Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze		 Předchozí verze
Následující verzeObě strany příští revize
nap:kontext [2020/04/08 15:08] – Tomáš Šedivecnap:kontext [2020/05/14 08:23] – Tomáš Šedivec
Řádek 1: Řádek 1:
 <title>Kontext eGSB/ISSS</title> <title>Kontext eGSB/ISSS</title>
  
-Kontext se realizuje prostřednictvím systému [[nap:egsb|eGSB/ISSS]] v rámci [[nap:propojeny_datovy_fond|propojeného datového fondu]]. Pro využívání služeb [[nap:egsb|eGSB/ISSS]] pro propojený datový fond je nutno znát zejména: Agendu, ze které chce údaje využívat, Agendu, kterou provádí a v níž údaje čte, [[:nap:kontext|Kontext]] pro dotazování na údaje z publikujícího AIS. Před využitím [[nap:egsb|eGSB/ISSS]] si musí čtenář nejprve zjistit [[:nap:kontext|kontext]] a jeho XSD schéma, podle kterého bude dostávat odpovědi na dotazy ve službách [[nap:egsb|eGSB/ISSS]]. Proto si nejdříve musí zavolat zvláštní službu [[nap:egsb|eGSB/ISSS]] pro čtení Katalogu [[:nap:kontext|kontextů]], ve kterém pak zjistí jaký [[:nap:kontext|kontext]] musí volat, aby mohl získat údaje z poskytující agendy.+Každá agenda je vymezena příslušnými právními předpisy. V rámci agendy se pak o subjektech a objektech vedou údaje potřebné a specifické pro její výkon. Tyto údaje je možné evidovat také jen na základě příslušných ustanovení právních předpisů. O subjektech a objektech se jedná v rámci určité agendy v určitých souvislostech (daných právními předpisy), tedy subjekty a objekty jsou v rámci výkonu této agendy chápany v určitém „kontextu“. Tyto kontexty se při výkonu různých agend liší, což se mimo jiné projevuje tím, že se v rámci různých agend jedná o jiných objektech ve vztahu k subjektům a o subjektech a objektech se evidují a případně vyměňují různé údaje. Můžeme tedy říci, že kontext: 
  
-Výkon veřejné správy je rozdělen do jednotlivých agend. Jak se praví v  § 2 písm. e) ZoZR je „agendou ucelená oblast působnosti orgánu veřejné moci nebo ucelená oblast působení soukromoprávního uživatele údajů,“. Každá agenda je vymezena příslušnými právními předpisy. V rámci agendy se pak o subjektech a objektech vedou údaje potřebné a specifické pro její výkon. Tyto údaje je možné evidovat také jen na základě příslušných ustanovení právních předpisů. +  * určuje právní postavení entity (subjektu nebo objektu) v rámci agend a  
-O subjektech a objektech se jedná v rámci určité agendy v určitých souvislostech (daných právními předpisy), tedy subjekty a objekty jsou v rámci výkonu této agendy chápany v určitém „kontextu“. Tyto kontexty se při výkonu různých agend liší, což se mimo jiné projevuje tím, že se v rámci různých agend jedná o jiných objektech ve vztahu k subjektům a o subjektech a objektech se evidují a případně vyměňují různé údaje. +  * jsou s ním spojené specifické údaje (atributy) entity definované v dané agendě. 
-Můžeme tedy říci, že kontext: +
-  * určuje právní postavení entity (subjektu nebo objektu) v rámci agend a +
-  * jsou s ním spojené specifické údaje (atributy) entity definované v dané agendě. +
-Jinak řečeno subjekt vystupuje v daném kontextu v určité roli a této roli přísluší určité atributy a vstupuje do vztahu s různými objekty. (Konkrétní příklady budou uvedeny dále) +
-V RPP se registrují typy subjektů a objektů evidovaných v dané agendě. Je tedy třeba identifikovat, vymezit a pojmenovat typy těchto entit. Z pohledu informatika je ve smyslu objektového návrhu můžeme chápat jako „třídy“. Současně je třeba registrovat i typy údajů, o těchto entitách (subjektech a objektech), které se v agendě evidují, tedy je třeba nalézt a pojmenovat atributy těchto tříd. +
-Každý registrovaný subjekt a objekt a každý jejich údaj (atribut) je tak v RPP jednoznačně pojmenován a je mu přidělený jedinečný hierarchický identifikátor skládající se z kódu agendy a pomlčkou oddělovaných hierarchicky uspořádaných identifikátorů. +
-Můžeme tedy říci, že „typy a atributy subjektů a objektů jsou jednoznačně pojmenovány a identifikovány (enumerovány). +
-Zkráceně (s jistou újmou na přesnosti) pak tento soubor jednoznačně pojmenovaných a enumerovaných subjektů a objektů a jejich atributů evidovaných v agendě, tj. definovaných příslušnými právními předpisy, nazýváme „kontextem“ – přesněji řečeno souborem typu údajů o subjektech a objektech a jejich vzájemných vztahů definovaných v kontextu právních předpisů určujících danou agendu. +
-V přeneseném smyslu je pak „kontextem“ nazývána definice schématu (povolené datové struktury) datových nákladů zpráv [[nap:egsb|eGSB/ISSS]] pro publikování údajů o subjektech a objektech publikační agendovým informačním systém pro podporu výkonu dané agendy.+
  
 Metodiky k tvorbě kontextů řeší detailnější postup Metodiky k tvorbě kontextů řeší detailnější postup
   * {{ :dokumenty:dk003_-_metodika_tvorby_kontextu_3.docx |Metodika tvorby kontextů}}     * {{ :dokumenty:dk003_-_metodika_tvorby_kontextu_3.docx |Metodika tvorby kontextů}}  
-  * {{ :dokumenty:metodika_egsb_prefinal.docx |Metodika realizace nového kontextu subjektu či objektu údajů předávaného prostřednictvím [[nap:egsb|eGSB/ISSS]]}}+  * {{ :dokumenty:metodika_egsb_prefinal.docx |Metodika realizace nového kontextu subjektu či objektu údajů předávaného prostřednictvím eGSB/ISSS}} 
 + 
 +Metodika tvorby kontextů zavádí dvě roviny kontextu – technickou a konceptuální. Technická rovina kontextu je tvořena XSD schématem, které definuje syntaxi XML zpráv, ve kterých jsou vyjádřeny sdílené údaje. Pro využívání služeb [[nap:egsb|eGSB/ISSS]] pro propojený datový fond je nutno znát zejména:   
 +  * Agendu, ze které chce čtenář údaje využívat,   
 +  * Agendu, kterou čtenář provádí a v níž údaje čte,   
 +  * Kontext pro dotazování na údaje z publikujícího AIS.   
 +Před využitím [[nap:egsb|eGSB/ISSS]] si musí čtenář nejprve zjistit kontext a jeho XSD schéma, podle kterého bude dostávat odpovědi na dotazy ve službách [[nap:egsb|eGSB/ISSS]]. Proto si nejdříve musí zavolat zvláštní službu [[nap:egsb|eGSB/ISSS]] pro čtení Katalogu kontextů, ve kterém pak zjistí, jaký kontext musí volat, aby mohl získat údaje z poskytující agendy.  
 + 
 +==== Konceptuální modely kontextů ==== 
 + 
 +Konceptuální rovina kontextu je tvořena konceptuálním modelem, který definuje sémantiku (význam) kontextu popisem jeho sémantických (významových) vazeb na ostatní kontexty vedené v rámci téže agendy, ale i v jiných agendách a popisem jeho sémantických vazeb na ontologii veřejné správy. Ontologie veřejné správy definuje základní pojmy veřejné správy, které existují napříč právním řádem ČR, a sémantické vazby mezi nimi. Příkladem takových pojmů jsou subjekt práva, objekt práva, fyzická osoba, právnická osoba, apod. 
 + 
 +Ambicí konceptuálního modelu kontextu není modelovat reálný svět, ale jeho abstrakci popisující subjekty a objekty údajů, údaje o nich a vztahy mezi nimi tak, jak jsou definovány v legislativě a jak jsou chápány v dané agendě. Konceptuální model je odvozen z obecných významů definovaných v ontologii veřejné správy, ty přebírá, specializuje a rozšiřuje a v případě potřeby také redefinuje. Prvky konceptuálního modelu jsou propojeny na odpovídající legislativní ustanovení, ze kterých vyplývají. 
 +Protože je konceptuální model kontextu provázán na konceptuální modely souvisejících kontextů a na ontologii veřejné správy, je sám o sobě ontologií. Soubor konceptuálních modelů všech kontextů pak tvoří ontologii popisující 
 +  * subjekty a objekty práva, 
 +  * kontexty, ve kterých existují, 
 +  * údaje, které jsou o nich v kontextech vedeny 
 +  * vzájemné sémantické souvislosti 
 + 
 +Tím tvoří konceptuální sémantickou mapu údajů vedených veřejnou správou.