Překlady této stránky:

Toto je starší verze dokumentu!


Architektura sdílených služeb veřejné správy ČR

Tato kapitola nahlíží na architekturu veřejné správy ČR tzv. „shora“ a přináší jak definice klíčových pojmů a prvků architektury VS, tak přehled centrálních sdílených služeb eGovernmentu, dostupných pro použití v lokálních architekturách úřadů.Základní pilíře a budoucí směry rozvoje eGovernmentu lze postihnout následujícími klíčovými tématickými okruhy či funkčními celky, zahrnutými do architektonické vize eGovernmentu, a odpovídajícími centrálními prvky IT řešení, jejichž prostřednictvím jsou poskytovány sdílené služby eGovernmentu v jednotlivých okruzích témat a jejichž využití v architekturách úřadů je nebo bude na základě obecných nebo speciálních předpisů povinné.

Dostupné, aktuálně budované a sdílené centrální služby eGovernmentu lze řadit do následujících tematických okruhů, respektive funkčních celků:

  • Univerzální kontaktní místo veřejné správy - CzechPOINT
  • Portály veřejné správy a soukromoprávních uživatelů údajů - Portál občana, Portál veřejné správy
  • Jednotný identitní prostor veřejné správy – JIP/KAAS
  • Elektronická identifikace pro klienty veřejné správy – NIA
  • Propojený datový fond - PPDF
  • Veřejný datový fond ČR - VDF
  • Systém zaručeného doručování - Datové schránky
  • Národní datová centra
  • eGovernment Cloud
  • Sdílená síťová a komunikační infrastruktura - KIVS/CMS

Dostupné, aktuálně budované a sdílené agendové služby eGovernmentu lze řadit do následujících tematických okruhů, respektive funkčních celků:

  • Sdílené agendové IS v přenesené působnosti
    • například pro agendy v přenesené působnosti Živnostenský rejstřík, Evidence obyvatel, Evidence řidičů a Registr motorových vozidel, Informační systém technické infrastruktury atd.
  • Sdílené agendové IS pro samostatnou působnost územních samospráv
  • Sdílené provozní informační systémy
    • například Informační systém státní služby, Integrovaný informační systém státní pokladny, Národní elektronický nástroj, MS2014+ atd.

Každý z tematických okruhů je níže popsán klíčovými principy, definicemi a následně odpovídajícími sdílenými službami centrálních prvků eGovernmentu.

[[univerzalni_kontaktni_misto|Univerzální kontaktní místo veřejné správy]]

[[portaly_verejne_spravy_a_soukromopravnich_uzivatelu_udaju]]

Jednotný identitní prostor veřejné správy – JIP/KAAS

Elektronická identifikace pro klienty veřejné správy – NIA

Propojený datový fond - PPDF

[[verejny_datovy_fond|Veřejný datový fond ČR - VDF]]

Systém zaručeného doručování - Datové schránky

Národní datová centra

eGovernment Cloud

Sdílená síťová a komunikační infrastruktura - KIVS/CMS

Sdílené agendové IS v přenesené působnosti

Kromě konceptu veřejnoprávních korporací jako takových, uplatňujícího se u samospráv, viz níže, je vhodné při sestavování informační koncepce, budování a realizaci architektury a budování služeb veřejné správy, uvažovat v pojetí celého resortu. Ministerstvo si dle zákona zpracovává informační koncepci samo pro sebe, a to i přes to, že poskytuje některé služby svým podřízeným a řízeným organizacím. Nemusí se přitom jednat o přímé služby ICT, ale ve všech případech je ministerstvo třeba gestorem za legislativu, ohlašovatelem agendy a jemu podřízené organizace pak mají legislativu naplňovat a agendy vykonávat, a to s využitím příslušných informačních systémů. Ministerstvo tak sdílí s úřadem roli věcného správce ISVS. I tam, kde jsou OSS samy správci vlastních informačních systémů, je pak vhodné uvažovat společně na celoresortní úrovni, neboť funkcionality a vazby ISVS jsou do značné míry určovány právě legislativou a definicí agend a jejich podrobností v RPP.

Stále platí, že jednotlivé orgány veřejné moci jsou do jisté míry samostatnými, nicméně jsou v řadě věcí závislé právě na svém ministerstvu. To je také často správcem příslušné rozpočtové kapitoly, a tedy i zajištuje financování rozvoje ICT, pochopitelně v souladu s eGovernmentem a informačními koncepcemi.

