Překlady této stránky:

Toto je starší verze dokumentu!


<title>eGovernment cloud</title>

Popis architektury úřadu a veřejné správy ČR po jednotlivých vrstvách architektury a zapracování požadavků do informační koncepce a architektury úřadu je popsán v části Architektura úřadu v kontextu veřejné správy a jejích vrstvách architektury.

Pravidla pro jednotlivé sdílené služby, funkční celky a tematické oblasti jsou popsány v části Způsoby využívání sdílených služeb, funkčních celků a tematických oblastí jednotlivými úřady

eGovernment Cloud (také jako eGC), jehož základním cílem je naplnění strategie 3E při současném zvýšení kvality a bezpečnosti při pořizování a provozu informačních systémů veřejné správy využíváním sdílených cloudových služeb eGC. Dalším cílem projektu eGC je v maximální míře usnadnit jednotlivým správcům ISVS architektonické, bezpečnostní, nákupní a projektové procesy využíváním služeb eGC. Z celkového a dlouhodobého pohledu je souvisejícím cílem eGC také konsolidace datových center a ICT platforem veřejné správy.

Informační koncepce ČR zohledňuje základní cíle a koncepty eGC, stanovené usnesením Vlády ČR ve Strategickém rámci Národního cloud computingu (UV 1050/2016) a rozpracovávané v rámci projektu Příprava vybudování eGovernment cloudu, jehož výstupy dále upřesňovat standardy eGC a pravidla jeho provozu i využívání.

Služby eGC zahrnují tři hlavní kategorie cloudových služeb: IaaS (Infrastructure as a Service – služby na úrovni datových center, sítí a HW), PaaS (Platform as a Service – služby na úrovni standardních SW platforem, jako jsou databáze, webové servery) a SaaS (Software as a Service – kompletní funkcionalita standardních nebo standardizovatelných aplikací poskytovaná jako služba, např. e-mail, ekonomický systém, spisová služba apod.).

Služby eGC jsou rozdělen do dvou částí - komerční část (KeGC - služby provozované komerčními subjekty s využitím jejich vlastních datových center a komunikační infrastruktury) a státní část (SeGC – služby provozované v datových centrech a na HW a SW platformách v majetku státu a provozované organizacemi řízenými státem).

Jedním ze dvou hlavních kritérií pro využití služeb SeGC nebo KeGC je úroveň bezpečnostních dopadů daného IS. SeGC zajistí maximální úroveň bezpečnosti a je určen pro provoz služeb eGC bezpečnostní úrovně 4 (Kritická). KeGC je určen pro provoz služeb eGC bezpečnostních úrovní 1-3 (Nízká, Střední, Vysoká) a v maximální míře umožňuje využití tržních mechanismů pro zajištění optimálních cen. Druhým rozhodujícím kritériem pro využití služeb eGC je kalkulace a porovnání nákladů vlastnictví (TCO) jednotlivých IS v modelu provozu on-premise (na vlastní infrastruktuře) a s využitím služeb eGC. K oboum způsobům stanovení bezpečnosti a ekonomické náročnosti vznikly metodické pomůcky dostupné na:

Na úrovni centrálního řízení ŘOeGC koordinuje budování a rozvoj eGC, rozvíjí a udržuje metodické postupy pro eGC, kontroluje a řídí soutěžní mechanismus KeGC a nabídku služeb SeGC. ŘOeGC vybuduje a bude spravovat Portál eGC, na kterém bude zveřejňovat Katalogy služeb eGC a poskytovat správcům IS informační a metodickou podporu pro využívání eGC.

Správce eGC do konce října 2019 zveřejní dynamický nákupní systém (také jako DNS) pro nákup eGC služeb vedených v jeho katalogu. Portál pro objednávání a správu služeb nebude spuštěn spolu s DNS, ale jeho spuštění se dá očekávat v první polovině roku 2020.

V následující fázi budování eGC, dlouhé zhruba dva roky (2021), bude umísťování IS do eGC (využívání služeb eGC) dobrovolné. Dlouhodobě bude uplatněn princip cloud-first – povinné umístění IS do eGC, pokud kalkulace TCO neprokáže nákladově efektivnější provoz onpremise.

Služby eGC budou definovány a popsány v centrálně řízeném Katalogu služeb eGC. Provozovatelé služeb eGC musí splňovat centrálně stanovované bezpečnostní a provozní podmínky. Splnění podmínek bude ověřováno atestačními středisky.

, 2022/10/25 16:07
Dobrý den,
Text výše mě velmi zaujal a rád bych se zeptal na uplatnění principu „cloud-first“, kdy se v textu píše „V návaznosti na probíhající novelizaci zákona však dochází k přechodu na dlouhodobě plánované uplatnění principu cloud-first, kdy umístění IS orgánů veřejné správy bude odvozeno od povinné kalkulace TCO…“

Probíhající novelizací máte na mysli novelu zákona č. 12/2020 Sb., která navrhuje také úpravu mj. i zákona č. 365/2000 Sb.?

Budu rád za jakoukoliv radu či zpřesnění.

Díky a zdravím,
Ondřej Štec
, 2022/10/26 08:42
Dobrý den,

děkuji za komentář. Ano, je tomu tak. Již nyní dle § 5 odst. 2 písm. j) a k) zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy mají orgány veřejné správy povinnost zajistit si ekonomické zhodnocení výhodnosti provozu ISVS. Z logiky péče řádného hospodáře, pak při zjištění, že provoz na on-premise řešení není ekonomicky výhodný, musí orgán veřejné správy využít cloudové služby.
Spíše než princip cloud-first se tak jedná o mandatory-compare. Tedy povinně porovnej a vyber to lepší řešení.

S pozdravem,
Tomáš Šedivec
Vložte svůj komentář: