Překlady této stránky:

Národní architektonické dokumenty

Informační koncepce České republiky

Aktuální znění Informační koncepce ČR vychází z usnesení vlády č. 644 ze dne 15. června 2020.

Všechny povinné subjekty podle Zákona o informačních systémech jsou povinny jednak svoje informační koncepce a jednak svoje informační systémy uvést do souladu s IKČR. Informační koncepce České republiky je koncepcí rozvoje informačních systémů veřejné správy a eGovernmentu. Koncepci zpracovává Ministerstvo vnitra a schvaluje vláda. Koncepce je vypracována na základě relativně nového ustanovení § 5a, Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a jedná se o základní dokument obsahující především:

  • Architektonické principy eGovernmentu a elektronizace veřejné správy
  • Zásady pro řízení ICT ve veřejné správě
  • Základní koncepční povinnosti pro budování, rozvoj a provoz ISVS a jejich propojování a pro budování sdílených služeb EG
  • Hlavní a dílčí cíle pro efektivní rozvoj eGovernmentu a ISVS

Podrobně je IKČR popsána zde. Informační koncepce je prezentována v jiné grafické podobě, jinak text u jednotlivých objektů je shodný se schváleným originálním dokumentem vlády.

Metody řízení ICT veřejné správy ČR

Metody řízení ICT veřejné správy ČR (dále jen „MŘICT“) upravují rámec pravidel pro centrální koordinované řízení ICT podpory eGovernmentu, řízení jeho legislativních změn, budování a provozování ICT kapacit, kompetencí státních podniků a agentur, řízení útvarů informatiky v jednotlivých orgánech veřejné správy i řízení životního cyklu jednotlivých informačních systémů veřejné správy a dalších informačních systémů ve veřejné správě. MŘICT rozpracovávají a navazují na zásady řízení ICT uvedené v IKČR, jejíž jsou nedílnou obsahovou součástí. MŘICT jsou závazné pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků využívající centrální sdílené služby eGovernmentu, které ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 365/2000 Sb.) souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy, tj. na „státní orgány nebo orgány územních samosprávných celků“, tedy včetně obcí a krajů.

Podrobně jsou MŘICT popsány zde.

Slovník pojmů eGovernmentu

Slovník pojmů eGovernmentu obsahuje nejdůležitější pojmy vyskytující se v českém eGovernmentu, které se používají jak v právních předpisech, tak v odborné terminologii. Slovník pojmů eGovernmentu je navazujícím dokumentem IKČR a pojmy v něm obsažené užívají i ostatní navazující dokumenty IKČR.

Podrobně jsou jednotlivé pojmy zveřejněny zde.

Národní architektonický rámec

Národní architektonický rámec (dále jen „NAR“) slouží jako metodika pro vznik a údržbu ICT architektury úřadu. Jedná se tedy o metodiku sjednocující „nejlepší praxi“ z mezinárodních standardů jako je TOGAF, přizpůsobenou pro prostředí české veřejné správy. NAR je závazný pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků využívající centrální sdílené služby eGovernmentu, které ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy, tj. na „státní orgány nebo orgány územních samosprávných celků“, tedy včetně obcí a krajů.

Podrobně je NAR popsán zde.

Národní architektonický plán

Národní architektonický plán (dále jen „NAP“) slouží jako navigace pro zpracovávání, sjednocování, řízení a rozvoj architektury jak na centrální úrovni, tak v jednotlivých úřadech. NAP popisuje věcný a technologický pohled na propojení systémů veřejné správy s centrálními sdílenými službami eGovernmentu a definuje, co mají správci informačních systémů činit ve své kompetenci a architektuře tak, aby byli v souladu nejen se současným stavem českého eGovernmentu, ale i s jeho plánovaným stavem. NAP je závazný pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků využívající centrální sdílené služby eGovernmentu, které ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy, tj. na „státní orgány nebo orgány územních samosprávných celků“, tedy včetně obcí a krajů.

Podrobně je NAP popsán zde.

Rozšiřující znalostní báze

Veškeré informace, které nejsou vhodné k začlenění do výše zmíněných architektonických dokumentů, ale je potřeba na ně brát zřetel, jsou umístěny v samostatné sekci rozšiřující znalostní báze.

Více o rozšiřující znalostní báze je zde.

, 2022/12/05 08:54
sice skvělé, ale pro mne příliš složité
, 2022/12/05 09:21
Děkujeme za komentář.

S pozdravem,
Tomáš Šedivec
Vložte svůj komentář: