Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze		 Předchozí verze
nap:uvod [2019/04/28 08:52] – Tomáš Šedivecnap_dokument:uvod [2024/04/04 14:13] (aktuální) – [Základní architektonické principy a jejich naplnění] Tomáš Šedivec
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== Úvod ======
  
-======= Úvod ======= 
  
 +Dostává se vám do rukou Národní architektonický plán (také jako "NAP") jako základní pomůcka a rukověť pro zpracovávání, sjednocování, řízení a rozvoj architektury jak na centrální úrovni, tak v jednotlivých úřadech. V NAP nezjistíte, jak řídit ICT, ani jak spravovat portfolia projektů či tvořit informační koncepci. NAP popisuje věcný a technologický pohled na propojení systémů veřejné správy s centrálními sdílenými službami eGovernmentu a definuje, co mají správci informačních systémů činit ve své kompetenci a architektuře tak, aby byli v souladu nejen se současným stavem českého eGovernmentu, ale i s jeho plánovaným stavem.
  
-dostává se vám do rukou Národní architektonický plán (dále též jako "NAP") jako základní pomůcka a rukověť pro zpracovávání, sjednocování, řízení a rozvoj architektury jak na základní úrovni tak v jednotlivých úřadech. V tomto dokumentu nevyčtete jak řídit ICT, ani jak spravovat portfolia projektů či tvořit informační koncepci. Tento dokument slouží jako technologický pohled na propojení systémů veřejné správy s centrálními sdílenými službami eGovernmentu a říká, co mají správci informačních systémů činit ve své architektuře tak, aby byli v souladu nejen se současným stavem českého eGovernmentu, ale i s jeho plánovaným stavem.+Pro rozvoj všech schopností a dovedností veřejné správy, včetně rozvoje digitálních služeb VS, je nezbytné řídit veřejnou správu jako propojený komplexní systém služeb, poskytovaných orgány veřejné správy, s nadhledem a v celkových souvislostech. Protože většina transformačních kroků státu je stejně jako u podnikových korporací v současné době umožněna jen s pomocí ICT - digitalizací procesů a služeb, je celková architektura orgánů veřejné správy, jejich úřadů a veřejnoprávních korporací, současně prostředkem vývoje a řízení transformačních změn a současně prostředkem dlouhodobého řízení a rozvoje ICT na podpor těchto změn.
  
 +Posláním eGovernmentu je:
  
-===== Odbor Hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra ČR =====+//„Co nejefektivnějším způsobem poskytovat klientům veřejné správy služby, co nejvíce jim usnadňující jak dosažení jejich práv a nároků, tak splnění jejich povinností a závazků ze vztahu k veřejné správě“.//
  
 +Úlohou úřadů a úředníků, podporovaných informačními systémy, je být služebníky a rádci, průvodci klientů na cestě za splněním jejich povinností a dosažením jejich nároků.
  
-Odbor Hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra ČR (dále též jako „OHA“), jako nadresortní architektonický útvar eGovernmentu, rozpracovává principy stanovené vládou ČR v Informační koncepci ČR (dále též jako "IKČR") do referenčních modelů, závazných architektonických vzorů a dalších dokumentů Národního architektonického plánu.+Government je činnost související s poskytováním veřejných služeb, řízením veřejných záležitostí na místní i centrální úrovni a zajišťováním záležitostí ve veřejném zájmu. Pokud je poskytování veřejných služeb zajišťováno elektronicky a dochází k **digitální interakci** mezi veřejností a veřejnou správou hovoříme o eGovernmentu, **elektronické veřejné správě**, která využívá informační a komunikační technologie k poskytování elektronických veřejných služeb občanům a podnikům. V širším slova smyslu považujeme za eGovernment veškeré elektronizované procesy veřejné správy, včetně interního zpracování agend a provozních procesů.
  
-Tyto informace následně slouží orgánům veřejné správy k sestavování informačních koncepcí jejich úřadů a z nich vyplývajících projektových záměrů. OVS jsou podle příslušných ustanovení zákona o informačních systémech veřejné správy (dále též jako "ISVS") povinny požádat OHA o schválení návrhů dokumentací programů obsahujících pořízení nebo technické zhodnocení informačních systémů veřejné správy, investičních záměrů akcí pořízení nebo technického zhodnocení informačních systémů veřejné správy nebo projektů informačních systémů veřejné správy určených k výkonu státní správy. Organizační složky státu jsou i nadále povinny žádat o schválení záměrů výdajů na ICT podle příslušných ustanovení usnesení vlády ze dne 2. listopadu 2015, č. 889.+Cílem veřejného zájmu jsou tedy **rychlejší, dostupnější, spolehlivější a levnější** služby veřejné správy, které jsou díky jejich elektronické formě lépe obsahově a procesně **sladěné**, jsou **sdílené** subjekty veřejné správy, **důvěryhodné** pro obě strany interakce, **propojené** za účelem pokrytí životních situací a **dostupné** odkudkoliv zabezpečenou formou komunikace.
  
-OHA vydává v návaznosti na požadavky zákona o ISVS a výše zmíněného usnesení vlády stanoviska k těmto žádostem zejména na základě posouzení shody architektury předkládaných záměrů s cíli a pravidly IKČR a návazných dokumentů OHA.+IKČR a NAP navazuje zejména na cíle eGovernmentu formulované ve Strategickém rámci rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014-2020 a jeho akčních plánech, na dnes již zrušenou Strategii rozvoje ICT služeb veřejné správy (usnesení vlády ze dne 2. listopadu 2015, č. 889), usnesení vlády ze dne 27. ledna 2020, č. 86  a především na [[:ikcr|Informační koncepci ČR]] (usnesení vlády ze dne 3. října 2018, č. 629).
  
  
-====== Informační koncepce České republiky ====== 
  
-Informační koncepce České republiky je základním dokumentem, který stanovuje na základě zmocnění podle § 5a odst. 1 zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, **cíle České republiky v oblasti informačních systémů veřejné správy** a obecné **principy pořizování, vytváření, správy a provozování informačních systémů veřejné správy** v České republice. IKČR se aktualizuje v pětiletých cyklech a je vždy schvalována vládou. 
  
-IKČR v příloze 7: **Metody řízení ICT veřejné správy ČR** definuje pravidla, včetně orgánů a rolí odpovědných za jejich uplatňování v celém životním cyklu ICT služeb veřejné správy, tedy definuje pravidla strategického řízení IT, plánování, přípravy a implementace ICT projektů, provozu ICT služeb, řízení ekonomiky a bezpečnosti ICT služeb a pravidla kontroly a auditu (governance) ICT. IKČR v této příloze současně definuje základní požadavky na řízení a rozvoj orgánů veřejné moci a jejich útvarů informatiky tak, aby byly lépe schopny naplňovat cíle rozvoje služeb informačních systémů veřejné správy a řídit jejich životní cyklus.+===== Odbor Hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra ČR =====
  
-Aby bylo možno tyto cíle efektivně realizovat, IKČR zavádí Národní architekturu VS ČR a Národní architektonický plán VS ČR jako prostředky pro popis architektury orgánů veřejné správy a architektury informačních systémů veřejné správy a jako základní nástroje pro formulaci cílů a principů Informační koncepce ČR a informačních koncepcí jednotlivých orgánů veřejné správy. 
  
-IKČR v příloze 9: **Národní architektonický rámec** zavádí závaznou metodiku modelování, udržování a používání popisu architektury orgánů veřejné správy.+Odbor Hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra ČR (také jako "OHA"), jako nadresortní architektonický útvar eGovernmentu, rozpracovává principy stanovené vládou ČR v Informační koncepci ČR (také jako "IKČR") do referenčních modelů, závazných architektonických vzorů a dalších dokumentů Národního architektonického plánu.
  
-IKČR v příloze 10: **Národní architektonický plán** orgánům veřejné správy – správcům informačních systémů - poskytuje jasnou a konkrétní představu toho, jak bude vypadat informatika VS ČR ve stanoveném horizontu 5 let, které prvky informatizace veřejné správy budou centrální a sdílené, které lokální prvky musí být jednotné podle předložených vzorů a které mohou být libovolné, jejich vzájemné vazby a návaznosti při současném dodržení stanovených architektonických principů.+Tyto informace následně slouží orgánům veřejné správy (také jako "OVS") k sestavování informačních koncepcí jejich úřadů a z nich vyplývajících projektových záměrů. OVS jsou podle příslušných ustanovení zákona o informačních systémech veřejné správy (také jako "ISVS") povinny požádat OHA o schválení návrhů dokumentací programů obsahujících pořízení nebo technické zhodnocení informačních systémů veřejné správy, investičních záměrů akcí pořízení nebo technického zhodnocení informačních systémů veřejné správy nebo projektů informačních systémů veřejné správy určených k výkonu státní správy. Organizační složky státu jsou i nadále povinny žádat o schválení záměrů výdajů na ICT podle příslušných ustanovení usnesení vlády ze dne 27. ledna 2020, č. 86.
  
-IKČR v příloze 8: Slovník pojmů zavádí jednotný výklad pojmů a jejich případných synonym z platné legislativy, potřebných jako jeden z nástrojů koordinovaného budování eGovernmentu podle Národního architektonického plánu a pro koordinované řízení informatiky veřejné správy.+OHA vydává v návaznosti na požadavky zákona o ISVS a výše zmíněného usnesení vlády stanoviska k těmto žádostem zejména na základě posouzení shody architektury předkládaných záměrů s cíli a pravidly IKČR, NAP a dalších návazných dokumentů OHA.
  
-Orgány veřejné správy podle IKČR a jejích příloh vytvářejí svou informační koncepci. Informační koncepce orgánů veřejné správy musejí být v plném souladu s IKČR a musejí z ní vycházet. 
  
 +===== Informační koncepce České republiky =====
  
-====== Národní architektonický plán ======+Informační koncepce České republiky je základním dokumentem, který stanovuje na základě zmocnění podle § 5a odst. 1 zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, **cíle České republiky v oblasti informačních systémů veřejné správy** (také jako ISVS) a obecné **principy pořizování, vytváření, správy a provozování informačních systémů veřejné správy** v České republice. IKČR se aktualizuje v pětiletých cyklech a je vždy schvalována vládou.
  
 +Pro efektivní realizaci cílů České republiky v oblasti informačních systémů veřejné správy IKČR zavádí Národní architekturu VS ČR (také jako "NA"),  Národní architektonický rámec VS ČR (také jako NAR) a Národní architektonický plán VS ČR jako prostředky pro popis architektury orgánů veřejné správy a architektury jimi využívaných informačních systémů veřejné správy. NAR a NAP popisují  základní nástroje pro formulaci cílů a principů Informační koncepce ČR a informačních koncepcí jednotlivých orgánů veřejné správy.
  
-Struktura Národního architektonického plánu+IKČR v navazujícím dokumentu č. 1: **Metody řízení ICT veřejné správy ČR** definuje pravidla, včetně orgánů a rolí odpovědných za jejich uplatňování v celém životním cyklu ICT služeb veřejné správy, tedy definuje pravidla strategického řízení IT, plánování, přípravy a implementace ICT projektů, provozu ICT služeb, řízení ekonomiky a bezpečnosti ICT služeb a pravidla kontroly a auditu (governance) ICT. IKČR v této příloze současně definuje základní požadavky na řízení a rozvoj orgánů veřejné moci a jejich útvarů informatiky tak, aby byly lépe schopny naplňovat cíle rozvoje služeb informačních systémů veřejné správy a řídit jejich životní cyklus.
  
-Kapitola 1 představuje východiska pro formulování v koncepci dále uvedených pravidel, a to jak z pohledu definice klíčových nových pojmů z oblasti architektury úřadů, tak zejména souhrn cílů a principů rozvoje eGovernmentu a rozvoje profese informatiky ve veřejné správě ČR. Kapitola je rozšířeným shrnutím podstatných myšlenek IKČR.+IKČR v navazujícím dokumentu č. 2: **Slovník pojmů eGovernmentu** zavádí jednotný výklad pojmů a jejich případných synonym z platné legislativy, potřebných jako jeden z nástrojů koordinovaného budování eGovernmentu podle Národního architektonického plánu a pro koordinované řízení informatiky veřejné správy.
  
-Kapitola 2 – představuje cílovou vizi eGovernmentu a jeho ICT podpory po naplnění IKČR a tohoto Národního architektonického plánu.+IKČR v navazujícím dokumentu č. 3: **Národní architektonický rámec** zavádí závaznou metodiku modelování, udržování a používání popisu architektury orgánů veřejné správy.
  
-Kapitola 3 nahlíží na architekturu veřejné správy ČR tzv. „shora“ a přináší jak definice klíčových pojmů a prvků architektury VS, tak přehled centrálních sdílených služeb eGovernmentu, dostupných pro použití v lokálních architektách úřadů.+IKČR v navazujícím dokumentu č. 4: **Národní architektonický plán** orgánům veřejné správy – správcům informačních systémů - poskytuje jasnou a konkrétní představu toho, jak bude vypadat informatika VS ČR ve stanoveném horizontu 5 let, které prvky informatizace veřejné správy budou centrální a sdílené, které lokální prvky musí být jednotné podle předložených vzorů a které mohou být libovolné, jejich vzájemné vazby a návaznosti při současném dodržení stanovených architektonických principů.
  
-Kapitola 4 se zaměřuje na formulování pravidel pro návrh správné architektury úřadů, včetně jejich IT podpory, s využitím sdílených prvků e Governmentu a pro naplnění cílů a rozvoje principů eGovernmentu a informatizace VS ČR.+Orgány veřejné správy podle IKČR a jejích příloh vytvářejí svou informační koncepci. Informační koncepce orgánů veřejné správy musejí být v plném souladu s IKČR a musejí z ní vycházet. V rámci NAP je v každé části kapitol [[nap_dokument:pravidla_pro_funkcni_celky_architektury_jednotlivych_uradu|Způsoby využívání sdílených služeb, funkčních celků a tematických oblastí jednotlivými úřady]] a [[nap_dokument:pravidla_tvorby_a_udrzby_vlastni_ctyrvrstve_architektury_jednotlivych_uradu|Architektura úřadu v kontextu veřejné správy a jejích vrstvách architektury]] uvedeno, jakou část má úřad do své informační koncepce zapracovat.
  
-Kapitola 5 možná ještě něco – rozdělení kap. 4 – zejména asi osamostatněné referenční modely a povinné vzory 
  
-Kapitola 6 – centrální a lokální repozitory+===== Struktura Národního architektonického plánu =====
  
-Kapitola 7 – Roadmapa NAP 
  
 +Struktura Národního architektonického plánu
  
-===== Působnost Národního architektonického plánu =====+  - [[nap_dokument:uvod|Kapitola Úvod]] - Obecný úvod a uvedení do problematiky 
 +  - [[nap_dokument:architektonicka_vize_e_governmentu_cr|Kapitola Architektonická vize eGovernmentu ČR]] - Popis cílů a možností, jak se k cílovému stavu dostat 
 +  - [[nap_dokument:pravidla_tvorby_a_udrzby_vlastni_ctyrvrstve_architektury_jednotlivych_uradu|Kapitola Architektura úřadu v kontextu veřejné správy a jejích vrstvách architektury]] - Popis architektury eGovernmentu a úřadu skrze vrstvy architektury a její pravidla 
 +  - [[nap_dokument:architektura_a_sdilene_sluzby_verejne_spravy_cr|Kapitola Popis sdílených služeb, funkčních celků a tematických oblastí veřejné správy ČR]] - Popis funkčních celků a tematických oblastí eGovernmentu z pohledu poskytovatelů těchto služeb. 
 +  - [[nap_dokument:pravidla_pro_funkcni_celky_architektury_jednotlivych_uradu|Kapitola Způsoby využívání sdílených služeb, funkčních celků a tematických oblastí jednotlivými úřady]] - Popis pravidel využívání funkčních celků a tematických oblastí v úřadu 
 +  - [[nap_dokument:modely_nap_v_centralnim_ulozisti_a_v_ovs|Kapitola Modely NAP v centrálním úložišti a v OVS]]
  
  
-NAP je závazný pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků, které § 1 odst. 1 zákona o ISVS souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy, tj. na „státní orgány nebo orgány územních samosprávných celků“, tedy včetně obcí a krajů.+===== Působnost Národního architektonického plánu =====
  
-V návaznosti na požadavky stanovené prováděcím právním předpisem předpokládaným v § 5a odst. 2, větě třetí, zákona o ISVS, představuje IKČR se svými přílohami včetně NAP základní obsahový rámec pro vytvoření, resp. aktualizaci vlastních informačních koncepcí jednotlivých orgánů veřejné správy, s jejichž vytvářením § 5a odst. 2 zákona o ISVS počítá.+**[[:ikcr|IKČR]] je závazná pro všechny státní orgány a orgány územních samosprávných celků** (také jako „úřady“(( V užším slova smyslu je úřad institucionální složkou samosprávných celků, na rozdíl od nich samých však jejich úřad nemá právní subjektivitu a jedná jménem celé samosprávného celku (obce či kraje).))) – ty, včetně veřejnoprávních korporací, tvořených vedle nich samotných i jimi zřizovanými příspěvkovými a obchodními organizacemi, dle § 1 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o Informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, souhrnně označuje pojmem orgány veřejné správy (také jako „OVS“). NAP je návazným dokumentem IKČR, který rozvíjí principy, zásady a cíle v ní vedené a **pro úřady je závazný** v míře dodržování principů, zásad a cílů [[:ikcr|IKČR]].
  
 NAP se v oblasti samosprávy vyznačuje některými odlišnostmi, které jsou dány definicí samosprávy. Jedná se zejména o: NAP se v oblasti samosprávy vyznačuje některými odlišnostmi, které jsou dány definicí samosprávy. Jedná se zejména o:
Řádek 67: Řádek 72:
   * Velikost samosprávných subjektů je velmi rozlišná – od krajů, které mají i více než milion obyvatel až po obce, které mají jen stovku obyvatel   * Velikost samosprávných subjektů je velmi rozlišná – od krajů, které mají i více než milion obyvatel až po obce, které mají jen stovku obyvatel
  
-Tyto odlišnosti se NAP snaží podchytit v oblasti některých ukládaných povinností, v oblastech doporučeních a využívání centrálních sdílených služeb eGovernmentu se však rozdíly mezi samosprávou a státní správou nedělají a obě strany veřejné správy bere jako rovnocenné.+Tyto odlišnosti se NAP snaží podchytit v oblasti některých ukládaných povinností - v doporučeních a ve využívání centrálních sdílených služeb eGovernmentu se však rozdíly mezi samosprávou a státní správou nedělají a obě části veřejné správy jsou z hlediska NAP rovnocenné.
  
-Úřadem se pro účely NAP rozumí každý orgán, který je povinnou osobou z hlediska tohoto dokumentu. Pokud není uvedeno jinak, jsou to v souladu se zákonem o ISVS tzv. orgány veřejné správy (dále též jako "OVS"), jak je zmíněno výše. +Ostatní orgány veřejné moci (také jako "OVM") a soukromoprávní uživatelé údajů (také jako "SPUÚ"), kteří nejsou OVS, například školy nebo nemocnice, mohou NAP využívat jako doporučení a tzv. dobrou praxi (best practices). V případě využívání centrálních sdílených služeb eGovernmentu jsou však i tyto organizace povinny řídit se principy a cíli NAP.
- +
-Ostatní orgány veřejné moci (dále též jako "OVM") a soukromoprávní uživatelé údajů (dále též jako "SPUÚ"), kteří nejsou OVS, například školy nebo nemocnice, mohou NAP využívat jako doporučení a tzv. dobrou praxi (best practices). V případě využívání centrálních sdílených služeb eGovernmentu jsou však i tyto organizace povinni řídit se principy a cíli NAP.+
  
  
 ===== Periodicita a aktualizace dokumentu ===== ===== Periodicita a aktualizace dokumentu =====
  
 +NAP bude Ministerstvem vnitra vyhodnocován a aktualizován každý rok, vždy s výhledem na následujících 5 let, má tedy charakter tzv. klouzavého plánu. 
  
-Národní architektonický plán ČR bude Ministerstvem vnitra vyhodnocován a aktualizován každý rok, vždy s výhledem na následujících 5 let, má tedy charakter tzv. klouzavého plánu.+K NAP budou přijímány připomínky a další relevantní podklady od organizací veřejné správy i mimo ni, které budou zapracovávány vždy s novou verzí.
  
-Po každé aktualizaci bude předkládán vládě znovu ke schválení spolu s informací o dosažení definovaných cílů+Po každé aktualizaci bude NAP předkládán znovu ke schválení spolu s informací o dosažení definovaných cílů.
  
  
-====== Základní pojmy řízení architektury veřejné správy a úřadu ======+===== Základní pojmy řízení architektury veřejné správy a úřadu =====
  
 +Podstatné pojmy jsou souhrnně vedeny ve [[:slovnik_egov|Slovníku pojmů eGovernmentu]].
  
-Pro rozvoj všech schopností a dovedností veřejné správy, včetně rozvoje digitálních služeb VS, je nezbytné řídit veřejnou správu jako propojený komplexní systém služeb, poskytovaných orgány veřejné správy, s nadhledem a v celkových souvislostech((Architekturou VS se zde míní tzv. Cross-Government Enterprise Architecture (xGEA v UK, nebo GEA v Novém Zélandu, USA a mnohde jinde).)). Protože většina transformačních kroků státu je stejně jako u podnikových korporací v současné době umožněna jen s pomocí ICT, je celková architektura orgánů veřejné správy, jejich úřadů a veřejnoprávních korporací, současně prostředkem vývoje a řízení transformačních změn a současně prostředkem dlouhodobého řízení a rozvoje ICT na podpor těchto změn. 
  
-**Architektura veřejné správy** jako socio-ekonomicko-technického systému je souborem prvků, které tvoří strukturu systému, jejich vzájemných vazeb, jejich chování (fungování) a principů a pravidel jejich vzniku a vývoje v průběhu času. 
  
-**Architektura úřadu** (EA((Z angl. Enterprise Architecture, v ČR nepřekládáno nebo překládáno jako podniková architektura nebo právě architektura úřadu.))) jako **manažerská metoda** je **prostředkem** celostního poznávání organizace na **podporu rozhodování**, zejména při **plánování** strategických změn, ale také na podporu řízení výkonnosti, kvality a zodpovědnosti. 
  
-Představuje **popis struktury a chování** úřadu (kdo jsme), **plánovaných změn** (odkud a kam jdeme) a jejich **informatické podpory** (k čemu nám je a má být ICT jako celek a jednotlivé informační systémy veřejné správy). 
  
-Zavedení tzv. Národní architektury veřejné správy (NA) a Národního architektonického plánu jejího rozvoje (NAP) touto IKČR vychází z nutnosti systematicky popsat současný a budoucí stav architektury VS tak, aby její popis podporoval řízení reforem VS i změn její ICT podpory. 
  
-**Národní architektura VS ČR** je souhrn architektur a popisů architektury všech jednotlivých úřadů veřejné správy, včetně všech centrálních sdílených prvků eGovernmentu.+===== Základní architektonické principy a jejich naplnění=====
  
-**Národní architektonický plán** (NAP) bude tvořit popis současného stavu jednotlivých úřadů veřejné správy a centrálních prvků eGovernmentu((Angl. zkratka „As-Is“ – jak je.)), popis návrhů jejich cílového stavu((Angl. zkratka „To-Be“ – má být.)), z nich plynoucí rozdíl, tedy rozsah očekávaných změn a plán, jak budou tyto změny realizovány((Angl. „Roadmap“)).+Zde jsou uvedeny jednotlivé architektonické principy stanovené IKČR a odkazy na jednotlivé sdílené služby eGovernmentu, které je naplňují - respektive, které jsou každý OVS splněny, pokud danou sdílenou službu, funkční celek nebo tematickou oblast správně využívají a dodržují popsaná pravidla.
  
-Pro všechny modely a další dokumenty, popisující Národní architekturu VS bude využíván společný název Národní architektonický plán.+^Princip^Naplnění sdílenou službou, funkčním celkem nebo tematickou oblastí^ 
 +|[[:ikcr#Architektonicky_princip_EU_P1: Standardne_digitalizovane|Architektonický princip EU P1: Standardně digitalizované]]|[[nap:univerzalni_kontaktni_misto|Univerzální kontaktní místo]] \\ [[nap:portaly_verejne_spravy_a_soukromopravnich_uzivatelu_udaju|Portálová řešení OVS]] \\ [[nap:system_spravy_dokumentu|Spisová služba]]| 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip EU P2: Zásada „pouze jednou“|Architektonický princip EU P2: Zásada „pouze jednou“]]|[[nap:propojeny_datovy_fond|Propojený datový fond]] \\ [[nap:integrace_informacnich_systemu|Integrace informačních systémů]]| 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip EU P3: Podpora začlenění a přístupnost|Architektonický princip EU P3: Podpora začlenění a přístupnost]]|[[nap:pristupnost_informaci|Přístupnost informací]]| 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip EU P4: Otevřenost a transparentnost|Architektonický princip EU P4: Otevřenost a transparentnost]]|[[nap:verejny_datovy_fond|Veřejný datový fond]]| 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip EU P5: Přeshraniční přístup jako standard|Architektonický princip EU P5: Přeshraniční přístup jako standard]]|[[nap:propojeny_datovy_fond|Propojený datový fond]] \\ [[nap:elektronicka_identifikace_pro_klienty_verejne_spravy|Elektronická identifikace]] | 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip EU P6: Interoperabilita jako standard|Architektonický princip EU P6: Interoperabilita jako standard]]|[[nap:propojeny_datovy_fond|Propojený datový fond]] \\ [[nap:elektronicka_identifikace_pro_klienty_verejne_spravy|Elektronická identifikace]] | 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip EU P7: Důvěryhodnost a bezpečnost|Architektonický princip EU P7: Důvěryhodnost a bezpečnost]]|[[nap:pseudonymizace_subjektu_v_datovem_fondu|Pseudonymizace]] \\ [[nap:integrace_informacnich_systemu|Integrace informačních systémů]]| 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P8: Jeden stát|Architektonický princip ČR P8: Jeden stát]]| [[nap:komunikacni_infrastruktura_verejne_spravy|CMS/KIVS]] \\ [[nap:propojeny_datovy_fond|Propojený datový fond]] \\ [[nap:verejny_datovy_fond|Veřejný datový fond]] \\ [[nap:univerzalni_kontaktni_misto|Univerzální kontaktní místo]] \\ [[nap:elektronicka_identifikace_pro_klienty_verejne_spravy|Elektronická identifikace]] | 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P9: Sdílené služby veřejné správy|Architektonický princip ČR P9: Sdílené služby veřejné správy]]| [[nap:propojeny_datovy_fond|Propojený datový fond]] \\ [[nap:integrace_informacnich_systemu|Integrace informačních systémů]]| 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P10: Připravenost na změny|Architektonický princip ČR P10: Připravenost na změny]]| Princip řešen implementací [[:metody_dokument|MŘICT]] | 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P11: eGovernment jako platforma|Architektonický princip ČR P11: eGovernment jako platforma]]|[[nap:komunikacni_infrastruktura_verejne_spravy|CMS/KIVS]] \\ [[nap:propojeny_datovy_fond|Propojený datový fond]] \\ [[nap:verejny_datovy_fond|Veřejný datový fond]] \\ [[nap:univerzalni_kontaktni_misto|Univerzální kontaktní místo]] \\ [[nap:elektronicka_identifikace_pro_klienty_verejne_spravy|Elektronická identifikace]] | 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P12: Vnitřně pouze digitální|Architektonický princip ČR P12: Vnitřně pouze digitální]]| [[nap:integrace_informacnich_systemu|Integrace informačních systémů]] \\ [[nap:system_spravy_dokumentu|Spisová služba]] \\ [[nap:portaly_verejne_spravy_a_soukromopravnich_uzivatelu_udaju|Portálová řešení OVS]]| 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P13: Otevřená data jako standard|Architektonický princip ČR P13: Otevřená data jako standard]]|[[nap:verejny_datovy_fond|Veřejný datový fond]] | 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P14: Technologická neutralita|Architektonický princip ČR P14: Technologická neutralita]]| [[nap:egovernment_cloud|eGovernment Cloud]]| 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P15: Uživatelská přívětivost|Architektonický princip ČR P15: Uživatelská přívětivost]]|[[nap:portaly_verejne_spravy_a_soukromopravnich_uzivatelu_udaju|Portálová řešení OVS]]| 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P16: Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy|Architektonický princip ČR P16: Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy]]|[[nap:integrace_informacnich_systemu|Integrace informačních systémů]] \\ [[nap:propojeny_datovy_fond|Propojený datový fond]]| 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P17: Omezení budování monolitických systémů|Architektonický princip ČR P17: Omezení budování monolitických systémů]]| NAP přímo nepodporuje, ale s odkazem na předchozí principy je jasné, že všechny sdílené služby, funkční celky a tematické oblasti nelze spravovat jedním monolitem | 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P18: Omezení budování monolitických systémů| Architektonický princip ČR P18: Datová suverenita a nezávislost]] |[[nap:propojeny_datovy_fond|]] [[nap:evidence_udaju_o_subjektech|]] | 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P19: Omezení budování monolitických systémů| Architektonický princip ČR P19: Otevřená řešení]] |[[znalostni_baze:otevreny_zdrojovy_kod|]] | 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P20: Omezení budování monolitických systémů| Architektonický princip ČR P20: Metriky digitálních služeb]] |[[playgroud:metriky|]] | 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P21: Omezení budování monolitických systémů| Architektonický princip ČR P21: Udržitelnost digitálních služeb a zařízení]] |NAP v současnosti přímo nepodporuje | 
 +|[[:ikcr#Architektonický princip ČR P22: Omezení budování monolitických systémů| Architektonický princip ČR P22: Svoboda volby]] |NAP v současnosti přímo nepodporuje | 
 +   
 +===== Domény Národní architektury veřejné správy =====
  
-**Národní architektonický rámec** (NAR), jako **metodický a myšlenkový rámec** pro jednotný a koordinovaný popis Národní architektury VS ČR, obsahuje návody, postupy, předlohy a vzory tvorby, údržby a užití popisu architektury.+Pro modelování Národního architektonického plánu VS ČR i pro formulování principů a pravidel IKČR a jejich dekompozici se využívají následující architektonické domény architektury úřadů (a celé veřejné správy ČR), které jsou v souladu s Národním architektonickým rámcem.
  
-Národní architektonický rámec vychází z mezinárodně uznávaných standardů tvorby a údržby architektury úřadů TOGAF((z angl. The Open Goup Architecture Framework)) a ArchiMate, spravovaných The Open Group((http://www.opengroup.org/togaf/;)) a užívaných jako východisko pro architekturu veřejné správy ve většině zemí.+Architektonické domény jsou děleny na horizontální domény (také nazývané vrstvy), odpovídající čtyřvrstvé vizi architektury VS a na vertikální domény, představující složky motivace a governance veřejné správy.
  
-NAR vydá a bude aktualizovat OHA MV, který bude v souladu s NAR koordinovat vznik a aktualizaci součástí NAP a zabezečí jejich centrální uložení a prezentaci vybraných znalostí z NAP, tj. například modelů a akčních plánů jednotlivých OVM, ve společné znalostní bázi a portálu NAP.+Horizontální domény (vrstvy) základních prvků architektury:
  
 +  * **Byznys** **architektura** – tedy architektura všech součástí výkonu veřejné správy a podpůrných provozních funkcí, zejména zaměřená na působnost OVM, služby, procesy, organizaci, role a zodpovědnosti.
 +  * **Architektura informačních systémů**, členěná na:
 +    * Informační (datovou) a
 +    * Aplikační architekturu
 +  * **Technologická** **architektura**, pro potřeby VS ČR dále dělená dle čtyřvrstvé vize architektury na:
 +    * architekturu IT technologií, také zvanou platformovou a
 +    * architekturu komunikační infrastruktury a datových center
  
-====== Definice, cíle a základní architektonické principy eGovernmentu ČR ====== +Vertikální domény motivačních složek architektury:
- +
- +
-Definice eGovernmentu jako moderní elektronicky podpořené veřejné správy: +
- +
-//„Veřejná správa je// //zajišťována sadou ICT služeb, které jsou sdílené, vzájemně sladěné, důvěryhodné, propojené, přístupné, bezpečné, dostupné a efektivní//((//(ve smyslu 3E, tedy hospodárné, účinné a účelné)//))//“.// +
- +
-Posláním eGovernmentu je: +
- +
-//„Co nejefektivnějším způsobem poskytovat klientům veřejné správy služby, co nejvíce jim usnadňující jak dosažení jejich práv a nároků, tak splnění jejich povinností a závazků ze vztahu k veřejné správě“.// +
- +
-Úlohou úřadů a úředníků, podporovaných informačními systémy, je být služebníky a rádci, průvodci klientů na cestě za splněním jejich povinností a dosažením jejich nároků. +
- +
-Tyto definice vycházejí z toho, že Government je **správní činnost** související s poskytováním veřejných služeb, řízením veřejných záležitostí na místní i centrální úrovni a zajišťováním záležitostí ve veřejném zájmu. Pokud je poskytování veřejných služeb zajišťováno elektronicky a dochází k **digitální interakci** mezi veřejností a veřejnou správou hovoříme o eGovernmentu, **elektronické veřejné správě**, která využívá informační a komunikační technologie k poskytování elektronických veřejných služeb občanům a podnikům. V širším slova smyslu považujeme za eGovernment veškeré elektronizované procesy veřejné správy, včetně interního zpracování agend a provozních procesů. +
- +
-Cílem veřejného zájmu jsou tedy **rychlejší, dostupnější, spolehlivější a levnější** služby veřejné správy, které jsou díky jejich elektronické formě lépe obsahově a procesně **sladěné**, jsou **sdílené** subjekty veřejné správy, **důvěryhodné** pro obě strany interakce, **propojené** za účelem pokrytí životních situací a **dostupné** odkudkoliv zabezpečenou formou komunikace. +
- +
-IKČR navazuje zejména na cíle eGovernmentu formulované ve Strategickém rámci rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014-2020 a jeho akčních plánech a ve Strategii rozvoje ICT služeb veřejné správy (usnesení vlády ze dne 2. listopadu 2015, č. 889).+
  
 +  * **Architektura strategie a směrování**, původně také zvaná motivační architektura (v užším smyslu), nyní jedna ze složek motivace úřadu
 +  * **Architektura výkonnosti**, s měřítky dosahování strategie i provozní efektivity
 +  * **Architektura rizik a bezpečnosti**, postihující specifické bezpečnostní atributy napříč doménami včetně požadavků na kybernetickou bezpečnost
 +  * **Architektura shody s pravidly a udržitelnosti**, obsahující všechny prvky regulace fungování úřadů, od právních předpisů, přes normy a standardy až po vlastní zásady udržitelnosti.
  
-===== Základní architektonické principy =====+Poslední doménou modelování je světle červená oblast, která představuje tzv. akční plán architektury úřadu (Roadmap) a umožňuje vizualizovat balíčky práce, projekty a jimi dosahované stavy architektury (přechodné a cílové).
  
  
-Pouze odkaz na IKČR+{{ nap-dokument:nap.png |Domény NAP}}
  
 +===== Koncepce referenčních modelů architektury úřadů VS =====
  
-===== Etapy naplňování cílové vize informatizace VS ČR =====+Referenční modely představují buď povinnou, nebo fakultativní (podle doprovodné informace u každého z nich) podobu architektury, tj. způsobu modelování a interpretace architektur úřadů.
  
 +Referenční modely budou vydávány převážně pro architektury celých úřadů nebo jejich podstatných částí, segmentů.
  
-ke zvážení+Pro vyšší využitelnost budou vedle generických, celostátně platných referenčních modelů, vydávány i referenční modely specifické pro určité odvětví (segment) veřejné správy, například zdravotnictví, oblast prostorových dat, infrastruktura apod., nebo pro úřady z jednotlivých vrstev hierarchie státní správy a samosprávy, se zahrnutím všech typů působnosti na dané úrovni (přímé, přenesené, samosprávné, soukromoprávní).
  
-Výchozí požadavky:+Lze očekávat vydání referenčních modelů na těchto úrovních:
  
-  * IT systémy se mají konsolidovat, tj. má klesat jejich počet odstraňováním duplicit a nárůstem jejich sdíleného užívání +  *  Referenční architektury ústředních správních úřadů  
-  * I když jich zůstane mnoho, mají být propojeny a poskytovat konzistentní služby jako celek +  *  Referenční architektury územních samospráv 
-  * Budou federalizované (federované) +    *  Zjednodušený příklad architektury kraje a krajské korporace 
-  * Uplatní se účinná centrální IT governance (při zachování lokální zodpovědnosti)+    *  Zjednodušený příklad architektury ORP a jeho korporace 
 +    *  Zjednodušený příklad architektury malé obce 
 +  *  Referenční architektury dalších typů orgánů veřejné moci - budou-li takové identifikovány.
  
-Přes klesající počet postupně se vzájemně konsolidujících ISVS bude základem informatizace veřejné správy stále velký počet autonomních a modulárních řešení, které se však společně při podpoře dodávky externích služeb klientům VS nebo interních služeb pro úředníky budou chovat jako jeden propojený celek.+==== Architektonické vzory klíčových oblastí úřadu ====
  
-Konsolidace a transformace informatizace veřejné správy se podle této vize odehraje ve dvou velkých etapách.+Budou vydávány architektonické vzory těch oblastí architektury úřadů (zejména procesní a aplikační), které sice zůstávají většinou v lokální zodpovědnosti, ale jejichž **logická podoba** musí být pro splnění cílů NAP centrálně předepsána a následně v řešeních dodržena. Jedná se zejména o tyto kategorie referenčních modelů procesní a aplikační architektury:
  
-První etapa, dosažitelná v blízkém horizontu jednotek let:+  *  Multikanálová uživatelská rozhraní 
 +    *  pro klienty VS 
 +    *  pro zaměstnance VS 
 +  *  Klíčové části agendových IS 
 +    *  Sdílený agendový Front-office (CRM) 
 +    *  Specifický agendový Middle-Office (odborné části agendových IS), některé nadresortní (dotace, kontroly, údržba síťové infrastruktury státu, …) 
 +    *  Sdílený agendový Back-Office (platební, znalostní a další systémy) 
 +  *  Správa spisů, dokumentů a jejich toku (workflow) 
 +  *  Provozní ERP systémy 
 +  * Prostorová data a služby nad prostorovými daty 
 +  *  Rozšiřující systémy správy zdrojů úřadu 
 +  *  Identity management 
 +  *  Integrační platformy 
 +  *  Správa kmenových dat a číselníků (s vazbou na ZR i bez) 
 +  *  Business Intelligence (a její využití jak pro manažerské rozhodování, tak pro podporu transakčních agendových i provozních systémů)
  
-  * Aplikační dekompozice monolitických řešení na procesně ucelené aplikační moduly, vhodné pro sdílení nebo záměnu, politicky (legislativně) parametrizovatelné a vytvoření Katalogu sdílitelných certifikovaných ICT služeb((<sup>)</sup> kap. 5.2. Příloha č. 1 usnesení vlády ČR č. 889/2015)). +==== Architektonické vzory využití sdílených služeb eGovernmentu ====
-  * Interoperabilita a integrace aplikací pro maximální využití propojeného datového fondu. +
-  * Sdílení údajů mezi ISVS výhradně prostřednictvím PPDF (neveřejné údaje) nebo VDF (veřejné údaje, zveřejněné jako Otevřená data)+
  
-  * Současně zahájení přesunu výpočetního výkonu zejména do Národních datových center, korporátních (resortní a krajských) datových center a do státní i soukromé části eGovernment Cloudu (IaaS, PaaS). +OHA bude postupně vydávat vzorové referenční schopnostní enterprise architektury a architektury řešení těch oblastí architektury úřadů, jejichž podoba musí být pro splnění cílů koncepce centrálně předepsána a následně v řešeních dodržena. Proto se nazývají **povinnými architektonickými vzory**, které budou OHA vyžadovány v rámci posuzovaných projektů ICT.
-  * Transformace IT útvarů úřadů z převážně provozního řízení na převážně strategické řízení IT a řízení nákupu a dodávky IT služeb svým klientům.+
  
-Druhá etapa, dosažitelná později:+Typicky se bude jednat o oblasti architektury využívající sdílené služby eGovernmentu nebo o další oblasti, v nichž bude pro naplnění zákonných povinností nebo dosažení efektivity žádoucí jednotné, standardizované řešení. 
 +OHA bude vydávat také detailní architektonické vzory rozhraní pro využití sdílených služeb eGovernmentu, na úrovni jednotlivých služeb a další prvků řešení a designu těchto rozhraní a způsobu jejich využití v lokálních architekturách úřadů.
  
-  * Postupná transformace a migrace sdílitelných aplikací do cloudové infrastruktury, odkud budou poskytovány jako sdílená služba (SaaS), +NAP zde ukládá povinnost respektovat v návrzích řešení tyto vzory tak, jak budou OHA publikovány, postupně a samostatně.
-  * Rostoucí integrace, automatizace a otevřenost i pro další poskytovatele (zprostředkovatele) veřejných služeb. +
-  * Přesun další části výpočetního výkonu do eGov Cloudu, státního i soukromého.+
  
-<references />