Nosným principem egovernmentu je zavést a rozšiřovat "agendový model výkonu veřejné správy". To se podařilo díky vytvoření a udržování základních registrů ve veřejné správě. Agendový model ve stručnosti znamená, že kdokoliv (a to zejména veřejná správa) cokoliv dělá, tak tak dělá v rámci dané agendy. Ať už se jedná o výkon působnosti v agendě, nebo o její ohlášení, orgány veřejné moci mají veškeré své veřejnoprávné činnosti rozděleny do agend.

Po vybudování základních registrů, a to zejména Registru práv a povinností, byly postupně jednotlivé činnosti a segmenty fungování veřejné správy definovány v rámci jednotlivých agend. Vzniká tak faktický byznysový model fungování veřejné správy, který je díky zápisu agend do RPP jako referenční zároveň jediným závazným zdrojem informací o výkonu veřejné správy.

Agendy veřejné správy jsou jednak právní rámce pro fungování orgánů veřejné moci a jednak základní rámce pro realizaci procesů jako činností a pro evidenci a spravování a vyměňování údajů v rámci principu Propojený datový fond.

Existuje následující obecný rozpad toho, co je evidováno k agendě v Registr práv a povinností a co to obecné znamená:

1. Agenda: Soubor činností definovaných zákonem, či zákony (příklad je agenda občanských průkazů, státní sociální podpory, evidence řidičů apod.)
   1. Ohlášení agendy: Ohlašovatelem je OVM, které je gestorem dané právní úpravy a má tedy povinnost agendu a její podrobnosti zapsat do Registru práv a povinností. Součástí ohlášení jsou:
   2. Referenční údaje agendy
      • název agendy a její číselný kód, které jsou součástí číselníku agend,
      • čísla a názvy právních předpisů a označení jejich ustanovení, na jejichž základě orgán veřejné moci vykonává svoji působnost nebo na jehož základě je soukromoprávní uživatel údajů oprávněn k využívání údajů ze základních registrů nebo agendových informačních systémů,
      • výčet a popis činností, které mají být vykonávány v agendě ,
      • výčty činnostních rolí,
      • výčet a popis úkonů orgánů veřejné moci vykonávaných v rámci agendy na žádost subjektu, který není orgánem veřejné moci, identifikátor úkonu, vymezení subjektu, který může podat žádost, a forma úkonu,
      • výčet orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, kteří agendu vykonávají, nebo jejich kategorie,
      • název ohlašovatele agendy a jeho identifikátor orgánu veřejné moci,
      • výčet orgánů veřejné moci, které byly pro výkon agendy zaregistrovány, a jejich identifikátor orgánu veřejné moci,
      • výčet údajů vedených nebo vytvářených podle jiného právního předpisu v rámci agendy; to neplatí pro zpravodajské služby,
      • výčet údajů vedených v základních registrech zpřístupněných prostřednictvím informačního systému základních registrů pro výkon agendy a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům,
      • výčet údajů vedených v jiných agendových informačních systémech zpřístupněných prostřednictvím referenčního rozhraní pro výkon dané agendy a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům,
      • číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě je orgán veřejné moci nebo soukromoprávní uživatel údajů oprávněn využívat údaje ze základních registrů nebo z agendových informačních systémů anebo je zapisovat,
      • adresa pracoviště orgánu veřejné moci, které vykonává úkon podle písmene d), vyjádřená referenční vazbou (kódu územního prvku) na referenční údaj v registru územní identifikace, nebo údaj o převedení výkonu úkonu podle písmene d) na jiný orgán veřejné moci.
   3. Definice agendových činností a činnostních rolí: V rámci ohlášení ohlašovatel provede dekompozici legislativy a sestaví strom agendových činností (tedy postupu agendy a interakcí zejména z pohledu veřejné správy) a stanoví, jaké činnostní role budou jednotlivé činnosti vykonávat
   4. Působnost v agendě: Je stanovena působnost jednotlivých orgánů veřejné moci (třeba konkrétní ministerstvo, či souhrnné skupiny jako jsou obce, krajské úřady apod.) a u nich jsou stanoveny činnostní role pro výkon jednotlivých činností. Působnost stanovuje/ohlašuje ohlašovatel a daný orgán veřejné moci se přihlašuje k této působnosti a k jejímu rozsahu, vše v rámci agendových informačních systémů v RPP
   5. Adresy pracovišť OVM, kde jsou vykonávány činnosti agendy: vytváří faktickou mapu výkonu dané agendy v území a každé OVM jež vykonává působnost je povinno ke svým činnostem přiřadit skutečnou adresu výkonu (nikoliv sídlo OVM)
   6. Agendové informační systémy: Jsou stanoveny agendové informační systémy, které orgány vykonávající působnost v dané agendě k tomu využívají, těmto systémům jsou pak stanovena i oprávnění využívat služby základních registrů, a tedy využívat referenční údaje a nově i propojovat údaje mezi jednotlivými informačními systémy, vše toto je opět zapsáno v RPP
   7. Výměna (poskytování a využívání údajů) v agendě: Ohlašovatel stanoví, kdo a které údaje smí z agendy využívat a nebo je naopak agendě ze svých AIS poskytuje
   8. Údaje v agendě: Jsou ohlášeny všechny propojované a vedené údaje, včetně jejich kontextů a včetně technických údajů o nich
   9. úkony na žádost: součástí agendy je i seznam a forma úkonů na žádost a určení toho, kdo smí takovou žádost podat
   10. formuláře: součástí povinností ohlášení agendy je i předání elektronických formulářl či odkazů na ně ministerstvu vnitra

Existují následující klíčové role o kterých se hovoří i jinde v rámi architektonických dokumentů:

Klíčové role v agendovém modelu veřejné správy^ Role^ Popis/význam^ Hlavní činnosti |

Ohlašovatel agendy je podle Zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech] zodpovědný za řádné ohlášení agendy a za aktualizece agendy a především za správnost a pravdivost údajů uvedených v agendě. Zjistí-li kdokoliv nesoulad reality s údaji, měl by to jako u dalších referenčních údajů ohlásit ohlašovateli a ten musí agendu upravit do souladu se skutečností. To se netýká jen základních informací, ale i všech dalších referenčních a nereferenčních údajů, jako jsou činnosti, působnosti OVM, údaje v agedě, agendové informační systémy, apod.

Základními povinnostmi ohlašovatele jsou:

• Tam, kde je autorem legislativy, dodržovat veškeré principy pro legislativu, včetně zásad DPL a správné formulace EG ustanovení
• Ohlásit agendu
• Ohlásit každou její změnu
• Ohlásit působnost všech OVM a definovat výkon jim svěřených činností
• Zajistit využívání údajů ze základních registrů a související oprávnění pro jejich vyuźívání pro podporu výkonu agendy
• Ohlásit agendové informační systémy které spravuje a které jsou poskytovány OVM působícím v agendě
• K centralizovaným agendovým informační systémům vydávat provozní řád
• Metodicky řídit výkon agendy u OVM jež v agendě působí

v rámci agendy veřejné správy mohou veřejnoprávní činnosti vykonávat pouze Ty orgány veřejné moci, které jsou v rámci ohlášení agendy vyznačeny jako orgány veřejné moci vykonávající působnost a to v rámci konkrétních činností. To znamená, že po aplikaci principu referenčních údajů v Registru práv a povinností lze konstatovat, že pokud v rámci dané agendy vykonává veřejnoprávní činnost orgán veřejné moci jež nemá vyznačenou působnost, jedná se o porušení zákona a ohlašovatel agendy musí neprodleně to to napravit. To se týká nejen samotného seznamu působících orgánů veřejné moci, ale také přiřazení jejich činností. Výkon činnosti je byznysovou vazbou a odborně jej nazýváme "činnostní rolí".

Základními povinnostmi ofgánů veřejné moci působících v agendě tedy jsou:

• Vykonávat činnosti dle ohlášení agendy
• Pokud OVM zjistí nesoulad skutečnosti a údajů v ohlášení agendy, je povinen požadovat po ohlašovateli nápravu.
• Pokud sám spravuje agendový informační systém pro výkon agendy (není poskytován centrálně), ohlásit tento systém do Registr práv a povinností jako ISVS.
• Pokud existuje centralizovaný agendový informační systém, tak tento využívat
• Přistupovat k údajům v základních registrech a dalších ISVS výhradně na základě oprávnění ohlášeného v agendě
• Spravovat jen ty údaje, které jsou ohlášeny v dané agendě
• Pokud zjistí nesoulad referenčních údajů v jednotlivých základních registrech se skutečností, zahájit proces reklamace u příslušného editora.

text=Tenhle text se pravděpodobně pak překlopí do kapitol 4 a 5 NAPu, tedy jak na to v konkrétním úřadu

Na byznys vrstvě architektury veřejné správy se jedná o základní byznysový model fungování veřejné správy. Kombinace agendy, působících OVM, činností, činnostních rolí a oprávnění je jasným modelem fungování OVM celé veřejné správy alespoň co se týče veřejnoprávních činností.

🔺 Při aplikaci principů referenčnosti údajů v registrech tedy platí, že pokud kterékoliv OVM vykonává veřejnoprávní činnost a není k tomu zmocněno nikoliv pouze zákonem, ale především ohlášením a registrací působnosti v dané agnedě, je tento stav v rozporu se zákonem. To se netýká jen využívání údajů ale každé činnosti ohlášené resp. neohlášené v agendě.

´na úrovni byznysové architektury každého úřadu je ´pak agendový model veřejné správy skládající se zejména z referenčních údajů jednotlivých agend zapsaných v registru práv a povinností základní byznysovou a motivační vrstvou pro výkon jeho veřejnoprávních činností.

To, co je v registru práv a povinností označeno jako

• Agenda ve které vykonává příslušný úřad nějakou působnost a
• agendová činnost již prostřednictvím činnostní role daný úřad vykonává

jsou prvky, na základě kterých vykonává každý konkrétní úřad svoje procesy a činnosti.

to co je v registru práv a povinností u agendy zapsáno jako přístup či využívání údajů z příslušných agendových informačních systémů a nebo ze základních registrů je potom na byznysové vrstvě každého konkrétního úřadu bráno jako datové objekty a jejich zdroje při využívání a správě údajů v dané agendě.

Agendový model veřejné správy tedy zasahuje jak do byznysové, tak do procesní i datové architektury úřadu. Na byznysové vrstvě se jedná o nejdůležitější architektonický prvek, jehož zdrojem navíc není architektura příslušného úřadu, ale vždy aktuální stav referenčních údajů v ohlášených agendách v registru práv a povinností.

Zejména na byznysové vrstvě architektury úřadu je pak nutno rozlišovat, jestli je dané OVM jen čtenářem údajů z registrů, nebo jejich editorem. To má pak hluboké konsekvence, jako třeba:

1. Je-li dané OVM editorem údajů v základních registrech
   • Musí zajistit zápis údajů do základních registrů prostřednictvím Informační systém základních registrů
   • Musí si vytvořit procesy pro správnou editaci údajů, ale také pro jvyřizování jejich reklamace, zpochybňování, apod.
2. Je-li dané OVM pouze uživatelem údajů ze základních registrů
   • Vyuźívá údaje z registrů prostřednictvím eGovernment On-Line Service Bus / Informační systém sdílené služby
   • Vybuduje si procesy které zajistí naplnění povinnosti zahájit reklamaci u údaje u kterého zjistil nesoulad a to směrem k příslušnému editorovi
   • Nastaví si procesy jež zajistí aktualizaci údajů po jejich reklamaci

Pochopitelně většinou platí, že OVM jež je v určité agendě editorem je v ostatních agendách čtenářem, takže na byznysové vrstvě je nutno myslet na obě tyto role.

Co to znamená pro úřad:

• Základem pro můj byznysový model fungování úřadu jsou údaje z RPP
• Pokud se údaje v RP liší od skutečnosti, reklamuji údaje agend u jejich ohlašovatelů.
• Využívám údaje z RPP jako primární zdroj, nestavím si znovu byznys model
• V procesním a byznysovém modelu úřadu jsem schopen u každého elementu udělat vazbu na příslušný element v modelu z RPP
• Znám agendy ve kterých působím, činnosti které vykonávám, činnostní role, zodpovědnosti ohlašovatele/editora/uživatele agend a údajů a mám je zakreslené ve svém byznysovém modelu
• Datové objekty v byznysové vrstvě architektury úřadu mám namapovány na údaje v agendách a jako jejich zdroje znám publikující služby příslušných AISů.