Z těchto důvodů je vhodné stanovit základní principy na úrovni celého resortu a učinit podřízené organizace odpovědné za jejich dodržování. Jedná se o principy stanovené v informační koncepci, v architektuře, i při rozvoji jednotlivých ISVS. Zákon o informačních systémech veřejné správy přitom umožňuje zpracovat informační koncepce jednotlivých orgánů veřejné moci tak, že bude zpracována resortní část IK společná pro všechny resortní organizace a u jednotlivých organizací se pak doplní jen nutná specifika, tím bude dosaženo jak povinnosti mít u každé organizace informační koncepci, tak i souladu na úrovni resortu. Lze to zajistit i tak, že resort vydá informační koncepci pro podřízené organizace, vždy ale musí být jasné, že podřízené organizace toto akceptují a je možno resortní IK považovat i za jejich informační koncepci.

Při uvažování na celoresortní úrovni není nutno zůstat jen u formálních koncepcí, je nanejvýš vhodné takový postup zvolit u přípravy legislativy, přípravy výkonu agendy veřejné správy, metodikách výkonu agendy a příslušných rozhodování, kontrole výkonu veřejné správy apod.

Ministerstvo jako takové by pak pro svoje organizace mělo plnit roli také metodického řízení, včetně společných postupů. Takovým případem jsou třeba výkon spisové služby, ekonomika, personální oblast apod. Zde je vhodné využít principu, kdy ministerstvo stanoví pravidla a metodiky a jednotlivé organizace s tím tedy nemají tolik metodické a organizační práce. Lze samozřejmě využít nejen lidský potenciál úředníků a pracovníků ministerstva, ale také možné technické prostředky. Opět může jako příklad sloužit zavedení celoresortního řešení ESSL, kdy se pořídí jednotná aplikační platforma ESSL, ta se pak provozuje v samostatných instancích pro jednotlivé organizace. Dalším takovým příkladem je celoresortní řešení pro ekonomický systém, webové portály, služby IDM, intranetové aplikace apod.

Sdílené agendové IS pro samostatnou působnost územních samospráv

Specifická role samosprávy, kdy každý samosprávný celek je autonomní v oblasti samosprávných činností má rozhodující vliv na jakékoliv sdílení v IT. Rozmanitost velikosti municipalit (od krajů po nejmenší obce) má vliv na velikost jejich útvarů, které se zabývají ICT. Nejmenší municipality, které disponují ICT útvary, jsou obce s rozšířenou působností (ORP). Ve správním obvodě ORP je počet subjektů, kterým jsou poskytovány sdílené služby nebo data dostatečně velký, aby sdílení bylo efektivní, a současně počet umožňuje efektivní řízení. Existence útvaru ICT je rozhodující pro poskytování jakéhokoliv sdílení (služby, data). V současné době již řada ORP ve svém správním obvodě tyto služby poskytuje (Kladno, Vyškov).

Vláda v informační koncepci doporučuje municipalitám pro určitou dílčí sadu sdílených služeb použít jako základní prvek správní obvody ORP a vychází z následujících předpokladů:

  • ORP jsou nejmenšími subjekty, které zpracovávají architektonický plán.
  • Správní obvod ORP je jednoznačně dán a všechny subjekty, kterých se bude sdílení ve správním obvodě týkat, jsou známy.
  • Poskytování služeb a dat je určeno standardy (spisové služby).
  • Tento model již v řadě ORP funguje.

Pro jiné sdílené služby (například dlouhodobé ukládání dokumentů v elektronických digitálních spisovnách) doporučuje IKČR využít sdílená centra krajů, neboť:

  • Mají vybudovanou infrastrukturu
  • Disponují IT kapacitami a kompetencemi

Pro další sdílené služby, například pro aplikační služby ekonomických systémů nebo spisových služeb, doporučuje IKČR využít SaaS služby eGovernment Cloudu, protože:

  • Procesy a o IT potřeby v těchto oblastech fungování samospráv jsou vysoce standardizované a opakovatelné, proto jsou velmi vhodné pro řešení v cloudu
  • Tyto funkce a jejich podpora zůstávají v plné zodpovědnosti obcí, a proto tyto potřebují multitenantní řešení

Úkolem NAP je pro jednotlivé potřeby formulovat nejužitečnější úrovně sdílení na jednotlivých těchto vrstvách hierarchie veřejné správy.

Doporučujeme, aby kraje pro obce zřídily a poskytovaly služby například informačního systému spisové služby, respektive navazující digitální spisovny pro digitální i listinné dokumenty

Publikace služeb krajských center do krajské sítě a dále přes krajský konektor do CMS.

IKČR navrhuje, aby malé obce, typicky všechny obce prvního a druhého typu, provozující méně než 10 přístupových zařízení, byly zproštěny povinnosti zajišťovat informatizaci svých služeb veřejné správy a svůj podíl na eGovenrmentu vlastními silami.

Namísto nich by dávalo smysl, aby tak činily, a to i za podmínek úhrady oprávněných nákladů, obce s rozšířenou působností, nejlépe obce v místech bývalých okresních úřadů nebo kraje. Tuto změněnou povinnost bude nutné dohodnout se zástupci území a samozřejmě jí podpořit legislativní úpravou.

<references />

Vložte svůj komentář: