Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| ikcr [2019/09/09 11:10] – [Souvislosti s dalšími dokumenty realizujícími IKČR] michal.rada | ikcr [2025/11/05 10:58] (aktuální) – Tomáš Šedivec | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| - | < | + | ======Informační koncepce ČR====== |
| - | ===== O Informační | + | <WRAP center round info 60%> |
| + | Aktuální znění | ||
| + | </ | ||
| - | Všechny povinné subjekty podle Zákona | + | <WRAP center round tip 60%> |
| - | Informační koncepce České republiky je koncepcí rozvoje informačních systémů veřejné správy a eGovernmentu. | + | K informační koncepci ČR se také úzce váže [[https:// |
| + | - Každé ministerstvo zveřejní Informační koncepci. | ||
| + | - Každé ministerstvo upraví proces tvorby Informační koncepce, doplní koncepci personální politiky v oblasti ICT a konkrétní cíle. | ||
| + | - Sdílet kritické role a zkušené zaměstnance a používat „klíčové zaměstnance“ u ICT specialistů, | ||
| + | - Identifikovat způsob, jak sdílet znalosti např. formou létajícího úředníka nebo etického hackera. Používat „klíčové zaměstnance“ nebo obdobné instituty podle platné legislativy u ICT specialistů v souladu s Informační koncepcí ČR a informačními koncepcemi jednotlivých úřadů. Sjednotit podmínky a výklad používání klíčových míst. | ||
| + | |||
| + | Přílohou usnesení je {{ : | ||
| + | </ | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | Všechny povinné subjekty podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech jsou povinny | ||
| + | Informační koncepce České republiky je koncepcí rozvoje informačních systémů veřejné správy a eGovernmentu. | ||
| * Architektonické principy eGovernmentu a elektronizace veřejné správy | * Architektonické principy eGovernmentu a elektronizace veřejné správy | ||
| Řádek 14: | Řádek 28: | ||
| - | ===== Úvod ===== | + | ===== Úvod ===== |
| - | Následují úvodní kapitoly z dokumentu Informační koncepce ČR. | ||
| + | ==== Působnost Informační koncepce ČR ==== | ||
| - | ==== Působnost | + | Informační koncepce |
| + | Koncepce má charakter tzv. klouzavého plánu a každé schválení aktualizace Koncepce tak znovu nastavuje její platnost na dalších 5 let, viz kap. Přehled verzí. | ||
| - | Informační koncepce České republiky (také jako „IKČR“) je základním dokumentem, který stanovuje na základě zmocnění podle § 5 a odst. 1 zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech | + | IKČR je závazná pro všechny subjekty, které se řídí usnesením vlády popř. jsou těmto subjektům podřízené. Je ale žádoucí, aby informační koncepce orgánu |
| - | Informační koncepce ČR je závazná pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků, které § 1 odst. 1 zákona o ISVS souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy, s výjimkou orgánů uvedených v § 1 odst. 2 písm. b, tj. s výjimkou zpravodajských služeb. | + | Informační koncepce ČR představuje základní obsahový rámec pro vytvoření, |
| - | + | ||
| - | V návaznosti na požadavky stanovené prováděcím právním předpisem předpokládaným v § 5 a odst. 2, větě třetí, zákona o ISVS, | + | |
| Informační koncepce ČR jako zastřešující dokument obsahuje zejména: | Informační koncepce ČR jako zastřešující dokument obsahuje zejména: | ||
| + | - cíle ČR v oblasti eGovernmentu a jeho podpory informačními systémy veřejné správy, | ||
| + | - architektonické principy pro návrh a rozvoj informačních systémů veřejné správy a jejich služeb, | ||
| + | - zásady řízení útvarů informatiky a řízení životního cyklu informačních systémů veřejné správy. | ||
| - | * cíle ČR v oblasti eGovernmentu a jeho podpory | + | V závěru obsahuje IKČR seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována. Digitální |
| - | * obecné architektonické principy pro návrh a rozvoj takových informačních systémů a jejich služeb, kapitola 5, | + | |
| - | * obecné principy řízení útvarů informatiky a řízení životního cyklu informačních systémů, kapitola 6. | + | |
| + | IKČR vyjma toho, že jde o jeden z pilířů Strategie koordinované a komplexní digitalizace České republiky 2018+, má vazbu také na strategii Klientsky orientované veřejné správy 2030 a na Koncepci Smart Cities – odolnost prostřednictvím SMART řešení pro obce, města a regiony. | ||
| - | V závěru obsahuje seznam samostatných následných dokumentů, kterými bude rozpracována a implementována, kapitola 7. | + | Informační koncepce ČR působí v synergii s Národní strategií kybernetické bezpečnosti ČR, Akčním plánem k Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro období let 2021 až 2025 a dokumenty, které je nahradí v roce 2026 - tj. Národní strategií kybernetické bezpečnosti ČR 2026 a Akčním plánem k Národní strategii kybernetické bezpečnosti na období let 2026 až 2030. NSKB 2026 se primárně zaměří na (1) bezpečnou strategickou infrastrukturu, |
| - | IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, | + | Cíle, principy a zásady |
| Navržené změny v oblasti digitalizace budou mít zásadní dopad i na obecnou veřejnou správu, jejíž fungování i struktura musí být s aktivitami v oblasti eGovernmentu v odpovídajícím souladu. | Navržené změny v oblasti digitalizace budou mít zásadní dopad i na obecnou veřejnou správu, jejíž fungování i struktura musí být s aktivitami v oblasti eGovernmentu v odpovídajícím souladu. | ||
| + | ==== Přehled verzí ==== | ||
| - | ==== Cíl a poslání | + | ^**Verze**^**Popis verze** |
| + | |2018 | ||
| + | |2020 |V průběhu naplňování IKČR se ukázalo, že klíčovou úlohou digitální transformace organizací veřejné správy musí být vedle rozšiřování rozsahu a kvality digitálních služeb pro klienty také podstatný nárůst efektivity vnitřního fungování těchto organizací. Proto byly dílčí cíle a záměry podporující tuto oblast převedeny z původních převážně externě orientovaných hlavních cílů do nového hlavního cíle č. 6 - Efektivní a pružný digitální úřad. Současně byly rozšířeny o zaměření na digitalizaci vnitřních dokumentů, modernizaci provozních IS a zavádění další pokročilých metod řízení vedle původně zmiňovaného procesního řízení.| | ||
| + | |2022 | ||
| + | |2023 |Doplněny myšlenky do cílů, principů a zásad tak, aby byla IKČR uvedena do souladu s Digital Decade 2030 EU a s Evropským prohlášením o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu. Doplněna problematika jednotné domény *.gov.cz\\ \\ Doplněny vybrané Digital Targets jako měřítka úspěchu IKČR.\\ \\ Doplněny myšlenky o Datovém fondu s řízeným přístupem. | ||
| + | |2024 |Doplněn nový hlavní cíl č. 7 Kvalitní správa dat a jejich využívání. Část dílčích cílů pak byla přesunuta z jiných hlavních cílů: \\ Dílčí cíl 1.05 Národní katalog otevřených dat – upravena formulace a přesunut jako dílčí \\ cíl 7.03 Národní katalog dat \\ Dílčí cíl 5.09 Propojený datový fond – upravena formulace a přesunut jako dílčí cíl 7.05 \\ Dílčí cíl 5.10 Veřejný datový fond – upravena formulace a přesunut jako dílčí cíl 7.06 \\ Změna ve formulaci Principu 22 – Svoboda volby (Freedom of choice) | ||
| + | |2025 |Zcela přepracována kapitola č. 5 Obecné principy pro naplňování cílů Informační koncepce | ||
| + | ===== Poslání a vize eGovernmentu v ČR | ||
| - | Digitální infrastruktura | + | eGovernment je moderní digitální |
| - | eGovernment | + | eGovernment |
| Posláním eGovernmentu je: | Posláním eGovernmentu je: | ||
| - | | + | <WRAP announcement center blue round 60%>**Poskytovat klientům |
| - | * Pro úředníky veřejné správy poskytovat standardizované, | + | |
| - | + | ||
| - | Vrcholovým cílem eGovernmentu v ČR je, aby do konce horizontu plánu této koncepce platilo, že: | + | |
| - | + | ||
| - | „Česká republika je jednou z předních zemí v praktickém využívání moderních služeb eGovernmentu, | + | |
| - | + | ||
| - | Tento cíl eGovernmentu v ČR představuje současně **vrcholový dlouhodobý cíl** Informační koncepce ČR, která jej rozpracovává do navazujících, | + | |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | ===== Principy a zásady ===== | + | |
| - | ==== Architektonické principy ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Informační koncepce stanovuje následující architektonické principy. Některé vycházejí z úrovné EU a některé jsou principy národní architektury. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P1: Standardně digitalizované === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Digital by default | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy mají poskytovat služby primárně digitálně a samoobslužně (v různých formách, jako digitální dokumenty i strojově čitelné údaje); zároveň musí udržovat otevřené i další kanály pro ty, kteří nemohou buď z vlastního rozhodnutí, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P2: Zásada „pouze jednou“ === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Only once | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy musí zaručit, že občané a podniky poskytují stejné informace celé veřejné správě pouze jednou. Je-li to zákonem povolené, orgány veřejné správy využívají při výkonu působnosti tyto sdílené údaje opakovaně, přičemž musí dodržovat pravidla ochrany údajů. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P3: Podpora začlenění a přístupnost === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Inclusiveness and Accessibility | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy musí digitální veřejné služby koncipovat tak, aby standardně podporovaly začlenění a vyhovovaly různým potřebám např. starších lidí a lidí s postižením (přístupnost). | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P4: Otevřenost a transparentnost === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Openness and Transparency | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy mezi sebou mají sdílet informace a data a musí občanům a podnikům umožnit přístup ke kontrole vlastních údajů a možné opravě; musí uživatelům umožnit sledování správních procesů, které se jich týkají a musí do koncipování a poskytování služeb zapojit zúčastněné strany (například podniky, výzkumné pracovníky a neziskové organizace) a spolupracovat s nimi. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P5: Přeshraniční přístup jako standard === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Cross border interoperability | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Orgány veřejné správy mají relevantní digitální služby zpřístupnit napříč hranicemi a mají zabránit dalšímu růstu jejich fragmentace, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P6: Interoperabilita jako standard === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Interoperability by desig | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Veřejné služby mají být koncipovány tak, aby hladce fungovaly v rámci celého jednotného trhu a napříč různými organizačními jednotkami, a opíraly se o volný pohyb údajů a digitálních služeb v Evropské unii. Současně je nezbytné zajistit interoperabilitu veřejných služeb uvnitř veřejné správy ČR jako předpoklad odstranění místní příslušnosti a snížení omezujícího vlivu věcné příslušnosti služeb VS na jejich klienty. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip EU P7: Důvěryhodnost a bezpečnost === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: EU/EIRA. Anglicky (pokud existuje): Security & Privacy by design | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Všechny iniciativy mají přesahovat pouhé dodržování právního rámce pro ochranu osobních údajů a soukromí a bezpečnost informačních technologií a mají tyto prvky zahrnout již do fáze přípravy architektury výkonu služeb veřejné správy. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P8: Jeden stát === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Whole-of-Government | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Všechny iniciativy a veřejné služby mají být postaveny na společném přístupu ministerstev a dalších OVM k vytvoření a poskytování služeb veřejné správy a postupném odbourávání nežádoucího resortismu a tvorby duplicit. Zásadou je sdílení nezbytné infrastruktury pro realizaci jednotlivých služeb na všech úrovních veřejné správy i mezi nimi. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P9: Sdílené služby veřejné správy === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Shared Services | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Budování a využívání sdílených služeb ve veřejné správě | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P10: Připravenost na změny === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Flexibility | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Procesy i IT řešení podpory poskytování služeb veřejné správy musí být navrhovány tak, aby umožňovaly efektivně implementovat rozhodnutí reagující pružně na změnu zákonných parametrů služeb, změnu technologie, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P11: eGovernment jako platforma === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Embedded eGovernment | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Požadavky a služby veřejné správy, stejně jako technické prostředky pro jejich naplnění, musí být co nejlépe „vestavěny“ do každodenních procesů a funkcí klientů veřejné správy, občanů a zejména podniků, a jejich běžných IT a komunikačních prostředků tak, aby pro ně bylo co nejsnazší dostát svým povinnostem vůči veřejné správě a dosáhnout svých práv. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P12: Vnitřně pouze digitální === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Inside only digital | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Jediný, kdo má právo vyžadovat listinné vstupy nebo výstupy je pouze klient veřejné správy. Od přijetí podání až do vypravení a doručení rozhodnutí nebo jiného výstupu, stejně jako komunikace mezi úřady navzájem a všechny interní provozní procesy veřejné správy musí být plně elektronické, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P13: Otevřená data jako standard === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Open Data by default | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Veřejné údaje evidované orgány veřejné správy ve spravovaných ISVS musí být zveřejňovány jako otevřená data. Pro neveřejné údaje musí být jako otevřená data zveřejňována jejich anonymizovaná podoba, souhrn nebo statistika, nebo obdobná forma, pokud může mít význam pro uživatele těchto dat. V případě, že orgány veřejné správy sdílejí veřejné údaje (včetně anonymizované podoby neveřejných údajů, souhrnů nebo statistik) musí je sdílet jako otevřená data. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P14: Technologická neutralita === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Technological neutrality | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Digitální služby veřejné správy musí být technologicky nezávislé a neutrální. Musí být garantováno, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P15: Uživatelská přívětivost === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): User-friendliness and accessibility | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Musí být kladen důraz na uživatelskou přívětivost zaváděných digitálních služeb veřejné správy pro různé skupiny, segmenty uživatelů. Služby musí být na prvním místě srozumitelné, | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P16: Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): IT Consolidation | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Je nutno budovat ISVS efektivně a snažit se i pro nové úkoly využívat v maximální míře již systémy stávající. Informační systémy veřejné správy je nutné rozložit do procesně (funkčně) ucelených menších komponent, a tyto komponenty maximálně sdílet pro obdobné požadavky více agend jednoho OVS nebo i mezi nimi. | + | |
| - | + | ||
| - | === Architektonický princip ČR P17: Omezení budování monolitických systémů === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Application decomposition | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Soutěžení menších, vzájemně provázaných celků bude znamenat více možností dodávat státu i pro menší spolehlivé dodavatele. Cílem je soutěžit nejlepší řešení v dané oblasti, ne největší řešení na trhu. | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Zásady řízení ICT ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Informační koncepce také stanovuje sedmnáct zásad, kterými se musí všechny subjekty řídit a realizovat je a rozpracovávat jako zásady ve svých IK. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z1: Na prvním místě je klient === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): Client first | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Rozhodování v IT je na prvním místě zaměřeno na dodávku efektivních služeb, představujících zřetelnou hodnotu pro externí i interní klienty, příjemce a uživatele těchto ICT služeb na podporu výkonu služeb veřejné správy. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z2: Standardy plánování a řízení ICT === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. Anglicky (pokud existuje): ICT standards | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Rozvoj služeb je řízen pomocí zavedeného systému Enterprise architektury a dalších návazných standardů. Standardizované postupy vyhovují specifikaci metodických standardů a doporučení vydávaných Ministerstvem vnitra, zejména Národního architektonického rámce s možností využití dalších návazných mezinárodních standardů (TOGAF, ArchiMate, COBIT, ITIL, IT4IT, UML…) pro řízení EA a ICT procesů a služeb. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z3: Strategické řízení pomocí IK OVS === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Rozvoj IS OVS je řízen dlouhodobým plánem – Informační koncepcí daného OVS. Ta zahrnuje jak strategické změny, tak potřeby procesní optimalizace, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z4: Řízení architektury === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Každý subjekt je povinen udržovat svůj model EA v aktuálním stavu, úrovni detailu dle své velikosti a v konzistentním stavu s povinným obsahem stanoveným Ministerstvem vnitra, který reprezentuje společné sdílené služby a prvky architektury a zároveň v konzistentním stavu s obsahem své Informační koncepce. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z5: Řízení požadavků a změn === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Vyhodnocování zpětné vazby, incidentů a požadavků na služby. Funkční proces řízení životního cyklu požadavků (na nové funkce, změny, opatření eliminující rizika) je z hlediska řízení informačních služeb a řízení změn architektury klíčový. Požadavky musí být průběžně evidovány, vyhodnocovány a zapracovány do aktualizací informační koncepce subjektu, do programových dokumentů, investičních záměrů, projektů nebo plánů drobných změn. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z6: Řízení výkonnosti a kvality === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Vyhodnocování výkonnosti a kvality, minimálně principy měřitelnosti a zpětné vazby, budou zavedeny do všech procesů/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z7: Řízení zodpovědnosti za služby a systémy === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Každá agenda/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z8: Řízení katalogu služeb === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: IT podpora OVS je řízena pomocí katalogu ICT služeb (převážně aplikačních, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z9: Udržení interních kompetencí === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Pro všechny klíčové role řízení služeb eGovernmentu a řízení informatiky má OVS vytvořeny interní pozice. To je nezbytné pro udržení nezávislosti na dodavatelích, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z10: Procesní řízení === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Bude zavedeno procesní řízení, nejen v IT, ale ve všech agendách/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z11: Řízení přínosů a hodnoty === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Všechno rozhodování se řídí pravidly „řádného hospodáře“ a „Value for Money“. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z12: Řízení kapacit zdrojů === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: OVS průběžně připravuje zajištění dostatečného množství a kvality interních kapacit vlastníků procesů/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z13: Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani provozovatelem. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z14: Vztah informatiky a legislativy === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Návrhy možností informační podpory legislativních úprav je nutno vypracovávat společně s návrhy přijímání právních předpisů či jejich změn tak, aby se vzájemně ovlivňovaly směrem ke vzniku moderních a proveditelných ustanovení. | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z15: Řízení financování ICT === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Dlouhodobé profesionální řízení finančních zdrojů a využívání fondů EU je integrálním principem pro všechny OVS. Je třeba pracovat s metodikou finančních kalkulací na bázi indexu rentability/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z16: Využívání otevřeného software a standardů === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Stát k zamezení vysokým dlouhodobým nákladům a rizikům používá otevřený software a otevřené standardy. Proto správce ISVS využije stávajících otevřených projektů nebo nechá nový zdrojový kód otevřený a znovu využitelný, | + | |
| - | + | ||
| - | === Zásada řízení ICT Z17: Podpora vyváženého partnerství s dodavateli === | + | |
| - | + | ||
| - | Zdroj: IKČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Popis: Správce ISVS musí zajistit, aby vždy disponoval programovými kódy ISVS, detailní dokumentací k ISVS, licenčními právy k ISVS (právy k užívání autorského díla) a vlastní způsobilostí rozhodovat o ISVS tak, aby bylo možné upravovat a spravovat systém i prostřednictvím třetích osob, nezávislých na původním dodavateli či správci ISVS. | + | |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | ===== Cíle IKČR ===== | + | |
| - | + | ||
| - | Informační koncepce definuje pět hlavních cílů, které jsou dále rozvedeny do dílčích cílů. | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Cíl č. 1: UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ „ON-LINE“ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Obsahem cíle je realizace konkrétních služeb eGovernmentu pro všechny skupiny veřejnosti (zejména občany ČR, podniky/ | + | |
| - | + | ||
| - | Tato kategorie služeb (používá se rovněž termín z angličtiny „front-office“ ve smyslu obsluhy koncových uživatelů služeb veřejné správy) zahrnuje různé komunikační kanály (rozhraní) od samoobslužných plně digitálních po asistované s pomocí úředníka. | + | |
| - | + | ||
| - | Budované služby lze obecně dělit na tři skupiny: | + | |
| - | + | ||
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | * transakční služby (typicky podání všech typů, včetně provedení platby nebo rezervace termínu pro prezenční jednání, získání potvrzení a doručení rozhodnutí úřadu). | + | |
| - | + | ||
| - | Současně usilujeme o implementaci co nejvíce tzv. integrovaných on-line služeb veřejné správy, propojujících všechny tři předchozí skupiny on-line více úřadů služeb dohromady na jednom místě, zakrývajících tak pro identifikovaného autentizovaného a autorizovaného klienta skutečnou složitost a komplexnost výkonu působnosti veřejné moci v ČR. | + | |
| - | + | ||
| - | Externí služby pro klienty nebudou nikde dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalých změn (zlepšování, | + | |
| - | + | ||
| - | Cílem eGovernmentu není pouze rozvoj rozmanitých online služeb, ale též jejich sjednocování a konsolidace do společných integrovaných on-line služeb, viz princip „Jeden stát (Whole-of-Government)“. | + | |
| - | + | ||
| - | Výše zmíněné aktivity budou v souladu s přijatým nařízením o zřízení jednotné digitální brány a harmonogram implementace těchto aktivit bude odpovídat termínům stanovených tímto nařízením. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.1: Katalog služeb veřejné správy === | + | |
| - | + | ||
| - | Vytvoření národního katalogu a vyhledávače služeb veřejné správy. Veřejnost se musí na jednom místě a jednoduchou formou dozvědět o všech existujících službách, elektronických, | + | |
| - | + | ||
| - | Základem je vázat služby na zlepšenou definici životních/podnikatelských událostí/ | + | |
| - | + | ||
| - | Služby musí být dále (interně) konzistentně napojeny na agendy a procesy, jimiž se realizují, v rámci modelu enterprise architektury úřadů (souvislost s cílem č. 5). | + | |
| - | + | ||
| - | Každá navrhovaná on-line služba bude schvalována ve stádiu návrhu a poté certifikována před publikací v katalogu. | + | |
| - | + | ||
| - | Katalog on-line služeb VS bude publikován na Portálu veřejné správy (PVS) a jeho dílčí části na webových stránkách jednotlivých úřadů. Obdobně k tomu bude existovat národní Katalog interních elektronických on-line služeb pro úředníky veřejné správy. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.2: Informování o službách veřejnosti === | + | |
| - | + | ||
| - | Centrální informační služby nové generace. Vybudování nového jednoduchého a jednotného systému informování veřejnosti: | + | |
| - | + | ||
| - | Využitím portálu veřejné správy s novou funkcí federalizovaného vyhledávání ve všech webových stránkách úřadů. | + | |
| - | + | ||
| - | Vybudování služeb call centra se znalostně/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.3: Rozvoj univerzálních front-office služeb === | + | |
| - | + | ||
| - | Rozvoj sdílených služeb univerzálních obslužných kanálů „front-office“ (Czech POINT, Datové schránky, Portál veřejné správy atd.) pro realizaci úkonů vůči veřejné správě (podání a doručení) a služeb úplného elektronického podání (ÚEP), s využitím elektronické identifikace subjektu práva. | + | |
| - | + | ||
| - | Portál veřejné správy (PVS) se stane skutečným a jediným 100 % rozcestníkem pro všechny on-line integrované (informační, | + | |
| - | + | ||
| - | Platforma Czech POINT jako kontaktní místo veřejné správy bude transformována na plnohodnotné podací pracoviště, | + | |
| - | + | ||
| - | Datové schránky umožní činit podání i v případech specializovaných procesních nároků jednotlivých agend (stavební řízení, veřejné zakázky apod.). | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.4: Rozvoj klientských služeb resortů === | + | |
| - | + | ||
| - | Rozvoj on-line „front-office“ služeb jednotlivých rezortů s využitím sdílených služeb. Prioritu budou mít oblasti s dosud nedostatečným počtem či úrovní on-line služeb (eHealth, školství, eJustice, doprava, stavebnictví, | + | |
| - | + | ||
| - | Hluboká digitální restrukturalizace vlastní náplně jednotlivých (sektorů) je podrobně rozpracována v Koncepci Digitální ekonomika a společnost. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.5: Rozvoj Národního katalogu otevřených dat === | + | |
| - | + | ||
| - | Zlepšení národního katalogu otevřených dat. Kvantita a zejména kvalita obsahu publikovaných otevřených dat je klíčem k budování pokročilých služeb vedoucí ke znalostní společnosti. Cílem je mít všechna klíčová veřejná data publikována způsobem umožňujícím jejich jednoduché strojové zpracování. | + | |
| - | + | ||
| - | Současně je ale nutné nastavit procesy a zodpovědnosti a stanovit zdroje pro důslednou lokální a centrální kontrolu otevíraných dat, zda jednotlivě nebo ve své kombinaci nejsou rizikem pro bezpečnost a zájmy ČR a jejích občanů. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.6: Stanovení rolí a zodpovědnosti za služby OVM === | + | |
| - | + | ||
| - | Zavedení rolí v OVS, zodpovědných za elektronickou obsluhu klientů, napříč agendami, a stanovení správců služeb. Pracovníci v této roli budou z pozice věcného správce zodpovídat za rozvoj plnohodnotného transakčního portálu úřadu, propojeného s Portálem veřejné správy (PVS), využívajícího elektronickou identifikaci uživatelů a podpořeného funkční integrací toku informací mezi agendovými IS úřadu (OVS) a ostatními zdroji údajů z propojeného datového fondu VS ČR (PPD). Tito pracovníci budou současně správci jednotného katalogu on-line služeb OVS a tak i přirozenými partnery úřadu pro centrální správu portálu a katalogu služeb v PVS. | + | |
| - | + | ||
| - | Představení odborných útvarů zodpovědných za agendu jsou vždy Správci jednotlivých dílčích elektronických služeb v dané agendě. V rámci této role: odpovídají i za realizaci IT podpory těchto on-line služeb a jejich rozvoj. | + | |
| - | + | ||
| - | jsou současně věcnými správci IS, které dané služby podporují, tzn., určují účel, funkční rozsah a podmínky provozování těchto systémů. | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.7: Systém zapojení veřejnosti a subjektů do zlepšování EG služeb === | + | |
| - | + | ||
| - | Vytvoření systému zpracování podnětů a návrhů veřejnosti na zlepšování služeb, včetně např. snižování administrativní zátěže pomocí nástrojů eGovernmentu. Součástí systému je sběr zpětné vazby k on-line službám a její efektivní využití při řízení služeb jejich správci, centrální platforma a podpora pro klienty/ | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 1.8: Metodiky a principy uživatelské přívětivosti === | + | |
| - | + | ||
| - | Zařazení metodik UX/UI do tvorby informačních systémů. Zadávací dokumentace pro tvorbu IS budou obsahovat požadavky na analýzu a návrh z pohledu uživatelské přívětivosti (UX/UI), pro různé segmenty interních a externích uživatelů IS. Součástí vývoje IS pro veřejnou správu bude i veřejné testování. | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Cíl č. 2: DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA ==== | + | |
| - | + | ||
| - | Zlepšení oblasti služeb eGovernmentu je podmíněno odpovídající legislativou – stávající i nově přijímanou. Kvalitní legislativní proces je základem jak pro přijímání nových právních norem, tak novelizaci těch stávajících (zde ve smyslu jejich „digitální přívětivosti“, | + | |
| - | + | ||
| - | Pravidla digitalizace služeb veřejné správy jsou vytvářena jak na národní úrovni, tak také na evropské úrovni, kde by se v tomto ohledu měla ČR stát aktivním členským státem a více ovlivňovat již samotnou tvorbu nových legislativních i nelegislativních opatření EU. Právní úprava na národní úrovni by měla využívat transpozičních možností, které evropské právo připouští a zároveň by měla svou dikcí umožnit a podpořit rozvoj moderních technologií. | + | |
| - | + | ||
| - | Právní řád by měl být jako celek nejen digitálně přívětivý, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 2.1: Zavedení DPL jako součást v přípravě a hodnocení legislativy === | + | |
| - | + | ||
| - | Při tvorbě legislativy upravující digitální oblasti se budou zpracovatelé řídit doporučeními obsaženými v Zásadách pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Tímto budou vytvořeny podmínky pro dodržování základních zásad – architektonických principů eGovernmentu, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 2.2: Spolupracovat na evropské úrovni k DPL === | + | |
| - | + | ||
| - | Ve spolupráci se Sekcí pro evropské záležitosti a Sekcí Legislativní rady vlády Úřadu vlády se podílet se na tvorbě evropské digitální legislativy tak, aby při zachování vysokých standardů ochrany soukromí a bezpečnosti podporovala rozvoj podnikatelského prostředí a rozvoj digitální ekonomiky jako celku (autorskoprávní balíček, nařízení o ePrivacy, kybernetický balíček, regulace technologií atd.). Mnohá z těchto evropských pravidel budou mít zásadní dopad na podobu a rozvoj on-line služeb eGovernmentu, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 2.3: Projekty eSbírka a eLegislativa === | + | |
| - | + | ||
| - | Dokončení projektů eSbírka a eLegislativa, | + | |
| - | + | ||
| - | === Dílčí cíl 2.4: Analyzování a úpravy právních předpisů pro služby EG === | + | |
| - | + | ||
| - | Průběžné analyzování platných právních předpisů (zákonů, vyhlášek, nařízení a usnesení vlády) a návrhy novel agendových zákonů a základních procesních předpisů (Správní řád, Daňový řad, Občanský Soudní řád, Stavební řád, …) nebo návrhy opatření nelegislativní povahy, které by umožňovaly poskytování a zpřístupnění on-line transakčních služeb klientům a úředníkům ve shodě s cíli a principy této koncepce a NAP, a tím umožnily naplnění vize IKČR spočívající v užívání těchto služeb pro nejčastější životní události. | + | |
| - | === Dílčí cíl 2.5: Zakotvení práva na digitální služby === | ||
| - | Právní zakotvení a/nebo posílení práv občanů a firem na digitální služby, včetně potřebné úpravy stávajících zákonů upravujících oblast | + | Vizí eGovernmentu |
| - | === Dílčí cíl 2.6: Aktualizace legislativy k eGovernmentu === | + | <WRAP announcement center blue round 60%> |
| - | Analýza účinnosti všech zákonů a vyhlášek eGovernmentu a jejich případná aktualizace tak, aby podporovaly uskutečnění cílů této koncepce. A to zejména zákonů č. 365/2000 Sb., 111/2009 Sb., 106/1999 Sb., 300/2008 Sb., 250/2017 Sb. a vyhlášek č. 53/2007 Sb., 528/2006 Sb., 529/2006 Sb., 442/2006 Sb. a dalších zákonů | + | Informační koncepce ČR rozpracovává tuto vizi do řady cílů, které realizují jednotlivé orgány veřejné správy. Indikátorem naplnění této vize byl doposavad index DESI Evropské komise, kde se zveřejňoval žebříček hodnocení jednotlivých států dle měřitelných ukazatelů v rámci digitalizace. Monitoring států se ale nepříliš osvědčil, takže od minulého roku je zveřejňován pouze dashboard DESI, kde si lze dle různých indikátorů vyhledat či porovnat pokrok a vývoj v jednotlivých státech: [[https://digital-decade-desi.digital-strategy.ec.europa.eu/datasets/ |
| - | === Dílčí cíl 2.7: Analýza služeb EG směrem ke komerčnímu sektoru a klientům === | + | Mechanismus spolupráce tvoří: |
| - | Analyzovat a umožnit přesah služeb eGovernmentu | + | * strukturovaný, |
| + | * každoroční zpráva, ve které Komise vyhodnocuje pokrok | ||
| - | === Dílčí cíl 2.8: Metodika | + | A tak i IKČR přijala za své cílové ukazatele vybrané tzv. Digital Targets ze strategie Digital Decade 2030 EU a to konkrétně ty, které jsou určeny |
| - | Vydat metodiku pro zadávání | + | * 100 % klíčových |
| + | * 100 % občanů Unie má přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům; | ||
| + | * 100 % občanů Unie má přístup | ||
| - | ==== Cíl č. 3: ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU ==== | + | Cíle a architektonické principy IKČR vedou přímo i nepřímo k vytváření příznivého prostředí pro digitální transformaci k adekvátnímu naplnění uvedených indikátorů pro občany ČR a EU na území ČR a EU. |
| - | Cílem opatření je ve spolupráci se sociálními partnery a s dalšími subjekty vytvořit prostředí, | ||
| - | Za „digitalizaci“ se přirozeně považuje transformace dosud nedigitalizovaného obsahu na plně digitální, | + | ===== Hlavní cíle Informační koncepce ČR ===== |
| - | Z hlediska předpokladů efektivního využití eGovernmentu a zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti | + | Naplnění vize Informační koncepce |
| - | === Dílčí cíl 3.1: Využití prostředků ESF na rozvoj digitalizace === | ||
| - | Při tvorbě nového programovacího období bude ČR aktivně prosazovat alokaci prostředků z ESIF na podporu prostředí digitálních technologií, | + | - [[ikcr# |
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| + | - [[ikcr# | ||
| - | === Dílčí cíl 3.2: Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu === | ||
| - | Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro podporu konkurenceschopnosti a rozvoj eGovernment | + | Změny spojené s realizací těchto cílů musí být provázané, |
| - | === Dílčí | + | ===== Popis hlavních |
| - | Vytvoření prostředí pro dlouhodobé ukládání a archivaci digitálního (úředního) obsahu, jako předpokladu pro plně digitální, bezpapírové procesy veřejné správy. | + | V této kapitole je definována podstata jednotlivých hlavních cílů a dílčí cíle, jimiž jsou realizovány. Pro každý hlavní cíl je v samostatném následném dokumentu vypracován implementační plán, obsahující mimo jiné jednoznačné stanovení zodpovědností, termínů a zdrojů k jednotlivým dílčím cílům. Vybrané cíle IKČR budou naplňovány také prostřednictvím // |
| - | === Dílčí cíl 3.4: Zkvalitnění Registru práv a povinností a jeho obsahu | + | ==== UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ DIGITÁLNÍ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY ==== |
| - | Zkvalitnění, aktualizace | + | ^Popis cíle č. 1 – UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ DIGITÁLNÍ SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY^^^ |
| + | |Cílem je realizace konkrétních služeb eGovernmentu pro všechny skupiny klientů, jak občany ČR, podniky i podnikatele, | ||
| + | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
| + | |1.1 | **Národní katalog služeb** | ||
| + | |1.2 | **Centrální informační místo** | ||
| + | |1.3 | **Univerzální obslužné kanály** | ||
| + | |1.4 | **Digitální služby resortů** | ||
| + | |1.5 | **Národní katalog otevřených dat**|Cíl přeformulován a přesunut jako 7.03 Národní katalog dat pod hlavní cíl č. 7 Kvalitní správa dat a jejich využívání | ||
| + | |1.6 | **Role správců služeb** | ||
| + | |1.7 | **Zpětná vazba klientů** | ||
| + | |1.8 | **Jednotné UX/ | ||
| + | |1.9 | **Proaktivní poskytování služeb** |Cílem je minimalizovat nutný počet interakcí klientů s veřejnou správou ve všech životních situacích díky proaktivnímu poskytování služeb či vyřizování povinností automaticky „za klienty“ všude tam, kde je to možné a vhodné. Veřejná správa by neměla nutit své klienty žádat o služby, u kterých může s jistotou nebo vysokou pravděpodobností předpokládat, | ||
| - | V této souvislosti je nutné pro stále častější užívání těchto nástrojů při vývoji a správě služeb zjednodušit jejich obsluhu a provázat ji přirozeně s životním cyklem agend a informačních systémů veřejné správy. | + | ==== DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA |
| - | === Dílčí cíl 3.5: Rozvoj komunikační infrastruktury státu === | + | ^Popis cíle č. 2 – DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA (DPL)^^^ |
| + | |Zlepšení oblasti služeb eGovernmentu je podmíněno odpovídající legislativou – stávající i nově přijímanou. Kvalitní legislativní proces je základem, jak pro přijímání nových právních norem, tak novelizaci těch stávajících (zde ve smyslu jejich „digitální přívětivosti“, | ||
| + | |ID |Název dílčího cíle | Popis dílčího cíle | | ||
| + | |2.1 |**Digitální dopady navrhované legislativy** | ||
| + | |2.3 |**eSbírka a eLegislativa** | ||
| + | |2.4 |**Průběžná aktualizace platné legislativy** | ||
| + | |2.5 |**Právo na digitální služby** | ||
| + | |2.6 |**Revize legislativy eGovernmentu** | ||
| + | |2.7 |**Soukromé a veřejnoprávní služby** | ||
| + | |2.8 |**Metodika pro veřejné zakázky v oblasti ICT** | Vydat metodiku pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, která by zadavatelům pomohla při volbě a využití všech zákonných instrumentů a možností zakázkového práva, s cílem optimálního nastavení zadávacích podmínek pro výběr dodavatele a následného řízení celého životního cyklu IS ve shodě s principy této koncepce a podle plánů jejich dlouhodobého rozvoje ve shodě s architekturou úřadů a s NAP. | | ||
| + | |2.9 |**Nová legislativa eGovernmentu** | ||
| + | |2.10|**Legislativní podpora proaktivního poskytování služeb**|Usilovat při tvorbě nové i aktualizaci platné legislativy o implementaci právních úprav, které umožní minimalizovat nutný počet interakcí klientů s veřejnou správou ve všech životních situacích a podpoří veřejnou správu při proaktivním poskytování služeb či vyřizování povinností „za klienty“ všude tam, kde je to možné a vhodné. Vytvoření doporučení, | ||
| - | Aktualizace a realizace strategie v oblasti budování a využívání komunikační infrastruktury veřejné správy. | + | ==== ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU |
| - | Komunikační infrastruktura veřejné správy včetně Centrálního místa služeb (CMS) se musí stát sdíleným, bezpečným a řízeným komunikačním prostředím | + | ^Popis cíle č. 3 – ROZVOJ CELKOVÉHO PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE^^^ |
| + | |Cílem opatření je, ve spolupráci se sociálními partnery a s dalšími subjekty, vytvořit prostředí podporující českou společnost v digitální transformaci veřejné správy. Plnění tohoto cíle je spolu s legislativními úpravami, zajištěním lidských zdrojů a s efektivním řízením ICT klíčovým předpokladem rozvoje dodávky služeb. Je třeba vytvořit prostředí příznivé pro vznik, vývoj a testování digitálních a mobilních služeb veřejné správy a s tím související nastavení očekávání občanů.\\ \\ Za „digitalizaci“ se přirozeně považuje transformace přeměna dosud nedigitalizovaného obsahu na plně digitální, | ||
| + | |ID | ||
| + | |3.1 |**Čerpání mimorozpočtových zdrojů** | ||
| + | |3.2 |**Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu**| Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu důležitého pro rozvoj eGovernment služeb pro veřejnost. Jedná se například o fondy duševního vlastnictví, | ||
| + | |3.3 |**Digitální archivy** | ||
| + | |3.4 | **Základní registry** | ||
| + | |3.5 |**Komunikační infrastruktura** | Aktualizace a realizace strategie v oblasti budování a využívání komunikační infrastruktury | ||
| + | |3.6 |**Elektronická identifikace** | ||
| + | |3.7 |**Digitální mapa veřejné správy** | ||
| + | |3.8 |**Kybernetická bezpečnost** | ||
| + | |3.9 |**Přeshraniční elektronická identifikace** | ||
| + | |3.10 | ||
| + | |3.11 | ||
| + | |3.12 | ||
| + | |3.13 | ||
| + | |3.14 | ||
| - | Komunikační prostředí veřejné správy je nástrojem umožňujícím dostupnou, spolehlivou a bezpečnou komunikaci mezi jednotlivými IT systémy a uživateli těchto systémů. Komunikačního prostředí veřejné správy je mimo jiné nutné pro využití při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti, | + | ==== ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ |
| - | === Dílčí cíl 3.6: Rozvoj | + | ^Popis cíle č. 4 – ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ^^^ |
| + | |V návaznosti na rozšiřování pravomocí a zodpovědností pracovníků při digitální transformaci úřadů jsou zvýšení úrovně kompetencí, | ||
| + | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
| + | |4.1 | ||
| + | |4.2 | ||
| + | |4.3 |**Absolventi ve státním sektoru** | ||
| + | |4.4 | ||
| + | |4.5 | ||
| + | |4.6 |**Kapacity pro realizaci změn** | ||
| + | |4.7 | ||
| + | |4.8 |**Rozvoj | ||
| + | |4.09 |Motivace ke změnám | ||
| + | ==== EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY | ||
| - | Zavedení systému důvěryhodné elektronické identifikace | + | ^Popis cíle č. 5 – EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY^^^ |
| + | |Cílem je řídit realizaci IKČR a celkově koordinovat rozvoj oblasti eGovernmentu tak, aby investice zdrojů | ||
| + | |ID |**Název dílčího cíle** | ||
| + | |5.1 | ||
| + | |5.2 | ||
| + | |5.3 | ||
| + | |5.4 | ||
| + | |5.5 | ||
| + | |5.6 | ||
| + | |5.7 | ||
| + | |5.8 | ||
| + | |5.9 | ||
| + | |5.10 |**Veřejný datový fond** | ||
| + | |5.11 |**Systémy prostorových dat** | Rozvoj a provoz informačních systémů spravujících prostorová data, jakožto součást Národní infrastruktury pro prostorové informace, které slouží pro podporu výkonu agend veřejné správy, jako jsou např. stavební řízení, územní plánování a rozvoj území, krizové řízení, obrana | ||
| + | |5.12 |**Měření a vyhodnocování realizace IKČR** | Obsahem | ||
| + | |5.13 |**Agendové informační systémy** | ||
| - | === Dílčí cíl 3.7: Digitální technická mapa ČR === | + | ==== EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD |
| - | Vytvoření základních služeb a implementace strategie sdílení dat mezi veřejnou správou | + | ^Popis cíle č. 6 – EFEKTIVNÍ A PRUŽNÝ DIGITÁLNÍ ÚŘAD^^^ |
| + | |Externí služby pro klienty nebudou nikdy dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalého zlepšování. Cesta k digitálním službám musí vést přes zásadní zjednodušování a elektronizaci celých jejich realizačních procesů. Zjednodušování komunikace a procesů je pak vedle digitalizace jedním ze základních | ||
| + | |ID | ||
| + | |6.1 |**IT podpora práce úředníků** | ||
| + | |6.2 |**Vnitřní digitalizace úřadu** | ||
| + | |6.3 |**Nové metody řízení úřadu** | ||
| + | |6.4 |**Modernizace provozních IS** | Cílem je pořízení, | ||
| + | |6.5 |**Modernizace digitální infrastruktury**| Cílem je zajistit v úřadech, | ||
| - | Informační systém technické infrastruktury veřejné správy. V rámci rozvoje sítí nových generací a v souladu se schválenou Geoinfostrategií ČR potřebuje veřejná | + | ==== Kvalitní |
| - | ==== Cíl č. 4: ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ ==== | + | ^Popis cíle č. 7 – Kvalitní správa dat a jejich využívání^^^ |
| + | |Cílem je vybudovat v úřadech i na centrální úrovni veřejné správy prostředí, | ||
| + | |ID | ||
| + | |7.1 |**Vytvoření prostředí pro kvalitní správu dat v jednotlivých úřadech** | ||
| + | |7.2 |**Zajištění centrální podpory a celkového prostředí pro správu dat** | Digitální a informační agentura je všeobecně uznávaným koordinačním a metodickým centrem pro oblast správy, sdílení a využívání dat ve veřejné správě.\\ Poskytuje v této oblasti kvalitní a vysoce ceněné služby ostatním složkám státu a rozvíjí v datové oblasti dlouhodobé oboustranně prospěšné partnerské vztahy se subjekty a experty z akademické i komerční sféry. Je hodnocena podle úrovně poskytovaných služeb a disponuje také potřebnými mocenskými nástroji k prosazení povinností v této oblasti. | | ||
| + | |7.3 |**Národní katalog dat** | Jsou vybudovány a rozvíjeny centrální prostředky a služby, které umožní a usnadní každému úřadu katalogizaci jím spravovaných dat jednotným způsobem umožňujícím strojové zpracování do podoby národního katalogu dat. Národní katalog dat zajišťuje dohledatelnost veřejných i neveřejných dat, která spravuje veřejná správa jako celek. Nově vytvářené či modifikované digitální služby využívají relevantní zdroje dat dohledatelné prostřednictvím národního katalogu dat. | | ||
| + | |7.4 | ||
| + | |7.5 |**Propojený datový fond**| Zajištění publikování a vzájemného sdílení všech veřejných agendových údajů (s výjimkou údajů, u nichž tomu brání jejich povaha, ochrana osobních údajů či soukromí nebo ochrana jiných veřejných zájmů), případně agregací a statistik neveřejných agendových údajů, pomocí prostředků referenčního rozhraní veřejné správy. Propojený datový fond (PPDF), tvořený zejména Základními registry a dalšími agendovými systémy, bude i nadále rozvíjen o další autoritativní zdroje neveřejných údajů z klíčových oblastí výkonu veřejné správy, s jasně definovaným garantem a editorem. Základní funkcí propojeného datového fondu je realizace zásad „Pouze jednou“ a „Obíhají data, nikoli lidé“ do běžné praxe veřejné správy ČR. | | ||
| + | |7.6 |**Veřejný datový fond**| Zajištění publikování a vzájemného sdílení všech veřejných agendových údajů, případně agregací a statistik neveřejných agendových údajů, pomocí prostředků referenčního rozhraní veřejné správy. Veřejný datový fond (VDF) tvořený publikovanými veřejnými údaji veřejné správy je základní metodou pro sdílení těchto informací, jak mezi veřejnoprávními subjekty navzájem, tak mezi veřejnoprávní sférou a soukromoprávními uživateli údajů. VDF zajistí publikaci nejen strojově čitelných ale i právně závazných, | ||
| + | |7.7 |**Řízený přístup k datům veřejné správy**| Zajištění tzv. řízeného přístupu k datům (ŘPD) veřejné správy (v souladu s nařízením o evropské správě dat – Data Governance Act) oprávněnému žadateli při splnění zákonem daných podmínek (prokázané legitimní důvody využití dat apod.). | | ||
| + | |7.8 |**Vytvoření prostředí pro analytickou práci s daty veřejné správy**| Veřejná správa má vybudovány schopnosti a zajištěny podmínky i nástroje potřebné pro hromadné analytické zpracování dat. Vytváří datové/ | ||
| + | |7.9 |**Správa prostorových informací**| Pro prostorová data platí všechny předchozí cíle, týkající se jejich správy publikace a sdílení a také prostředky realizace jsou společné. \\ Navíc ale je potřeba dosáhnout efektivního pořizování, | ||
| - | V návaznosti na rozšiřování | + | ===== Obecné principy pro naplňování |
| - | Nutno rozlišovat fungující, dlouhodobé a vyvážené partnerství s „férovými“ podmínkami pro obě strany, s možností „exitu“ od vendor-lock-in. | + | Tato kapitola obsahuje přehled architektonických principů eGovernmentu, tedy obecných dlouhodobě platných pravidel, při jejichž uplatňování v návrzích a realizaci řešení ISVS bude docházet k naplnění podstatné části cílů této Informační koncepce. |
| - | Tento cíl zahrnuje realizaci konkrétních úkolů tak, aby vnitřní struktura, funkce a výkonnost orgánů veřejné správy a jejich připravenost k implementaci neustálých změn a zlepšování odpovídala stupňujícím se požadavkům na množství a kvalitu elektronických služeb veřejné správy a na nákladovou efektivitu jejich realizace. To představuje i rostoucí požadavky na množství a kvalitu zaměstnanců ICT, ale i v ostatních rolích, podílejících se na klíčových změnách, | + | Jednotlivé dílčí principy jsou věrně převzaty ze strategických dokumentů EU, z architektonické praxe jiných úspěšných zemí a další jsou formulovány podle potřeb eGovernmentu České republiky. |
| - | Úřady musí rozumět svým službám, musí mít dostatečnou kapacitu, kompetenci | + | Pro snazší komunikaci, pochopení |
| - | Kapacity kompetentních | + | - Digitální transformace |
| + | - Zaměření na klienta alias (Všichni Evropané jsou našimi klienty) | ||
| + | - Jeden propojený stát alias (Sloužíme Vám společně a jednotně) | ||
| + | - Koncepce | ||
| + | - Data mají hodnotu alias (O Vaše data se staráme | ||
| - | === Dílčí cíl 4.1: Úpravy systemizace a katalogizace profesí v IT a DPL === | + | Dodržování stanovených principů podpoří naplňování základní ambice Digitálního Česka, obsažené v následující preambuli: |
| - | Návrh změn systemizace a katalogizace ICT profesí a profesí, podílejících se na návrhu a řízení změn veřejné správy | + | <WRAP center round important 60%> |
| + | Už nadále neexistuje tradiční | ||
| - | Součástí cíle je doplnění typů systemizovaných míst, doplnění chybějících expertních profesí do katalogu povolání ve VS a doplnění počtu tabulkových míst pro tyto potřebné profese. | + | **Government = eGovernment.** |
| + | </ | ||
| - | === Dílčí cíl 4.2: Opatření pro získání a udržení klíčových specialistů v rámci veřejné správy | + | ==== Digitální transformace úřadů ==== |
| - | Návrh | + | ^**Skupina principů číslo 1** |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Transformace ke službě klientům | ||
| + | * OVS při transformaci změní vnímání úlohy svého úřadu. Všechny interakce fyzických a právnických osob s úřadem budou vnímány jako služby úřadu klientům, jejichž hodnotou pro klienty je usnadnění (zrychlení, | ||
| + | * OVS zavede interní služby a jejich katalog s cílem naučit se na nich služebnost, | ||
| + | * OVS v obou katalozích udržuje popisy interních a externích služeb z pohledu jejich realizace - procesy, zodpovědnosti, | ||
| + | * DIA spravuje centrální Katalog služeb veřejné správy a koordinuje/ | ||
| + | - Standardně digitálně | ||
| + | * OVS, který je gestorem právních předpisů zajistí, že všechny služby jsou v nich definovány tak, aby mohly být vykonávány jako plně digitální, | ||
| + | * OVS legislativně i věcně zajistí ke každé digitální službě existenci dostupné tradiční listinné a osobní alternativy pro klienty, kteří nemohou nebo nechtějí digitální službu využít (opt – out princip).\\ | ||
| + | * DIA provozuje univerzální centrální obslužné kanály, a to Portál veřejné správy, ve kterém jsou dostupné všechny digitální služby z Katalogu | ||
| + | - Připravenost na změny služeb | ||
| + | * OVS navrhuje změny služeb včas a s využitím elektronických právních nástrojů (eLegislativa a eSbírka), integrovaných na RPP - tím podporuje flexibilitu, | ||
| + | * OVS, který je gestorem právních předpisů zajistí, že všechny služby jsou v nich definovány tak, že mají charakter produktů, jejichž vlastnosti je možné z pohledu | ||
| + | - Vnitřně pouze digitálně | ||
| + | * OVS zajistí, že veškerá jeho komunikace uvnitř úřadu i mezi úřady navzájem je pouze digitální, | ||
| + | * OVS zajistí, že vnitřní realizace | ||
| + | * OVS počítá v rozpočtu s tím, že digitální transformaci úřadu vyžaduje investice do IT infrastruktury a informačních systémů, odborníků v tzv. transformačních rolích i do průběžného vzdělávání ostatních | ||
| + | * OVS při digitalizaci interních procesů zajistí, aby nedošlo ke znevýhodnění uživatelů i klientů, a naopak jim zjednodušovala práci. Primárně musí dojít ke zvýšení efektivity chodu organizace. | ||
| + | - Měření | ||
| + | * OVS každý nový nebo podstatně změněný proces či službu veřejné správy a každý nový nebo podstatně změněný informační systém na jejich podporu navrhuje tak, aby umožňoval měřit využívání, | ||
| + | * OVS využívá naměřené údaje k pravidelné analýze, objektivnímu vyhodnocení efektivity a kvality služeb a k návrhu jejich zlepšení. | ||
| + | - Hospodárnost, | ||
| + | * OVS při digitální transformaci úřadu a jeho architektury včetně správy ICT řešení plánuje a realizuje jenom takové změny, které přinášejí jak přínosy pro klienty, tak i přínosy pro úřad. Zejména podstatné zkrácení lhůt vyřízení a snížení nákladů na digitální proces výkonu služeb | ||
| + | - Odolnost | ||
| + | * OVS provádí digitální transformaci úřadu, návrh a správu digitálních procesů, odpovídajících informačních systémů, včetně správy evidovaných údajů tak, že povede k zajištění a zvyšování odolnosti výkonu veřejné správy vůči rizikovým vlivům.\\ | ||
| + | * OVS digitalizuje výkon služeb veřejné správy tak, aby rostla jejich odolnost vůči rizikovým vlivům, například přírodním pohromám a nepřátelským společenským či mezinárodním událostem. Například formou duálního uložení údajů ve vzdáleném geo-clusteru, | ||
| + | * OVS zvyšuje odolnost přechodem k proaktivním nárokovým službám, které je možno řešit automaticky, bez podání a vyhodnocení žádosti občana, vyhodnocením splnění podmínek z dostupných dat.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje služby a jejich ICT řešení tak, aby bylo možné i decentralizované zpracování v případě přetížení centra nebo převzetí jiným úřadem v případě poškození nebo nedostupnosti gestorského úřadu. | ||
| + | </ | ||
| - | mzdové politiky a systému odměňování státních zaměstnanců podle dosažených výsledků, pro zajištění konkurenceschopnosti veřejné správy | + | ==== Zaměření na klienta ==== |
| - | motivačního systému | + | ^**Skupina principů |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Klientsky orientovaný přístup\\ | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby veřejné správy tak, aby zřetelně usnadňovaly klientům dosahování jejich práv a plnění jejich povinností ve vztahu k veřejné správě.\\ \\ | ||
| + | - Podpora začlenění a přístupnost\\ | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby veřejné správy tak, aby byly přístupné pro znevýhodněné skupiny občanů, standardně podporovaly začlenění a vyhovovaly z pohledu funkcí, UX/UI designu a způsobem ovládání specifickým potřebám nejrůznějších skupin klientů z pohledu jejich věku, schopností, | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby tak, že zahrnují efektivní práci s metadaty, která jsou klíčová pro nástroje začleňování a přístupnosti, | ||
| + | - Otevřenost a transparentnost\\ | ||
| + | * OVS umožňují občanům a podnikům přístup ke kontrole vlastních údajů a jejich možné opravě či reklamaci.\\ | ||
| + | * OVS poskytne informace o aktuálním stavu (ve smyslu průběh vyřízení) poskytovaných služeb.\\ * OVS se zavazuje k maximální otevřenosti a transparentnosti ve svém působení a neskrývá své rozhodovací mechanismy, interní a správní procesy. Své služby ale navrhuje a poskytuje tak jednoduše, že klient tyto znalosti nemusí mít, pokud o to nestojí.\\ | ||
| + | * OVS zajistí konzistentní přístup při vyřizování požadavků klientů i v případě, | ||
| + | * OVS publikuje informace dostupným a srozumitelným způsobem pro všechny zainteresované strany, včetně občanů, podniků a dalších veřejných správ, a to i v rámci EU, a to minimálně v elektronické podobě na portále\\ \\ | ||
| + | - Přeshraniční přístup\\ | ||
| + | * OVS poskytuje všechny relevantní služby, u kterých to není ze zákona vyloučeno, jako digitální služby pro klienty z EU.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a provozuje služby tak, že popisy služeb, rozhraní služeb, formuláře a další informace včetně nástrojů a služeb uživatelské podpory jsou dostupné ve více jazykových mutacích, zejména v angličtině.\\ | ||
| + | * OVS nesmí odmítnout poskytnutí služby pro klienty, kteří se identifikují přes tzv. Mezinárodní bránu v Národním identitním bodu (NIA).\\ \\ | ||
| + | - Vestavitelné služby\\ | ||
| + | * OVS navrhuje digitální služby veřejné správy, které jsou určeny klientům - podnikatelům, | ||
| + | * OVS navrhuje tyto služby pro podnikatele a organizace tak, aby přirozeně doplňovaly jejich byznys procesy, například účetnictví, | ||
| + | * DIA poskytuje podporu a otevřené komponenty pro usnadnění vývoje a aktualizace vestavěných SW řešení.\\ \\ | ||
| + | - Technologická neutralita služeb pro klienty\\ | ||
| + | * OVS garantuje, že přístup k veřejným službám není závislý na konkrétní (předem určené) platformě či technologii. Což neznamená, že musí být podporovány všechny existující a okrajové technologie.\\ | ||
| + | * OVS digitální služby vyvíjí a testuje pro použití v aktuálně převažujících typech koncových zařízení (PC, tabletů, mobilních telefonů), jejich operačních systémů (Windows, macOS, Linux) a internetových prohlížečů (Chrome, Edge, | ||
| + | * OVS podporuje poskytování digitálních služeb na jednotlivých verzích uvedených platforem tak dlouho, jako trvá podpora dodavatelů těchto platforem.\\ | ||
