Hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0

Česko stále nedokáže využít potenciál v oblasti digitalizace. Zatímco firmy se dokáží v rámci svých dodavatelskoodběratelských řetězců trhu přizpůsobovat, digitalizace státu se začíná stávat marketingovou mantrou, nikoliv nástrojem pro zjednodušení, urychlení a úsporu. Česká republika přitom disponuje značným digitálním lidským kapitálem – v základních digitálních dovednostech jsou Češi nad průměrem EU (viz průzkum Eurostat – Community Survey on ICT usage) a české technické školy koncentrují digitální talenty. V oblasti digitalizace státní správy a budování digitální infrastruktury Česko výrazně pokročilo především v letech 2017-2021, kdy mezi klíčové pokroky patřilo zavedení Portálu občana (2018, širší rozvoj od 2020), digitalizace agend jako eRecept (2018), elektronické dálniční známky (2021) a online podání daňového přiznání (rozšířeno od 2021 v rámci portálu MOJE daně). Došlo také k posílení digitální identity (např. BankID pro přístup ke státním službám; od 2021). Od roku 2021 do dnešního dne ale přibylo minimum nových digitálních agend, proto Česko zůstává ve srovnání s vyspělými zeměmi (např. Estonsko, Dánsko) pozadu – v míře využívání digitálních služeb, jejich uživatelské přívětivosti a celkové integraci napříč resorty.

Nízká přívětivost některých digitálních služeb státu

Češi poměrně hodně využívají Digitalizace veřejných služeb

e-Government, jsou ale rezervy v uživatelské přívětivosti – například v předvyplněnosti digitálních formulářů jsou české digitální služby státu čtvrté od konce v rámci EU (viz Capgemini eGovernment Benchmark a DESI data, 2023). Mnoho klíčových životních situací občana („life events“) není dostupných end-to-end online. Značnou bariérou je také pomalá digitalizace samospráv, roztříštěnost IT systémů a poddimenzovaná interní IT kapacita státu.

Rezervy v rozvoji digitální infrastruktury

ČR zaostává v pokrytí vysokorychlostním internetem. Zatímco v roce 2024 bylo průměrně 78 % evropských domácností pokrytých vysokokapacitním internetem (VHCN, viz data DESI Evropské komise), v ČR to bylo jen lehce přes 50 % a ve venkovských oblastech dokonce méně než 10 % - nejméně z celé Evropské unie. Zaostávající digitální infrastruktura může být v budoucnu klíčovou překážkou pro implementaci Průmyslu 4.0. Na druhé straně v pokrytí 5G je již dnes ČR nad průměrem EU.

Česká republika bude vytvářet funkční digitalizovanou veřejnou správu, která bude sloužit občanům, firmám a státním úřadům. Stát vytváří bezpečné, dostupné, kvalitní a standardizované prostředí, aktivně reaguje, ale zůstává v pozadí. Zároveň ale zachová i fyzickou dostupnost služeb na úřadech a kontaktních místech veřejné správy. Smyslem není vlastní digitalizace, ale změna ve fungování veřejné správy směřující k poskytování dostupnějších, flexibilnějších, ale zejména standardizovaných a spolehlivě měřitelných služeb. Stát bude také poprvé řízen na základě validních nezpochybnitelných dat a bude vědět, kolik ho které služby stojí, jaké mají využití a rychlost řízení.

• Digitální stát = do roku 2030 dostupné a uživatelsky orientované online veřejné služby, které umožní: o Digitalizace agend státní správy: týká se všech agend, u kterých digitalizaci nebrání právní rámec či jiné objektivní okolnosti, zejména však agend s vyšší frekvencí využití
  • Univerzální elektronické podání: pro všechny životní situace umožnit občanům podat žádost úřadům z jednoho online místa a v jednotném formátu interaktivním předvyplněným formulářem (2029)
  • Občanka a digitální podpis v mobilu – EU Digital Identity Wallet (2027)
  • Data poskytují pouze jednou a stát je povinně sdílí: systémové zrušení povinnosti občana poskytovat úřadům data opakovaně a nahrazení povinným sdílením dat vedených v propojeném datovém fondu všemi uživateli oprávněnými k využívání dat na základě zákona nebo souhlasu subjektu údajů (2030)
  • Míra digitálního využívání služeb i spokojenost občanů nad průměrem EU (2030)
• Úplné provedení zákona o právu na digitální služby:
  • Dobudování Propojeného datového fondu
  • Povinné sdílení vedených dat všemi oprávněnými uživateli o Systémové posílení role vlastníka dat (subjektu údajů)
  • Vytvoření všech služeb umožňujících naplnění práv občana dle zákona, zejména práva na digitální služby, právo na digitální úkon, sdílení dat, právo na informace, právo na zápis práva nebo právní skutečnosti do Registru práv a povinností a dalších
• Zapojení soukromého sektoru do digitalizace státu prostřednictvím PPP projektů pro snížení nákladů
• Kybernetická bezpečnost: Naplnění zákona o kybernetické bezpečnosti do roku 2028
• Digitální konektivita: Pokrytí 95 % domácností a obchodních společností vysokorychlostním internetem do 2030, pokrytí alespoň 1000 existujících bílých míst 5G signálem do roku 2031

1. Provedení Zákona o právu na digitální služby
   • Dokončení připojení všech agendových informačních systémů ústřední státní správy k vnějšímu rozhraní základních registrů prostřednictvím informačního systému sdílených služeb (DIA, 2029)
   • Vytvoření centrálních sdílených služeb nezbytných k uplatnění práv občana dle zákona a jejich zpřístupnění zejména na kontaktních místech veřejné správy Czech POINT (DIA, 2029)
   • Úprava agendových informačních systémů státní správy podle jednotné architektury (DIA, 2029)
2. Digitální stát, digitální leadership a e-Government:
   • Digitalizace agend státní správy, u kterých tomu nebrání právní rámec, nejprve těch s vyšší frekvencí užití jako např. daňových, dopravních, sociálních, stavebních, obchodních a živnostenských a následně postupně dalších, včetně end-to-end redesignu procesů (DIA, MF, MD, MPSV, MPO a další správci agend do 2029)
   • Posílení digitální identity zajištěním plošného využívání EU Digital Identity Wallet s povinným přijímáním pro online služby státní správy a napojení na další služby typu eHealth (DIA, do 2027)
   • Automatizace procesů využíváním AI a RPA procesů pro zpracování běžných správních úkonů orgánů státní správy a přenesené působnosti ÚSC, včetně odpovídající úpravy správního řádu (DIA, MV do 2029)
   • Posílení uživatelského přístupu zavedením standardů UX pro digitální služby státu, včetně přístupnosti pro seniory a znevýhodněné, agilní vývoj s povinným nasazováním MVPs a testováním skutečnými uživateli (DIA, do 2027)
   • Centralizace digitálních služeb systémovou preferencí centrálních sdílených služeb, zejména kompletního dokončení Portálu veřejné správy jako jednotného portálu pro všechny digitální služby, dokončení jednotné platební brány, rozšiřování využívání Informačního systému datových schránek, rozšiřování nabídky služeb Czech POINT, rozvoj nástrojů digitální identity, to vše s důrazem na uživatelskou přívětivost (DIA, do 2029)
3. Jednotná datová infrastruktura:
   • Vybudování Integračních platforem všech resortů s jejich plnou interoperabilitou standardizovaně připojených k vnějšímu rozhraní základních registrů a integrující vlastní resortní agendové informační systémy veřejné správy do jednoho komplexního funkčního a jednotně řízeného celku. Integrační resortní platformy umožní efektivní orchestraci služeb na vnějším rozhraní podle parametrů každé agendy a příslušné digitální služby registrovaných v Registru práv a povinností (DIA, 2027)
   • Zavedení povinného otevřeného API pro nové systémy (DIA, do 2030)
   • Úprava agendových informačních systémů státní správy podle Národního architektonického plánu (DIA, 2029)
4. Koordinace a kompetence v digitalizaci a datová strategie:
   • Centralizace působnosti v digitalizaci do působnosti zmocněnce pro digitalizaci, včetně provedení analýzy a následné optimalizace rozdělení odpovědností za digitální agendu a dobudování centrálního týmu poskytujícího architektonickou podporu resortům pro návrhy interoperabilních řešení – Architecture as a service (ÚV, 2026)
   • Provedení analýzy fungování jednotlivých zakládaných, či zřizovaných státních podniků a organizací s působností v ICT a jejich následná optimalizace, včetně definování jasných působností a odstranění duplicit (ÚV, MV, do konce 2026)
   • Systematické využití dat vedených státem pro prediktivní správu (např. predikce životních událostí) a zavedení „data trust“ principu pro sdílení dat mezi úřady a soukromým sektorem (DIA, do 2027)
5. Kybernetická bezpečnost:
   • Naplnění požadavků zákona o kybernetické bezpečnosti prostřednictvím zavedení jednotných bezpečnostních certifikací pro všechny IT systémy státní správy, stanovení Národních standardů bezpečnosti a zajištění odborné podpory dotčeným subjektům (NÚKIB, do 2028)
6. Digitální infrastruktura a konektivita:
   • Systémovou podporou iniciovat růst soukromých investic do pokrytí vysokorychlostním internetem VHCN a 5G a prostřednictvím programů podpory a rozvojových kritérií zajistit pokrytí bílých míst tak, aby přístup k VHCN mohlo využít minimálně 95 % občanů a obchodních společností a zvýšit kvalitu mobilního signálu na tranzitních železničních koridorech (MPO, do 2030)
   • Umožnit 5G na klíčových logistických a výrobních uzlech, vypracovat mapu pro prioritní průmyslové zóny a umožnit využití licencovaných lokálních frekvencí pro průmysl pro posílení využití 5G technologií v průmyslu (MPO, do 2028)

Zodpovědnost za koordinaci implementace: Zmocněnec pro digitalizaci