení úřadu** | ||
| + | |6.4 |**Modernizace provozních IS** | Cílem je pořízení, | ||
| + | |6.5 |**Modernizace digitální infrastruktury**| Cílem je zajistit v úřadech, | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Embedded eGovernment | + | ==== Kvalitní správa dat a jejich využívání |
| - | Popis: Požadavky | + | ^Popis cíle č. 7 – Kvalitní správa dat a jejich využívání^^^ |
| + | |Cílem je vybudovat v úřadech i na centrální úrovni veřejné správy prostředí, | ||
| + | |ID | ||
| + | |7.1 |**Vytvoření | ||
| + | |7.2 |**Zajištění centrální podpory a celkového prostředí pro správu dat** | Digitální a informační agentura je všeobecně uznávaným koordinačním a metodickým centrem pro oblast správy, sdílení a využívání dat ve veřejné správě.\\ Poskytuje v této oblasti kvalitní a vysoce ceněné služby ostatním složkám státu a rozvíjí v datové oblasti dlouhodobé oboustranně prospěšné partnerské vztahy se subjekty a experty z akademické i komerční sféry. Je hodnocena podle úrovně poskytovaných služeb a disponuje také potřebnými mocenskými nástroji k prosazení povinností v této oblasti. | | ||
| + | |7.3 |**Národní katalog dat** | Jsou vybudovány a rozvíjeny centrální prostředky a služby, které umožní a usnadní | ||
| + | |7.4 |**Otevřená data** | ||
| + | |7.5 |**Propojený datový fond**| Zajištění publikování a vzájemného sdílení všech veřejných agendových údajů (s výjimkou údajů, u nichž tomu brání jejich povaha, ochrana osobních údajů | ||
| + | |7.6 |**Veřejný datový fond**| Zajištění publikování | ||
| + | |7.7 |**Řízený přístup k datům veřejné správy**| Zajištění tzv. řízeného přístupu k datům (ŘPD) veřejné správy (v souladu s nařízením o evropské správě dat – Data Governance Act) oprávněnému žadateli při splnění zákonem daných podmínek (prokázané legitimní důvody využití dat apod.). | | ||
| + | |7.8 |**Vytvoření prostředí pro analytickou práci s daty veřejné správy**| Veřejná správa má vybudovány schopnosti a zajištěny podmínky | ||
| + | |7.9 |**Správa prostorových informací**| Pro prostorová data platí všechny předchozí cíle, týkající se jejich správy publikace a sdílení a také prostředky realizace jsou společné. \\ Navíc ale je potřeba | ||
| - | === Architektonický princip | + | ===== Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce |
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Inside only digital | + | Tato kapitola obsahuje přehled architektonických principů eGovernmentu, |
| - | Popis: Jediný, kdo má právo vyžadovat listinné vstupy nebo výstupy je pouze klient veřejné správy. Od přijetí podání až do vypravení a doručení rozhodnutí nebo jiného výstupu, stejně jako komunikace mezi úřady navzájem | + | Jednotlivé dílčí principy jsou věrně |
| - | === Architektonický princip ČR P13: Otevřená data jako standard === | + | Pro snazší komunikaci, pochopení a následování jsou principy rozděleny do pěti skupin podle své vnitřní blízkosti a svého účelu: |
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky | + | - Digitální transformace úřadů alias (Měníme se s dobou) |
| + | - Zaměření na klienta alias (Všichni Evropané jsou našimi klienty) | ||
| + | - Jeden propojený stát alias (Sloužíme Vám společně a jednotně) | ||
| + | - Koncepce a architektura ICT alias (Naše řešení zodpovědně stavíme podle nejlepších praxí) | ||
| + | - Data mají hodnotu alias (O Vaše data se staráme a chráníme je) | ||
| - | Popis: Veřejné údaje evidované orgány veřejné správy ve spravovaných ISVS musí být zveřejňovány jako otevřená data. Pro neveřejné údaje musí být jako otevřená data zveřejňována jejich anonymizovaná podoba, souhrn nebo statistika, nebo obdobná forma, pokud může mít význam pro uživatele těchto dat. V případě, že orgány veřejné správy sdílejí veřejné údaje (včetně anonymizované podoby neveřejných údajů, souhrnů nebo statistik) musí je sdílet jako otevřená data. | + | Dodržování stanovených principů podpoří naplňování základní ambice Digitálního Česka, obsažené v následující preambuli: |
| - | === Architektonický princip ČR P14: Technologická neutralita === | + | <WRAP center round important 60%> |
| + | Už nadále neexistuje tradiční veřejná správa (Government), | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Technological neutrality | + | **Government = eGovernment.** |
| + | </ | ||
| - | Popis: | + | ==== Digitální |
| - | === Architektonický | + | ^**Skupina |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Transformace ke službě klientům | ||
| + | * OVS při transformaci změní vnímání úlohy svého úřadu. Všechny interakce fyzických a právnických osob s úřadem budou vnímány jako služby úřadu klientům, jejichž hodnotou pro klienty je usnadnění (zrychlení, | ||
| + | * OVS zavede interní služby a jejich katalog s cílem naučit se na nich služebnost, | ||
| + | * OVS v obou katalozích udržuje popisy interních a externích služeb z pohledu jejich realizace - procesy, zodpovědnosti, | ||
| + | * DIA spravuje centrální Katalog služeb veřejné správy a koordinuje/ | ||
| + | - Standardně digitálně | ||
| + | * OVS, který je gestorem právních předpisů zajistí, že všechny služby jsou v nich definovány tak, aby mohly být vykonávány jako plně digitální, | ||
| + | * OVS legislativně i věcně zajistí ke každé digitální službě existenci dostupné tradiční listinné a osobní alternativy pro klienty, kteří nemohou nebo nechtějí digitální službu využít (opt – out princip).\\ | ||
| + | * DIA provozuje univerzální centrální obslužné kanály, a to Portál veřejné správy, ve kterém jsou dostupné všechny digitální služby z Katalogu služeb veřejné správy, dále Kontaktní místa VS (KMCS - Czech POINT) a Kontaktní centrum VS (KCVS), ve kterých jsou vybrané služby dostupné asistovaně. | ||
| + | - Připravenost na změny služeb | ||
| + | * OVS navrhuje změny služeb včas a s využitím elektronických právních nástrojů (eLegislativa a eSbírka), integrovaných na RPP - tím podporuje flexibilitu, | ||
| + | * OVS, který je gestorem právních předpisů zajistí, že všechny služby jsou v nich definovány tak, že mají charakter produktů, jejichž vlastnosti je možné z pohledu procesů výkonu digitální služby i její IT podpory měnit sadou parametrů (tarif, potřebné doklady a důkazy, lhůty, …). | ||
| + | - Vnitřně pouze digitálně | ||
| + | * OVS zajistí, že veškerá jeho komunikace uvnitř úřadu i mezi úřady navzájem je pouze digitální, | ||
| + | * OVS zajistí, že vnitřní realizace služeb, i po tradičních osobních nebo listinných podáních, je vždy plně digitální využívající automatizovaných procesů, dokumenty se nesmí tisknout, jedině klient má případně právo na tištěné výstupy.\\ | ||
| + | * OVS počítá v rozpočtu s tím, že digitální transformaci úřadu vyžaduje investice do IT infrastruktury a informačních systémů, odborníků v tzv. transformačních rolích i do průběžného vzdělávání ostatních zaměstnanců. Tyto investice by ale měly být řízeny jako návratné.\\ | ||
| + | * OVS při digitalizaci interních procesů zajistí, aby nedošlo ke znevýhodnění uživatelů i klientů, a naopak jim zjednodušovala práci. Primárně musí dojít ke zvýšení efektivity chodu organizace. | ||
| + | - Měření digitálních služeb | ||
| + | * OVS každý nový nebo podstatně změněný proces či službu veřejné správy a každý nový nebo podstatně změněný informační systém na jejich podporu navrhuje tak, aby umožňoval měřit využívání, | ||
| + | * OVS využívá naměřené údaje k pravidelné analýze, objektivnímu vyhodnocení efektivity a kvality služeb a k návrhu jejich zlepšení. | ||
| + | - Hospodárnost, | ||
| + | * OVS při digitální transformaci úřadu a jeho architektury včetně správy ICT řešení plánuje a realizuje jenom takové změny, které přinášejí jak přínosy pro klienty, tak i přínosy pro úřad. Zejména podstatné zkrácení lhůt vyřízení a snížení nákladů na digitální proces výkonu služeb veřejné správy, případně zvýšení výnosů ze služby nebo zvýšení kvality realizace úkonu. | ||
| + | - Odolnost | ||
| + | * OVS provádí digitální transformaci úřadu, návrh a správu digitálních procesů, odpovídajících informačních systémů, včetně správy evidovaných údajů tak, že povede k zajištění a zvyšování odolnosti výkonu veřejné správy vůči rizikovým vlivům.\\ | ||
| + | * OVS digitalizuje výkon služeb veřejné správy tak, aby rostla jejich odolnost vůči rizikovým vlivům, například přírodním pohromám a nepřátelským společenským či mezinárodním událostem. Například formou duálního uložení údajů ve vzdáleném geo-clusteru, | ||
| + | * OVS zvyšuje odolnost přechodem k proaktivním nárokovým službám, které je možno řešit automaticky, | ||
| + | * OVS navrhuje služby a jejich ICT řešení tak, aby bylo možné i decentralizované zpracování v případě přetížení centra nebo převzetí jiným úřadem v případě poškození nebo nedostupnosti gestorského úřadu. | ||
| + | </ | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): User-friendliness and accessibility | + | ==== Zaměření na klienta ==== |
| - | Popis: Musí být kladen důraz na uživatelskou | + | ^**Skupina principů číslo 2** |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Klientsky orientovaný přístup\\ | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby veřejné správy tak, aby zřetelně usnadňovaly klientům dosahování jejich práv a plnění jejich povinností ve vztahu k veřejné správě.\\ \\ | ||
| + | - Podpora začlenění a přístupnost\\ | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby veřejné správy tak, aby byly přístupné pro znevýhodněné | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby tak, že zahrnují efektivní práci s metadaty, která jsou klíčová pro nástroje začleňování a přístupnosti, | ||
| + | - Otevřenost a transparentnost\\ | ||
| + | * OVS umožňují občanům a podnikům přístup ke kontrole vlastních údajů a jejich možné opravě či reklamaci.\\ | ||
| + | * OVS poskytne informace o aktuálním stavu (ve smyslu průběh vyřízení) poskytovaných služeb.\\ * OVS se zavazuje k maximální otevřenosti a transparentnosti ve svém působení a neskrývá své rozhodovací mechanismy, interní a správní procesy. Své služby ale navrhuje a poskytuje tak jednoduše, že klient tyto znalosti nemusí mít, pokud o to nestojí.\\ | ||
| + | * OVS zajistí konzistentní přístup při vyřizování požadavků klientů i v případě, | ||
| + | * OVS publikuje informace dostupným a srozumitelným způsobem pro všechny zainteresované strany, včetně občanů, podniků a dalších veřejných správ, a to i v rámci EU, a to minimálně v elektronické podobě na portále\\ \\ | ||
| + | - Přeshraniční přístup\\ | ||
| + | * OVS poskytuje všechny relevantní služby, u kterých to není ze zákona vyloučeno, jako digitální služby pro klienty z EU.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a provozuje služby tak, že popisy služeb, rozhraní služeb, formuláře a další informace včetně nástrojů a služeb uživatelské podpory jsou dostupné ve více jazykových mutacích, zejména v angličtině.\\ | ||
| + | * OVS nesmí odmítnout poskytnutí služby pro klienty, kteří se identifikují přes tzv. Mezinárodní bránu v Národním identitním bodu (NIA).\\ \\ | ||
| + | - Vestavitelné služby\\ | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby veřejné správy, které jsou určeny klientům - podnikatelům, | ||
| + | * OVS navrhuje tyto služby pro podnikatele a organizace tak, aby přirozeně doplňovaly jejich byznys procesy, například účetnictví, | ||
| + | * DIA poskytuje podporu a otevřené komponenty pro usnadnění vývoje a aktualizace vestavěných SW řešení.\\ \\ | ||
| + | - Technologická neutralita služeb pro klienty\\ | ||
| + | * OVS garantuje, že přístup k veřejným službám není závislý na konkrétní (předem určené) platformě či technologii. Což neznamená, že musí být podporovány všechny existující a okrajové technologie.\\ | ||
| + | * OVS digitální služby vyvíjí a testuje pro použití v aktuálně převažujících typech koncových zařízení (PC, tabletů, mobilních telefonů), jejich operačních systémů (Windows, macOS, Linux) a internetových prohlížečů (Chrome, Edge, | ||
| + | * OVS podporuje poskytování digitálních služeb na jednotlivých verzích uvedených platforem tak dlouho, jako trvá podpora dodavatelů těchto platforem.\\ | ||
| + | * OVS měří, z jakých koncových zařízení a platforem se k němu uživatelé hlásí, k jakým službám a s jakou četností.\\ \\ | ||
| + | - Uživatelská přívětivost\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a poskytuje služby tak, že jsou na prvním místě srozumitelné, | ||
| + | * OVS navrhuje a poskytuje | ||
| + | * OVS pro zajištění uživatelské přívětivosti provádí průzkumy potřeb uživatelů, | ||
| + | * OVS primárně řeší uživatelskou přívětivost uplatněním DesignSystem.gov.cz při návrhu | ||
| + | * DIA spravuje, poskytuje a rozvíjí standard uživatelského rozhraní DesignSystem.gov.cz.\\ | ||
| + | * OVS provádí průzkum uživatelské zkušenosti a mimo jiné poskytuje zpětnou vazbu na DesignSystem.gov.cz.\\ \\ | ||
| + | - Svoboda volby\\ | ||
| + | * OVS zajistí ve svých digitálních službách, aby každý měl možnost využívat výhod algoritmických systémů a systémů umělé inteligence, | ||
| + | * OVS umožňuje klientům svobodně si vybrat, které online služby budou využívat, a to na základě objektivních, | ||
| + | * OVS zajišťuje klientovi svobodu volby mezi automatickým/ | ||
| + | * OVS využívá vedle svých vlastních obslužných kanálů také standardizované obslužné kanály veřejné správy pro zpřístupnění svých služeb klientům (CzechPoint, | ||
| + | * OVS zajišťuje, | ||
| + | * OVS zajistí, že digitální služba vždy informuje klienta, zda uplatňuje umělou inteligenci a algoritmické rozhodování | ||
| + | - Zpětná vazba\\ | ||
| + | * OVS vytvoří organizační | ||
| + | * OVS navrhuje každý informační systém tak, aby umožňoval sběr zpětné vazby kdekoliv v rámci procesu, kterým uživatel prochází, spolu s informacemi o fázi procesu / místu, odkud byla zpětná vazba zaslána.\\ | ||
| + | * OVS vytváří nástroje pro sběr zpětné vazby od odborné i občanské veřejnosti, | ||
| + | * DIA vybuduje nástroje pro sběr zpětné vazby v centrálních obslužných kanálech a umožní její zpracovaní a vyhodnocení poskytovateli předmětné | ||
| + | </ | ||
| - | === Architektonický princip ČR P16: Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy === | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): IT Consolidation | + | ==== Jeden propojený stát ==== |
| - | Popis: Je nutno budovat ISVS efektivně a snažit se i pro nové úkoly | + | ^Skupina principů číslo 3 |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Pouze jednou\\ | ||
| + | * OVS navrhuje všechny nové nebo novelizované služby veřejné správy tak, že nesmí obsahovat povinnost dokládat údaje nebo důkazy klientem VS, pokud se dají zajistit (jedno, jestli digitálně nebo listině) jinde ve veřejné správě (státní správě nebo samosprávě).\\ | ||
| + | * OVS musí interně rozumět svým údajům a důkazům v rámci služby, agendy nebo IT řešení a uplatňovat toto porozumění při rozhodování o jejich návrhu nebo rozvoji. Musí mít k dispozici jejich příslušnou dokumentaci a učinit všechny kroky k zajištění sdílení údajů a důkazů, | ||
| + | - Jeden stát\\ | ||
| + | * OVS sdílejí služby, nezbytnou infrastrukturu a standardy pro realizaci jednotlivých služeb na všech úrovních | ||
| + | * OVS mají odpovědnost za jednotlivé služby rozdělenou, | ||
| + | * Pro zvýšení důvěryhodnosti služeb poskytovaných státem | ||
| + | * OVS zakládají webové prezentace a informační systémy celostátního charakteru v souladu se schválenými pravidly pro jednotnou státní doménu gov.cz (usnesení vlády ze dne 16. 8. 2023 č. 578), v souladu se státním design systémem gov.cz a, pokud se jedná o OVS celostátního charakteru, tak i se schváleným jednotným vizuálním stylem.\\ | ||
| + | * DIA zajišťuje univerzální obslužné kanály (PVS, KMVS a KCVS) pro klienty tak, aby byl umožněn přístup ke všem digitálním službám státu na jednom místě, ať již samoobslužně nebo asistovaně.\\ \\ | ||
| + | - Interoperabilita jako standard\\ | ||
| + | * OVS navrhují a budují digitální veřejné služby tak, aby hladce fungovaly v rámci celé veřejné správy ČR a EU.\\ | ||
| + | * OVS pro zahraniční subjekty publikuje své služby primárně prostřednictvím centralizovaného systému pro mezistátní výměnu údajů, který je realizací tzv. systému pouze jednou | ||
| + | * OVS posuzuje interoperabilitu u budovaných | ||
| + | - Spolupráce (Otevřenost a transparentnost)\\ | ||
| + | * OVS při návrhu a poskytování služeb otevřeně spolupracují, | ||
| + | * OVS navrhují nové služby se znalostí způsobu řešení obdobných služeb v jiných úřadech a s koordinační podporou DIA.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje služby tak, aby při jejich poskytování mohl spolupracovat se soukromoprávními subjekty, zastupujícími klienty - advokáty a notáři, svatebními a pohřebními službami, zdravotníky, | ||
| + | * DIA poskytuje OVS znalosti existujících řešení, sdílených služeb, platných standardů, dostupných vzorů a koordinuje úsilí OVS při návrhu nových služeb.\\ \\ | ||
| + | - Sdílené služby\\ | ||
| + | * OVS navrhuje nové služby tak, aby je bylo možno | ||
| + | * OVS při návrhu nových služeb ověří, zdali již neexistuje služba sdílená, kterou by mohl využít.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových služeb bere v úvahu, že procesy a služby veřejné správy jsou mezi úřady velmi podobné a často standardizované právními předpisy. OVS tak může tyto služby provádět jednotně, nebo dokonce centrálně, | ||
| + | * DIA buduje, provozuje, rozvíjí, eviduje a propaguje centrální sdílené služby pro obecné standardní procesy a služby. | ||
| + | </ | ||
| - | === Architektonický princip ČR P17: Omezení budování monolitických systémů === | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Application decomposition | + | ==== Koncepce a architektura ICT ==== |
| - | Popis: Soutěžení | + | ^**Skupina principů číslo 4** |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Připravenost na změny ICT řešení\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a realizuje informační systémy tak, že obsahují možnosti pro jejich budoucí flexibilní uživatelskou parametrizaci (bez nutnosti vývoje) podle toho, jak se mění politická situace a produkty/ | ||
| + | * OVS zajistí, že obchodní logika a algoritmy nejsou pevně zakódovány ve zdrojovém kódu aplikace.\\ | ||
| + | * OVS přednostně investuje do modulárních a škálovatelných IT systémů s adaptivními procesy.\\ | ||
| + | * OVS má všechny možnosti parametrizace a customizace IT řešení podrobně zdokumentovány a plně pod kontrolou tak, aby jich mohl efektivně operativně využívat. Zejména tak, aby zaškolení zaměstnanci mohli provádět potřebné úpravy vlastními silami.\\ | ||
| + | * Při návrhu ISVS se přednostně využívají v OVS zavedené platformy, pro jejichž rozvoj a provoz disponuje OVS již vybudovanými znalostmi a kapacitami, pokud tyto nejsou zastaralé a podporují svými vlastnostmi splnění cílů a principů IKČR.\\ \\ | ||
| + | - Konsolidace a propojování\\ | ||
| + | * OVS bude sjednocovat vícenásobné aplikace v úřadu nebo resortu tak, aby aplikace podporující tentýž nebo jednotný proces či funkčnost byla provozována pouze jedenkrát.\\ | ||
| + | * Žádné řešení, ani vyvíjené na míru, by nemělo být pořizováno jako jednorázové nebo jednoúčelové.\\ * Všechna IT řešení musí být navržena s ohledem na možnost dalšího rozvoje a víceúčelové využití, což zajišťuje jejich širší uplatnění a lepší návratnost investic.\\ \\ | ||
| + | - Omezení budování monolitických systémů\\ | ||
| + | * OVS ve veřejných zakázkách zadává menší navzájem integrované celky, aby se možnost | ||
| + | * OVS přitom rozkládá stávající velké systémy výstavbou nových řešení, složených z procesně orientovaných komponent a sdílených prvků řešení.\\ | ||
| + | * OVS se vyhne budování monolitických systémů, které lze nahradit modulárními a mikroservisními architekturami.\\ | ||
| + | * OVS uplatňuje technologickou neutralitu, která upřednostňuje rozšířené a otevřené standardy a platformy široce podporované průmyslem.\\ \\ | ||
| + | - Otevřená řešení\\ \\ | ||
| + | * OVS vytváří digitální služby a komponenty informačních systémů, realizované na míru objednatele, | ||
| + | * DIA a OVS poskytují přístupová rozhraní (API) a knihovny využívající centrální sdílené služby | ||
| + | - Udržitelnost řešení\\ | ||
| + | * OVS vytváří a rozvíjí digitální služby a jejich komponenty s využitím udržitelných digitálních technologií a využívají je takovým způsobem, aby měly pozitivní nebo minimální negativní dopad na životní prostředí, | ||
| + | * DIA podporuje vývoj, zavádění a aktivní využívání inovativních digitálních technologií s pozitivním dopadem na životní prostředí a klima.\\ | ||
| + | * OVS navrhují informační systémy tak, aby byly nejen ekonomicky efektivní z hlediska celkových nákladů na vlastnictví, | ||
| + | * OVS navrhují procesy a IT řešení podporující samoobslužné digitální služby a práci úředníků z domova za účelem snižování uhlíkové stopy\\ \\ | ||
| + | - Hospodárnost, | ||
| + | * OVS v architektuře a správě ICT řešení plánují a realizují změny tak, aby byly přínosné pro klienty, a také umožnily propojení na služby jiných úřadů s cílem podstatného zkrácení lhůt vyřízení a snížení nákladů na digitální proces výkonu služeb veřejné správy.\\ | ||
| + | * OVS posuzuje při realizaci změny, zdali zamýšlená veřejná hodnota změny má návratnost v podobě přidané hodnoty pro klienty nebo přináší úsporu či dodatečný výnos.\\ | ||
| + | * OVS plánuje, měří a vyhodnocuje ekonomickou udržitelnost pořizovaných i existujících ICT řešení.\\ \\ | ||
| + | - Odolnost IT\\ | ||
| + | * OVS navrhuje IT řešení pro digitální služby tak, aby nesnížila odolnost úřadu, nýbrž zvyšovala odolnost výkonu příslušné služby, a to i za cenu oprávněně zvýšených nákladů.\\ | ||
| + | * OVS prostřednictvím ICT řešení umožňuje virtualizovat úřad, tj. umožňuje úředníkům práci z domova či libovolné vzdálené lokace, včetně zahraničí.\\ | ||
| + | * OVS buduje ve spojení s agendovými informačními systémy také prostředky nouzové komunikace a veřejné informovanosti, | ||
| + | * OVS implementují nástroje pro simulaci krizových situací a zvýšeného počtu žádostí, což jim umožní lépe se připravit na budoucí krize. Například zjistit, kde jsou slabá místa v systému a zajistit, | ||
| + | * OVS navrhuje a provozuje svoje ICT řešení tak, aby je mohl snadno a rychle přesunout do spřátelené, | ||
| + | - Standardizace\\ | ||
| + | * DIA vede a provozuje katalog dostupných typových a parametrizovatelných řešení, jejich komponent a jejich programového kódu, pokud je otevřený pro sdílení.\\ | ||
| + | * OVS prostřednictvím DIA zavede do katalogu každé nově vytvořené a implementované typové nebo parametrizovatelné řešení.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu architektury řešení nového nebo významně změněného ISVS prokazatelně posoudí možnost využití sdílených SW komponent a sdílených služeb, aktuálně dostupných v tomto katalogu, nebo prokazuje nezbytnost nového vývoje „na míru“.\\ | ||
| + | * OVS pro podporu procesů, které dosud nejsou pokryty komponentami z katalogu, preferuje výběr z dostupných typových a parametrizovatelných | ||
| + | - Cloud Computing\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových nebo podstatně změněných ICT řešení využívá primárně umístění do státního nebo veřejného cloudu s ohledem na legislativní požadavky a vhodnost řešení.\\ | ||
| + | * OVS při rozhodování o umístění do cloudu klade důraz na analýzu celkových nákladů (TCO) ve srovnání s přínosy veřejných cloudů a úrovní zabezpečení, | ||
| + | * OVS během vývoje aplikací pro cloud zajišťuje přenositelnost aplikací mezi různými datovými centry a cloudovými modely.\\ \\ | ||
| + | - Umělá inteligence\\ | ||
| + | * OVS ve své informační koncepci opakovaně zvažuje možnosti uplatnění a přínosy aktuálního stavu umělé inteligence při podpoře výkonu veřejné správy a podpoře provozu úřadu.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nového nebo podstatně změněného ICT řešení vždy zváží možnost řešení prostředky umělé inteligence, | ||
| + | * OVS navrhuje IT řešení, využívající umělé inteligence a algoritmické rozhodování tak, aby přinášelo výhody jak pro klienta, tak pro provozovatele služby.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a provozuje řešení využívající umělé inteligence a algoritmické rozhodování odpovědně tak, aby byla od počátku zahrnuta pravidla předcházející neetickému využití, zajištěna transparentnost rozhodovacích procesů, nedocházelo k diskriminaci klientů a nebyla porušována žádná práva.\\ | ||
| + | * OVS musí zavést postupy pro pravidelné hodnocení a monitorování umělé inteligence řešení, aby zajistily, že jejich provoz zůstává v souladu s etickými standardy a právními předpisy.\\ | ||
| + | * OVS zajistí jasné označení, že dochází k interakci klienta s umělou inteligencí pro všechny informační systémy pracující s umělou inteligencí.\\ \\ | ||
| + | - Veřejné sítě VHCH\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových nebo podstatně změněných veřejných sítí přednostně využívá primárně sítě elektronických komunikací v soukromém vlastnictví, | ||
| + | * Investice z veřejných zdrojů do neveřejných sítí nesmí ohrozit existenci soukromých investic v dané lokalitě.\\ | ||
| + | * Neveřejné sítě vystavěné z veřejných zdrojů by neměly duplikovat již vybudovanou technickou infrastrukturu veřejných sítí.\\ | ||
| + | * OVS zajistí, aby prostřednictvím neveřejných sítí VHCN postavených z veřejných prostředků se neposkytovaly bezplatně nebo za úhradu veřejné služby elektronických komunikací pro třetí osoby, tj. pro obyvatelstvo nebo podnikatelské subjekty.\\ | ||
| + | * OVS před zahájením budování neveřejných sítí z veřejných prostředků zajistí, aby relevantní orgány státní správy nebo územní samosprávy rozpracovaly strategii výstavby, provozu a regulace neveřejných sítí VHCN, kterou zveřejní.“ | ||
| + | </ | ||
| - | ==== Zásady řízení ICT ==== | ||
| - | Informační koncepce také stanovuje sedmnáct zásad, kterými se musí všechny subjekty řídit a realizovat je a rozpracovávat jako zásady ve svých IK. | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z1: Na prvním místě je klient | + | ==== Data mají hodnotu ==== |
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky | + | ^**Skupina principů číslo 5** |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Sdílení dat\\ | ||
| + | * OVS ve svých procesech a informačních systémech podporuje sdílení dat uvnitř úřadu.\\ | ||
| + | * OVS vyžaduje od ostatních OVS, disponujících údaji a důkazy pro výkon jeho agendy, jejich sdílení prostřednictví tzv. referenčního rozhraní.\\ | ||
| + | * OVS uvádí v RPP kompletní výčet svých údajů dostupných jako data tak, aby jej ostatní OVS mohla žádat o jejich poskytnutí.\\ | ||
| + | * OVS je ve svých informačních systémech připraven poskytovat požadované údaje a důkazy prostřednictvím referenčního rozhraní.\\ \\ | ||
| + | - Otevřená data jako standard\\ | ||
| + | * OVS zveřejňují evidované veřejné údaje ve spravovaných ISVS jako otevřená data. Pro neveřejné údaje zveřejňuje jako otevřená data jejich anonymizovanou podobu, souhrn nebo statistiku, nebo obdobnou formu, | ||
| + | * OVS eviduje a publikuje svá otevřená data ve strojově čitelné podobě prostřednictvím Národního katalogu otevřených dat, který je součástí Národního katalogu dat.\\ \\ | ||
| + | - Datová suverenita a nezávislost\\ | ||
| + | * OVS má smluvně zajištěno, | ||
| + | * OVS navrhuje a realizuje architekturu IT řešení vždy jako plně transparentní tak, aby úřad měl kdykoli přístup ke svým datům, i po konci životního cyklu ISVS, a to ve standardizovaném, | ||
| + | * OVS prostřednictvím datových modelů udržuje znalosti o svých datech tak, že je schopen vlastními silami svých zaměstnanců rozumět všem datům, interpretovat jejich význam a řídit jejich správu a rozvoj.\\ \\ | ||
| + | - Správa a architektura dat\\ | ||
| + | * OVS rozumí struktuře jím vedených a používaných údajů, mění svoje procesy, organizační strukturu i architektury jednotlivých řešení tak, aby mohl být zodpovědným správcem svých dat.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje nové nebo měněné ISVS tak, že již v návrhu obsahují řešení pro správu sdílených kmenových dat, pro řízenou výměnu a zveřejňování dat, analytické vyhodnocování dat a statistiky nebo řešení skartace (výmaz) a archivace dat.\\ | ||
| + | * OVS koordinuje s jinými úřady a s DIA pořizování a sdílení prostorových informací, které jsou pořizovány i soukromoprávními subjekty.\\ | ||
| + | * OVS ve svých procesech a v architektuře spravovaných ISVS uplatňuje Minimální standard správy dat.\\ \\ | ||
| + | - Důvěryhodnost a bezpečnost\\ | ||
| + | * OVS při návrhu a realizaci digitálních služeb a jejich IT řešení uplatňuje společně požadavky záměrné a standardní ochrany osobních údajů (Privacy by design a Privacy by default) a záměrné a standardní řízení bezpečnosti (Security by design a Security by Default), viz metodická poznámka výše.\\ | ||
| + | * OVS omezuje zpracování osobních údajů jeho účelem a celkově minimalizuje počet zpracovávaných osobních údajů.\\ | ||
| + | * OVS proaktivně a kontinuálně řídí bezpečnost na všech architektonických vrstvách spravovaných ISVS.\\ | ||
| + | * OVS zajistí evidenci všech přístupů k datům klientů a všech změn, které v těchto datech proběhnou. Eviduje i záznamy, kdo tyto operace provádí. Cílem je, aby bylo možné kdykoli zpětně dohledat, kdo a kdy provedl jakou změnu nebo přístup k datům, což zajišťuje odpovědnost těchto osob.\\ | ||
| + | * OVS musí přijmout a uplatňovat postupy pro anonymizaci osobních údajů před jejich sdílením nebo zveřejněním, | ||
| + | </ | ||
| - | Popis: Rozhodování v IT je na prvním místě zaměřeno na dodávku efektivních služeb, představujících zřetelnou hodnotu pro externí i interní klienty, příjemce a uživatele těchto ICT služeb na podporu výkonu služeb veřejné správy. | ||
| - | === Zásada | + | Praktické uplatnění všech zde uvedených architektonických principů bylo dále rozpracováno v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický plán veřejné správy ČR, který Ministerstvo vnitra vydalo jako závazný metodický pokyn k Informační koncepci ČR [[https:// |
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): ICT standards | ||
| - | Popis: Rozvoj služeb je řízen pomocí zavedeného systému Enterprise architektury a dalších návazných standardů. Standardizované postupy vyhovují specifikaci metodických standardů a doporučení vydávaných Ministerstvem vnitra, zejména Národního architektonického rámce s možností využití dalších návazných mezinárodních standardů (TOGAF, ArchiMate, COBIT, ITIL, IT4IT, UML…) pro řízení | + | ===== Zásady |
| - | === Zásada | + | Zásady |
| - | Zdroj: | + | ^ID ^Název zásady řízení ICT ^Popis zásady řízení ICT ^ |
| + | |Z1 |**Na prvním místě je klient** | ||
| + | |Z2 |**Standardy plánování a řízení ICT** | ||
| + | |Z3 |**Strategické řízení pomocí | ||
| + | |Z4 |**Řízení architektury** | ||
| + | |Z5 |**Řízení požadavků a změn** | ||
| + | |Z6 |**Řízení výkonnosti a kvality** | ||
| + | |Z7 |**Řízení zodpovědnosti za služby a systémy** | ||
| + | |Z8 |**Řízení ICT služeb** | ||
| + | |Z9 |**Udržení interních kompetencí** | ||
| + | |Z10|**Procesní řízení v ICT** |Bude zavedeno procesní řízení v ICT (s využitím mezinárodních standardů). To mj. znamená, že každý ICT proces má vlastníka/ | ||
| + | |Z11|**Řízení přínosů a hodnoty** | ||
| + | |Z12|**Řízení kapacit zdrojů** | ||
| + | |Z13|**Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality**|Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani s provozovatelem.\\ \\ Stejně tak je účelné mít v projektech prvek nezávislé kontroly kvality, a to jak kvality projektového řízení, tak kvality návrhu a dodávaného řešení.\\ \\ V projektu musí být odděleny klíčové role. V případě komponentizace musí být vzájemně na sobě nezávislí systémový integrátor, | ||
| + | |Z14|**Vztah informatiky a legislativy** | ||
| + | |Z15|**Řízení financování ICT** | ||
| + | |Z16|**Využívání otevřeného software a standardů** | ||
| + | |Z17|**Podpora vyváženého partnerství s dodavateli** | ||
| - | Popis: Rozvoj IS OVS je řízen dlouhodobým plánem – Informační koncepcí daného OVS. Ta zahrnuje jak strategické změny, tak potřeby procesní optimalizace, | + | Všechny zde uvedené zásady jsou dále rozpracovány v samostatném navazujícím dokumentu: Metody |
| - | === Zásada | + | [[https:// |
| - | Zdroj: IKČR. | + | Tvorba informačních koncepcí OVS bude v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb. upravena novelizovanou vyhláškou Ministerstva vnitra (529/2006 Sb.). |
| - | Popis: Každý subjekt je povinen udržovat svůj model EA v aktuálním stavu, úrovni detailu dle své velikosti a v konzistentním stavu s povinným obsahem stanoveným Ministerstvem vnitra, který | + | Způsoby tvorby, správy a užití Enterprise architektury OVS jsou stanoveny v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický rámec veřejné správy ČR, který |
| - | === Zásada řízení ICT Z5: Řízení požadavků a změn === | + | ===== Následné dokumenty k Informační koncepci |
| - | Zdroj: | + | Tato kapitola obsahuje seznam samostatných následných implementačních plánů, prováděcích dokumentů a navazujících dokumentů, kterými bude IKČR rozpracována a implementována. |
| - | Popis: Vyhodnocování zpětné vazby, incidentů a požadavků na služby. Funkční proces řízení životního cyklu požadavků (na nové funkce, změny, opatření eliminující rizika) je z hlediska řízení informačních služeb a řízení změn architektury klíčový. Požadavky musí být průběžně evidovány, vyhodnocovány a zapracovány do aktualizací informační koncepce subjektu, do programových dokumentů, investičních záměrů, projektů nebo plánů drobných změn. | + | ==== Implementační plán pro následující rozpočtový rok ==== |
| - | === Zásada | + | Jedná se o implementační plán, který v jednotlivých kapitolách sumarizuje implementační data záměrů za jednotlivé hlavní a v podkapitolách za dílčí cíle v rámci všech pilířů programu Digitální Česko. V rámci části Implementačního plánu, který se věnuje Informační koncepci ČR jsou stěžejní kapitoly: |
| - | Zdroj: IKČR. | + | * Uživatelsky přívětivé a efektivní digitální služby pro občany a firmy |
| + | * Digitálně přívětivá legislativa | ||
| + | * Rozvoj celkového prostředí podporujícího digitální technologie | ||
| + | * Zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě | ||
| + | * Efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy | ||
| + | * Efektivní a pružný digitální úřad | ||
| + | * Kvalitní správa dat a jejich využívání | ||
| - | Popis: Vyhodnocování výkonnosti a kvality, minimálně principy měřitelnosti a zpětné vazby, budou zavedeny do všech procesů/ | + | Implementační plán obsahuje: |
| - | === Zásada řízení ICT Z7: Řízení zodpovědnosti za služby a systémy === | + | * rozvedení cílů do proveditelných úkolů, |
| + | * jasné termíny plnění úkolů | ||
| + | * konkrétní gesce a zodpovědností. | ||
| - | Zdroj: | + | Implementační plán zpravidla dále obsahují analytické informace a podstatné koncepční myšlenky řešeného okruhu problémů, klíčové pro naplnění daného cíle, a odkazy na následující legislativní, |
| - | Popis: Každá agenda/ | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z8: Řízení katalogu služeb | + | ==== Prováděcí dokument programu Digitální Česko pro čerpání z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 ==== |
| - | Zdroj: IKČR. | + | Podpoře eGovernmentu v České republice se z operačních programů EU připravovaných pro programové období 2021–2027 věnuje zejména Integrovaný regionální operační program (IROP 2021–2027), |
| - | Popis: IT podpora OVS je řízena pomocí katalogu ICT služeb (převážně aplikačních, ale i technologických a infrastrukturních), kterými jsou podporovány procesy výkonu interních i externích služeb veřejné správy úřadu (tradičních i digitálních). Každý subjekt aktualizuje, publikuje a propaguje na internetu svůj katalog elektronických/ | + | V rámci |
| - | === Zásada | + | Výsledný // |
| - | Zdroj: IKČR. | + | ==== Navazující dokumenty k IKČR ==== |
| - | Popis: Pro všechny klíčové role řízení služeb eGovernmentu | + | Ministerstvo vnitra se rozhodlo zvolit pro publikaci navazujících dokumentů IKČR formu propojených a vzájemně odkazujících internetových stránek, které společně tvoří a popisují Národní architekturu eGovernmentu. Tato forma zveřejnění |
| - | === Zásada | + | Ministerstvo vnitra pro ustanovení Národní architektury eGovernmentu včetně navazujících dokumentů uskutečnilo meziresortní připomínkové |
| - | Zdroj: IKČR. | + | * **Navazující dokument č. 1\\ |
| + | **Metody řízení ICT veřejné správy | ||
| - | Popis: Bude zavedeno procesní | + | Pro naplnění cílů této koncepce je třeba vydat a následně aktualizovat řadu pravidel, upravujících centrální koordinované |
| - | === Zásada | + | Za tím účelem byl MV ČR vydán samostatný, |
| - | Zdroj: IKČR. | + | * **Navazující dokument č. 2\\ |
| + | **Slovník pojmů eGovernmentu | ||
| - | Popis: Všechno rozhodování | + | Rozvoj eGovernmentu a jeho informační podpory s pomocí Enterprise architektury a řady další mezinárodních standardů řízení, společně s rychle |
| - | === Zásada | + | Pro úspěšnou koordinaci naplňování cílů dle této koncepce je nezbytné tyto pojmy užívat jednotně a správně, |
| - | Zdroj: IKČR. | + | Proto byl MV ČR vydán samostatný a průběžně aktualizovaný navazující dokument k IKČR centrální **Slovník pojmů eGovernmentu**, |
| - | Popis: OVS průběžně připravuje zajištění dostatečného množství a kvality interních kapacit vlastníků procesů/ | + | * **Navazující dokument |
| + | **Národní architektonický rámec | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z13: Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality === | + | **Národní architektonický rámec (NAR)**, jako **metodický a myšlenkový rámec** pro jednotný a koordinovaný popis Národní architektury VS ČR, obsahuje návody, postupy, předlohy a vzory tvorby, údržby a užití popisu architektury. |
| - | Zdroj: IKČR. | + | Národní architektonický rámec vychází z mezinárodně uznávaných standardů tvorby a údržby architektury úřadů TOGAF a ArchiMate, |
| - | Popis: Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani provozovatelem. | + | NAR vydal a průběžně aktualizuje jako návazný dokument k této IKČR OHA MV ČR, který v souladu s NAR koordinuje vznik a aktualizaci součástí NAP a zabezpečí jejich centrální uložení a prezentaci vybraných znalostí z NAP, tj. například modelů a akčních plánů jednotlivých OVM, ve společné znalostní bázi a portálu NAP, viz následující dokument. |
| - | === Zásada řízení ICT Z14: Vztah informatiky a legislativy === | + | * **Navazující dokument č. 4\\ |
| + | **Národní architektonický plán | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | **Národní architektonický plán (NAP)** tvoří popis současného stavu jednotlivých úřadů veřejné správy a centrálních prvků eGovernmentu, |
| - | Popis: Návrhy možností informační podpory legislativních úprav | + | NAP je tvořen souhrnným vysvětlujícím a koncepčním dokumentem a odpovídající znalostní bází v portálu. Dále je NAP tvořen centrálně vytvořenými modely sdílených prvků architektury eGovernmentu a jejich služeb, doporučenými referenčními modely, povinnými architektonickými vzory, příklady architektur z praxe a dalšími akcelerátory pro efektivní uplatnění v modelování architektur jednotlivých OVS. Jejich modely, poskytnuté do centrálního architektonického úložiště modelů, jsou také nedílnou součástí NAP. Pro všechny modely a další dokumenty, popisující Národní architekturu VS je využíván společný název Národní architektonický plán. |
