Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Následující verze
Předchozí verze
nar-dokument:referencni_modely_a_klasifikacni_ramce [2019/10/04 08:27] – vytvořeno Tomáš Šedivecnar_dokument:referencni_modely_a_klasifikacni_ramce [2023/04/03 20:36] (aktuální) – [Referenční modely byznys architektury] Tomáš Šedivec
Řádek 51: Řádek 51:
 ==== Referenční modely byznys architektury ==== ==== Referenční modely byznys architektury ====
  
-Tato kapitola je zaměřena na RM byznys architektury, tj. architektury výkonu veřejné správy a provozu úřadu, který je dále označován zkráceně jako RM-BA. Jediný tuzemský zdroj informací pro vytvoření hledaného RM je soubor prezentací a modelů vytvořených jako pracovní verze v OHA. K jeho vytvoření přispěly i dílčí zkušenosti z pilotních projektů tvorby architektury úřadu Ministerstva průmyslu a obchodu (2015), Moravskoslezského kraje (2017) a Města Benešova (2018 - 2019).+Tato část je zaměřena na RM byznys architektury, tj. architektury výkonu veřejné správy a provozu úřadu, který je dále označován zkráceně jako RM-BA. Jediný tuzemský zdroj informací pro vytvoření hledaného RM je soubor prezentací a modelů vytvořených jako pracovní verze v OHA. K jeho vytvoření přispěly i dílčí zkušenosti z pilotních projektů tvorby architektury úřadu Ministerstva průmyslu a obchodu (2015), Moravskoslezského kraje (2017) a Města Benešova (2018 - 2019).
  
 Model vzniká postupně tak, aby se následně, po verifikaci v projektech stal součástí Národního architektonického plánu a základní procesní dekompozicí pro projekt PMA3 (Procesní modelování agend). Model vzniká postupně tak, aby se následně, po verifikaci v projektech stal součástí Národního architektonického plánu a základní procesní dekompozicí pro projekt PMA3 (Procesní modelování agend).
Řádek 58: Řádek 58:
 )), R. Fišer) a s Národní sítí zdravých měst (P. Švec, J. Boušková). )), R. Fišer) a s Národní sítí zdravých měst (P. Švec, J. Boušková).
  
-Z toho dále vyplývá, že není-li dostatek místních zdrojů, je nutné kvalitní výchozí referenční model sestavit s využitím zahraničních inspirací. Pro tento RM byly využity modely procesních a funkčních dekompozic (referenční klasifikace) samospráv z Nizozemí a USA a referenční model státní správy z Nového Zélandu, které se jeví jako nejvíce relevantní, viz odkazy v kapitole 10.2 Odkazy na dokumenty a weby ze světa, níže.+Z toho dále vyplývá, že není-li dostatek místních zdrojů, je nutné kvalitní výchozí referenční model sestavit s využitím zahraničních inspirací. Pro tento RM byly využity modely procesních a funkčních dekompozic (referenční klasifikace) samospráv z Nizozemí a USA a referenční model státní správy z Nového Zélandu, které se jeví jako nejvíce relevantní.
  
 === Základní zásady návrhu referenčního modelu: === === Základní zásady návrhu referenčního modelu: ===
Řádek 73: Řádek 73:
 === Obsah referenčního modelu byznys architektury === === Obsah referenčního modelu byznys architektury ===
  
-Principiální diagram nejvyšší úrovně referenčního modelu byznys architektury VS ČR, viz obrázek:+Principiální diagram nejvyšší úrovně referenčního modelu byznys architektury VS ČR, viz následující obrázek:
  
 {{ :nar-dokument:image104.png?600 | Principiální diagram nejvyšší úrovně referenčního modelu byznys architektury VS ČR, úroveň 1 - byznys oblasti, zdroj: (Hrabě, 2019).}} {{ :nar-dokument:image104.png?600 | Principiální diagram nejvyšší úrovně referenčního modelu byznys architektury VS ČR, úroveň 1 - byznys oblasti, zdroj: (Hrabě, 2019).}}
Řádek 83: Řádek 83:
 V téže procesní oblasti je představena i další úroveň klasifikace - byznys skupiny (funkcí, procesů, služeb), z důvodu zobrazení již rozdělené do dvou diagramů: V téže procesní oblasti je představena i další úroveň klasifikace - byznys skupiny (funkcí, procesů, služeb), z důvodu zobrazení již rozdělené do dvou diagramů:
  
-{{:nar-dokument:image106.png?600 | Oblast 5: Provozní procesy, úroveň 3 - byznys skupiny, první část, zdroj: (Hrabě, 2019).}}+{{  :nar-dokument:image106.png?600 | Oblast 5: Provozní procesy, úroveň 3 - byznys skupiny, první část, zdroj: (Hrabě, 2019).}}
  
  
-{{ :nar-dokument:image107.png?600 | Oblast 5: Provozní procesy, úroveň 3 - byznys skupiny, druhá část, zdroj: (Hrabě, 2019).}}+{{  :nar-dokument:image107.png?600  | Oblast 5: Provozní procesy, úroveň 3 - byznys skupiny, druhá část, zdroj: (Hrabě, 2019).}}
  
  
Řádek 101: Řádek 101:
 {{ :nar-dokument:image108.png?600 | Model funkční / procesní dekompozice oblasti správy majetku města Benešova, v úrovních 3 – 5., zdroj: (Hrabě, 2019).}} {{ :nar-dokument:image108.png?600 | Model funkční / procesní dekompozice oblasti správy majetku města Benešova, v úrovních 3 – 5., zdroj: (Hrabě, 2019).}}
  
-Na následujícím obrázku je představen souhrnný referenční model byznys architektury veřejné správy ve variantě pro město (obec). Jenom s malým úsilím pilotních úřadů je možné RB-BA přizpůsobit také realitě kraje, ústředního správního úřadu nebo rozpočtové kapitoly.+Na následujícím obrázku je představen souhrnný referenční model byznys architektury veřejné správy ve variantě pro město (obec). Jenom s malým úsilím pilotních úřadů je možné RM-BA přizpůsobit také realitě kraje, ústředního správního úřadu nebo rozpočtové kapitoly.
  
 {{ :nar-dokument:image109.png?600 | Klasifikační hierarchie a referenční model dekompozice byznys funkcí, procesů a služeb obce. Zdroj: (Hrabě, 2019).}} {{ :nar-dokument:image109.png?600 | Klasifikační hierarchie a referenční model dekompozice byznys funkcí, procesů a služeb obce. Zdroj: (Hrabě, 2019).}}
Řádek 138: Řádek 138:
  
 Jádrem modelu jsou prostřední dvě klíčové vrstvy transakcí a znalostí, které přímo podporují provádění funkcí, procesů a služeb úřadu. Jsou dále členěny podle horizontální dimenze do hlavních oblastí aktivit od vykonávání externích činností (výkon služeb veřejné správy) po správu zdrojů úřadu. Cílem těchto dvou vrstev je pokrývat ucelené (E2E((Z angl. End-to-End, psáno také End-2-End. Jádrem modelu jsou prostřední dvě klíčové vrstvy transakcí a znalostí, které přímo podporují provádění funkcí, procesů a služeb úřadu. Jsou dále členěny podle horizontální dimenze do hlavních oblastí aktivit od vykonávání externích činností (výkon služeb veřejné správy) po správu zdrojů úřadu. Cílem těchto dvou vrstev je pokrývat ucelené (E2E((Z angl. End-to-End, psáno také End-2-End.
-))) scénáře tvorby hodnoty, tedy pokrývat všech pět klíčových oblastí dekompozice RM byznys architektury, viz Obrázek 87, jenom jinak uspořádané.+))) scénáře tvorby hodnoty, tedy pokrývat všech pět klíčových oblastí dekompozice RM byznys architektury, viz následující Obrázek, jenom jinak uspořádané.
  
 Transakční operace vytvářejí množství dat, které slouží pro podporu rozhodování (uprostřed), dále doplňují spolu s dokumenty znalosti úřadu (vpravo) nebo představují informace pro vlastníky, politiky a veřejnost (vlevo). Spolu tvoří vrstvu znalostí a podpory rozhodování. Transakční operace vytvářejí množství dat, které slouží pro podporu rozhodování (uprostřed), dále doplňují spolu s dokumenty znalosti úřadu (vpravo) nebo představují informace pro vlastníky, politiky a veřejnost (vlevo). Spolu tvoří vrstvu znalostí a podpory rozhodování.
Řádek 152: Řádek 152:
 {{ :nar-dokument:image112.png?600 | Klasifikační hierarchie a referenční model aplikačního portfolia, verze rozšířená o aplikace prvků EIRA (oranžové).}} {{ :nar-dokument:image112.png?600 | Klasifikační hierarchie a referenční model aplikačního portfolia, verze rozšířená o aplikace prvků EIRA (oranžové).}}
  
-Dělení aplikací do oblastí, kategoií a skupiny má velký význam pro stanovení pravidel řízení jednotlivých aplikací. Více informací o architektonických pravidlech pro jednotlivé oblasti a kategorie aplikační architektury se nacházejí v dokumentu NAP.+Dělení aplikací do oblastí, kategorií a skupiny má velký význam pro stanovení pravidel řízení jednotlivých aplikací. Více informací o architektonických pravidlech pro jednotlivé oblasti a kategorie aplikační architektury se nacházejí v [[:nap_dokument|dokumentu NAP]].
  
 === Hierarchické použití referenčního modelu aplikační architektury === === Hierarchické použití referenčního modelu aplikační architektury ===
  
-Při úvahách o uplatnění referenčních modelů, například v této kapitole u RM-AA platí, že celkový model aplikační architektury tvoří opakující se vzory, tzv. „fraktály“, pouze menší nebo větší, podle toho, kde v organizační hierarchii se referenční model uplatní.+Při úvahách o uplatnění referenčních modelů, například v této části u RM-AA platí, že celkový model aplikační architektury tvoří opakující se vzory, tzv. „fraktály“, pouze menší nebo větší, podle toho, kde v organizační hierarchii se referenční model uplatní.
  
 Některé organizace veřejné správy mají korporátní charakter (typicky ministerstva, kraje nebo obce) a poskytují některé své funkce a aplikace i dalším organizacím z korporace. Každá ze samostatných jednotek této hierarchie by pro své vlastní řízení IT měla aplikovat a dle vlastní situace upravit referenční model aplikační architektury, představený výše. Některé organizace veřejné správy mají korporátní charakter (typicky ministerstva, kraje nebo obce) a poskytují některé své funkce a aplikace i dalším organizacím z korporace. Každá ze samostatných jednotek této hierarchie by pro své vlastní řízení IT měla aplikovat a dle vlastní situace upravit referenční model aplikační architektury, představený výše.
  
-Potom každá z výše v hierarchii postavených jednotek bude mít modely dva. Jeden elementární (individuální, IND), pokrývající IT podporu jejích vlastních procesů a druhý souhrnný (společný, SPOL), zahrnující v sobě na příslušných místech modelu vedle vlastních aplikací i aplikace, vyskytující se v podřízených nebo řízených jednotkách. Symbolicky to ukazuje následující diagram, viz Obrázek 96, v němž jsou představeny souhrnné modely na různých úrovních architektury veřejné správy. V levé zelené části transakční oblasti je naznačeno, že každý vyšší (společný) model obsahuje i všechny aplikace evidované v nižším modelu.+Potom každá z výše v hierarchii postavených jednotek bude mít modely dva. Jeden elementární (individuální, IND), pokrývající IT podporu jejích vlastních procesů a druhý souhrnný (společný, SPOL), zahrnující v sobě na příslušných místech modelu vedle vlastních aplikací i aplikace, vyskytující se v podřízených nebo řízených jednotkách. Symbolicky to ukazuje následující diagram, viz následující obrázek, v němž jsou představeny souhrnné modely na různých úrovních architektury veřejné správy. V levé zelené části transakční oblasti je naznačeno, že každý vyšší (společný) model obsahuje i všechny aplikace evidované v nižším modelu.
  
 {{ :nar-dokument:image113.png?600 | Hierarchický, federativní, resp. fraktálový charakter aplikační architektury, zdroj: (Hrabě, 2014)}} {{ :nar-dokument:image113.png?600 | Hierarchický, federativní, resp. fraktálový charakter aplikační architektury, zdroj: (Hrabě, 2014)}}