| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze |
| sdilene_agendove_is_v_prenesene_pusobnosti [2019/08/18 13:58] – Tomáš Šedivec | nap:sdilene_agendove_is_v_prenesene_pusobnosti [2021/04/30 09:49] (aktuální) – include změny Tomáš Šedivec |
|---|
| <title>Sdílené agendové IS v přenesené působnosti</title> | ======Sdílené agendové IS v přenesené působnosti====== |
| |
| <note important>Konkrétní implementační kroky a způsoby zapracování do informační koncepce OVS jsou popsány v kapitole [[:nap:pravidla_pro_funkcni_celky_architektury_jednotlivych_uradu#Sdilene_agendove_IS_v_prenesene_pusobnosti|Pravidla pro funkční celky architektury jednotlivých úřadů]]</note> | ===== Popis Sdílených agendových IS v přenesené působnosti ===== |
| | Sdílené agendové informační systémy pro agendy v přenesené působnosti, jako jsou např. Živnostenský rejstřík, Evidence obyvatel, Evidence řidičů a Registr motorových vozidel, budou rozšířeny i na další agendy jejich ohlašovatele tak, že pokud je někdo ohlašovatelem agendy s výkonem v přenesené působnosti, musí zajistit i centrální agendový informační systém (jeho Middle-Office a agendový portál) s možností integrace na lokální systémy úřadů v území. |
| |
| Sdílené agendové informační systémy pro agendy v přenesené působnosti, jako jsou např. Živnostenský rejstřík, Evidence obyvatel, Evidence řidičů a Registr motorových vozidel, budou rozšířeny tak, že pokud je někdo ohlašovatelem agendy s výkonem v přenesené působnosti, **musí** zajistit i centrální agendový informační systém (jeho Middle-Office a agendový portál) s možností integrace na lokální systémy úřadů v území. | ==== Pohled na sdílené agendové IS v přenesené působnosti ==== |
| |
| Naproti tomu musí obce disponovat pouze odpovídajícím „zařizovacím standardem“ pro připojení na takové systémy a úřadování v nich. | {{ :nap-dokument:prenesena_pusobnost.png |}} |
| |
| Kromě konceptu veřejnoprávních korporací jako takových, uplatňujícího se u samospráv, viz níže, je vhodné při sestavování informační koncepce, budování a realizaci architektury a budování služeb veřejné správy, uvažovat v pojetí celého resortu. Ministerstvo si dle zákona zpracovává informační koncepci samo pro sebe, a to i přes to, že poskytuje některé služby svým podřízeným a řízeným organizacím. Nemusí se přitom jednat o přímé služby ICT, ale ve všech případech je ministerstvo třeba gestorem za legislativu, ohlašovatelem agendy a jemu podřízené organizace pak mají legislativu naplňovat a agendy vykonávat, a to s využitím příslušných informačních systémů. Ministerstvo tak sdílí s úřadem roli věcného správce ISVS. I tam, kde jsou OSS samy správci vlastních informačních systémů, je pak vhodné uvažovat společně na celoresortní úrovni, neboť funkcionality a vazby ISVS jsou do značné míry určovány právě legislativou a definicí agend a jejich podrobností v RPP. | ===== Pravidla Sdílených agendových IS v přenesené působnosti ===== |
| | **NAP nestanovuje v této verzi pro tento funkční celek či tematickou oblast žádná pravidla.** |
| |
| Stále platí, že jednotlivé orgány veřejné moci jsou do jisté míry samostatnými, nicméně jsou v řadě věcí závislé právě na svém ministerstvu. To je také často správcem příslušné rozpočtové kapitoly, a tedy i zajištuje financování rozvoje ICT, pochopitelně v souladu s eGovernmentem a informačními koncepcemi. | {{tag>"Funkční celek" "sdílené agendové IS" "přenesená působnost"}} |
| | |
| Z těchto důvodů je vhodné stanovit základní principy na úrovni celého resortu a učinit podřízené organizace odpovědné za jejich dodržování. Jedná se o principy stanovené v informační koncepci, v architektuře, i při rozvoji jednotlivých ISVS. Zákon o informačních systémech veřejné správy přitom umožňuje zpracovat informační koncepce jednotlivých orgánů veřejné moci tak, že bude zpracována resortní část IK společná pro všechny resortní organizace a u jednotlivých organizací se pak doplní jen nutná specifika, tím bude dosaženo jak povinnosti mít u každé organizace informační koncepci, tak i souladu na úrovni resortu. Lze to zajistit i tak, že resort vydá informační koncepci pro podřízené organizace, vždy ale musí být jasné, že podřízené organizace toto akceptují a je možno resortní IK považovat i za jejich informační koncepci. | |
| | |
| Při uvažování na celoresortní úrovni není nutno zůstat jen u formálních koncepcí, je nanejvýš vhodné takový postup zvolit u přípravy legislativy, přípravy výkonu agendy veřejné správy, metodikách výkonu agendy a příslušných rozhodování, kontrole výkonu veřejné správy apod. | |
| | |
| Ministerstvo jako takové by pak pro svoje organizace mělo plnit roli také metodického řízení, včetně společných postupů. Takovým případem jsou třeba výkon spisové služby, ekonomika, personální oblast apod. Zde je vhodné využít principu, kdy ministerstvo stanoví pravidla a metodiky a jednotlivé organizace s tím tedy nemají tolik metodické a organizační práce. Lze samozřejmě využít nejen lidský potenciál úředníků a pracovníků ministerstva, ale také možné technické prostředky. Opět může jako příklad sloužit zavedení celoresortního řešení ESSL, kdy se pořídí jednotná aplikační platforma ESSL, ta se pak provozuje v samostatných instancích pro jednotlivé organizace. Dalším takovým příkladem je celoresortní řešení pro ekonomický systém, webové portály, služby IDM, intranetové aplikace apod. | |
| | |
| {{tag>"Funkční celek"}} | |
| |