| - | === Zásada řízení ICT Z15: Řízení financování ICT === | + | Souhrnný koncepční dokument NAP vydává a modely NAP publikuje OHA MV ČR jako samostatné a průběžně aktualizované dílčí navazující dokumenty této IKČR. |
| - | Zdroj: IKČR. | + | * **Navazující dokument č. 5\\ |
| + | **Rozšiřující znalostní báze | ||
| - | Popis: Dlouhodobé profesionální řízení finančních zdrojů a využívání fondů EU je integrálním principem pro všechny OVS. Je třeba pracovat s metodikou finančních kalkulací na bázi indexu rentability/ | + | |
| - | === Zásada | + | * **Navazující dokument č. 6\\ |
| + | **Právní předpisy s vazbou na informační systémy a ICT | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | Jako vstupní dokument pro Digital Impact Analysis a přípravu informačních koncepcí jednotlivých úřadů vznikne a bude průběžně aktualizována znalostní báze obsahující seznam všech právních předpisů, které vytvářejí digitální prostředí vč. jejich dopadů. |
| - | Popis: Stát k zamezení vysokým dlouhodobým nákladům a rizikům používá otevřený software a otevřené standardy. Proto správce ISVS využije stávajících otevřených projektů nebo nechá nový zdrojový kód otevřený a znovu využitelný, | + | * **Navazující dokument |
| - | === Zásada | + | > Metodický pokyn k řízení záměru (projektu) IT/ICT pro digitální zmocněnce Ústředními správní úřady |
| - | Zdroj: IKČR. | + | Metodický pokyn popisuje životní cyklus záměru, jeho jednotlivé kroky, odpovědné osoby a informační zdroje. Slouží jako základní návod pro řízení životního cyklu. |
| - | Popis: Správce ISVS musí zajistit, aby vždy disponoval programovými kódy ISVS, detailní dokumentací k ISVS, licenčními právy k ISVS (právy k užívání autorského díla) | + | ===== Detailní přehled změn a aktualizací ===== |
| + | ^**Verze**^**Kapitola** | ||
| + | |v2022 | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | |4 (všechny podkapitoly)|Doplněny stručné názvy dílčích cílů\\ \\ Zjednodušení, | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | |V 2023 | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | |V 2024 | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | |V 2025 | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | ===== Seznam zkratek a pojmů ===== | ||
| + | |Zkratka | ||
| + | |AI | ||
| + | |AI TEFs |Evropská testovací a experimentální zařízení pro umělou inteligenci | ||
| + | |AIS |Agendový informační systém | ||
| + | |CENIA | ||
| + | |ČBÚ | ||
| + | |ČDE |Koncepce Česko v digitální Evropě | ||
| + | |ČHMÚ | ||
| + | |ČIŽP | ||
| + | |ČSSZ | ||
| + | |ČSÚ | ||
| + | |ČTÚ | ||
| + | |ČÚZK | ||
| + | |DC | ||
| + | |DČ | ||
| + | |DES |Koncepce Digitální ekonomika a společnost | ||
| + | |DESI | ||
| + | |DGA |Nařízení o evropské správě dat | | ||
| + | |DIA |Digitální a informační agentura | ||
| + | |DiV |Koncepce digitální vzdělávání | ||
| + | |DMA |Nařízení o digitálních trzích | ||
| + | |DSA |Nařízení o jednotném trhu digitálních služeb | ||
| + | |EDIHs | ||
| + | |EGDI | ||
| + | |eGOV | ||
| + | |ERÚ |Energetický regulační úřad | ||
| + | |ESF |Evropské strukturální fondy | | ||
| + | |ESIF | ||
| + | |EU | ||
| + | |EUDIW | ||
| + | |GA ČR |Grantová agentura ČR | | ||
| + | |GFŘ |Generální finanční ředitelství | ||
| + | |GIS |Geografický informační systém | ||
| + | |GŘ HZS | ||
| + | |GŘC |Generální ředitelství cel | | ||
| + | |HPC |Vysoce výkonná výpočetní technika | ||
| + | |HZS |Hasičský záchranný sbor | | ||
| + | |IaaS | ||
| + | |ICT |Informační a komunikační technika | ||
| + | |IKČR | ||
| + | |IPVZ | ||
| + | |IROP | ||
| + | |ISSS | ||
| + | |IZS |Integrovaný záchranný systém | ||
| + | |KB též KyB | ||
| + | |MD | ||
| + | |MF | ||
| + | |MK | ||
| + | |MMR |Ministerstvo pro místní rozvoj | ||
| + | |MO | ||
| + | |MPO |Ministerstvo průmyslu a obchodu | ||
| + | |MPSV | ||
| + | |MŘICT | ||
| + | |MSp |Ministerstvo spravedlnosti | ||
| + | |MŠMT | ||
| + | |MV | ||
| + | |MZd |Ministerstvo zdravotnictví | ||
| + | |MZe |Ministerstvo zemědělství | ||
| + | |MZv |Ministerstvo zahraničních věcí | ||
| + | |MŽP |Ministerstvo životního prostředí | ||
| + | |NAIS | ||
| + | |NAKIT | ||
| + | |NAP |Národní architektonický plán | | ||
| + | |NAR |Národní architektonický rámec | ||
| + | |NIS2 | ||
| + | |NPO |Národní plán obnovy | ||
| + | |NSA |Národní sportovní agentura | ||
| + | |NÚKIB | ||
| + | |NZIS | ||
| + | |OHA |Odbor hlavního architekta | ||
| + | |OP TAK | ||
| + | |OVM |Orgán veřejné moci | | ||
| + | |OVS |Orgán veřejné správy | ||
| + | |PaaS | ||
| + | |PČR |Policie ČR | | ||
| + | |PO | ||
| + | |PS | ||
| + | |PVS |Portál veřejné správy | ||
| + | |REZA | ||
| + | |RIS3 | ||
| + | |ROB |Registr obyvatel | ||
| + | |ROS |Registr osob | | ||
| + | |RÚIAN | ||
| + | |RVIS |Rada vlády pro informační společnost | ||
| + | |RVP |Rámcový vzdělávací plán | | ||
| + | |SaaS | ||
| + | |SDG |Jednotná digitální brána | ||
| + | |SPÚ |Státní pozemkový úřad | ||
| + | |SR | ||
| + | |SSHR | ||
| + | |SSSVD | ||
| + | |SÚIP | ||
| + | |SÚKL | ||
| + | |SVS |Státní veterinární správa | ||
| + | |SZIF | ||
| + | |TA ČR |Technologická agentura ČR | | ||
| + | |TCO |Celkové náklady vlastnictví - Total cost of ownership | ||
| + | |TOGAF | ||
| + | |TSI |Nástroj pro technickou podporu | ||
| + | |ÚHOS | ||
| + | |ÚKZÚZ< | ||
| + | |ÚOOÚ | ||
| + | |ÚPV |Úřad průmyslového vlastnictví | ||
| + | |ÚV ČR |Úřad vlády | ||
| + | |ÚZIS | ||
| + | |ÚZSVM | ||
| + | |VHCN | ||
| + | |VS ČR |Vězeňská služba ČR | | ||
| + | |VZ | ||
| + | Detailní slovník pojmů eGovernmentu zde, vzhledem k rozsahu, nepublikujeme. Neustále aktualizovaný slovník je možné nalézt na níže uvedeném odkazu: [[https:// | ||
| + | ===== Seznam digitálních zmocněnců jednotlivých resortů ===== | ||
| + | {{page> | ||