| + | * OVS měří, z jakých koncových zařízení a platforem se k němu uživatelé hlásí, k jakým službám a s jakou četností.\\ \\ | ||
| + | - Uživatelská přívětivost\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a poskytuje služby tak, že jsou na prvním místě srozumitelné, | ||
| + | * OVS navrhuje a poskytuje služby jako uživatelsky přívětivé s ohledem na znevýhodnění na straně klienta.\\ | ||
| + | * OVS pro zajištění uživatelské přívětivosti provádí průzkumy potřeb uživatelů, | ||
| + | * OVS primárně řeší uživatelskou přívětivost uplatněním DesignSystem.gov.cz při návrhu uživatelského rozhraní.\\ | ||
| + | * DIA spravuje, poskytuje a rozvíjí standard uživatelského rozhraní DesignSystem.gov.cz.\\ | ||
| + | * OVS provádí průzkum uživatelské zkušenosti a mimo jiné poskytuje zpětnou vazbu na DesignSystem.gov.cz.\\ \\ | ||
| + | - Svoboda volby\\ | ||
| + | * OVS zajistí ve svých digitálních službách, aby každý měl možnost využívat výhod algoritmických systémů a systémů umělé inteligence, | ||
| + | * OVS umožňuje klientům svobodně si vybrat, které online služby budou využívat, a to na základě objektivních, | ||
| + | * OVS zajišťuje klientovi svobodu volby mezi automatickým/ | ||
| + | * OVS využívá vedle svých vlastních obslužných kanálů také standardizované obslužné kanály veřejné správy pro zpřístupnění svých služeb klientům (CzechPoint, | ||
| + | * OVS zajišťuje, | ||
| + | * OVS zajistí, že digitální služba vždy informuje klienta, zda uplatňuje umělou inteligenci a algoritmické rozhodování a umožňuje mu užití služby odmítnout a využít alternativní způsob obsloužení.\\ \\ | ||
| + | - Zpětná vazba\\ | ||
| + | * OVS vytvoří organizační předpoklady a zavede procesy návrhu nových služeb a trvalého zlepšování svých služeb na základě vyhodnocení zpětné vazby klientů.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje každý informační systém tak, aby umožňoval sběr zpětné vazby kdekoliv v rámci procesu, kterým uživatel prochází, spolu s informacemi o fázi procesu / místu, odkud byla zpětná vazba zaslána.\\ | ||
| + | * OVS vytváří nástroje pro sběr zpětné vazby od odborné i občanské veřejnosti, | ||
| + | * DIA vybuduje nástroje pro sběr zpětné vazby v centrálních obslužných kanálech a umožní její zpracovaní a vyhodnocení poskytovateli předmětné služby. | ||
| + | </ | ||
| - | systému vzdělávání a sdílení znalostí státních zaměstnanců ve vybraných profesích. | ||
| - | === Dílčí cíl 4.3: Intenzivní spolupráce s vysokými školami | + | ==== Jeden propojený stát ==== |
| - | Ve spolupráci s Vysokými školami navrhnout | + | ^Skupina principů číslo 3 |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Pouze jednou\\ | ||
| + | * OVS navrhuje všechny nové nebo novelizované služby veřejné správy tak, že nesmí obsahovat povinnost dokládat údaje nebo důkazy klientem VS, pokud se dají zajistit (jedno, jestli digitálně nebo listině) jinde ve veřejné správě (státní správě nebo samosprávě).\\ | ||
| + | * OVS musí interně rozumět svým údajům | ||
| + | - Jeden stát\\ | ||
| + | * OVS sdílejí služby, nezbytnou infrastrukturu a standardy pro realizaci jednotlivých služeb na všech úrovních veřejné správy i mezi nimi.\\ | ||
| + | * OVS mají odpovědnost za jednotlivé služby rozdělenou, | ||
| + | * Pro zvýšení důvěryhodnosti služeb poskytovaných státem je státními institucemi využívána jednotná doména.\\ | ||
| + | * OVS zakládají webové prezentace a informační systémy celostátního charakteru v souladu se schválenými pravidly pro jednotnou státní doménu gov.cz (usnesení vlády ze dne 16. 8. 2023 č. 578), v souladu se státním design | ||
| + | * DIA zajišťuje univerzální obslužné kanály (PVS, KMVS a KCVS) pro klienty tak, aby byl umožněn přístup ke všem digitálním službám státu na jednom místě, ať již samoobslužně nebo asistovaně.\\ \\ | ||
| + | - Interoperabilita jako standard\\ | ||
| + | * OVS navrhují a budují digitální veřejné služby tak, aby hladce fungovaly v rámci celé veřejné správy ČR a EU.\\ | ||
| + | * OVS pro zahraniční subjekty publikuje své služby primárně prostřednictvím centralizovaného systému pro mezistátní výměnu údajů, který je realizací tzv. systému pouze jednou (Once only technical system)\\ | ||
| + | * OVS posuzuje interoperabilitu u budovaných či měněných služeb dle pravidel DIA\\ * DIA spravuje centrální systém pro mezistátní výměnu údajů a vytváří dotazník pro posouzení interoperability\\ \\ | ||
| + | - Spolupráce (Otevřenost a transparentnost)\\ | ||
| + | * OVS při návrhu a poskytování služeb otevřeně spolupracují, | ||
| + | * OVS navrhují nové služby se znalostí způsobu řešení obdobných služeb v jiných úřadech a s koordinační podporou DIA.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje služby tak, aby při jejich poskytování mohl spolupracovat se soukromoprávními subjekty, zastupujícími klienty - advokáty a notáři, svatebními a pohřebními službami, zdravotníky, | ||
| + | * DIA poskytuje OVS znalosti existujících řešení, sdílených služeb, platných standardů, dostupných vzorů a koordinuje úsilí OVS při návrhu nových služeb.\\ \\ | ||
| + | - Sdílené služby\\ | ||
| + | * OVS navrhuje nové služby tak, aby je bylo možno sdílet s jinými OVS.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových služeb ověří, zdali již neexistuje služba sdílená, kterou by mohl využít.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových služeb bere v úvahu, že procesy a služby veřejné správy jsou mezi úřady velmi podobné a často standardizované právními předpisy. OVS tak může tyto služby provádět jednotně, nebo dokonce centrálně, | ||
| + | * DIA buduje, provozuje, rozvíjí, eviduje a propaguje centrální sdílené služby pro obecné standardní procesy a služby. | ||
| + | </ | ||
| - | === Dílčí cíl 4.4: Sdílená kompetenční centra a zvyšování kapacit === | ||
| - | Zvýšení celkových odborných kapacit s využitím sdílených kompetenčních center. Do cíle patří optimalizace sdílení jak zaměstnanců, | + | ==== Koncepce |
| - | === Dílčí cíl 4.5: Institucionalizace klíčových útvarů a rolí v úřadech === | + | ^**Skupina principů |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Připravenost na změny ICT řešení\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a realizuje informační systémy tak, že obsahují možnosti pro jejich budoucí flexibilní uživatelskou parametrizaci (bez nutnosti vývoje) podle toho, jak se mění politická situace a produkty/ | ||
| + | * OVS zajistí, že obchodní logika a algoritmy nejsou pevně zakódovány ve zdrojovém kódu aplikace.\\ | ||
| + | * OVS přednostně investuje do modulárních a škálovatelných IT systémů s adaptivními procesy.\\ | ||
| + | * OVS má všechny možnosti parametrizace a customizace IT řešení podrobně zdokumentovány a plně pod kontrolou tak, aby jich mohl efektivně operativně využívat. Zejména tak, aby zaškolení zaměstnanci mohli provádět potřebné úpravy vlastními silami.\\ | ||
| + | * Při návrhu ISVS se přednostně využívají v OVS zavedené platformy, pro jejichž rozvoj a provoz disponuje OVS již vybudovanými znalostmi a kapacitami, pokud tyto nejsou zastaralé a podporují svými vlastnostmi splnění cílů a principů IKČR.\\ \\ | ||
| + | - Konsolidace a propojování\\ | ||
| + | * OVS bude sjednocovat vícenásobné aplikace v úřadu nebo resortu tak, aby aplikace podporující tentýž nebo jednotný proces či funkčnost byla provozována pouze jedenkrát.\\ | ||
| + | * Žádné řešení, ani vyvíjené na míru, by nemělo být pořizováno jako jednorázové nebo jednoúčelové.\\ * Všechna IT řešení musí být navržena s ohledem na možnost dalšího rozvoje a víceúčelové využití, což zajišťuje jejich širší uplatnění a lepší návratnost investic.\\ \\ | ||
| + | - Omezení budování monolitických systémů\\ | ||
| + | * OVS ve veřejných zakázkách zadává menší navzájem integrované celky, aby se možnost dodávat státu otevřela i pro menší spolehlivé dodavatele.\\ | ||
| + | * OVS přitom rozkládá stávající velké systémy výstavbou nových řešení, složených z procesně orientovaných komponent a sdílených prvků řešení.\\ | ||
| + | * OVS se vyhne budování monolitických systémů, které lze nahradit modulárními a mikroservisními architekturami.\\ | ||
| + | * OVS uplatňuje technologickou neutralitu, která upřednostňuje rozšířené a otevřené standardy a platformy široce podporované průmyslem.\\ \\ | ||
| + | - Otevřená řešení\\ \\ | ||
| + | * OVS vytváří digitální služby a komponenty informačních systémů, realizované na míru objednatele, | ||
| + | * DIA a OVS poskytují přístupová rozhraní (API) a knihovny využívající centrální sdílené služby v podobě komponent s otevřeným zdrojovým kódem pro nejpoužívanější jazyky a technologie.\\ \\ | ||
| + | - Udržitelnost řešení\\ | ||
| + | * OVS vytváří a rozvíjí digitální služby a jejich komponenty s využitím udržitelných digitálních technologií a využívají je takovým způsobem, aby měly pozitivní nebo minimální negativní dopad na životní prostředí, | ||
| + | * DIA podporuje vývoj, zavádění a aktivní využívání inovativních digitálních technologií s pozitivním dopadem na životní prostředí a klima.\\ | ||
| + | * OVS navrhují informační systémy tak, aby byly nejen ekonomicky efektivní z hlediska celkových nákladů na vlastnictví, | ||
| + | * OVS navrhují procesy a IT řešení podporující samoobslužné digitální služby a práci | ||
| + | - Hospodárnost, | ||
| + | * OVS v architektuře a správě ICT řešení plánují a realizují změny tak, aby byly přínosné pro klienty, a také umožnily propojení na služby jiných úřadů s cílem podstatného zkrácení lhůt vyřízení a snížení nákladů na digitální proces výkonu služeb veřejné správy.\\ | ||
| + | * OVS posuzuje při realizaci změny, zdali zamýšlená veřejná hodnota změny má návratnost v podobě přidané hodnoty pro klienty nebo přináší úsporu či dodatečný výnos.\\ | ||
| + | * OVS plánuje, měří a vyhodnocuje ekonomickou udržitelnost pořizovaných i existujících ICT řešení.\\ \\ | ||
| + | - Odolnost IT\\ | ||
| + | * OVS navrhuje IT řešení pro digitální služby tak, aby nesnížila odolnost úřadu, nýbrž zvyšovala odolnost výkonu příslušné služby, a to i za cenu oprávněně zvýšených nákladů.\\ | ||
| + | * OVS prostřednictvím ICT řešení umožňuje virtualizovat úřad, tj. umožňuje úředníkům práci z domova či libovolné vzdálené lokace, včetně zahraničí.\\ | ||
| + | * OVS buduje ve spojení s agendovými informačními systémy také prostředky nouzové komunikace a veřejné informovanosti, | ||
| + | * OVS implementují nástroje pro simulaci krizových situací a zvýšeného počtu žádostí, což jim umožní lépe se připravit na budoucí krize. Například zjistit, kde jsou slabá místa v systému a zajistit, | ||
| + | * OVS navrhuje a provozuje svoje ICT řešení tak, aby je mohl snadno a rychle přesunout do spřátelené, | ||
| + | - Standardizace\\ | ||
| + | * DIA vede a provozuje katalog dostupných typových a parametrizovatelných řešení, jejich komponent a jejich programového kódu, pokud je otevřený pro sdílení.\\ | ||
| + | * OVS prostřednictvím DIA zavede do katalogu každé nově vytvořené a implementované typové nebo parametrizovatelné řešení.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu architektury řešení nového nebo významně změněného ISVS prokazatelně posoudí možnost využití sdílených SW komponent a sdílených služeb, aktuálně dostupných v tomto katalogu, nebo prokazuje nezbytnost nového vývoje „na míru“.\\ | ||
| + | * OVS pro podporu procesů, které dosud nejsou pokryty komponentami z katalogu, preferuje výběr z dostupných typových a parametrizovatelných řešení na trhu.\\ \\ | ||
| + | - Cloud Computing\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových nebo podstatně změněných ICT řešení využívá primárně umístění do státního nebo veřejného cloudu s ohledem na legislativní požadavky a vhodnost řešení.\\ | ||
| + | * OVS při rozhodování o umístění do cloudu klade důraz na analýzu celkových nákladů (TCO) ve srovnání s přínosy veřejných cloudů a úrovní zabezpečení, | ||
| + | * OVS během vývoje aplikací pro cloud zajišťuje přenositelnost aplikací mezi různými datovými centry a cloudovými modely.\\ \\ | ||
| + | - Umělá inteligence\\ | ||
| + | * OVS ve své informační koncepci opakovaně zvažuje možnosti uplatnění a přínosy aktuálního stavu umělé inteligence při podpoře výkonu veřejné správy a podpoře provozu úřadu.\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nového nebo podstatně změněného ICT řešení vždy zváží možnost řešení prostředky umělé inteligence, | ||
| + | * OVS navrhuje IT řešení, využívající umělé inteligence a algoritmické rozhodování tak, aby přinášelo výhody jak pro klienta, tak pro provozovatele služby.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a provozuje řešení využívající umělé inteligence a algoritmické rozhodování odpovědně tak, aby byla od počátku zahrnuta pravidla předcházející neetickému využití, zajištěna transparentnost rozhodovacích procesů, nedocházelo k diskriminaci klientů a nebyla porušována žádná práva.\\ | ||
| + | * OVS musí zavést postupy pro pravidelné hodnocení a monitorování umělé inteligence řešení, aby zajistily, že jejich provoz zůstává v souladu s etickými standardy a právními předpisy.\\ | ||
| + | * OVS zajistí jasné označení, že dochází k interakci klienta s umělou inteligencí pro všechny informační systémy pracující s umělou inteligencí.\\ \\ | ||
| + | - Veřejné sítě VHCH\\ | ||
| + | * OVS při návrhu nových nebo podstatně změněných veřejných sítí přednostně využívá primárně sítě elektronických komunikací v soukromém vlastnictví, | ||
| + | * Investice z veřejných zdrojů do neveřejných sítí nesmí ohrozit existenci soukromých investic v dané lokalitě.\\ | ||
| + | * Neveřejné sítě vystavěné z veřejných zdrojů by neměly duplikovat již vybudovanou technickou infrastrukturu veřejných sítí.\\ | ||
| + | * OVS zajistí, aby prostřednictvím neveřejných sítí VHCN postavených z veřejných prostředků se neposkytovaly bezplatně nebo za úhradu veřejné služby elektronických komunikací pro třetí osoby, tj. pro obyvatelstvo nebo podnikatelské subjekty.\\ | ||
| + | * OVS před zahájením budování neveřejných sítí z veřejných prostředků zajistí, aby relevantní orgány státní správy nebo územní samosprávy rozpracovaly strategii výstavby, provozu a regulace neveřejných sítí VHCN, kterou zveřejní.“ | ||
| + | </ | ||
| - | Ustavení transformačních útvarů Projektové kanceláře a Architektonické kanceláře na úrovni přímé podpory nejvyššího vedení úřadu. Společně s tím jde povinnost praktického naplnění účelu těchto kanceláří plnohodnotným programovým a projektovým řízením (nikoli jenom evidencí) a využívání systémového přístupu architektury úřadu (EA) na všech úrovních strategického plánování a řízení OVS. | ||
| - | === Dílčí cíl 4.6: Kompetence a zdroje pro realizaci změn === | ||
| - | Podpora kompetencí a zajištění kapacit pro realizaci změn. Předmětem cíle je podpora systemizovaných služebních a pracovních míst, přinejmenším pro manažerské, | + | ==== Data mají hodnotu ==== |
| - | Plánované kapacity systemizovaných služebních | + | ^**Skupina principů číslo 5** |
| + | |Název skupiny | ||
| + | |Výrok skupiny | ||
| + | |Odůvodnění skupiny | ||
| + | |Jednotlivé principy a jejich důsledky|< | ||
| + | - Sdílení dat\\ | ||
| + | * OVS ve svých procesech a informačních systémech podporuje sdílení dat uvnitř úřadu.\\ | ||
| + | * OVS vyžaduje od ostatních OVS, disponujících údaji a důkazy pro výkon jeho agendy, jejich sdílení prostřednictví tzv. referenčního rozhraní.\\ | ||
| + | * OVS uvádí v RPP kompletní | ||
| + | * OVS je ve svých informačních systémech připraven poskytovat požadované údaje a důkazy prostřednictvím referenčního rozhraní.\\ \\ | ||
| + | - Otevřená data jako standard\\ | ||
| + | * OVS zveřejňují evidované veřejné údaje ve spravovaných ISVS jako otevřená data. Pro neveřejné údaje zveřejňuje jako otevřená data jejich anonymizovanou podobu, souhrn nebo statistiku, nebo obdobnou formu, pokud může mít význam pro uživatele těchto dat.\\ | ||
| + | * OVS eviduje a publikuje svá otevřená data ve strojově čitelné podobě prostřednictvím Národního katalogu otevřených dat, který je součástí Národního katalogu dat.\\ \\ | ||
| + | - Datová suverenita a nezávislost\\ | ||
| + | * OVS má smluvně zajištěno, že všechna data z informačních systémů v jeho správě jsou plně v jeho vlastnictví, včetně nastavitelných parametrů a zdrojových kódů.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje a realizuje architekturu IT řešení vždy jako plně transparentní | ||
| + | * OVS prostřednictvím datových modelů udržuje znalosti o svých datech tak, že je schopen vlastními silami svých zaměstnanců rozumět | ||
| + | - Správa a architektura dat\\ | ||
| + | * OVS rozumí struktuře jím vedených a používaných údajů, mění svoje procesy, organizační strukturu i architektury jednotlivých řešení tak, aby mohl být zodpovědným správcem svých dat.\\ | ||
| + | * OVS navrhuje nové nebo měněné ISVS tak, že již v návrhu obsahují řešení pro správu sdílených kmenových dat, pro řízenou výměnu a zveřejňování dat, analytické vyhodnocování dat a statistiky nebo řešení skartace (výmaz) a archivace dat.\\ | ||
| + | * OVS koordinuje s jinými úřady a s DIA pořizování a sdílení prostorových informací, které jsou pořizovány i soukromoprávními subjekty.\\ | ||
| + | * OVS ve svých procesech a v architektuře spravovaných ISVS uplatňuje Minimální standard správy dat.\\ \\ | ||
| + | - Důvěryhodnost a bezpečnost\\ | ||
| + | * OVS při návrhu a realizaci digitálních služeb a jejich IT řešení uplatňuje společně požadavky záměrné a standardní ochrany osobních údajů (Privacy by design a Privacy by default) a záměrné a standardní řízení bezpečnosti (Security by design a Security by Default), viz metodická poznámka výše.\\ | ||
| + | * OVS omezuje zpracování osobních údajů jeho účelem a celkově minimalizuje počet zpracovávaných osobních údajů.\\ | ||
| + | * OVS proaktivně a kontinuálně řídí bezpečnost na všech architektonických vrstvách spravovaných ISVS.\\ | ||
| + | * OVS zajistí evidenci všech přístupů k datům klientů a všech | ||
| + | * OVS musí přijmout a uplatňovat postupy | ||
| + | </ | ||
| - | === Dílčí cíl 4.7: Zavedení procesního řízení a řízení služeb ve veřejné správě === | ||
| - | Zavedení moderních | + | Praktické uplatnění všech zde uvedených architektonických |
| - | Nedílnou součástí optimalizace procesů a služeb je jejich zjednodušování, | ||
| - | Všechny agendové i provozní funkce (procesy) OVS jsou dekomponovány tak, aby bylo možné určit ty, které budou vykonávány jednotně a z nich ty, které budou vykonávány centrálně, | + | ===== Zásady |
| - | Nedílnou součástí a podmínkou zavedení | + | Zásady |
| - | === Dílčí cíl 4.8: Rozvoj systému | + | ^ID ^Název zásady řízení ICT ^Popis zásady řízení ICT ^ |
| + | |Z1 |**Na prvním místě je klient** | ||
| + | |Z2 |**Standardy plánování a řízení ICT** |Rozvoj | ||
| + | |Z3 |**Strategické řízení pomocí IK OVS** | ||
| + | |Z4 |**Řízení architektury** | ||
| + | |Z5 |**Řízení požadavků a změn** | ||
| + | |Z6 |**Řízení výkonnosti a kvality** | ||
| + | |Z7 |**Řízení zodpovědnosti za služby a systémy** | ||
| + | |Z8 |**Řízení ICT služeb** | ||
| + | |Z9 |**Udržení interních kompetencí** | ||
| + | |Z10|**Procesní řízení v ICT** |Bude zavedeno procesní řízení v ICT (s využitím mezinárodních standardů). To mj. znamená, že každý ICT proces má vlastníka/ | ||
| + | |Z11|**Řízení přínosů a hodnoty** | ||
| + | |Z12|**Řízení kapacit zdrojů** | ||
| + | |Z13|**Nezávislost návrhu, řízení a kontroly kvality**|Projekt musí být řízen dle standardní projektové metodiky interním PM s dostatečnou alokovanou kapacitou a kvalifikací po celou dobu návrhu, implementace a předávání ISVS do provozu, nebo externím PM (z kompetenčního centra). Pouze v případě nedostupnosti interních zdrojů a zdrojů kompetenčního centra je možné zadat PM roli externímu subjektu soutěží. Vybraný uchazeč nesmí mít vztah s dodavatelem ani s provozovatelem.\\ \\ Stejně tak je účelné mít v projektech prvek nezávislé kontroly kvality, a to jak kvality projektového řízení, tak kvality návrhu a dodávaného řešení.\\ \\ V projektu musí být odděleny klíčové role. V případě komponentizace musí být vzájemně na sobě nezávislí systémový integrátor, | ||
| + | |Z14|**Vztah informatiky a legislativy** | ||
| + | |Z15|**Řízení financování ICT** | ||
| + | |Z16|**Využívání otevřeného software a standardů** | ||
| + | |Z17|**Podpora vyváženého partnerství s dodavateli** | ||
| - | Zavedení systému vzdělávání zaměstnanců pro řízení | + | Všechny zde uvedené zásady jsou dále rozpracovány v samostatném navazujícím dokumentu: Metody |
| - | Podpora vzdělávání státních úředníků v oblasti digitálních kompetencí, | + | [[https:// |
| - | Zahrnutí digitální gramotnosti úředníků/zaměstnanců veřejné správy do procesu hodnocení pracovníků. | + | Tvorba informačních koncepcí OVS bude v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb. upravena novelizovanou vyhláškou Ministerstva vnitra (529/2006 Sb.). |
| - | Zvýšení informovanosti personalistů veřejné správy | + | Způsoby tvorby, správy a užití Enterprise architektury OVS jsou stanoveny v samostatném navazujícím dokumentu: Národní architektonický rámec |
| - | ==== Cíl č. 5: EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY | + | ===== Následné dokumenty k Informační koncepci |
| - | Do působnosti plnění tohoto významného cíle patří zejména celkové řízení realizace IKČR a celková centrální koordinace rozvoje oblasti eGovernmentu. Jedná se tedy v porovnání s ostatními cíli více o dlouhodobý proces řízení/ | + | Tato kapitola obsahuje seznam samostatných následných implementačních plánů, prováděcích dokumentů a navazujících dokumentů, kterými |
| - | Cílem je, na základě centralizované znalosti o záměrech modernizace a rozvoje ICT VS, tyto akce začít navzájem koordinovat, | + | ==== Implementační plán pro následující rozpočtový rok ==== |
| - | === Dílčí cíl 5.1: Implementace procesu | + | Jedná se o implementační plán, který v jednotlivých kapitolách sumarizuje implementační data záměrů za jednotlivé hlavní a v podkapitolách za dílčí cíle v rámci všech pilířů programu Digitální Česko. V rámci části Implementačního plánu, který se věnuje Informační koncepci |
| - | Implementace procesu | + | * Uživatelsky přívětivé a efektivní digitální služby pro občany a firmy |
| + | * Digitálně přívětivá legislativa | ||
| + | * Rozvoj celkového prostředí podporujícího digitální technologie | ||
| + | * Zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě | ||
| + | * Efektivní | ||
| + | * Efektivní | ||
| + | * Kvalitní správa dat a jejich využívání | ||
| - | === Dílčí cíl 5.2: Alokace lidských a institucionálních zdrojů pro realizaci IKČR === | + | Implementační plán obsahuje: |
| - | Alokace adekvátních lidských a finančních zdrojů pro realizaci IK ČR. K realizaci navržených hlavních | + | * rozvedení |
| + | * jasné termíny plnění úkolů | ||
| + | * konkrétní gesce a zodpovědností. | ||
| - | Vybudování centrální odborné kompetence a kapacity k metodickému | + | Implementační plán zpravidla dále obsahují analytické informace a podstatné koncepční myšlenky |
| - | Vybudovat centrální odborné kompetence ke schvalování digitálních on-line služeb ve fázi návrhu a pro jejich uvolňování v rámci centrální správy katalogu služeb veřejné správy. | ||
| - | === Dílčí cíl 5.3: Zavedení principů | + | ==== Prováděcí dokument programu Digitální Česko |
| - | Zavedení principů a postupů „Enterprise architektury“ do řízení eGovernmentu | + | Podpoře eGovernmentu v České republice se z operačních programů EU připravovaných pro programové období 2021–2027 |
| - | Nedílnou součástí cíle je realizace modelu architektury sdílených služeb a jeho povinného zavedení do modelů architektur orgánů | + | V rámci přípravy IROP 2021–2027 upozornil Řídicí orgán IROP Radu vlády pro informační společnost na skutečnost, |
| - | === Dílčí cíl 5.4: Realizace modelu spolupráce OVM a podniků poskytujících infrastrukturu === | + | Výsledný // |
| - | Realizace optimálního modelu koordinace činnosti státních organizací a podniků, specializovaných na poskytování ICT služeb. Cíl je zaměřen na optimalizaci řízení dodávek ICT služeb všech stávajících a budoucích státních organizací, | + | ==== Navazující dokumenty k IKČR ==== |
| - | === Dílčí cíl 5.5: eGovernment cloud === | + | Ministerstvo vnitra se rozhodlo zvolit pro publikaci navazujících dokumentů IKČR formu propojených a vzájemně odkazujících internetových stránek, které společně tvoří a popisují Národní architekturu eGovernmentu. Tato forma zveřejnění je pro informace, které mají navazující dokumenty IKČR popisovat, mnohem **účelnější a efektivnější a odpovídá požadavkům moderní informační společnosti**, |
| - | Vytvoření eGovernment cloudu. Cíl zahrnuje vytvoření eGovernment Cloud (eGC), který se skládá z části státní a komerční, pro potřeby veřejné správy | + | Ministerstvo vnitra pro ustanovení Národní architektury eGovernmentu včetně navazujících dokumentů uskutečnilo meziresortní připomínkové |
| - | === Dílčí cíl 5.6: Standardizace v EG a aslužbách === | + | * **Navazující dokument |
| + | **Metody řízení ICT veřejné správy ČR | ||
| - | Vydání a aktualizace národních funkčních a servisních standardů. | + | Pro naplnění cílů této koncepce je třeba vydat a následně aktualizovat |
| - | Posílení meziresortní spolupráce při budování | + | Za tím účelem byl MV ČR vydán samostatný, |
| - | === Dílčí cíl 5.7: Podpora agend vykonávaných v přenesené působnosti formou sdílení údajů a AISů === | + | * **Navazující dokument |
| + | **Slovník pojmů eGovernmentu | ||
| - | Podpora sdílení údajů agendových systémů pro výkon agendy státní správy v přenesené působnosti. Tyto agendové | + | Rozvoj eGovernmentu a jeho |
| - | Jinými slovy to znamená, že všichni věcní správci - ohlašovatelé agend, realizovaných v přenesené působnosti, poskytnutím služeb centrálních sdílených komponent příslušného ISVS (AIS), integrovatelných na nezbytná lokální řešení poskytovatelů služby (el. Spisová služba, EkIS – rozpočetnictví, | + | Pro úspěšnou koordinaci naplňování cílů dle této koncepce je nezbytné tyto pojmy užívat jednotně a správně, případně je takovým způsobem zavést nebo aktualizovat v právním |
| - | === Dílčí cíl 5.8: Podpora agendových systémů pro výkon samostatné působnosti === | + | Proto byl MV ČR vydán samostatný a průběžně aktualizovaný navazující dokument k IKČR centrální **Slovník pojmů eGovernmentu**, |
| - | Podpora budování agendových systémů v samosprávné působnosti, | + | * **Navazující |
| + | **Národní architektonický rámec | ||
| - | Rozvoj systémů v rámci tohoto cíle je předpokladem další optimalizace a elektronizace procesů OVS a poskytování interních on-line služeb | + | **Národní architektonický rámec (NAR)**, jako **metodický a myšlenkový rámec** |
| - | === Dílčí cíl 5.9: Rozvoj Propojeného datového fondu (PPDF) === | + | Národní architektonický rámec vychází z mezinárodně uznávaných standardů tvorby a údržby architektury úřadů TOGAF a ArchiMate, |
| - | Propojený datový fond, tvořený v současnosti zejména Základními registry, bude i nadále rozvíjen o další autoritativní zdroje neveřejných údajů z klíčových oblastí výkonu veřejné správy (doprava, zdravotnictví, | + | NAR vydal a průběžně aktualizuje jako návazný dokument k této IKČR OHA MV ČR, který v souladu s NAR koordinuje vznik a aktualizaci |
| - | === Dílčí cíl 5.10: Rozvoj otevřených dat a veřejného fondu dat a služeb veřejné správy === | + | * **Navazující dokument |
| + | **Národní architektonický plán | ||
| - | Veřejný datový fond tvořený publikovanými veřejnými údaji | + | **Národní architektonický plán (NAP)** |
| - | === Dílčí cíl 5.11: Rozvoj geoinformatiky a prostorových informací === | + | NAP je tvořen souhrnným vysvětlujícím a koncepčním dokumentem a odpovídající znalostní bází v portálu. Dále je NAP tvořen centrálně vytvořenými modely sdílených prvků architektury eGovernmentu a jejich služeb, doporučenými referenčními modely, povinnými architektonickými vzory, příklady architektur z praxe a dalšími akcelerátory pro efektivní uplatnění v modelování architektur jednotlivých OVS. Jejich modely, poskytnuté do centrálního architektonického úložiště modelů, jsou také nedílnou součástí NAP. Pro všechny modely a další dokumenty, popisující Národní architekturu VS je využíván společný název Národní architektonický plán. |
| - | GeoInformace. Cílem je navrhnout a realizovat datovou politiku, zajistit interoperabilitu, | + | Souhrnný koncepční dokument NAP vydává a modely NAP publikuje OHA MV ČR jako samostatné a průběžně aktualizované dílčí navazující dokumenty této IKČR. |
| - | Je potřeba také propojit centrální sdílené prostorové informace s informacemi ve správě krajských datových center a dalších systémů územních samospráv, které slouží zejména pro územní plánování, | + | * **Navazující dokument č. 5\\ |
| + | **Rozšiřující znalostní báze | ||
| - | Dále bude rozvíjen potenciál geoinformací a informací o stavbách jako otevřených dat. | + | Pokud je potřeba řešit tematickou oblast, funkční celek nebo sdílenou službu do větší hloubky či z jiné perspektivy než dokáží přechozí navazující dokumenty, je k dispozici rozšiřující znalostní báze, která s odkazem na předchozí navazující dokumenty poskytuje větší detail. |
| - | === Dílčí cíl 5.12: Hodnocení realizace IKČR a zpětná vazba === | + | * **Navazující dokument |
| + | **Právní předpisy s vazbou na informační systémy | ||
| - | Zajištění zpětné vazby realizace IKČR. Obsahem cíle je hodnocení úspěšnosti realizovaných cílů IKČR průzkumem spokojenosti veřejnosti, managementu OVS, IT specialistů z řad odborné veřejnosti i OVS, včetně vyhodnocování mediální odezvy. Alternativou vyhodnocování úspěšnosti tohoto cíle je ustavení „tripartity elektronických služeb VS“, kde budou zastoupeni zástupci poskytovatelů služeb, konzumentů služeb a regulátorů z řad VS. | + | Jako vstupní dokument pro Digital Impact Analysis a přípravu informačních koncepcí jednotlivých úřadů vznikne a bude průběžně aktualizována znalostní báze obsahující seznam všech právních předpisů, které vytvářejí digitální prostředí vč. jejich dopadů. |
| + | * **Navazující dokument č. 7** | ||
| + | > Metodický pokyn k řízení záměru (projektu) IT/ICT pro digitální zmocněnce Ústředními správní úřady | ||
| + | Metodický pokyn popisuje životní cyklus záměru, jeho jednotlivé kroky, odpovědné osoby a informační zdroje. Slouží jako základní návod pro řízení životního cyklu. | ||
| + | ===== Detailní přehled změn a aktualizací ===== | ||
| + | ^**Verze**^**Kapitola** | ||
| + | |v2022 | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | |4 (všechny podkapitoly)|Doplněny stručné názvy dílčích cílů\\ \\ Zjednodušení, | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | |V 2023 | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | |V 2024 | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | |V 2025 | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | | | ||
| + | ===== Seznam zkratek a pojmů ===== | ||
| - | ===== Souvislosti s dalšími dokumenty realizujícími | + | |Zkratka |
| + | |AI | ||
| + | |AI TEFs |Evropská testovací a experimentální zařízení pro umělou inteligenci | ||
| + | |AIS |Agendový informační systém | ||
| + | |CENIA | ||
| + | |ČBÚ | ||
| + | |ČDE |Koncepce Česko v digitální Evropě | ||
| + | |ČHMÚ | ||
| + | |ČIŽP | ||
| + | |ČSSZ | ||
| + | |ČSÚ | ||
| + | |ČTÚ | ||
| + | |ČÚZK | ||
| + | |DC | ||
| + | |DČ | ||
| + | |DES |Koncepce Digitální ekonomika a společnost | ||
| + | |DESI | ||
| + | |DGA |Nařízení o evropské správě dat | | ||
| + | |DIA |Digitální a informační agentura | ||
| + | |DiV |Koncepce digitální vzdělávání | ||
| + | |DMA |Nařízení o digitálních trzích | ||
| + | |DSA |Nařízení o jednotném trhu digitálních služeb | ||
| + | |EDIHs | ||
| + | |EGDI | ||
| + | |eGOV | ||
| + | |ERÚ |Energetický regulační úřad | ||
| + | |ESF |Evropské strukturální fondy | | ||
| + | |ESIF | ||
| + | |EU | ||
| + | |EUDIW | ||
| + | |GA ČR |Grantová agentura ČR | | ||
| + | |GFŘ |Generální finanční ředitelství | ||
| + | |GIS |Geografický informační systém | ||
| + | |GŘ HZS | ||
| + | |GŘC |Generální ředitelství cel | | ||
| + | |HPC |Vysoce výkonná výpočetní technika | ||
| + | |HZS |Hasičský záchranný sbor | | ||
| + | |IaaS | ||
| + | |ICT |Informační a komunikační technika | ||
| + | |IKČR |Informační koncepce ČR | | ||
| + | |IPVZ | ||
| + | |IROP | ||
| + | |ISSS | ||
| + | |IZS |Integrovaný záchranný systém | ||
| + | |KB též KyB | ||
| + | |MD | ||
| + | |MF | ||
| + | |MK | ||
| + | |MMR |Ministerstvo pro místní rozvoj | ||
| + | |MO | ||
| + | |MPO |Ministerstvo průmyslu a obchodu | ||
| + | |MPSV | ||
| + | |MŘICT | ||
| + | |MSp |Ministerstvo spravedlnosti | ||
| + | |MŠMT | ||
| + | |MV | ||
| + | |MZd |Ministerstvo zdravotnictví | ||
| + | |MZe |Ministerstvo zemědělství | ||
| + | |MZv |Ministerstvo zahraničních věcí | ||
| + | |MŽP |Ministerstvo životního prostředí | ||
| + | |NAIS | ||
| + | |NAKIT | ||
| + | |NAP |Národní architektonický plán | | ||
| + | |NAR |Národní architektonický rámec | ||
| + | |NIS2 | ||
| + | |NPO |Národní plán obnovy | ||
| + | |NSA |Národní sportovní agentura | ||
| + | |NÚKIB | ||
| + | |NZIS | ||
| + | |OHA |Odbor hlavního architekta | ||
| + | |OP TAK | ||
| + | |OVM |Orgán veřejné moci | | ||
| + | |OVS |Orgán veřejné správy | ||
| + | |PaaS | ||
| + | |PČR |Policie ČR | | ||
| + | |PO | ||
| + | |PS | ||
| + | |PVS |Portál veřejné správy | ||
| + | |REZA | ||
| + | |RIS3 | ||
| + | |ROB |Registr obyvatel | ||
| + | |ROS |Registr osob | | ||
| + | |RÚIAN | ||
| + | |RVIS |Rada vlády pro informační společnost | ||
| + | |RVP |Rámcový vzdělávací plán | | ||
| + | |SaaS | ||
| + | |SDG |Jednotná digitální brána | ||
| + | |SPÚ |Státní pozemkový úřad | ||
| + | |SR | ||
| + | |SSHR | ||
| + | |SSSVD | ||
| + | |SÚIP | ||
| + | |SÚKL | ||
| + | |SVS |Státní veterinární správa | ||
| + | |SZIF | ||
| + | |TA ČR |Technologická agentura ČR | | ||
| + | |TCO |Celkové náklady vlastnictví - Total cost of ownership | ||
| + | |TOGAF | ||
| + | |TSI |Nástroj pro technickou podporu | ||
| + | |ÚHOS | ||
| + | |ÚKZÚZ< | ||
| + | |ÚOOÚ | ||
| + | |ÚPV |Úřad průmyslového vlastnictví | ||
| + | |ÚV ČR |Úřad vlády | ||
| + | |ÚZIS | ||
| + | |ÚZSVM | ||
| + | |VHCN | ||
| + | |VS ČR |Vězeňská služba ČR | | ||
| + | |VZ | ||
| - | Přehledně | + | Detailní slovník pojmů eGovernmentu zde, vzhledem k rozsahu, nepublikujeme. Neustále aktualizovaný slovník |
| - | Vláda v roce 2018 schválila dokument Informační koncepce České republiky jež obsahuje pět hlavních cílů. K naplnění těchto cílů schválila vláda v dubnu 2019 tzv. implementační plány, které především: | + | ===== Seznam digitálních zmocněnců jednotlivých resortů ===== |
| - | * Rozpracovávají jednotlivé dílčí cíle v rámci hlavních cílů IKČR | + | {{page> |
| - | * Stanovují prioritní aktivity pro každý hlavní cíl | + | |
| - | * Stanovují k dílćím cílům konkrétní záměry a opatření | + | |
| - | Přehled priorit a úplné dokumenty implementačních plánů najdete kupříkladu [[http:// | ||