- Česky (cs)
- English (en)
Toto je starší verze dokumentu!
<title>Systémy a služby spojené s právním řádem a legislativou</title> <markdown> Veřejná správa se řídí primárně legislativou. Proto je nesmírně důležité jednak lprávnímu řádu dobře rozumět a jednak zahrnout legislativu jako motivační a kontraktační rámec do architektury a to zejména na byznysové a datové a aplikační a integrační a procesní vrstvě
### Základní komponenty právních systémů státu
Table: Základní informační systémy a služby státu týkající se práva a legislativy
Systém | Správce | Popis | Příklady užití |
—– | —– | —– | |
eSbírka | Ministerstvo vnitra | Elektronická sbírka právních předpisů s jejich konsolidovaným časovým zněním | |
eLegislativa | Ministerstvo vnitra | Informační systém pro podporu tvorby a projednávání návrhů legislativních změn a pro elektronizaci procesu příjímání legislativy | |
ODOK | Úřad vlády | IS pro oběh dokumentů určených pro vládní agendu a pro jednání vlády a jejich orgánů | |
EKLEP | Úřad vlády | Elektronická knihovna legislativního procesu slouží jako IS pro podporu celého procesu projednáván´, připomínkování a schvalování legislativních návrhů | |
VEKLEP | Úřad vlády | Veřejná část knihovny EKLEP | |
RPP | Ministerstvo vnitra | V Registru práv a povinností jsou také referenční a závazné údaje o jednotlivých agendách, vazbách na legislativu, působnostech OVM a úkonech a činnostech v těchto agendách |
Každý z těchto IS může a má být využíván jednak jako zdroj informací pro úřady a jednak jako jeden z komponent při optimalizaci činností úřadu. Kupříkladu, chceme-li v úřadu optimalizovat agendu, měli bychom mít její architekturu. Jedním ze vstupů pro tuto architekturu je legislativa (zdroj ESEL) a agendový model dané agendy (zdroj RPP). Po pnávrhu procesní optimalizace bude pravděpodobně nutné novelizovat i legislativu, k čemuž zase poslouží i výše zmíněné informační systémy.
### Základní principy využívání služeb spojených s legislativou
Míra možnosti a dokonce povinnosti využívat výše zmíněné informační systémy a jejich sdílené služby závisí na tom, v jakém postavení vůči konkrétní legislativě je příslušný úřad.
V tomto případě tedy můžeme rozdělit úřady do třech následujících kategorií:
* Gestor legislativy: Je zodpovědný za přípravu, provádění procesu připomínkování a projednání a následnou realizaci schválené legislativy. Gestor by také měl pravidelně provádět zhodnocení platné legislativy a na základě toho navrhovat její úpravy. Spolupracující subjekt: Jedná se o subjekt, který se aktivně podílí na spolutvorbě legislativy a je aktivně zapojen do procesu připomínkování a vyhodnocování daných návrhů * Uživatel legislativy: Jedná se o subjekt, který se Danou legislativou řídí ať už v rámci veřejnoprávní činnosti jako výkon působnosti v dané agendě, nebo je pro něj příslušná legislativa jinou formou nějak závazná a ovlivňuje jeho činnost
V Každé z těchto třech základních rolí mohou být výše zmíněné informační systémy aktivně používány.
Při vyhodnocování a následné přípravě návrhů na změnu jsou dvěma klíčovými zdroji platná legislativa (aktuální znění právních předpisů a jejich vazeb) a dopad na faktický výkon (zdrojem je RPP a agendový model a seznam úkonů v agendě). </markdown>
Diskuze