Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- nap_dokument:pravidla_tvorby_a_udrzby_vlastni_ctyrvrstve_architektury_jednotlivych_uradu [2021/01/13 10:35] – ↷ Odkaz upraven z důvodu přesunutí Tomáš Šedivec
+++ nap_dokument:pravidla_tvorby_a_udrzby_vlastni_ctyrvrstve_architektury_jednotlivych_uradu [2021/07/29 16:51] (aktuální) – cms a pravidla připojení Tomáš Šedivec
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-~~Title: Architektura úřadu v kontextu veřejné správy a jejích vrstvách architektury~~
 ====== Architektura úřadu v kontextu veřejné správy a jejích vrstvách architektury ======
@@ Řádek 7: / Řádek 5: @@
 Skladba této kapitoly odpovídá [[nap_dokument:uvod#Domény Národní architektury veřejné správy|doménám národní architektury]]
-{{ :soubor:nap.png |}}
+{{ nap-dokument:nap.png |}}
@@ Řádek 94: / Řádek 92: @@
     * Provozní funkce - vykonává úřad jako správu základních zdrojů pro zajištění své udržitelné existence (provozu), bez ohledu na to, jaké jsou jeho hlavní, podpůrné a sdílené zdrojové funkce.
-{{ :soubor:zakladni_deleni_funkci_procesu_sluzeb.png | Základní dělení funkcí, procesů a služeb úřadu}}
+{{ nap-dokument:zakladni_deleni_funkci_procesu_sluzeb.png | Základní dělení funkcí, procesů a služeb úřadu}}
 Referenční model byznys architektury úřadu dále dělí hlavní funkce pro výkon služeb zejména externím klientům (občané a zástupci organizací), ale i interním klientům (úřady a úředníci) na:
@@ Řádek 107: / Řádek 105: @@
-{{ :soubor:dalsi_deleni_procesu_funkci_sluzeb.png |Další dělení (klasifikace) funkcí, procesů a služeb hlavní oblasti v kontextu ostatních funkčních oblastí}}
+{{ nap-dokument:dalsi_deleni_procesu_funkci_sluzeb.png |Další dělení (klasifikace) funkcí, procesů a služeb hlavní oblasti v kontextu ostatních funkčních oblastí}}
@@ Řádek 238: / Řádek 236: @@
 Podporu pro rozhodování při řízení životního cyklu aplikačních komponent informačních systémů VS a současně vyjádření nejlepší praxe jejich inventarizace a třídění poskytuje tzv. Referenční model aplikační architektury, který základem aplikační mapy úřadu.
-{{ :soubor:rozdeleni_aplikacnich_komponent.png |Rozdělení aplikačních komponent úřadu do vrstev}}
+{{ nap-dokument:rozdeleni_aplikacnich_komponent.png |Rozdělení aplikačních komponent úřadu do vrstev}}
 Dělení vychází z účelu aplikačních komponent shora počínaje úlohou uživatelského rozhraní a navigace až po platformy, zcela nezávislé na druzích uživatelů a poskytovaných služeb úřadu. V aplikační mapě se toto dělení uplatní jako vrstvy vertikální dimenze.
-{{ :soubor:rpzdeleni_transakcnich_a_informacnich_komponent.png |Rozdělení transakčních a informačních (analytických) komponent}}
+{{ nap-dokument:rpzdeleni_transakcnich_a_informacnich_komponent.png |Rozdělení transakčních a informačních (analytických) komponent}}
 Dále dělení aplikací vychází z byznys logiky podporovaných byznys funkcí, kde na jedné straně jsou to funkce (služby) pro vnější klienty, partnery a veřejnost, na druhé straně jsou funkce detailně podporující jednotlivé klíčové zdroje úřadu (znalosti, zaměstnance, majetek a zásoby (a jejich dodavatele), případně svěřené registry).
@@ Řádek 260: / Řádek 258: @@
 Povinností ředitele informatiky úřadu (technického správce) je zohlednit vzájemnou podobnost aplikací podle jejich kategorie při rozhodování o konsolidaci aplikací nebo o návrhu aplikační podpory v kategoriích, kde je tato nedostatečná nebo chybí.
-Referenční model aplikační architektury s plným detailem třídění a s odlišným obsahem klíčových transakčních komponent pro jednotlivé odlišující se segmenty veřejné správy (např. zdravotnictví, pojistné agendy, dotační agendy, správa síťové infrastruktury apod.) bude vydán v následujících verzích [[nap_dokument:nap|NAP]].
+Referenční model aplikační architektury s plným detailem třídění a s odlišným obsahem klíčových transakčních komponent pro jednotlivé odlišující se segmenty veřejné správy (např. zdravotnictví, pojistné agendy, dotační agendy, správa síťové infrastruktury apod.) bude vydán v následujících verzích [[:nap_dokument|NAP]].
 {{ :nap-dokument:prurezove_it_sluzby.png | Průřezové, IT a bezpečnostní služby}}
@@ Řádek 680: / Řádek 678: @@
 KIVS/CMS je systém, jehož primárním účelem je zprostředkovávat řízené a evidované propojení informačních systémů subjektů státní správy a samosprávy ke službám (aplikacím), které poskytují informační systémy jiných subjektů státní správy a samosprávy s definovanou bezpečností a SLA parametry, tj. přístup ke službám eGovernmentu. KIVS/CMS tak můžeme nazvat privátní sítí pro výkon veřejné správy na území státu. KIVS/CMS jako privátní síť veřejné správy využívá dedikovaných resp. pronajatých síťových prostředků pro bezpečné propojení úředníků orgánů veřejné správy (OVS) pracujících v agendách veřejné správy s jejich vzdálenými agendovými informačními systémy, pro bezpečné síťové propojení agendových systémů navzájem a pro bezpečný přístup jednotlivých OVS do Internetu.
-Připojení k CMS je možné realizovat prostřednictvím:
+OVS a SPUÚ přistupují ke službám eGovernmentu, jako např. [[https://archi.gov.cz/nap:propojeny_datovy_fond|propojenému datovému fondu,]] výhradně přes CMS jedním ze čtyř možných způsobů:
+  - Prostřednictvím Krajských sítí (aktuálně v krajích Vysočina, Plzeňském, Karlovarském, Zlínském a částečně Pardubickém + další budou-li vybudovány).
+  - Prostřednictvím [[nap:metropolitni_site|metropolitních sítí]] připojených např. na [[nap:its|Integrovanou telekomunikační sít (ITS) MVČR]].
+  - Prostřednictvím Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS) s využitím komerčních nabídek soutěžených prostřednictvím Ministerstva vnitra.
+  - Prostřednictvím veřejného internetu, a to přes zabezpečený tunel VPN SSL nebo VPN IPSec.
+Pokud chce úřad využít KIVS, tj. soutěž přes centrálního zadavatele Ministerstvo vnitra, je nutné definovat požadavky dle [[https://www.mvcr.cz/clanek/komunikacni-infrastruktura-verejne-spravy-278660.aspx|katalogových listů]] a následně zrealizovat nákup v dynamickém nákupním systému. Služby CMS lze čerpat také prostřednictvím [[https://archi.gov.cz/nap:narodni_datova_centra|Národních datových center]].
-  * Neveřejného KIVS operátora (Krajské sítě, Metropolitní sítě, ITS Ministerstva vnitra a další)
+Pro OVS jsou přípustné pouze varianty 1 až 3, komunikace mezi jednotlivými OVS je tak vedena výhradně prostřednictvím KIVS/CMS, tzn. jednotlivé OVS mají povinnost přistupovat k informačním systémům veřejné správy (ISVS) pouze prostřednictvím KIVS/CMS.
-  * Veřejného KIVS operátora (Soutěž KIVS operátora přes centrálního zadavatele MVČR)
-  * IPsec VPN
-  * SSL VPN
-Pro OVS jsou přípustné pouze první 2 varianty - Neveřejný a veřejný KIVS operátor, komunikace mezi jednotlivými OVS je tak vedena výhradně prostřednictvím KIVS/CMS, tzn. jednotlivé OVS mají povinnost přistupovat k informačním systémům veřejné správy (ISVS) pouze prostřednictvím KIVS/CMS.
 S výjimkou tzv. provozních informačních systémů, které jsou uvedeny v § 1 odst. 4 písm. a) až d) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (ZoISVS), je § 6g odst. 3 tohoto zákona správcům ISVS uložena povinnost poskytovat služby informačních systémů veřejné správy prostřednictvím CMS. Organům veřejné správy je prostřednictvím § 6g odst. 4 ZoISVS uložena povinnost využívat sítě elektronických komunikací CMS.¨